zavřít okno

Sestava zpravodajství z EU: Zpravodaj 35/2009



ISSN 1803-8565



Období od 31. srpna 2009 - 4. září 2009


Motto:

"Kdyby mě bylo 35 let, udělal bych seč mé síly, abych pomohl k proniknutí myšlence utvoření Spojených států evropských".

Tomáš Garrigue Masaryk: Cesta demokracie, 1993, IV. díl, s. 344



31. srpna 2009 - 4. září 2009

31. srpnaTitulky zprávVýtahy a překlady
CelkemPřeloženéJen titulkyPřevzatéAnglickéVýtahy
300003
STAT/09/122Bleskový odhad srpen 2009. Míra inflace v oblasti euro - 0.2%. 31.8.   (Hospodářství)
IP/09/1260Podnební změna: Komise představila prozatímní data za rok 2008, která ukazují další pokrok EU k splnění Kjótských cílů. 31.8.   (Životní prostředí)
IP/09/1262Evropská komise a kosmetický průmysl sjednotily fondy pro vědecký výzkum a vývoj alternativních řešení testování na zvířatech. Řím, 31.8.   (Investice)
1. záříTitulky zprávVýtahy a překlady
CelkemPřeloženéJen titulkyPřevzatéAnglickéVýtahy
400103
STAT/09/123Červenec 2009: nezaměstnanost v oblasti euro vzrostla na 9.5%, v EU27 na 9.0%. 1.9.   (Hospodářství)
SPEECH/09/354Komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischer-Boel: Výzvy před společnou zemědělskou politikou (CAP). Projev k Zemědělskému výboru EP. Brusel, 1.9.2009.   (Zemědělství)
SPEECH/09/355Komisař pro vědu a výzkum Janez Potočnik: Význam znalostního trojúhelníku pro budoucnost Evropy. Konference “Znalostní trojúhelník utvářející budoucnost Evropy” (Organizováno švédským předsednictvím). Göteborg, 1.9.   (Věda a výzkum)
IP/09/1261Třetí ročník soutěže pro mladé překladatele z EU. Převzatý překlad   (Společnost)
2. záříTitulky zprávVýtahy a překlady
CelkemPřeloženéJen titulkyPřevzatéAnglickéVýtahy
400103
STAT/09/124Červenec 2009 v porovnání s červnem 2009. Ceny průmyslového výrobce poklesly o 0,8% v oblasti euro a 1,0% v EU27. 2.9.   (Průmysl)
STAT/09/125První odhad za 2.Q 2009. HDP oblasti € poklesl o 0,1% a EU27 o 0.2%; proti 2.Q 2008 o -4.7% a -4.8%. 2.9.   (Hospodářství)
IP/09/1268Evropská inovační politika – úspěch ale také nové výzvy. Brusel, 2.9.   (Věda a výzkum)
IP/09/1267Zvyšování úsilí při znovuusídlení uprchlíků. Převzatý překlad   (EU)
3. záříTitulky zprávVýtahy a překlady
CelkemPřeloženéJen titulkyPřevzatéAnglickéVýtahy
400211
STAT/09/126Červenec 2009 v porovnání s červnem 2009: objem maloobchodu poklesl v oblasti € o 0.2% a vzrostl v EU27 o 0,2%. 3.9.   (Obchod)
IP/09/1273Commission supports UN World Climate Conference: Realizing a Global Framework for Climate Services   (Životní prostředí)
IP/09/1272Předseda Evropské komise José Manuel Barroso navrhuje Evropskému parlamentu partnerství pro pokrok a naplnění ambicí. Převzatý překlad   (EU)
IP/09/1269Spotřebitelé: EU finančně podporuje rozvoj nezávislých spotřebitelských časopisů a internetových stránek na Kypru, v České republice, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a ve Slovinsku. Převzatý překlad   (Zdraví a ochrana spotřebitele)
4. záříTitulky zprávVýtahy a překlady
CelkemPřeloženéJen titulkyPřevzatéAnglickéVýtahy
100010
MEMO/09/373Preparation Agriculture/Fisheries Council of September 2009   (Zemědělství)
Odborný autorský recenzovaný článek
 „HLAVNÍ SMĚRY POLITIKY PŘÍŠTÍ KOMISE“   (EU)

 

31.08.2009 | STAT/09/122

Bleskový odhad srpen 2009. Míra inflace v oblasti euro - 0.2%. 31.8.

V červenci činila míra inflace - 0,7% .
Odhad byl proveden na cca 95% celkových spotřebních výdajů.
Vydala: Eurostat Press Office
Johan WULLT
Tel: +352-4301-33 444
Další informace k datům:
Colin STEWART
Tel: +352-4301-32 004
Eurostat News Releases on the Internet: http://ec.europa.eu/eurostat
Selected Principal European Economic Indicators: http://ec.europa.eu/eurostat/euroindicators

Hospodářství

 

31.08.2009 | IP/09/1260

Podnební změna: Komise představila prozatímní data za rok 2008, která ukazují další pokrok EU k splnění Kjótských cílů. 31.8.

European Environment Agency odhaduje že emise států EU-15 poklesly o 1,3% v roce 2008 proti roku 2007, kdy klesly o  6.2% pod úroveň základního roku (většinou 1990). Jde o významný krok k snížení emisí v období 2008-2012 o 8%. Emise EU-27 podle odhadu poklesly 2008 o 1.5% - o 13.6% níže než v základním roce.
Další informace European Environment Agency:
http://www.eea.europa.eu/

Životní prostředí

 

31.08.2009 | IP/09/1262

Evropská komise a kosmetický průmysl sjednotily fondy pro vědecký výzkum a vývoj alternativních řešení testování na zvířatech. Řím, 31.8.

V poslední srpnový den proběhl v Římě 7. světový kongres o alternativním užívání zvířat ve výzkumu věd o životě, kde Komise a evropský kosmetický průmysl představil společný plán pro financování výzkumu alternativních metod testování bezpečnosti kosmetických produktů na zvířatech. 30.7.2009 zahájila Komise výzvu na předkládání projektových návrhů ve výši 25 milionů eur v této oblasti. Evropský kosmetický průmysl, prostřednictvím Evropské kosmetické asociace (Colipa), se rozhodl sjednotit své fondy na výzkum s výzvou Komise a vznikl tak fond s rozpočtem 50 milionů eur, které budou alokovány na výzkumné projekty s cílem vyvinout testovací metody s vyšší vypovídací hodnotou a které budou rychlejší a levnější než testy na zvířatech.
Navzdory významnému pokroku, kterého bylo dosaženo ve vývoji alternativních metod testování, stále existují mezery ve znalostech, které jsou potřebné pro další snížení užívání zvířat v testech bezpečnosti kosmetických produktů.
Díky spolupráci mezi Evropskou komisí a Colipa bude možné refundovat rozpočty na projekty až do výše 100% uznatelných nákladů.

Investice

 

01.09.2009 | STAT/09/123

Červenec 2009: nezaměstnanost v oblasti euro vzrostla na 9.5%, v EU27 na 9.0%. 1.9.

V červnu byla míra nezaměstnanosti 9.4%  v EA16 a 8,9% v EU27. Je to nejvíce od května 1999 v EA16 a v EU27 od května 2005.
Podle odhadu Eurostat je v EU27 bez práce 21.794 milionů mužů a žen, z toho 15.090 mil. v oblasti euro. Proti červnu se počet nezaměstnaných v červenci zvýšil o 225 000 v EU27 a o 167 000 v EA16. Proti červenci 2008 se nezaměstnanost zvýšila v EZ27 o 5,111 milionů v EU27 a o 3,264 milionů v EA16.
V červenci 2009 byla míra nezaměstnanosti  9.4%  v USA a 5.7% v Japonsku.
 
 
Vydala:
Eurostat Press Office
Johan WULLT
Tel: +352-4301-33 444
Eurostat news releases on internet:
Další informace k datům:
 
Hubertus VREESWIJK
Tel: +352-4301-34 323
Luis BIEDMA
Tel: +352-4301-34 728
 
Selected Principal European Economic Indicators: http://ec.europa.eu/eurostat/euroindicators

 
SEZÓNNĚ UPRAVENÉ MÍRY\ NEZAMĚSTNANOSTI  (%) CELKEM
 
VII 2008
VI 2009
II 2009
III 2009
IV 2009
V 2009
VI 2009
VII 2009
EA16
7.5
8.5
8.8
9.0
9.2
9.3
9.4
9.5
EU27
7.0
8.0
8.2
8.5
8.7
8.8
8.9
9.0
BE
7.3
7.5
7.7
8.0
8.1
8.0
8.1
8.0
BG
5.5
5.6
6.0
6.4
6.5
6.6
6.8
7.0
CZ
4.3
5.1
5.5
5.8
6.0
6.1
6.3
6.4
DK
3.2
4.4
4.7
5.2
5.7
5.9
6.1
5.9
DE
7.2
7.2
7.3
7.4
7.6
7.6
7.7
7.7
EE4,5
6.5
11.0
11.0
11.0
13.3
13.3
13.3
:
IE
6.0
9.4
10.4
11.1
11.5
12.0
12.2
12.5
EL5
7.6
8.7
8.7
8.7
:
:
:
:
ES
11.4
15.6
16.5
17.2
17.6
17.9
18.2
18.5
FR
7.8
8.6
8.9
9.0
9.2
9.4
9.6
9.8
IT5
6.8
7.4
7.4
7.4
:
:
:
:
CY
3.6
4.2
4.4
4.8
5.1
5.3
5.4
5.5
LV
6.9
12.4
13.2
14.2
15.4
16.4
17.1
17.4
LT
5.8
10.1
11.2
12.1
13.0
14.3
15.6
16.7
LU
4.9
5.5
5.7
5.8
6.0
6.1
6.2
6.4
HU
7.8
8.8
9.3
9.7
10.0
10.3
10.3
10.3
MT
5.9
6.4
6.6
6.8
7.0
7.1
7.2
7.3
NL
2.7
2.8
2.9
3.1
3.2
3.2
3.3
3.4
AT
3.7
4.2
4.3
4.4
4.3
4.3
4.4
4.4
PL
7.0
7.4
7.8
8.0
8.2
8.2
8.2
8.2
PT
7.8
8.5
8.8
9.0
9.2
9.2
9.2
9.2
RO5
5.8
6.2
6.2
6.2
:
:
:
:
SI
4.4
4.6
4.9
5.3
5.7
6.0
6.1
6.0
SK
9.2
9.7
10.1
10.6
11.0
11.3
11.7
12.0
FI
6.4
7.1
7.4
7.7
8.0
8.3
8.5
8.7
SE6
5.7
7.2
7.5
7.9
8.3
8.6
8.9
9.2
UK
5.7
6.8
7.1
7.3
7.5
7.7
:
:
NO
2.4
3.0
3.1
3.2
3.1
3.1
:
:
US
5.8
7.6
8.1
8.5
8.9
9.4
9.5
9.4
JP
4.0
4.2
4.4
4.8
5.0
5.2
5.4
5.7
: Data nedostupná                                                                                                       Pramen: Eurostat
 
SEZÓNNĚ UPRAVENÉ MÍRY NEZAMĚSTNOSTI (%)
 
Mladí (do 25 let)
Muži
Ženy
VII-08
V-09
VI-09
VII-09
VII-08
V-09
VI-09
VII-09
VII-08
V-09
VI-09
VII-09
EA16
15.4
19.4
19.6
19.7
6.9
9.1
9.2
9.3
8.3
9.6
9.7
9.8
EU27
15.4
19.5
19.7
19.8
6.6
8.9
9.0
9.1
7.4
8.8
8.9
9.0
BE
19.9
21.9
22.1
21.6
6.8
7.6
7.6
7.6
7.9
8.6
8.6
8.5
BG
12.0
14.9
15.3
15.9
5.3
7.0
7.2
7.6
5.6
6.2
6.3
6.4
CZ
9.8
13.4
13.6
13.7
3.4
5.1
5.2
5.2
5.5
7.5
7.7
7.9
DK
7.9
11.1
11.4
11.2
2.8
6.4
6.6
6.4
3.7
5.3
5.5
5.4
DE
9.6
11.0
11.1
11.2
7.3
8.2
8.2
8.3
7.1
7.0
7.1
7.0
EE4,5
14.2
24.1
24.1
:
7.3
16.6
16.6
:
5.6
10.1
10.1
:
IE
12.4
24.9
25.3
25.5
6.9
14.9
15.2
15.4
4.8
8.3
8.4
8.8
EL5
21.9
24.2*
:
:
5.0
6.2*
:
:
11.2
12.3*
:
:
ES
25.0
37.0
37.5
38.4
10.3
17.5
17.8
18.1
12.9
18.4
18.7
19.0
FR
19.3
23.8
24.0
24.2
7.3
9.0
9.1
9.2
8.3
9.9
10.1
10.4
IT5
21.3
24.9*
:
:
5.6
6.2*
:
:
8.5
9.0*
:
:
CY5
9.0
12.6
12.6
:
3.0
5.2
5.4
5.5
4.3
5.4
5.5
5.5
LV5
13.0
29.2
29.2
:
6.9
20.3
21.1
21.1
6.8
12.4
13.1
13.7
LT5
14.9
30.9
30.9
:
6.3
18.0
20.0
21.9
5.4
10.5
11.0
11.2
LU
17.0
20.0
20.3
20.5
4.2
5.8
5.9
6.0
5.9
6.5
6.7
6.8
HU
19.9
27.0
26.6
25.8
7.7
10.4
10.5
10.7
7.9
10.0
10.0
9.9
MT
12.2
14.9
15.1
15.1
5.6
6.7
6.8
6.8
6.5
8.0
8.2
8.1
NL
5.3
6.3
6.5
6.6
2.5
3.2
3.2
3.3
3.0
3.3
3.4
3.5
AT
7.3
8.3
8.3
8.2
3.5
4.4
4.5
4.5
3.9
4.3
4.3
4.3
PL
16.6
19.6
19.8
19.8
6.1
7.6
7.7
7.8
7.9
8.9
8.8
8.6
PT
16.7
19.8
19.5
18.9
6.7
8.9
8.9
8.8
9.1
9.6
9.6
9.6
RO5
18.6
19.6*
:
:
6.6
7.1*
:
:
4.7
5.0*
:
:
SI5
10.2
16.0
16.0
:
4.0
6.1
6.2
6.1
4.8
5.8
6.0
6.0
SK
19.0
25.0
25.5
26.0
8.1
10.4
10.7
11.0
10.6
12.5
12.9
13.2
FI
16.5
21.5
22.1
22.6
6.1
9.1
9.4
9.7
6.7
7.4
7.6
7.7
SE6
17.7
26.2
26.8
27.3
5.4
8.8
9.1
9.4
6.1
8.4
8.7
8.9
UK
15.0
19.2
:
:
6.2
8.8
:
:
5.1
6.5
:
:
NO
6.9
9.0
:
:
2.5
3.3
:
:
2.2
2.9
:
:
US
13.5
17.3
17.8
17.8
6.2
10.5
10.6
10.5
5.3
8.0
8.3
8.1
JP
:
:
:
:
4.1
5.5
5.7
6.1
4.0
4.9
5.0
5.1
*Data za Q1 2009       : Data nedostupná                    Pramen: Eurostat
 
SEZÓNNĚ UPRAVENÝ POČET NEZAMĚSTNANÝCH (V MILIONECH)
 
VII 2008
VI 2009
II 2009
III 2009
IV 2009
V 2009
VI 2009
VII 2009
EA16
11.826
13.466
13.865
14.255
14.556
14.755
14.923
15.090
EU27
16.683
19.185
19.854
20.458
20.973
21.327
21.569
21.794
 

Hospodářství

 

01.09.2009 | SPEECH/09/354

Komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischer-Boel: Výzvy před společnou zemědělskou politikou (CAP). Projev k Zemědělskému výboru EP. Brusel, 1.9.2009.

Před námi je mnoho práce a proto mohu výbory v EP jít rychle k věci.
Myslím, že jsem měla se starými členy EP dobré vztahy včetně diskusí. Vyslovím velmi jasně názory Komise zejména pro nové čelny - ti staří je slyšeli.
S ohledem na události letošního léta začnu mléčným sektorem. Při pohledu na současnou úroveň sektoru jsme přišli o klidné spaní. Když se vylévá mléko v ulicích několika měst, musejí pomoci politici. Musíme mít soucit a přijmout akci. Ale účinná pomocná akce musí být efektivní - ne jen krátkodobá, ale dlouhodobá. Musíme tedy volit politické nástroje moudře – s uznáním současných problémů, ale i delším výledem.
Znovu se vyvolal systém mléčných kvót jako nástroj zajištění budoucnosti sektoru. Nemohu ale souhlasit. Dlouhodobá budnoucnost systému kvót je jasná: bude zrušena v roce 2015. To je cesta, kterou jsme stanovili v reformě v roce 2003 a nyní jsme začali určovat cestu prostřednictvím prověrky zdraví CAP a hlavy států a vlád letos potvrdily, že je to cesta správná. Byly k tomu dobré důvody.
Těžkopádné “centrální plánování” systému mléčných kvót nedává uspokojivý, dobře strukturovaný system mléka. Odsunul by efektivnost, zvýšil výrobní náklady a ztížil mladým farmářům vstup na trh. Není to dlouhodobě dobrý recept!
Krátkodobé a střednědobé snížení kvót by však také nebylo dobré. Bylo by to jako řízení auta se souhlasem dupnout na brzdy za 8 měsíců (tedy na počátku příštího období kvót). To není cesta k plynulému řízení auta.   
Bylo by to také poselstvím farmářům, kteří nemohou důvěřovat tomu, co jsme řekli o politickém prostředí pro jejich podnikání.  
Žádali jsme připravit sektor mléka bez kvót. Zvrátit to znamená úplný škodlivý zmatek - farmáři potřebují jistotu a stabilitu.
Jinou myšlenkou je návrh parlamentu na “fond mléka” na podporu restrukturalizace.
I když souhlasím s potřebou restrukturalizace v některých částech EU, nevěřím, že je takový návrh to pravé. Odkud by měly peníze přijít? Podle navrhovatelů asi z 1. pilíře.
To je ale stavění vzdušných zámků. Návrh rozpočtu na rok 2010 ponechává jen velmi omezený nárůst. V dalších létech je reálně riziko fianční discipliny, takže i tu nelze stavět na dostupných penězích.
Ať je ale jasné, že jsme podnikli a podnikáme kroky pomoci v restrukturalizaci sektoru mléka.
Prověrka zdraví CAP a balíček hospodářské obnovy uvolňují do 4,2 mld. € k čelení novým výzvám. To jsou reálné peníze, normálně rozpočtované. A tyto reálné peníze poskytnou reálnou pomoc nyní a budou základem pro budoucnost.   
To je na vrcholu akce. která se provádí, nebo se může provádět tradičními opatřeními na podporu trhu a mezi jiným prostřednictvím státní pomoci.
Mělo by být jasné, že jsme byli velmi proaktivní, abychom dostali krizi trhu pod kontrolu.
V kalendářním roce 2009 dodatečné výdaje na refundaci exportu a intervence do sektoru mléka (s ohledem na krize) bude celkem 600 milionů €.
Z hlediska rozpočtových let: předpokládáme celkové výdaje na sektor mléka v roce 2009 400 mil. € a 600 mil. € v roce 2010 - za dva roky dohromady přes 1 mld. €.
To je částka, která přinese očekávaný efekt. Trh se vrací k rovnováze a ceny v sektoru se stabilizovaly. Nedávno se dokonce ceny lehce zvýšily a toto zvýšení by mělo dojít do cen mléka placených farmářům.
Chci poděkovat Výboru za urychlení rozhodování k prodloužení intervenčních období pro máslo a sušené odstředěné mléko. Víme z požadu jednání, že zítra zamýšlíte podpořit návrh Komise na zjednodušené postupy. Oceňuji velmi rychlou spolupráci.
Vedle opatření na trhu nelze zapomínat, že 6 mld. € přímých plateb farmářům každoročně od roku 2003 k náhradě nižších intervenčních cen mléka!
Byla by ale chyba vidět krizi trhu jen z hlediska akcí CAP. Jde o problem, který sama CAP vyřešit nemůže.
Jsem zainteresována ale i ve vztazích mezi farmáři a zbytkem potravinového řetězce. Zatímco ceny mléčných produktů se potápěly před předchozí úroveň, kde byla cenová hladina v roce 2007, spotřebitelské ceny jsou stále o 14 % vyšší, než byly dříve.
Jsou tedy problémy v potravinářském řetězci a koncem roku se dokončí rozbor Komise.
Samozřejmě potřebujeme problem v sektoru sledovat. Současně nutno sledovat vývoj CAP po roce 2013. Musíme sledovat krátkodobé kroky, ale bez výhledu bychom byli ztraceni.
Diskuse k tomu pokročila. Měli jsme několik diskusí v Radě a webové stránky k problému se objevují všude.
Problémy jsou životně důležité: jak poskytnout správnou politickou podporu v budoucnu pro farmářství, prostředí, venkovskou ekonomiku a společnost.
Skutečnost, že se farmářství dostalo do záhlaví za posledních několik měsíců jen zdůrazňuje důležitost.
A samozřejmě správná dlouhodobá politická reakce bude vyžadovat reálné intelektuální úsilí.
Komise zamýšlí v zásadě koncem léta nebo na podzim příštího roku přijmout sdělení mimo jiné myšlenkami CAP po roce 2013.
Mezitím dochází k mnoha vášnivým diskusím a spoléhám na členy Výboru že se do nich zapojí.
Zmíním se o 3 více specifických otázkách:
Za pvé o méně příznivých oblastech (less favourable areas – LFA)
Problém přitahuje vášnivé diskuse, ale Komise nemůže dělat politické návrhy. V roce 2005 bylo dohodnuto nalézt objektivnější způsob definice přechodných LFA (nyní oblasti s přirozenými handikapy) Bez toho bude LFA primárním cílem opakované kritiky. Věřím v zásadu platby LFA, chceme-li ale zásadu zachovat širokou podporu, musí být základ pro takové platby jasně logický.
Komise předložila proto původní myšlenky k 8 kriteriím, vztrahujícím se k půdě a podnebí, které by se použily k určení, zda oblast trpí “přirozeným handikapem”.
Systém by nezahrnoval “hornaté oblasti” nebo oblasti se “specifickými handikapy”. Než předložíme právní názor, chceme znát, jak by system fungoval v praxi.
Nyní zpět ke konečnému termínu, do něhož státy musejí předložit mapy, které by vyznačily, jak by kriteria ovlivnila jejich území – měly by je předložit do konce ledna 2010.
Samozřejmě celý proces vytváření nového systému delimitace příslušných oblastí vyžaduje čas a úsilí. Ale bude-li racionálnější a snazší hájit se proti kritice, úsilí se vyplatí!
Další “vice specifický” problém v souvislosti s naší politikou kvality potravinářských výrobků.
Nemůžeme touto prací překrýt hospodářskou krizí a problémy v části sektoru farem. Slabost světové ekonomiky ovlivňuje rozhodování lidí, co chtějí jíst a směřují proto k levnějším nákupům.
Je ale jasnější než kdykoliv jindy, že se úspěch agropotravinářského sektoru staví na vysoce kvalitní produkci.
Nezapomeňme, že “finální produkty” činí až 2/3 hodnoty agropotravinářského exportu. Na “komodity” připadá méně než 10%; to je samozřejmě take důležité.
Komise zaujala zásadní pohled na politiku kvality ve svém Sdělení z května tohoto roku, zejména:
-         sledujeme možnost zavedení všobecné základní tržní normy,
-         zvažujeme větší využití označování místa produkce \ volitelných reservovaných podmínek,
-         pracujeme na našich systémech geografické indikace,
-         zvažujeme, jak zajistit, aby byla nová schemata kvality vice koherentní,
-         připravujeme se navrhnout směrnice pro obrovský počet národních, regionálních a soukromých systémů kvality.
Všechny tyto iniciativy představují ohromný objem práce.
Samozřejmě pokračují práce k zemědělství a podnební změně.
Podnební změna je prioritou švédského předsednictví a možná půjde o největší dlouhodobou výzvu, které farmáři čelí.
V EU a v celém světě musí zemědělství pomoci k snížení emisí skleníkových plynů a úpravě na podnební změny, které již probíhají.
Musí nám pomoci reagovat na dvojí výzvu – potravinové a environmentální bezpečnosti. Rovnováha se hledá těžce, musí se ale dosáhnout.
CAP obsahuje řadu politických nástrojů, kterí nám s tím pomohou, jak jsme často vysvětlovali. Musíme je využít s odhodláním, myslíme ale na to, jak by CAP mohla reagovat na výzvu po roce 2013.
Musíme proto vložit veškerou energii do mezinárodních rozhovorů o podnební změně, jako na United Nations Climate Change Conference v prosinci tohoto roku v Kodani.
Tento parlamentní rok se vyznačoval mimořádnou událostí, která bude mít mohutný vliv na dobrou spolupráci – a to převrat v spolurozhodování CAP.
Samozřejmě tu bude učení se v akci nás všech. CAP by neměl v zásadě spadat do spolurozhodování – parlament by měl stejnou pozici jako Rada.
Spolurozhodování začne, když a jakmile vstoupí v platnost Lisabonská smlouva. A vy jste spolulegislátoři. S mocí přichází odpovědnost.
Více než dřív bychom dnes měli budovat náš vztah na vzájemné důvěře. Plné zapojení parmanentu pomůže lépe obhájit CAP a výdaje na ni v očích veřejnosti.
I když trvá legislativa při spolurozhodování déle, jsme přesvědčen, že větší role parlamentu může dosáhnout lepší politické kompromisy a politika bude vice legitimní.  
Dobrá legislativa staví zejména na znalostech. A jako mnoho oblastí EU CAP není předmětem, který můžete náležitě zvládnout prolétnutím několika dokumentů večer při TV.
Výbor má dnes výtečnou úroveň znalostí a já chci tomu co nejvíce napomoci. Předseda požádal o technické brífinky a Komise bude samozřejmě připravena je zajistit.
Informovaná zanícená a konstruktivní diskuse je to, čím chci potěšit tento výbor. Takže ať nás společně čeká pracovní a produktivní podzim.

Zemědělství

 

01.09.2009 | SPEECH/09/355

Komisař pro vědu a výzkum Janez Potočnik: Význam znalostního trojúhelníku pro budoucnost Evropy. Konference “Znalostní trojúhelník utvářející budoucnost Evropy” (Organizováno švédským předsednictvím). Göteborg, 1.9.

Vítám iniciativu švédského předsednictví - Upevnit znalostní trojúhelník – tedy svatou trojici “vzdělání, výzkum a inovace”. Nyní je důležitý krok vidět, kde a jak zlepšit interakce mezi těmito třemi body trojúhelníka. A posílit celou strukturu.
To je nový pohled EU od revise Lisabonské strategie z roku 2005. Chcme-li evropskou oblast výzkumu, kde by znalosti obíhaly jako “pátá svoboda”,musíme učinit university a výzkumné instituce silnější a lépe propojené do vice konkurenceschopného sektoru podnikání.  
Potřebujeme lépe koordiovat všechny body trojúhelníku, posílit cesty spolupráce a reagovat na výzvy, jimiž čelíme.  
Lundská deklarace uznává klíčovou roli univerzit v těchto úkolech. Mají jedinečné a privilegované postavení mezi evropskou oblastí vysokoškolského vzdělání a Evropskou výzkumnou oblastí. Jsou primárním zdrojem nové generace znalostí jako důležitých poskytovatelů uplatněných znalostí na podporu podnikatelského výzkumu a inovací.
Nicméně jak na to poukázala Komise a členské státy (a opět v Lundské deklaraci) je zapotřebí university modernizovat. Čelí stale výzvám z autonomie, financování, diversity, partnerství s podnikatelskou komunitou, znalostí sdílených se společností tomu být schopny plně využívat jejich potenciál přispět k Lisabonské agendě.
Subsidiarita není zrovna přitažlivé slovo, v této souvislosti je ale nevyhnutelná. Odpovědnost k omlazení leží na členských státech. Není proto úplně mimo otázka tlačit problém na někoho jiného než na lidi na to nejvíce kvalifikované. A nejde o mytí rukou nad procesem. Naše zkušenost ukazuje, že evropská spolupráce může přinést skutečnou přidanou hodnotu celého procesu.  
Podporujeme proto tento proces modernizace univerzit – jako část posílení znalostního trojúhelníka s ERA. Koncem roku 2008 jsme zahájili partnerství výzkumníků a iniciativy transferu znalostí – klíčové problémy univerzit a ostatních znalostních organizací.  
V praxi agenda modernizace univerzit poběží. Takové problémy jsou v procesu rozpracování. Na březnové radě konkurenceschopnosti jsem zdůraznil problem vytvořit společné směrnice (návody) spolu s odpovědným externím financováním výzkumu. Pomohlo by to financování institucí a tvůrcům znalostí mluvit srozumitelnějším společným jazykem a dosáhnout strategičtěji a přiměřeněji financovat výzkum.   
Myšlenka třídění univerzit je jednou z možností za pomoci našich kolegů v sektoru vzdělávání a za podpory Eurostat. Jde o komplexní koncepci vyžadující mnohadimenzionální pojetí výkonnosti univerzit, hledící na všechny 3 strany trojúhelníku. Proč? Chceme-li porozumět příspěvku univerzit - měřit a srovnávat výtečnost s ostatními institucemi – musíme mít k tomu práceschopný system. Díky němu budeme moci reagovat na realitu narůstající divrzifikace univerzit, uživatelů a disciplin. A v tom bude jasnost účelu, volby metriky a vážení zásadní. Zpráva skupiny expertů bude hotová v příštích týdnech a testování vice dimenziálního pojetí pak skončí v roce 2010.
Jsou stále některé nevyřešené problémy a zbývá odstranit zbytky překážek, které by mohly zadržet moderní a ambiciózní evropské university.
Mluvím-li o překážkách, víme, že žijeme ve světě, kde se překážky změní, nebo pro dobro změnily. Žijeme a pracujeme v otevřené ekonomice. Propojitelnost a otevřenost tu jsou klíčovým slovem.
Univerzity a ostatní výzkumné instituce v tomto měnícím se ekosystému chtějí vidět, jak se výzkumná krajina mění a očekávají podporu veřejné politiky na národní a evropské úrovni v jejich hledání vrcholových hráčů nejen v jejich specializovaných oblastech, ale globálně.  
Není to ale tak přímočaré, protože povahu podpory je zapotřebí změnit také. Napříč EU se uznává stále více také potřeba změny. Několik členských států se reformovalo, nebo jsou v procesu reforem, např. podporou fúzí, vývojem rozsáhlejších efektů a výstavbou na základě zásad autonomie a zúčtovatelnosti.  
Dolní čarou je efektivní spolupráce a zapojení do sítě. Má to co do činění s penězi, ale spíše s excelencí a také organizací a strategickým postavením. Nejdůležitější ale je uplatnit nejlepší talenty a zajištění jejich postupu nahoru. Fotbalovým příměrem je jako tým dobrý při obraně, středu a útoku, ale s problémem odehrát míč z obrany do středu hřiště a poslat pas k bance.  
Spolupráce a zapojení do sítě … 2 slova potřebná pro hlubší přemýšlení o evropské strategii budování našich znaslostních institucí. Když se takto zamyslíme, objeví se následující otázky: Jak se dívat na rostoucí počet škol? Jak je nejlépe organizovat, spojovat, financovat? Jakou roli mohou sehrát evropské nástroje? Mám na mysli koncepci znalostí a inovací Společenství EIT jako dobrý příklad evropských vysokých škol v integraci tří stran znalostního trojúhelníka.
Máme nástroje, jak to provést a chceme to. Máme zavázano silné zapojení evropského výzkumného systému. Opírá se o silné zapojení veřejného sektoru do produkce znalostí a rozšiřování. Věřejná politika může být stejně významným příspěvkem k zlepšení znalostí o ekosystému vzděláním a inovacemi.  
Za mých (téměř) 6 let jsem se soustředila na výtečnost evropského výzkumu. Mnoho jsme udělali, v neposlední řadě prostřednictvím Evropské výzkumné rady (European Research Council). Na nejširší úrovni Evropská výzkumná oblast optimalizuje a a otevírá výzkumné programy na evropské, národní a regionální úrovni na podporu nejlepšího výzkumu v Evropě. Koordinuje tyto programy, takže je můžeme využít k soustředění na velké výzvy naší doby společně.  
University 21. století jsou odlišné a v narůstající míře multifunkční. Univerzity musejí zůstat dynamické. Musejí se hlouběji ponořit do vzdělání, výzkumu, inovací - výzkum a inovace ekosystému, kde university, výzkumné instituce a podnikatelé jsou v interakci, spolupracují, konkurují si, vyvíjejí se a excelují.
Tlačíme na tyto úhly. Např. na straně inovací nutno poznamenat, že EIT podporuje zúrodńování a financování napříč mezi sebou a ostatními iniciativami a programy na úrovni Společenství a států. Univerzity jsou samozřejmě částí této iniciativy.  
Jiným příkladem je projekt parku věd o životě, který mně předložili na Maltě jako společný projekt vlády, university a místní největší nemocnie. S investicemi 12 mil. € z Evropských strukturálních fondů. Půjde o projekt založený na znalostech, soustřeďující inovativní společnosti, který začal s cílem přinést investice a inovace do dynamiky ostrova.  
Jiný příklad… na širší úrovni… zahrne do přijetí komunikací nebo inovací i Komisi. To bude něco z inovačních zásad. Podívá se zpět k zhodnocení rozsahu našich předchozích inovačních strategií, jak byly efektivní, a jak mohou pomoci připravit v budoucnu inovace ještě lépe. To bude klíčový dokument i pro příští léta. Protože potřebujeme vyvinout inovace a inovační úsilí také ve světě kolem nás.
A proč? Protože i když někteří nluví o zelených výhoncím obnovy, naše ekonomiky stale nejsou venku z krize. Společný smysl, jakož i desítky příkladů nám ukazují, že jsme posílili naše závazky a naše výdaje k činnostem založeným na znalostech Je to jediná cesta, jak dosáhnout udržitelný a řízený ekonomický rozvoj a blahobyt. Zásady excelence ve výzkumu a vzdělání vedoucí k světové pulzaci inovací, jsou pro výsledky klíčové.
Evropská komise vždy činila mnoho pro podporu evropské dimenze znalostního trojúhelniíka a úlohu univerzit v nich. Od financování agentur k mobilitě studentů a vzájemného uznávání curricula, evropských doktorských studií, profesionalizace manažerů univerzit, k potřebě kodexu dobré praxe mezinárodní spolupráce, otevření náboru mezinárodního personálu a studentů; je potřeba pro silnější spolupráci na evropské úrovni.  
Znalostní trojúhelník je rámec pro poskytnutí nového podnětu modernizace univerzit. Vítá diskusi, která dnešním seminářem začala.  

Věda a výzkum

 

01.09.2009 | IP/09/1261

Třetí ročník soutěže pro mladé překladatele z EU. Převzatý překlad

Zahájením období registrace dnes začíná třetí ročník soutěže Juvenes Translatores pro střední školy v EU. „Juvenes Translatores“, což v latině znamená „mladí překladatelé“, budou mít možnost vyzkoušet si své schopnosti při překladu textu z jazyka, který si zvolí, a také vyhrát cenu. Stále oblíbenější soutěž proběhne způsobem, který se již osvědčil v předchozích dvou kolech. Všechny střední školy, které si přejí se zúčastnit, se mohou zaregistrovat od 1. září do 20. října.
„Soutěž, která začala jako pilotní projekt, se stala jednou z vrcholných a netrpělivě očekávaných událostí školního roku,“ komentoval toto dění Leonard Orban, komisař pro mnohojazyčnost. „Cílem soutěže je dát studentům šanci využít jazykových schopností, které ve škole získali, a vyzkoušet si práci překladatele, a rovněž upozornit na umění překladu.“ Ohlas škol a účastníků předcházejících ročníků soutěže dává jasně najevo, že těchto cílů bylo dosaženo. „Těší nás zejména to, že někteří z vítězů soutěže nyní studují překladatelství na univerzitách,“ uvedl komisař Orban.
V první fázi se střední školy ze všech členských států zaregistrují prostřednictvím formuláře, který je k dispozici on-line na internetových stránkách soutěže
http://ec.europa.eu/translatores
Ze všech škol zaregistrovaných z každého členského státu bude vybráno několik, a to náhodně pomocí počítače. Jelikož počet škol je omezený, základem pro výběr je počet hlasů, které má každý členský stát v Radě Evropské unie, vynásobený dvěma (viz tabulka).
Francie, Německo, Itálie, Spojené království
58
Polsko, Španělsko
54
Rumunsko
28
Nizozemsko
26
Belgie, Česká republika, Řecko, Maďarsko, Portugalsko
24
Rakousko, Bulharsko, Švédsko
20
Dánsko, Finsko, Irsko, Litva, Slovensko
14
Kypr, Estonsko, Lotyšsko, Lucembursko, Slovensko
 8
Malta
 6
Ve druhé fázi by každá škola měla předložit jména nejvýše pěti studentů narozených v roce 1992. Studenti by si zároveň měli vybrat jazyk, ze kterého a do kterého budou překládat. Mohou si vybrat jakýkoli z 23 úředních jazyků EU (například z polštiny do rumunštiny nebo z maltštiny do finštiny).
Soutěž se bude konat dne 24. listopadu 2009, přičemž překládat se bude ve stejnou dobu ve všech členských státech pod dohledem škol. Soutěžící budou mít dvě hodiny na překlad textu, který bude školám zaslán těsně před začátkem soutěže. Účastníci soutěže mohou používat slovníky, ne však elektronická zařízení.

Po soutěži zhodnotí překlady porota složená z profesionálních překladatelů pracujících na generálním ředitelství Komise pro překlad a soutěžní porota vybere nejlepší překlad z každého členského státu.
Všichni vítězové budou pozváni na slavnostní předání cen do Bruselu za přítomnosti evropského komisaře pro mnohojazyčnost. Během své návštěvy Bruselu budou mít vítězové soutěže čas vzájemně se poznat a setkat se s několika překladateli pro EU.
Internetové stránky Juvenes Translatores:
http://ec.europa.eu/translatores
Jazyky v EU: http://europa.eu/languages/cs/home
Generální ředitelství pro překlad:http://ec.europa.eu/dgs/translation/

Společnost

 

02.09.2009 | STAT/09/124

Červenec 2009 v porovnání s červnem 2009. Ceny průmyslového výrobce poklesly o 0,8% v oblasti euro a 1,0% v EU27. 2.9.

Vydala:
Louise CORSELLI-NORDBLAD
Tel: +352-4301-33 444
Další informace k datům:
Liselott ÖHMAN
Tel: +352-4301-32 800
Eurostat news releases on the internet: http://ec.europa.eu/eurostat
 
Selected Principal European Economic Indicators: http://ec.europa.eu/eurostat/euroindicators
 
Ceny průmyslového výrobce na domácím trhu. % změna proti předchozímu měsíci
 
II-09
III-09
IV-09
V-09
VI-09
VII-09
EA16
 
 
 
 
 
 
     Průmysl celkem bez stavebnictví
-0.5
-0.7
-0.9
0.0
0.4
-0.8
    Průmysl celkem bez stavebnictví a energie
-0.4
-0.4
-0.3
-0.2
0.0
0.0
    Meiprodukt
-0.8
-0.7
-0.6
-0.3
-0.1
0.0
     Energie
-0.8
-1.8
-2.8
0.6
1.6
-3.1
     Kapitálové statky
0.0
-0.1
-0.2
-0.2
0.0
-0.1
     Zboží dlouhodobé spotřeby
0.3
0.1
0.0
-0.1
0.0
0.0
     Zboží krátkodobé spotřeby
-0.2
-0.2
-0.1
-0.2
0.0
0.1
EU27
 
 
 
 
 
 
     Průmysl celkem bez stavebnictví
-0.3
-0.5
-0.9
0.1
0.4
-1.0
    Průmysl celkem bez stavebnictví a energie
-0.3
-0.3
-0.3
-0.2
-0.1
-0.1
    Meiprodukt
-0.6
-0.6
-0.5
-0.3
-0.2
0.0
     Energie
-0.4
-1.4
-2.8
0.8
1.8
-3.5
    Kapitálové statky
0.0
-0.1
-0.1
-0.2
0.0
-0.1
     Zboží dlouhodobé spotřeby
0.4
0.2
0.0
-0.1
0.0
-0.1
     Zboží krátkodobé spotřeby
-0.1
-0.1
0.0
-0.1
0.0
-0.1
 
 
 
II-09
III-09
IV-09
V-09
VI-09
VII-09
EA16
-0.5
-0.7
-0.9
0.0
0.4
-0.8
EU27
-0.3
-0.5
-0.9
0.1
0.4
-1.0
Belgium
-1.7
-2.1
-0.2
0.5
0.6
-0.2
Bulgaria
-0.9
1.1
-0.8
0.3
0.2
-0.9
Czech Republic
0.3
-1.1
-0.5
-0.4
0.0
-0.4
Denmark
1.3
0.4
-0.4
0.2
2.0
-0.3
Germany
-0.5
-0.7
-1.4
0.0
-0.1
-1.5
Estonia
-0.7
-1.5
-0.6
-0.8
-0.1
:
Ireland
0.1
-0.6
0.7
-0.2
0.0
0.0
Greece
-0.6
-0.4
0.3
1.0
2.1
-0.6
Spain
0.0
-0.5
-0.3
0.1
0.6
-0.2
France
-0.6
-0.3
-0.9
-0.4
0.6
C
Italy
-0.5
-0.7
-0.4
0.0
0.6
-0.6
Cyprus
-0.1
-1.6
-0.4
0.2
-0.1
1.7
Latvia
-1.2
-0.8
-0.8
-2.1
-1.8
-0.8
Lithuania
-0.7
-1.8
-0.9
0.1
0.2
-2.0
Luxembourg
-0.7
-2.4
-1.8
0.6
1.2
:
Hungary
2.3
-0.7
-0.9
-0.3
0.9
-1.3
Malta4
0.1
-0.1
-11.0
0.0
0.1
-0.1
Netherlands
-0.6
-1.8
-3.0
0.3
0.8
-0.4
Austria
0.0
-0.8
-0.7
0.3
0.5
:
Poland
1.5
-0.1
0.0
-0.1
0.6
:
Portugal
-0.5
-0.5
0.1
0.2
0.4
-0.3
Romania
0.7
-0.6
0.4
0.4
0.4
-0.3
Slovenia
0.2
0.0
0.0
-0.7
0.3
-0.2
Slovakia
0.5
-1.1
-1.2
-1.2
-0.6
-0.7
Finland
0.0
-0.9
0.1
-0.4
1.1
-0.9
Sweden
-0.3
0.1
-0.1
-0.7
0.2
0.3
United Kingdom
-0.2
0.0
-1.8
0.8
0.7
-0.5
: Data nedostupná
c Důvěrné
 
Ceny průmyslového výrobce na domácím trhu. % změna v porovnání s týmž měsícem předchozího roku
 
II-09
III-09
IV-09
V-09
VI-09
VII-09
EA16
 
 
 
 
 
 
     Průmysl celkem bez stavebnictví
-1.9
-3.2
-4.8
-5.9
-6.5
-8.5
    Průmysl celkem bez stavebnictví a energie
-1.2
-1.9
-2.5
-3.0
-3.5
-4.0
    Meiprodukt
-2.9
-3.9
-5.1
-5.7
-6.4
-7.5
     Energie
-3.6
-6.9
-11.1
-13.7
-14.8
-20.2
     Kapitálové statky
1.8
1.5
1.1
0.5
0.3
0.1
     Zboží dlouhodobé spotřeby
1.9
1.8
1.6
1.4
1.5
1.3
     Zboží krátkodobé spotřeby
-1.4
-2.0
-2.2
-2.5
-2.9
-3.0
EU27
 
 
 
 
 
 
     Průmysl celkem bez stavebnictví
-0.9
-2.1
-4.1
-5.4
-6.3
-8.4
    Průmysl celkem bez stavebnictví a energie
-0.1
-0.7
-1.4
-1.9
-2.5
-3.1
    Meiprodukt
-1.6
-2.6
-3.8
-4.5
-5.3
-6.4
     Energie
-2.6
-5.6
-10.6
-13.5
-15.0
-20.1
     Kapitálové statky
2.4
2.1
1.7
1.1
0.8
0.6
     Zboží dlouhodobé spotřeby
2.4
2.4
2.2
2.0
2.0
1.7
     Zboží krátkodobé spotřeby
0.0
-0.5
-0.7
-1.1
-1.6
-1.9
 
 
II-09
III-09
IV-09
V-09
VI-09
VII-09
EA16
-1.9
-3.2
-4.8
-5.9
-6.5
-8.5
EU27
-0.9
-2.1
-4.1
-5.4
-6.3
-8.4
Belgium4
-4.6
-7.6
-8.2
-8.6
-9.4
-10.4
Bulgaria
0.5
-1.1
-2.3
-3.2
-5.1
-9.0
Czech Republic
-0.6
-2.0
-2.5
-3.8
-4.4
-4.9
Denmark
-3.5
-3.1
-6.4
-8.8
-11.2
-12.5
Germany
1.0
-0.3
-2.5
-3.3
-4.3
-7.5
Estonia
4.4
3.0
1.1
0.0
-0.7
:
Ireland4
1.5
0.5
-0.4
-1.1
-1.3
-1.2
Greece
-5.3
-6.8
-7.8
-9.4
-9.0
-11.1
Spain
-1.1
-2.5
-3.4
-4.4
-4.9
-6.7
France
-4.3
-5.2
-6.9
-8.4
-8.6
c
Italy
-3.2
-4.6
-5.2
-6.6
-7.1
-8.5
Cyprus
3.0
0.9
-0.1
-1.4
-2.4
-3.8
Latvia
9.4
8.5
2.5
-0.7
-3.3
-3.9
Lithuania
0.4
-2.4
-4.1
-4.6
-7.5
-9.7
Luxembourg
1.5
-0.7
-6.8
-8.4
-9.8
:
Hungary
6.1
4.6
2.5
1.8
2.1
-0.5
Malta4
38.6
38.3
22.6
22.1
21.2
0.5
Netherlands
-4.5
-6.7
-10.9
-11.8
-13.0
-14.8
Austria
0.3
-1.3
-2.3
-2.5
-3.0
:
Poland
4.8
4.0
3.5
1.9
1.8
:
Portugal
-2.4
-3.7
-4.0
-5.0
-5.6
-6.8
Romania
5.8
3.8
3.0
2.5
1.2
-0.6
Slovenia
1.2
0.8
0.2
-0.7
-0.7
-1.3
Slovakia
1.8
0.5
-0.8
-2.6
-3.2
-4.3
Finland
-3.7
-5.0
-6.0
-8.2
-8.8
-10.1
Sweden
1.3
1.5
0.3
0.1
-0.9
-1.4
United Kingdom
2.1
0.7
-3.6
-6.3
-8.6
-9.6
: Data nedostupná
c Důvěrné
 
Indexy cen průmyslových výrobců na domácím trhu za průmysl celkem bez stavebnictví. Základní rok 2005.
 
07/06
07/07
07/08
08/08
09/08
10/08
11/08
12/08
01/09
02/09
03/09
04/09
05/09
06/09
07/09
EA16
106.1
107.9
117.7
117.1
116.9
115.9
113.4
111.7
110.4
109.8
109.1
108.1
108.1
108.5
107.7
EU27
106.6
108.4
120.6
119.7
119.4
118.3
115.8
113.9
113.0
112.7
112.1
111.0
111.1
111.6
110.5
BE4
105.7
107.6
121.9
120.9
121.0
119.7
117.1
113.8
112.6
110.6
108.4
108.2
108.8
109.5
109.2
BG
110.5
118.3
138.9
139.8
138.3
138.5
134.4
129.5
127.8
126.7
128.0
126.9
127.3
127.5
126.4
CZ
102.1
106.4
111.9
112.4
112.3
111.1
109.0
107.4
108.6
108.9
107.7
107.2
106.8
106.8
106.4
DK
110.0
109.2
133.3
130.7
131.6
125.4
117.9
113.5
113.0
114.5
115.0
114.5
114.7
117.0
116.7
DE
106.2
106.6
115.3
114.8
115.1
115.2
113.3
112.4
111.2
110.6
109.8
108.3
108.3
108.2
106.6
EE
103.9
114.5
126.9
127.2
127.2
129.2
129.0
128.6
128.0
127.1
125.2
124.5
123.5
123.4
:
IE4
102.0
103.3
109.8
110.6
109.9
110.4
110.0
108.7
108.4
108.5
107.8
108.5
108.4
108.4
108.4
EL
109.0
111.8
130.5
128.3
126.9
122.7
117.5
113.6
114.0
113.3
112.9
113.2
114.3
116.7
116.0
ES
106.5
109.3
120.4
119.6
118.9
117.4
114.5
112.1
112.6
112.6
112.0
111.7
111.8
112.5
112.3
FR
104.7
106.7
115.6
115.0
114.2
113.4
111.1
109.4
106.5
105.9
105.6
104.7
104.3
104.9
c
IT
106.6
108.8
118.4
118.1
117.9
115.6
112.9
111.0
110.1
109.5
108.7
108.3
108.3
108.9
108.3
CY
107.0
110.1
124.6
125.2
127.7
127.9
124.3
124.2
120.3
120.2
118.3
117.8
118.0
118.0
119.9
LV
109.7
130.8
151.0
152.9
152.7
159.7
158.8
157.9
156.6
154.6
153.5
152.2
148.9
146.2
145.1
LT
108.7
116.3
138.8
141.5
140.7
140.1
136.5
131.2
131.8
130.9
128.6
127.4
127.6
127.9
125.2
LU
115.1
119.1
146.4
146.1
142.5
143.3
135.6
133.4
128.4
127.4
124.3
122.0
122.8
124.3
:
HU
108.3
115.1
130.5
130.8
131.2
132.7
130.9
128.7
129.9
132.9
132.0
130.8
130.4
131.6
129.9
MT4
122.7
113.2
145.5
145.7
145.3
159.9
159.4
159.4
164.3
164.4
164.3
146.3
146.3
146.4
146.3
NL
110.4
114.0
129.9
128.2
128.3
126.3
121.9
119.2
116.2
115.5
113.4
110.0
110.3
111.2
110.7
AT
102.6
106.7
113.3
112.6
113.3
112.9
111.4
110.1
109.8
109.8
108.9
108.1
108.4
108.9
:
PL
105.1
108.4
115.2
115.0
115.1
114.1
113.6
112.5
114.9
116.6
116.5
116.5
116.4
117.1
:
PT
105.2
107.9
116.3
115.5
114.9
113.2
110.7
108.3
109.0
108.4
107.9
108.0
108.2
108.7
108.4
RO
111.1
119.0
138.4
139.7
138.7
138.7
136.7
134.5
136.0
137.1
136.3
136.8
137.4
138.0
137.6
SI
102.6
108.0
114.8
115.1
115.3
115.3
114.7
114.2
113.8
114.0
114.0
114.0
113.2
113.5
113.3
SK
103.5
104.9
111.5
111.8
112.4
113.4
113.2
112.6
111.2
111.8
110.6
109.3
108.0
107.4
106.7
FI
108.2
111.0
124.2
123.1
123.7
121.7
117.7
113.8
112.8
112.8
111.8
111.9
111.4
112.6
111.6
SE
106.0
109.4
117.8
118.0
118.6
117.8
117.7
116.3
116.8
116.4
116.5
116.4
115.6
115.8
116.1
UK
109.7
109.9
136.2
133.2
132.0
129.9
127.1
124.0
124.3
124.1
124.1
121.9
122.9
123.7
123.1
: Data nedostupná
c důvěrné
 
Indexy cen průmyslového výrobce na domácím trhu za průmysl celkem bez stavebnictví a energie. Základní rok 2005
 
07/06
07/07
07/08
08/08
09/08
10/08
11/08
12/08
01/09
02/09
03/09
04/09
05/09
06/09
07/09
EA16
103.2
106.2
110.8
111.0
111.1
110.6
109.6
108.9
107.7
107.3
106.9
106.6
106.3
106.3
106.3
EU27
103.1
106.3
111.4
111.6
111.8
111.4
110.6
110.0
109.1
108.8
108.5
108.2
108.0
107.9
107.9
BE4
105.4
108.8
113.1
113.3
113.8
113.8
112.9
111.2
111.6
110.6
110.4
109.7
109.2
109.6
110.2
BG
109.7
117.8
128.7
128.9
128.7
127.3
124.3
122.9
122.3
122.3
122.6
123.0
122.8
122.9
122.7
CZ
100.5
103.9
106.3
107.4
107.6
106.9
105.8
105.1
104.7
104.7
103.6
103.0
102.4
101.8
101.5
DK
103.5
108.8
114.8
114.8
114.8
115.0
114.5
114.1
114.0
114.0
113.7
113.4
113.2
113.2
113.1
DE
102.2
104.2
107.4
107.6
107.6
107.4
106.6
106.0
105.5
105.0
104.6
104.4
104.1
104.1
103.9
EE
104.1
116.4
124.6
125.1
125.1
125.5
125.1
124.5
121.8
121.1
119.8
119.0
118.0
117.8
:
IE4
102.3
104.7
109.6
110.1
110.4
110.7
111.0
110.6
110.5
111.0
110.6
111.0
110.6
110.6
110.3
EL
107.2
109.1
117.8
118.0
117.8
117.5
116.5
116.2
116.1
115.6
115.3
115.5
115.7
115.9
116.2
ES
105.0
109.0
115.0
115.2
115.1
114.3
113.0
112.0
111.6
111.6
111.1
110.8
110.5
110.5
110.6
FR
102.9
105.8
110.6
110.8
110.7
110.3
109.6
109.1
106.5
106.1
105.8
105.4
105.2
105.1
c
IT
103.4
106.7
111.4
111.6
112.2
111.5
110.2
109.3
108.4
107.8
107.4
107.0
106.8
106.8
106.9
CY
104.1
107.7
118.4
119.1
119.6
120.1
119.4
119.4
119.4
119.3
119.8
119.1
118.8
118.8
118.8
LV
107.8
128.6
141.4
143.6
143.2
141.5
140.6
139.2
138.4
135.5
134.4
132.7
131.4
130.3
129.7
LT
104.9
113.6
127.0
128.2
128.1
126.9
125.6
124.3
123.1
121.1
119.8
118.7
118.6
117.5
116.5
LU
110.5
116.0
143.3
143.4
139.6
137.4
121.9
119.5
117.4
114.4
109.1
105.8
105.6
105.8
:
HU
105.0
108.8
116.4
117.1
117.3
117.8
117.2
116.8
117.0
118.5
119.1
118.7
118.1
118.2
118.0
MT4
103.7
104.9
121.1
122.1
121.1
121.7
120.2
120.1
118.5
118.7
118.2
118.4
116.9
117.2
117.0
NL
104.0
109.5
117.8
117.8
117.5
116.0
114.1
112.2
109.3
109.5
109.2
108.4
109.0
108.7
109.2
AT
101.6
105.2
109.1
109.4
109.7
109.8
109.2
109.1
108.8
108.9
108.1
107.6
107.8
107.9
:
PL
102.1
106.5
108.3
108.8
108.9
108.6
108.1
107.4
107.3
108.2
108.5
108.2
107.8
107.8
:
PT
103.3
105.5
110.1
110.3
109.8
108.8
107.9
107.4
107.1
106.6
106.3
105.8
105.4
105.3
105.2
RO
108.6
115.9
135.2
136.3
136.5
137.5
137.8
137.3
138.9
140.3
139.9
139.4
139.5
139.2
139.2
SI
102.5
106.7
113.3
113.5
113.8
113.7
112.9
112.3
111.2
110.8
110.6
110.6
109.7
110.1
109.9
SK
100.7
100.9
102.0
102.3
102.1
102.4
101.8
101.5
101.0
100.3
99.6
99.0
98.3
97.4
97.0
FI
105.1
110.2
116.6
116.6
117.5
117.3
115.9
114.6
113.2
112.4
111.2
111.1
109.6
109.5
108.9
SE
104.4
109.9
113.6
113.7
113.7
113.8
113.7
113.1
113.3
113.0
113.2
113.4
113.3
113.1
113.9
UK
102.5
105.5
113.0
113.7
114.4
114.3
114.2
114.4
114.4
114.5
114.7
114.8
114.8
114.4
114.3
: Data nedostupná
c Důvěrné

Průmysl

 

02.09.2009 | STAT/09/125

První odhad za 2.Q 2009. HDP oblasti € poklesl o 0,1% a EU27 o 0.2%; proti 2.Q 2008 o -4.7% a -4.8%. 2.9.

Podrobnosti jsou v tabulkách.
Vydala:
Eurostat Press Office
Louise CORSELLI-NORDBLAD
Tel: +352-4301 33 444
 
Další informace k datům:
Jukka JALAVA
Tomas DUCHON
Tel: +352-4301-38 435
+352-4301-32 383
Eurostat news releases on the Internet: http://ec.europa.eu/eurostat
 
Selected Principal European Economic Indicators: http://ec.europa.eu/eurostat/euroindicators
 
Q tempa růstu objemu HDP (na základě sezónně upravených dat)
 
 
% změna proti předchozímu Q
% změna proti témuž Q předchozího roku
 
2008
2009
2008
2009
 
Q3
Q4
Q1
Q2
Q3
Q4
Q1
Q2
EA16
-0.3
-1.8
-2.5
-0.1
0.5
-1.7
-4.9
-4.7
EU27
-0.4
-1.9
-2.4
-0.2
0.7
-1.7
-4.8
-4.8
Member States
Belgium
0.0
-1.7
-1.7
-0.4
1.1
-1.0
-3.1
-3.8
Bulgaria**
:
:
:
:
6.8
3.5
-3.5
:
Czech Republic
0.6
-1.8
-3.4
:
3.1
-0.1
-3.4
:
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Denmark
-0.9
-2.0
-1.1
:
-1.7
-3.7
-4.3
:
Germany
-0.3
-2.4
-3.5
0.3
0.8
-1.8
-6.7
-5.9
Estonia**
-2.8
-5.3
-6.1
-3.7
-3.5
-9.7
-15.1
-16.6
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Ireland
0.6
-5.4
-1.5
:
-1.2
-8.0
-8.4
:
Greece
0.4
0.3
-1.2
0.3
2.7
2.4
0.3
-0.2
Spain
-0.6
-1.1
-1.6
-1.1
0.5
-1.2
-3.2
-4.2
 
 
 
 
 
 
 
 
 
France
-0.2
-1.4
-1.3
0.3
0.1
-1.6
-3.4
-2.6
Italy
-0.8
-2.1
-2.7
-0.5
-1.3
-3.0
-6.0
-6.0
Cyprus
0.1
0.2
-0.6
-0.5
3.3
2.5
0.8
-0.7
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Latvia
-1.8
-4.9
-11.0
-1.6
-5.8
-10.8
-18.6
-18.2
Lithuania
-0.3
-1.4
-10.2
-9.8
2.0
-1.3
-11.6
-20.4
Luxembourg
-0.6
-3.6
-1.5
:
-0.9
-5.0
-5.4
:
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Hungary
-1.0
-1.9
-2.6
-2.1
0.3
-2.2
-5.6
-7.4
Malta
-0.3
-1.1
-1.3
:
2.1
-0.3
-2.4
:
Netherlands**
-0.4
-1.0
-2.7
-0.9
1.9
-0.7
-4.5
-5.1
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Austria
-0.3
-1.0
-2.7
-0.4
2.2
0.2
-3.5
-4.4
Poland
0.6
-0.1
0.3
0.5
4.9
2.6
1.7
1.4
Portugal
-0.5
-1.8
-1.6
0.3
0.3
-2.0
-3.7
-3.7
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Romania**
-0.1
-2.8
-4.6
-1.2
9.2
2.9
-6.2
-8.8
Slovenia
0.8
-4.1
-6.4
:
3.7
-0.9
-9.0
:
Slovakia**
1.8
2.1
-11.0
2.2
6.6
2.5
-5.6
-5.3
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Finland
-0.9
-2.1
-2.7
:
0.7
-2.6
-6.0
:
Sweden
-0.5
-5.0
-0.9
0.0
0.2
-5.1
-6.3
-6.3
United Kingdom
-0.7
-1.8
-2.4
-0.7
 
0.5
-1.8
-4.9
-5.5
EFTA countries
Iceland
2.9
-0.9
-3.6
:
-1.3
-1.3
-3.3
:
Norway
-0.9
0.4
-0.8
-1.3
1.2
0.5
-0.7
-2.5
Switzerland
-0.4
-0.6
-0.9
-0.3
1.3
-0.2
-1.6
-2.1
Main economic partners
United States
-0.7
-1.4
-1.6
-0.3
0.0
-1.9
-3.3
-3.9
Japan
-1.0
-3.5
-3.1
0.9
-0.3
-4.5
-8.3
-6.5
:           Data nedostupná

Hospodářství

 

02.09.2009 | IP/09/1268

Evropská inovační politika – úspěch ale také nové výzvy. Brusel, 2.9.

Znovuzahájení lisabonského partnerství pro růst a zaměstnanost postavilo inovace a podnikání do svého centra a vyzývá evropské společenství a členské státy k přijetí rozhodné a více koherentní akce s cílem urychlení přechodu směrem k znalostní a nízkouhlíkové ekonomice. Na tomto základě byla v roce 2006 zahájena evropská inovační politika a schválený byl Akt k malým podnikům (Small Business Act - SBA). Díky partnerskému přístupu mezi EU a jejími členskými státy je představena zpráva o dosaženém pokroku. Téměř všechny členské státy zlepšily svou inovační výkonnost. Mezera v inovacích mezi EU a jejími klíčovými konkurenty (USA a Japonsko) se tak zmenšila.
Přestovšak Sdělení uznává mezery v evropské inovační politice a ukazuje na oblasti, kde je další zlepšení na úrovni EU a členských států nezbytné. Analýza tak bude důležitá pro přípravu nové evropské agendy reformy po roce 2010.
Rámcové podmínky pro stimulaci inovací
Stimulací inovací výrazně napomáhá SBA, ale také Směrnice o službách, která dále posiluje fungování vnitřního trhu, zatímco nová pravidla o státní pomoci dávají členským státům efektivnější nástroje na podporu vědy a výzkumu a inovací.
Rychlejší přístup inovativních produktů a služeb na trh
Inovaci rovněž napomáhají regulační opatření a standardizace. Řeč je zejména o pravidlech na snížené emise u nových automobilů, legislativa REACH, opatření pro eco design, nebo iniciativy na posílení inovativní kapacity sektorů evropské ekonomiky.
Finanční podpora vědy a inovací
Evropské fondy jsou zaměřené na inovace víc než kdy dřív. 86 miliard eur bylo věnováno na podporu vědy a inovací v regionech v rámci kohesní politiky. Dalšími finančními nástroji jsou 7. rámcový program pro vědu a výzkum nebo Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace, které pomáhají zejména malým a středním podnikům.
Větší synergie mezi inovačním procesem a zapojenými subjekty
Byly přijaty kroky na vytvoření synergie mezi vysokým školstvím, výzkumem a průmyslem, a to zejména v kontextu evropské výzkumné oblasti, zahájením společných technologických iniciativ a založením Evropského institutu pro technonologii a inovace.
Více informací:
http://ec.europa.eu/enterprise/policies/innovation/policy/future-policy/index_en.htm

Věda a výzkum

 

02.09.2009 | IP/09/1267

Zvyšování úsilí při znovuusídlení uprchlíků. Převzatý překlad

Komise dnes navrhla vytvoření „Společného programu EU pro znovuusídlení“. Tento program si klade za cíl rozvinout znovuusídlení v rámci EU v účinnější nástroj ochrany uprchlíků, který bude umožňovat užší politickou a praktickou spolupráci mezi členskými státy EU. Tato iniciativa se týká znovuusídlení uprchlíků ze třetích zemí v některém z členských států EU. Znovuusídlení je přesun uprchlíků z první azylové země do jiné země, kde mohou začít nový život pod trvalou ochranou. Převážná část uprchlíků po celém světě se nachází mimo EU, v rozvojových zemích v Asii a v Africe. Většina z nich by upřednostnila návrat do své země původu. Pro některé z uprchlíků, zejména pro ty nejzranitelnější, však toto řešení není možné. Znovuusídlení je pro ně jediným řešením.
Místopředseda Evropské komise Jacques Barrot, komisař odpovědný za spravedlnost, svobodu a bezpečnost, uvedl, že: „Komise dnes činí významný krok, který jasně ukáže naši konkrétní solidaritu se třetími zeměmi, které přijímají velký počet uprchlíků.“
Většina uprchlíků po celém světě se nachází na místech značně vzdálených EU. Nacházejí se v zemích, které sousedí s jejich zemí původu nebo jsou ve stejné oblasti v Africe, Asii nebo na Středním východě. Hostitelské země jsou často země rozvojové s omezenými zdroji a nemohou integrovat velký počet uprchlíků. Valná většina z uprchlíků po celém světě by upřednostnila návrat do své země původu. Znovuusídlení je vnímáno jako poslední možnost v případě, že se uprchlík nemůže vrátit do své země původu ani nemůže zůstat v bezpečí ve třetí zemi. Mnozí z uprchlíků jsou velmi zranitelní, například děti, osamělé ženy s dětmi, traumatizované nebo vážně nemocné osoby.
Vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR) odhaduje, že pouze v roce 2010 bude po celém světě přibližně 10 milionů uprchlíků, z nichž 203 000 potřebuje znovuusídlit. V roce 2008 nabídly státy světa znovuusídlení zhruba 65 000 uprchlíků. Z toho 4 378 uprchlíků (6,7 %) odešlo do některé země EU. Počet uprchlíků, kteří potřebují znovuusídlit, stále roste, ne však počet odpovídajících míst pro znovuusídlení, která státy zpřístupňují. Očekává se, že pokud nebude mezinárodním společenstvím vynaloženo veškeré společné úsilí, tento rozdíl se bude dále zvyšovat.
Znovuusídlení uprchlíků ze třetích zemí do EU by mělo být vnímáno odlišně od znovuusídlení uprchlíků z jednoho členského státu EU do jiného členského státu v rámci vnitřní solidarity v EU, a to s ohledem na skutečnost, že Komise sleduje samostatné iniciativy, jako například zvláštní pilotní projekt na přesídlení osob, jimž je přiznána mezinárodní ochrana, z Malty do jiných členských států.
Obsah „Společného programu EU pro znovuusídlení“
Právě v tomto kontextu si „Společný program EU pro znovuusídlení“ klade za cíl rozvinout znovuusídlení do EU v účinnější nástroj ochrany uprchlíků. 10 členských států v současné době realizuje znovuusídlení na ročním základě, zatímco ostatní členské státy provádějí znovuusídlení ad hoc. Všechny tyto činnosti se realizují bez zvláštních konzultací nebo koordinace mezi členskými státy EU.
Program navržený Komisí přináší bližší politickou a praktickou spolupráci mezi členskými státy, aby se zvýšila účinnost a nákladová efektivnost činností v oblasti znovuusídlení a jeho humanitární a strategický dopad. Zahrnuje mechanismy, které umožní zavést společné roční priority pro znovuusídlení a zajistit účinnější využívání finanční pomoci dostupné členským státům prostřednictvím Evropského uprchlického fondu.
Členské státy budou společně provádět různé činnosti spojené s identifikací a přijímáním uprchlíků a budou ve svých činnostech podporovány budoucím Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu. Členské státy si ponechají svobodnou volbu, zda obecně chtějí provádět znovuusídlení, a pokud ano, jaké množství uprchlíků si přejí znovuusídlit.
Více informací o činnosti místopředsedy Barrota naleznete na této internetové stránce: http://ec.europa.eu/commission_barroso/barrot/welcome/default_en.htm

EU

 

03.09.2009 | STAT/09/126

Červenec 2009 v porovnání s červnem 2009: objem maloobchodu poklesl v oblasti € o 0.2% a vzrostl v EU27 o 0,2%. 3.9.

Na základě dat upravených podle pracovních řad a sezónních vlivů.
Vydala: Eurostat Press Office
Johan WULLT
Tel: +352-4301-33 444
Další informace k datům:
Anastassios GIANNOPLIDIS
Tel:+352-4301-37 756
Eurostat news releases on the Internet: http://ec.europa.eu/eurostat
Selected Principal European Economic Indicators: http://ec.europa.eu/eurostat/euroindicators
 
Objem maloobchdu. % změna proti předchozímu měsíci*
 
II-09
III-09
IV-09
V-09
VI-09
VII-09
EA16
 
 
 
 
 
 
 Maloobchod celkem
-0.4
-0.1
0.2
-0.5
0.0
-0.2
 Maloobchod celkem bez paliva pro auta
-0.4
0.1
0.2
-0.5
0.0
-0.1
    Potraviny, nápoje, tabák
-0.3
-0.2
1.1
-0.6
-0.2
-0.5
    Nepotravinářské výrobky bez paliva pro auta, z toho:
-0.5
0.3
-0.2
-0.4
0.1
0.0
       Textil, oděvy, obuv
-2.6
1.3
-0.7
-0.6
0.6
:
       Elektrické zboží a nábytek
-0.9
-0.5
0.1
-0.5
0.1
:
       Počítačové vybavení, knihy a další
-1.1
0.8
-0.1
-0.6
0.5
:
       Farmaceutické a medicinské protředky
-0.7
0.8
-0.1
0.3
0.0
:
       Objednávky poštou a přes internet
0.2
1.1
-4.2
2.3
0.2
:
    Palivo pro auta ve specializovaných obchodech
-2.4
-0.2
2.1
-0.7
-2.6
:
EU27
 
 
 
 
 
 
 Maloobchod celkem
-1.1
0.2
0.5
-0.7
0.3
0.2
 Maloobchod celkem bez paliva pro auta
-0.9
0.2
0.6
-0.7
0.3
0.2
    Potraviny, nápoje, tabák
-0.8
-0.2
1.3
-0.6
-0.1
-0.1
    Nepotravinářské výrobky bez paliva pro auta, z toho:
-1.0
0.5
0.1
-0.6
0.5
0.3
       Textil, oděvy, obuv
-2.5
1.1
0.0
-1.2
2.0
:
       Elektrické zboží a nábytek
-1.0
-0.5
0.3
-0.7
0.0
:
       Počítačové vybavení, knihy a další
-1.9
1.0
0.2
-1.0
0.5
:
       Farmaceutické a medicinské protředky
-0.7
0.4
-0.1
0.0
0.0
:
       Objednávky poštou a přes internet
-1.1
2.4
-3.1
1.4
0.5
:
    Palivo pro auta ve specializovaných obchodech
-3.2
-0.7
1.5
0.1
-1.7
:
 
 
 
II-09
III-09
IV-09
V-09
VI-09
VII-09
EA16
-0.4
-0.1
0.2
-0.5
0.0
-0.2
EU27
-1.1
0.2
0.5
-0.7
0.3
0.2
Belgium
-0.2
0.3
-0.9
0.3
-0.9
1.4
Bulgaria
-1.6
-1.0
-0.9
-1.0
-0.9
-0.5
Czech Republic
-1.7
0.1
0.7
-1.0
-0.9
c
Denmark
-1.0
0.0
0.0
0.0
0.0
0.0
Germany
-0.1
-0.1
1.2
-1.0
-1.3
0.7
Estonia
-5.4
0.7
-0.7
-1.4
1.2
-3.9
Ireland
0.3
-1.8
0.0
-1.8
1.2
c
Greece
-2.6
-2.6
1.1
-0.8
-0.8
c
Spain
-0.9
-0.8
-0.1
-0.5
1.0
-1.2
France
-0.9
0.3
1.5
-0.8
1.1
c
Italy
-0.1
-0.1
-0.1
0.0
-0.2
:
Cyprus
-1.6
-0.6
0.6
-1.1
c
c
Latvia
-5.2
-2.4
0.1
0.9
-5.3
-1.0
Lithuania
-1.9
-4.0
1.6
-1.7
-0.5
0.8
Luxembourg
:
:
:
:
:
:
Hungary
-0.6
-0.6
-0.3
-0.4
0.5
c
Malta
:
:
:
:
:
:
Netherlands
-0.4
-0.2
-0.8
-0.4
-0.6
c
Austria
-1.4
1.2
1.4
-1.3
0.1
1.1
Poland
0.2
-0.9
1.4
-0.4
0.1
1.3
Portugal
-2.3
-0.9
2.6
-0.9
0.6
0.4
Romania
-4.1
-0.5
-0.9
-0.4
-3.2
1.8
Slovenia
-12.5
-0.5
0.6
-1.1
1.7
-0.1
Slovakia
-2.2
-0.5
0.8
-1.8
-0.9
1.3
Finland
-0.3
-0.6
0.7
0.1
0.3
0.5
Sweden
0.0
-0.1
3.3
-0.9
-0.2
2.2
United Kingdom
-2.1
1.2
0.2
-0.6
1.6
0.1
* Seasonally adjusted   : Data not available        c: Confidential
 
Objem maloobchodu. % změna proti témuž měsíci předchozího roku*
 
II-09
III-09
IV-09
V-09
VI-09
VII-09
EA16
 
 
 
 
 
 
 Maloobchod celkem
-4.5
-2.8
-1.9
-3.1
-2.0
-1.8
 Maloobchod celkem bez paliva pro auta
-3.7
-2.2
-1.2
-2.4
-1.5
-1.3
    Potraviny, nápoje, tabák
-4.4
-3.9
-0.7
-2.1
-1.3
-1.8
    Nepotravinářské výrobky bez paliva pro auta, z toho:
-3.1
-0.9
-1.8
-2.6
-1.3
-1.2
       Textil, oděvy, obuv
-4.6
1.3
0.0
-4.4
-1.4
:
       Elektrické zboží a nábytek
-6.5
-6.3
-5.4
-5.9
-4.6
:
       Počítačové vybavení, knihy a další
-5.1
-1.5
-1.8
-3.3
-0.7
:
       Farmaceutické a medicinské protředky
-0.9
1.8
0.9
1.8
1.3
:
       Objednávky poštou a přes internet
-3.1
2.9
-8.5
-2.2
-3.2
:
    Palivo pro auta ve specializovaných obchodech
-11.8
-10.2
-7.7
-9.0
-8.1
:
EU27
 
 
 
 
 
 
 Maloobchod celkem
-4.0
-2.5
-1.2
-3.1
-1.5
-0.9
 Maloobchod celkem bez paliva pro auta
-3.2
-1.8
-0.3
-2.4
-0.9
-0.3
    Potraviny, nápoje, tabák
-3.6
-3.2
-0.1
-1.9
-0.9
-1.0
    Nepotravinářské výrobky bez paliva pro auta, z toho:
-2.9
-0.8
-0.6
-2.7
-0.6
0.0
       Textil, oděvy, obuv
-1.6
3.4
4.0
-3.1
2.6
:
       Elektrické zboží a nábytek
-7.1
-7.3
-5.6
-6.6
-5.3
:
       Počítačové vybavení, knihy a další
-4.9
-1.3
-1.3
-3.5
-1.6
:
       Farmaceutické a medicinské protředky
-2.2
0.3
-0.4
-0.3
0.0
:
       Objednávky poštou a přes internet
-0.7
7.3
-3.0
1.9
0.8
:
    Palivo pro auta ve specializovaných obchodech
-11.3
-10.2
-9.9
-9.7
-7.6
:
 
 
II-09
III-09
IV-09
V-09
VI-09
VII-09
EA16
-4.5
-2.8
-1.9
-3.1
-2.0
-1.8
EU27
-4.0
-2.5
-1.2
-3.1
-1.5
-0.9
Belgium
-1.9
2.8
-0.3
-1.4
-3.6
4.8
Bulgaria
-6.4
-8.3
-9.3
-10.4
-10.5
-9.2
Czech Republic
-1.7
0.5
-0.5
-3.0
-3.0
c
Denmark
-8.9
-6.1
-4.9
-5.8
-5.0
-2.0
Germany
-3.1
-0.5
1.1
-1.6
-2.3
-1.1
Estonia
-21.6
-16.9
-17.5
-18.0
-14.1
-20.0
Ireland
-6.4
-7.9
-6.8
-8.5
-4.5
c
Greece
-13.3
-18.7
-14.9
-14.6
-14.2
c
Spain
-9.0
-8.1
-7.5
-6.6
-3.9
-4.8
France
-4.3
-1.9
0.2
-2.7
1.1
c
Italy
-1.2
-1.2
-1.4
0.6
-0.6
:
Cyprus
-2.0
-1.0
-1.2
-4.7
c
c
Latvia
-26.2
-27.0
-29.6
-26.4
-29.2
-29.5
Lithuania
-18.6
-20.9
-19.2
-19.8
-19.9
-19.1
Luxembourg
:
:
:
:
:
:
Hungary
-3.0
-3.5
-4.0
-4.1
-2.2
c
Malta
:
:
:
:
:
:
Netherlands
-4.5
-2.7
-4.7
-5.5
-5.6
c
Austria
-1.7
2.6
3.2
-0.5
2.8
3.2
Poland
7.4
3.0
4.5
2.1
2.0
4.4
Portugal
-5.5
-4.6
-0.8
-2.9
-0.3
-1.6
Romania
-8.3
-6.4
-10.1
-11.9
-17.8
-13.2
Slovenia
-12.6
-4.3
-8.8
-14.2
-9.4
-10.6
Slovakia
-14.4
-11.5
-9.2
-12.6
-11.7
-11.6
Finland
-8.7
-4.0
-1.8
-5.3
-2.0
0.2
Sweden
-1.3
-1.8
4.0
1.9
1.2
4.6
United Kingdom
-3.2
-1.0
1.9
-2.9
2.2
2.1
*praconí dny upraveny : Data nedostupná       c: Důvěrné
 
Deflovaný obrat maloobchodu celkem sezónně upravený (Základní rok 2005)
 
07/08
08/08
09/08
10/08
11/08
12/08
01/09
02/09
03/09
04/09
05/09
06/09
07/09
EA16
102.8
102.6
102.7
102.0
102.0
101.8
101.4
101.0
100.9
101.1
100.6
100.6
100.5
EU27
105.8
105.9
105.9
105.3
105.1
105.0
105.2
104.0
104.2
104.8
104.1
104.4
104.6
BE
104.8
105.6
106.0
104.1
103.0
104.2
105.8
105.6
105.9
105.0
105.4
104.4
105.9
BG
139.2
138.2
137.6
137.0
135.7
134.3
134.1
131.9
130.6
129.5
128.2
127.1
126.4
CZ
120.7
121.7
122.8
123.0
121.1
120.9
123.0
120.9
121.0
121.8
120.5
119.4
c
DK
99.0
98.0
99.0
97.0
97.0
96.0
97.0
96.0
96.0
96.0
96.0
96.0
96.0
DE
95.9
96.4
96.8
96.1
96.0
96.5
95.5
95.4
95.3
96.4
95.4
94.2
94.9
EE
127.3
125.7
121.8
119.9
118.5
112.9
112.6
106.5
107.3
106.5
105.0
106.3
102.1
IE
115.2
112.4
114.4
112.9
113.2
111.6
110.6
110.9
108.8
108.8
106.9
108.2
c
EL
110.8
109.4
109.2
112.7
108.2
104.9
104.0
101.3
98.7
99.8
99.0
98.2
c
ES
99.4
99.4
98.3
96.3
96.6
95.3
95.9
95.1
94.4
94.3
93.8
94.8
93.6
FR
107.8
107.9
108.4
106.6
107.3
106.5
107.0
106.0
106.3
107.9
107.0
108.2
c
IT
100.2
99.8
99.8
99.5
99.5
99.4
99.4
99.2
99.2
99.1
99.1
98.9
:
CY
122.5
121.9
123.1
122.0
119.2
120.5
123.2
121.1
120.4
121.1
119.8
c
c
LV
131.3
126.8
126.2
121.4
120.6
118.3
105.5
100.0
97.6
97.7
98.6
93.4
92.5
LT
125.8
125.3
124.8
124.8
124.0
122.3
107.8
105.7
101.5
103.1
101.3
100.8
101.6
LU
:
:
:
:
:
:
:
:
:
:
:
:
:
HU
101.1
100.9
100.6
100.4
99.9
98.9
99.5
98.9
98.3
98.0
97.6
98.1
c
MT
101.0
104.0
101.0
89.9
91.7
86.6
:
:
:
:
:
:
:
NL
109.6
110.7
110.5
109.7
109.4
110.1
107.7
107.3
107.0
106.2
105.7
105.1
c
AT
101.6
100.9
101.6
101.4
101.5
101.6
103.6
102.2
103.4
104.8
103.4
103.5
104.6
PL
131.1
129.5
130.4
130.8
129.4
129.3
133.9
134.2
133.0
134.8
134.2
134.3
136.0
PT
104.8
104.7
103.1
103.7
103.8
99.9
103.2
100.8
99.9
102.5
101.7
102.3
102.7
RO
181.6
179.4
180.2
167.2
168.9
152.7
167.2
160.4
159.6
158.2
157.6
152.6
155.4
SI
123.0
123.1
124.7
123.7
124.3
125.0
124.3
108.8
108.3
109.0
107.8
109.6
109.5
SK
125.0
124.6
125.7
124.3
122.5
123.3
114.1
111.6
111.1
112.0
110.0
109.1
110.5
FI
110.8
111.0
111.3
110.6
109.2
109.1
108.7
108.4
107.8
108.6
108.7
109.0
109.5
SE
108.5
108.7
108.0
106.9
106.7
106.7
108.4
108.4
108.3
111.9
110.9
110.7
113.1
UK
109.6
110.2
110.0
109.9
110.2
110.4
111.6
109.2
110.5
110.7
110.0
111.8
112.0
: Data nedostupná                    c: Důvěrné
 
Deflovaný obrat naloochodu celkem s úpravou pracovních dnů. (Základní rok 2005)
 
07/06
07/07
07/08
08/08
09/08
10/08
11/08
12/08
01/09
02/09
03/09
04/09
05/09
06/09
07/09
EA16
104.1
105.9
104.8
98.8
101.5
103.4
102.8
131.5
96.6
88.8
96.5
98.6
98.8
97.4
102.9
EU27
104.7
107.3
107.4
102.7
104.3
106.5
107.6
134.7
98.6
92.0
99.5
102.3
102.3
101.6
106.4
BE
104.7
103.5
102.8
98.8
109.2
104.5
95.5
124.6
106.3
93.4
107.9
105.8
105.9
102.6
107.7
BG
116.4
138.0
143.7
143.2
142.5
147.6
144.9
157.3
116.7
114.3
120.2
123.8
122.2
124.8
130.4
CZ
109.4
117.1
119.7
120.3
136.7
130.7
141.3
152.0
107.6
103.6
117.1
123.0
122.8
118.7
c
DK
106.0
105.0
99.0
99.0
95.0
96.0
97.0
119.0
91.0
82.0
93.0
97.0
98.0
96.0
97.0
DE
98.6
96.2
94.5
94.1
95.3
99.9
100.9
115.4
88.2
83.7
96.7
96.9
94.6
89.9
93.5
EE
124.6
136.1
134.3
133.1
121.5
122.9
116.3
127.8
99.1
91.3
102.0
102.8
107.6
112.1
107.5
IE
109.2
119.5
115.8
109.1
108.5
111.2
112.9
150.1
103.4
103.0
98.8
103.9
102.3
104.9
c
EL
111.3
112.0
111.1
101.8
105.8
116.6
108.9
129.0
99.7
99.5
91.8
101.4
93.9
95.8
c
ES
109.2
113.0
106.9
94.4
95.3
98.3
94.6
111.1
102.0
83.0
90.9
90.4
93.2
93.1
101.8
FR
103.4
108.3
109.5
109.7
107.5
111.2
107.8
136.4
102.0
90.2
98.4
103.1
102.3
108.3
c
IT
105.0
106.0
104.3
84.9
98.7
93.0
101.1
162.3
91.9
91.2
91.1
93.6
97.9
89.4
:
CY
117.3
125.0
135.4
121.7
124.0
120.3
114.3
153.4
112.8
106.7
110.0
116.7
117.5
c
c
LV
122.4
143.8
134.8
133.3
126.2
123.3
117.4
141.2
96.4
87.1
91.6
93.2
99.9
93.7
95.0
LT
113.0
126.3
131.1
133.7
125.3
127.8
120.7
145.1
99.2
92.8
98.4
101.5
103.2
100.6
106.1
LU
:
:
:
:
:
:
:
:
:
:
:
:
:
:
:
HU
110.3
107.1
106.1
107.1
103.4
108.5
103.2
126.4
79.3
77.7
91.4
95.3
95.7
99.1
c
MT
103.5
117.2
105.9
107.9
102.7
96.5
87.2
116.9
:
:
:
:
:
:
:
NL
108.9
112.7
110.9
109.0
108.8
112.2
109.3
128.2
99.7
93.7
105.4
105.6
108.4
107.5
c
AT
100.8
100.8
100.7
98.2
98.5
104.1
102.8
125.4
97.7
91.4
103.8
105.2
102.1
99.3
103.9
PL
114.4
125.0
133.2
133.3
133.3
137.2
125.1
152.7
121.3
119.3
133.9
137.9
134.5
134.3
139.0
PT
105.5
106.2
110.0
111.0
104.4
104.1
104.4
131.6
94.5
86.2
94.9
95.0
96.3
96.4
108.3
RO
122.5
147.7
184.1
188.7
184.3
183.7
177.4
190.8
135.9
132.9
149.7
153.6
154.0
150.4
159.8
SI
106.5
111.3
126.2
122.4
131.8
131.6
119.8
134.8
106.1
96.0
111.5
111.6
109.2
109.4
112.8
SK
110.5
116.6
128.1
127.6
126.9
131.2
128.8
147.3
98.8
98.0
104.6
107.4
109.8
109.4
113.2
FI
110.5
115.8
118.9
114.0
108.0
112.5
104.7
134.2
98.1
91.0
99.0
108.9
110.8
112.4
119.1
SE
108.3
107.3
112.1
113.9
107.3
105.4
104.3
131.3
95.5
91.0
101.7
112.4
113.5
115.4
117.3
UK
103.1
107.1
108.9
106.1
104.9
109.2
120.1
143.5
103.1
99.7
103.9
107.6
107.1
108.9
111.2
: Data nedostupná                    c: Důvěrné

Obchod

 

03.09.2009 | IP/09/1273

Commission supports UN World Climate Conference: Realizing a Global Framework for Climate Services

Today the European Commission declared its support for a new Global Framework for Climate Services that is being discussed at the 3rd World Climate Conference (WCC-3) in Geneva. Proposed by the World Meteorological Organization (WMO), the purpose is to obtain more scientifically reliable data and prediction systems for climate forecasting. It will set new international foundations for the provision and use of science-based climate information and prediction. This initiative comes in the run up to the Copenhagen Conference that will take place in December this year.
EU Commissioner for Science and Research, Janez Potočnik, underlined the importance of being properly prepared for the impacts of climate change. "Climate change is a common challenge that must be addressed at global level. Reaching global agreement on reducing emissions remains the first priority. But we already know that we will have to mitigate the consequences of climate change. This will be best done on the basis of best possible scientific data. The availability of globally recognized climate information, tools, methods and models is crucial, especially for developing countries that are likely to suffer most from the negative impacts of climate change."
International cooperation is of central importance in European climate research
Since 2004 the European Commission has funded over 130 climate-related projects with more than €540 Million through its Framework Programme for R&D (FP7). The European climate research and observation research has a global scope. That's why these projects, aiming to improve the understanding of climate change, have been conducted in cooperation with non-EU research institutions from some 60 countries. The current 7th Framework Programme runs until 2013 and will continue to facilitate and advance international climate science with participation from all continents. Nearly €1.9 billion are earmarked for environment research over the period 2007-2013. On top of that, other FP7's areas such as transport and energy fund climate related research.
 
Climate change impacts have been targeted around the globe
Key scientific questions and challenges in vulnerable regions around the globe have been targeted. Examples are studies about the melting of Himalayan glaciers and their impact on water resources in Northern India. There are also projects which support environmental observation in Asia and Africa, contributing to global observation systems and capacity building in developing countries. Other topics include the impacts of climate change on water resources as threats to security in Southern Europe and neighbouring countries, the carbon cycle and land-use change in Africa, climate change predictions in Sub-Saharan Africa and the better quantification of impacts (for more details, see brochure below).
Background
This initiative of the WMO is in line with the EU position on adaptation in the UN climate negotiations and with the needs identified by the Commission White Paper on Adaptation from April 2009. It will also contribute to the research and information needs emphasised in the EU strategy on supporting Disaster reduction in developing countries and the Community approach on the prevention of natural and man made disaster.
More information:
Information and links to 134 research projects funded by the European Commission in the field of climate change can be found in the book "European Research Framework Programme: Research on Climate Change" (prepared for the Third World Climate Conference (WCC-3) and the UNFCCC Conference of the Parties (COP-15)) at the following link:
http://ec.europa.eu/research/environment/pdf/cop-15.pdf
WCC-3 homepage: http://www.wmo.int/wcc3/
See also MEMO/09/372 (questions & answers)

Životní prostředí

 

03.09.2009 | IP/09/1272

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso navrhuje Evropskému parlamentu partnerství pro pokrok a naplnění ambicí. Převzatý překlad

Předseda Barroso dnes zaslal Předsedovi Evropského parlamentu své hlavní směry politiky pro mandát příští Evropské komise.
Tento dokument představuje cíle a myšlenky, o něž by se v následujících pěti letech mělo podle předsedy Barrosa opírat politické partnerství mezi Komisí a Parlamentem.
Předseda Barroso uvedl: „Evropa musí v současném vzájemně závislém světě činit jasná rozhodnutí. Buď budeme čelit těmto výzvám společně, nebo se vydáme cestou k bezvýznamnosti. Zvýším své úsilí pro to, aby se Evropa ambicí stala skutečností. Evropa, kde je člověk na prvním místě politického programu a která prosazuje své hodnoty a zájmy v celém světě. Evropa, která podporuje nové zdroje růstu a která směřuje k inteligentním právním úpravám, které zajistí, aby lidé měli prospěch z dobře fungujících trhů. Evropa svobody a solidarity.“
Předseda Barroso dodal: „Chci úzce spolupracovat s Parlamentem v zájmu prosperující, bezpečné a udržitelné Evropy, která staví na silných stránkách rozšířeného vnitřního trhu EU, na euru a na našem evropském modelu společnosti.“
***
Citace z textu hlavních politických směrů
– Evropa, v niž předseda Barroso věří
„Nežijeme v obyčejné době. Evropa potřebuje transformační agendu. Potřebnou váhu si může zajistit pouze spoluprací. Máme na výběr: buď budeme kolektivně utvářet nový řád, nebo se Evropa vydá cestou k bezvýznamnosti.“
– Výhledy do budoucna
„Můj první mandát spočíval v upevnění Evropy s 27 členskými státy. Rozšířená Evropská unie nám nyní dává možnost využít našich úspěchů a silných stránek k co nejlepšímu užitku. Právě jsme v období, kdy je potřeba jít s přesvědčením a odhodláním dál k nové ambiciózní fázi.“
– Stanovení priorit v delším horizontu: vize pro EU 2020
„Musíme upravit Lisabonskou strategii, aby odpovídala období po roce 2010 – aby se stala strategií pro konvergenci a koordinaci a umožnila uskutečnění této integrované vize EU 2020. K tomu budou zapotřebí okamžité i dlouhodobější kroky.
-       Úspěšné vykročení z krize,
-       Vedoucí postavení v boji proti změně klimatu,
-       Rozvoj nových zdrojů udržitelného růstu a sociální soudržnosti,
-       Pokrok v koncepci „Evropa občanů“,
-       Zahájení nové éry globální Evropy.“
– Úspěšné vykročení z krize
„Prvořadým úkolem je nyní pokračovat v udržování poptávky a zastavit růst nezaměstnanosti. To znamená důsledně plnit plán evropské hospodářské obnovy, udržovat úrokové míry na nízké úrovni a uplatňovat pravidla státní podpory tak, abychom vlády podpořili v jejich úsilí o revitalizaci ekonomiky bez nepříznivých dopadů na ostatní členské státy. K odstranění těchto pobídek a podpůrných opatření pro ekonomiku a finanční sektor ještě nenastal vhodný okamžik, ale je nutné mít připravenu strategii pro ukončení intervencí.“
„Pod mým vedením využije Komise celou paletu možností, které Smlouva nabízí, aby posílila sbližování cílů a soulad mezi účinky hospodářské politiky, zejména v eurozóně. Předpokladem úspěšného ukončení krizových intervencí bude posílená koordinace.“
„Evropa musí ze současné krize vyjít s jistotou, že má etičtější, stabilnější a odpovědnější finanční systém.“
– Vedoucí postavení v boji proti změně klimatu
„Hospodářská a finanční krize spolu s vědeckými důkazy o změně klimatu nám ukázaly, že musíme více investovat do udržitelnosti. Nejde ale jen o to udělat dobrou věc pro budoucnost planety – investice do nových nízkouhlíkových technologií se Evropě mnohonásobně vrátí v podobě budoucích pracovních příležitostí a růstu. Boj proti změně klimatu a přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku skýtá nezměrné příležitosti a posílí naši energetickou bezpečnost.“
„Značné výhody lze získat využitím průkopnického potenciálu evropských průmyslových odvětví, služeb a technologií šetrných k životnímu prostředí. V tomto směru je nutné podporovat, aby je podniky, zejména ty malé a střední, zaváděly, a vytvořit příznivé regulační prostředí. Klíčem k udržitelnému růstu v Evropě je modernizovaná průmyslová základna, která dokáže uplatňovat a produkovat ekologické technologie a která využívá potenciál energetické účinnosti.“
„Příští Komise musí pokračovat v nastaveném kurzu k nízkouhlíkové ekonomice, především k ekologizaci dodávek elektřiny a odvětví dopravy – a to veškeré dopravy, tedy včetně té námořní a letecké, a také k vývoji čistých a elektrických aut.“
– Stimulace nových zdrojů růstu a sociální soudržnosti
„Na krátkodobé stimuly však nemůžeme spoléhat donekonečna. Štafetu budou muset převzít nové zdroje růstu – takové, které jsou udržitelné.“
„Aby Evropská unie mohla tento potenciál změny zhodnotit a aby i v roce 2020 byla atraktivní průmyslovou lokalitou, potřebujeme nový přístup k průmyslové politice. Při tom je třeba podpořit průmysl a zaměřit se na udržitelnost, inovace a dovednosti potřebné k zachování konkurenceschopnosti evropského průmyslu na světových trzích. Hlásím se k politice, která pokračuje v odstraňování zbytečných administrativních překážek a dává společnostem právní jistotu potřebnou pro dlouhodobé investice.“
„Příští Komise musí pozdvihnout evropskou politiku výzkumu na novou úroveň a učinit z ní motor udržitelného rozvoje.“
– Agenda zaměstnanosti pro měnící se pracovní prostředí
„Musíme zajistit, aby naše hodnoty týkající se začleňování, rovnosti a sociální spravedlnosti byly promítnuty do nového přístupu. Nesmíme připustit podrývání základních sociálních práv, jako je právo sdružovat se nebo právo na stávku, jež jsou základními prvky evropského modelu společnosti. Jestliže globalizace vyvíjí tlak na naši konkurenceschopnost, naší odpovědí by nemělo být snižování standardů. Spíše bychom měli přesvědčit naše partnery, aby převzali podobné standardy v zájmu vlastního blahobytu, a měli bychom nadále hájit slušnou práci a další standardy po celém světě.“
– Globální trhy
„Pro budoucí konkurenceschopnost Evropy je nezbytná její otevřenost. Není to jen otázka politické preference. Je to v našem vlastním zájmu, jelikož jsme předním světovým vývozcem.“
„Musíme mnohem lépe propojit jednotlivé linie naší vnější politiky, abychom využili účinku „jemné síly“ s cílem zajistit pro podniky EU a pro občany hmatatelné výsledky. Evropské zájmy je třeba soustavně a rozhodně prosazovat.“
– Sítě budoucnosti
„Příští Komise vypracuje evropskou digitální strategii (doprovázenou cíleným legislativním programem) s cílem odstranit hlavní překážky opravdového jednotného digitálního trhu, prosadit investice do vysokorychlostního internetu a odvrátit vznik nepřijatelné ‚digitální propasti‘.“
„Jedním z budoucích velkých evropských projektů je vytvořit novou evropskou supersíť pro rozvod elektřiny a plynu.“
– Zahájení nové éry globální Evropy
„Lisabonská smlouva nám v případě své ratifikace poskytne nástroje k tomu, abychom zahájili novou éru v šíření evropských zájmů ve světě.“
„Jsem připraven zajistit, aby se Komise jakožto iniciátor řady klíčových vnějších politik plně podílela na využití příležitosti dát Evropě význam, který si na mezinárodní scéně zaslouží. Vnější vztahy dnes nesmíme vnímat jako zcela oddělené pole působnosti, ale jako nedílnou součást způsobu, jakým dosahujeme cílů naší vnitřní politiky.“
– Prostředky ke splnění těchto ambicí
„Budeme muset provést hloubkovou reformu rozpočtu EU.“
„Měli bychom blíže a s větší představivostí spolupracovat s Evropskou investiční bankou a soukromým sektorem.“
„Komise rovněž navrhne nový rámec pro partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, aby se v následujících letech spojily různé zdroje financování a maximalizovaly se investice.“
Průvodní informace
José Manuel Barroso zastává funkci předsedy Evropské komise od roku 2004. Po volbách do Evropského parlamentu ve dnech 4.–7. června 2009 designovala Evropská rada předsedu Komise Barrosa jednomyslně do této funkce na další pětileté období.
Předseda Komise José Manuel Barroso předkládá hlavní směry své politiky pro nadcházející funkční období před zahájením jednání s politickými skupinami v Evropském parlamentu, jež proběhnou ve dnech 7.–9. září 2009.
Tyto schůzky proběhnou v rámci příprav na rozpravu plenárního zasedání a hlasování Evropského parlamentu o designaci předsedy na příští funkční období, jež jsou plánovány na 15., resp. 16. září 2009.
Text hlavních politických směrů je zveřejněn na internetové stránce:
http://ec.europa.eu/commission_barroso/president/index_en.htm

EU

 

03.09.2009 | IP/09/1269

Spotřebitelé: EU finančně podporuje rozvoj nezávislých spotřebitelských časopisů a internetových stránek na Kypru, v České republice, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a ve Slovinsku. Převzatý překlad

Po dokončení tříletého projektu EU, na kterém se finančně podílela Evropská Komise, mají nyní spotřebitelé na Kypru, v České republice, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a ve Slovinsku přístup ke spotřebitelským časopisům a internetovým stránkám, které přináší nezávislé srovnávací testy spotřebních výrobků. V Bruselu byly dnes zveřejněny konečné výsledky programu, včetně vzorku 5 studií o výrobcích a nejnovějších údajů o oběhu pro časopisy. Program EU spolufinancoval v průběhu tří let celkem 18 srovnávacích testů určených pro spotřebitelské organizace. Tyto testy se týkaly široké škály výrobků běžné spotřeby – od praček po digitální fotoaparáty, mobilní telefony, vysavače, dětské zádržné systémy, prací prostředky, opalovací krémy, přenosné hudební přehrávače a televizory. Cílem programu EU je poskytnout finanční prostředky a zajistit školení a odbornou přípravu, které spotřebitelským organizacím pomohou vybudovat kapacity pro testování výrobků a zveřejňování výsledků ve spotřebitelských časopisech.
Komisařka EU pro ochranu spotřebitele Meglena Kunevová uvedla: „Cílem je poskytnout spotřebitelům nové možnosti, jak získat tu nejúčinnější zbraň, jakou mohou mít – znalosti. Mám na mysli znalosti o kvalitě, bezpečnosti a poměru ceny a kvality výrobků, které každý den kupují. Jsem ráda, že již v dalších šesti zemích mají nyní spotřebitelé důvěryhodný zdroj, který jim poradí, jak nejvýhodněji nakoupit,“ a dodává: „Obhájci zájmů spotřebitelů v celé Evropě léta sdíleli své zdroje, aby mohli přinášet nezávislé a spolehlivé výsledky výzkumu výrobků, které jsou nyní dostupné větší skupině spotřebitelů v Evropě.“
Breda Kutinová, vydavatelka slovinského spotřebitelského časopisu „VIP“, vysvětluje: „Spotřebitelé v nových členských státech jsou dnes zaplaveni množstvím různých výrobků a stále ještě mají často problémy zorientovat se v té široké nabídce, kterou jim přinesly otevřené trhy EU. Sdružení spotřebitelů a jejich publikace hrají zásadní roli při informování spotřebitelů, aby uskutečňovali výhodné nákupy, zejména v dnešní stále složitější době.“
V rámci projektu byly testovány různé výrobky – od spotřební elektroniky až po opalovací krémy a prací prostředky. Aby měly výsledky větší váhu pro vnitrostátní trhy a pro ověření případných kvalitativních rozdílů byly do testů zahrnuty i národní značky z daných šesti zemí.
„Celkem vzato je zajímavé zjištění, že kvalita výrobků, pokud jde o spotřebiče a elektronické přístroje, je až na několik překvapivých výjimek celkově stabilní v rámci celé EU,“ podotýká Guido Adriaenssens ze sdružení spotřebitelských organizací International Consumer Research and Testing (ICRT). „Spotřebitelé v zemích, jako je Polsko, tak mají skutečný zájem o výsledky testů.“
Projekt
Cílem zmíněného tříletého projektu bylo pomoci založit nebo vylepšit existující spotřebitelské časopisy a internetové stránky v nových zemích EU prostřednictvím sdílení know-how v oblasti průzkumu trhu, výběru vzorků, hodnocení výsledků testů i v oblasti publikování a prodeje časopisů a provozování internetových stránek. 
Za tím účelem byla vytvořena partnerství mezi sdruženími spotřebitelů se značnými zkušenostmi v oblasti spotřebitelského testování (z Belgie, Dánska, Francie, Německa, Nizozemska, Irska a Spojeného království) a novými členy.
Projekt, který trval tři roky, zahájily v září 2006 sdružení ICRT a Evropská organizace spotřebitelů (BEUC). Na celkových nákladech projektu přes 5 milionů EUR se Evropská Komise podílela částkou vyšší než 1,6 milionu EUR.  
Náklady srovnávacího laboratorního výzkumu a testování spotřebních výrobků jsou velmi vysoké. Velká sdružení spotřebitelů v západní Evropě však úspěšně využívala společné skupiny testů výrobků, které provádí zastřešující organizace International Consumer Research and Testing (ICRT). Prodávají výsledky těchto testů svým členům nebo předplatitelům, aniž by musela být závislá na příjmech z reklamy či sponzorských příspěvcích, a díky tomu zůstávají nezávislá. Bez vnější podpory na za