Zpravodaj EU - Zpravodaj 42/2009 - BANKOVNÍ INSTITUT VYSOKÁ ŠKOLA

Evropská komise přijala doporučení, které naznačuje, jak by členské státy EU mohly usnadnit pro investory s bydlištěm v členských státech EU žádat o úlevu při srážkové dani z dividend, úroků a jiných výnosů z cenných papírů, pokud tyto příjmy plynou z jiných členských států. Doporučení také navrhuje opatření k odstranění daňových překážek, kterým finanční instituce čelí při své činnosti investování do cenných papírů a současně chránit daňové příjmy proti chybám či podvodu. Doporučení je navrženo tak, aby poskytovalo vodítko členským státům v tom, jak zajistit, aby postupy pro ověření nároku na daňové úlevy nebráníly fungování jednotného trhu.

Jak uvedl komisař pro otázky vnitřního trhu a služby McCreevy: "Chceme-li vážně podporovat přeshraniční investice do cenných papírů na vnitřním trhu EU, členské státy budou muset zjednodušit své postupy srážkové daňové úlevy tak, že zahraniční investoři dostanou všechny daňové vratky, na které mají nárok rychleji, a tak, aby daňové předpisy nebránily finančním institucím se zapojit do těchto přes-hraničních investic."

Komisař pro daně a cla Kovács řekl: "I když je pravda, že složité postupy při vratkách může odrazovat od přes-hraničních investic, musí členské státy mít dostatečné záruky k chráně jejich daňových systémů proti chybám a podvodům. Doporučení obsahuje řešení, která jsou navrženy tak, aby ochránily tyto protichůdné zájmy.

Doporučení Komise:

- vyzývá členské státy, aby bylo přijato řešení u zdroje spíše než případné návratky srážkové daně pro cenné papíry podle smluv o zamezení dvojího zdanění a vnitrostátních právních předpisů;

- vyzývá členské státy k zavedení rychlých a standardizovaných postupů vrácení daně, kde nemohou poskytnout úlevu u zdroje, např. proto, že investor neposkytl všechny potřebné informace a seznamu možných prvků těchto postupů vrácení daně;

- vyzývá členské státy, aby přijaly alternativní doklady o nároku investorů na daňové úlevy kromě potvrzení o pobytu;

- navrhuje, jak mohou členské státy zapojit finanční zprostředkovatele, kteří podávají stížnost na účet investorů, a zejména, jaké postupy by mohly působit tam, kde je celý řetězec prostředníků, v různých členských státech, mezi emitenty cenných papírů a obročníky,

- podporuje přijímání informací ze strany členských států v elektronické formě,

- navrhuje, aby členské státy mohly uplatňovat rizika prostý přístup pro stanovení požadavků na prokázání nároku na daňové úlevy;

- navrhuje, jak by členské státy mohly zřídit jednotlivé nebo společné audity nebo i externí audity, aby prošetřily dodržování finančních zprostředkovatelů se závazky vytvořené v souladu s doporučením;

- navrhuje následné jednání s členskými státy o zavedení tohoto doporučení.

- podporuje větší využívání stávajících kanálů pro výměnu informací mezi členskými státy a průzkum nových kanálů

Pozadí
Daňové právní předpisy členských států obvykle stanoví srážkové daně z dividend a úroků vyplácených zahraničním investorům. Tyto srážkové daně jsou často sníženy v rámci členských států na základě dvoustranných smluv o zamezení dvojího zdanění, kdy se obě země zapojené v partnerské smlouvě dohodnou na rozdělení práv zdanění. Za určitých okolností některé členské státy i jednostranně sníží srážkové daně nebo osvobodí od daně z příjmů z cenných papírů pro zahraniční investory.

Členské státy však postupy pro ověření nároků na úlevu srážkové daně mají často tak složité a časově náročné, že investoři se mohou vzdát osvobození, na které mají nárok, nebo dokonce odradit od investování přes hranice. Navíc, tyto postupy často neberou v úvahu současné mnohostupňové finančního prostředí, kde může být řetězec prostředníků se sídlem v několika zemích mezi emitentem cenných papírů a investorem. Ve skutečnosti ze studia útvary Komise vyplývá, že náklady spojené s kultivací těmito postupů se v současnosti odhadují na € 1.09 miliard EUR ročně, zatímco výše ušlé daňové úlevy se odhaduje na € 5.47 miliard EUR ročně.

Částka přes-hraničních investic do hospodářství v rámci Evropské unie byla 16,7 bilionu dolarů v roce 2006, složena z 6,4 bilionu dolarů v majetkových cenných papírech a 10,3 bilionu dolarů v dluhových cenných papírech. Evropská unie představuje více než 50% celosvětového množství těchto podniků, a to jak s ohledem na původ a místo určení investic.

Doporučení je založeno na zprávě EU (2006-2007) Zúčtování a vypořádání daňové shody, zpracovanou Skupinou expertů '(FISCO) (IP/07/1569) a navazuje na rozsáhlé konzultace zúčastněných stran, byla několikrát projednávána s odvětvími finančních služeb a daňových orgánů v členských státech. Podklady jsou k dispozici na adrese:

http://ec.europa.eu/internal_market/financial-markets

http://ec.europa.eu/taxation_customs/index_en.htm.

Jako část 2. revise finančních pravidel pro financování programů EU zahájila Komise 19.10. veřejnou konzultaci a vyzvala příjemce a manažery veřejných zdrojů, aby poslali své názory, jak zefektivnit pravidla pro granty a kontrakty pro kohokoliv. Zahájená konzultace je příležitostí pro všechny zainteresované k sdílení praktických zkušeností tak, aby Komise mohla mezi jiným zlepšit přístup ke grantům a zjednodušit vlastní zacházení s finančními soubory. To je zvlášť důležité zejména proto, že EU začíná připravovat základy pro novu generaci programů pro období po roce 2014.

Veřejné konzultace zahájil na tiskové konferenci komisař pro finanční programování a rozpočet pan Algirdas Šemeta; zdůraznil přitom, že Komise chce slyšet názor od kohokoliv.

Dnešní příprava příštích programů

Konzultace je otevřena všem zainteresovaným; poskytne zpětnou vazbu k revisi finančního nařízení a pravidel k jeho realizaci, které Komise předloží v polovině 2010. Příspěvky v příštích měsících k tomu budou životně důležité pro správné utváření řízení fondů pro příští desetiletí. Revidovaná pravidla je zapotřebí dohodnout v době nového financování víceletého finančního rámce.

Snazší přístup ke grantům EU

Na základě vlastní zkušenosti Komise konzultační dokument osvětluje klíčové oblasti týkající se příjemců z fondů. Některé postupy jsou příliš zdlouhavé a těžkopádné. Na první pohled je zapotřebí zlepšit proces veřejných nabídkových řízení na poskytnutí grantů. Konzulatec je příležitostí k vyjádření názorů a návrhu konkrétních zlepšení. Dokument také uvádí řadu otázek např. ohledně pružnějšího požadavku na spolufinancování příjemců grantů EU. Mělo by se upravit zavedení principu závislosti výše grantů na výkonnosti projektu (tzn. vyplácení výdajů na projekt by se odvíjelo až podle jeho výsledků a ne jen na úhradě jeho nákladů)? Co zlepšení současného neziskového pravidla, kdy granty EU nemohou generovat pro příjemce další příjmy?

Lepší jednání s kontrakty a granty

Druhé ohnisko konzultací je v zjednodušení zacházení Komise se svými rozpočtovými soubory. Současná pravidla jsou zameřena na minimalizaci rizika omylů a podvodů, zkušenost z praxe však ukazuje, že mohou současně představovat další byrokratické překážky. Proto Komise bude zkoušet cesty úpravy pravidel k zajištění efektivního řízení projektů při zachování vysoké úrovně ochrany zájmů daňových poplatníků.

Veřejná konzultace poběží do 18.12.2009. Další konzultace na:

http://ec.europa.eu/yourvoice/consultations .

Poznámky:

1) Přehodnocované dokumenty jsou finanční nařízení a pravidla jeho uplatnění. Hodnocení dokumentů se provádí každé 3 roky. Toto hodnocení se provádí podruhé. První bylo za období 2006-2007.

2) Stručný diskusní dokument k rozsahu současné konzultace je na webu:

DE: http://ec.europa.eu/budget/consultations/FRconsult2009_de.htm

EN: http://ec.europa.eu/budget/consultations/FRconsult2009_en.htm

FR: http://ec.europa.eu/budget/consultations/FRconsult2009_fr.htm

3) Hodnocení finančních pravidel nelze zaměňovat s pokračující reformou rozpočtu EU, která je mnohem širší a zahrnuje výdajové prioritym příjmy rozpočtu atd. Komise předloží své návrhy na reformu rozpočtu do konce roku 2009.

Více informací k rozpočtu EU: http://ec.europa.eu/budget/index_en.htm

Mluvčí a vedoucí komunikace Evropského úřadu boje proti podvodům (OLAF) je vítězem italského ocenění "Mezinárodní novinář: Press Officer of the Year" v kategorii "Komunikace o Evropské unii" a veřejné správy. Laureát daruje peněžní cenu Mezinárodní federaci novinářů (IFJ) pro novináře, kteří se stali obětí násilí. Cena byla udělena v sobotu, 17. října v Jesi (Itálie).

Generální ředitel úřadu OLAF Franz-Hermann Brüner prohlásil: "Evropský úřad pro boj proti podvodům je velmi pyšný, že porota vybrala k ocenění našeho mluvčího, Alessandra Butticé. Je to velké povzbuzení pro OLAF v naší snaze bojovat a bránit podvodům a to nejen prostřednictvím našeho vyšetřování, ale také informováním veřejnosti."

Aidan White, generální tajemník Mezinárodní federace novinářů (IFJ), řekl: "Blahopřejeme panu Butticé a vážíme si solidarity s novináři na frontové linii po celém světě, z nichž mnozí spoléhají na IFJ a bezpečnostní fond pro novináře jako na záchranné lano v těžkém období."

Cena 2009 "Mezinárodního novináře“: Press Officer of the Year" je sponzorována italskými Národními radami, Řádem novinářů, Národní federací italského tisku a tiskovými kancelářemi, skupinami novinářů a dalšími institucemi. V jejich motivačním prohlášení porota schvaluje ceny, které se mají uděli. Realizuje se síť - 'Network (OAFCN), která umožnila podepsání memoranda o porozumění s Mezinárodní federací novinářů v roce 2005, aby se posílila vzájemná důvěra a spolupráce v oblasti informační a komunikační".

V souladu s filozofií OAFCN a jeho memorandem o porozumění, podepsaném za IFJ, pan Butticé daruje IFJ peněžní cenu pro mezinárodní bezpečnost fondu na obranu novinářů a médií s cílem "poskytovat podporu novinářům a médiím, kteří požadují právní podporu tváří v tvář násilím a zastrašováním za výkon jejich práce".

Dar byl předán na slavnostním ceremoniálu v sobotu, 17. října, v Jesi (Itálie), kde pan Franco Siddi, předseda italské Federazione Nazionale della Stampa a člen rady Evropské federace novinářů, obdrží peníze od IFJ.

Konference zúčastněných stran o nanomateriálech na trhu. Výtah z projevu Stavrose Dimase, Evropského komisaře pro životní prostředí.

Nanomateriály již dnes lze nalézt na trhu v mnoha výrobcích – např. nano-silver ponožky, tenisové rakety a tiskařské barvy.

Nanotechnologie přináší mnoho nadějí: nejen k vytvoření nových produktů, které povedou k pozitivním změnám v našem životě, ale také k posílení konkurenceschopnosti průmyslu EU. Evropa patří v této oblasti mezi lídry. EU v posledních deseti letech rozšířila své výdaje na výzkum a vývoj v oblasti nanotechnologií na přibližně € 3.4 miliard EUR v rámci sedmého rámcového programu 2007 - 2013, a to včetně výdajů v oblasti nano-elektroniky.

Ale to není jen čistě otázka výzkumu, která by mohla zasáhnout do našich každodenních životů za pár desítek let: nanomateriály jsou již na trhu a je jasné, že světový trh s nanotechnologií roste velmi rychle. Jak je více a více výrobků s použitím nanomateriálů uváděno na trh, vyvstává řada důležitých a legitimních otázek: co je to za nanomateriály, které se již používají, kolik je jich k dispozici na trhu EU a jaké jsou jejich specifické vlastnosti.

Dnes se podíváme na mezery v informacích, které je třeba vyplnit a navazují na to, do jaké míry právní předpisy EU o chemických látkách REACH požadované odpovědi poskytují. Jinými slovy, je REACH vhodným nástrojem pro hodnocení a řízení rizik, která mohou být spojena s nanomateriály?
Nová technologie - nové výzvy

Žijeme v dynamickém světě, v němž vidíme stále rostoucí proud nových vynálezů, technologií a produktů. Není pochyb o tom, že nanotechnologie je vzrušující nová oblast vědy s perspektivními přínosy pro výrobce, spotřebitele, zaměstnavatelé, pacienty a životní prostředí.

Jako komisař pro životní prostředí věřím, že každou technologii, která nám může pomoci odpovědět na mnohé environmentální tlaky, kterým čelíme, je třeba přijmout, a učinit ji součástí našich nástrojů.
Nanotechnologie nám může pomoci snížit spotřebu energie, zvýšit účinnost obnovitelných zdrojů energie a léčit znečištěné vody, vzduch a půdu. To je jen několik příkladů oblastí, ve kterých chceme vidět nanotechnologii produkovat konkrétní přínosy.

Avšak stejně jako každá jiná a nová technologie může i nanotechnologie s sebou přinést nová rizika. Nanomateriály mají specifické a nové vlastnosti, které je třeba pečlivě zvážit, aby se minimalizovala potenciální rizika, a to zejména na zdraví člověka a pro naše životní prostředí.

V tomto okamžiku je málo známo o možných účincích nanomateriálů a existuje stále mnoho nejasností ohledně zdravotních a bezpečnostních aspektů nanotechnologií.

Regulační úkolem je zajistit, aby společnost těžila z nových možností použití nanotechnologií a zároveň zajistila vysokou úroveň ochrany zdraví, bezpečnosti a životního prostředí.

Je stávající regulační rámec vhodný?

Nanotechnologie a produkty, které jsou možné vyrobit pomocí této technologie, jsou dobrým příkladem toho, jak nové inovativní technologie mohou napadnout naše stávající právní rámce.

Dnešní EU má zdaleka nejpokročilejší chemickou legislativu na světě - REACH.

REACH je tam k zajištění bezpečného používání všech chemických látek, včetně nanomateriálů. Obecné povinnosti podle REACH, se proto použijí i pro jakékoli jiné látky, i když nejsou k dispozici žádné ustanovení, které se přímo vztahují i na nanomateriály.

REACH tedy poskytuje efektivní právní rámec, v zásadě zajisťuje, aby chemické látky, včetně nanomateriálů, nebyly škodlivé pro lidské zdraví a životní prostředí.

Během procesu rozhodování podle REACH, proveditelnost a náklady na její realizaci byly projednány na délku. Spravedlivou rovnováhou byly zasaženy administrativní náklady pro společnosti a úroveň ochrany životního prostředí. Jedním z klíčových prvků této rovnováhy je nastavení prahu hlasitosti pro registrace na 1 tunu - výrazně vyšší než u staré legislativy, podle které oznámení nových látek bylo povinné od 10 kg.

Důležitou otázkou je, a to obzvlášt pro nanomateriály, zda to, co je pod prahem, může představovat riziko pro zdraví a životní prostředí.

Záleží proto velice na tom, aby diskuze byla řízena pragmaticky a obsahovala dostatek informací, které mají zásadní význam, neboť naše odpovědnost politických činitelů je přijmout rozhodnutí o řízení rizik, který umožňuje vysokou úroveň ochrany. Účelem dnešní konference je snaha Generálního ředitelství Komise pro životní prostředí, aby se projednaly otázky, založené na hledání faktů a údajů, které jsou nezbytné pro co nejlepší informovanost odpovědných činitelů o rozsahu a charakteru otázek. Informovanost o použití a vlastnostech nanomateriálů se zvyšuje, ale nezbytný krok k informováni a efektivnímu rozhodování, jakož i řízení rizik, je stále potřeba učinit. Jsme přesvědčeni, že nejlepšího dlouhodobého výsledků dosáhnete, pokud budeme mít otevřenou hlavu, shromažďovat data a informace a - v otevřeném procesu - zvažovat možnosti.

Rozsah problému

Za prvé musíme pochopit rozsah nanotechnologií v EU, pokud jde o počet nanomateriálů, které se vyrábí dnes a kolik můžeme očekávat v blízké budoucnosti. Není snadné získat takové informace, neexistuje jednotný registr. A aby to bylo těžší, není ani úplné shody na definici nanomateriálů.

Jakmile budeme mít lepší představu o rozsahu a charakteru nanomateriálů na evropském trhu, pak můžeme udělat krok zpět a projít a případně upravit pravidla. Budeme muset zvážit, zda zápis většiny nanomateriálů se bude konat v roce 2010 nebo až na konci registračního harmonogramu v roce 2018 a pokud tam jsou některé nanomateriály, které nebudou registrovány podle REACH. Budeme se také muset podívat na další klíčové ustanovení nařízení REACH, aby jsme zjistili, zda jsou přiměřené pro nanomateriály.
Evropský parlament zasáhl do diskuse přijetím usnesení ze dne 24. dubna tohoto roku, které představuje velmi vítaný příspěvek k otevřené diskusi. Parlament uznává, že nanotechnologie mohou mít významný přínos a mohou přispět k zvýšení konkurenceschopnosti Evropské unie. Na druhé straně uznává, že nanomateriály mohou představovat nová rizika, a že současná diskuse o nanomateriálech se vyznačuje významným nedostatkem znalostí a informací.

Parlament si klade otázku, zda naše legislativa se vztahuje na příslušná rizika související s nanomateriály při absenci specifických nano-právních předpisů nebo příslušných dat a metod hodnocení rizik. V důsledku toho vyzval Evropský parlament Komisi, aby zvážila vhodný způsob regulačních změn při řešení rizik v souvislosti s nanomateriály. Parlament dále považuje za zvlášť důležité, aby nanomateriály byly výslovně zahrnuty do působnosti právních předpisů o chemických látkách, potravinách, odpadech, ovzduší a vody a ochrany pracovníků.

V reakci na to Komise přezkoumá do dvou let všechny příslušné právnické předpisy pro zajištění bezpečnosti pro všechny aplikace nanomateriálů v produktech s možnými zdravotními dopady a dopady na životní prostředí a bezpečnost v průběhu jejich životního cyklu.

Komise musí přispět mnoha svými útvary v reakci na širokou škálu požadavků. Proto dnešní konference je pouze prvním krokem ve snaze o řešení některých otázek, které jsou důležité pro zajištění maximální ochrany zdraví občanů a životní prostředí. Je naší ambicí, že to může napomoci zahájit diskusi, kterou Komise může využít ve své budoucí práci.

Při diskusi o těchto otázkách dnes bude rovněž důležité dívat se na opatření, která jsou již používána v některých členských i nečlenských státech v jejich úsilí o další informace o nanomateriálech. Například, některé členské státy zahájily s průmyslem dobrovolné režimy hlášení, které umožňují orgánům veřejné moci ve spolupráci s průmyslem získávat lepší znalosti o nanotechnologiích při jejich používání a uvádění na trh. Dnešní akce přispěje k naší reflexi o nalezení nejlepšího způsobu, jak tyto údaje shromažďovat v krátkém období. REACH vyplnil obrovskou informační mezeru, která existovala u tisíců chemických látek. Proces, jak toho dosáhnout, je již v plném proudu.

Technologie nabízí nová řešení, ale zároveň vyvolává nové otázky o bezpečnosti a je naší povinností zabývat se těmito záležitostmi a zajistit nejvyšší úroveň ochrany občanů a životního prostředí v souladu se základní zásadou zakotvenou ve Smlouvě o EU, a to zásadu předběžné opatrnosti.

První zasedání Rady pro životní prostředí pod patronátem švédského předsednictví se uskuteční 21.10. v Lucemburku. Zaměří se na přijetí závěrů ke třem různým tématům: pozice EU k obsáhlé dohodě o ochraně klimatu po roce 2012, ekologické demontáži lodí a eko-efektivní ekonomice. Společná debata se rovněž povede nad návrhem přepracování dvou směrnic – Směrnice o elektronickém odpadu a Směrnice o zákazu používání nebezpečných materiálů v elektrických přístrojích.

Mezi další body agendy bez diskuse, kterým se budou ministři pro životní prostředí věnovat, patří schvalování rozhodnutí, které dá Komisi mandát reprezentovat Společenství na mezinárodních forech o přístupu k podílení se na přínosech využívání genetických kódů a mandát pro nadcházející jednání o Montrealském protokolu o ochraně ozonové vrstvy.

Klimatická změna

V otázce klimatických změn se Rada bude snažit o přijetí závěrů dalšího rozvoje pozice EU při formování Dohody o ochraně klimatu po roce 2012, ke které se podle plánu má dospět během jednání v Kodani v prosinci tohoto roku. Náčrt závěrů Rady budou tvořit dvě Sdělení přijatá Komisí, která nabízejí cílové hodnoty pro snížení emisí a navrhují způsoby financování akcí k jejich dosažení.

Eko-efektivní ekonomika

Rada by se měla dále shodnout na závěrech pro eko-efektivní ekonomiku s ohledem na zakomponování ekologického přístupu do základu politiky pro budoucí hospodářskou obnovu v Evropě.

Lepší demontáž lodí

Očekává se, že Rada přijme závěry pro zajištění efektivnější demontáže lodí. Komise začala vyvíjet rozsáhlou strategii na demontáž lodí v dubnu 2006, aby v roce 2007 vydala Zelenou knihu s možnými opatřeními. Následovaly veřejné konzultace, na základě kterých Komise přijala Sdělení s návrhem strategie EU pro lepší demontáž lodí, přijaté v listopadu 2008. Obecným cílem strategie je zajistit, aby lodě pod vlajkou některých zemí EU byly demontovány s ohledem na životní prostředí.

Eurobarometr č.°318

Zvláštní průzkum Eurobarometru „Rozvojová pomoc v době hospodářských turbulencí“

Výsledky zvláštního průzkumu Eurobarometru o „Rozvojové pomoci v době hospodářských turbulencí“, jenž předcházel 4. Evropským dnům rozvojové pomoci, ukázaly, že navzdory krizi, která postihla evropské země, zůstává počet osob podporujících poskytování rozvojové pomoci stále vysoký.

Přibližně 90 % Evropanů se stále domnívá, že je rozvojová pomoc důležitá, a 72 % Evropanů podporuje plnění stávajících závazků rozvojové pomoci vůči rozvojovým zemím nebo dokonce souhlasí s jejich rozšířením. „Tento průzkum jednoznačně ukazuje, že občané od svých vlád a od Komise EU očekávají, že v hledání prostředků na financování rozvojové pomoci nepoleví“, říká komisař EU pro rozvoj a humanitární pomoc Karel De Gucht. „I v souvislosti s hospodářskou krizí ještě jednou vyzývám členské státy EU, aby dodržely své stávající závazky zvýšit rozvojovou pomoc do roku 2010 na 69 miliard EUR, aby byly splněny střednědobé rozvojové cíle tisíciletí“.

Velká většina evropských občanů (61 %) se domnívá, že Evropa může pozitivně přispívat k diskusi o globálním rozvoji. „Evropané stále lépe chápou, proč je rozvojová pomoc důležitá. Požadují, aby vnitrostátní sdělovací prostředky poskytly otázkám rozvoje větší prostor”, říká místopředsedkyně a komisařka pro komunikační strategii Margot Wallströmová.

Je zajímavé, že hospodářská krize není považována za zásadní výzvu pro rozvojové země. Každý druhý Evropan považuje za největší výzvu, které rozvojové země čelí, chudobu. Oproti tomu vidí hospodářskou a potravinovou krizi jako hlavní problém 35 % Evropanů. Evropané zřejmě pochopili, že chudoba je obrovským strukturálním problémem překračujícím problém hospodářského propadu.

Další zajímavé výsledky:

- Dvě třetiny Evropanů uvádějí ryze zištné pohnutky, proč poskytovat pomoc (64 %), např. obchod, terorismus, migraci nebo politické vztahy s třetími zeměmi.

- Není patrný ani nedostatek zájmu o toto téma, neboť 42 % Evropanůpožaduje, aby sdělovací prostředky poskytly otázkám rozvoje větší prostor.

- 74 % Evropanů nikdy neslyšelo o rozvojových cílech tisíciletí, je to však méně, než v roce 2007 (80 %).

Souvislosti

Ve zprávě jsou uvedeny výsledky jak pro celou Evropu, tak po jednotlivých zemích. Tyto výsledky ukazují, že rozvojová spolupráce státy Evropské unie sbližuje. Pro zajištění účinnosti pomoci je nutná větší soudržnost a shoda mezi členskými státy. Průzkumy v celé EU ukazují, že se rozdíly mezi jednotlivými členskými státy stále snižují, zejména mezi zeměmi, které přistoupily k EU v roce 2004, a ostatními členskými státy.

K dispozici jsou rovněž socio-ekonomické údaje a informace o vzdělání a věku respondentů.

Zvláštní průzkum Eurobarometru č. 318 o „Rozvojové pomoci v době hospodářských turbulencí“ proběhl v květnu–červnu 2009. Jeho cílem bylo zjistit, zda hospodářský útlum ovlivnil veřejnou podporu rozvojové spolupráce v evropských zemích. Ačkoli byl podnětem pro tento nedávný průzkum vliv krize na to, jak Evropané posuzují důležitost rozvojové pomoci, jedná se o součást celé řady studií, které se od roku 2004 zaměřují na průzkum povědomí Evropanů o rozvojové problematice. Pokud je to možné, využívají se pro srovnání výsledky předchozích studií.

Celou zprávu lze najít na internetové stránce

http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/eb_special_en.htm

Emailová adresa

http://ec.europa.eu/development/index_en.cfm

Evropská komise dnes schválila sdělení o autorském právu ve znalostní ekonomice, které má být klíčem k řešení důležitých kulturních a právních úkolů souvisejících s hromadnou digitalizací a šířením knih, zejména sbírek evropských knihoven. Sdělení je výsledkem společné práce členů Komise Charlieho McCreevyho a Viviane Redingové. Digitální knihovny jako např. Europeana (http//www.europeana.eu) budou pro výzkumníky a spotřebitele v Evropě znamenat nový způsob přístupu ke znalostem. Nejprve však bude EU muset najít řešení ohledně osiřelých děl, která často nemohou být digitalizována kvůli nejistým autorským právům. Dalším významným bodem, kterým se sdělení zabývá, je šíření děl a jejich dostupnost pro osoby se zdravotním postižením, zejména pro zrakově postižené osoby.

Oba komisaři při schvalování dokumentu zdůraznili, že diskuze ohledně vyrovnání společnosti Google a zástupců nositelů práv („Google Books Settlement“) ve Spojených státech opět ukázala, že Evropa si nemůže dovolit zůstat v digitálním světě pozadu.

„Musíme posílit postavení Evropy jako centra kreativity a inovací. Nedozírné kulturní dědictví obsažené v evropských knihovnách se nesmí ocitnout v zapomnění, ale musí být zpřístupněno našim občanům,“ prohlásil Charlie McCreevy, komisař odpovědný za vnitřní trh.

Komisařka pro informační společnost a média Viviane Redingová k tomu dodala: „Po celém světě již byly zahájeny významné digitalizační projekty. Evropa by neměla promarnit příležitost stanout v čele a zajistit, aby se digitalizace knih uskutečnila na základě evropského autorského práva a aby při tom byla plně respektována rozličnost kulturního bohatství Evropy. Se svým bohatým kulturním dědictvím může Evropa mnohým přispět a současně z digitalizace knih mnohé vyzískat. Pokud budeme jednat okamžitě, mohou být evropská řešení zaměřená na digitalizaci knih a podporující hospodářskou soutěž zavedena rychleji než řešení, s nimiž se počítá v rámci dohody ‚Google Books‘ ve Spojených státech.“

Ve sdělení předkládá Komise plánovaná opatření zaměřená na digitální uchovávání a šíření vědeckého a kulturního materiálu a osiřelých děl a rovněž na umožnění přístupu ke znalostem osobám se zdravotním postižením. Úkoly, které dnes Komise vytýčila, vycházejí z loňských veřejných konzultací o zelené knize (IP/08/1156), ze závěrů skupiny odborníků na vysoké úrovni pro digitální knihovny a ze zkušeností s Evropskou digitální knihovnou Europeana (IP/09/1257).

Nedávná informační slyšení, která uspořádala Komise ve věci dohody o vyrovnání „Google Books“, upozornila na paradoxní situaci, k níž by došlo v případě schválení vyrovnání, totiž že by obrovské množství evropských literárních děl z amerických knihoven, které Google digitalizoval, bylo dostupné pouze spotřebitelům a výzkumníkům ve Spojených státech, nikoli v Evropě samé. Zajištění přístupu Evropanů k jejich vlastnímu kulturnímu dědictví a současně spravedlivé honorování evropských autorů se proto jeví jako naprosto neodkladný úkol, který bude vyžadovat celoevropské řešení, jak nedávno společně zdůraznili komisaři Viviane Redingová a Charlie McCreevy (MEMO/09/376).

Digitální uchovávání a šíření děl

Komise nyní zapojí do dialogu všechny zúčastněné strany, aby našla vhodná řešení pro vytvoření jednoduchého a nákladově účinného systému vypořádání autorských práv, který bude zahrnovat hromadnou digitalizaci a online šíření knihovních sbírek dosud chráněných autorskými právy. To se týká i děl již nevydávaných a osiřelých (díla chráněná autorským právem, jehož nositele je obtížné určit nebo lokalizovat).

Osiřelá díla

Digitalizace a šíření osiřelých děl představuje ojedinělý kulturní a ekonomický úkol, protože když není znám nositel práv, znamená to, že uživatelé nemohou získat požadované oprávnění, např. kniha nemůže být digitalizována.Osiřelá díla představují podstatnou část sbírek evropských kulturních institucí (British Library např. odhaduje, že osiřelá díla tvoří 40 % jejích sbírek podléhajících autorskému právu[1]).Komise nyní tuto otázku přezkoumá podrobněji prostřednictvím posouzení dopadů.Výsledkem by mělo být celoevropské řešení, které by usnadnilo digitalizaci a šíření osiřelých děl a zavedení společných norem zaměřených na požadavky, jež je třeba splnit, aby mohlo být dílo prohlášeno za osiřelé v celé EU.Prvních úspěchů v tomto ohledu již dosáhl projekt ARROW (Accessible Registries of Rights Information and Orphan Works, Přístupný rejstřík informací o autorských právech a osiřelých dílech), který sdružuje národní knihovny, kolektivní správce a nakladatele a který spolufinancuje Evropská komise v rámci programu eContent plus (eContent plus programme) částkou 2,5 milionu EUR.Tento projekt, který byl zahájen v listopadu 2008, se zaměřuje na zjišťování držitelů práv a vyjasňování právního statusu jednotlivých děl, a to jak děl již nevydávaných, tak i děl osiřelých.„Projekt ARROW financovaný z prostředků EU je prvním krokem k propojení různých rejstříků a ke snadnější identifikaci držitelů práv“, uvedli dnes komisaři Redingová a McCreevy.„Vyzýváme národní knihovny, kolektivní správce i nakladatele, aby na tento dobrý start navázali a spolupracovali s Komisí na vytvoření celoevropského systému rejstříků knih, který podpoří konkurenceschopnost a umožní přeshraniční udělování licencí v rámci transparentního a dostupného cenového systému a současně zajistí spravedlivé odměňování autorů.“

Přístup pro osoby se zdravotním postižením

Zdravotně postižené osoby se často při přístupu k informacím setkávají s různými překážkami. Zejména osoby se zrakovým postižením pociťují nedostatek knih, neboť pouze 5 % evropských publikací je k dispozici v přístupném formátu a situaci ještě zhoršují omezení přeshraniční distribuce, dokonce i mezi zeměmi, kde se mluví stejným jazykem. Fórum zúčastněných stran zabývající se potřebami zdravotně postižených osob, zejména zrakově postižených, přezkoumá možná politická řešení i způsoby, jak povzbudit neomezený obchod s literárními díly v přístupných formátech po celé EU.

Více informací najdete na stránce:

http://ec.europa.eu/internal_market/copyright/copyright-infso/copyright-infso_en.htm

http://ec.europa.eu/information_society/newsroom/cf/itemlongdetail.cfm?item_id=5332

Informace o evropských iniciativách ohledně digitálních knihoven viz:

http://ec.europa.eu/information_society/activities/digital_libraries/index_en.htm

Informace o projektu ARROW financovaném EU viz:

http://ec.europa.eu/avpolicy/docs/reg/cinema/june09/arrow.pdf

[1] Nedávno uveřejněná zpráva "In from the Cold" report uvádí, že nevyřešené problémy kolem osiřelých děl mají dopad na 89 % služeb, které poskytují veřejná muzea, galerie, knihovny a archivy ve Spojeném království.

Společné prohlášení obsahující obecné zásady pro šíření hudby prostřednictvím internetu v budoucnosti, které povedou k lepším možnostem přístupu k hudbě šířené online pro evropské spotřebitele, bylo podepsáno účastníky čtvrtého zasedání kulatého stolu věnovaného tomuto tématu. Konalo se dne 19. října 2009 za předsednictví evropské komisařky pro hospodářskou soutěž Neelie Kroes. Mezi účastníky kulatého stolu byli zástupci společností Amazon, BEUC, EMI, iTunes, Nokia, PRS for Music, SACEM, STIM a Universal. V návaznosti na toto setkání řada účastníků oznámila konkrétní kroky a závazky, které by měly vést ke zlepšení přístupu k hudbě šířené prostřednictvím internetu pro evropské spotřebitele.

Komisařka Neelie Kroes uvedla: „Evropští spotřebitelé si v oblasti hudby šířené prostřednictvím internetu přejí a zaslouží lepší nabídku. Dohoda, jíž bylo dnes dosaženo při zasedání kulatého stolu ohledně hlavních zásad, představuje v tomto směru skutečný pokrok. Poprvé se aktéři z různých částí trhu dohodli na společném scénáři. Vítám rovněž konkrétní přijaté kroky a závazky, které by měly zlepšit dostupnost hudby šířené prostřednictvím internetu z hlediska spotřebitelů.“

Komisařka Neelie Kroes při zahájení zasedání připomněla, že byla uznána potřeba zlepšit udělování licencí na hudbu pro použití prostřednictvím internetu. Jelikož jsou současné mechanismy udělování licencí příliš složité a zatěžující, zúčastněné subjekty příležitosti v digitální oblasti opomíjejí. Jednodušší a průhlednější řešení pro udělování licencí má potenciál rozšířit trh a přinést nové a více inovační nabídky v oblasti hudby šířené prostřednictvím internetu většímu spektru evropských spotřebitelů. Kulturní rozmanitost i zájmy autorů při tom budou ochráněny také.

Účastníci kulatého stolu podepsali společné prohlášení, v němž:

se zavazují k realizaci nových platforem EU pro udělování licencí zahrnujících repertoár několika organizací kolektivní správy. Tyto platformy by mohly konsolidovat ve svých katalozích co možná nejširší repertoár a měly by být založeny na dobrovolné spolupráci mezi vlastníky práv,

se dohodli, že by správci kolektivních práv měli sledovat určitá objektivní, průhledná a nediskriminační kritéria s cílem umožnit dalším subjektům, aby poskytovaly licence platné pro více území,

zřídili pracovní skupinu, jejímž cílem je vytvořit společný rámec pro zjišťování a výměnu informací o vlastnických právech. To komerčním uživatelům usnadní identifikaci příslušných vlastníků a zajištění nezbytných práv.

Tyto hlavní zásady jsou otevřené dalším účastníkům v tomto odvětví. Měly by usnadňovat způsob, jakým jsou udělovány licence na hudbu šířenou prostřednictvím internetu, aby se trh rozrůstal a spotřebitelé z toho měli prospěch.

V návaznosti na kulatý stůl:

Společnost Apple oznámila, že je pro ni pokrok v efektivnějším udělování licencí na hudbu šířenou online podněcující a že zpřístupnění obsahu iTunes spotřebitelům ve více evropských zemí v příštím roce vidí optimisticky.

Společnost EMI oznámila, že předpokládá přijetí významného kroku směrem k udělování digitálních licencí v Evropě prostřednictvím nadcházejících nevýlučných dohod s organizacemi kolektivní správy ze Španělska (SGAE) a Francie (SACEM).

Společnost Amazon zdůraznila, že průběžně pracuje na tom, aby spotřebitelům nabízela široký výběr produktů a nízké ceny na všech svých evropských webových stránkách a že nyní umožňuje dodávku všech kategorií fyzických výrobků do všech 27 členských států EU. Společnost Amazon vyzdvihla, že je odhodlána pokračovat v úsilí o to, aby spotřebitelům v oblasti hudby šířené online poskytovala co nejširší spektrum nabídek. Společnost Amazon přivítala společné zásady jakožto významný krok ve vývoji rámce pro udělování licencí v EU a ke snazšímu šíření digitální hudby pro spotřebitele v celé Evropě.

V souladu se zásadami dohodnutými u kulatého stolu bude společnost SACEM nyní aktivně spolupracovat s co největším počtem evropských společností autorů s cílem vytvořit společný a nevýlučný portál, který bude s to nabízet službám působícím online na celoevropském základě co nejrozsáhlejší repertoár.

Komisařka Neelie Kroes přivítala skutečnost, že byly v návaznosti na kulatý stůl přijaty v zájmu zlepšení přístupu k hudbě šířené prostřednictvím internetu konkrétní kroky. Vzhledem k zásadám, na nichž se členové kulatého kroku dohodli, by měl být možný další postup. Komise je nadále odhodlána spolupracovat s trhem na tom, aby bylo pro spotřebitele dosaženo skutečného přínosu.

Společné prohlášení účastníků kulatého stolu ze dne 19. října 2009 o „obecných zásadách pro šíření hudby prostřednictvím internetu“ je k dispozici na adrese:

http://ec.europa.eu/competition/sectors/media/joint_statement_1.pdf

Společné prohlášení společností EMI, PRS for Music, SACEM, STIM a Universal Music Group International o „pracovní skupině pro vypracovaní společného rámce pro informace o vlastnických právech“ je k dispozici na adrese:

http://ec.europa.eu/competition/sectors/media/joint_statement_2.pdf

Souvislosti

Prvního zasedání u kulatého stolu o obchodování na internetu (17. září 2008 – viz IP/08/1338) se zúčastnili zástupci společností EMI Music Publishing, Fiat, eBay, Apple/iTunes, Alcatel-Lucent, LVMH, Which? (organizace spotřebitelů ve Spojeném království), SACEM (francouzská organizace kolektivní správy pro autory a skladatele) a Sir Mick Jagger a týkalo se jak zboží, tak služeb na internetu, zatímco druhé zasedání (16. prosince 2008) se zaměřilo na šíření hudby online a omezilo se na účastníky kulatého stolu, jichž se týká tato záležitost.

V červenci klesla výroba sezónně upravená o 1,,4% a 0,5%. V porovnání se srpnem 2008 byl pokles v oblasti € o 11,3% a v EU27 o 11,1%. Jde o 1. odhad Eurostat.

Eurostat news releases on the Internet: http://ec.europa.eu/eurostat

Selected Principal European Economic Indicators: http://ec.europa.eu/eurostat/euroindicators

Výroba stavebnictví Q/měsíční variance. % změna proti předchozímu Q/měsíci*

celkem	Q3-08	Q4-08	Q1-09	Q2-09	III-09	IV-09	V-09	VI-09	VII-09	VIII-09
EA16	-1.2	-3.5	-1.9	-1.7	0.5	0.0	-2.0	-0.3	-1.4	-0.4
EU27	-1.3	-3.7	-2.8	-1.6	0.0	0.5	-1.9	-0.9	-0.5	-0.5
Belgium	-2.2	-6.2	3.0	-4.2	3.0	-9.3	3.0	1.0	-2.2	:
Bulgaria	0.0	-3.0	-3.8	-4.6	-1.2	-1.1	-4.2	1.2	-2.5	-3.6
Czech Republic	2.5	-3.7	-1.0	3.1	0.8	5.2	-3.1	0.4	-0.7	1.5
Denmark	-4.4	-1.0	-5.0	-6.6	-0.7	-3.5	-4.3	2.5	0.8	:
Germany	0.8	1.3	-0.8	1.9	4.7	-0.3	-1.7	-0.7	-1.1	4.2
Estonia**	-10.8	-4.9	-8.0	-10.2	:	:	:	:	:	:
Ireland**	-9.6	-12.1	-11.3	-12.9	:	:	:	:	:	:
Greece**	4.4	-3.1	-7.8	13.8	:	:	:	:	:	:
Spain	-2.1	-5.0	-2.0	-5.1	-3.7	3.0	-4.6	-0.5	-4.3	-1.6
France	0.4	-2.6	-2.5	-1.0	0.3	-0.4	-0.8	-0.8	-1.4	-1.6
Italy	-0.8	-6.8	-3.6	-0.7	c	c	c	c	c	c
Cyprus**	-3.5	-5.3	c	c	:	:	:	:	:	:
Latvia**	-9.9	-7.5	-10.1	-9.2	:	:	:	:	:	:
Lithuania**	-6.3	-9.2	-24.0	-21.7	:	:	:	:	:	:
Luxembourg	-4.8	-1.9	6.4	-3.6	4.6	-2.4	-5.7	1.1	7.5	:
Hungary	-3.5	1.4	-3.1	3.9	4.0	-3.6	-2.8	12.1	-12.2	:
Malta**	0.5	1.5	-1.8	0.2	:	:	:	:	:	:
Netherlands	-1.1	-1.2	-2.3	-2.0	-0.4	-0.6	-1.7	-0.6	c	c
Austria	-1.5	0.0	-0.3	1.2	0.4	4.3	-3.9	0.9	-1.7	:
Poland	-1.5	0.7	0.1	1.7	0.3	0.9	-0.4	2.6	5.1	-0.7
Portugal	-0.3	-0.9	-2.4	0.0	3.8	-0.7	-1.5	-2.8	0.2	2.0
Romania	-0.3	1.1	-4.7	-9.4	-2.9	-9.0	-1.1	8.8	-10.6	-7.9
Slovenia	-4.1	-13.2	5.3	-7.8	3.3	-9.9	-1.0	-1.6	-5.0	-0.6
Slovakia	-0.9	0.3	-9.8	5.2	-0.6	-2.6	5.1	-2.0	-2.3	3.6
Finland	-2.2	-7.6	-6.6	-3.4	1.4	-0.6	-4.2	1.5	3.5	c
Sweden	0.7	-1.6	-0.9	0.9	-3.0	3.5	1.4	-4.1	1.8	2.9
United Kingd.	-2.5	-4.7	-7.7	-0.4	-2.7	2.4	-0.1	-0.1	-1.3	-0.7
Stavitelství	Q3-08	Q4-08	Q1-09	Q2-09	III-09	IV-09	V-09	VI-09	VII-09	VIII-09
EA16	-1.8	-3.9	-3.2	-2.7	-0.5	-0.1	-2.3	-0.8	-1.4	-1.2
EU27	-1.7	-4.5	-4.0	-2.5	-1.1	0.6	-2.1	-1.6	-0.1	-0.7
Inž.stavitelství	Q3-08	Q4-08	Q1-09	Q2-09	III-09	IV-09	V-09	VI-09	VII-09	VIII-09
EA16	0.1	-2.0	3.4	0.4	5.3	-1.6	-0.3	0.2	-3.0	4.1
EU27	0.0	-1.3	2.7	1.9	4.4	-0.4	0.0	1.0	-2.4	3.0

* Sezónně upraveno : Data nedostupná c Důvěrná

** Tyto členské státy nedávjí podle nařízení Rady 1165/98 měsíční data

Výroba stavebnictví - roční variace. % změna proti témuž Q/měsíci předchozího roku*

Total	Q3-08	Q4-08	Q1-09	Q2-09	III-09	IV-09	V-09	VI-09	VII-09	VIII-09
EA16	-4.9	-8.4	-10.3	-7.4	-8.4	-5.7	-8.6	-7.9	-9.8	-11.3
EU27	-3.2	-7.4	-11.0	-8.9	-10.6	-7.6	-9.5	-9.4	-10.4	-11.1
Belgium	0.1	-8.8	-5.3	-9.4	8.5	-15.7	-8.9	-3.7	-11.0	:
Bulgaria	-2.6	-7.2	-5.5	-10.7	-4.8	-8.7	-14.3	-9.1	-14.4	-17.0
Czech Republic	5.1	-4.1	-11.4	1.2	-11.0	3.1	1.0	-0.3	-3.4	0.6
Denmark	-0.9	-0.1	-10.2	-16.1	-11.7	-14.3	-19.0	-14.9	-13.3	:
Germany	-1.2	-2.3	-12.8	3.0	2.7	5.5	1.8	1.7	2.0	1.9
Estonia**	-20.9	-22.4	-31.3	-28.3	:	:	:	:	:	:
Ireland**	-27.9	-33.7	-35.5	-39.3	:	:	:	:	:	:
Greece**	1.9	-3.2	-5.9	6.1	:	:	:	:	:	:
Spain	-18.6	-19.7	-10.9	-11.6	-20.2	-5.8	-16.0	-12.6	-20.5	-21.1
France	0.6	-2.9	-7.1	-5.2	-4.5	-5.4	-5.5	-4.8	-8.6	-11.0
Italy	1.4	-6.9	-12.6	-11.4	c	c	c	c	c	C
Cyprus**	2.6	-4.8	c	c	:	:	:	:	:	:
Latvia**	-7.1	-11.4	-29.8	-32.4	:	:	:	:	:	:
Lithuania**	4.1	-9.2	-42.8	-48.0	:	:	:	:	:	:
Luxembourg	-1.0	-3.8	0.7	-3.9	1.8	-0.8	-6.8	-4.0	10.0	:
Hungary	-4.3	1.3	-4.5	-0.5	1.6	-7.9	-9.5	15.9	-5.0	:
Malta**	2.8	3.0	1.5	0.3	:	:	:	:	:	:
Netherlands	3.8	1.6	-3.8	-6.9	-3.2	-3.8	-8.3	-8.6	c	C
Austria	-3.0	-1.4	-5.1	-0.8	-6.0	1.1	-4.4	1.3	-1.6	:
Poland	8.2	2.7	3.3	0.4	0.1	0.5	0.3	0.5	10.6	9.9
Portugal	-0.4	-2.1	-4.3	-3.5	-1.1	-2.9	-2.5	-5.2	-5.3	-3.0
Romania	27.8	14.6	1.7	-15.1	-6.7	-16.0	-24.0	-5.1	-17.4	-29.0
Slovenia	15.6	4.3	-19.1	-19.0	-9.7	-20.5	-20.8	-15.9	-20.8	-19.6
Slovakia	10.2	14.1	-13.7	-5.4	-6.9	-12.8	-1.6	-2.4	-5.1	-0.8
Finland	7.3	-5.3	-16.0	-18.7	-15.8	-18.2	-21.5	-16.4	-11.1	C
Sweden	4.8	1.7	-4.2	-1.3	-17.1	3.5	10.7	-15.8	-7.7	9.5
United Kingdom	-0.9	-8.1	-15.1	-14.5	-17.3	-14.7	-14.4	-14.3	-14.9	-15.0
stavitelství	Q3-08	Q4-08	Q1-09	Q2-09	III-09	IV-09	V-09	VI-09	VII-09	VIII-09
EA16	-5.6	-9.4	-12.5	-10.3	-11.1	-8.3	-11.6	-11.0	-12.2	-15.9
EU27	-3.8	-8.4	-13.0	-11.9	-13.2	-10.3	-12.5	-12.7	-13.2	-15.0
inž.stavitelství	Q3-08	Q4-08	Q1-09	Q2-09	III-09	IV-09	V-09	VI-09	VII-09	VIII-09
EA16	-3.3	-6.8	-2.7	1.8	0.8	2.6	1.5	1.5	-2.2	3.5
EU27	-0.6	-4.2	-2.1	3.2	0.6	3.6	2.8	3.4	0.6	5.2

* Pracovní dny upraveny : Data nedostupná c Důvěrné

** Tyto členské státy nedávjí podle nařízení Rady 1165/98 měsíční data

Měsíční indexy výroby pro stavebnictví celkem sezónně upravené. Základní rok 2005

	08/08	09/08	10/08	11/08	12/08	01/09	02/09	03/09	04/09	05/09	06/09	07/09	08/09
EA16	99.1	97.2	97.1	95.9	92.8	94.3	92.8	93.2	93.2	91.4	91.1	89.8	89.4
EU27	101.7	100.4	99.4	98.5	95.8	96.3	94.7	94.6	95.1	93.3	92.5	92.0	91.6
BE	104.3	104.6	100.1	101.4	97.1	99.1	102.6	105.7	95.9	98.9	99.8	97.6	:
BG	152.3	155.5	155.7	146.3	148.0	145.8	144.5	142.7	141.2	135.3	136.9	133.4	128.6
CZ	113.8	117.2	112.0	112.0	110.8	111.3	109.6	110.5	116.2	112.6	113.0	112.2	113.9
DK	114.3	109.9	114.0	113.1	110.9	108.7	106.6	105.8	102.1	97.7	100.2	101.0	:
DE	107.7	105.0	104.5	104.8	110.3	102.8	104.7	109.6	109.3	107.4	106.6	105.4	109.8
ES	83.7	77.5	79.1	79.3	73.6	80.1	74.9	72.2	74.3	70.9	70.6	67.6	66.5
FR	101.9	101.7	100.8	99.4	98.1	96.8	96.9	97.2	96.8	96.0	95.2	93.9	92.4
IT	c	c	c	c	c	c	c	c	c	c	C	c	c
LU	102.8	103.8	100.4	98.6	99.6	105.7	103.5	108.2	105.7	99.7	100.8	108.3	:
HU	79.6	79.5	79.9	79.5	81.7	72.3	79.1	82.3	79.3	77.1	86.4	75.9	:
NL	112.3	114.3	113.9	111.3	112.7	109.8	110.5	110.0	109.4	107.5	106.8	c	c
AT	108.3	108.3	107.9	109.4	107.0	109.4	106.7	107.1	111.7	107.3	108.3	106.5	:
PL	146.8	148.1	149.4	147.8	151.0	149.1	149.5	149.9	151.2	150.6	154.5	162.4	161.2
PT	88.1	88.8	89.0	87.8	86.6	84.2	84.8	88.0	87.4	86.1	83.7	83.9	85.6
RO	195.8	197.8	190.3	200.6	198.2	191.5	187.6	182.1	165.8	164.0	178.5	159.6	147.0
SI	156.4	164.3	162.3	134.5	120.1	140.6	146.8	151.6	136.6	135.2	133.1	126.5	125.8
SK	130.4	140.4	134.5	136.1	132.7	108.7	128.2	127.4	124.1	130.5	127.9	124.9	129.4
FI	131.2	122.7	119.2	119.1	109.8	110.6	106.4	107.9	107.2	102.7	104.2	107.8	c
SE	124.9	123.8	124.2	126.1	121.5	124.3	124.0	120.3	124.6	126.2	121.1	123.3	126.9
UK	102.1	101.2	98.9	97.3	95.7	92.2	89.8	87.4	89.5	89.4	89.3	88.1	87.5

Q indexy výroby stavebnictví celkem seónně upravené. Základní rok 2005

	Q3-07	Q4-07	Q1-08	Q2-08	Q3-08	Q4-08	Q1-09	Q2-09
EA16	104.0	103.5	103.4	100.0	98.7	95.3	93.5	91.9
EU27	105.0	106.0	106.1	103.1	101.7	97.9	95.2	93.6
BE	105.4	108.6	105.8	108.4	106.1	99.5	102.5	98.2
BG	158.6	163.4	152.8	154.7	154.6	150.1	144.3	137.8
CZ	111.0	115.3	122.1	113.1	115.9	111.6	110.5	113.9
DK	114.4	113.5	118.0	118.9	113.7	112.7	107.0	100.0
DE	106.8	109.0	117.0	104.3	105.1	106.6	105.7	107.8
EE	152.5	148.3	137.7	133.2	118.8	112.9	103.9	93.3
IE	81.9	75.1	67.8	62.5	56.5	49.7	44.1	38.4
EL	120.2	121.4	114.8	116.3	121.4	117.6	108.4	123.4
ES	97.2	94.2	88.4	83.2	81.4	77.3	75.8	71.9
FR	101.9	102.4	104.2	101.7	102.1	99.4	97.0	96.0
IT	110.5	111.3	114.2	112.2	111.3	103.7	100.0	99.3
CY	110.5	113.1	116.2	116.6	112.5	106.6	c	c
LV	132.5	131.8	127.4	137.0	123.5	114.2	102.7	93.3
LT	150.6	152.3	168.0	162.2	152.1	138.0	104.9	82.1
LU	102.3	103.6	105.2	106.6	101.5	99.5	105.9	102.0
HU	81.0	78.4	81.7	82.1	79.3	80.4	77.9	80.9
MT	110.0	111.5	111.0	112.5	113.1	114.8	112.7	112.9
NL	110.3	110.7	114.9	115.3	114.0	112.6	110.1	107.9
AT	111.4	109.3	113.9	109.8	108.1	108.1	107.8	109.1
PL	135.8	144.0	145.2	150.6	148.4	149.4	149.5	152.1
PT	89.5	89.9	89.4	88.8	88.6	87.8	85.7	85.7
RO	152.4	171.5	180.7	194.9	194.2	196.3	187.0	169.4
SI	138.8	134.4	183.2	166.9	160.1	139.0	146.3	135.0
SK	121.7	118.2	141.5	135.1	134.0	134.4	121.2	127.5
FI	117.4	122.1	128.7	128.3	125.6	116.0	108.4	104.7
SE	122.6	119.6	122.8	125.1	126.0	123.9	122.8	124.0
UK	104.0	104.7	105.7	104.7	102.1	97.3	89.8	89.4

: Data nedostupná c Důvěrné

Měsíční indexy výroby pro stavebnictví celkem – základní rok 2005

	08/06	08/07	08/08	09/08	10/08	11/08	12/08	01/09	02/09	03/09	04/09	05/09	06/09	07/09	08/09
EA16	86.8	86.4	83.2	104.9	106.7	103.1	88.0	82.0	83.3	93.6	95.9	95.7	98.2	93.1	73.8
EU27	92.4	93.6	91.2	107.1	107.8	104.6	94.4	85.0	85.9	93.0	95.9	96.4	98.6	94.2	81.0
BE	104.3	109.3	105.2	117.2	110.2	105.9	78.9	88.8	96.0	113.2	99.6	110.8	113.0	56.4	:
BG	132.5	167.3	154.6	154.7	167.5	144.8	144.1	131.4	134.6	144.1	145.3	131.3	143.5	143.3	128.3
CZ	123.0	123.2	125.1	145.5	137.0	149.1	121.5	60.1	65.6	83.2	103.6	108.8	119.5	115.1	125.9
DK	121.8	118.2	118.8	113.7	117.7	117.0	115.6	107.4	99.0	92.7	99.4	96.6	102.4	103.5	:
DE	118.9	116.6	117.7	125.1	123.2	116.9	84.9	58.8	67.5	103.0	116.3	116.6	122.5	125.0	119.9
ES	91.7	87.5	78.0	74.2	77.5	83.8	84.9	85.4	75.5	69.3	76.3	69.8	70.0	62.6	61.6
FR	65.2	65.1	62.9	108.4	114.4	103.0	86.9	92.0	94.9	105.0	98.6	99.4	105.1	102.6	56.0
IT	c	c	c	c	c	c	c	c	c	c	c	c	c	c	c
LU	59.0	60.5	59.4	116.5	116.6	108.7	82.4	88.8	96.8	114.7	115.1	110.9	111.2	115.9	:
HU	108.5	91.7	87.6	92.4	87.2	89.3	119.4	43.7	57.6	70.2	71.8	73.0	94.1	72.3	:
NL	67.0	71.4	69.5	140.4	128.7	121.2	85.8	110.4	117.0	121.5	120.8	107.5	122.9	c	c
AT	111.3	115.1	111.8	123.5	127.7	129.5	131.0	67.0	73.0	92.2	99.6	105.8	113.3	115.6	:
PL	129.7	148.8	155.8	169.6	187.6	154.0	227.8	87.3	100.5	115.9	130.1	142.4	162.6	169.7	171.2
PT	82.0	80.1	77.5	90.4	95.0	90.3	80.3	84.0	83.9	90.1	88.1	86.9	83.7	87.6	75.2
RO	142.4	176.8	231.2	249.6	246.9	255.7	254.8	96.0	111.6	142.4	137.6	152.5	190.1	170.9	164.1
SI	117.5	156.9	170.3	198.2	211.1	152.2	120.1	81.0	96.8	124.1	120.2	139.1	144.9	136.0	137.0
SK	134.8	133.9	144.9	165.1	163.2	160.1	142.5	70.9	89.6	104.9	115.3	135.8	139.1	134.8	143.7
FI	113.5	122.2	138.8	135.4	134.7	123.4	138.2	83.9	84.3	93.0	98.1	99.4	110.7	106.5	c
SE	90.6	94.8	109.9	121.2	121.0	137.5	136.3	113.3	124.8	111.7	125.8	139.5	125.5	95.1	120.3
UK	102.0	106.7	103.0	102.5	98.5	96.3	94.1	91.9	89.9	87.8	89.6	89.5	89.4	88.2	87.5

Q indexy výroby stavebnictví celkem s úpravou pracovních dnů. Základní rok 2005

	Q3-07	Q4-07	Q1-08	Q2-08	Q3-08	Q4-08	Q1-09	Q2-09
EA16	102.1	108.3	96.3	104.3	97.0	99.2	86.4	96.6
EU27	104.4	110.4	99.0	106.4	101.1	102.3	88.1	97.0
BE	95.0	107.8	105.1	119.2	95.1	98.3	99.5	107.9
BG	163.2	164.0	144.7	156.7	158.9	152.2	136.8	139.9
CZ	123.4	141.5	78.8	109.3	129.7	135.7	69.8	110.6
DK	118.4	116.9	111.0	118.5	117.4	116.8	99.7	99.5
DE	123.3	110.8	88.0	115.0	121.8	108.2	76.7	118.4
EE	174.1	152.4	106.0	140.1	137.8	118.3	72.8	100.4
IE	81.5	81.7	60.3	62.9	58.8	54.2	38.9	38.2
EL	120.5	148.1	100.7	124.9	122.7	143.5	94.8	132.5
ES	94.6	102.2	86.1	81.4	77.0	82.0	76.7	72.0
FR	93.8	104.5	104.8	106.6	94.3	101.4	97.4	101.0
IT	103.7	114.1	108.6	120.7	105.1	106.2	94.9	106.9
CY	100.6	123.2	106.1	126.0	103.3	117.2	c	c
LV	158.6	160.2	83.2	127.8	147.4	142.0	58.4	86.4
LT	171.6	175.2	118.1	164.7	178.5	159.1	67.6	85.6
LU	94.5	106.6	99.5	117.0	93.5	102.5	100.2	112.4
HU	89.2	97.4	59.8	80.0	85.3	98.7	57.2	79.6
MT	109.6	110.9	111.6	113.0	112.6	114.2	113.2	113.3
NL	96.3	110.0	120.9	125.7	100.0	111.8	116.3	117.0
AT	121.2	131.2	81.7	107.0	117.5	129.4	77.5	106.2
PL	147.5	185.2	98.0	144.4	159.5	190.2	101.3	145.0
PT	87.2	90.4	89.9	89.4	86.8	88.5	86.1	86.2
RO	179.2	220.2	114.9	188.4	229.0	252.4	116.8	160.0
SI	155.6	154.6	124.5	166.5	179.9	161.2	100.8	134.8
SK	136.5	136.1	102.5	137.6	150.5	155.2	88.4	130.1
FI	122.4	139.5	103.7	126.3	131.3	132.2	87.2	102.7
SE	106.2	129.4	121.4	132.1	111.3	131.5	116.3	130.4
UK	104.0	104.8	105.8	104.6	103.0	96.3	89.9	89.5

: Data nedostupná c Důvěrné

The European Commission has adopted its fifth report on certain third countries' maintenance of visa requirements in breach of the principle of reciprocity and the ad-hoc report on the reintroduction of the visa requirement by Canada for Czech citizens. The reports show that – despite the set-back regarding Canada – further progress towards full visa reciprocity has been achieved.

Vice-President Jacques Barrot, Commissioner responsible for Justice, Freedom and Security underlined the usefulness of the reciprocity mechanism: "The fifth Report clearly demonstrates that – even despite the set-back regarding Canada – the dialogue with third countries under the new visa-reciprocity mechanism has once again proven effective, resulting in visa free travel for all our citizens to another 3 countries. The fifth Report also shows that some third countries still do not provide visa-free travel for all our EU citizens. The ad-hoc report shows unfortunately the first reversal of visa reciprocity since the introduction of the new visa reciprocity mechanism by Canada towards the Czech Republic. This is highly regrettable and I am committed to ensuring that the principle of visa reciprocity is fully respected".

Main conclusions of the report show that full visa reciprocity has now been accomplished with Japan, Panama and Singapore. Regarding Australia the introduction of the eVisitors system has brought about equal treatment of the citizens of all Member States and Schengen associated countries. Nevertheless, the implementation of the system will be carefully monitored.

Although further progress has been achieved with regard to the United States of America (U.S.), still five EU Member States are not included in the Visa Waiver Program (VWP). In relation to the U.S. Electronic System for Travel Authorization (ESTA) the Commission is very concerned about the prospect of a fee to be introduced for the use of ESTA. Through numerous demarches the EU has made clear that the introduction of a fee for ESTA would be another burden for European citizens travelling to the U.S. and inconsistent with the commitment of transatlantic contacts and cooperation. The Commission has not yet completed the assessment of the ESTA whether it is tantamount to a Schengen visa application process as the Final Rule has not yet been adopted by the U.S. The likely introduction of a fee for the ESTA will be an additional factor to be taken into account in this assessment.

No progress has been achieved with Brazil, Brunei Darussalam and Canada. With regard to Brazil, an agreement has been reached on a draft text of the short-stay visa waiver agreement for holders of ordinary passports. The Commission also expects to achieve an agreement on the short-stay visa waiver agreement for holders of diplomatic, service or official passports. As regards Brunei Darussalam, the Commission will continue to consult with the Brunei Darussalam authorities in order to achieve a 90 day visa waiver for all Member States.

With regard to Canada, the visa requirement is maintained for nationals of Bulgaria and Romania, and as from 14 July 2009 reintroduced for nationals of the Czech Republic. With regard to this reintroduction the Commission has prepared a separate ad-hoc report as this is the first time that a third country has re-imposed a visa requirement for citizens of a Member State. This highly regrettable situation should be brought to an end as soon as possible.

The Commission welcomes the willingness of all sides to engage in a dialogue and encourages Canada and the Czech Republic to continue their consultations in the framework of a Canada-Czech Republic Experts Working Group to address all issues in relation to the re-imposition of the visa requirement.

The Commission acknowledges that Canada provides several visa process facilitations to Czech citizens in the Czech Republic but calls upon Canada to return to the previous situation regarding the visa issuance process for Czech citizens by reinstating visa issuing facilities in the Czech Republic. The Commission calls upon Canada to set out clearly a path of measures it intends to take to lift the visa requirement for Czech citizens in the near future.

Unless the measures mentioned in the previous paragraph are established in a satisfactory manner by the end of 2009, the Commission will recommend imposing or re-imposing a visa requirement for certain categories of Canadian citizens; e.g. holders of diplomatic and service passports.

The Commission will submit its next report before 30 June 2010.

JLS web-site:

http://ec.europa.eu/justice_home/doc_centre/freetravel/visa/doc_freetravel_visa_en.htm

Dnes byla v Úředním věstníku EU zveřejněna nová opatření, která umožňují telefonům 3G používat kmitočtové pásmo GSM. Tím se otevřela cesta pro nové generace mobilních služeb v Evropě. Tento úspěch je výsledkem dohody Evropského parlamentu a Rady ministrů z července letošního roku (IP/09/1192) o modernizaci evropských právních předpisů – směrnice GSM – týkajících se používání rádiového spektra pro potřeby mobilních služeb. Nová opatření EU posílí hospodářskou soutěž na evropském trhu s telekomunikačními službami a operátorům usnadní poskytovat po celé Evropě vedle dnešních služeb GSM i rychlejší služby, jako je např. mobilní internet. Podpoří rovněž zavedení bezdrátových širokopásmových služeb, jež jsou jednou z hnacích sil hospodářského oživení.

„V časech pro hospodářství obtížných se evropskému odvětví mobilních telekomunikací dostalo jasného signálu o výrazné podpoře politických činitelů. Nová pravidla EU, jež byla dnes zveřejněna, umožní nové rozdělení rádiového spektra v pásmu GSM pro nové mobilní služby, posílí hospodářskou soutěž a ušetří odvětví mobilních telekomunikací až 1,6 miliardy EUR kapitálových nákladů,“ uvedla Viviane Redingová, komisařka EU pro telekomunikace. „Podobná rozhodnutí Evropě zajistí, že si v oblasti bezdrátových služeb udrží svou konkurenceschopnost .“

Nová pravidla EU jsou součástí snah Evropské komise nabídnout více možností pro využití spektra bezdrátovými komunikacemi. Dnes zveřejněná opatření zpřístupňují pásmo rádiového spektra GSM modernějším prostředkům bezdrátové komunikace. V Úředním věstníku EU byly zveřejněny nové rozhodnutí a směrnice, jíž se aktualizuje směrnice GSM z roku 1987, které se tak stávají zákonem EU a musí být nyní uplatňovány ve všech dvaceti sedmi zemích EU.

Nové předpisy rovněž umožňují přizpůsobit přidělování spektra v kmitočtovém pásmu 900 MHz pro zavádění ještě novějších vysokorychlostních širokopásmových technologií, technologií 4. generace. Stávající kapesní telefony budou nadále fungovat bez problémů, ale zákazníci budou moci pro přístup k vysokorychlostním širokopásmovým službám využívat i nové technologie.

Reformovaná pravidla by díky snížení nákladů na provoz sítí v důsledku využívání pásem nižších kmitočtů měla mít příznivý hospodářský dopad na odvětví a měla by podpořit zavádění nových bezdrátových služeb.

Nové rozhodnutí Komise stanoví technické parametry, které v souladu s uvedenou směrnicí umožní koexistenci systémů GSM (mobilních telefonů 2G) a UMTS (telefonů 3G, u nichž jsou běžné telefonní služby doplněny o vysokorychlostní mobilní internet) v kmitočtových pásmech GSM 900 MHz a 1800 MHz. Toto rozhodnutí vychází z rozhodnutí EU o rádiovém spektru, které vytváří mechanismus pro přijímání technických harmonizačních předpisů na základě informací od národních odborníků v oblasti rádiového spektra.

Orgány státní správy mají nyní šest měsíců na provedení směrnice do vnitrostátního práva a na provedení rozhodnutí, aby mohla být příslušná pásma spektra GSM technologii 3G účinně zpřístupněna. Při otevírání stávajících licencí GSM budou vnitrostátní regulační orgány muset v souladu s předpisy EU pro telekomunikace přezkoumat hospodářskou soutěž mezi mobilními operátory a vyřešit její případná narušení. Rozhodnutí počítá také s možnými změnami, které umožní zahrnout technické parametry používání dalších systémů jiných než GSM, jejichž kompatibilita bude potvrzena později.

Souvislosti

Směrnice GSM z roku 1987 vyhradila používání části pásma rádiového spektra 900 MHz přístupovým technologiím GSM (Global System for Mobile či původně Groupe Spécial Mobile), jako jsou mobilní telefony. Směrnici však bylo třeba aktualizovat tak, aby toto pásmo rádiového spektra mohly využívat i modernější bezdrátové technologie příští generace.

V listopadu 2008 Evropská komise navrhla sdílení rozhlasových vln přidělených mobilním telefonům s jinými, modernějšími technologiemi, počínaje mobilní širokopásmovou technologií 3G (univerzální mobilní telekomunikační systém, UMTS). Návrh v květnu 2009 schválil 578 hlasy Evropský parlament (MEMO/09/219) a v červenci 2009 Rada ministrů (IP/09/1192).Aktualizovaná směrnice 2009/114/ES byla v září podepsána předsedy Evropského parlamentu a Rady ministrů. Dnes byla zveřejněna spolu s rozhodnutím Komise v Úředním věstníku EU.

Ve svém projevu „Digitální Evropa – rychlá cesta Evropy k hospodářskému oživení“ ze dne 9. července (SPEECH/09/336) představila komisařka EU pro telekomunikace Viviane Redingová „digitální program pro Evropu“, mezi jehož prvními opatřeními bylo i rychlé schválení reformy směrnice GSM.

Informace o politice Komise týkající se rádiového spektra jsou k dispozici na adrese:

http://ec.europa.eu/information_society/policy/ecomm/radio_spectrum/index_en.htm

Directive 2009/114/EC of 16 September 2009 amending Council Directive 87/372/EC

Decision 2009/766/EC of 16 October 2009

MEMO/08/725

Společné prohlášení obsahující obecné zásady pro šíření hudby prostřednictvím internetu v budoucnosti, které povedou k lepším možnostem přístupu k hudbě šířené online pro evropské spotřebitele, bylo podepsáno účastníky čtvrtého zasedání kulatého stolu věnovaného tomuto tématu. Konalo se dne 19. října 2009 za předsednictví evropské komisařky pro hospodářskou soutěž Neelie Kroes. Mezi účastníky kulatého stolu byli zástupci společností Amazon, BEUC, EMI, iTunes, Nokia, PRS for Music, SACEM, STIM a Universal. V návaznosti na toto setkání řada účastníků oznámila konkrétní kroky a závazky, které by měly vést ke zlepšení přístupu k hudbě šířené prostřednictvím internetu pro evropské spotřebitele.

Komisařka Neelie Kroes uvedla: „Evropští spotřebitelé si v oblasti hudby šířené prostřednictvím internetu přejí a zaslouží lepší nabídku. Dohoda, jíž bylo dnes dosaženo při zasedání kulatého stolu ohledně hlavních zásad, představuje v tomto směru skutečný pokrok. Poprvé se aktéři z různých částí trhu dohodli na společném scénáři. Vítám rovněž konkrétní přijaté kroky a závazky, které by měly zlepšit dostupnost hudby šířené prostřednictvím internetu z hlediska spotřebitelů.“

Komisařka Neelie Kroes při zahájení zasedání připomněla, že byla uznána potřeba zlepšit udělování licencí na hudbu pro použití prostřednictvím internetu. Jelikož jsou současné mechanismy udělování licencí příliš složité a zatěžující, zúčastněné subjekty příležitosti v digitální oblasti opomíjejí. Jednodušší a průhlednější řešení pro udělování licencí má potenciál rozšířit trh a přinést nové a více inovační nabídky v oblasti hudby šířené prostřednictvím internetu většímu spektru evropských spotřebitelů. Kulturní rozmanitost i zájmy autorů při tom budou ochráněny také.

Účastníci kulatého stolu podepsali společné prohlášení, v němž:

- se zavazují k realizaci nových platforem EU pro udělování licencí zahrnujících repertoár několika organizací kolektivní správy. Tyto platformy by mohly konsolidovat ve svých katalozích co možná nejširší repertoár a měly by být založeny na dobrovolné spolupráci mezi vlastníky práv,

- se dohodli, že by správci kolektivních práv měli sledovat určitá objektivní, průhledná a nediskriminační kritéria s cílem umožnit dalším subjektům, aby poskytovaly licence platné pro více území,

- zřídili pracovní skupinu, jejímž cílem je vytvořit společný rámec pro zjišťování a výměnu informací o vlastnických právech. To komerčním uživatelům usnadní identifikaci příslušných vlastníků a zajištění nezbytných práv.

Tyto hlavní zásady jsou otevřené dalším účastníkům v tomto odvětví. Měly by usnadňovat způsob, jakým jsou udělovány licence na hudbu šířenou prostřednictvím internetu, aby se trh rozrůstal a spotřebitelé z toho měli prospěch.

V návaznosti na kulatý stůl:

- Společnost Apple oznámila, že je pro ni pokrok v efektivnějším udělování licencí na hudbu šířenou online podněcující a že zpřístupnění obsahu iTunes spotřebitelům ve více evropských zemí v příštím roce vidí optimisticky.

- Společnost EMI oznámila, že předpokládá přijetí významného kroku směrem k udělování digitálních licencí v Evropě prostřednictvím nadcházejících nevýlučných dohod s organizacemi kolektivní správy ze Španělska (SGAE) a Francie (SACEM).

- Společnost Amazon zdůraznila, že průběžně pracuje na tom, aby spotřebitelům nabízela široký výběr produktů a nízké ceny na všech svých evropských webových stránkách a že nyní umožňuje dodávku všech kategorií fyzických výrobků do všech 27 členských států EU. Společnost Amazon vyzdvihla, že je odhodlána pokračovat v úsilí o to, aby spotřebitelům v oblasti hudby šířené online poskytovala co nejširší spektrum nabídek. Společnost Amazon přivítala společné zásady jakožto významný krok ve vývoji rámce pro udělování licencí v EU a ke snazšímu šíření digitální hudby pro spotřebitele v celé Evropě.

- V souladu se zásadami dohodnutými u kulatého stolu bude společnost SACEM nyní aktivně spolupracovat s co největším počtem evropských společností autorů s cílem vytvořit společný a nevýlučný portál, který bude s to nabízet službám působícím online na celoevropském základě co nejrozsáhlejší repertoár.

Komisařka Neelie Kroes přivítala skutečnost, že byly v návaznosti na kulatý stůl přijaty v zájmu zlepšení přístupu k hudbě šířené prostřednictvím internetu konkrétní kroky. Vzhledem k zásadám, na nichž se členové kulatého kroku dohodli, by měl být možný další postup. Komise je nadále odhodlána spolupracovat s trhem na tom, aby bylo pro spotřebitele dosaženo skutečného přínosu.

Společné prohlášení účastníků kulatého stolu ze dne 19. října 2009 o „obecných zásadách pro šíření hudby prostřednictvím internetu“ je k dispozici na adrese:

http://ec.europa.eu/competition/sectors/media/joint_statement_1.pdf

Společné prohlášení společností EMI, PRS for Music, SACEM, STIM a Universal Music Group International o „pracovní skupině pro vypracovaní společného rámce pro informace o vlastnických právech“ je k dispozici na adrese:

http://ec.europa.eu/competition/sectors/media/joint_statement_2.pdf

Souvislosti

Prvního zasedání u kulatého stolu o obchodování na internetu (17. září 2008 – viz IP/08/1338) se zúčastnili zástupci společností EMI Music Publishing, Fiat, eBay, Apple/iTunes, Alcatel-Lucent, LVMH, Which? (organizace spotřebitelů ve Spojeném království), SACEM (francouzská organizace kolektivní správy pro autory a skladatele) a Sir Mick Jagger a týkalo se jak zboží, tak služeb na internetu, zatímco druhé zasedání (16. prosince 2008) se zaměřilo na šíření hudby online a omezilo se na účastníky kulatého stolu, jichž se týká tato záležitost.

Výsledkem jednání je zpráva věnovaná kulatému stolu o obchodování na internetu zaměřeného na možnosti a překážky internetového maloobchodu. Zpráva je k dispozici na adrese:

http://ec.europa.eu/competition/consultations/2009_online_commerce/roundtable_report_en.pdf

Tato zpráva byla zpřístupněna veřejnosti; související příspěvky jsou k dispozici na adrese:

http://ec.europa.eu/competition/consultations/2009_online_commerce/index.html

Třetí zasedání (8. září 2009) bylo rozšířeno o další významné aktéry v odvětví hudby šířené prostřednictvím internetu, tj. o společnost Amazon, Nokia, PRS for Music (organizace kolektivní správy ve Spojeném království), STIM (organizace kolektivní správy ve Švédsku), Universal Music Publishing Group a zástupce evropských spotřebitelů (BEUC – Evropská organizace spotřebitelů).

Evropská komise dnes představila soubor opatření, která pomohou členským státům a dalším subjektům řešit nerovnosti v oblasti zdraví, které existují jak mezi zeměmi EU, tak uvnitř jednotlivých zemí samotných. I přes zvýšenou prosperitu a celkové zlepšení v oblasti zdraví v EU rozdíly ve zdraví mezi zeměmi EU a uvnitř jednotlivých zemí samotných přetrvávají a v některých případech narůstají. Rozdíl v předpokládané délce života v době narození mezi členskými státy dosahuje až 8 let u žen a 14 let u mužů. Příčiny těchto rozdílů jsou složité a zahrnují širokou škálu faktorů – od příjmů, vzdělání, životních a pracovních podmínek, zdravotních návyků až po dostupnost zdravotní péče. Jedním z možných následků současné finanční krize je, že se tyto rozdíly v oblasti zdraví ještě zvětší u skupin, které jsou krizí nejvíce postiženy, jako např. nezaměstnaní. Iniciativa Komise vymezuje opatření pro zlepšení vědomostí o této problematice, lepší monitorování a shromažďování údajů a rozsáhlejší hodnocení toho, jak mohou politiky EU řešit nerovnosti v oblasti zdraví a jak lze spolupracovat s jednotlivými zeměmi, regiony a zúčastněnými subjekty.

„Mým cílem je Evropa, kde má každý možnost využívat vysokého zdravotního standardu bez ohledu na to, kde žije, a bez ohledu na sociální či etnické zázemí. Nyní si uvědomujeme, že problematika nerovností v oblasti zdraví musí být řešena, a to vyžaduje meziodvětvový politický přístup nejen na úrovni EU, ale také na národních, regionálních a místních úrovních“, uvedla Androulla Vassiliou, evropská komisařka pro zdraví.

Komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Vladimír Špidla k tomu dodal: „V dnešní době hospodářské nejistoty je nezbytné, aby EU sehrála svou roli v ochraně zdraví celé populace, zejména však osob v nejtíživější situaci.“

Opatření k řešení nerovností v oblasti zdraví

Vymýcení rozdílů v oblasti zdraví spočívá v pomoci těm regionům a populacím, které mají horší zdraví, udělat rychlejší pokrok, aby se vyrovnaly ostatním. To vyžaduje, aby se věnovala větší pozornost potřebám znevýhodněných osob – např. při poskytování zdravotnických služeb, při vytváření opatření na podporu a ochranu zdraví nebo při zlepšování životních a pracovních podmínek.

EU bude podporovat členské státy a zúčastněné subjekty, aby zjistila, co funguje nejlépe a jak tato opatření uvést do praxe. Bude vydávat pravidelné statistiky a podávat zprávy o míře nerovností v EU a o úspěšných strategiích na její snížení. Posílí své postupy pro hodnocení dopadu svých politik na nerovnosti v oblasti zdraví a tam, kde je to možné, je pomůže snížit. Pomůže zemím využívat finanční fondy EU na zlepšení zdraví osob v nejtíživější situaci a snížit nerovnosti v oblasti zdraví mezi jednotlivými regiony – např. v oblasti zařízení primární péče, vody a hygieny a obnovy bydlení.

První zpráva o pokroku bude podána v roce 2012.

Nerovnosti v oblasti zdraví v EU

Nerovnosti v oblasti zdraví lze najít ve všech zemích EU a i mezi zeměmi samotnými. Údaje Eurostatu za rok 2007 ukazují, že rozdíl v předpokládané délce života v době narození mezi zeměmi EU je u žen kolem 8 let a u mužů přes 14 let. Dětská úmrtnost se pohybuje mezi přibližně 3 a více než 10 případy na 1 000 živě narozených dětí.

Velké rozdíly ve zdraví také existují mezi sociálními skupinami v celé EU a uvnitř členských států. Lidé, kteří mají nižší úroveň vzdělání, horší zaměstnání nebo nižší příjmy, zpravidla umírají v mladším věku a více se u nich vyskytují různé zdravotní problémy.

Hodně těchto rozdílů je zapříčiněno faktory, kterým se dá předejít, jako např. negativní dopady na zdraví způsobené sociálními a ekonomickými podmínkami, kvalitou práce, kvalitou životního prostředí a četností poskytování sociálních a zdravotnických služeb a také individuální návyky spojené se zdravím, jako např. kouření, pití alkoholu a stravování.

Souvislosti

Snižování nerovností v oblasti zdraví je jedním z klíčových opatření strategie Komise v oblasti zdraví nazvané „Společně pro zdraví“.Skupina odborníků EU pro sociální faktory a nerovnosti v oblasti zdraví, která byla zřízena v roce 2006, se těmito otázkami zabývala a významným způsobem se podílela na vývoji dnešní iniciativy nazvané „Solidarita ve zdraví“. Od února do dubna 2009 se konala otevřená konzultace o řešení nerovností v oblasti zdraví. Výsledky této konzultace také přispěly k této iniciativě. Program Společenství v oblasti zdraví rovněž spolufinancuje některé projekty zaměřené na snižování nerovností v oblasti zdraví.

Prostřednictvím otevřené metody koordinace v oblasti sociální ochrany a sociálního začleňování se členské státy EU zavázaly ke snižování nerovností v dostupnosti zdravotní péče a ve zdravotních výsledcích.

Více informací o nerovnostech v oblasti zdraví:

http://ec.europa.eu/health/ph_determinants/socio_economics/socio_economics_en.htm

Background document:

http://ec.europa.eu/health/ph_determinants/socio_economics/documents/com2009_background_en.pdf

List of projects:

http://ec.europa.eu/health/ph_determinants/socio_economics/documents/project_list_en.pdf

Citizen summary:

http://ec.europa.eu/health/ph_determinants/socio_economics/documents/com2009_sum_en.pdf

Evropská komise dnes schválila žádost Rakouska o pomoc z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF). Aplikace bude nyní zaslána Evropskému parlamentu a Radě, které musí schválit uvolnění finančních prostředků. Aplikace - za € 5 706 635 - byla podána po propuštění 744 zaměstnanců z devíti výrobců motorových vozidel, přívěsů a návěsů-přívěsy se nachází v rakouském Štýrsku.
Propouštění v důsledku rychlého poklesu celosvětové poptávky po automobilech způsobené finanční a hospodářskou krizí. Tato propouštění měla velký vliv na regionální úrovni, jako je automobilový klastr ve Štýrsku, představuje 7,5% pracovních míst v regionu proti 1,4% v Rakousku.
Finanční pomoc z EFG je zaměřena na 400 pracovníků, mezi nimi propuštěných pracovníků. Balíček pomoci z EFG pomůže automobilovému průmyslu Štýrsko tak, že jim nabídne pomoc při hledání zaměstnání, screening, krátkodobé a dlouhodobé profesní orientace, individuální koučink, individuální kvalifikace, školení a příspěvky na pobyt.
Celkové odhadované náklady na balení je téměř € 8.8 milionů EUR, z nichž Evropská unie byla požádána o financování € 5.7 milionů EUR.
Další informace naleznete:
EGF webové stránky:
http://ec.europa.eu/egf
Video News Releases:
Evropa přijímá opatření v boji proti krizi: Evropský globalizační fond oživen
http://ec.europa.eu/avservices/video/video_prod_en.cfm?type=details&prodid=9847&src=1
Čelem k globalizovaném světě - Evropský globalizační fond
http://ec.europa.eu/avservices/video/video_prod_en.cfm?type=detail&prodid=4096&src=4
Přihlásit se k Evropské komise zdarma e-mailem na zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti

http://ec.europa.eu/social/e-newsletter

Evropská komise dnes schválila žádost Švédska pomoci z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF). Aplikace, které využívají revidovaného nařízení, budou nyní předloženy Evropskému parlamentu a Radě Evropské unie k rozhodnutí. Pokud jej schválí, tak 9.8 million € pomohou 1500 propuštěným pracovníkům v odvětví automobilového průmyslu zpět do zaměstnání.
Švédská žádost se vztahuje k hromadnému propouštění celkem 4687 zaměstnanců, z toho 2258 ve Volvo Cars a 2429 ve 23 jejích dodavatelů a u výrobců. Propouštění v důsledku rychlého poklesu poptávky po automobilech způsobené finanční a hospodářskou krizí. Volvo Cars, kterou vlastní Ford Motor Corporation, je vystaven problémům, kterým čelí automobilky na americkém trhu, který byl zvlášť výrazně ovlivněna. Financování pomůže 1500 propuštěným pracovníkům zpět do zaměstnání.
Västsverige region, kde došlo k 73% propouštění, trpí nejen z propouštění od společnosti Volvo Cars, ale i od společnosti Saab a Volvo AB a jejich dodavatelů. Počet nezaměstnaných pracovníků v regionu v březnu 2009 byl o 60% vyšší než v březnu 2008.
Odhad celkových nákladů na program pomoci EFG je 15 milionů €, Evropská komise byla požádána o € 9.8 milionů EUR. Balíček bude zahrnovat poradenství, podporu podnikání, podporu pro self-zaměstnání, přípravné vzdělávání, školení a rekvalifikace a generační změnu. "Generační změna" je inovativní opatření, které stanoví, že mladým pracovníkům zjišťuje, že je cestou do nového zaměstnání trénují starší pracovníci, dělají školení, koučování a mentorování. To zajistí, že cenné dovednosti nejsou ztraceny, ale přejdou na příští generace.
Další informace naleznete:
EGF stránky
http://ec.europa.eu/egf
Video News Releases:
Evropa přijímá opatření v boji proti krizi: Evropský globalizační fond oživen
http://ec.europa.eu/avservices/video/video_prod_en.cfm?type=details&prodid=9847&src=1
Čelem k globalizovanému světu

ě - Evropský globalizační fond
http://ec.europa.eu/avservices/video/video_prod_en.cfm?type=detail&prodid=4096&src=4
Přihlásit se k Evropské komise zdarma e-mailem na zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti

http://ec.europa.eu/social/e-newsletter

Přínosy spotřebitelů z aktivní politiky hospodářské soutěže

Politika hospodářské soutěže je více než jen o snižování cen pro spotřebitele. Mezi její další kýžené efekty patří také možnost volby a kvality, více dynamické efektivity spojené s inovacemi a zvyšováním produktivity.

Boj s kartely

Během posledních pěti let Komise provedla úspěšné akce proti širokému spektru společností způsobujících škodu spotřebitelům. Byli jsme svědky konce mnoha cenových kartelů napříč řadou odvětví od prodeje banánů až po prodej autoskel. Nestačí však pouze rozbíjet kartely samotné. Kromě toho proto Komise investovala mnoho úsilí do nástrojů pro regulaci obchodu po internetu či přístupu k levnějším generickým lékům.

Hudba on-line

Pro potřeby podpory prodeje hudební produkce on-line Komise uspořádala jednání pro klíčové zástupce prodejců on-line hudebních produktů, jako je Amazon, BEUC, EMI, iTunes, Nokia, či Universal. Jednání ukázala, že současné licenční mechanismy jsou příliš komplexní a omezené a je proto potřeba nalézt jednodušší řešení. To by pomohlo nejen v boji s hudebním pirátstvím, ale poskytlo by spotřebitelům přístup k většímu množství muziky, které hledají.

Lidská tvář odpovědi Komise na krizi

Současná krize nám připomíná, jaké devastující důsledky pro člověka může selhání trhu mít a pouze díky evropským hodnotám, jako je solidarita a sociální tržní hospodářství, můžeme na ně nyní nalézt odpovědi. Musíme však jednat rychle a koordinovat naše úsilí na stabilizaci finančního systému. Kvůli tomu představila Komise řadu schémat, které neslouží pouze k ochraně našich úspor, ale také k prevenci nevyhnutelného kolapsu celého finančního sektoru.

Kromě toho přinesla Komise dočasný rámec pro státní pomoc, který zjednodušuje přístup k financím a zvlášt se zaměřuje na podporu spotřebitelů a 23 milionů evropských malých a středních podniků.

Komunikace se spotřebiteli

Komunikovat celou šíři výhod soutěžní politiky spotřebitelům je obtížné. Mnoho z nich nechce slyšet o dlouhodobých přínosech v této nejisté době, ale zajímá se bezprostředně o to, zda i zítra budou mít své zaměstnání. A to je hlavní důvod, proč komisařka Kroesová v minulém roce učinila oddělení pro spotřebitele trvalou součástí Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž. Nové oddělení má na starosti přímou komunikaci se spotřebiteli, přičemž vzájemná konverzace se neustále prohlubuje. Pro její účely slouží také nový vzhled webových stránek Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž.

Závěry

Po pěti letech těžké práce můžeme stopy po péči o spotřebitele najít ve všech činnostech Komise směrem k hospodářské soutěži. Spotřebitelé se nejsnáze ignorují na trzích s mnoha silnými a organizovanými hráči. V obtížných časech ekonomiky, jaké zažíváme nyní, proto spotřebitelé více než cokoliv jiného potřebují robustní hospodářskou soutěž. Protekcionismus a nedbalé prosazování společných pravidel by mohlo oslabit jednotný trh.

Od poslední konference k SET plánu uplynul rok plný změn a práce. Dvě věci přitom zůstávají stále jasné: nemůžeme si dovolit snižovat naše investice do vědy a výzkumu a nemůžeme podceňovat velikost výzev, kterým čelíme.

Naše potřeby po energiích z 80% závisí na fosilních palivech a tato závislost je odpovědná za velký podíl emisí CO₂. G8 se proto na svém zasedání v Aquile dohodla, že rozvinuté země sníží své emise skleníkových plynů o 80% do roku 2050. Neexistuje přitom žádný nástroj, který by zařídil rychlé splnění daného cíle. Řešení proto spočívá v kombinaci tržních sil, dostupnosti zdrojů a přijetí mezi veřejností a politiky.

SET plán je technologický pilíř politiky EU pro energie a změnu klimatu. Představuje metodu volby pro urychlení vývoje technologií pro nízkouhlíkovou ekonomiku a jejich uvedení na trh. Stanoví vize, které Evropu učiní světovým vůdcem ve vytváření portfolia pro hledání čisté, efektivní a nízkohulíkaté technologie, které přinesou růst a nová pracovní místa. Na posledním zasedání konference k SET plánu došlo k vytvoření Evropské aliance pro výzkum a vývoj v oblasti energetiky. Členy aliance se staly hlavní národní vědecké instituce. Přestože aliance představuje krok správným směrem, nemůže zůstat tím posledním.

Předmětem současného jednání k SET plánu jsou proto další jeho součásti, jako například evropské průmyslové iniciativy, které se zaměřují na klíčové výzvy a nabízejí konrétní akce pro období 2010-2020. K zajištění jejich úspěšného zahájení je nezbytná spolupráce veřejného a soukromého sektoru, jako tomu bylo v případě nedávných iniciativ JTI, či 3 partnerství veřejného a soukromého sektoru ve výzkumné oblasti v rámci evropského plánu hospodářské obnovy. Je důležité, aby veřejnost, Komise a členské státy posílily vzájemné úsilí a pracovali společně.

SET plán je novinkou ve společném programování. Pokud bude úspěšný, mohl by reálně změnit oblast evropského výzkumu.

Jak bude SET plán financován, když jde o partnerství veřejného a soukromého sektoru?

Cílem Komise je více než zdvojnásobit investice do výzkumu ze soukromých ale i veřejných zdrojů, a to ze současných 3 miliard eur ročně až na 8 miliard. To představuje velkou výzvu v současné hospodářské situaci, avšak která může v budoucnosti přinést bohaté dividendy. Uvažování Komise je jednoduché – udržitelná budoucnost potřebuje rychlejší vývoj energetických technologií. Pouze pokud budeme silně invesotvat do výzkumu dnes, dočkáme se nezbytných technologií zítra. Čistší a efektivnější energetické technologie umožní snížení veřejných výdajů v dlouhodobém horizontu.

Takže, odkud bude SET plán vlastně financovaný?

Financovaný bude ze zdrojů, jako je Směrnice o obchodování s emisními povolenkami (ETS). To umožní, aby po roce 2013 byly veškeré prostředky reinvestovány na národní úrovni do vývoje efektivnějších a méně nákladných čistých technologií. Nakládání s výnosy z ETS bude zcela v gesci národních úřadů, ale minimálně 50% z nich by mělo být použitých na aktivity spojené s bojem proti změnám klimatu.

Evropská komise dnes přijala návrhy na změnu dvou stávajících právních nástrojů společného evropského azylového systému: směrnici o minimálních normách a postavení osob, které potřebují mezinárodní ochranu, a směrnici o azylovém řízení.

Tyto změny následují po návrzích předložených Komisí v prosinci 2008 a v roce 2009 k provádění haagského programu a plánu politiky pro azyl[1], kterými jsou: směrnice o minimálních podmínkách pro přijímání žadatelů o azyl, dublinské nařízení, nařízení o Eurodacu, nařízení o Evropském podpůrném úřadu pro otázky azylu a společný systém EU pro přesídlení. Plánovaná opatření mají za cíl poskytnout vyšší stupeň ochrany obětem perzekucí, jak žádala Evropská rada v Evropském paktu o přistěhovalectví a azylu. Návrhy by měly zároveň zlepšit soudržnost nástrojů EU v oblasti azylu, zjednodušit a konsolidovat věcné a procesní normy pro ochranu na celém území Unie, a tím předcházet podvodům a zlepšovat účinnost azylového řízení.

Místopředseda Jacques Barrot, komisař odpovědný za svobodu, bezpečnost a spravedlnost, uvedl: „Komise dnes pokládá poslední stavební kameny společného evropského azylového systému. V posledních letech se díky přijetí společných norem dosáhlo významného pokroku, ale mezi členskými státy stále přetrvávají podstatné rozdíly. Naše návrhy představují významný krok směrem k dosažení vyšších norem pro ochranu, rovnějších podmínek pro všechny, jakož i k vyšší účinnosti a soudržnosti systému.“

Směrnice o minimálních normách

Cílem tohoto návrhu je zejména:

- ujasnit určité právní pojmy užívané k určení důvodů pro ochranu, jako jsou „poskytovatelé ochrany“, „vnitrostátní ochrana“ nebo „příslušnost k určité společenské vrstvě“. Při posuzování žádosti budou například lépe zohledněny genderové otázky. Tato ujasnění umožní vnitrostátním orgánům používat kritéria s větší rozhodností a rychleji určovat ty osoby, které potřebují ochranu,

- odstranit rozdíly v úrovni práv poskytovaných uprchlíkům a osobám, kterým byl přiznán nárok na podpůrnou ochranu, jež nemohou být nadále považovány za odůvodněné. Změny se týkají délky trvání povolení k pobytu, přístupu k sociálnímu zabezpečení, ke zdravotní péči a na pracovní trh,

- lépe zajistit skutečný přístup k právům již poskytovaných směrnicí tím, že se zohlední specifické problémy, se kterými se osoby požívající mezinárodní ochrany při integraci setkávají. Tyto osoby například nemohou požádat orgány své země o písemné doklady o jejich akademické a odborné kvalifikaci. Návrh se tedy snaží jim pomoci takové praktické překážky překonat a usnadňuje uznávání jejich kvalifikací, jejich přístup k odbornému vzdělávání, jakož i k integračním opatřením.

Směrnice o azylových řízeních

Cílem tohoto návrhu je zejména:

- zajistit jednodušší a racionálnější azylová řízení a snížit administrativní zátěž členských států prostřednictvím ustanovení jednotného řízení.

- usnadnit přístup k posuzovacím řízením. Osobám, které si přejí podat žádost o mezinárodní ochranu, by měly být zpřístupněny již od samého počátku jejich přítomnosti na území relevantní informace a poradenství. Pohraniční stráže, policie a další orgány, které jako první přicházejí do kontaktu s osobami žádajícími o ochranu, budou mít jasnější představu o tom, jak s nimi jednat,

- zvýšit účinnost postupu posuzování žádostí. Jedním z nejdůležitějších opatření je zavedení obecné lhůty šesti měsíců pro trvání řízení v prvním stupni. Návrh stanovuje přechodné období tří let, aby se mohl členský stát této lhůtě přizpůsobit. Rovněž zjednodušuje a ujasňuje procesní pojmy a prostředky jako pojem „bezpečné země původu“, povinnost žadatelů o azyl spolupracovat s vnitrostátními orgány nebo zrychlená řízení. Tyto změny jsou zásadní pro zajištění rychlejšího přístupu k ochraně osobám, kteří ji skutečně potřebují,

- zlepšit kvalitu rozhodnutí o udělení azylu. Návrh posiluje procesní záruky, zejména pro zranitelné osoby, jako jsou oběti mučení či děti bez doprovodu. Zaměstnanci, kteří budou jednat s žadateli o azyl, budou muset mít odpovídající odborné znalosti,

- zajistit přístup žadatelů o azyl k účinnému opravnému prostředku v souladu s mezinárodními závazky členských států či závazky těchto států vyplývajícími z jejich členství ve Společenství. Návrh jasně uvádí, že soudy nebo tribunály by měly přezkoumat rozhodnutí prvního stupně jak po skutkové, tak právní stránce, a stanovuje jasná pravidla týkající se odkladného účinku odvolání. Změny zajišťují soudržnost s vývojem judikatury týkající se práva na obhajobu, zásady rovnosti podmínek a práva na účinnou soudní ochranu.

http://www.ec.europa.eu/commission_barroso/barrot/welcome/default_en.htm

[1] KOM(2008) 360.

Členské státy EU dnes schválily nové bezpečnostní normy pro výrobky určené ke spánku dětí – včetně přikrývek, spacích pytlů a matrací. Tyto normy by měly pomoci zabránit mnoha nehodám, k nimž dochází, když je dítě v postýlce. Hlasování proběhlo ve Výboru pro obecnou bezpečnost výrobků v Bruselu. U žádného jiného výrobku určeného k péči o děti nedochází každoročně k tolika smrtelným nehodám jako u dětských postýlek a příbuzných výrobků[1]. Podle evropské databáze úrazů (European Injury Database) se v letech 2005 až 2007 v EU stalo v dětských postýlkách 17 000 úrazů dětí od 0 do čtyř let. Navzdory četnosti vážných a někdy i smrtelných nehod způsobených matracemi, mantinely do dětských postýlek, závěsnými postýlkami, přikrývkami pro děti a spacími pytli v současnosti neexistují v EU pro tyto výrobky bezpečnostní normy. Nové navrhované normy sníží riziko nehod jako je zalknutí volnými částmi, uvíznutí dítěte kvůli špatné konstrukci matrace nebo uškrcení (asfyxie) způsobeného šňůrami nebo smyčkami. Budou zavedeny i další nezbytné normy, jako například požadavky na stabilitu a konstrukci, které by měly snížit riziko pádů ze závěsných postýlek a dalších úrazů s nimi spojených. Navrhované bezpečnostní požadavky nyní procházejí tříměsíčním kontrolním obdobím v Evropském parlamentu a Radě, poté budou předloženy sboru komisařů k oficiálnímu schválení a nakonec budou zaslány evropským normalizačním orgánům.

Komisařka EU pro záležitosti spotřebitelů Meglena Kuneva k tomu uvedla: „Je na každém rodiči nebo pečovateli, aby posoudil, jak nejlépe zajistit bezpečnost svých dětí. Naší snahou je zajistit, aby si rodiče, kteří si tyto výrobky vyberou, mohli být jisti jejich bezpečností. V zájmu našich nejzranitelnějších spotřebitelů musíme být ostražití. Návody k použití musí být srozumitelné, výrobky musí být skutečně tak bezpečné, jak je to jen možné, a musí projít všemi nezbytnými testy bezpečnosti.“

Současný stav:

Normy, jež dnes byly předmětem hlasování, jsou součástí širšího úsilí Komise a členských států o aktualizaci celé škály bezpečnostních norem v EU pro výrobky určené dětem. Na celém světě existuje mnoho důkazů, že výrobky určené k péči o děti způsobují v raném dětství velmi mnoho nehod a zranění. Například ve Spojených státech bylo v roce 2007 ambulantně ošetřeno v souvislosti se zraněními způsobenými těmito výrobky přibližně 62 000 dětí mladších pěti let. V letech 2007 až 2008 provedla Evropská komise po konzultaci s členskými státy studii, která identifikovala nejrizikovější výrobky určené k péči o děti, pro něž bezpečností normy buď vůbec neexistují, nebo stávající normy nepokrývají všechna jejich rizika.

Pět výrobků, které byly předmětem dnešního hlasování, patří mezi výrobky identifikované studií.

Problémy s výrobky určenými ke spánku dětí

Hlavní rizika spojená s těmito výrobky:

Matrace do dětských postýlek. Hlavní rizika jsou uvíznutí a hořlavost. Například uvíznutí novorozence kvůli špatné konstrukci, třeba nevhodné velikosti. Matrace může být příliš malá, a v postýlce tudíž vznikají mezery, kde může dítě uvíznout nebo se udusit. Dále existují rizika z důvodu nesplnění požadavků na hořlavost.

Závěsné postýlky a mantinely do dětských postýlek. Zde patří mezi hlavní rizika uškrcení, udušení a zalknutí způsobené šňůrami, smyčkami, oddělitelnými částmi nebo uvolněnými materiály výplně.

Přikrývky pro děti. Hlavní rizika představuje udušení a hypertermie. Bez vhodných bezpečnostních informací mohou tyto výrobky v důsledku přehřátí a asfyxie přispět k výskytu syndromu náhlého úmrtí kojenců.

Závěsné postýlky. Hlavní rizika jsou udušení, uvíznutí a úrazy z důvodu špatné konstrukce – zejména nestability a nedostatečné integrity konstrukce.

Souvislosti

Novorozenci spí každý den v průměru 16 hodin a děti ve věku 3–5 let stále ještě spí 11–13 hodin denně. Kojenci a malé děti stráví v prostředí pro spánek během prvních pěti let života nejméně půl dne. Výrobky nacházející se v prostředí pro spánek musí být bezpečné, protože právě zde jsou kojenci a malé děti nejčastěji ponechány po delší dobu bez dozoru.

Návrhy

Nové normy EU zavedou nové požadavky na bezpečnost, jejichž cílem je zlepšit celkovou bezpečnost těchto výrobků. Například matrace do dětských postýlek budou muset být konstruovány tak, aby mezi matrací a kostrou postýlky nevznikaly mezery a děti nemohly matraci snadno nadzvednout, což sníží riziko uvíznutí a asfyxie na minimum. Spací pytle pro děti, přikrývky a mantinely do dětských postýlek nebudou smět mít šňůry, smyčky, malé oddělitelné části nebo ostré hrany, které mohou způsobit uškrcení, udušení nebo další úrazy. Přiložená upozornění a instrukce budou muset jasně informovat o jakýchkoli specifických rizicích spojených s jednotlivými výrobky a zahrnuty budou rovněž hygienické požadavky. Viz MEMO/09/473.

Další kroky

Návrh Komise nyní přezkoumá Evropský parlament a Rada (v tříměsíčním kontrolním období) a poté bude předložen sboru komisařů k oficiálnímu schválení. Evropský výbor pro normalizaci (CEN) bude potom pověřen úkolem vypracovat pro výrobky nové normy, což může trvat až dva roky.

Odkaz na studii:

http://ec.europa.eu/consumers/safety/projects/ongoing-projects_en.htm#project_results.

[1] Americká Komise pro bezpečnost spotřebitelských výrobků (Consumer Product Safety Commission, CPSC), 2009.

Evropská unie bere na vědomí oznámení nezávislé volební komise o konání druhého kola afghánských prezidentských voleb, jakož i prohlášení prezidenta Karzáího, které to potvrzuje.

Evropská unie kladně hodnotí komisi pro volební stížnosti a nezávislou volební komisi za jejich práci související se zjišťováním a vyšetřováním podvodů a nesrovnalostí, k nimž došlo během voleb, a s rozhodováním v této věci a s uspokojením konstatuje, že záruky volebního systému se osvědčily. Evropská unie bude sledovat dosažený pokrok, pokud jde o volební systém, a nadále podporovat jeho zlepšování.

Evropská unie vítá dosavadní příspěvek afghánských a mezinárodních pozorovatelů k tomuto procesu, včetně úsilí volební pozorovatelské mise EU.

Evropská unie vyzývá všechny strany a orgány, aby zajistily transparentní, věrohodný a bezpečný proces a legitimní výsledek druhého kola voleb, odrážející vůli afghánského lidu. Evropská unie nadále vyzývá všechny zúčastněné strany, aby přijaly společnou odpovědnost za stabilitu a jednotu Afghánistánu v nadcházejícím období.

K tomuto prohlášení se připojují kandidátské země Chorvatsko* a Bývalá jugoslávská republika Makedonie*, země procesu stabilizace a přidružení a potenciální kandidátské země Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora a Srbsko a země ESVO Island, Lichtenštejnsko a Norsko, členské státy Evropského hospodářského prostoru, jakož i Ukrajina, Moldavská republika, Ázerbájdžán a Gruzie.

* Chorvatsko a Bývalá jugoslávská republika Makedonie jsou nadále součástí procesu stabilizace a přidružení.

Evropská unie je znepokojena situací v Zimbabwe, mimo jiné nedostatečným pokrokem v oblasti dodržování lidských práv a demokracie, přetrvávajícími problémy v otázce kandidatur a jmenování a pokračujícím politicky motivovaným pronásledováním členů Hnutí pro demokratickou změnu (MDC). Díky zprostředkovatelskému úsilí Jihoafrického společenství pro rozvoj (SADC) se strany Zanu-PF, MDC-T a MDC-M dohodly na spolupráci ve vládě a při provádění všeobecné politické dohody. Některé skupiny uvnitř strany Zanu-PF nicméně stále odmítají přijmout skutečné rozdělení moci a projevit ochotu napomáhat provádění reforem, k nimž se zavázaly.

EU vyzývá Jihoafrické společenství pro rozvoj, aby vyřešilo současnou krizi a aby vyzvalo k urychlenému provádění všeobecné politické dohody a programu reforem. Vyzývá rovněž Jihoafrické společenství pro rozvoj a Jihoafrickou republiku jakožto garanty této dohody, aby učinily vše pro vytvoření konstruktivního prostředí, které umožní vyřešit otevřené otázky.

EU je i nadále odhodlána vést politický dialog se širokou vládou národní jednoty a znovu opakuje, že klíčový význam pro obnovení vztahů se Zimbabwe bude mít provádění všeobecné politické dohody.

K tomuto prohlášení se připojují kandidátské země Turecko, Chorvatsko* a Bývalá jugoslávská republika Makedonie*, země procesu stabilizace a přidružení a potenciální kandidátské země Albánie, Bosna a Hercegovina a Černá Hora a země ESVO Island, Lichtenštejnsko a Norsko, členské státy Evropského hospodářského prostoru, jakož i Ukrajina, Moldavská republika, Arménie a Gruzie.

* Chorvatsko a Bývalá jugoslávská republika Makedonie jsou nadále součástí procesu stabilizace a přidružení.

Výbor pro rozvoj venkova schválil první vlnu návrhů z evropských států/regionů k využití “čerstvého” financování EU pro rozvoj venkova. Příslušné členské státy/regiony navrhly doplňky k programům rozvoje venkova (Rural Development Programmes - RDPs) k využití dodatečných prostředků z prověrky zdraví CAP a Evropského plánu hospodářské obnovy (European Economic Recovery Plan - EERP), dohodnutých v listopadu 2008. Příslušné zvýšení financování tvoří celkem 4,4 mld. € a je přitom nutné sumu utratit v období 2009 - 2013. Členské státy/regiony volí priority vynaložení fondů ze seznamu, zahrnujícího podnební změnu, restrukturalizaci mlékárenství a širokopásmové přenosy pro venkovské oblasti.

Možnosti výdajů peněz

Prověrka zdraví CAP poskytne další 3,4 mld. € pro členské státy/regiony utracené prostřednictvím jejich programů rozvoje venkova 2010-2013 na jednu nebo všechny priority:

změna podnebí;

řízení vodního hospodářství;

obnovitelná energie;

biodiversita;

restrukturalizace mlékárenství a

inovace spojené s kteroukoliv z priorit.

EERP poskytne navíc 1,0 mld. € k utracení v témže období na širokopásmové přenosy ve venkovských olastech a kteroukoliv nebo všechny zmíněné priority.

RDP se schválenými dodatky

První vlna schvalování se týkala 5 členských států pokročilých v prověrce zdraví a EERP pro výše zmíněné priority za celkovou částku přes 244,5 milionů € (Rakousko 97,0 mil., Finsko 67.0 mil., Kypr 2.0 mil., Spojené království a Severní Irsko – 40 mil., Itálie – 38,3 mil. €). Cílené priority se liší podle každého státu/regionu podle současných potřeb a hospodářské situace (viz příloha I).

Pokud jde o širokopásmové přenosy, všechny 3 RDP (3 regionální a 3 národní) širokopásmové infrastruktury v jejich venkovských oblastech byly schváleny jako hlavní investiční priority. Celkem se poskytlo na širokopásmové přenosy 53,2 milionů eur.

Rozdělení prostředků podle prioritních oblastí – viz příloha.

Hodnocení vlivu výdajů

Členské státy/regiony podávají ročně zprávu o všech výdajích podle RDP spolu s jejich vlivem. Od roku 2010 se to bude vztahovat také na všechny doplňkové injekce do současných RDP jako důsledek zdraví CAP a EERP.

Schvalování dodatků pro RDP jiných členských států/regionů.

Program rozvoje venkova	Změna podnebí	Obnovitelná energie	Vodní hospodářství	Biodiversita	Restrukt. mlékárenství	Inovace spojená s novými výzvami	Širokopásmové přenosy	Total
	V milionech euro
Rakousko	21,0			21,0	40,0		15,0	97,0
Kypr				1,1			0,9	2,0
Finsko	2,5	3,4	31,1	1,1	2,1	2,1	24,6	67,0
IT (Sardegna)		5,1	7,7				7,0	19,8
IT (Toscana)	5,6		5,9	1,7	1,1		4,3	18,5
UK (Sev.Irsko)	5,0			33,7			1,4	40,1
	v % celkové programované částky
Rakousko	21,6			21,6	41,2		15,5	100,0
Kypr				55,4			44,6	100,0
Finsko	3,7	5,1	46,5	1,7	3,1	3,1	36,7	100,0
IT (Sardegna)		25,9	38,9				35,2	100,0
IT (Toscana)	39,1		41,3	11,7	7,8		0,0	100,0
UK (Sev.Irsko)	12,6			84,0			3,4	100,0

Většina ostatních RDP se musí také mofifikovat, aby se zdostupnily obdobné dodatečné prostředky všem států a regionům.

Proto bude schvalování zbylých modifikací podle očekávání na následujících zasedáních. Výboru pro rozvoj venkova v listopadu a prosinci.

Více informací na: http://ec.europa.eu/agriculture/rurdev/countries/index_en.htm

Příloha:

Rozdělení prostředků z prověrky zdraví a fondů na obnovu v prioritních oblastech

Poznámka: Tabulka uvádí celkové rozdělení prostředku z prověrky zdraví CAP a Evropskéo programu rozvoje venkova(EERP) dohromady. Prostředky pro širokopásmové přenosy mohou být hrazeny jen z EERP. Prostředky z prověrky zdraví CAP% by mohly být vynaloženy jen na nové výzvy. Čísla jsou zaokrouhlena na jedno desetinné místo. Prázdná polička se rovnají nule.

Evropská komise spolu s EIB připravuje na 23.10. a 24.10. konferenci za účelem další propagace svých dvou iniciativ určených na zvýšení používání nástrojů finančního inženýrství v rámci kohesní politiky. Současná hospodářská krize posílila potřebu použití nástrojů, jako jsou JEREMIE a JESSICA, které mohou pomoci regionům a městům v naplňování jejich investičních potřeb.

V rámci pokračujících snah Komise učinit kohesní politiku ještě více efektivní, přijala ve spolupráci s EIB v roce 2005 nové nástroje, které umožňují řídícím úřadům použít některé ze svých alokací ze strukturálních fondů na investice do revolvingových fondů.

JESSICA je společná iniciativa Komise, EIB a Rady Evropské rozvojové banky. Umožňuje rozšíření podpory členským státům a regionům na investice do udržitelného městského rozvoje a regeneračních projektů.

JEREMIE je společná iniciativa Komise a Evropské investiční banky, která se zaměřuje na zlepšení přístupu k financím pro malé, střední a mikro podniky.

The European Commission will be setting up an action plan with its African partners to discuss ways to improve and strengthen transport links between the two continents on an ongoing basis.Evropská komise vytvoří akční plán s africkými partnery, aby diskutovala o způsobech, jak zlepšit a posílit dopravní spojení "mezi oběma kontinenty”.The action plan has been announced today during the Euro-African Transport Forum that was held in the framework of the “TEN-T days” conference taking place in Naples on 21 and 22 October. Akční plán byl dnes oznámen na evropsko-africkém fóru pro dopravu, které se konalo v rámci konference “dnů TEN-T”, která se konala v Neapoli 21. a 22. října.The Forum is attended by representatives of EU Member States, the Commission as well as those from African countries and regional organisations. Fóra se zúčastnili zástupci členských států EU, Komise, stejně jako afrických zemí a regionálních organizací.This Forum is directly linked to the recent communication on “Partnership between the European Union and Africa Connecting. Toto fórum je přímo spojeno s nedávným sdělením o "partnerství mezi Evropskou unií a Afrikou”.Africa and Europe: working towards strengthening transport cooperation”. Afrika a Evropa: pracuje na posílení spolupráce v oblasti dopravy ".This Communication is a tool that aims to reinforce cooperation in this key sector by putting at the disposal of the African continent Europe's experience in this area and by launching a first thought in the view of developing a concrete action plan aiming at strengthening the interconnections between the EU an the African networks. Toto sdělení je nástrojem, který má za cíl posílit spolupráci v tomto klíčovým odvětví tím, že dá k dispozici africkému kontinentu evropské zkušenosti v této oblasti a zahájením první myšlenky při pohledu na vypracování konkrétního akčního plánu zaměřeného na posílení propojení mezi evropsko-africkou sítí.Further cooperation is expected to lead to increased trade, improved safety and security as well as a transport system that is better equipped to deal with the challenges of climate change. Další spolupráce by měla vést ke zvýšení obchodní výměny, zlepšit bezpečí a bezpečnost dopravního systému, který by lépe řešil problémy souvisejícími se změnami klimatu.

Improving Africa's infrastructure, in particular its transport networks leads to better interconnected networks, safer and more reliable transport services will definitely have an impact on living conditions as well as on economic growth of the entire continent.Zlepšení infrastruktury v Africe, zejména dopravních sítí, vede k lepšímu propojení sítí, bezpečnějším a spolehlivějším přepravním službám, které budou mít určitě dopad na životní podmínky, jakož i na ekonomický růst celého kontinentu. However, Africa is often not always in a position to cope with such challenges by itself. Nicméně Afrika není schopna se sama vyrovnat s takovými úkoly.

“The EU-Africa Transport Forum will provide a platform for ongoing discussions on how to reinforce transport interconnections and strengthen the cooperation between our two continents, we are already working together with African countries, in particular on setting up a partnership on civil aviation,” also added VP Tajani.The results of the Forum's discussions and the identification of the priorities should thus be considered as the starting point in the view of establishing a priority action plan and identifying the possible financial resources that could be allocated to that action plan by mid 2010.Výsledky jednání fóra a určení priorit by tak měly být považovány za východisko z hlediska založení priorit akčního plánu a identifikace možných finančních zdrojů, které by mohly být přiděleny akčnímu plánu v polovině roku 2010.

The Naples conference is being organised by the Commission, the Italian Ministry of Transport and Infrastructure, and the Swedish Presidency of the European Union.Neapolskou konferenci organizuje Komise, italské ministerstvo dopravy a infrastruktury a švédské předsednictví Evropské unie.Apart from exploring ways to create more links with neighbouring regions, the conference will also take stock of the implementation of the Trans-European Transport Networks (TEN-T) priority projects and reflect on future policy framework. Konference také prozkoumá způsoby, jak se více propojit se sousedními regiony, provede inventuru plnění prioritních projektů Trans-evropské dopravní sítě (TEN-T) a zamyslí se nad budoucím politickým rámcem.

Více:To find out more about the conference, visit https://www.ten-t-days-2009-naples.eu/ https: / / www.ten-t-days-2009-naples.eu/

Na základě návrhu Komise z roku 2007 si Evropská unie stanovila ambiciózní cíl spočívající ve snížení administrativních nákladů vyplývajících z právních předpisů EU o 25 % do roku 2012. Dnes Komise zveřejňuje přehled o dosavadním pokroku a plány na snížení zátěže v jednotlivých odvětvích pro 13 prioritních oblastí. Opatření, která Komise navrhla a na nichž se pracuje, by umožnila podnikům ušetřit na administrativních nákladech vyplývajících ze 72 předpisů EU a opatřeních, která je provádějí v právu členských států, celkem 40,4 miliardy EUR ze 123,8 miliardy EUR. Opatření pro snížení administrativní zátěže zavedená nebo navržená Komisí, která byla již přijata, by mohla představovat úsporu ve výši 7,6 miliardy EUR. Opatření navržená Komisí, která musí Evropský parlament a Rada ještě přijmout, by znamenala úsporu dalších 30,7 miliardy EUR. Přípravné práce týkající se dalšího snížení zátěže by mohly vést k dalším opatřením pro úsporu přinejmenším ve výši 2,1 miliardy EUR. Nyní je věcí spoluzákonodárců zajistit, aby podniky skutečně pocítily rozdíl.

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso uvedl: „Komise rázně směřuje ke splnění svých cílů spočívajících v omezení byrokracie pro podniky. Podniky již nyní mohou ušetřit 7,6 miliardy EUR ročně. Tato částka dosáhne asi 40 miliard EUR, pokud členské státy a Evropský parlament plně podpoří naše návrhy. Zlepšování právní úpravy je nikdy nekončící práce. Nespočívá jen ve změně špatných pravidel, ale je třeba rovněž zajistit, aby dobrá pravidla fungovala lépe s použitím nových technologií a inovací. Pro úsilí příští Komise o podporu udržitelné hospodářské obnovy bude mít zásadní význam zefektivnění evropských a vnitrostátních předpisů, avšak nikoli na úkor ochrany veřejnosti.“

Místopředseda Komise Günter Verheugen, komisař pro podniky a průmysl, uvedl: „Tento dnes předložený balíček je výsledkem politického závazku a tvrdé práce za účelem odstranění zbytečné byrokracie. Komise učinila vše, co bylo v její moci, aby bylo do roku 2012 dosaženo uvedeného cíle 25 %. Vyzývám Evropský parlament a členské státy k tomu, aby přijaly všechny naše zbývající návrhy, a tím dosáhly jejich plné účinnosti pro evropské hospodářství co možná nejdříve. Náklady nejsou žádné, naopak by to pro naše podniky, zejména pro malé a střední podniky, znamenalo podporu ve výši asi 30,7 miliard EUR.“

Program EU pro snížení administrativní zátěže zajistí celkové snížení o 40,4 miliardy EUR (což představuje 33 % odhadované zátěže). Bude účinný v případě, že se Rada a Parlament dohodnou na všech návrzích Komise. Jedná se zejména o dva hlavní návrhy předložené na začátku tohoto roku – jeden z nich se týká oblasti DPH, jehož cílem je zjednodušení elektronické fakturace (18 miliard EUR), a druhý, který se týká práva obchodních společností, vyjímá mikrosubjekty z účetních závazků (7 miliard EUR).

Bylo provedeno základní měření, které potvrdilo rozhodnutí Komise soustředit se na vybrané prioritní oblasti. Toto měření rovněž potvrdilo zranitelnost malých a středních podniků, pokud jde o administrativní zátěž. Na hodnocení proveditelnosti a určování dalších opatření pro snížení zátěže, která by mohla být součástí nových iniciativ pro snížení administrativní zátěže během funkčního období příští Komise, se zásadně podílely zúčastněné strany a skupina na vysoké úrovni, které předsedal E. Stoiber.

Kromě toho si všechny členské státy nyní stanovily ambiciózní národní cíle, jak bylo dohodnuto v roce 2007.

Komise bude prostřednictvím svého systému posouzení dopadů nadále zajišťovat, aby požadavky zavedené novými politikami byly udržovány na minimální úrovni.

„Akční program pro snižování administrativní zátěže v Evropské unii“ je zásadním prvkem všeobecné agendy Komise pro zlepšování právní úpravy. Cílem této politiky je podpořit konkurenceschopnost, růst a zaměstnanost. Snižování regulatorních nákladů pro podniky je také v souladu s iniciativou na podporu malých a středních podniků („Small Business Act“) a její zásadou „mysli nejdříve v malém“ a je jednou z klíčových oblastí opatření v rámci Plánu evropské hospodářské obnovy.

Dnešní oznámení potvrzuje, že snížení administrativní zátěže je trvalý úkol, který bude mít skutečný praktický dopad na každé odvětví.

Obecné souvislosti: příklady viz MEMO/09/474

Více informací:

Evropská komise dnes zveřejnila diskusní dokument o vytváření jednotného evropského digitálního trhu pro kreativní obsahy jako knihy, hudba, filmy a videohry. Podle studií Komise by skutečně jednotný trh (bez hranic) pro kreativní internetové obsahy umožnil zčtyřnásobit retailové příjmy odvětví kreativních obsahů, pokud zástupci odvětví a veřejné orgány přijmou jasná opatření vstřícná ke spotřebitelům (viz IP/07/95). Digitální dostupnost obsahů tedy pro Evropu přináší velké příležitosti, ale i řadu zásadních problémů. Zaprvé naráží digitální šíření kulturních produktů a souvisejících služeb nadále na legislativní a územní překážky, jež mohou brzdit také kreativitu a inovace. Mimo to může neoprávněné stahování prováděné ve velkém rozsahu ohrozit rozvoj hospodářsky životaschopného jednotného trhu pro internetové obsahy. Je třeba daleko více povzbuzovat legální přeshraniční nabídky. V této souvislosti diskusní dokument, který zkoncipovaly společně útvary komisařky Redingové a komisaře McCreevyho, nastiňuje stávající výzvy, před nimiž stojí tři skupiny zúčastněných stran – držitelé práv, spotřebitelé a obchodní uživatelé – a vyzývá všechny zájemce k účasti na široké diskusi o tom, jak na tyto výzvy na celoevropské úrovni reagovat. Připomínky je možno zaslat do 5. ledna 2010.

„Autorská práva a internet jsou dvěma silnými motory kreativity a inovací ve prospěch všech Evropanů.Měly by se zkombinovat v novém projektu konkurenceschopného a prosperujícího jednotného digitálního trhu.Takový trh lze vybudovat pouze za aktivní spoluúčasti tvůrců obsahůa s digitální generací jakožto zainteresovanými uživateli a inovativními spotřebiteli,“ prohlásila Viviane Redingová, komisařka EU pro informační společnost a média. A pokračovala: „Během příštích let bude jednou z mých nejdůležitějších priorit pracovat spolu s dalšími komisaři na jednoduchém a pro spotřebitele vstřícném právním rámci pro přeshraniční zpřístupnění digitálních obsahů v EU, a zároveň zajistit spolehlivou ochranu autorských práv a spravedlivé odměňování tvůrců.“

„Ochrana duševního a průmyslového vlastnictví – autorských práv, patentů, ochranných známek nebo vzorů – je základním kamenem ekonomiky založené na znalostech a ústředním faktorem pro zvýšení konkurenceschopnosti Evropy. Reforma v této oblasti musí vycházet v první řadě zejména ze solidních ekonomických základů, a nikoli pouze právních konceptů, a musí se soustředit na řešení, jež podporují inovace a konkrétní, reálné investice,“ prohlásil Charlie McCreevy, komisař EU pro vnitřní trh.

Evropská komise dnes prezentovala diskusní dokument o jednotném evropském digitálním trhu a zahájila veřejnou konzultaci, v jejímž se hledají čerstvé myšlenky pro oživení trhu pro internetové šíření kreativních obsahů.Dokument zdůrazňuje význam ochrany autorského práva jako základu pro kreativitu v evropském kulturním dědictví.

Komise poukázala na to, že pro vytvoření opravdového jednotného trhu pro kreativní obsahy na internetu je třeba zvláštních pravidel vstřícných ke spotřebitelům a povzbuzujících hospodářskou soutěž.V této souvislosti uvedla tři oblasti, kde je třeba přijmout legislativní opatření:

- zajistit, aby se kreativita odměňovala, a aby se tudíž v digitálním prostředí mohlo dařit tvůrcům, držitelům práv i kulturní rozmanitosti Evropy;

- dát spotřebitelům cenově transparentní a legální prostředky přístupu k široké škále obsahů pomocí digitálních sítí, a to kdekoli a kdykoli;

- podporovat rovné rámcové podmínky pro nové obchodní modely a inovativní řešení pro šíření kreativních obsahů po celé EU.

V Evropě vytváří kulturní a kreativní odvětví (jež zahrnuje publikované obsahy jako knihy, noviny a časopisy, hudební díla a zvukové záznamy, filmy, video na vyžádání a videohry) roční obrat více než 650 miliard EUR, přispívá k HDP Evropské unie 2,6 % a zaměstnává více než 3 % pracovních sil EU. Povinností těch, kdo v Evropě rozhodují v politice, tudíž je chránit autorská práva, zejména ve vyvíjejícím se hospodářském a technologickém prostředí.

Komise chce v rámci probíhajících diskusí o prioritách pro evropskou digitální agendu a svého příspěvku k podobným debatám, jež momentálně probíhají na vnitrostátní úrovni, zaměřit debatu na praktická řešení k prosazování nových obchodních modelů, k podporování iniciativ odvětví a inovativních řešení, jakož i na možnou potřebu harmonizovat, aktualizovat nebo zrevidovat relevantní předpisy jednotného trhu EU.

Obecné souvislosti:

Ve svém projevu ze dne 9. července nastínila komisařka Redingová vizi ambiciózní evropské digitální agendy (SPEECH/09/336). Jako příspěvek k této agendě shrnuje diskusní dokument, který je dnes publikován, výsledky dvou veřejných konzultací (vizIP/06/1071aIP/08/5): „Content Online Platform“ (Platformy pro obsahy na internetu) Komise (závěrečná zpráva se nachází na adresehttp://ec.europa.eu/avpolicy/docs/other_actions/col_platform_report.pdf) a souvisejících iniciativ Komise (viz „Zprávu o příležitostech a překážkách internetového maloobchodu“ z kulatého stolu o internetovém obchodu, IP/08/1338, http://ec.europa.eu/competition/sectors/media/online_commerce.html a společné prohlášení účastníků kulatého stolu ze dne 19. října 2009 o obecných zásadách internetového šíření hudby, IP/09/1548).

Diskusní dokument Komise „Kreativní obsahy na jednotném evropském digitálním trhu: výzvy do budoucna“ lze nalézt na internetové adrese:

http://ec.europa.eu/avpolicy/other_actions/content_online/index_en.htm

Podle nové zprávy Evropské komise o přeshraničním elektronickém obchodu se spotřebním zbožím, která byla dnes zveřejněna, existují všeobecně rozšířené problémy s odmítáním objednávek spotřebitelů z EU, kteří si zkouší zakoupit přes internet zboží z jiného členského státu. Komise uskutečnila rozsáhlý nezávislý zkušební nákup, kdy si spotřebitelé z celé EU zkoušeli zakoupit položky ze seznamu 100 oblíbených výrobků – např. fotoaparáty, CD, knihy, oblečení – od přeshraničního dodavatele. Proběhlo přes 11 000 zkušebních objednávek. Průzkum ukázal, že spotřebitelé v 60 % případech nemohli dokončit přeshraniční transakci, protože obchodník nedodával výrobek do jejich země nebo nenabízel odpovídající způsob přeshraniční platby. Nejmenší možnost přeshraničního nákupu mají spotřebitelé v Lotyšsku, Belgii, Rumunsku a Bulharsku (úplný přehled pořadí 27 zemí EU viz MEMO/09/475). Ve všech zemích, s výjimkou dvou, jsou ale šance na úspěšné uskutečnění přeshraničního nákupu nižší než 50 %. Je rovněž zřejmé, jaké výhody občanům unikají. Ve více než polovině členských států bylo možné 50 % a více výrobků najít na webové stránce jiné země o 10 % levněji (náklady na dopravu jsou započítány). A 50 % hledaných výrobků nebylo možné najít na národních internetových stránkách – nabízel je pouze obchodník z jiného členského státu. Sdělení představuje řadu opatření, jejichž přijetí by zlepšilo složité regulační prostředí, které ztěžuje podnikatelům možnost nabízet služby spotřebitelům v jiných členských státech. Hlavně za účelem zvýšení důvěry v obchodování přes internet budou zúčastněné strany na fórech analyzovat problémy týkající se shromažďování obchodních údajů a jejich užití na popis a zacílení spotřebitelů.

Komisařka Kunevová uvedla: „Výsledky tohoto průzkumu jsou velmi zarážející, nyní máme konkrétní fakta a čísla, která ukazují, jak se jednotný evropský trh pro spotřebitele nevztahuje na nákup přes internet. Lepší podmínky a větší výběr výrobků pro spotřebitele na našem širokém evropském trhu by mohly být na dosah pouhým kliknutím myší. Ale ve skutečnosti jsou lidé nakupující přes internet často omezeni prostorem uvnitř státních hranic. Lepší výběr a hodnota za vynaložené peníze jsou evropským spotřebitelům odpírány. Zaslouží si více. Musíme zjednodušit bludiště právních předpisů, které brání obchodníkům prodávajícím přes internet nabízet zboží v jiných zemích.“

„Dosažení jednotného digitálního trhu je hlavní prioritou Evropy”, sdělila Vivan Redingová, komisařka EU pro informační společnost a média. „Nebudeme mít skutečné digitální hospodářství, dokud neodstraníme všechny překážky, které se kladou internetovým transakcím a konečným spotřebitelům. Toto musí být na prvním místě seznamu všech politických iniciativ, které se zabývají znovuobnovením projektu jednotného trhu.“

Trh elektronického obchodování

Hodnota evropského trhu elektronického obchodování byla v roce 2006 odhadnuta na 106 miliard EUR. Internet je nejrychleji rostoucím maloobchodním kanálem. V roce 2008 prodávalo 51 % maloobchodníků EU přes internet.

Ale rozdíl mezi domácím a přeshraničním elektronickým obchodováním se zvětšuje, což je výsledek překážek, které se obchodování přes internet kladou. Zatímco počet spotřebitelů EU, kteří nakupují přes internet, během dvou let (2006–2008) vzrostl z 27 % na 33 %, počet těch, kteří si něco zakoupili přes internet z jiné členské země, stagnoval (z 6 % na 7 %). A pouze 21 % obchodníků v současné době prodává na dálku do jiných zemí.

Nicméně potenciál zde evidentně existuje. Jedna třetina spotřebitelů EU uvádí, že by zvážila nákup přes internet z jiné země EU, pokud by byl výrobek levnější nebo lepší, a jedna třetina je ochotna nakupovat v jiném jazyce. 59 % maloobchodníků je připraveno obchodovat ve více než jednom jazyce.

Zkušební nákupy: výsledky

Internetový test, který byl proveden pro Evropskou komisi a který procházel procesem nakupování, si kladl za cíl zjistit, jaké možnosti a překážky mají spotřebitelé, kteří nakupují přes internet přeshraničně v rámci EU. Účastníci zkušebního nákupu ve všech zemích EU vyhledali 100 oblíbených produktů (od CD, počítačů, digitálních fotoaparátů až po pračky) na internetu, zjišťovali, do jaké míry se dá ušetřit při koupi přes hranice a jak složité je nakupovat přes internet z jiné členské země. Celkem bylo provedeno téměř 11 000 zkušebních transakcí. Hlavní závěry jsou:

- Spotřebitelé mají možnost výrazně ušetřit. Ve 13 z 27 zemí a pro nejméně polovinu hledaných výrobků byli spotřebitelé schopni najít nabídku v jiné zemi EU, která byla nejméně o 10 % levnější, než nejlepší domácí nabídka (všechny náklady, jako je např. dodávka zboží do země spotřebitele, jsou zahrnuty).

- Přístup k výrobkům, které jsou v domovské zemi nedostupné. Zákazníci ve 13 zemích EU nenašli domácí internetové nabídky pro nejméně 50 % výrobků, které hledali – ale našli je v jiné zemi EU.

- Většina objednávek se nezdařila. V průměru 61 % objednávek, které byly provedeny online v jiné zemi EU, se nezdařilo, a to převážně kvůli tomu, že obchodník odmítl dodat zboží do země spotřebitele nebo nenabízel odpovídající způsob přeshraniční platby.

Překážky elektronického obchodování

Sdělení, které bylo dnes vydáno, představuje strategii pro řešení překážek přeshraničního obchodování přes internet. Některé z oblastí, jimž by se měla přednostně věnovat pozornost, jsou:

- Vytvořit jednoduchý a jednotný soubor práv spotřebitelů EU. Návrh směrnice o právech spotřebitelů si klade za cíl nahradit současnou matoucí spleť zákonů jedním jednoduchým souborem práv v rámci EU, který by nabízel stejnou ochranu všem spotřebitelům, zatímco by snížil náklady maloobchodníků na plnění požadavků a nabídl právní srozumitelnost.

- Podpořit přeshraniční vymáhání právních předpisů. Koordinované akce na úrovni EU zaměřené na vymáhání práv spotřebitelů (jako např. „internetové kontroly“) by měly pokračovat, aby se odstranily nelegální praktiky a aby se zvýšila důvěra spotřebitelů v přeshraniční nakupování.

- Zjednodušit přeshraniční pravidla pro maloobchodníky, např. pravidla týkající se daně z přidané hodnoty, recyklačních poplatků a autorských práv. V současné době musí někteří maloobchodníci komunikovat s několika daňovými úřady, čelit různým národním předpisům o recyklování elektronického odpadu a za autorská práva na to samé zboží mohou zaplatit kvůli poplatkům v různých zemích víckrát. Návrhy Komise se zabývají prvními dvěma problémy. Pokud jde o poplatky, musí se rychle najít praktická řešení.

Podrobnější informace: MEMO/09/475

Úplné znění sdělení:

http://ec.europa.eu/consumers/strategy/facts_en.htm#E-commerce

Dnes byla ve Stockholmu během Evropských dnů rozvojové pomoci 2009 udělena cena pro mládež v oblasti rozvoje za rok 2008/9. Z vysoké kvality příspěvků do soutěže v oblasti plakátů a videa je zřejmé, jak vážně mladí Evropané berou boj proti chudobě.

Karel De Gucht, evropský komisař pro rozvoj a humanitární pomoc, prohlásil: „Studenti k tématu letošního roku – rozvoji společnosti v Africe – přistoupili s velkou představivostí a citlivostí. Je zřejmé, že dokonale pochopili, oč naše rozvojová pomoc usiluje a proč je pomoci Evropy zapotřebí. Tito mladí Evropané jsou skutečnými velvyslanci rozvoje a spolupráce mezi Evropou a Afrikou.“

Padesát čtyři finalistů soutěže v oblasti plakátů a videa pro 16–18leté bylo odměněno během slavnostního předávání cen v Kulturhuset ve Stockholmu. Komisař Karel De Gucht oznámil výherce prvního a druhého místa a předal jim tyto ceny: Dvacet sedm výherců prvního místa – jeden z každého členského státu EU – pojede na pětidenní cestu do Afriky, aby na vlastní oči viděli, jak probíhá rozvojová spolupráce. Navštíví rozvojové projekty, ale budou mít i příležitost setkat se se svými vrstevníky. O své zkušenosti se snad podělí se svými přáteli a rodinami, čímž se stanou velvyslanci rozvoje.

Dvacet sedm výherců druhého místa obdrželo na slavnostním předávání cen diplomy a zúčastnilo se mládežnického programu Evropských dnů rozvojové pomoci ve Stockholmu, včetně kvizu o rozvoji a hudebního představení. Slavnostní předávání cen bylo uváděno moderátorem švédské televize a MTV Shireem Raghem. U této příležitosti byly vystaveny vítězné plakáty.

Letošní soutěže o cenu mládeže v oblasti rozvoje se zúčastnilo přes 1 200 mladých Evropanů. Z úspěchu soutěže je zřejmé, že mají skutečný zájem o rozvojové otázky a že jsou odhodlaní proti chudobě bojovat.

Obecné souvislosti:

Soutěž o evropskou cenu pro mládež je organizována Evropskou komisí za účelem zvýšení povědomí o rozvojové pomoci mezi mladými lidmi. Účastnit se mohou studenti z Evropské unie ve věku 16 až 18 let. Soutěž poprvé proběhla v roce 2006 a zaměřuje se na problematiku Afriky a rozvojové pomoci. Tématy letošního roku byla „rovnost pohlaví“, „děti a mládež“ nebo „kulturní rozmanitost“ a obecnou tematikou byl rozvoj společnosti v Africe. Porota byla složena z odborníků z různých oblastí, včetně rozvojového vzdělávání, umění a médií.

Evropské dny rozvojové pomoci jsou fórem organizovaným Evropskou komisí a předsednickou zemí EU (Stockholm, 22.–24. říjen 2009). Účastní se jich na 4 000 lidí a 1 500 organizací působících v oblasti rozvojové pomoci. Jsou na nich zastoupeni delegáti ze 125 zemí, včetně hlav států, významných světových osobností a držitelů Nobelovy ceny.

Evropská cena pro mládež v oblasti rozvoje:

http://www.dyp2008.org/

Kompletní seznam vítězů, plakátů a videonahrávek (k dispozici ke stažení a použití médii – bez autorských práv) se nachází na internetové stránce:

http://www.dyp2008.org/ww/en/pub/dyp2008/enter.htm

Dny rozvojové pomoci:

http://www.eudevdays.eu/about_the_event/introduction_en.htm

Slavnostní předání ceny Lorenza Nataliho za novinářskou činnost proběhlo dnes v rámci Evropských dnů rozvoje konaných ve Stockholmu. Nezávislá osmičlenná porota složená z profesionálních novinářů odměnila patnáct vítězů z více než 1 000 kandidátů z celého světa. Bylo předáno dvanáct regionálních cen, po jedné ceně za rozhlasové a televizní reportáže a konečně také hlavní Nataliho cena. Ta byla udělena novináři Yee Chong Lee působícímu v televizní stanici Now TV za jeho reportáž nazvanou „Zemětřesení v provincii S'-čchuan – rok poté“. Tento mladý novinář strávil na místě katastrofy měsíc, aby byl schopen na základě rozhovorů s obyvateli zpravovat o příčinách této události a o stavu obnovy.

Komisař pro rozvoj a humanitární pomoc Karel De Gucht uvedl:

„Svoboda projevu patří mezi základní práva. Novináři se snaží být svědky naší doby a jsou odhodláni ukazovat podmínky života našich součastníků, zpravovat o událostech, které otřásají naší planetou, informovat o bezpráví a odhalovat skandály. Tím vším se podílejí na podpoře demokracie, rozvoji a svobodě. Nataliho cena je příležitostí vyjádřit poctu mužům a ženám, kteří usilují o lepší svět tím, že nám ukazují realitu současnosti, a často při tom nasazují vlastní život. Blahopřeji zejména držiteli hlavní Nataliho ceny za rok 2009 novináři Yee Chong Lee, který ukázal, že je důležité události sledovat i poté, co přestanou být horkou aktualitou. Rád bych rovněž poděkoval členům poroty pro rok 2009, a zejména její předsedkyni, jíž je Barbara Serra působící v televizní stanicí Al-Džazíra.“

Další vyznamenaní novináři se mimo jiné zabývají těmito tématy:

- pronásledováním albínů v subsaharské Africe,

- ozbrojenými skupinami v chudinských čtvrtích favelas,

- černým trhem s mrtvými těly v Číně,

- znásilněními během války v Demokratické republice Kongo,

- dětmi nařčenými z čarodějnictví v Demokratické republice Kongo,

- podmínkami ve věznicích v Zimbabwe.

Souvislosti :

Nataliho cena je světovou cenou vytvořenou v roce 1992. Vztahuje se na všechny druhy sdělovacích prostředků.

Tato cena je nedílnou součástí rozvojové politiky Evropské komise, která považuje ochranu základních práv, svobodu projevu, demokracii a lidská práva za zásadně důležité.

Při organizaci udílení cen Lorenza Nataliho Evropská komise spolupracovala s uznávanými světovými asociacemi novinářů, například: Reportéři bez hranic (která je nositelem Sacharovovy ceny za svobodu myšlení za rok 2005) nebo Světová asociace novin (která představuje cekem přes 18 000 publikací na pěti kontinentech).

Další informace jsou k dispozici na adrese: http://www.prixnatali2009.eu/

Pro televizní stanice: Výňatky ze slavnostního předávání cen a zvláštní vydání pořadu Video News Release věnované vítězi hlavní ceny (další informace jsou k dispozici na adrese Europe By Satellite):

http://ec.europa.eu/avservices/ebs/schedule.cfm

Nový program pro zlepšení spolupráce mezi elektronickou veřejnou správou v členských státech EU vstoupí v platnost dnešním dnem. Tento program - známý jako ISA "Interoperabilita pro evropské orgány veřejné správy" - má praktický přístup při podpoře snadnější komunikace mezi správními orgány v celé Evropě. Je zmobilizován na základě zkušeností získaných od roku 1999 s IDA II a IDABC, dva předchozí programy. ISA poběží v roce 2010 až 2015 s rozpočtem ve výši 164 milionů eur.
Program ISA usnadní elektronickou interakce mezi evropskými orgány veřejné správy, umožní poskytování elektronických veřejných služeb a zajistí dostupnosti společná řešení. Jeho priorita bude založena na strategii evropské interoperability, kterou v současnosti připravuje Komise s podporou správy členských států. Akce, které budou zahájeny budou spadat pod čtyři oblasti činností:
- Společné rámce na podporu interoperability (politik, strategií, specifikací, metodiky, pokyny a podobné přístupy a dokumenty)
- K opakovanému použití generických nástrojů (demonstranty, sdílené a společné platformy, společné komponenty a podobné stavební bloky pro potřeby uživatelů v oblastech politiky)
- Společné služby (provozní aplikací a infrastruktury obecné povahy, které splní požadavky uživatelů v různých oblastech politiky)
- Analýzu dopadů informačních a komunikačních technologií při provádění nových právních předpisů EU.
ISA Program řídí Komise v úzké spolupráci s členskými státy EU zastoupených na programu v řídícím výboru. Tento výbor by měl vytvořit sub-skupinu národních expertů, řídit a dohlížet na provádění různých akcí a zajištění koordinace a harmonizace s národními iniciativami. Zainteresované strany budou mít prostor pro komentář.
Pozadí:
Práce Komise v oblasti elektronické komunikace a spolupráce mezi členskými státy začala s jednoduchou elektronickou výměnu informací mezi evropskými orgány veřejné správy v rámci programu IDA. Pokračování těchto aktivit v rámci programu IDABC pak přesunul přístup na silnější úvahy o konečné-potřeby uživatelů a více se zaměřila na vytvoření společných řešení pro všechny orgány veřejné správy.

Další informace naleznete:
IDABC web-site: http://ec.europa.eu/idabc
ISA stránku: http://ec.europa.eu/idabc/en/document/7706
Úřední věstník:
http://eur-lex.europa.eu/JOHtml.do?uri=OJ:L:2009:260:SOM:EN:HTML
? type = detaily & prodid = 9847 & src = 1
Čelem k globalizovaném světě - Evropský globalizační fond
http://ec.europa.eu/avservices/video/video_prod_en.cfm?type=detail&prodid=4096&src=4
Přihlásit se k Evropské komise zdarma e-mailem na zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti

http://ec.europa.eu/social/e-newsletter

Dnes se v Bruselu uskutečnilo ustavující zasedání nové platformy občanské společnosti na podporu mnohojazyčnosti. Jejím hlavním cílem je podpora trvalého dialogu Komise a občanské společnosti, který se týká různých aspektů politiky mnohojazyčnosti. Mezi členy platformy jsou zástupci z oblastí vzdělávání a kultury, médií a dalších organizací občanské společnosti, například Madridského klubu a nadace Yuste.

„Význam jazyků je v rámci snahy o sociální soudržnost a překonávání překážek integrace nedocenitelný,“ uvedl komisař Leonard Orban při zahájení platformy.

Platforma občanské společnosti na podporu mnohojazyčnosti bude fungovat jako fórum výměny osvědčených postupů pro média, kulturní organizace a subjekty zabývající se neformálním a informálním vzděláváním. Jejím cílem bude podnítit veřejnou debatu na téma, jak nejlépe podporovat širší používání různých jazyků. Hlavními cílovými skupinami činnosti platformy budou lidé, kteří předčasně ukončili vzdělávání, studenti v odborném vzdělávání, senioři a imigranti.

Platforma bude rovněž vládám jednotlivých států předkládat k posouzení návrhy, jež by se měly stát součástí jejich spolupráce v otázkách mnohojazyčnosti v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

Komerční platforma pro mnohojazyčnost

Dne 22. září 2009 zahájila Komise podobné tematické fórum pro oblast podnikání. Komerční platforma pro mnohojazyčnost sdružuje podnikatelskou sféru, sociální partnery, odborové organizace, obchodní komory, organizace na podporu obchodu, školy a orgány činné ve školství a vzdělávání.

Souvislosti

Význam jazyků pro sociální soudržnost a překonávání překážek integrace je téma, které Evropská komise pozorně sleduje. Její sdělení o mnohojazyčnosti z roku 2008 vyzvalo ke zřízení platformy občanské společnosti, která bude podporovat mnohojazyčnost a díky tomu i mezikulturní dialog.

V souvislosti s Evropským rokem tvořivosti a inovací 2009 Komise zdůraznila, jak mohou jazykové dovednosti přispívat k dobrým životním podmínkám jednotlivců i celé společnosti.

Seznam členů platformy

EEE-YFU -Youth For Understanding Federation of European Publishers

RECIT-Réseau européen des centres internationaux de traduction littéraire

ACT - Association of Commercial Television in Europe

Culturelink Network

Literature Across Frontiers

EFIL - European Federation for Intercultural Learning

CEATL-Conseil européen des associations de traducteurs littéraires

CMFE Community Media Forum Europe

Yuste-Fundación Academia Europea de Yuste

FUEV - Föderalistische Union Europäischer Volksgruppen

EUROPEAN WRITERS’ COUNCIL

EAEA-European Association for the Education of Adults

CEPI - European Coordination of Independent Producers

European Theatre Convention

EBLUL – Eurolang Brussels

ECA - European Council of Artists

EPC - European Publishers Council

ALTE - European Projects Officer

EEU -Eŭropa Esperanto-Unio

Club of Madrid Brussels Office

European Association for Terminology

The European Forum for Vocational Education and Training (EfVET)

EUROCLIO – European Association of History Educators

EUNIC Brussels aisbl

ISSA - International Step by Step Association

Mercator Network of Language Diversity Centres

ECSWE - European Council For Steiner Waldorf Education

EFNIL - European Federation of National Institutions for Language

Další informace:

IP/08/1340: Komise si klade za cíl plně využít potenciál jazyků (18. září 2008)

Výzva k vyjádření zájmu o platformu občanské společnosti na podporu mnohojazyčnosti:

http://ec.europa.eu/education/languages/news/news3577_en.htm

Internetová stránka Evropské komise na téma „plného využití potenciálu jazyků v Evropě“:

http://ec.europa.eu/education/languages/news/news2853_en.htm

Komerční platforma pro mnohojazyčnost:

http://ec.europa.eu/education/languages/news/news3639_en.htm

Internetové stránky komisaře Orbana:

http://ec.europa.eu/commission_barroso/orban/index_cs.htm

Evropská komise začala hledat města, která se stanou příštími Evropskými zelenými městy. Prestižní cena „Evropské zelené město“ se uděluje městům, která se nejlépe starají o urbanistický rozvoj šetrný k životnímu prostředí. Jako první získaly toto ocenění na začátku letošního roku Stockholm pro rok 2010 a Hamburk pro rok 2011. Nyní se mohou města ucházet o vytoužený titul na rok 2012 a 2013. Výroční cena má evropským městům pomoci stát se atraktivnějšími a zdravějšími místy vhodnými pro život.

Komisař EU pro životní prostředí Stavros Dimas prohlásil: „Hlavní úlohu ve zlepšování životních podmínek obyvatel měst hrají místní orgány. Cena „Evropské zelené město“ inspiruje města, aby se zabývaly problémy spojenými se životním prostředím a aby při územním plánovaní systematicky zohledňovaly životní prostředí, a tím zlepšovaly kvalitu života svých občanů.“

Zahájení soutěže o cenu „Evropské zelené město“ na rok 2012 a 2013

O titul Evropské zelené město 2012 a 2013 mohou právě teď zažádat všechna města Evropské unie s více než 200 000 obyvateli. Soutěže se může zúčastnit všech 27 členských států EU, kandidátské země (Turecko, Bývalá jugoslávská republika Makedonie (FYROM) a Chorvatsko) a země Evropského hospodářského prostoru (Island, Norsko a Lichtenštejnsko).

Přihlášky budou posuzovány na základě 11 ekologických kritérií, mezi něž patří mimo jiné to, do jaké míry město přispívá k boji proti globálním klimatickým změnám, dále nakládání s odpady a jejich množství, příroda a biologická rozmanitost, doprava, kvalita ovzduší a čistota vod.

Přihlášku mohou města podávat prostřednictvím formuláře online. Lhůta pro předložení přihlášek na oba roky 2012 a 2013 končí dne 1. února 2010. Vítězové budou vyhlášeni v říjnu 2010.

Porota je složena ze zástupců Evropské komise, Evropské agentury pro životní prostředí a nejdůležitějších evropských a mezinárodních ekologických organizací.

Zelenější města

Čtyři z pěti Evropanů dnes žijí v městských oblastech a kvalitu jejich života přímo ovlivňuje stav městského životního prostředí.Soutěž o cenu „Evropské zelené město“ je iniciativou, která má podpořit a ocenit úsilí měst, pobídnout je k další činnosti a zároveň předvést nejlepší postupy a posílit vzájemnou výměnu zkušeností.

Ocenění se uděluje městu, které pravidelně splňuje vysoké ekologické normy, přijímá nové náročné úkoly, neustále zlepšuje životní prostředí a stará se o trvale udržitelný rozvoj. Cílem je, aby vítězná města byla příkladem pro ostatní města Evropy a aby se podpořila výměna osvědčených postupů.

Stockholm a Hamburk zvítězily v silné konkurenci a staly se prvními vítězi soutěže o cenu „Evropské zelené město“ v únoru letošního roku. Švédské hlavní město ponese titul Evropské zelené město v roce 2010 a Hamburk v roce 2011. Obě města byla vybrána jako příkladný vzor pro zbytek Evropy na základě opatření, která přijala na zlepšení městského prostředí pro své občany, včetně zvládání náročného úkolu, kterým je boj proti znečišťování ovzduší, dopravním zácpám a emisím skleníkových plynů.

Souvislosti

Cena „Evropské zelené město“ je výsledkem iniciativy měst s ekologickou vizí. Její koncepce se zrodila dne 15. května 2006 na zasedání v Tallinu (Estonsko) z podnětu bývalého primátora Tallinu pana Jüri Ratase. Na tomto zasedání podepsalo 15 evropských měst spolu s Asociací estonských měst společné memorandum o porozumění týkající se udělování této ceny. V současnosti ji podporuje více než 40 měst, včetně 21 hlavních měst EU.

Další informace:

Více informací o ceně „Evropské zelené město“ naleznete na této internetové stránce:

www.europeangreencapital.eu

Internetová adresa Komise o městském prostředí:

http://ec.europa.eu/environment/urban/home_en.htm

Ladies and Gentlemen, distinguished Guests,

It is my great pleasure to welcome you to this conference which the European Commission was asked to organise by the EU Ministers' meeting in Kourou last year.

This request was confirmed in the September 2008 Space Council Resolution, which outlined four broad priority areas for the European Space Policy in the future. Space was linked to some of the fundamental political challenges facing the EU, such as addressing climate change, security, innovation and exploration. Ministers highlighted the need for Europe to develop a common vision for space exploration.

This conference is part of the Commission’s response to the political mandate which has been given to us to open a debate on the European role in the global exploration endeavour.

Space exploration is a captivating domain. The desire to understand the origins and evolution of the Universe has captured the imaginations of many brilliant minds over the centuries. Many of them Europeans. From Galileo and Copernicus to Newton and Einstein, every new break-through discovery has powered the progress of human civilisation.

But space exploration has never been driven by human curiosity alone. It is a symbol of global power and prestige.

For a century the advances in space exploration have been driven mainly by the Cold War agenda, and the space race between two superpowers – the US and the Soviet Union. But the world has changed profoundly since then. The democratic waves sweeping through Eastern Europe in the 1990s and the new era of globalisation have transformed the international environment for space exploration as well.

The US and Russia continue to drive forward the global agenda in space exploration. But new and emerging space powers have unleashed their potential as well. China and India have entered the space arena with high ambitions. China has already acquired systems to transport astronauts to and from orbit. India is formulating plans to enter this privileged club of nations with an envisaged first flight of an Indian capsule by 2016. Other countries are also rising to the challenge.

Never before have we seen greater willingness and better opportunities for international cooperation in the space domain.

Europe should not remain sidelined in this process. We have a strong history of cooperation. We have brilliant scientists and a very capable industry.

Through ESA and our Member States we have already contributed to the global exploration project. Let me only mention the Columbus laboratory and the automated transfer vehicle “Jules Vernes” – the largest ever automatic cargo space vehicle. More than 30 European astronauts have already flown into space and with Frank De Winne we have for the very first time a European in command of the International Space Station.

Our robotic presence in the solar system is constantly expanding through ESA’s successful missions to the Moon, Venus and Mars. The Huygens mission to Titan marked the farthest landing in the solar system so far.

But space exploration is not only about breaking the frontiers of human knowledge and scientific research. It is about our European political identity as well.

Some might think that it is perhaps a luxury to discuss space exploration at a moment when Europe is struggling with the consequences of a far-reaching economic and financial crisis. When governments are fighting hard to keep jobs and revive our ailing economies.

But to those sceptics I would say firmly ‘No’. Now is the right time. We have a window of opportunity and we must seize it. For the sake of our future and for those whose future we build today.

There are three significant reasons to engage in exploration:

First, space exploration can push forward the frontiers of scientific research and human knowledge. It can plant the seeds of tomorrow’s technologies.

Indeed, setting an ambitious agenda in exploration can be a strong booster for innovation in the European economy. And innovation is the only chance we have of building a stronger, globally competitive and more robust knowledge economy in the future.

Second, for the EU, space exploration could also be a catalyst for further European integration since it will offer all our Member States the possibility to participate on equal terms in such an inspiring human endeavour.

Third, a bold human space exploration endeavour is something that no single country or nation should do on its own. International cooperation will thus become a central element to space exploration; and the International Space Station is probably the best symbol of that.

Any future exploration endeavour must, and will be done through an international cooperation framework for the benefit of all humankind.

In this context Europe has a unique opportunity to assume a prominent role as a consensus broker in a global exploration initiative.

The US draft Augustine commission report, recommends developing a strong international partnership in space exploration. The US has contacted Russia and expects the EU to come forward as well.

As the EU and ESA, we are now being challenged to define our own strategic approach towards space exploration – human and robotic – in the 21st century.

Let me conclude by saying that Europe’s impact on the exploration endeavour and its impact on European society will depend on our ability to project a strong vision and long-term strategy for space exploration, ensuring key positions for Europe that are based on our domains of excellence.

That is why we have invited you here today to brain-storm and exchange ideas on what should be the role of Europe, and the European Union, in the global space exploration endeavour over the next decades.

We deliberately did not want to come here with prepared solutions. The discussions we are going to have should provide ideas on the way forward. Decisions will come next, based on more solid insight, in-depth studies and scenarios which ESA will prepare.

The conference is therefore a starting point; a first step in a process that should ultimately lead to the formulation of a European political vision and long-term strategy for space exploration.

I invite you to be open in this discussion, and be bold. The EU must not shy away from demonstrating leadership in this fascinating domain.

Thank you for your attention.

Minulé úterý 20. října proběhl v aule školy seminář pořádaný Institutem celoživotního vzdělávání BIVŠ pod záštitou doc. RNDr. Františka Jiráska, DrSc, rektora BIVŠ „CENTRÁLNÍ BANKA, FISKÁLNÍ AUTORITA, KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ A JEJICH REAKCE NA EKONOMICKÝ CYKLUS”.

Seminář moderovala doc. Ing. Hana Pačesová, CSc. z katedry ekonomických a sociálních věd K 103, diskutujícími byli:

PhDr. Karel Preuss, CsC. z katedry managementu firem a institucí K 104, prorektor BIVŠ

Ing. Pavel Řežábek, člen bankovní rady ČNB,

Ing. Aleš Michl, analytik Raiffeisenbank, a.s.

Seminář byl zaměřen na funkci bank v etapě cyklického poklesu ekonomiky a rozbor jeho příčin a důsledků.

V úvodním referátu PhDr. Preuss seznámil posluchače s dopady hospodářské krize do českého ekonomického prostředí a výsledků českých podniků.

Ing. Pavel Řežábek poukázal na skutečnost, že v České republice není finanční krize, poměrně rozsáhlá krize je tedy krizí hospodářskou v návazností na exportní orientaci českého hospodářství. Poukázal na rozsah krize s tím, že v současné době je určitá oddechová etapa, která může znamenat jak konec krize, tak i oddechový čas před pokračováním krize a předpokládá právě tento scénář, zejména směrem k prohloubení nezaměstnanosti. Zdůraznil zejména působení hospodářsko-politických institucí jako nástrojů hospodářské politiky státu, především v oblasti měnových a fiskálních nástrojů. Vyslovil domněnku, že hospodářská politika je anticyklická, ovšem ve smyslu vytváření stabilnějšího prostředí v rámci ekonomického cyklu. Poukázal na turbulence na světových finančních trzích a rozebral důvody, proč se tyto turbulence vyhnuly tuzemsku. Na konkrétních údajích pak ukázal hloubku krize v jednotlivých zemích i možné nástroje fiskální i měnové politiky (opatření na měnových trzích)

Ing. Aleš Michl pak rozebral a srovnal průběh současné krize v porovnání s minulostí
i zkušenostmi ze světa. Závěrem uvedl, že lze očekávat již v příštím roce postupný návrat do růstu HDP, tedy postupné se zvedání ze současné krize.

Ve čtvrtek dne 22. října uspořádal Institut celoživotního vzdělávání BIVŠ ve spolupráci s kanceláří Finančního arbitra ČR a pod záštitou Dr. Ing. Františka Klufy, Finančního arbitra České republiky a doc. RNDr. Františka Jiráska, DrSc., rektora BIVŠ další akci, a to konferenci s mezinárodní účastí

„ÚLOHA A POSTAVENÍ FIN-NET NA FINANČNÍCH TRZÍCH“

Tato konference navazovala na mezinárodní zasedání evropské sítě finančních arbitrů

a ombudsmanů (FIN-NET)

Jednodenní konference v BIVŠ byla organizována jako čtyři na sebe navazující panely

1. panel – Způsoby alternativního mimosoudního řešení sporů na finančním trhu

současnost a budoucnost

2. panel – Regulace finančních trhů očima ombudsmana

3. panel – Finanční produkty, ochrana spotřebitele a finanční krize

4. panel - Nová směrnice o platebních službách na vnitřním trhu a její

transpozice do národních podmínek

Konferenci zahájila Mgr. Klára Hájková, náměstkyně ministra financí.

První dva panely moderoval Dr. Ing. František Klufa, Finanční arbitr ČR a jak již jejich název naznačuje, týkaly se výměny zkušeností význačných finančních arbitrů ze sítě FIN-NET. Panelové diskuze se zúčastnili především Mr. David Thomas, Finanční ombudsman Velké Británie, Mr. Diarmuid Byrne, ředitel Úřadu finančního ombudsmana Irska, Mr. Franciz Frizon, Finanční mediátor pro pojišťovnictví Francie, Mrs. Sussane Nielsen, Generální sekretářka výboru pro stížnosti z oblasti hypoték, Dánsko a Mrs. Eva Černá, Bankovní ombudsman SR, kteří informovali o postavení a pravomocích svých úřadů v jednotlivých zemích a dále si vyměňovali poznatky ze své práce ve vztahu na veřejnost.

Další dva panely moderoval PhDr. Karel Preuss, prorektor BIVŠ, z nichž se první zabýval finančními produkty z pozice ochrany spotřebitele (Ing. Libor Dupal), etice práce finančních organizací (Ing. Martin Gardavský), finančnímu vzdělávání (Mgr. Dušan Hradil), historií
a postavení Finančního arbitra v ČR (JUDr. Petr Schulz, Ph.D.), apod. Důležitým aspektem posledního panelu bylo projednávání nové Směrnice o platebních službách na vnitřním trhu
a její transpozice do národních podmínek, která v ČR začne platit od 1.11.2009 v podobě zákona. Panelové diskuze k tomuto tématu se zúčastnili nejenom zástupci MF ČR (JUDr. Jiří Beran) z pozice autora zákona, ale i ČNB (JUDr. Markéta Hálová), zástupce bankovních institucí v čele s Ing. Josefem Tauberem, výkonným ředitelem České bankovní asociace

i konkrétních bank (Ing. Josef Řezníček) a další.

19. října	Titulky zpráv			Výtahy a překlady
	Celkem	Přeložené	Jen titulky	Převzaté	Anglické	Výtahy
	7	0	0	2	0	5
IP/09/1543	Příjmy z cenných papírů: Komise doporučuje zjednodušené postupy pro uplatnění nároku na úlevy na základě smlouvy o zabránění dvojího zdanění (viz také MEMO/09/462), Brusel, 19. října 2009 (Finanční služby)
IP/09/1542	Co říkáte k finančním pravidlům EU. 19.10. (Finance)
OLAF/09/14	Mluvčí OLAF uděluje cenu "Komunikace o Evropské unii" prostřednictvím mezinárodního bezpečnostního fondu pro novináře. 16.10. (EU)
SPEECH/09/460	Nanotechnologie ... výzva pro budoucnost, Brusel 19. října 2009 (Věda a výzkum)
MEMO/09/463	Příprava Rady pro životní prostředí – 21.10.2009. Brusel, 19.10. (Životní prostředí)
IP/09/1540	Navzdory hospodářské recesi devět z deseti Evropanů souhlasí s poskytováním rozvojové pomoci. Převzatý překlad (Pomoc)
IP/09/1544	Evropská komise zařazuje na agendu EU digitalizaci knih a s ní spojené úkoly pro autory, knihovny a spotřebitele (Informatika)
20. října	Titulky zpráv			Výtahy a překlady
	Celkem	Přeložené	Jen titulky	Převzaté	Anglické	Výtahy
	6	0	0	3	1	2
IP/09/1548	Hospodářská soutěž: Kulatý stůl. Komise otevírá evropským spotřebitelům lepší možnosti přístupu k hudbě šířené prostřednictvím internetu” (Hospodářství)
STAT/09/148	Srpen 2009 v porovnání s červencem 2009: stavební výroba poklesla o 0,4% v oblasti € a o 0,5 % v EU27. 20.10. (Průmysl)
IP/09/1547	The European Commission adopts its fifth report on visa waiver non-reciprocity with third countries and its ad-hoc report on the reintroduction of the visa requirement by Canada for Czech citizens (Vnější vztahy)
IP/09/1545	EU je připravena na bezdrátové širokopásmové připojení v kmitočtovém pásmu GSM (Telekomunikace)
IP/09/1548	Hospodářská soutěž: Kulatý stůl Komise otevírá evropským spotřebitelům lepší možnosti přístupu k hudbě šířené prostřednictvím internetu (Hospodářství)
IP/09/1550	Komise podniká kroky k řešení nerovností v oblasti zdraví v EU (Podniky)
21. října	Titulky zpráv			Výtahy a překlady
	Celkem	Přeložené	Jen titulky	Převzaté	Anglické	Výtahy
	8	0	0	4	0	4
IP/09/1555	“Automobilový průmyslu v Rakousku bude získávat pomoc z Evropského globalizačního fondu.“ (Pomoc)
IP/09/1556	”1500 bývalých pracovníků společnosti Volvo a jejích dodavatelů žádá o pomoc v hodnotě € 9.8 milionů z Evropského globalizačního fondu“. (Pomoc)
SPEECH/09/486	Neelie Kroesová, komisařka pro hospodářskou soutěž: “Péče o spotřebitele – více než slogan”. Zahajovací projev na konferenci Hospodářská soutěž a spotřebitelé v 21. století. Brusel, 21.10. (Zdraví a ochrana spotřebitele)
SPEECH/09/487	Janez Potočnik, komisař pro vědu a výzkum: “Společně pro nízkouhlíkovou budoucnost”. Konference SET Plan. Stockholm, 21.10. (Věda a výzkum)
IP/09/1552	Jednotné a spravedlivější azylové řízení jako základ pro jednotné postavení žadatele o azyl v EU: mezinárodní ochrana získává konkrétní podobu (Právo)
IP/09/1554	Ochrana spotřebitelů: EU stanoví nové bezpečnostní normy pro výrobky určené ke spánku novorozenců a mladších dětí (Zdraví a ochrana spotřebitele)
PESC/09/117	Prohlášení předsednictví jménem Evropské unie k volbám v Afghánistánu (Vnější vztahy)
PESC/09/118	Prohlášení předsednictví jménem Evropské unie k situaci v Zimbabwe (Vnější vztahy)
22. října	Titulky zpráv			Výtahy a překlady
	Celkem	Přeložené	Jen titulky	Převzaté	Anglické	Výtahy
	8	0	0	5	0	3
IP/09/1568	Rozvoj venkova: první vlna schalování národních/regionálních návrhů na využití finančních prostředků z prověrky zdraví CAP a Evropského plánu hospodářské obnovy. 22.10. (Regiony)
IP/09/1565	JEREMIE a JESSICA: Inovační finanční nástroje na pomoc regionům a městům překonat jejich investiční potřeby. Brusel, 22.10. (Finance)
IP/09/1560	EU chce posílit dopravní spolupráci s Afrikou. V Neapoli, 22.10.. (Doprava)
IP/09/1562	Omezování byrokracie: Komise dodržela svůj slib a jde ještě dále (Instituce)
IP/09/1563	Evropská komise zahajuje reflexi o jednotném digitálním trhu pro kreativní internetové obsahy (Informatika)
IP/09/1564	Spotřebitelé pozor: 60 % objednávek přeshraničního nákupu přes internet je odmítnuto, píše se v nové studii EU (Obchod)
IP/09/1572	Z ceny pro mládež je zřejmé odhodlání mladých Evropanů bojovat proti chudobě (Společnost)
IP/09/1573	Hlavní cenu za rok 2009 obdržel čínský novinář Yee Chong LEE za reportáž o zemětřesení v provincii S'-čchuan (Společnost)
23. října	Titulky zpráv			Výtahy a překlady
	Celkem	Přeložené	Jen titulky	Převzaté	Anglické	Výtahy
	4	0	0	2	1	1
IP/09/1578	„EU posílí podporu elektronické spolupráce mezi evropskými orgány veřejné správy.“ (Instituce)
IP/09/1574	Nová platforma občanské společnosti podporuje mnohojazyčnost (Společnost)
IP/09/1576	Životní prostředí: Komise začíná hledat Evropská zelená města na rok 2012 a 2013 (EU)
SPEECH/09/496	Günter Verheugen, Vice-President of the European Commission responsible for Enterprise and Industry: European opportunities in space exploration (Věda a výzkum)
Odborný autorský recenzovaný článek
	Ze života školy (Finanční služby)

Sestava zpravodajství z EU: Zpravodaj 42/2009

19. října 2009 - 23. října 2009

Příjmy z cenných papírů: Komise doporučuje zjednodušené postupy pro uplatnění nároku na úlevy na základě smlouvy o zabránění dvojího zdanění (viz také MEMO/09/462), Brusel, 19. října 2009

Co říkáte k finančním pravidlům EU. 19.10.

Mluvčí OLAF uděluje cenu "Komunikace o Evropské unii" prostřednictvím mezinárodního bezpečnostního fondu pro novináře. 16.10.

Nanotechnologie ... výzva pro budoucnost, Brusel 19. října 2009

Příprava Rady pro životní prostředí – 21.10.2009. Brusel, 19.10.

Navzdory hospodářské recesi devět z deseti Evropanů souhlasí s poskytováním rozvojové pomoci. Převzatý překlad

Evropská komise zařazuje na agendu EU digitalizaci knih a s ní spojené úkoly pro autory, knihovny a spotřebitele

Hospodářská soutěž: Kulatý stůl. Komise otevírá evropským spotřebitelům lepší možnosti přístupu k hudbě šířené prostřednictvím internetu”

Srpen 2009 v porovnání s červencem 2009: stavební výroba poklesla o 0,4% v oblasti € a o 0,5 % v EU27. 20.10.

The European Commission adopts its fifth report on visa waiver non-reciprocity with third countries and its ad-hoc report on the reintroduction of the visa requirement by Canada for Czech citizens

EU je připravena na bezdrátové širokopásmové připojení v kmitočtovém pásmu GSM

Hospodářská soutěž: Kulatý stůl Komise otevírá evropským spotřebitelům lepší možnosti přístupu k hudbě šířené prostřednictvím internetu

Komise podniká kroky k řešení nerovností v oblasti zdraví v EU

“Automobilový průmyslu v Rakousku bude získávat pomoc z Evropského globalizačního fondu.“

”1500 bývalých pracovníků společnosti Volvo a jejích dodavatelů žádá o pomoc v hodnotě € 9.8 milionů z Evropského globalizačního fondu“.

Neelie Kroesová, komisařka pro hospodářskou soutěž: “Péče o spotřebitele – více než slogan”. Zahajovací projev na konferenci Hospodářská soutěž a spotřebitelé v 21. století. Brusel, 21.10.

Janez Potočnik, komisař pro vědu a výzkum: “Společně pro nízkouhlíkovou budoucnost”. Konference SET Plan. Stockholm, 21.10.

Jednotné a spravedlivější azylové řízení jako základ pro jednotné postavení žadatele o azyl v EU: mezinárodní ochrana získává konkrétní podobu

Ochrana spotřebitelů: EU stanoví nové bezpečnostní normy pro výrobky určené ke spánku novorozenců a mladších dětí

Prohlášení předsednictví jménem Evropské unie k volbám v Afghánistánu

Prohlášení předsednictví jménem Evropské unie k situaci v Zimbabwe

Rozvoj venkova: první vlna schalování národních/regionálních návrhů na využití finančních prostředků z prověrky zdraví CAP a Evropského plánu hospodářské obnovy. 22.10.

JEREMIE a JESSICA: Inovační finanční nástroje na pomoc regionům a městům překonat jejich investiční potřeby. Brusel, 22.10.

EU chce posílit dopravní spolupráci s Afrikou. V Neapoli, 22.10..

Omezování byrokracie: Komise dodržela svůj slib a jde ještě dále

Evropská komise zahajuje reflexi o jednotném digitálním trhu pro kreativní internetové obsahy

Spotřebitelé pozor: 60 % objednávek přeshraničního nákupu přes internet je odmítnuto, píše se v nové studii EU

Z ceny pro mládež je zřejmé odhodlání mladých Evropanů bojovat proti chudobě

Hlavní cenu za rok 2009 obdržel čínský novinář Yee Chong LEE za reportáž o zemětřesení v provincii S'-čchuan

„EU posílí podporu elektronické spolupráce mezi evropskými orgány veřejné správy.“

Nová platforma občanské společnosti podporuje mnohojazyčnost

Životní prostředí: Komise začíná hledat Evropská zelená města na rok 2012 a 2013

Günter Verheugen, Vice-President of the European Commission responsible for Enterprise and Industry: European opportunities in space exploration

Odborný autorský recenzovaný článek

Ze života školy