Zpravodaj EU - Zpravodaj 43/2009 - BANKOVNÍ INSTITUT VYSOKÁ ŠKOLA

Komise obnovila své úsilí v boji s HIV/AIDS v EU a sousedních zemích přijetím strategie pro období 2009-2013. Efektivní léčení HIV existuje, stále ale není lék nebo vakcina. Počet lidí s HIV/AIDS v EU a sousedních zemích se zvýšil z 1,5 mil. v roce 2001 na 2,2 mil. v roce 2007. Přibližně 730000 z toho žije v EU. S 50 000 novámi diagnózami v EU a sousedních státech jen za rok 2007 není čas k uspokojení. Nerovnosti existují v počtech případů HIV a různými druhy nákazy v Evropě. Strategie se týká těchto rozdílů se soustředěním na 3 klíčové oblasti: prevence a testování HIV, prioritní skupiny s nějvětším rizikem a prioritní regiony. Přílohou strategie je akční plán, ilustrující konkrétní kroky, cílové skupiny a nástroje hodnocení, jimiž lze měřit pokrok.

Cíle

Celkové cíle této strategie jsou:

- (i) snížit novou infekci HIV ve všech evropských zemích do roku 2013,

- (ii) zlepšit prevenci, ošetřování, péči a podporu a

- (iii) zlepšit kvalitu života spolužijících lidí, dotčených nebo nejzranitelnějších HIV/AIDS v EU a sousedních zemích.

Strategie vyzývá všechny klíčové aktéry včetně národních orgánů a nevládních organizací, pracujících na:

- zlepšení informací pro všechny, zejména mladé lidi, které zmeškali úspěšné komunikační kampaně k HIV v minulosti, soustředěné na migranty ze zemí s vysokým výskytem HIV, kterým lze předat informace k prevenci nákazy, testování HIV a možnosti ošetřování nakažených,

- zlepšení politik, zaměřených zejména na nejrizikovější obyvatelstvo, s důrazem na lidská práva a proti diskriminaci a stigmatu spojenému s HIV/AIDS.

Prioritní regiony

Nákaza HIV je zvlášť vysoká v sousedních zemích Unie. Výměny dobrých praktických postupů, prevence, testování, pečování a léčení mezi zeměmi je důležitá. Má zvláštní přínosy v době rozpočtových omezení. Spolupráce a transfer know how lékařů sester, expertů na veřejné zdraví, jakož i sdílení kvalitních dat pomůže kolegům v sousedních zemích zlepšit prevenci založenou na faktech, úrovni testování a zlepšit dohled. Společným úsilím se sníží nové infekce, zlepší se život lidí s HIV/AIDS a podtrhují dobrou spolupráci mezi sousedy.

Prioritní skupiny: nejvíce rizikové obyvatelstvo

Strategie znovu potvrzuje skutenčost, že je možno největšího vlivu na epidemii dosáhnout, když se na situaci efektivně reaguje. Hlavní rizikovou skupinou jsou homosexuálové; připadá na ně cca 40% nové infekce v EU, migranti z oblastí s vysokým výskytem HIV/AIDS, uživatelé injekcí drog, s cca 70% nových případů onemocnění v sousedních zemích EU. Zásadní jsou na míru upravené postupy právě pro tyto skupiny.

Včasné testy a včasný přístup k ošetření chrání životy

Mimořádné obavy vzbuzuje velký počet nemocných, kteří si neuvědomují, že jsou nakaženi. O své nákaze AIDS neví 30% lidí v EU a do 70% lidí v některých sousedících státech. To vzbuzuje v politicích zvláštní obavy. Pozdní diagnóza vede k pozdnímu ošetření a tím k snížení životního očekávání, nižší kvalitě života a zvýšenému nebezpečí přenosu viru na partnery.

Pozadí:

Komise je zapojena do boje proti AIDS na evropské a globální úrovni. První strategie z roku 2005 stanovila základy dnešní aktualizované strategie. Řada klíčových dodatků se vztahuje k silnějšímu politickému závazku, na evropské úrovni v zapojení občanských organizací a operativní centralizace dohledu HIV/AIDS v EU prostřednictvím Evropského centra pro kontrolu a prevenci nemocí (European Centre for Disease Control and Prevention - ECDC), úsilí k usnadnění přístupu k přijatelným antiretroviralním lékům, financování projektů prevence a programů, investic do výzkumu a úzká spolupráce mezi partnery. Více informací:

http://ec.europa.eu/health/ph_threats/com/aids/aids_en.htm

http://ec.europa.eu/health-eu/health_problems/hiv-aids/index_en.htm

MEMO/09/479

Slavnostní zasedání konané dne 26. října 2009

V návaznosti na demisi paní Dalii GRYBAUSKAITÉ, kterou se vzdala funkce členky Evropské komise, Rada Evropské unie svým rozhodnutím ze dne 30. června 2009, přijatým v souladu se Smlouvami, rozhodla o jejím nahrazení po zbývající část funkčního období. Členem Evropské komise byl jmenován pan Algirdas Gediminas ŠEMETA, a to na období od 1. července 2009 do 31. října 2009.

V návaznosti na demisi paní Danuty HÜBNER, kterou se vzdala funkce členky Evropské komise, Rada Evropské unie svým rozhodnutím ze dne 3. července 2009, přijatým v souladu se Smlouvami, rozhodla o jejím nahrazení po zbývající část funkčního období. Členem Evropské komise byl jmenován pan Paweł SAMECKI, a to na období od 4. července 2009 do 31. října 2009.

V návaznosti na demisi pana Louise MICHELA, kterou se vzdal funkce člena Evropské komise, Rada Evropské unie svým rozhodnutím ze dne 16. července 2009, přijatým v souladu se Smlouvami, rozhodla o jeho nahrazení po zbývající část funkčního období. Členem Evropské komise byl jmenován pan Karel DE GUCHT, a to na období od 17. července 2009 do 31. října 2009.

V návaznosti na demisi pana Jána FIGEĽA, kterou se vzdal funkce člena Evropské komise, Rada Evropské unie svým rozhodnutím ze dne 30. září 2009, přijatým v souladu se Smlouvami, rozhodla o jeho nahrazení po zbývající část funkčního období. Členem Evropské komise byl jmenován pan Maroš ŠEFČOVIČ, a to na období od 1. října 2009 do 31. října 2009.

Dnes ve 12,00 hodin se konalo slavnostní zasedání Soudního dvora Evropských společenství, během nějž pan Algirdas Gediminas ŠEMETA, pan Paweł SAMECKI, pan Karel DE GUCHT a pan Maroš ŠEFČOVIČ složili slavnostní slib stanovený Smlouvami.

Neoficiální dokument pro potřeby sdělovacích prostředků, který nezavazuje Soudní dvůr.

Kontaktní osoba pro tisk: Balázs Lehoczki (+352) 4303 5499

Obrazové záznamy ze slavnostního zasedání jsou k dispozici na Europe by Satellite (+32) 2 2964106

Evropská unie pozorně sleduje vývoj situace v Íránu po prezidentských volbách, které se uskutečnily dne 12. června.

EU znovu potvrzuje svůj závazek v oblasti lidských práv a demokratických hodnot a zejména pak v oblasti svobody projevu a sdružování. Uvedené hodnoty a svobody patří k všeobecným lidským právům a EU připomíná, že Írán se jakožto smluvní strana Mezinárodního paktu o občanských a politických právech zavázal je dodržovat. Evropská unie vyjadřuje politování nad porušováním svobody projevu a svobody tisku – domácího i mezinárodního – v souvislosti s událostmi po volbách. Nadále jsou uplatňována omezení, a to ještě přísnější než před volbami.

EU je vážně znepokojena tím, že v povolebním Íránu jsou nadále vězněni novináři, zastánci lidských práv a političtí aktivisté, například Mohsen Mirdamadi a Behzad Nabavi Mezi vězněnými novináři jsou Mohammad Ghouchani, Ahmad Zeidabadi a Bahman Ahmadi Amouie. V celé zemi bylo po volbách zatčeno nejméně 4 000 lidí. Někteří byli propuštěni, jiní jsou však stále zadržováni. Zatýkání bylo často doprovázeno brutálním násilím, například v případě novináře Issy Saharkhize a právníka specializovaného na oblast lidských práv Shadiho Sadra. EU je otřesena alarmujícími zprávami o špatném zacházení a mučení ve vězeních a vazebních zařízeních. EU vyzývá íránské orgány, aby důkladně prošetřily výpovědi, které byly v této souvislosti učiněny.

EU je vážně znepokojena hromadnými procesy – v současnosti je jich vedeno 5 – s přibližně 150 vězni obviněnými ze zločinů proti národní bezpečnosti. Mezi obviněnými je i vysokoškolský profesor Kian Tajbakhsh odsouzený k 12 až 15 letům odnětí svobody. EU považuje dosud vynesené rozsudky za znepokojivé, protože podle některých zdrojů nejsou zadržované osoby informovány o důvodech obvinění a není jim umožněn přístup k nezávislému obhájci. Ve výše uvedených případech nejsou dodržovány mezinárodní normy týkající se spravedlivého procesu, k jejichž respektování se Írán zavázal, a v mnoha případech jsou rovněž hrubě porušovány íránské ústavní a právní předpisy. Evropská unie vyzývá íránské orgány k propuštění novinářů a osob zadržovaných z politických důvodů.

EU odsuzuje všechny tresty smrti, zejména ty, které byly uděleny za politické trestné činy. EU je vážně znepokojena tím, že v jednom z pěti hromadných procesů byly nejméně čtyři osoby odsouzeny k trestu smrti. Tyto osoby byly zřejmě zatčeny ještě před červnovými prezidentskými volbami, ale byly odsouzeny v rámci zinscenovaných procesů a v rozporu s právem na spravedlivý proces, které je stanoveno normami obsaženými v mezinárodních právních předpisech týkajících se lidských práv.

EU je rovněž znepokojena výrazným nárůstem počtu trestů smrti v Íránu a připomíná, že EU je dlouhodobě a za všech okolností proti jeho používání. EU dále připomíná, že justiční omyly nebo selhání justice při uložení trestu smrti představují nenapravitelnou a nezvratnou ztrátu lidského života.

Evropská unie znovu vyzývá íránské orgány, aby zrušily trest smrti a do doby, než bude zrušen, vyhlásily moratorium na popravy, jak naléhavě vyzývají rezoluce Valného shromáždění OSN 62/149 a 63/168.

K tomuto prohlášení se připojují kandidátské země, Chorvatsko* a Bývalá jugoslávská republika Makedonie*, země procesu stabilizace a přidružení a potenciální kandidátské země Albánie a Černá Hora a země ESVO Island, Lichtenštejnsko a Norsko, členské státy Evropského hospodářského prostoru, jakož i Ukrajina a Moldavská republika.

* Chorvatsko a Bývalá jugoslávská republika Makedonie jsou nadále součástí procesu stabilizace a přidružení.

Evropská komise přijímá dodatečné legislativní návrhy k dalšímu posílení dozoru nad finančním trhem v Evropě. Po přijetí právního balíčku 23. září 2009, který zahrnoval vytvoření evropského systému finančních supervizorů s třemi novými orgány, navrhla Komise cíleně k současným kapitálovým službám další posílení legislativy finančních služeb k zajištění efektivní práce nových orgánů. Návrhy stanoví podrobně rozsah oprávnění nových orgánů, zajšťujících vice harmonický soubor finančních pravidel s možností vyvíjet návrhy technických norem, odhalit neshody mezi národními supevizoty a usnadnit sdílení obezřetných informací. Balíček nyní půjde Radě a EP k zvážení.

Jak zdůraznil komisař Charlie McCreevy, Komise bude naléhat na Radu a EP, aby přijali celý balíček supervise včas a umožnili fungování nových orgánů nejpozději koncem roku 2010.

Nové legislativní návrhy sledují návrhy na finanční supervizi předložený Komisí 23.9. (IP/09/1347). Navíc k návrhu na vytvoření Evropského výboru pro systémová rizika (European Systemic Risk Board) balíček předpokládá vytvoření European System of Financial Supervisors – ESFS – pro supervizi jednotlivých finančních institucí ("micro-prudential supervision"). ESFS bude složen ze sítě národních finančních supervizorů pracujících v tandemu s novými evropskými orgány supervise, vytvořených pro převod současných výborů pro bankovnictví, cenné papíry a sektory pojištění a zaměstnaneckých penzí. Bude to Evropský bankovní orgán (European Banking Authority - EBA), Evropský organ pro pojištění a zaměstnanecké penze (European Insurance and Occupational Pensions Authority - EIOPA), a Evropský organ pro cenné papíry a trhy (European Securities and Markets Authority ESMA).

Nové orgány v ESFS převezmou všechny funkce současných výborů a navíc budou mít

- určité zvláštní působnosti, včetně: návrhů technických norem, respektujících lepší regulační zásady;

- řešení případů neshod mezi národními supervisory, kde legislativa požaduje jejich spolupráci, nebo souhlas;

- příspěvek k zajištění konsistentního uplatnění technických pravidel Společenství (včetně

zhodnocení srovnatelnosti);

- The European Securities and Markets Authority bude mít přímé pravomoci k supervizi

úvěrových ratingových agentur;

- koordinační role v náhlých nenadálých situacích.

Aby ESFS pracovala efektivněji, jsou nezbytné změny současných směrnic pro finanční služby, se stanovením přesného rozsahu jejich navrhovaných oprávnění. Jde zejména o kategorie změn:

- definice vhodných oblastí, pro něž budou orgány moci navrhovat technické normy jako doplňkový nástroj konvergence supervizorů s ohledem na vývoj jednotné knihy pravidel;

- vhodné začlenění možností pro orgány řešit spory mezi národními supervisory vyváženým způsobem v oblastech, kde již existují v sektorové legislativě rozhodovací procesy a

- Všeobecné doplňky k směrnicím, nezbytné v kontextu s novými orgány, např. s vymezenými výbory oblasti a existujícími vhodnými cestami k výměně informací;

- Další návrhy pro technické doplňky sektorových směrnic předpokládá Komise počátkem roku 2010, zejména v pojišťovacím sektoru, na něž se současný návrh nevztahuje.

Návrhy Komise na supervizi se nyní posuzují Radou a EP, a vytvoření nových orgánů se předpokládá do konce roku 2010. Návrhy jsou integrální součástí strategie Komise k prevenci budoucí krize. Více informací:

http://ec.europa.eu/internal_market/finances/committees/index_en.htm

Proposal for a regulation on Community macro prudential oversight of the financial system and establishing a European Systemic Risk Board (ESRB):

http://ec.europa.eu/internal_market/finances/docs/committees/supervision/20090923/com2009_499_en.pdf

Proposal for a decision entrusting the European Central Bank with specific tasks concerning the functioning of the European Systemic Risk Board:

http://ec.europa.eu/internal_market/finances/docs/committees/supervision/20090923/com2009_500_en.pdf

Proposal for a regulation establishing a European Banking Authority (EBA):

http://ec.europa.eu/internal_market/finances/docs/committees/supervision/20090923/com2009_501_en.pdf

Proposal for a regulation establishing a European Insurance and Occupational Pensions Authority (EIOPA):

http://ec.europa.eu/internal_market/finances/docs/committees/supervision/20090923/com2009_502_en.pdf

Proposal for a regulation establishing a European Securities and Markets Authority (ESMA):

http://ec.europa.eu/internal_market/finances/docs/committees/supervision/20090923/com2009_503_en.pdf

Zpráva de Larosiére je přiložena v externím souboru PDF

Európske rozvojové dni v Štokholme prerokovali prvú Európsku správu o rozvoji (ERD). Poprední európski odborníci sústredili pozornosť na výzvy, ktorým čelia najzraniteľnejšie africké krajiny v nestabilnom globálnom ekonomickom kontexte. Ich správa zdôrazňuje destabilizujúci účinok globálneho ekonomického poklesu a prináša odporúčania pre ďalší postup. ERD vyzýva darcov, aby dodržali ich prísľuby pomoci.

Európska správa o rozvoji 2009 rieši komplexný a viacrozmerný problém „zraniteľnosti“, s osobitným zameraním na sub-saharskú Afriku.

Európsky komisár pre rozvoj Karel De Gucht povedal: „Táto správa zdôrazňuje potrebu nezabúdať na rozvojové krajiny popri tom, ako vystupujeme z ekonomického prepadu. Heslo "zraniteľní na prvom mieste" nesmie stratiť na dôležitosti – tí, ktorí patria do tzv. zraniteľnej skupiny sú najviac ohrození práve z hľadiska ekonomickej krízy a pocítia dôsledky najdlhšiu dobu, aj po zotavení ďalších krajín. „Zraniteľnosť“ krajiny ovplyvňuje populáciu, okolité regióny a má dôsledky pre Afriku a Európu ako celok".

V súvislosti s globálnou krízou ERD zdôrazňuje potrebu EÚ dodržať a dokonca posilniť svoje záväzky voči rozvojovým krajinám, najmä tým najzraniteľnejším.

Zraniteľné krajiny potrebujú dlhodobé, dôveryhodné záväzky a zvýšenú súdržnosť a koordináciu politiky, aby EÚ mohla hovoriť a konať jednotným hlasom, hovorí ERD. Je to kľúčová výzva pre európsku rozvojovú politiku, ale aj pre ostatné oblasti politiky, ako je bezpečnosť a obchod.

Tím ERD varuje, že ak sa darcovské krajiny budú správať rovnako ako v predchádzajúcich recesiách, tieto zraniteľné štáty si budú musieť poradiť s úbytkom finančnej pomoci, ktorá by mohla v roku 2009 poklesnúť až o 22 miliárd eur. Väčšina subsaharských afrických krajín bude vystavená poklesu medzi 15 až 20%. „Tomuto scenáru sa musíme jednoznačne vyhnúť“, nalieha ERD.

Celá správa analyzuje náklady a charakteristiku zraniteľnosti krajín. Skúma predovšetkým spôsobilosť nestabilných krajín vyrovnať sa s negatívnymi šokmi, ako finančná a ekonomická (hospodárska) kríza 2008/2009. Tiež hodnotí súčasnú angažovanosť a potenciál prekonať túto štátnu nestabilnosť v Afrike a navrhuje dlhodobé priority politiky do budúcnosti, ktoré by pomohli zraniteľným krajinám držať sa na ceste odolnosti a trvalého rastu.

Opísaná ako „najťažšia výzva našej doby v rámci rozvoja“, zraniteľnosť je momentálne vysoko v Európskej politickej agende. Akčný plán EÚ pre súdržnejší a strategickejší prístup k nestabilným situáciám a konfliktom má vyjsť v novembri 2009. Komisia vylepšuje svoje nástroje a postupy, aby lepšie reagovala na naliehavé výzvy, ktoré ovplyvňujú zraniteľnosť krajín.

Pozadie

„Mobilizácia európskeho výskumu pre iniciatívu rozvojovej politiky“ v súčasnosti podporovaná Európskou komisiou a šiestimi členskými štátmi (Fínsko, Nemecko, Luxembursko, Španielsko, Švédsko a Spojené kráľovstvo) usiluje o posilnenie európskej perspektívy v kľúčových otázkach rozvoja, aby Európske akademické a politické komunity spolupracovali.

Hlavným výsledkom tejto iniciatívy je Európska správa o rozvoji, ktorá bude v budúcnosti publikovaná každý rok. Je to nezávislá štúdia v otázkach rozvoja, založená na vedomostiach a výhľade do budúcnosti. Má pomôcť Európskej únii vylepšiť svoju víziu rozvoja, obohatiť svoju politiku a ovplyvňovať medzinárodnú diskusiu.

Tohtoročný prvý ročník nezávislej správy bol pripravený pod vedením Európskeho univerzitného inštitútu (EUI) so sídlom vo Florencii.

Intenzívny účastnícky proces prinášajúci celú radu špičkových vedcov, politických činiteľov a zástupcov občianskej spoločnosti z Európy a Afriky podnikol kroky na vykonanie tejto ambicióznej výskumnej iniciatívy politiky. Toto prvé vydanie ERD pomôže Európe prispôsobiť svoj strategický prístup ku zraniteľnosti a do budúcnosti definovať súdržnejšiu politiku.

Evropská komise dnes přijala nový návrh Nařízení Rady na rozšíření finanční podpory pro Bulharsko, kvůli vyřazení z provozu 1 až 4 bloku jaderné elektrárny Kozloduj a pro zmírnění ekonomických následků.

President Evropské komise José Manuel Barroso řekl: „Jsem velmi potěšen, že jsme schopni nabídnout rozšíření naší podpory pro vyřazení jaderné elektrárny v Kozloduji. Tato investice vede k bezpečnější a k trvalejší Bulharské energetické stabilitě a představuje naše přání vidět Bulharsko jako plně integrované do společného evropského trhu s energií. Věřím, že se jedná o významný signál evropské solidarity a odhodlanost jednat se všemi členskými státy stejně.“

Finanční podpora na vyřazení bulharské jaderné elektrárny by měla být ukončena v prosinci roku 2009, pokud nebude přijato žádné další rozhodnutí o prodloužení.

Pro Litvu a Slovensko, které jsou v porovnatelné situaci vzhledem k odstavování jaderných elektráren z provozu v Ignalině a Bohunicích již byla finanční pomoc zajištěna do konce roku 2013.

V souladu se Smlouvou o přistoupení Bulharsko uzavřelo bloky 1 až 4 jaderné elektrárny v Kozloduji pro následné úplné vyřazení z provozu. Do konce roku 2009 by Evropská unie měla poskytnout 550 milionů euro jako finanční pomoc pro podporu Bulharska v jejich úsilí a na zmírnění ekonomických důsledků po odstavení jaderných elektráren. Současný návrh Komise obsahuje sumu 300 milionů euro na období 2010-2013.

Pro pokračování bezpečného vyřazování z provozu čtyř jaderných reaktorů v Kozloduji a pro zmírnění ekonomických důsledků Bulharsko předložilo požadavek na rozšíření finanční podpory do roku 2013.

První Evropská zpráva o rozvoji byla představena během Evropských dnů rozvoje ve Stockholmu. Největší evropští experti se v ní zaměřili na výzvy, kterým čelí ekonomicky slabé africké státy v kontextu nestabilního globálního hospodářství. Jejich zpráva popisuje destabilizační efekty recese světové ekonomiky a přináší doporučení na jejich odstranění. Zároveň vyzývá dárce, aby splnili své závazky, pokud jde o výši zahraniční pomoci.

S ohledem na globální recesi zpráva zdůrazňuje potřebu udržení stávajících závazků směrem k rozvojovým zemím, které EU v minulosti učinila. Zvlášť situace v těch nejzranitelnějších z nich si žádá dlouhodobé a důvěryhodné závazky a zajištění, že EU bude mluvit a jednat společně. Evropská zpráva o rozvoji dále varuje, že pokud se dárcovské státy zachovají stejně jako v předchozích recesích, hospodářsky slabé státy Afriky se budou muset potýkat se snížením pomoci v roce 2009 o 22 miliard eur, což představuje snížení o 15-20% pro většinu z nich.

Zpráva analyzuje kapacity zranitelných zemí pro vypořádání se s negativními šoky, jaké přináší finanční a hospodářská krize. Rovněž hodnotí současné závazky EU a jejich potenciál na překonání fáze hospodářského oslabení v Africe a přináší návrhy dlouhodobých politických priorit pro budoucí pomoc zranitelným zemím.

Celá zpráva je k dispozici na: http://erd.eui.eu/

EU připravila plán na konsolidaci a posílení svých akcí v Afghánistánu a Pákistánu, kde je podpora mezinárodního společenství nyní třeba více než kdy jindy. Situace v Afghánistánu se zhoršuje a představuje velkou výzvu pro mezinárodní společenství. Pokrok v politických reformách, vládnutí a vytváření fungujícího státu je příliš pomalý. EU je proto připravena asistovat při čelení těmto výzvám. Zaměří se přitom na podporu hospodářského růstu a na posilování kapacity země podporou dobrého vládnutí, lidských práv a efektivní veřejné administrativy na všech úrovních místní vlády.

EU si rovněž přeje dosáhnout stabilního a demokratického Pákistánu. Akční plán pro Pákistán proto představuje komplexní agendu, která staví na posílení strategického partnerství, k němuž se obě strany zavázaly na summitu EU-Pákistán v červnu 2009. Druhý summit se uskuteční v první polovině roku 2010 s cílem revize pokračujícího pokroku agendy EU-Pákistán.

Plán akcí EU v Afghánistánu a Pákistánu představuje skokovou změnu v závazcích EU vůči regionu obou států. Evropská rada si proto pro něj vyžádala vyvinout detailnější implementační schéma, včetně rozpočtových požadavků, které bude přijaté ještě v roce 2009.

Až 73 % Evropanů se domnívá, že chudoba je v jejich zemi rozšířená, a 89 % si přeje, aby jejich vláda začala tento problém ihned řešit. To jsou hlavní výsledky nového průzkumu Eurobarometr, jenž se týkal pohledu na chudobu a sociální vyloučení a který dnes zveřejnila Evropská komise. Průzkum byl představen v souvislosti s nadcházejícím Evropským rokem boje proti chudobě 2010.

„Z těchto výsledků vyplývá, že Evropané si problémy chudoby a sociálního vyloučení v dnešní společnosti uvědomují a chtějí, aby se na jejich řešení více pracovalo,“ uvedl komisař pro sociální věci Vladimír Špidla. „Přestože většina lidí je přesvědčena, že kroky proti chudobě by měla podnikat zejména jejich vláda, tři čtvrtiny očekávají, že důležitou úlohu bude hrát i EU. Téma příštího evropského roku nám tak dává dobrou příležitost postavit boj proti chudobě do centra dění v celé EU.“

Na pozadí neradostné statistiky, která uvádí, že téměř 80 milionů lidí, tj. 16 % obyvatel EU, žije pod hranicí chudoby a v přístupu k zaměstnání, vzdělání, bydlení a sociálním a finančním službám musí čelit závažným překážkám, vrhá dnešní průzkum světlo na mnoho stránek chudoby a sociálního vyloučení.

Občané EU si jsou chudoby a sociálního vyloučení dobře vědomi, přičemž 73 % si myslí, že chudoba je v jejich zemi rozšířená.

Jako nejčastější příčiny chudoby, za které může společnost, uvádějí lidé vysokou míru nezaměstnanosti (52 %) a nízké platy (49 %), dále nedostatečné sociální dávky a důchody (29 %) spolu s příliš vysokými náklady na přiměřené bydlení (26 %). Na druhé straně nedostatečné vzdělání, odborná příprava nebo dovednosti (37 %), rovněž „dědičná“ chudoba (25 %) a závislosti (23 %) jsou podle respondentů nejčastější „osobnostní“ příčiny chudoby.

Více než polovina Evropanů (56 %) si myslí, že nejvíce jsou riziku chudoby vystaveni nezaměstnaní, dalších 41 % považuje za nejzranitelnější skupinu seniory a 31 % uvádí, že nejohroženější jsou lidé s nízkým vzděláním a nedostatečnou odbornou přípravou nebo dovednostmi.

Téměř devět z deseti Evropanů (87 %) je přesvědčeno, že chudoba lidem brání získat přiměřené bydlení, osm z deseti si myslí, že omezuje přístup k vyššímu vzdělávání nebo vzdělávání dospělých a 74 % věří, že chudoba ničí šance získat zaměstnání. Většina Evropanů (60 %) se domnívá, že chudoba má vliv na přístup ke slušnému základnímu vzdělání a 54 % uvádí, že omezuje schopnost udržet si přátele a známé.

V průměru 89 % Evropanů tvrdí, že je třeba, aby jejich vláda začala problém chudoby ihned řešit. V celé Evropě si 53 % lidí myslí, že za boj proti chudobě je odpovědná zejména jejich vláda. Přestože Evropané nepokládají Evropskou unii v boji proti chudobě za hlavního aktéra, mnoho z nich považuje její úlohu za významnou (28 % uvedlo, že je „velmi významná" a 46 % „docela významná").

Průzkum Eurobarometr proběhl od 28. srpna do 17. září 2009. Na základě náhodného výběru respondentů odpovídalo osobně na otázky 27 000 občanů.

Souvislosti

Před deseti lety se vedoucí představitelé EU zavázali, že do roku 2010 „výrazným způsobem přispějí ke snížení chudoby“. Přesto dnes žije stále značný počet Evropanů v chudobě a má omezený přístup k základním službám, jako například zdravotní péči. Chudoba a vyloučení nemají vliv jen na kvalitu života jednotlivců a jejich schopnosti se zařadit do společnosti, ale rovněž brzdí hospodářský rozvoj. To má EU na paměti, když do boje proti chudobě zapojuje politické činitele a aktéry z veřejné i soukromé sféry a zdůrazňuje při tom význam kolektivní odpovědnosti. Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení chce dát prostor pro vyjádření těm, kdo každý den zažívají utrpení.

Další informace

MEMO/09/480

Zpráva z průzkumu Eurobarometr

http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_321_en.pdf

Evropský rok boje proti chudobě

http://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=cs&catId=637

Jestliže chcete zdarma dostávat elektronický zpravodaj Evropské komise o zaměstnanosti, sociálních věcech a rovných příležitostech, zaregistrujte se na stránkách:

http://ec.europa.eu/social/e-newsletter

Uvedené povolení je součástí systému Společenství, jehož cílem je zajistit ochranu obyvatelstva před jaderným nebezpečím.

V Rakousku se může vlastník nemovitosti domoci zákazu imisí vycházejících ze sousedícího pozemku, pokud tyto imise překračují na místní podmínky obvyklou úroveň a mají vliv na běžný způsob užívání nemovitosti. Jsou-li však imise překračující tuto úroveň způsobeny zařízením, jemuž bylo vydáno úřední povolení, může se vlastník před soudem domáhat pouze náhrady skutečně způsobené škody.

Land Oberösterreich (spolková země Horní Rakousy) je vlastníkem pozemků určených pro zemědělské účely a agronomické pokusy, na nichž je zřízena zemědělská škola. Tyto pozemky se nacházejí v Rakousku asi 60 km od jaderné elektrárny Temelín, která sama leží na území České republiky a je provozována podnikem dodávajícím elektrickou energii, společností ČEZ. Výstavba a provoz této jaderné elektrárny byly povoleny českými orgány v roce 1985 a tato elektrárna je v plném provozu od roku 2003.

Podle Land Oberösterreich radioaktivita způsobovaná běžným provozem jaderné elektrárny Temelín nebo riziko zamoření spojené s jejím provozem a s jejími případnými poruchami trvale narušují běžné užívání jejích pozemků.

Z tohoto důvodu Land Oberösterreich a někteří soukromí vlastníci pozemků požádali Landesgericht Linz (zemský soud v Linci), aby společnosti ČEZ uložil zdržet se imisí nebo možných imisí spojených s ionizujícím zářením, které může vycházet z elektrárny Temelín, a uzpůsobit tuto elektrárnu tak, aby splňovala platné technické normy, nebo zastavit její provoz v případě, že nebude možno provést nezbytná uzpůsobení.

Rakouský soud konstatoval, že v Rakousku existuje rozdílné zacházení mezi průmyslovými zařízeními s povolením vydaným tuzemskými orgány a zařízeními, jimž bylo povolení uděleno orgány jiného členského státu, jelikož v případě žaloby na zdržení se imisí, která směřuje proti držiteli takového povolení, se k povolením vydaným posledně uvedenými orgány nepřihlíží.

V tomto ohledu rakouský soud Soudnímu dvoru položil otázku, zda zásada zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti takové rozdílné zacházení umožňuje a zda by povolení vydané českými orgány k provozu jaderné elektrárny Temelín mělo být v Rakousku v rámci takového soudního sporu uznáno.

Soudní dvůr nejprve konstatoval, že průmyslová činnost provozovaná v elektrárně Temelín spadá zejména do oblasti působnosti Smlouvy o ESAE¹.

Dále Soudní dvůr uvedl, že podniky, které provozují zařízení nacházející se v členském státě, jsou obvykle podniky zřízenými v souladu s právem tohoto státu a že jejich situace je srovnatelná se situací státních příslušníků tohoto státu. V důsledku toho musí být rozdílné zacházení v neprospěch zařízení, jehož úřední povolení bylo vydáno v jiném členském státě než v Rakousku, považováno za rozdílné zacházení na základě státní příslušnosti. Zásada zákazu jakékoli diskriminace na základě státní příslušnosti přitom představuje obecnou zásadu práva Společenství, která se použije rovněž v rámci Smlouvy o ESAE.

Soudní dvůr připomněl, že Společenství má na základě Smlouvy o ESAE normotvornou pravomoc k tomu, aby za účelem ochrany zdraví zavedlo povolovací systém, který bude uplatňován členskými státy. Vydávání úředních povolení k výstavbě a provozu jaderných zařízení, pokud jde o jejich aspekty související s ochranou zdraví před riziky vyplývajícími z ionizujícího záření pro obyvatelstvo, tedy spadá do oblasti působnosti Smlouvy o ESAE. Z toho vyplývá, že rozdílné zacházení v neprospěch jaderných zařízení s úředním povolením vydaným v jiném členském státě musí být přezkoumáno ve světle této Smlouvy.

Dále Soudní dvůr uvedl, že diskriminace na základě státní příslušnosti nemůže být odůvodněna cíli čistě hospodářské povahy, jako je ochrana zájmů domácích hospodářských subjektů.

Soudní dvůr zejména připomněl, že na úrovni Společenství byly přijaty základní standardy ochrany zdraví obyvatelstva před nebezpečím vyplývajícím z ionizujícího záření, jejichž dodržení bylo ověřeno Komisí v Temelíně po přistoupení České republiky k EU. Krom toho již v době před tímto přistoupením byly otázky související s bezpečností této elektrárny přezkoumány Komisí a byly předmětem doporučení a monitorování ze strany uvedeného orgánu, jejichž cílem bylo uvést uvedenou elektrárnu na srovnatelnou úroveň jaderné bezpečnosti, jaká existuje pro podobné reaktory nacházející se v jiných zemích Evropské unie.

Navíc Soudní dvůr zdůraznil, že pro případ selhání systému ochrany zavedeného podle Smlouvy o ESAE mohou členské státy podniknout různá opatření na úrovni Společenství k prosazení nápravných kroků, které by mohly být v tomto ohledu nezbytné.

Za těchto podmínek Rakousko nemůže odůvodňovat diskriminaci uplatňovanou ve vztahu k úřednímu povolení k provozu jaderné elektrárny Temelín vydanému v České republice tím způsobem, že se bude dovolávat nutnosti chránit život, zdraví obyvatelstva, životní prostředí nebo vlastnické právo. Stávající normativní rámec Společenství, do jehož kontextu toto povolení částečně spadá, totiž právě zásadním způsobem přispívá k zajištění ochrany těchto hodnot. Proto nemůže být uvedené rozdílné zacházení kvalifikováno ani jako nezbytné, ani jako přiměřené ve vztahu k uvedenému ochrannému cíli.

¹ Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

UPOZORNĚNÍ: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce umožňuje soudům členských států, aby v rámci sporu, který projednávají, položily Soudnímu dvoru otázky týkající se výkladu práva Společenství nebo platnosti aktu Společenství. Soudní dvůr nerozhoduje ve sporu před vnitrostátním soudem. Vnitrostátní soud musí věc rozhodnout v souladu s rozhodnutím Soudního dvora. Toto rozhodnutí je stejně tak závazné pro ostatní vnitrostátní soudy, které případně budou projednávat totožný problém.

Neoficiální dokument pro potřeby sdělovacích prostředků, který nezavazuje Soudní dvůr.

Úplné znění rozsudku se zveřejňuje na internetové stránce CURIA v den vyhlášení.

Kontaktní osoba pro tisk: Balázs Lehoczki (+352) 4303 5499

Obrazový záznam z vyhlášení rozsudku je dostupný na Europe by Satellite (+32) 2 2964106

What is the digital dividend?

The "digital dividend" refers to the radio spectrum which becomes available as a result of the switchover of terrestrial TV transmission from analogue to digital technology which uses the spectrum more efficiently. Digital transmission allows the same television channels to be carried using five to six times less radio spectrum.

When will the spectrum freed by digital switchover become available in Europe?

The digital dividend is already partially available as five countries in the EU (Finland, Germany, Luxemburg, the Netherlands and Sweden) have already switched-off analogue broadcasting and released the corresponding radio frequencies. However, even in these EU Member States, some of the frequencies are affected by interference from analogue broadcasting transmissions from neighbouring countries. These transmissions require high power signals that can travel over hundreds of kilometres. This means that the digital dividend can only be fully used when all EU countries switch off analogue broadcasting and move to digital in a coordinated way and following harmonised technical requirements. In view of the current economic downturn, it is also important to avoid any delay in achieving the complete switch-off of analogue broadcasting in Europe; the analogue switch-off should instead be accelerated.

How is spectrum managed? Is there some EU coordination?

Radio spectrum knows no borders. While the management of radio spectrum in Europe remains a national competence, spectrum coordination at EU level is increasingly needed as most new wireless applications are mass market services which require economies of scale and the benefits of free circulation in the single market.

EU spectrum policy was introduced as a formal EU policy in 2002 with the adoption of the Radio Spectrum Decision. This decision already provides mechanisms for some coordination and collaboration between Member States, including the possibility to adopt technical harmonisation measures at EU level (IP/05/1199).

What is the Commission proposing today on the digital dividend?

Conscious of the need to balance EU harmonisation to secure the benefits of the Single Market with the need for flexibility at national level (due to local specificities and the legacy situation regarding broadcasting), the Commission is proposing three types of actions to coordinate the use of the digital dividend and maximise its potential social and economic impact.

1. Urgent actions:

to accelerate the transition from analogue to digital terrestrial TV and free all radio frequencies used by analogue infrastructures by 1 January 2012 in the EU;

to define, in the coming months, common technical harmonisation conditions for the 790-862 MHz sub-band, to allow Member States who wish to open up that sub-band for new uses, such as wireless broadband, to do so in a consistent way without fragmenting the single market. These harmonised conditions of use will be kept to the minimum to preserve technology and service flexibility for future users.

2. Strategic actions:

to decide, following a debate with the European Parliament and Council, whether and when all Member States should open the 790-862 MHz sub-band for uses other than high power broadcasting;

to adopt a common EU position, to be endorsed by the European Parliament and Council, in future international negotiations on the digital dividend;

to consider requiring all Member States to apply a minimum level of spectrum efficiency for future uses of the digital dividend.

3. Actions addressing longer term issues:

to allow further increases by using the "white spaces", i.e. the unused spectrum between two TV coverage zones;

to ensure the smooth migration to other spectrum bands of existing applications operating in the same Ultra High Frequency spectrum as secondary uses, such as wireless microphones;

to facilitate research in order to improve future equipment's capability to use the digital dividend spectrum.

Why does the Commission think it's urgent to act on the digital dividend now?

There is a recurrent shortage of spectrum for new applications, especially of spectrum below 1 GHz which enables signal to travel relatively far and to penetrate buildings easily, allowing effective indoor use. The digital dividend is a once in a lifetime opportunity to free a significant amount of valuable spectrum for new applications.

Moreover, it is a timely stimulus to investments which could contribute to the EU's economic recovery. By failing to act now, the EU would miss out on the potential synergies and Member States might regulate this spectrum in dispersed way to the detriment of the internal market.

Who will benefit from this new initiative?

European consumers will be the main beneficiaries. As a result of coordinated European decisions on the digital dividend, consumers should get better and cheaper access to wireless broadband services, enhanced TV broadcasting services, and a potentially wide range of new innovative wireless services, like 3G mobile phones.

European internet users in rural areas stand to gain from more choice in the way they connect to the internet. Most high-speed internet users today have an ADSL subscription that runs on cables, like a fixed phone connection. However, many remote or rural areas are not reached by the infrastructure in the ground that delivers broadband internet, and extending the network can be costly. This makes wireless broadband using the radio spectrum one of the best prospects for bridging the digital divide where 30% of the EU's rural population has not access to high-speed internet (IP/09/343).

Europe's technology industries will benefit from the availability, under harmonised conditions in the single market, of a substantial amount of "high quality" radio spectrum (over which signals travel far and penetrate building walls).

What kind of new services can use the new spectrum?

Most new services will most likely develop in the broadcasting and wireless broadband domains. They should facilitate access to high-speed broadband services in rural areas, accelerate the take-up of mobile broadband by the population, and pave the way for more TV programmes and High Definition TV. Depending on national decisions, public services, such as for public protection or security services, might also benefit from the new broadband platforms.

What is the potential economic impact of a better European coordination of the digital dividend spectrum?

The potential economic impact will depend on the actual demand for new services. A recent Commission study estimates the potential benefit of EU coordination of the digital dividend spectrum to be € 20 to 50 billion (over a 15 year period compared to EU countries acting alone). This estimate includes the value of unforeseeable new applications that could emerge in the future in this spectrum.

What are the next steps?

The Commission will define the harmonised technical conditions for the use of the 790-862 MHz sub-band for new services. An agreement with Member States by early 2010 will allow Member States who wish to do so, to make the sub-band available for new services on a national basis, without delay, along harmonised technical parameters which will avoid the risk of fragmentation in the single market.

The Commission will also conduct a debate with the European Parliament and the Council on its proposed strategic actions in view of a political agreement in 2010. The other, longer term, development issues (see long term actions in list above) will be further discussed with industry and consumer representatives in order to define ways for concrete action.

What is the problem?

Road transport is the second biggest source of greenhouse gas emissions in the EU, after power generation. It contributes about one-fifth of the EU's total emissions of carbon dioxide (CO2), the main greenhouse gas. Road transport is one of the few sectors where emissions are still rising rapidly, and the sector is currently undermining the EU's efforts to tackle climate change. Light commercial vehicles make up about 12% of the light-duty vehicle fleet. Although there have been significant improvements over recent years in vehicle technology – particularly in fuel efficiency, which translates into lower CO2 emissions – these have not been enough to neutralise the effect of increases in traffic and car size. Greenhouse gas emissions from transport have increased by 35.8% over the 1990-2006 period, and emissions from road transport have increased by 29.3%. This increase acted as a brake on the EU's progress in cutting overall emissions of greenhouse gases, which fell by 9% in the EU-27.

What is the EU's objective?

To help reduce greenhouse gas emissions and meet its Kyoto Protocol targets, the EU has agreed that average CO2 emissions from light commercial vehicles should not exceed 175g CO2 per km by 2016, phased in from 2014. They should then drop further to 135g/km by 2020. This approach follows similar legislation on the CO2 emissions of passenger cars which came into force in April 2009[1]. The target compares with an average emissions level of 203g CO2 per km in 2007. Achieving this target will help Member States deliver the emissions reductions needed to respect the Kyoto protocol and its successor.

How will it work in practice

The draft legislation is aimed at reducing the average CO2 emissions from new vans to 175 g/km by 2016, to be phased in from 2014, and to 135 g/km by 2020. Indicative emissions are established for each van according to its weight from an emissions limit curve in the draft Regulation. Each manufacturer has a target calculated as the average of the indicative emissions of all the vans for which it is responsible in a given year. A Manufacturer must ensure that from 2014 those vehicles registered in the EU for which it is responsible have average emissions that are below its target when 75% of their vehicles are taken into account. For the calendar year 2015, the percentage rises to 80% and from 2016, 100% of a manufacturer's fleet will have to comply on average. The limit value curve is set in such a way that a fleet average of 175 grams of CO2 per kilometre is achieved for the EU as a whole. Only the fleet average is regulated, so manufacturers will still be able to make vehicles with emissions above the limit value curve provided these are balanced by other vehicles which are below the curve.

What are the incentives for manufacturers?

Most manufacturers are expected to meet the target set by the legislation, so significant penalties should be avoided. But an excess emissions premium will be payable if a manufacturer's average emission levels are above the limit value curve. The size of the premium will vary according to the degree of exceedance. It will be calculated on the basis of the number of grams per kilometre (g/km) that an average vehicle sold by the manufacturer is above the curve, multiplied by the number of vehicles sold by the manufacturer. A premium of €5 has been proposed for the first g/km of exceedance, €15 for the second g/km, €25 for the third g/km, and €120 for each further g/km.

The precise formula for the limit value curve is:

Permitted specific emissions of CO2 = 130 + a × (M – M0)

Where:

M = mass in kg

M0 = 1706.0

a = 0.093

How does this differ from the legislation on cars?

The draft legislation is closely modelled on the legislation for cars. But the market for LCVs differs from the car market, so this is reflected in the proposal.

The limit value curve is different in its value and its slope because of the different masses and emission levels of vans as compared to cars. The curve was flatter for cars, making the target harder to achieve for larger cars. This is not the case for vans, because commercial buyers of vans are expected to buy vehicles to reflect their needs, so there is little risk of an uncontrolled increase in the size of vans.

The excess emissions premium of €120 per g/km is higher than the one for cars (€95) because of the difference in marginal compliance costs.

The dates of the introductory phase-in are different because this proposal comes after the car proposal, and there is still a need for lead time.

The rules on derogations for small-volume manufacturers are different, because van manufacturers do not share the same characteristics as car makers.

How does manufacturers' current performance compare to the targets?

The chart below shows the actual position of the various car manufacturers in terms of the average CO2 emissions of the new cars they manufactured in 2000.

[1] Regulation (EC) No 443/2009

How will manufacturers' progress be monitored?

Manufacturers' progress will be monitored each year by the Member States on the basis of new car registration data. This data will be reported to the European Commission and published, enabling progress to be tracked.

Will this harm the competitiveness of the European car industry? What about American and Japanese manufacturers?

Europe has a strong and innovative automotive sector and the legislative proposal aims to safeguard that global competitiveness. In a carbon constrained world, increasing the fuel efficiency of European vehicles will boost their competitiveness around the world.

The proposal covers all manufacturers that sell new LCVs in Europe, so that American, Japanese and Korean manufacturers will be concerned as much as European ones. The European car industry includes American manufacturers since they sell their cars through European subsidiaries or parent companies, e.g. Ford of Europe.

How will small manufacturers comply?

Manufacturers may group together to form a pool which can act jointly in meeting the specific emissions targets. In forming a pool, manufacturers must respect the rules of competition law and the information that they exchange should be limited to average specific emissions of CO2, their specific emissions targets, and their total number of vehicles registered.

In addition, manufacturers who sell fewer than 22,000 vehicles per year and who cannot or do not wish to join a pool can instead apply to the Commission for an individual target.

What about the economic crisis? Shouldn't new burdens for the industry be avoided?

While the proposal will require new investment in the vehicle industry, it is expected to lead to net savings in all those companies that use light commercial vehicles – many of them SMEs.

The need for lead time has been respected so the industry will have time to prepare for the legislation. The first step of 175g/km will be possible without radical new technologies. Furthermore, the technology in small and medium-sized vans is derived from that for cars, and manufacturers will be able to benefit from the developments already underway in connection with the legislation on CO2 from cars.

The need to reduce CO2 emissions from all road vehicles is increasingly recognised all over the world. The future world leaders in the vehicle industry will be those with the most advanced fuel-saving technology, and the present legislation gives a further boost to technology development and innovation, both among vehicle manufacturers and their suppliers.

How much will the measures cost? Will LCV prices increase?

While vehicles will rise in price by a certain amount, this will be more than compensated for by fuel savings. The additional cost of a new vehicle is expected to be around €1100 for the first step of emissions limit and when the 2020 target is included between €3200 and €3500 in 2020.

What impact will the strategy have on the vehicle industry? Will jobs be lost or moved outside the EU?

All manufacturers, wherever they come from, will be subject to the CO2 requirements when selling LCVs in the EU. The need to meet the mandatory target will stimulate research and development, most of which would be done in the EU as far as EU manufacturers are concerned.

In practice, the most competitive vehicle industries are located in the regions where the most ambitious fuel efficiency standards are applied, namely Europe and Japan. The Commission's action will strengthen the competitiveness of Europe's motor industry since there is growing evidence, including from key players in the financial markets, that fuel efficiency will become an increasingly important competitive factor for vehicle manufacturers as global constraints on carbon emissions tighten.

Will older vehicles have to be taken off the market?

No, the emissions targets will only apply to new vehicles when they are put on the market. Vehicles sold before the requirement takes effect will not be affected and will not have to be taken off the road. But the lower fuel costs of the new vehicles will provide a powerful incentive for trading in older vehicles.

Is this part of a wider strategy?

In February 2007 the Commission adopted a comprehensive strategy to reduce carbon dioxide emissions from new cars and vans sold in the European Union, with a long-term objective of limiting average CO2 emissions from new cars to 120 grams per km by 2012. With the proposal on light commercial vehicles, the Commission has delivered on almost all of the measures with the exception of mobile air conditioners where action is still under preparation.

The complete list of measures in the strategy is:

EU legislation to reduce CO2 emissions from new cars (already in force) and vans (the proposed legislation on vans).

Improvements for car components with the highest impact on fuel consumption, such as tyres (agreed in co-decision) and air conditioning systems (still under preparation), and a gradual reduction in the carbon content of road fuels, notably through greater use of biofuels (delivered).

What is the next step?

The draft regulation will now be discussed by the Council and the European Parliament as part of the co-decision procedure. If and when adopted by the co-legislators, the regulation will be directly applicable in the Member States and will not need to be transposed in national law by national legal instruments.

Komise navrhla 28.10. legislativu k snížení průměrných emisí CO2 lehkých komerčních vozidel (dodávek) produkujícími nad 175 g/km CO2. Návrh bude rozložen na období 2014 až 2016 a formuluje dlouhodobý cíl snižování emisí do roku 2020 na 135 g/km. Formát navržené legidslativy je obdobný jako u návrhu na osobní atuta z konce roku 2008. Jde o jeden z nevyřešených prvků strategie EU k zlepšení palivové ekonomiky: dodávky se podílejí cca 12% na celkových emisí uhlíku. Návrh podtrhuje závazek EU předložit konkrétní opatření k plnění snižování emisí skleníkových plynů.

Jak bude legislative fungovat

Návrh sleduje legislativu k osobním autům. Emisní limity jsou stanoveny podle hmotnosti vozidla s využitím limitní křivky hodnot. Křivka je stanovena tak, aby se dosáhlo průměru 175 g/km. Výrobci musí zajistit, že vozidla registrovaná v EU od roku 2014 budou pod mezní hodnotou u 75% vozidel. V roce 2015 vzroste pak podíl na 80%, od roku 2016 bude v souladu s průměrem 100% vozidel. Reguluje se jen průměr, aby výrobci mohli ještě vyrábět vozidla nad limit, pokud to vyváží jiná vozidla.

Jakých vozidel se to týká?

Dodávek, představujících cca 12% trhu lehkých nákladních vozidel. (Vozidel s užitečnou hmotností do 3,5 t - N1) a s hmotností bez nákladu maximálně 2610 kg. Plnění se bude sledovat v členských státech z roční registrace.

Budou pokuty pro výrobce?

Návrh předpokládá podněty pro výrobce k snížení emisí CO2 placením premií za překročení křiviky hodnot - v závislosti na g/km x počet vozidel. V počátečním období do roku 2018 bude premie 5 € pro 1. g/km, 15 € pro 2. g/km na křivku, 25 € za g/km a 120 € za každý další g/km.

Hodnota je vyšší než pro auta (95 €) v důsledku rozdílů v souladu. Od roku 2019 budou premie za 1.g 120 € na vozidlo.

Konkurenceschopnost pružností

Návrh je zaměřen na podporu evropské konkurenceschopnosti podporem technik překračujících hranice pokroku v automobilovém průmyslu. Na podporu inovací se zařadí úvěry pro vozidla, se snížením emisí, na něž se nevztahují testy CO2. Do roku 2018 budou další podněty s extrémně nízkými emisemi (pod 50 g/km).

V návrhu je zabudován stupeň pružnosti. Výrobci se mohou seskupit do skupin a jednat společně k dosažení limitů. Nezávislí výrobci s výrobou do 22 000 vozidel ročně požádají Komisi o individuální cíle.

Návrh se nyní sdělí Radě a EP jako součást procesu spolurozhodování. Další informace:

http://ec.europa.eu/environment/air/transport/co2/co2_cars_regulation.htm

Komise přijala sdělení, vycházející z prvního roku zkušeností fungování registru pro zájmové skupiny. Registrace se stala běžným krokem pro ty, kteří mají zájem na komunikaci s evropskými institucemi. Více než 2000 dobrovolně registrovaných organizací tvoří solidní základ pro fungování registru. Komise nyní doufá, že se jí podaří urychlit společnou dohodu na vytvoření ještě většího registru s Evropským parlamentem.

Specifické kategorie zájmových skupin

Registr během svého působení umožnil definovat některé hlavní lobbyistické aktivity, mezi které patří zprávy vědeckých skupin, platformy, fora či kampaně. Mezi nejčastěji registrované platformy patří právní firmy a vědecká uskupení.

Příští kroky

Na základě revize fungování registru pro lobbyisty se nyní Komise vrátí ke své práci na společném registru s Evropským parlamentem. Přští zasedání skupiny expertů na vysoké úrovni z obou institucí se uskuteční 12.11. tohoto roku.

Více informací na:http://ec.europa.eu/transparency/regrin

Komise schválila sdělení, jehož cílem je zlepšit fungování potravinového dodavatelského řetězce v Evropě. Nedávný prudký propad cen zemědělských komodit spolu s trvale vysokými cenami potravin vyvolává obavy ohledně výkonnosti tohoto klíčového odvětví evropského hospodářství. Významným krokem k účinnějšímu potravinovému dodavatelskému řetězci bude zlepšení komerčních vztahů mezi aktéry tohoto řetězce, které přinese prospěch všem aktérům řetězce, jakož i spotřebitelům.

„Pro zúčastněné strany potravinového dodavatelského řetězce, spotřebitele a tvůrce politiky je velmi důležité, aby se v rámci celého řetězce zvýšila transparentnost cen.Nový evropský nástroj pro sledování cen potravin představuje důležitý krok kupředu tímto směrem“,prohlásil komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Joaquín Almunia.

Mariann Fischer Boelová, komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova, uvedla: „Jak ukázal poslední vývoj na trhu s mlékem, velmi často neexistuje propojení mezi cenou, kterou dostane zemědělec, a cenou, kterou platí zákazník v obchodech. Spolu s orgány členských států zdvojnásobíme úsilí, abychom zajistili, že potravinový dodavatelský řetězec bude účinně fungovat od zemědělského podniku až po samotného zákazníka. Požádám skupinu odborníků na vysoké úrovni pro mléko, aby se podrobně zabývala závěry této zprávy a aby v případě potřeby doporučila opatření. Musíme našim zemědělcům v odvětví mléka zajistit důstojné životní podmínky nyní i v budoucnu. A totéž platí pro výrobce jiných zemědělských produktů.“

Komise ve svém dnešním sdělení přichází s novými konkrétními opatřeními na úrovni členských států i na úrovni EU, která mají zlepšit fungování potravinového dodavatelského řetězce v Evropě.

Potravinový dodavatelský řetězec zahrnuje důležitá odvětví – zemědělství, potravinářský průmysl a distribuci – která dohromady zaměstnávají více než 7 % evropských občanů. Tato odvětví mají přímý dopad na všechny obyvatele, neboť potraviny představují v průměru 16 % výdajů domácností. Je proto naprosto nezbytné, aby potravinový dodavatelský řetězec správně fungoval a poskytoval kvalitní a bezpečné potraviny za dostupné ceny.

Pokud jde o fungování potravinového dodavatelského řetězce, již nějakou dobu vzbuzuje obavy vývoj v cenách potravin. Prudký pokles cen zemědělských komodit v roce 2008 se dosud plně neodrazil na nižších cenách potravin na úrovni producentů a spotřebitelů. Během posledních měsíců se tato situace nejzřetelněji projevila v odvětví mléka.

Sdělení odhaluje značné napětí ve smluvních vztazích mezi aktéry dodavatelského řetězce, které vyplývá z jejich odlišnosti a z rozdílů ve vyjednávací síle. Rovněž upozorňuje na nedostatečnou transparentnost cen v celém řetězci a na zvýšenou nestálost cen komodit. Kromě toho ukazuje, že vnitřní trh s potravinami je stále roztříštěný z hlediska produktů i z hlediska členských států.

S cílem vyřešit zjištěné problémy a zlepšit fungování řetězce Komise navrhuje:

- Podpořit mezi zúčastněnými stranami potravinového dodavatelského řetězce udržitelné vztahy založené na trhu:

- Komise bude s členskými státy spolupracovat na zjišťování nespravedlivých smluvních podmínek, které vyplývají z nerovnoměrnosti vyjednávací síly, na zvyšování informovanosti aktérů o této otázce a na snadnějším oznamování potenciálního zneužívání.

- V těsné spolupráci s orgány členských států odpovědnými za hospodářskou soutěž bude Komise nadále pozorně sledovat vývoj situace v dodavatelském řetězci z hlediska konkurence.

- Zvýšit transparentnost potravinového dodavatelského řetězce:

- Komise dnes zveřejňuje první verzi evropského nástroje pro sledování cen potravin, který přispěje k lepšímu porozumění vývoji cen, a vyzývá členské státy, aby na internetu zřídily snadno přístupnou službu umožňující porovnávat maloobchodní ceny potravin.

- Komise rovněž přichází s řadou opatření na zlepšení dohledu nad trhem se zemědělskými komoditními deriváty s cílem zabránit nestálosti a spekulacím.

- Posílit integraci vnitřního trhu s potravinami a konkurenceschopnost všech odvětví potravinového dodavatelského řetězce:

- Komise přezkoumá vybrané environmentální normy a systémy označování původu, které mohou bránit přeshraničnímu obchodu.

- Komise posoudí opatření zaměřená na řešení teritoriálních praktik týkajících se omezení dodávek, kdy dodavatelé „nutí“ maloobchodníky, aby odebírali zboží z místních zdrojů.

- Zejména v odvětví prvovýroby je třeba zjistit, jakým způsobem posílit vyjednávací pozici zemědělců, např. vytvořením organizací producentů, a současně zachovávat pravidla spravedlivé hospodářské soutěže. To by bylo možné provést např. v rámci politiky rozvoje venkova nebo v širším rámci SZP po roce 2013.

Komise předloží zprávu o pokroku dosaženém ohledně těchto návrhů do konce roku 2010. Vzhledem k tomu, že pro úspěch těchto iniciativ je podstatné zapojení zúčastněných stran a členských států, navrhuje Komise rozšířit členství, právní postavení a mandát skupiny na vysoké úrovni pro konkurenceschopnost zemědělství a potravinářského průmyslu, a vytvořit tak fórum pro diskuse o potravinovém dodavatelském řetězci.

Toto sdělení je výsledkem práce meziútvarové pracovní skupiny pod vedením generálních ředitelství AGRI a ECFIN, na níž se aktivně podílely útvary komisařky Kroesové a Kunevové.

Souvislosti

Komise sleduje vývoj cen potravin v rámci monitorování trhu, které bylo zahájeno v souvislosti s přezkumem jednotného trhu v roce 2007. V prosinci 2008 zveřejnila průběžnou zprávu „Ceny potravin v Evropě“ s plánem na stanovení klíčových směrů politických opatření.

Sdělení je v úplném znění k dispozici na adrese:

http://ec.europa.eu/economy_finance/thematic_articles/article16028_en.htm

Evropská komise dnes přijala zprávu o pokroku při provádění svého akčního plánu na posílení sdíleného řízení strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU. Zprávu představili komisaři Paweł Samecki (regionální politika) a Vladimír Špidla (zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti). Uvádí se v ní opatření, která byla přijata v zájmu zlepšení finančních kontrol v členských státech a omezení počtu chyb, jež mohou vést k neoprávněným žádostem o platbu z rozpočtu EU.

Komisař pro regionální politiku Paweł Samecki uvedl: „Komise považuje zlepšování řídicích a kontrolních systémů za jednu z hlavních priorit.S pomocí členských států jsme zavedli akční plán, který má zajistit spolehlivou a přesnou certifikaci výdajů.Ta nám na oplátku pomůže v dlouhodobém výhledu snížit míru chybovosti a chránit peníze daňových poplatníků.Dnes už je patrné, že naše společné úsilí přináší ovoce:Komise a členské státy jsou odhodlány přijmout přiměřená opatření, objeví-li se nějaké chyby.Daří se nám také zjednodušit pravidla pro financování."

Komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Vladimír Špidla řekl:„Komise a členské státy tvrdě pracovaly na tom, aby byly peníze daňových poplatníků účelně využity a aby z peněz EU měli prospěch její občané.Zjednodušení je důležité zejména pro pořadatele menších projektů. Z toho důvodu jsme zavedli některá zjednodušení týkající se účetnictví, která se projeví při vykazování nepřímých nákladů na začátku stávajícího programového období.Komise aktivně podporuje využívání tohoto praktického zjednodušení a mohu s radostí oznámit, že došlo ke značnému pokroku, jelikož většina členských států informovala v minulých měsících Komisi o projektech, které zavádějí v rámci svých programů nebo jejich částí.“

Přísnější opatření v zájmu snížení chybovosti

Komise přijala dne 19. února 2008 akční plán sestávající ze 37 bodů. Byl vypracován jako praktická odpověď na doporučení Evropského parlamentu a Evropského účetního dvora posílit řídicí a kontrolní systémy v členských státech a snížit riziko chybných žádostí o platbu. Za odhalování a řešení chyb jsou v první řadě odpovědné členské státy. Úlohou Komise je naopak dohlížet, zda tomu tak je. Cílem akčního plánu je zajistit, aby vnitrostátní orgány, dříve než předloží Komisi žádost o platbu, podrobně přezkoumaly, zda jsou výdaje ze strukturálních fondů způsobilé. Nesplní-li požadovaná kritéria, existují přísnější opatření na zastavení plateb nebo získání peněz zpět prostřednictvím finančních oprav (viz MEMO/09/481).

Ve dnešní zprávě se zdůrazňuje, že přísnější opatření, která Komise zavedla, již přinášejí konkrétní výsledky. Letos zatím Komise získala zpět 629 milionů EUR a odhaduje, že do konce roku 2009 dostane nazpět další půl miliardu eur. Zpráva rovněž ukazuje, že členské státy čím dál častěji provádějí vlastní finanční opravy, což jim umožňuje žádat o platby na jiné způsobilé projekty.

Cílem akčního plánu je rovněž pomoci členským státům s přípravami účetní uzávěrky programů strukturálních fondů na období 2000–2006 a zajistit účinné ověřování auditních strategií a systémů finanční kontroly členských států na rozpočtové období 2007–2013.

Zjednodušení pravidel financování

Komise a členské státy dosáhly v oblasti zjednodušení pravidel pro financování značného pokroku. Chyby často pramení ze složitých pravidel, která nejsou správně pochopena nebo použita. Díky zjednodušení se má snížit byrokratická zátěž, aniž by byly oslabeny finanční kontroly. Mezi nedávné změny patří opatření umožňující paušální a jednorázové platby v zájmu snížení administrativní zátěže příjemců.

Komise nabízí řídicím orgánům odpovědným za provádění programů strukturálních fondů rovněž vzdělávání a odborné vedení. V červnu byl v Bruselu pro vnitrostátní auditní orgány uspořádán rozsáhlý seminář a na tento rok jsou plánována dvě další školení.

Poznámka pro redaktory

Od roku 2000 pomohla politika soudržnosti EU vytvořit přibližně 600 000 pracovních míst. V rámci této politiky se v letech 2007 až 2013 investuje 347 miliard EUR do 27 členských států, což představuje 35 % celkového rozpočtu Společenství na totéž období (975 miliard EUR).

Další informace o evropské politice soudržnosti jsou k dispozici na adrese:

http://ec.europa.eu/regional_policy/index_en.htm

http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=325&langId=cs (Evropský sociální fond)

Digitální televize nahrazuje naši starou analogovou, čímž se uvolní čtyři pětiny kmitočtových pásem, které dříve přenášely televizní vysílání do našich domovů. Znamená to, že je lze využít pro nové inovativní služby využívající rádiové spektrum, počínaje bezdrátovým internetem a modernějšími mobilními telefony až po nové interaktivní televizní kanály s vysokým rozlišením. Největší by mohl být přínos pro vzdálené regiony, protože bezdrátové širokopásmové technologie by mohly využít nové části spektra a přivést vysokorychlostní internet do oblastí, kam pozemní linky zatím nedosáhly. Komise dnes představila plány na koordinované přidělování spektra, které podpoří investice a hospodářskou soutěž v oblasti těchto případných nových služeb. Bude-li přidělování nově uvolněných frekvencí – „digitální dividendy“ – pro nové služby koordinováno na celoevropské úrovni, může pro hospodářství znamenat injekci ve výši 20 až 50 miliard eur. Plán plného využití potenciálu digitální dividendy vyžaduje, aby se zapojily i Evropský parlament a země EU, a odráží důležitou roli, kterou mají sehrát.

„Digitální dividenda je příležitost, jaká se naskytne jednou za život: uskutečnit plán „širokopásmového připojení pro všechny“ v celé Evropě a podpořit některá z nejinovativnějších odvětví našeho hospodářství.Evropa získá z digitální dividendy nejvíce, budeme-li pracovat společně a na společném plánu.Komise na přípravě plánu úzce spolupracovala se zeměmi EU, Evropským parlamentem, odvětvím a spotřebiteli,“ uvedla Viviane Redingová, komisařka EU pro informační společnost a média.„Vyzývám země EU, aby urychlily přechod na digitální televizi a dokončily jej do 1. ledna 2012.Důrazně žádám i vnitrostátní orgány, aby digitální dividendu využily na podporu hospodářské soutěže, otevřely trh novým operátorům a novým službám, a zvýšily tak přínos pro hospodářství.Pouze tak zajistíme využití digitální dividendy, které přinese bezdrátové širokopásmové připojení do oblastí EU, kam vysokorychlostní internet jinými technologiemi účinně zavést nelze.“

Návrhy na využití digitální dividendy, které dnes Komise přijala, vyžadují, aby členské státy EU urychlily vypnutí analogového televizního vysílání a dokončily jej do 1. ledna 2012. Pět zemí (Finsko, Německo, Lucembursko, Nizozemsko a Švédsko) a Spojené státy již dokázaly, že analogové vysílání lze vypnout rychle (IP/09/266).

Návrhy se rovněž snaží využít hospodářský potenciál ve výši 20 až 50 miliard eur plynoucí z účinné evropské koordinace digitální dividendy (jehož lze dosáhnout během 15 let, budou-li země EU jednat společně). Za tímto účelem stanoví, jak lze jednu část uvolněného spektra, konkrétně dílčí pásmo 790–862 MHz (kmitočet s velkým dosahem, který prochází stavbami), vyhradit na podporu vzniku nových bezdrátových služeb (jako jsou služby mobilní telefonie 3G a 4G (IP/09/1238), které umožňují video-streaming, plnohodnotné prohlížení webových stránek a rychlé stahování dat do mobilních telefonů). Přispěje to ke splnění cíle – pokrytí 100 % obyvatel EU vysokorychlostním širokopásmovým připojením do konce roku 2013 (IP/08/1771, MEMO/08/735).

Komise oznámila, že bude pro maximální účinek těchto kroků harmonizovat technické podmínky využití dílčího pásma 790–862 MHz, aby byl jednotný trh skutečně jednotný, až země EU otevřou toto dílčí pásmo novým službám. Poskytovatelé služeb a výrobci zařízení a aplikací pak budou moci rozvíjet činnost bez ohledu na hranice a pro spotřebitele bude používaní roamingu při cestování snadnější. Podobný přístup dal v 90. letech vzniknout mobilním telefonům GSM.

Podle svých návrhů by měla Komise společně s Evropským parlamentem a Radou rovněž řešit strategické cíle, jako je tempo otevírání digitální dividendy pro jiná využití než výkonné vysílání, dohodnutí společného evropského postoje pro jednání se sousedními zeměmi o spektru digitální dividendy a možnost sjednat budoucí cíle EU pro používání účinnějších technologií v digitální dividendě.

V průběhu první poloviny roku 2010 požádá Komise Evropský parlament a Radu o podporu plánu a před dokončením návrhů prodiskutuje dlouhodobé problémy se stávajícími a možnými budoucími uživateli spektra.

Obecné souvislosti:

V roce 2007 navrhla Komise opatření, která usnadní mobilním operátorům v Evropě nabízet a vyvíjet inovativní bezdrátové technologie (IP/07/1170). Tento návrh následoval po sdělení o urychlení přechodu na digitální vysílání, které určilo digitální dividendu jako prioritu politiky rádiového spektra. Dne 9. července 2009 komisařka Redingová oznámila, že odstupující Komisi předloží návrhy na využití digitální dividendy (SPEECH/ 09/336).

Dnešní doporučení a sdělení je k dispozici na adrese:

http://ec.europa.eu/information_society/policy/ecomm/radio_spectrum/topics/reorg/dividend/index_en.htm

Video:„Co je rádiové spektrum?“

http://ec.europa.eu/information_society/policy/ecomm/videos/radio_spec/what_is_rs.swf

MEMO/09/482

Annex

Group	Member States
A (switch off completed)	BE (Flanders), DE, FI, LU, NL, SE
B (switch-off date end 2010 or earlier)	AT, DK, EE, ES, MT, SI
C (switch-off before end 2012)	BE (Brussels and Wallonia), BG, CY, CZ, EL, FR, HU, IT, LT, LV, PT, RO, SK, UK
D (switch-offafter 2012 or no confirmed switch-off plans available)	IE, PL

The US switched off analogue TV on 12 June 2009. Japan's switch-off is planned for July 2011, South Korea for end 2012, Australia for 2013, India and Russia for 2015.

Typickými příklady toho, co umožní internet budoucnosti, jsou méně přetížené silnice, lepší a účinnější dodávka energie nebo kvalitní lékařské ošetření z domova. Fyzické objekty jako automobily nebo mobilní zařízení propojí s příslušnými infrastrukturami (například systémy řízení dopravy), aby bylo možné používat ohromné množství dat v reálném čase ke zlepšení obchodních procesů a účinnosti těchto infrastruktur. Evropská komise dnes představila strategii, která má Evropu postavit do čela rozvoje inteligentních internetových infrastruktur. Vyzývá evropské vlády a jejich odvětví IKT (informačních a komunikačních technologií), aby využily rostoucí poptávky po inovačních internetových aplikacích a učinily ze stávajících infrastruktur, např. systémů zdravotnictví, elektrorozvodných sítí nebo řízení dopravy, infrastruktury „inteligentní“. Za tímto účelem zahájí partnerství veřejných orgánů a hlavních subjektů v oblasti IKT s rozpočtem ve výši 300 milionů EUR na období 2011–2013, vyčleněným na projekty, jež budou v dohledné době vybrány, a doplňujícím každoroční podporu ve výši 200 milionů EUR na trvalý výzkum v oblasti podpůrné internetové technologie.

„Internet může pomoci vyrovnat se s problémy budoucnosti a je klíčem k vyvedení evropského hospodářství z krize. Aplikace a technologie online mohou zlepšit dopravu ve městech, které se brzy stanou domovem 70 % světové populace. Mohou a musí zlepšit systémy, které hospodaří s naší energií, protože spotřeba elektřiny se do roku 2030 zdvojnásobí. A vzhledem k tomu, že populace EU stárne, může internet zefektivnit naše systémy zdravotní péče a pacienty ošetřovat na dálku,“ uvedla Viviane Redingová, komisařka EU pro informační společnost a média.„Právě Evropa se svými podniky by měla využít příležitosti k rozvoji těchto technologií a aplikací, které mohou do značné míry zvýšit hospodářskou a sociální účinnost každodenních procesů.“

Evropská komise dnes navrhla strategii internetové inovace v celé EU, která spojuje vlády s různými průmyslovými odvětvími v celé Evropě. Cílem této strategie je zlepšit infrastruktury s klíčovým významem pro naše hospodářství a společnost tím, že jim v jejich každodenním fungování umožní lépe zpracovávat ohromná množství dat. Datový provoz na internetu v dnešní době každoročně narůstá již o 60 %. Protože se k internetu připojují miliardy senzorů a mobilních zařízení online s cílem poskytovat čím dál sofistikovanější informace, musí být tyto infrastruktury dostatečně „inteligentní“ na to, aby mohly takto velká množství dat využívat v reálném čase. Například internetovou technologií podporující senzory, inteligentní etikety a v budoucnu též navigační družicový systém Galileo by bylo možné snížit dopravní zácpy, které Evropu stojí 135 miliard EUR ročně, o 20 % a emise o dalších 15 % (IP/08/1979).

Cílem dnešního plánu je postavit Evropu do čela výzkumu a zavádění budoucích internetových technologií nutných k přeměně infrastruktur v infrastruktury inteligentní v oblastech, které ovlivňují každodenní život, jako je zdravotní péče, doprava a energetika. Nejenže se tím posílí konkurenceschopnost evropského odvětví IKT, ale evropští spotřebitelé budou zároveň těžit z výhod těchto nových aplikací a služeb jako první.

Inteligentní systémy se již poloprovozně ověřují v regionech a městech po celé Evropě. Například Stockholm investoval do systému inteligentního řízení dopravy, který zkracuje dobu cestování, výrazně zvyšuje využívání veřejné dopravy a snižuje emise uhlíku. Používáním sítí senzorů a mobilních zařízení lze shromažďovat data v (téměř) reálném čase, což má zásadní význam pro správu energetických nebo dopravních systémů. Tyto informace lze pak například využít k optimalizaci systému městské mobility. Přínosem pro uvedená bezdrátová zařízení bude při jejich širokém zavádění i zvláštní část spektra vyčleněná v rámci digitální dividendy (IP/09/1595, MEMO/09/482).

Komise dnes vyzvala vlády a průmysl, aby společně zaměřily další evropský výzkum na klíčové internetové technologie a jejich rychlé uplatnění v každodenním životě. Toto partnerství veřejného a soukromého sektoru Komise zahájí výzvou k předkládání návrhů v roce 2010.Na uvedenou iniciativu je v období 2011–2013 plánováno 300 milionů EUR – stejná částka, již má poskytnout i průmysl.

Komise již financuje výzkum na přeměnu samotného internetu v internet inteligentnější částkou 400 milionů EUR, investovanou do více než 90 evropských projektů v rámci svého výzkumného programu v oblasti IKT, a dalších 200 milionů EUR ročně, které budou investovány z rozpočtů na výzkum v období 2011–2013. Například projekt SENSEI se snaží propojit reálný a digitální svět tím, že všude vytváří „inteligentní“ místa, např. zasláním textové zprávy osobám využívajícím spolujízdu, nachází-li se v jejich v blízkosti autobusový spoj, kterým by se do svého místa určení dostaly rychleji.

Souvislosti

Dnešní sdělení je součástí příprav evropského plánu inovací a výzkumu, k němuž vyzvala Evropská rada v prosinci 2008. Je rovněž součástí reakce Komise na doporučení výzvy Ahovy skupiny, aby evropský výzkum v oblasti IKT více riskoval a více se snažil komercializovat své výsledky (IP/08/1288, MEMO/08/430).

Dnešní sdělení Komise je k dispozici na adrese:

http://ec.europa.eu/information_society/activities/foi/library

Evropská komise dnes osloví tisk a média v souvislosti s bojem proti chudobě, a to u příležitosti konání dvou významných akcí v Bruselu v předvečer Evropského roku boje proti chudobě, který bude zahájen 21. ledna v Madridu. Seminář na téma „Chudoba a média“ a konference na téma „Chudoba: mezi skutečností a představami – komunikační výzva“ svedou dohromady hlavní média a zúčastněné strany k diskusi o tom, jak by komunikátoři a média mohli sehrát klíčovou úlohu v boji s chudobou a vyloučením.

„My v EU máme to štěstí, že žijeme v jednom z nejlépe prosperujících regionů světa, a přesto je chudoba každodenní realitou pro téměř 80 milionů Evropanů,“ uvedl komisař EU pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Vladimír Špidla. „V lednu zahájíme Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení 2010. Média a odborníci z oblasti komunikace mají před sebou klíčovou úlohu, a to přispět k úspěchu této kampaně, a proto je zveme, aby se k nám v nadcházejícím roce připojili.“

Dnes se novináři z celé Evropy, kteří se specializují na sociální chudobu a sociální vyloučení, zúčastní v rámci semináře na téma „Chudoba a média“ studijní cesty spojené s výměnou odborných zkušeností z praxe. V Bruselu se budou konat dva workshopy, které pořádají organizace ATD Fourth World a Joseph Rowntree Foundation (Spojené království), a tři návštěvy v místě, které poskytnou novinářům příležitost pohovořit s řadovými terénními pracovníky.

Konference „Chudoba: mezi skutečností a představami – komunikační výzva“ se uskuteční 29. října za účasti více než 400 novinářů, tvůrců politik, zástupců nevládních organizací a výzkumných pracovníků. Budou zveřejněny výsledky nejnovějšího průzkumu Eurobarometr týkající se pohledu Evropanů na chudobu a vyloučení a jejich vnímání sociálního dopadu krize (viz IP/09/1585 a MEMO/09/480).

Konference poskytne fórum pro diskuse zaměřené na pohled médií na dané otázky a na úlohu katalyzátoru sociálního začlenění, kterou může komunikace sehrát. K účastníkům promluví prostřednictvím videokonference předseda Evropské komise José Manuel Barroso a projev přednese také komisař Vladimír Špidla.

Souvislosti

Před deseti lety se vedoucí představitelé EU zavázali, že do roku 2010 „výrazným způsobem přispějí ke snížení chudoby“.Přesto značný počet Evropanů dnes stále žije v chudobě a má omezený přístup k základním službám, jako například zdravotní péči.Chudoba a vyloučení nemají vliv jen na kvalitu života jednotlivců a jejich schopnosti zařadit se do společnosti,ale rovněž brzdí hospodářský rozvoj.To má EU na paměti, když do boje proti chudobě zapojuje politické činitele a aktéry z veřejné i soukromé sféry a zdůrazňuje při tom význam kolektivní odpovědnosti.Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení 2010 chce dát prostor pro vyjádření těm, kteří chudobu denně pociťují na vlastní kůži.Oficiální internetová stránka Evropského roku boje proti chudobě bude spuštěna 29. října na adrese http://www.2010againstpoverty.eu

Další informace

Program semináře a konference

http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=88&langId=en&eventsId=211&furtherEvents=yes

Zpráva z průzkumu Eurobarometr

http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_321_en.pdf

Evropský rok boje proti chudobě

www.2010againstpoverty.eu

Jestliže chcete zdarma dostávat elektronický zpravodaj Evropské komise o zaměstnanosti, sociálních věcech a rovných příležitostech, zaregistrujte se na stránkách:

http://ec.europa.eu/social/e-newsletter

Evropská komise přijala zprávu, ve které představila možné způsoby definice správného chovu zvířat, aby ulehčila politickou debatu s ostatními institucemi. Obecným cílem politiky v této oblasti je zjednodušit spotřebitelům identifikaci a výběr masných produktů, pocházejících ze zvířat, se kterými bylo během chovu zacházeno humánním a bezstresovým způsobem a dát tak producentům podnět na zlepšení jejich péče o zvířata. Zpráva rovněž představuje možné způsoby pro založení Evropské sítě referenčních center pro ochranu a zajištění řádné péče o chovná zvířata. Taková síť, založená na existujících komunitních referenčních laboratořích pro zdraví zvířat, by mohla poskytnout technickou podporu pro vývoj a implementaci politik chovu zvířat včetně udělování certifikátů a označení řádných chovatelů a producentů.

Dokument vznikl na základě externí studie a široké konzultaci se zapojenými skupinami a představuje odpověď Komise na závěry Rady pro zemědělství z května 2007, která se vyslovila pro vytvoření zprávy, která umožní hlubokou debatu o označování zvířat z řádného chovu. Přestože zpráva neupřednostňuje žádné z navrhovaných řešení, identifikuje ty, které považuje za nejproveditelnější.

Současné nedostatky

Studie proveditelnosti, která byla zrealizována pro potřeby zprávy, ukázala, že neodstatek informací o péči o chovná zvířata na masné ale i jiné produkty představuje překážku pro spotřebitele. Přestože schéma dobrovolného označování produktů, pocházejících z dobrého chovu zvířat, existuje, chybí harmonizovaný systém standardů pro označování takových produktů za účelem, aby spotřebitelé byli schopní porozumět a rozlišit standardy chovu podle stávajících označení.

Evropská síť referenčních center

Mnoho představitelů zapojených skupin se vyslovilo pro zlepšení koordinace a užití stávajících vědeckých expertýz na zlepšení fungování politiky péče o zvířata. To přimělo Komisi, aby zhodnotila proveditelnost různých způsobů vytvoření Evropské sítě referenčních center pro ochranu zvířat a lepší péči o ně. Ty by poskytly technickou podporu pro vývoj a implementaci politik péče o zvířata, včetně pravidel pro udělování certifikátů a označení produktů z dobrého chovu. Preferovaný způsob je využít stávajících center excelence v oblasti péče o zvířata a zajistit jejich spolupráci se sítí relevantních vědeckých institucí v členských státech.

Pro více informací:

http://ec.europa.eu/food/animal/welfare/index_en.htm

http://ec.europa.eu/food/animal/welfare/farm/labelling_en.htm

What is the problem?

Road transport is the second biggest source of greenhouse gas emissions in the EU, after power generation. It contributes about one-fifth of the EU's total emissions of carbon dioxide (CO₂), the main greenhouse gas. Road transport is one of the few sectors where emissions are still rising rapidly, and the sector is currently undermining the EU's efforts to tackle climate change. Light commercial vehicles make up about 12% of the light-duty vehicle fleet. Although there have been significant improvements over recent years in vehicle technology – particularly in fuel efficiency, which translates into lower CO₂emissions – these have not been enough to neutralise the effect of increases in traffic and car size. Greenhouse gas emissions from transport have increased by 35.8% over the 1990-2006 period, and emissions from road transport have increased by 29.3%. This increase acted as a brake on the EU's progress in cutting overall emissions of greenhouse gases, which fell by 9% in the EU-27.

What is the EU's objective?

To help reduce greenhouse gas emissions and meet its Kyoto Protocol targets, the EU has agreed that average CO₂ emissions from light commercial vehicles should not exceed 175g CO₂ per km by 2016, phased in from 2014. They should then drop further to 135g/km by 2020. This approach follows similar legislation on the CO₂ emissions of passenger cars which came into force in April 2009^{^[1]}. The target compares with an average emissions level of 203g CO₂ per km in 2007. Achieving this target will help Member States deliver the emissions reductions needed to respect the Kyoto protocol and its successor.

How will it work in practice

The draft legislation is aimed at reducing the average CO₂ emissions from new vans to 175 g/km by 2016, to be phased in from 2014, and to 135 g/km by 2020. Indicative emissions are established for each van according to its weight from an emissions limit curve in the draft Regulation. Each manufacturer has a target calculated as the average of the indicative emissions of all the vans for which it is responsible in a given year. A Manufacturer must ensure that from 2014 those vehicles registered in the EU for which it is responsible have average emissions that are below its target when 75% of their vehicles are taken into account. For the calendar year 2015, the percentage rises to 80% and from 2016, 100% of a manufacturer's fleet will have to comply on average. The limit value curve is set in such a way that a fleet average of 175 grams of CO₂ per kilometre is achieved for the EU as a whole. Only the fleet average is regulated, so manufacturers will still be able to make vehicles with emissions above the limit value curve provided these are balanced by other vehicles which are below the curve.

What are the incentives for manufacturers?

Most manufacturers are expected to meet the target set by the legislation, so significant penalties should be avoided. But an excess emissions premium will be payable if a manufacturer's average emission levels are above the limit value curve. The size of the premium will vary according to the degree of exceedance. It will be calculated on the basis of the number of grams per kilometre (g/km) that an average vehicle sold by the manufacturer is above the curve, multiplied by the number of vehicles sold by the manufacturer. A premium of €5 has been proposed for the first g/km of exceedance, €15 for the second g/km, €25 for the third g/km, and €120 for each further g/km.

The precise formula for the limit value curve is:

- Permitted specific emissions of CO₂ = 175 + a × (M – M₀)

- Where:

- M = mass in kg

- M₀ = 1706.0

- a = 0.093

How does this differ from the legislation on cars?

The draft legislation is closely modelled on the legislation for cars. But the market for LCVs differs from the car market, so this is reflected in the proposal.

The limit value curve is different in its value and its slope because of the different masses and emission levels of vans as compared to cars. The curve was flatter for cars, making the target harder to achieve for larger cars. This is not the case for vans, because commercial buyers of vans are expected to buy vehicles to reflect their needs, so there is little risk of an uncontrolled increase in the size of vans.

The excess emissions premium of €120 per g/km is higher than the one for cars (€95) because of the difference in marginal compliance costs.

The dates of the introductory phase-in are different because this proposal comes after the car proposal, and there is still a need for lead time.

The rules on derogations for small-volume manufacturers are different, because van manufacturers do not share the same characteristics as car makers.

How does manufacturers' current performance compare to the targets?

The chart below shows the actual position of the various car manufacturers in terms of the average CO₂ emissions of the new vans they were responsible for in 2007 and the limit value curve (in red) as set by the proposal.

[1] Regulation (EC) No 443/2009

How will manufacturers' progress be monitored?

Manufacturers' progress will be monitored each year by the Member States on the basis of new car registration data. This data will be reported to the European Commission and published, enabling progress to be tracked.

Will this harm the competitiveness of the European car industry? What about American and Japanese manufacturers?

Europe has a strong and innovative automotive sector and the legislative proposal aims to safeguard that global competitiveness. In a carbon constrained world, increasing the fuel efficiency of European vehicles will boost their competitiveness around the world.

The proposal covers all manufacturers that sell new LCVs in Europe, so that American, Japanese and Korean manufacturers will be concerned as much as European ones. The European car industry includes American manufacturers since they sell their cars through European subsidiaries or parent companies, e.g. Ford of Europe.

How will small manufacturers comply?

Manufacturers may group together to form a pool which can act jointly in meeting the specific emissions targets. In forming a pool, manufacturers must respect the rules of competition law and the information that they exchange should be limited to average specific emissions of CO₂, their specific emissions targets, and their total number of vehicles registered.

In addition, manufacturers who sell fewer than 22,000 vehicles per year and who cannot or do not wish to join a pool can instead apply to the Commission for an individual target.

What about the economic crisis? Shouldn't new burdens for the industry be avoided?

While the proposal will require new investment in the vehicle industry, it is expected to lead to net savings in all those companies that use light commercial vehicles – many of them SMEs.

The need for lead time has been respected so the industry will have time to prepare for the legislation. The first step of 175g/km will be possible without radical new technologies. Furthermore, the technology in small and medium-sized vans is derived from that for cars, and manufacturers will be able to benefit from the developments already underway in connection with the legislation on CO₂ from cars.

The need to reduce CO₂ emissions from all road vehicles is increasingly recognised all over the world. The future world leaders in the vehicle industry will be those with the most advanced fuel-saving technology, and the present legislation gives a further boost to technology development and innovation, both among vehicle manufacturers and their suppliers.

How much will the measures cost? Will LCV prices increase?

While vehicles will rise in price by a certain amount, this will be more than compensated for by fuel savings. The additional cost of a new vehicle is expected to be around €1100 for the first step of emissions limit and when the 2020 target is included between €3200 and €3500 in 2020.

What impact will the strategy have on the vehicle industry? Will jobs be lost or moved outside the EU?

All manufacturers, wherever they come from, will be subject to the CO₂ requirements when selling LCVs in the EU. The need to meet the mandatory target will stimulate research and development, most of which would be done in the EU as far as EU manufacturers are concerned.

In practice, the most competitive vehicle industries are located in the regions where the most ambitious fuel efficiency standards are applied, namely Europe and Japan. The Commission's action will strengthen the competitiveness of Europe's motor industry since there is growing evidence, including from key players in the financial markets, that fuel efficiency will become an increasingly important competitive factor for vehicle manufacturers as global constraints on carbon emissions tighten.

Will older vehicles have to be taken off the market?

No, the emissions targets will only apply to new vehicles when they are put on the market. Vehicles sold before the requirement takes effect will not be affected and will not have to be taken off the road. But the lower fuel costs of the new vehicles will provide a powerful incentive for trading in older vehicles.

Is this part of a wider strategy?

In February 2007 the Commission adopted a comprehensive strategy to reduce carbon dioxide emissions from new cars and vans sold in the European Union, with a long-term objective of limiting average CO2 emissions from new cars to 120 grams per km by 2012. With the proposal on light commercial vehicles, the Commission has delivered on almost all of the measures with the exception of mobile air conditioners where action is still under preparation.

The complete list of measures in the strategy is:

- EU legislation to reduce CO₂ emissions from new cars (already in force) and vans (the proposed legislation on vans).

- Improvements for car components with the highest impact on fuel consumption, such as tyres (agreed in co-decision) and air conditioning systems (still under preparation), and a gradual reduction in the carbon content of road fuels, notably through greater use of biofuels (delivered).

What is the next step?

The draft regulation will now be discussed by the Council and the European Parliament as part of the co-decision procedure. If and when adopted by the co-legislators, the regulation will be directly applicable in the Member States and will not need to be transposed in national law by national legal instruments.

Evropská komise a americká Agentura pro ochranu životního prostředí (Environmental Protection Agency) se dnes dohodly přijmout nové ambiciózní normy pro obrazovky v rámci společného programu Energy Star. Nová kritéria jsou účinná od 29.10. a očekává se, že během příštích pěti let ušetří v EU 9 TWh elektřiny, což je srovnatelné s roční spotřebou elektrické energie domácností v Bulharsku.

Energy Star je součástí strategie EU pro lepší řízení poptávky po energii, která přispívá k zabezpečení dodávek energie a zmírnění klimatických změn.

Nová technická kritéria pro obrazovky (včetně monitorů), byly vyvinuty společně s členskými státy EU.

Míra úspor domácností (sezónně upravená, v %).

V oblasti euro bylo zvýšení vyvoláno rychlejším růstem disponibilních příjmů (0.7%) než konečná spotřeba (0.2%).

Míra investic v domácnostech v obou zónách poklesla. V EU27 byla celková míra investic domácností v 2.Q 2009 v porovnání s 8,5% v 1.Q 2009; v oblasti € 9.0%, oproti 9,2% v předchozím Q.

Pokles miry investic v domácnostech způsobla tvorba celkového kapitálu (invesice – ponejvíce do bydlení - kde poklesly (-2.3%), zatímco disponibilní příjem vzrostl (0.7%).

Míry investic podnikání v obou zónách poklesly.

V EU27 představovaly celkové míry investic nefinančních korporací ve 4.Q 2009 20.8% v porovnání s 1.Q s 21.4%. V obou zónách šlo o nejnižší miry od počátku řad v 1.Q 1999.

V oblasti euro poklesly celkové (hrubé) míry investic nefinančních korporací s ohledem na tvorbu hrubého fixního kapitálu mnohem strměji (-2.8%) než přidaná hodnota (-0.2%).

Podíl zisku podniků v obou zónách poklesl

V EU27 podíl hrubého zisku nefinančních korporací byl v 2.Q 2009 35.9% proti 36.2% v 1.Q, v oblasti euro 36.4% proti 36.5% vpředchozím Q. V obou zónách šlo o ejnižší miry od počátku časovžch řad v 1.Q 1999.

V oblasti euro podíl hrubého zisku nefinančních korporací lehce poklesl, zatímco náhrady zaměstnancům (mzdové náklady + daně – výrobní dotace zůstaly nezměněny (0.0%), přidaná hodnota poklesla (-0.2%).

Celková míra úspor je stanovena jako celkové úspory dělené celkovým disponibilním příjmem upravených o změny v čistém kapitálu domácností v penzích, jejichž část se neutratí v konečné spotřebě, které přechází v reservy pensijních fondů.

Podrobná data: http://ec.europa.eu/eurostat/sectoraccounts a web ECBt:

http://www.ecb.eu/stats/acc/html/index.en.html.

Podmnožina ukazatelů za stát http://ec.europa.eu/eurostat/sectoraccounts ("data za čtvrtletí" - 13 ze 17 členů Evropské hospodářské oblasti) dosáhla růstu HDP o 1% více než v celé EU27. Ostatní státy EHP Q data nevykazují.

Vydala:

Eurostat Press Office

Johan WULLT

Tel: +352-4301-33 444

eurostat-pressoffice@ec.europa.eu

Eurostat news releases on the Internet:

http://ec.europa.eu/eurostat

Další informace:

Denis LEYTHIENNE

Peeter LEETMAA

Hervé RENNIÉ

Tel: +352-4301-33 493

Tel: +352-4301-34 558

estat-sector-query@ec.europa.eu

Tabulka 1: Klíčové ukazatele oblasti euro (EA16)

		Domácnosti				Nefinanční korporace
		Míra úspor v %		Míra investic v %		Podíl zisku v %		Míra investic v %
		Sezónně neupraveno	Sezónně upraveno	Sezónně neupraveno	Sezónně upraveno	Sezónně neupraveno	Sezónně upraveno	Sezónně neupraveno	Sezónně upraveno
1999	Q1	14.2	15.4	9.8	10.0	40.0	37.7	22.0	22.0
	Q2	17.1	14.6	10.2	10.1	37.4	37.5	23.3	22.4
	Q3	12.8	14.1	10.4	10.2	38.7	37.6	22.4	22.7
	Q4	13.2	13.6	9.9	10.2	34.7	37.9	22.1	22.8
2000	Q1	12.0	13.3	10.2	10.3	39.9	37.7	23.2	23.1
	Q2	15.8	13.2	10.3	10.2	37.5	37.6	24.1	23.2
	Q3	12.8	13.8	10.3	10.1	38.8	37.7	22.8	23.2
	Q4	13.7	13.8	9.8	10.0	34.9	38.0	22.5	23.1
2001	Q1	12.7	14.2	9.6	9.7	40.8	38.6	23.0	22.9
	Q2	16.8	13.9	9.7	9.7	38.3	38.4	23.5	22.6
	Q3	13.2	14.4	9.7	9.5	39.3	38.3	21.9	22.3
	Q4	14.2	14.6	9.4	9.5	34.9	37.9	21.5	22.1
2002	Q1	13.3	14.7	9.4	9.5	39.9	37.7	21.9	21.9
	Q2	18.2	15.0	9.4	9.4	38.1	38.2	22.6	21.7
	Q3	13.1	14.7	9.7	9.5	39.5	38.5	21.1	21.4
	Q4	14.5	14.8	9.4	9.4	35.2	38.3	21.0	21.5
2003	Q1	13.5	14.9	9.3	9.5	40.6	38.2	21.3	21.4
	Q2	17.9	14.8	9.5	9.5	37.6	37.9	22.3	21.4
	Q3	12.6	14.5	9.8	9.6	39.6	38.4	20.8	21.2
	Q4	14.2	14.5	9.6	9.6	35.2	38.5	20.7	21.3
2004	Q1	13.5	14.8	9.4	9.6	40.9	38.5	21.3	21.4
	Q2	17.9	14.6	9.6	9.6	38.3	38.8	22.3	21.3
	Q3	12.4	14.6	9.9	9.7	40.0	38.7	21.3	21.6
	Q4	14.3	14.4	9.8	9.8	35.9	39.0	20.7	21.4
2005	Q1	12.8	14.1	9.6	9.8	40.5	38.1	21.5	21.7
	Q2	17.6	14.2	9.9	10.0	38.7	39.3	22.9	21.9
	Q3	11.4	14.0	10.4	10.1	40.3	38.9	21.9	22.2
	Q4	14.2	14.0	10.2	10.2	36.4	39.1	21.7	22.4
2006	Q1	12.0	13.5	10.2	10.4	41.3	39.1	22.6	22.5
	Q2	17.6	14.0	10.4	10.5	38.1	39.0	23.7	22.6
	Q3	11.3	13.7	10.9	10.7	40.6	39.1	22.3	22.7
	Q4	14.2	13.9	10.8	10.8	37.0	39.4	22.1	22.9
2007	Q1	12.8	14.3	10.7	10.8	41.6	39.6	23.7	23.4
	Q2	17.8	14.0	10.6	10.8	38.6	39.5	24.3	23.3
	Q3	11.3	13.9	11.0	10.8	41.2	39.7	22.8	23.3
	Q4	13.9	14.1	10.7	10.7	37.0	39.5	22.8	23.5
2008	Q1	12.7	13.9	10.5	10.6	40.9	39.1	23.6	23.4
	Q2	18.0	14.2	10.3	10.5	38.7	39.5	24.5	23.5
	Q3	11.5	14.4	10.5	10.4	40.4	38.8	23.1	23.7
	Q4	14.9	14.8	9.8	9.8	35.7	38.2	21.6	22.2
2009	Q1	14.9	16.0	9.2	9.3	38.3	36.5	21.5	21.4
2009	Q2	19.9	16.5	8.9	9.0	35.6	36.4	21.8	20.8

Tabulka 2: Klíčové ukazatele EU27

		Domácnosti				Nefinanční korporace
		Míra úspor v %		Míra investic v %		Podíl zisku v %		Míra investic v %
		Sezónně neupraveno	Sezónně upraveno	Sezónně neupraveno	Sezónně upraveno	Sezónně neupraveno	Sezónně upraveno	Sezónně neupraveno	Sezónně upraveno
1999	Q1	11.5	12.9	9.0	9.1	38.2	36.8	22.2	22.4
	Q2	15.4	12.8	9.0	9.0	36.8	36.9	23.1	22.5
	Q3	10.5	11.9	9.4	9.1	37.6	36.9	22.6	22.8
	Q4	11.2	11.3	9.0	9.2	35.7	37.6	22.6	22.8
2000	Q1	9.6	11.0	9.2	9.3	38.3	37.2	22.8	23.0
	Q2	14.1	11.4	9.1	9.1	36.5	36.6	23.7	23.1
	Q3	10.4	11.8	9.2	9.0	37.6	36.8	22.8	23.1
	Q4	11.9	12.0	8.7	8.8	35.4	36.9	23.1	23.2
2001	Q1	10.8	12.2	8.7	8.8	38.3	37.3	22.7	22.9
	Q2	15.0	12.1	8.7	8.7	36.8	36.9	23.3	22.7
	Q3	11.1	12.6	8.9	8.7	37.6	36.9	22.0	22.3
	Q4	12.4	12.5	8.6	8.7	34.8	36.5	22.1	22.2
2002	Q1	10.6	12.2	8.5	8.6	37.5	36.3	21.9	22.2
	Q2	15.9	12.8	8.6	8.7	36.7	36.8	22.6	21.9
	Q3	10.4	12.0	8.8	8.7	37.7	37.0	21.3	21.5
	Q4	12.2	12.2	8.8	8.8	35.2	37.0	21.6	21.7
2003	Q1	10.9	12.6	8.6	8.7	38.4	37.0	21.2	21.5
	Q2	15.6	12.4	8.7	8.8	36.5	36.7	22.0	21.4
	Q3	10.1	11.8	9.1	9.0	38.0	37.3	20.9	21.1
	Q4	12.0	12.0	9.0	9.0	35.3	37.3	21.1	21.2
2004	Q1	10.4	12.0	9.0	9.2	38.9	37.5	20.8	21.2
	Q2	14.9	11.7	9.0	9.1	37.3	37.7	21.8	21.1
	Q3	9.8	11.7	9.3	9.1	38.7	37.9	21.1	21.3
	Q4	11.6	11.4	9.3	9.2	36.2	38.0	20.9	21.1
2005	Q1	10.2	11.9	9.0	9.2	38.7	37.3	21.1	21.5
	Q2	14.9	11.5	9.2	9.3	38.0	38.5	23.8	21.5
	Q3	9.1	11.3	9.7	9.5	39.1	38.2	21.8	22.0
	Q4	11.8	11.7	9.5	9.5	36.9	38.2	21.9	22.2
2006	Q1	9.6	11.3	9.6	9.7	39.9	38.7	22.5	22.7
	Q2	14.9	11.3	9.7	9.9	37.8	38.6	23.7	23.0
	Q3	8.7	11.1	10.3	10.1	39.8	38.7	22.1	22.5
	Q4	11.2	11.1	10.2	10.2	37.6	38.7	22.4	22.6
2007	Q1	9.2	10.9	10.2	10.3	39.8	38.8	23.0	23.1
	Q2	14.5	10.8	10.1	10.3	38.0	38.8	23.6	22.9
	Q3	8.5	11.0	10.4	10.2	39.9	38.7	23.1	23.5
	Q4	11.3	11.0	10.2	10.1	37.4	38.7	23.3	23.5
2008	Q1	8.8	10.6	9.9	9.9	39.3	38.3	23.1	23.3
	Q2	14.8	11.1	9.6	9.8	37.9	38.6	24.3	23.5
	Q3	8.6	11.2	9.7	9.6	39.1	38.0	23.4	23.8
	Q4	12.5	12.1	9.0	9.0	36.3	37.6	22.4	22.6
2009	Q1	12.0	13.5	8.5	8.5	37.3	36.2	21.3	21.4
2009	Q2	17.7	14.4	8.1	8.2	35.1	35.9	21.5	20.8

Tabulka 3: Hrubý disponibilní příjem domácností a jeho prvky, výdaje na konečnou spotřebu a tvorba hrubého kapitálu v oblasti euro

Miliony euro v běžných cenách se zónně upravené		Celkový disponibilní příjem						Výdaje na končnou spotřebu	Tvoba hrubého
Miliony euro v běžných cenách se zónně upravené		Ndržené náhrady zaměstnancům	Hrube provozní příjmy a mix příjmů	Iytý příjem majektu a ost\tní běžné transfery	Čisté sociální přínosy*	Daně (-)	Celkem*	Výdaje na končnou spotřebu	Tvoba hrubého
1999	Q1	774542	256188	181065	9032	150515	1070313	905952	106717
	Q2	785592	259204	179401	8405	157170	1075433	917900	108691
	Q3	795965	262004	182352	8256	161361	1087215	933567	110571
	Q4	806819	265702	185087	7831	165803	1099636	949855	111900
2000	Q1	817329	268401	187789	5968	170313	1109174	961863	114014
	Q2	827113	272047	189782	4847	169386	1124403	975693	114504
	Q3	837792	275875	192873	5101	168178	1143463	985580	115117
	Q4	847314	278908	192843	3986	166887	1156165	997001	115175
2001	Q1	856109	282914	200727	8462	171033	1177179	1009655	114624
	Q2	865096	285595	200024	6999	172668	1185045	1020039	114778
	Q3	873243	288578	199663	7847	170404	1198927	1025812	114364
	Q4	881318	291071	201011	8624	175006	1207017	1030446	114953
2002	Q1	889672	294164	192792	11140	172143	1215626	1037133	115428
	Q2	895713	297023	196437	13721	174733	1228162	1043543	115828
	Q3	901649	299644	194174	14975	176589	1233853	1053014	117015
	Q4	907435	302050	198100	17193	175444	1249334	1064573	118017
2003	Q1	912291	303186	202965	13926	173099	1259270	1071179	119084
	Q2	918985	305621	199290	16050	173669	1266276	1079313	120620
	Q3	927702	308139	200108	17608	177668	1275889	1091478	122013
	Q4	933106	311153	200185	19447	179829	1284061	1098494	123204
2004	Q1	940853	314693	206133	18789	175176	1305292	1111477	125335
	Q2	947000	318071	206268	19595	177930	1313003	1121185	126403
	Q3	951539	321566	206617	18770	177159	1321333	1128530	128112
	Q4	958077	324566	210691	18712	178703	1333343	1141584	130993
2005	Q1	965162	328033	211723	20242	183861	1341299	1152495	131810
	Q2	972534	331573	217329	21645	183347	1359734	1167048	135850
	Q3	981448	334523	223087	20302	186713	1372647	1180691	138729
	Q4	993579	338829	224337	17537	187722	1386560	1192622	141127
2006	Q1	1001723	344088	228017	18737	196816	1395749	1206686	145616
	Q2	1014406	349042	231907	18178	196530	1417002	1219267	148928
	Q3	1025521	354989	232086	14410	198792	1428214	1231841	152515
	Q4	1034680	361059	234873	14562	201494	1443679	1242344	156022
2007	Q1	1047643	366138	237291	13279	205362	1458989	1250700	158280
	Q2	1059238	371081	239135	10911	208805	1471560	1264999	159313
	Q3	1071474	375744	242167	12394	217001	1484779	1279083	160612
	Q4	1084685	379411	245410	13634	220207	1502934	1291757	160823
2008	Q1	1097657	382972	246863	12114	221109	1518497	1307367	160994
	Q2	1109412	386385	250949	13618	223969	1536395	1317570	161093
	Q3	1121285	389598	250237	16414	224684	1552851	1329003	160861
	Q4	1117930	385763	235306	16876	222220	1533656	1306555	149857
2009	Q1	1103569	377456	246094	27947	218329	1536738	1290169	142561
2009	Q2	1105425	376423	236938	40170	211015	1547941	1292215	139306

*Včetně čistých úprav změny čisté ekvity domácností v rezervách penzijních fondů.

Tabulka 4: Hrubý disponibilní příjem domácností a jeho prvky, výdaje na konečnou spotřebu

a jejich deflator a tvorba hrubého kapitálu v oblasti euro (EA16); sezónně upraveno, % změna proti předchozímu Q

		Nominální růst prvků celkových disponibilních příjmů					Příspěvek** prvků k nominálnímu růstu hrubého disponibilníhc příjmu					Nominál růst disponibilních příjmů*	Nominální růst výdajů konečné spotřeby	Růyt Ůst Growth of the deflator výdajů konečné spotřeby	Nominální růst hrubého fixního kapiltálu
		Přijaté náhrady zaměstnancům	Celkové provozní příjmy a mix ed income	Čistý příjem majetku a ostžatní běžné převody	Čisté sociální přínosy*	Daně (-)	Rřijaté náhrady zaměstnancům (received)	Celkové provoznmí přínosy a mix income	Čistá přírostek majetku a ostatní běžné transakce	ˇFisté sociální přínosy*	Daně	Nominál růst disponibilních příjmů*	Nominální růst výdajů konečné spotřeby	Růyt Ůst Growth of the deflator výdajů konečné spotřeby	Nominální růst hrubého fixního kapiltálu
1999	Q1	:	:	:	:	:	:	:	:	:	:	:	:	:	:
	Q2	1.4	1.2	-0.9	-6.9	4.4	1.0	0.3	-0.2	-0.1	-0.6	0.5	1.3	0.4	1.8
	Q3	1.3	1.1	1.6	-1.8	2.7	1.0	0.3	0.3	0.0	-0.4	1.1	1.7	0.3	1.7
	Q4	1.4	1.4	1.5	-5.1	2.8	1.0	0.3	0.3	0.0	-0.4	1.1	1.7	0.5	1.2
2000	Q1	1.3	1.0	1.5	-23.8	2.7	1.0	0.2	0.2	-0.2	-0.4	0.9	1.3	0.8	1.9
	Q2	1.2	1.4	1.1	-18.8	-0.5	0.9	0.3	0.2	-0.1	0.1	1.4	1.4	0.5	0.4
	Q3	1.3	1.4	1.6	5.2	-0.7	0.9	0.3	0.3	0.0	0.1	1.7	1.0	0.8	0.5
	Q4	1.1	1.1	0.0	-21.8	-0.8	0.8	0.3	0.0	-0.1	0.1	1.1	1.2	0.7	0.1
2001	Q1	1.0	1.4	4.1	112.3	2.5	0.8	0.3	0.7	0.4	-0.4	1.8	1.3	0.3	-0.5
	Q2	1.0	0.9	-0.4	-17.3	1.0	0.8	0.2	-0.1	-0.1	-0.1	0.7	1.0	0.8	0.1
	Q3	0.9	1.0	-0.2	12.1	-1.3	0.7	0.3	0.0	0.1	0.2	1.2	0.6	0.4	-0.4
	Q4	0.9	0.9	0.7	9.9	2.7	0.7	0.2	0.1	0.1	-0.4	0.7	0.5	0.4	0.5
2002	Q1	0.9	1.1	-4.1	29.2	-1.6	0.7	0.3	-0.7	0.2	0.2	0.7	0.6	0.5	0.4
	Q2	0.7	1.0	1.9	23.2	1.5	0.5	0.2	0.3	0.2	-0.2	1.0	0.6	0.5	0.3
	Q3	0.7	0.9	-1.2	9.1	1.1	0.5	0.2	-0.2	0.1	-0.2	0.5	0.9	0.4	1.0
	Q4	0.6	0.8	2.0	14.8	-0.6	0.5	0.2	0.3	0.2	0.1	1.3	1.1	0.5	0.9
2003	Q1	0.5	0.4	2.5	-19.0	-1.3	0.4	0.1	0.4	-0.3	0.2	0.8	0.6	0.9	0.9
	Q2	0.7	0.8	-1.8	15.3	0.3	0.5	0.2	-0.3	0.2	0.0	0.6	0.8	0.2	1.3
	Q3	0.9	0.8	0.4	9.7	2.3	0.7	0.2	0.1	0.1	-0.3	0.8	1.1	0.5	1.2
	Q4	0.6	1.0	0.0	10.4	1.2	0.4	0.2	0.0	0.1	-0.2	0.6	0.6	0.5	1.0
2004	Q1	0.8	1.1	3.0	-3.4	-2.6	0.6	0.3	0.5	-0.1	0.4	1.7	1.2	0.5	1.7
	Q2	0.7	1.1	0.1	4.3	1.6	0.5	0.3	0.0	0.1	-0.2	0.6	0.9	0.7	0.9
	Q3	0.5	1.1	0.2	-4.2	-0.4	0.3	0.3	0.0	-0.1	0.1	0.6	0.7	0.4	1.4
	Q4	0.7	0.9	2.0	-0.3	0.9	0.5	0.2	0.3	0.0	-0.1	0.9	1.2	0.4	2.2
2005	Q1	0.7	1.1	0.5	8.2	2.9	0.5	0.3	0.1	0.1	-0.4	0.6	1.0	0.4	0.6
	Q2	0.8	1.1	2.6	6.9	-0.3	0.5	0.3	0.4	0.1	0.0	1.4	1.3	0.6	3.1
	Q3	0.9	0.9	2.6	-6.2	1.8	0.7	0.2	0.4	-0.1	-0.2	0.9	1.2	0.7	2.1
	Q4	1.2	1.3	0.6	-13.6	0.5	0.9	0.3	0.1	-0.2	-0.1	1.0	1.0	0.5	1.7
2006	Q1	0.8	1.6	1.6	6.8	4.8	0.6	0.4	0.3	0.1	-0.7	0.7	1.2	0.4	3.2
	Q2	1.3	1.4	1.7	-3.0	-0.1	0.9	0.4	0.3	0.0	0.0	1.5	1.0	0.7	2.3
	Q3	1.1	1.7	0.1	-20.7	1.2	0.8	0.4	0.0	-0.3	-0.2	0.8	1.0	0.5	2.4
	Q4	0.9	1.7	1.2	1.1	1.4	0.6	0.4	0.2	0.0	-0.2	1.1	0.9	0.3	2.3
2007	Q1	1.3	1.4	1.0	-8.8	1.9	0.9	0.4	0.2	-0.1	-0.3	1.1	0.7	0.6	1.4
	Q2	1.1	1.4	0.8	-17.8	1.7	0.8	0.3	0.1	-0.2	-0.2	0.9	1.1	0.7	0.7
	Q3	1.2	1.3	1.3	13.6	3.9	0.8	0.3	0.2	0.1	-0.6	0.9	1.1	0.6	0.8
	Q4	1.2	1.0	1.3	10.0	1.5	0.9	0.2	0.2	0.1	-0.2	1.2	1.0	1.0	0.1
2008	Q1	1.2	0.9	0.6	-11.2	0.4	0.9	0.2	0.1	-0.1	-0.1	1.0	1.2	0.8	0.1
	Q2	1.1	0.9	1.7	12.4	1.3	0.8	0.2	0.3	0.1	-0.2	1.2	0.8	1.0	0.1
	Q3	1.1	0.8	-0.3	20.5	0.3	0.8	0.2	0.0	0.2	0.0	1.1	0.9	0.7	-0.1
	Q4	-0.3	-1.0	-6.0	2.8	-1.1	-0.2	-0.2	-1.0	0.0	0.2	-1.2	-1.7	-0.4	-6.8
2009	Q1	-1.3	-2.2	4.6	65.6	-1.8	-0.9	-0.5	0.7	0.7	0.3	0.2	-1.3	-0.8	-4.9
2009	Q2	0.2	-0.3	-3.7	43.7	-3.3	0.1	-0.1	-0.6	0.8	0.5	0.7	0.2	0.1	-2.3

*

(Sezónně upravené)

		V milionech eur v současných cenách						% změna v porovnání s předchozím Q
		Hrubá přidaná hodnota	Vyplacené náhrady zaměstnancům	Ostatní daně bez výrobních dotací	Celkový provozní přebytek	Celková tvorba hrubého kapitálu	Změny zásob a čisté akvizice	Celková přidaná hodnota	Náhrada zaměstnancům a ostatní daně - výrobní dotace		Hubý provozní přebytek	Tvorba hrubého kapitálu
		Hrubá přidaná hodnota	Vyplacené náhrady zaměstnancům	Ostatní daně bez výrobních dotací	Celkový provozní přebytek	Celková tvorba hrubého kapitálu	Změny zásob a čisté akvizice	Celková přidaná hodnota	Celkem	Z toho náhrady zaměstnancům	Hubý provozní přebytek	Tvorba hrubého kapitálu
1999	Q1	798348	485307	12005	301036	175252	3768	:	:	:	:	:
	Q2	808593	493237	12361	302994	181399	5568	1.3	1.7	1.6	0.7	3.5
	Q3	823170	500753	12871	309546	186951	3106	1.8	1.6	1.5	2.2	3.1
	Q4	840227	508670	13290	318266	191386	5574	2.1	1.6	1.6	2.8	2.4
2000	Q1	850521	515799	13824	320898	196394	5409	1.2	1.5	1.4	0.8	2.6
	Q2	859726	522984	13912	322830	199146	6504	1.1	1.4	1.4	0.6	1.4
	Q3	872699	530103	13768	328828	202752	9116	1.5	1.3	1.4	1.9	1.8
	Q4	888256	536688	13758	337809	205513	10493	1.8	1.2	1.2	2.7	1.4
2001	Q1	907993	543600	13658	350735	207633	4657	2.2	1.2	1.3	3.8	1.0
	Q2	913193	548614	13908	350670	206401	4200	0.6	0.9	0.9	0.0	-0.6
	Q3	920728	554539	14001	352188	205204	4916	0.8	1.1	1.1	0.4	-0.6
	Q4	922983	558927	14079	349977	204224	-3539	0.2	0.8	0.8	-0.6	-0.5
2002	Q1	927456	563709	14538	349209	203189	-5009	0.5	0.9	0.9	-0.2	-0.5
	Q2	941648	567387	14384	359877	204384	-992	1.5	0.6	0.7	3.1	0.6
	Q3	951444	570855	14458	366131	203959	-2358	1.0	0.6	0.6	1.7	-0.2
	Q4	954161	574179	14270	365712	205081	-5545	0.3	0.5	0.6	-0.1	0.6
2003	Q1	955778	576666	14216	364896	204319	4403	0.2	0.4	0.4	-0.2	-0.4
	Q2	958674	581741	13943	362990	204803	-571	0.3	0.8	0.9	-0.5	0.2
	Q3	974473	585683	14482	374308	206133	-6192	1.6	0.8	0.7	3.1	0.6
	Q4	984357	590422	15125	378810	209361	-947	1.0	0.9	0.8	1.2	1.6
2004	Q1	993259	595282	15175	382801	212519	-4724	0.9	0.8	0.8	1.1	1.5
	Q2	1004773	599096	16084	389593	214003	-1384	1.2	0.8	0.6	1.8	0.7
	Q3	1011455	603114	16552	391790	218057	5655	0.7	0.7	0.7	0.6	1.9
	Q4	1024377	607667	17487	399222	218871	7477	1.3	0.9	0.8	1.9	0.4
2005	Q1	1016943	611379	18099	387465	220685	-2174	-0.7	0.7	0.6	-2.9	0.8
	Q2	1047236	616396	18860	411980	229055	2915	3.0	0.9	0.8	6.3	3.8
	Q3	1051095	622600	19586	408909	233310	-2855	0.4	1.1	1.0	-0.7	1.9
	Q4	1061915	628587	17676	415652	237960	8386	1.0	0.6	1.0	1.6	2.0
2006	Q1	1075720	636439	18407	420875	242124	10474	1.3	1.3	1.2	1.3	1.7
	Q2	1087658	644129	19178	424351	246287	5027	1.1	1.3	1.2	0.8	1.7
	Q3	1102566	651627	19597	431343	250714	5112	1.4	1.2	1.2	1.6	1.8
	Q4	1120276	659591	19057	441628	256170	-831	1.6	1.1	1.2	2.4	2.2
2007	Q1	1136645	666695	19958	449992	266349	7111	1.5	1.2	1.1	1.9	4.0
	Q2	1151037	676428	20191	454418	267662	5168	1.3	1.5	1.5	1.0	0.5
	Q3	1168575	684253	20322	464000	272664	5359	1.5	1.1	1.2	2.1	1.9
	Q4	1178215	692829	20347	465040	277081	3130	0.8	1.2	1.3	0.2	1.6
2008	Q1	1186706	702300	20402	464004	278077	4287	0.7	1.3	1.4	-0.2	0.4
	Q2	1205798	708941	20687	476170	282885	1727	1.6	1.0	0.9	2.6	1.7
	Q3	1207094	717438	21089	468567	285607	6260	0.1	1.2	1.2	-1.6	1.0
	Q4	1182488	713411	17910	451167	262775	15303	-2.0	-1.0	-0.6	-3.7	-8.0
2009	Q1	1128349	697650	18672	412027	241145	-6097	-4.6	-2.1	-2.2	-8.7	-8.2
2009	Q2	1125956	699520	16756	409681	234417	-20735	-0.2	0.0	0.3	-0.6	-2.8

Today, the European Commission has adopted a proposal on a Joint Baltic Sea Research Programme ('BONUS-169'). The objective is to enhance the Baltic Sea region research capacity to ensure a more sustainable development of the region. The Commission proposes to contribute € 50 million to a joint research investment with eight EU Baltic Sea Member States (Denmark, Estonia, Finland, Germany, Latvia, Lithuania, Poland and Sweden). The € 100 million programme will provide a framework for the coordination of their environmental research.

The Commissioner for Science and Research, Janez Potočnik, said: "The Baltic Sea is facing serious natural and man-made pressures. Research not only holds a key to address ecological and socio-economic challenges, it also creates a positive agenda for the Baltic Sea countries to work together. BONUS-169 is a concrete expression of the Baltic Sea Strategy to be adopted by the European Council and of the Commission's strategy for European research to meet societal challenges. "

The sea and the coasts of the Baltic Sea are particularly affected by the combined and increasingly negative impact of pollution, climate change, acidification, overexploitation and biodiversity loss.

BONUS-169 will integrate the national research programmes and activities of the 8 Baltic Sea States into a single joint research programme, mainly focused on environmental research. The European Community will match the contribution of the Participating States up to a maximum of €50 million, from the 7th Framework Programme for Research. The combination of funds will create a critical mass in terms of capacity, expertise and resources and will stimulate structural changes in the Baltic Sea and related river basin and coastal zone research systems. This programme is helping Europe to respond more effectively to key challenges in the region in relation to environmental protection and sustainable development, tourism, aquaculture, food safety and maritime transport.

It will be implemented in two phases: during the initial 2 years strategic phase, a Strategic Research Agenda and implementation modalities should be defined. It would be followed by an implementation phase of 5 years, during which at least three joint calls should be launched.

The BONUS-169 programme is fully aligned with the objectives of the European Strategy for Marine and Maritime Research and the EU Strategy for the Baltic Sea Region. It will contribute to the achievement of the objectives of the revised Lisbon Strategy by investing in knowledge for growth and jobs.

The Commission proposal will now be submitted to the Council of Ministers and the European Parliament.

Background

This proposal is based on Art. 169 of the EC Treaty which provides for the participation of the Community in research programmes jointly undertaken by several Member States.

Further information can be found on the Bonus website http://www.bonusportal.org

See also MEMO/09/487 – Questions and answers

Celní orgány Společenství musí zamítnout žádost o uznání izraelského původu těchto výrobků.

V rámci evropsko-středomořského partnerství byly uzavřeny dvoustranné dohody mezi Společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a většinou středomořských států na straně druhé. Tyto dohody zejména stanoví, že výrobky pocházející z dotčených středomořských zemí mohou být do Evropské unie dováženy bez cel a že příslušné orgány smluvních stran spolupracují za účelem určení přesného původu výrobků, na které se vztahuje preferenční režim.

Společenství a jeho členské státy uzavřely takovou dohodu jak s Izraelem¹ (Dohoda EHS-Izrael), tak i s Organizací pro osvobození Palestiny² (Dohoda EHS-OOP), která jedná za palestinskou samosprávu na Západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy.

Brita je německá společnost, která dováží přístroje na výrobu sycených nápojů, jakož i příslušenství a nápojové koncentráty vyrobené společností Soda Club Ltd, usazenou v Mishor Adumin na Západním břehu Jordánu, východně od Jeruzaléma.

Společnost Brita chtěla do Německa dovézt zboží dodané společností Soda-Club. Německým celním orgánům sdělila, že zboží pochází z Izraele, a požádala tedy o poskytnutí preferenčního zacházení uplatňovaného na základě Dohody EHS-Izrael. Jelikož se německé orgány domnívaly, že výrobky pocházejí z okupovaných území, požádaly izraelské celní orgány, aby jim potvrdily, že toto zboží nebylo na těchto územích vyrobeno.

I když izraelské orgány potvrdily, že dotčené zboží pochází z oblasti, která spadá do jejich pravomoci, neodpověděly nicméně na otázku, zda toto zboží bylo vyrobeno na okupovaných územích. Z tohoto důvodu německé orgány nakonec zamítly přiznat společnosti Brita preferenční režim, jelikož nemohlo být s jistotou ověřeno, že dovezené zboží spadá do působnosti Dohody EHS-Izrael.

¹ Evropsko-středomořská dohoda zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Státem Izrael na straně druhé, podepsaná v Bruselu dne 20. listopadu 1995.

² Evropsko-středomořská prozatímní dohoda o přidružení týkající se obchodu a spolupráce mezi Evropským společenstvím na jedné straně a Organizací pro osvobození Palestiny (OOP) ve prospěch palestinské samosprávy na Západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy na straně druhé, podepsaná v Bruselu dne 24. února 1997.

Společnost Brita toto rozhodnutí soudně napadla a Finanzgericht Hamburg (soud pro finanční záležitosti v Hamburku, Německo) se Soudního dvora dotázal, zda se na zboží vyrobené na okupovaných palestinských územích, jehož izraelský původ byl potvrzen izraelskými orgány, může vztahovat preferenční režim, zavedený Dohodou EHS-Izrael.

V dnes předneseném stanovisku generální advokát Y. Bot připomíná, že mechanismus správní spolupráce zavedený Dohodou EHS-Izrael spočívá na vzájemné důvěře mezi celními orgány smluvních států a na vzájemném uznávání aktů jimi vydaných.

V této souvislosti poznamenává, že existuje domněnka, podle které mají celní orgány vyvážejícího státu nejlepší předpoklady k tomu, aby přímo ověřily skutečnosti, které určují původ výrobku. Celní orgány dovážejícího státu jsou tedy v zásadě vázány výsledkem dodatečného ověření, které provedly celní orgány vyvážejícího státu.

V projednávaném případě se však generální advokát domnívá, že jelikož je původ dovezených výrobků znám a není zpochybněn, týká se spor ve skutečnosti otázky, zda místo výroby, které se nachází na palestinských územích, spadá do oblasti působnosti Dohody EHS-Izrael.

Domněnka ohledně autenticity ověření správnosti skutečností celními orgány vyvážejícího státu se tak nemůže v projednávaném případě uplatnit, poněvadž žádná ze stran této dohody zde nemá nejlepší předpoklady k vydání jednostranného stanoviska k oblasti působnosti této dohody.

V důsledku toho nejsou německé celní orgány vázány výsledkem dodatečného ověření provedeného izraelskými celními orgány.

Generální advokát odmítá rovněž argument, podle něhož musí být preferenční režim každopádně přiznán výrobcům usazeným na okupovaných územích, buď na základě Dohody EHS-Izrael, nebo na základě Dohody EHS-OOP.

V první řadě konstatuje, že přiznání preferenčního režimu se přímo váže na původ zboží a že ověření tohoto původu představuje nezbytnou součást systému. Osvědčení vydané celními orgány vyvážejícího státu tedy musí jednoznačně osvědčovat, že dotčený výrobek pochází z určeného státu, za tím účelem, aby se preferenční režim, který se vztahuje k tomuto státu, použil na tento výrobek.

V této souvislosti generální advokát připomíná, že hranice Izraele byly vymezeny Plánem na rozdělení Palestiny³, schváleným dne 29. listopadu 1947 Organizací spojených národů. Podle tohoto plánu nejsou přitom území Západního břehu Jordánu a pásma Gazy součástí území Izraele. Navíc Izrael a OOP považují na základě izraelsko-palestinské dohody⁴ jak Západní břeh Jordánu, tak pásmo Gazy za jednu územní jednotku.

Společenství dále uzavřelo Dohodu EHS-OOP za účelem rozvinout obchodních toky ze Západního břehu Jordánu a pásma Gazy a do něj a napravit anomálii spočívající v tom, že tato území byla jedinými územími v regionu, jejichž výrobcům nebyl poskytnut preferenční režim. Společenství tedy zavedlo takový režim právě pro palestinská území, protože se domnívalo, že výrobky pocházející z těchto území nemohly požívat preferenčního zacházení na základě Dohody EHS-Izrael.

³ Tento plán vypracoval United Nations Special Committee On Palestine. Tento výbor složený z jedenácti států, zřízený Valným shromážděním OSN v roce 1947, byl pověřen nalezením řešení v palestinském konfliktu a především vypracováním plánu na rozdělení Palestiny.

⁴ Izraelsko-palestinská prozatímní dohoda o Západním břehu Jordánu a pásmu Gazy, podepsaná ve Washingtonu dne 28. září 1995.

V důsledku toho se preferenční režim na základě Dohody EHS-Izrael nemůže uplatnit na zboží pocházející ze Západního břehu Jordánu a obecněji z okupovaných území.

Nakonec generální advokát Bot dochází k závěru, že celní preference na základě Dohody EHS-OOP lze výrobkům vyrobeným na okupovaných územích poskytnout pouze v případě, kdy palestinské orgány vydají v souladu s touto dohodou nezbytná osvědčení o původu.

UPOZORNĚNÍ: Soudní dvůr není stanoviskem generálního advokáta vázán. Úlohou generálních advokátů je zcela nezávisle navrhnout Soudnímu dvoru právní řešení věci, která jim je přidělena. Soudci Soudního dvora začínají nyní v uvedené věci rozhodovat. Rozsudek bude vydán později.

UPOZORNĚNÍ: V řízení o předběžné otázce mohou soudy členských států v rámci sporu, který jim byl předložen, položit Soudnímu dvoru otázku ohledně výkladu práva Společenství nebo platnosti aktu Společenství. Soudní dvůr nerozhoduje o vnitrostátním sporu. Je na vnitrostátním soudu, aby ve věci rozhodl v souladu s rozhodnutím Soudního dvora. Toto rozhodnutí je stejně tak závazné pro ostatní vnitrostátní soudy, které případně budou projednávat totožný problém.

Neoficiální dokument pro potřeby sdělovacích prostředků, který nezavazuje Soudní dvůr.

Úplné znění stanoviska se na internetové stránce CURIA zveřejňuje v den, kdy je generální advokát přednesl.

Kontaktní osoba pro tisk: Balázs Lehoczki (+352) 4303 5499

Obrazový záznam z přednesení stanoviska je dostupný na Europe by Satellite ((+32) 2 2964106

Komise dnes zahájila druhou fázi řízení pro porušení Smlouvy, jehož cílem je přimět Spojené království, aby svým občanům při používání elektronické komunikace poskytlo plnou ochranu soukromí a osobních údajů na základě předpisů EU. Evropské zákony uvádějí, že země EU musí zajistit důvěrnost elektronických komunikací, jako například u emailové komunikace či při surfování na internetu, a to zákazem jejich protiprávního zachycování a sledování bez souhlasu uživatele. Jelikož tyto předpisy nebyly do vnitrostátního práva Spojeného království plně provedeny, Komise dnes uvedla, že Spojenému království zašle odůvodněné stanovisko.

„Soukromí osob a nedotknutelnost jejich osobních údajů v digitálním světě je nejen důležitou otázkou, nýbrž i lidským právem chráněným evropskými zákony. Proto je Komise obezřetná a dohlíží na to, aby předpisy a práva EU byly uplatňovány,“ uvedla Viviane Redingová, komisařka EU pro informační společnost a média.„Zabezpečení digitálního soukromí je základem pro vybudování důvěry v internet. Vyzývám proto orgány Spojeného království, aby změnily vnitrostátní předpisy a zabezpečily, že britští občané mohou plně využít záruk, které jsou pro důvěrnost elektronických komunikací stanoveny v právu EU.“

Komise trvá na svém názoru, že Spojené království nedodržuje pravidla EU na ochranu důvěrnosti elektronických komunikací, jako například u emailové komunikace či při surfování na internetu, která jsou stanovena ve směrnici o soukromí a elektronických komunikacích 2002/58/EC a směrnici o ochraně údajů 95/46/EC. Názor Komise je podložen důkladnou analýzou odpovědi, kterou orgány Spojeného království poskytly v návaznosti na výzvu, jež je první fází řízení pro porušení Smlouvy, zaslanou Komisí dne 14. dubna 2009 (IP/09/570). Komise zahájila toto právní opatření poté, co prošetřila odpověď, kterou orgány Spojeného království poskytly na stížnosti občanů Spojeného království ohledně používání behaviorální reklamy poskytovateli internetových služeb

Komise konkrétně zjistila tři mezery ve stávajících předpisech Spojeného království upravujících důvěrnost elektronických komunikací:

- Neexistuje žádný nezávislý vnitrostátní orgán, který by prováděl dohled nad zachycováním sdělení, ačkoliv je jeho zřízení požadováno v rámci směrnice o soukromí a elektronických komunikacích a směrnice o ochraně údajů, zejména za účelem šetření stížností týkajících se zachycování sdělení.

- Stávající zákony Spojeného království – zákon o regulaci vyšetřovacích pravomocí (Regulation of Investigatory Powers Act 2000, RIPA) – povoluje zachycování sdělení nejen v případech, kdy dotyčné osoby k zachycování daly souhlas, ale i tehdy, kdy se osoba zachycující sdělení „oprávněně domnívá“, že souhlas k zachycování sdělení byl udělen. Tato právní ustanovení Spojeného království nejsou v souladu s předpisy EU, které souhlas definují jako svobodný, výslovný a vědomý projev vůle určité osoby.

- Ustanovení zákona o regulaci vyšetřovacích pravomocí, která zakazují a postihují protiprávní zachycování, jsou omezena pouze na „záměrné“ zachycování, zatímco zákony EU vyžadují, aby členské státy zakázaly a postihovaly jakékoliv protiprávní zachycování bez ohledu na to, zda bylo provedeno záměrně, či ne.

Spojené království musí do dvou měsíců odpovědět na tuto druhou fází řízení pro porušení Smlouvy.Pokud Komise neobdrží žádnou odpověď či pokud nebude odpověď Spojeného království uspokojivá, může Komise případ postoupit Evropskému soudnímu dvoru.

Souvislosti

Směrnice EU o soukromí a elektronických komunikacích ukládá členským státům, aby zajistily důvěrnost sdělení a souvisejících provozních údajů zákazem protiprávního zachycování a sledování bez souhlasu dotčených uživatelů (čl. 5 odst. 1 směrnice 2002/58/ES). Směrnice EU o ochraně údajů uvádí, že souhlas uživatele musí být „svobodný, výslovný a vědomý“ (čl. 2 písm. h) směrnice 95/46/ES). Článek 24 směrnice o ochraně údajů navíc členským státům ukládá, aby určily vhodné sankce pro případ porušení, a článek 28 uvádí, že dohledem nad dodržováním musí být pověřeny nezávislé orgány. Tato ustanovení směrnice o ochraně údajů platí rovněž v oblasti důvěrnosti sdělení.

Podrobný přehled řízení pro porušení povinností v oblasti telekomunikací je k dispozici na adrese:

http://ec.europa.eu/information_society/policy/ecomm/implementation_enforcement/infringement/

Európska komisia sa rozhodla zaslať Slovensku odôvodnené stanovisko, ktorým ho žiada, aby uplatnilo rozhodnutie Komisie vo veci hybridnej pošty. Odôvodnené stanovisko je v zmysle článku 226 Zmluvy o ES druhým krokom v rámci konaní vo veci porušenia právnych predpisov. V roku 2008 Komisia konštatovala, že remonopolizácia sektora hybridnej pošty na Slovensku je nezlučiteľná s jednotným trhom a nariadila Slovensku ukončiť porušovanie právnych predpisov (pozri IP/08/1467). Slovensko doposiaľ neinformovalo Komisiu o žiadnych opatreniach prijatých na uplatnenie tohto rozhodnutia. Rozhodnutie z roku 2008 má záväzný a priamy účinok a je priamo vymáhateľné vnútroštátnymi súdmi. Odôvodnené stanovisko nasleduje za formálnou výzvou zaslanou v decembri 2008 (pozri IP/08/1997), na ktorú Slovensko nedalo uspokojivú odpoveď. Slovensko má teraz dva mesiace na to, aby vyhovelo odôvodnenému stanovisku; v prípade, že tak neurobí, Komisia môže predložiť vec Európskemu súdnemu dvoru.

Komisárka pre hospodársku súťaž Neelie Kroesová uviedla: „Skutočnosť, že Slovensko nevykonalo potrebné kroky na skončenie porušovania právnych predpisov ani viac ako rok po našom rozhodnutí, by nemalo zbavovať súkromných prevádzkovateľov účinkov tohto rozhodnutia. Súkromní prevádzkovatelia sa zatiaľ môžu fakticky opierať o rozhodnutie Komisie zo 7. októbra 2008 a pokračovať vo svojom podnikaní v oblasti hybridnej pošty.“

Hybridná pošta je službou, pri ktorej sa obsah komunikácie elektronicky prenáša od odosielateľa k prevádzkovateľovi služby, ktorý potom poštovú zásielku vytlačí, vloží do obálky a dodá konečnému adresátovi. V rozhodnutí Komisie z roku 2008 sa konštatovalo, že zmenou slovenského poštového zákona sa tieto hybridné poštové služby v rozpore s pravidlami ES týkajúcimi sa hospodárskej súťaže remonopolizovali v prospech Slovenskej pošty, ktorá je prevádzkovateľom zo zákona. V dôsledku tejto zmeny už alternatívni poštoví prevádzkovatelia nemali povolené dodávať hybridné poštové zásielky, pričom táto činnosť bola predtým otvorená pre hospodársku súťaž.

Slovenská pošta sa odvolala proti rozhodnutiu Komisie na Súde prvého stupňa Európskych spoločenstiev. Takéto odvolania však nemajú odkladný účinok na povinnosť Slovenska vyhovieť rozhodnutiu Komisie z roku 2008.

Slovensko ani do dnešného dňa neinformovalo Komisiu o žiadnych opatreniach, ktorými by sa ukončilo porušovanie právnych predpisov; nesplnilo teda povinnosti vyplývajúce z rozhodnutia z roku 2008. V dôsledku toho Komisia v súlade s článkom 226 Zmluvy o ES začala konanie vo veci porušenia právnych predpisov. Ako prvý krok dňa 17. decembra 2008 zaslala Slovensku formálnu výzvu (pozri IP/08/1997). Pokiaľ Slovensko nevyhovie dnes prijatému odôvodnenému stanovisku do dvoch mesiacov, Komisia môže predložiť vec Európskemu súdnemu dvoru.

Evropská komise schválila financování 196 nových projektů v rámci druhé výzvy k předkládání návrhů pro program LIFE+ (2007–2013) – evropský fond pro ochranu životního prostředí. Projekty pocházejí z celé EU a zahrnují akce v oblasti ochrany přírody, politiky životního prostředí, informací a komunikace. Představují celkové investice ve výši 431 milionů EUR, z toho 207,5 milionů EUR poskytne Evropská unie.

Komisař pro životní prostředí Stavros Dimas prohlásil: „Jsem přesvědčen, že tyto projekty významně přispějí k ochraně přírody a ke zlepšení životního prostředí. Pomohou rovněž zvýšit v celé EU povědomí o klíčových problémech týkajících se životního prostředí, s nimiž se musíme vypořádat a mezi něž patří zejména změna klimatu a ubývání biologické rozmanitosti.”

Na základě výzvy k předkládání návrhů, jež skončila v listopadu 2008, Komise obdržela přes 600 návrhů od veřejných i soukromých subjektů ze 27 členských států EU. Z nich bylo 196 vybráno ke spolufinancování prostřednictvím tří složek programu: LIFE+ Příroda a biologická rozmanitost, LIFE+ Politika a správa v oblasti životního prostředí a LIFE+ Informace a komunikace.

Projekty LIFE+ Příroda a biologická rozmanitost si kladou za cíl zlepšit stav ochrany ohrožených druhů a typů stanovišť.Z 227 zaslaných návrhů Komise vybrala k financování 80 projektů, které předložila partnerství složená ze subjektů působících v oblasti životního prostředí, orgánů státní správy a jiných zúčastněných stran. Tyto projekty z 22 členských států představují celkové investice ve výši 199 milionů EUR, z toho 107 milionů EUR poskytne Evropská unie. Většina z nich (74 projektů) jsou projekty Příroda, přispívající k provádění směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích, jakož i sítě Natura 2000. Dalších šest projektů tvoří projekty Biologická rozmanitost, jež představují kategorii projektů LIFE+ pro pilotní režimy zabývající se širšími otázkami biologické rozmanitosti.

Projekty LIFE+ Politika a správa v oblasti životního prostředí jsou pilotními projekty, jež přispívají k rozvoji inovativních politických záměrů, technologií, metod a nástrojů. Z 288 zaslaných návrhů Komise vybrala k financování 99 projektů, které předložily různé organizace z veřejného a soukromého sektoru. Vybrané projekty z 19 členských států představují celkové investice ve výši 211 milionů EUR, z nichž přibližně 90 milionů EUR poskytne Evropská unie. Největší podíl finančních prostředků EU (přibližně 26 milionů EUR) byl vyčleněn na projekty zaměřené na odpady a přírodní zdroje (28 projektů). Změna klimatu je druhou nejčastěji zvolenou prioritní oblastí se 24 projekty (zhruba 25 milionů EUR), poté následuje ochrana vody (17 projektů). Zbývajících 30 projektů se vztahuje na různé oblasti, mezi něž patří ochrana ovzduší, chemické látky, životní prostředí a otázky zdraví, lesy, inovace, hlukové zatížení, půda, strategické přístupy a městské prostředí.

Projekty LIFE+ Informace a komunikace mají za úkol šířit informace a zviditelnit otázky spojené s životním prostředím, jakož i poskytovat školení a zvyšovat povědomí o předcházení lesním požárům.Z 98 zaslaných návrhů Komise vybrala k financování 17 projektů, které předložily různé organizace z veřejného a soukromého sektoru působící v oblasti ochrany přírody a/nebo životního prostředí. Vybrané projekty z 12 členských států představují celkové investice ve výši 21 milionů EUR, z toho 10 milionů EUR poskytne Evropská unie.

Program LIFE+

Program LIFE+ je evropský finanční nástroj v oblasti životního prostředí, jehož celkový rozpočet na období let 2007–2013 činí 2,143 miliardy EUR (dvě miliardy sto čtyřicet tři miliony eur). Během tohoto období Komise každý rok zveřejní jednu výzvu k předkládání návrhů pro projekty LIFE+.

Další informace

V příloze je uveden přehled všech nových projektů financovaných v rámci programu LIFE+, rozdělený podle jednotlivých zemí.

Další informace o každém z nových projektů Příroda a biologická rozmanitost:

http://ec.europa.eu/environment/life/publications/lifepublications/compilations/documents/natcompilation08.pdf

Další informace o každém z nových projektů Politika a správa v oblasti životního prostředí:

http://ec.europa.eu/environment/life/publications/lifepublications/compilations/documents/envcompilation08.pdf

Další informace o každém z nových projektů Informace a komunikace:

http://ec.europa.eu/environment/life/publications/lifepublications/compilations/documents/infcompilation08.pdf

Další informace o programu LIFE+:http://ec.europa.eu/life

Kromě toho lze kontaktovat příslušné vnitrostátní orgány na adrese:

http://ec.europa.eu/environment/life/contact/nationalcontact/index.htm

The European Commission has decided to refer Spain to the European Court of Justice over its failure to lay down effective, proportionate and dissuasive penalties in national law in relation to the EU Regulation on payer information accompanying transfers of funds. The Commission will also refer Estonia to the Court of Justice over non-implementation of the Statutory Audit Directive. Finally the Commission will send a formal request to Luxembourg concerning its implementation of the Market Abuse Directive. This formal request takes the form of a "reasoned opinion", the second stage of the infringement procedure laid down in Article 226 of the EC Treaty. If there is no satisfactory reply within two months, the Commission may refer the matter to the European Court of Justice.

Anti-money laundering – Payer information accompanying transfers of funds –Spain

The Regulation to tighten controls of money transfers in order to cut off funding sources for terrorists and other criminals was adopted in 2006. In order to ensure the traceability of money transfers, the Regulation requires that money transfers be accompanied by the identity of the sender including the name, address and account number. The information will be immediately available to the appropriate law enforcement authorities to assist them in detecting, investigating and prosecuting terrorists and other criminals and tracing their assets.

Although the Regulation is directly applicable in Member States, it provides for the obligation of Member States to lay down and notify to the Commission effective, proportionate and dissuasive penalties in national law for failure to comply with the provisions of the Regulation, applicable as of 15 December 2007.

Statutory Audit Directive – Estonia

Directive 2006/43/EC on statutory audits of annual accounts and consolidated accounts overhauls regulation of the audit profession to increase the quality of audits in Europe following corporate scandals in the past. In particular, it introduces a requirement for each Member State to establish systems of external quality assurance and public oversight of the audit profession and provides for measures to improve co-operation between regulatory authorities in the EU. The Directive also sets out a number of ethical principles to ensure the independence and objectivity of statutory auditors and clarifies their duties.

The deadline for transposition of Directive 2006/43/EC expired on 29 June 2008.

Market Abuse Directive – Luxembourg

The Commission has decided to send Luxembourg a reasoned opinion regarding incorrect transposition of Articles 12 and 14 of the Market Abuse Directive (Directive 2003/6/EC relating in particular to insider dealing and price manipulation). The Luxembourg law of 9 May 2006 does not give the competent authority, the Commission de Surveillance du Secteur Financier (CSSF), investigatory powers or the power to impose sanctions, despite the fact that the Directive requires it to do so.

More specifically, the CSSF may only carry out on-site inspections of persons under prudential supervision and not, for example, of issuers of financial instruments. Moreover, no administrative penalties may be imposed for market abuse by non‑professionals.

The latest information on infringement proceedings concerning all Member States can be found at:

http://ec.europa.eu/community_law/index_en.htm

EU27 má strukturovaný, ale klesající přebytek v obchodu se zbožím - ten vzrostl z 32 mld. euro v roce 2000 na 94 mld. € v roce 2006, za poslední dva roky však poklesl na 63 mld. v roce 2008. V první polovině 2009 pokles pokračoval na 16 mld. € proti 33 mld.€ v témže období v roce 2008.

Obchod zbožím EU27 s USA v mil. €

	2000	2001	2002	2003	2004	2005	2006	2007	2008
USA
Vývoz	238 203	245 594	247 934	227 282	235 499	252 683	269 005	261 484	250 091
Dovoz	206 280	203 298	182 618	158 124	159 374	163 511	175 223	181 594	186 810
Bilance	31 923	42 297	65 316	69 158	76 124	89 172	93 782	79 890	63 281
Celkem vně-EU27
Vývoz	849 740	884 707	891 899	869 237	952 955	1 052 720	1 159 324	1 241 498	1 306 611
Dovoz	992 695	979 143	936 967	935 265	1 027 522	1 179 569	1 351 813	1 434 010	1 566 117
Bilance	-142 956	-94 436	-45 068	-66 028	-74 567	-126 849	-192 489	-192 512	-259 506
USA / celkem
Vývoz	28.0%	27.8%	27.8%	26.1%	24.7%	24.0%	23.2%	21.1%	19.1%
Dovoz	20.8%	20.8%	19.5%	16.9%	15.5%	13.9%	13.0%	12.7%	11.9%

Obchod se zbožím členských států EU27 s USA - miliony euro

	Vývoz		Dovoz		Bilance
	I-VI 08	I-VI 09	I-VI 08	I-VI 09	I-VI 08	I-VI 09
EU27	126 905	101 468	94 171	85 068	32 733	16 400
Belgium	7 946	6 788	8 574	7 060	-628	-272
Bulgaria	90	93	135	86	-45	7
Czech Republic	856	651	550	459	306	192
Denmark	1 905	2 179	1 125	997	779	1 182
Germany	36 676	26 916	17 174	15 368	19 502	11 548
Estonia	182	142	59	62	123	80
Ireland	7 945	9 239	3 464	4 658	4 481	4 582
Greece	324	392	691	863	-367	-471
Spain	3 669	2 988	4 987	3 787	-1 318	-799
France	12 067	9 827	10 492	10 486	1 576	-659
Italy	11 575	8 666	5 857	4 939	5 718	3 727
Cyprus	4	3	58	53	-54	-50
Latvia	47	40	58	32	-11	7
Lithuania	322	171	183	72	138	99
Luxembourg	147	82	192	171	-45	-89
Hungary	914	742	497	478	417	264
Malta	99	63	34	38	65	24
Netherlands	8 379	7 179	15 339	12 765	-6 961	-5 586
Austria	2 859	1 984	1 262	848	1 597	1 136
Poland	784	727	917	826	-133	-99
Portugal	736	460	597	440	139	20
Romania	250	164	358	274	-108	-109
Slovenia	143	105	190	222	-47	-117
Slovakia	432	173	127	148	306	25
Finland	2 478	1 336	649	485	1 829	851
Sweden	4 452	3 059	1 866	1 620	2 586	1 439
United Kingdom	21 622	17 299	18 736	17 831	2 886	-532
Celkem vněEU27	651 040	521 021	779 511	590 043	-128 471	-69 022
USA / celkem	19.5%	19.5%	12.1%	14.4%

Obchod EU27 se zbožím s USA podle produktů, mil. euro

	Vývoz		Dovoz		Bilance
	I-VI 08	I-VI 09	I-VI 08	I-VI 09	I-VI 08	I-VI 09
Celkem	126 905	101 468	94 171	85 068	32 733	16 400

Primární produkty:	17 706	11 796	12 086	9 245	5 620	2 550
Potraviny&nápoje	4 748	4 260	3 115	2 332	1 633	1 928
Suroviny	1 502	936	4 920	2 810	-3 418	-1 874
Energie	11 455	6 599	4 051	4 103	7 404	2 496
Zpracované zboží	105 036	84 723	75 192	67 466	29 844	17 257
Chemikálie	26 737	26 798	17 431	17 717	9 306	9 081
Stroje& vozidla	51 653	37 906	39 684	33 872	11 969	4 035
Ostatní zprac.zboží	26 647	20 018	18 078	15 877	8 569	4 141
Ostatní	4 163	4 950	6 893	8 357	-2 730	-3 408

Pokles obchodu se službami

Obchod službami EU27 s USA - miliony euro

	Dal			Má dáti			Saldo
	2006	2007	2008*	2006	2007	2008*	2006	2007	2008*
Celkem	133 753	139 135	136 048	122 029	127 718	132 248	11 724	11 417	3 800
Z toho:
Doprava	31 809	30 225	32 377	20 264	18 777	20 589	11 545	11 449	11 788
Cestování	20 465	19 346	15 779	15 943	16 870	17 607	4 522	2 476	-1 828
Ostatní služby	81 474	89 493	87 797	85 820	91 944	93 221	-4 346	-2 451	-5 424
Z toho:
komunikační	3 276	3 400	3 382	3 236	3 290	3 198	40	110	184
stavební	984	849	904	586	800	779	398	49	125
pojišťovací	4 985	8 518	6 049	2 315	2 411	2 269	2 670	6 108	3 780
finanční	13 281	16 630	17 809	7 330	7 887	7 174	5 951	8 743	10 636
Počítačové a informační	6 877	6 629	6 220	5 357	5 564	5 893	1 520	1 065	326
Pronájmy a licence	9 307	9 023	9 111	19 457	22 946	20 940	-10 150	-13 923	-11 828
Ostatní podnik. služby	38 177	40 452	40 971	40 381	43 328	47 732	-2 203	-2 877	-6 762
Pers, kult. a rekreační	1 748	1 707	1 574	4 869	3 553	2 834	-3 121	-1 846	-1 261
Vládní, n.i.e.	2 839	2 286	1 778	2 290	2 166	2 402	550

26. října	Titulky zpráv			Výtahy a překlady
	Celkem	Přeložené	Jen titulky	Převzaté	Anglické	Výtahy
	4	0	0	2	0	2
IP/09/1583	Strategie pro boj s HIV/AIDS v EU a sousedních zemích 2009-2013.26.10. (Zdraví a ochrana spotřebitele)
CJE/09/95	Slavnostní slib nových členů Evropské komise před Soudním dvorem (Personálie)
PESC/09/119	Prohlášení předsednictví jménem Evropské unie k situaci v oblasti lidských práv v Íránu po prezidentských volbách (Vnější vztahy)
IP/09/1582	Finanční služby: Komise přijímá dodatečné legislatvní návrhy k posílení finanční supervize v Evropě. 26.10. (Finanční služby)
27. října	Titulky zpráv			Výtahy a překlady
	Celkem	Přeložené	Jen titulky	Převzaté	Anglické	Výtahy
	6	0	0	2	0	4
IP/09/1589	Európska správa o rozvoji varuje „Zraniteľné krajiny musia byť na prvom mieste“. 27.9. Preložila: Jana Bandurová, posluchačka 1. ročníku bc. studia Veřejná správa a EU BIVŠ (Pomoc)
IP/09/1591	Komise navrhuje rozšíření pomoci na odstavení jaderné elektrárny z provozu v Bulharsku do roku 2013, 27.10. Preložila: Romana Volná, posluchačka 1. ročníku bc. studia Veřejná správa a EU BIVŠ (Pomoc)
IP/09/1589	“Myslete nejdříve na zranitelné”, varuje Evropská zpráva o rozvoji. Brusel, 27.10. (Pomoc)
IP/09/1592	Posílování akcí EU v Afghánistánu a Pákistánu. Brusel, 27.10. (Vnější vztahy)
IP/09/1585	Devět z deseti Evropanů chce okamžitá opatření proti chudobě (Společnost)
CJE/09/96	Rakouské soudy zabývající se žalobou na zdržení se imisí ze sousedního pozemku ve sporu mezi vlastníky pozemků a jadernou elektrárnou Temelín musí vzít v úvahu povolení k provozu vydané českými orgány (Právo)
28. října	Titulky zpráv			Výtahy a překlady
	Celkem	Přeložené	Jen titulky	Převzaté	Anglické	Výtahy
	11	0	0	5	3	3
MEMO/09/482	EU Digital Dividend proposals: European Commission wants airwaves freed-up by move to digital TV to work for swift recovery – Frequently Asked Questions (TV)
MEMO/09/485	Questions and answers on the proposed regulation to reduce CO2 emissions from light commercial vehicles
IP/09/1605	Komise navrhuje legislativu k omezení emisí CO2 lehkých komerčních vozidel. 28.10. (Životní prostředí)
IP/09/1608	Registr Komise pro lobbyisty zaznamenal během prvního roku svého fungování řadu zlepšení. Brusel, 28.10. (EU)
IP/09/1593	Komise navrhuje konkrétní opatření na podporu fungování potravinového dodavatelského řetězce v EU (Regulace trhu)
IP/09/1594	Snaha Komise o posílení kontroly strukturálních fondů se vyplácí (Kontrola, podvody)
IP/09/1595	Evropská komise chce, aby frekvence uvolněné přechodem na digitální televizi podpořily rychlou hospodářskou obnovu (TV)
IP/09/1596	Internet budoucnosti přinese inteligentní a účinné evropské systémy: méně přetíženou dopravu, nižší emise a lepší zdravotní péči (Informatika)
IP/09/1597	Média mohou sehrát klíčovou úlohu v boji proti chudobě (Společnost)
IP/09/1610	Zpráva Komise o dobrém chovu zvířat zahájila hlubokou politickou debatu. Brusel, 28.10. (Regulace trhu)
MEMO/09/485	Questions and answers on the proposed regulation to reduce CO2 emissions from light commercial vehicles (Životní prostředí)
29. října	Titulky zpráv			Výtahy a překlady
	Celkem	Přeložené	Jen titulky	Převzaté	Anglické	Výtahy
	8	0	0	4	2	2
IP/09/1652	Energy Star: Evropská komise a USA zpřísní standardy energetické účinnosti pro obrazovky. 29.10. (Životní prostředí)
STAT/09/152	Sektorové účty - 2.Q 2009: Míra úspor domácností v zóně € činila 16.5% a v EU27 14.4%. Míra investic podnikání v obou zónách byla 20.8%. 29.10. (Finance)
IP/09/1648	A "BONUS" for the Baltic - €100 million for new Joint Baltic Sea Research Programme (Regiony)
CJE/09/97	Generální advokát Yves Bot zastává názor, že se na výrobky pocházející z okupovaných území nemůže vztahovat preferenční celní režim zavedený Dohodou EHS-Izrael (Právo)
IP/09/1626	Telekomunikace: Komise stupňuje právní kroky proti Spojenému království ve věci ochrany soukromí a osobních údajů (Telekomunikace)
IP/09/1632	Antitrustové opatrenia: Komisia začína konanie proti Slovensku za porušenie právnych predpisov z dôvodu neuplatnenia rozhodnutia Komisie vo veci hybridnej pošty (Kontrola, podvody)
IP/09/1646	Komise poskytne 200 milionů EUR na téměř 200 nových projektů LIFE+ (Pomoc)
IP/09/1633	Financial services: Commission takes action against Spain (anti-money laundering), Estonia (statutory audit) and Luxembourg (market abuse) (Finanční služby)
30. října	Titulky zpráv			Výtahy a překlady
	Celkem	Přeložené	Jen titulky	Převzaté	Anglické	Výtahy
	5	0	0	1	1	3
STAT/09/155	Summit EU - USA: přebytek obchodu zbožím s USA poklesl za prvních 6 měsíců 2009 o polovinu, přebytek v obchodu službami v roce 2008 byl 4 mld. €. (Obchod)
STAT/09/154	Bleskový odhad – říjen 2009: inflace v oblasti € odhadnuta -0.1% (Hospodářství)
STAT/09/153	Září 2009: nezaměstnanost v oblasti euro vzrostla na 9.7%, v EU27 na 9.2%. 30.10. (Zaměstnanost)
	Závěry předsednictví – Brusel 29.–30. října 2009 (EU)
IP/09/1654	Commission proposes €100 million macro-financial assistance to Bosnia and Herzegovina (Pomoc)
Odborný autorský recenzovaný článek
	Vítejte v nové realitě! Pozor na impotentní politiku! Autor: Aleš Michl, analytik Reiffeisen BANK (Finance)
	Měnová a fiskální autorita a jejich reakce v hospodářském cyklu. Autor: Ing. Pavel Řežábek, člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB (Finance)

Sestava zpravodajství z EU: Zpravodaj 43/2009

26. října 2009 - 30. října 2009

Strategie pro boj s HIV/AIDS v EU a sousedních zemích 2009-2013.26.10.

Slavnostní slib nových členů Evropské komise před Soudním dvorem

Prohlášení předsednictví jménem Evropské unie k situaci v oblasti lidských práv v Íránu po prezidentských volbách

Finanční služby: Komise přijímá dodatečné legislatvní návrhy k posílení finanční supervize v Evropě. 26.10.

Európska správa o rozvoji varuje „Zraniteľné krajiny musia byť na prvom mieste“. 27.9. Preložila: Jana Bandurová, posluchačka 1. ročníku bc. studia Veřejná správa a EU BIVŠ

Komise navrhuje rozšíření pomoci na odstavení jaderné elektrárny z provozu v Bulharsku do roku 2013, 27.10. Preložila: Romana Volná, posluchačka 1. ročníku bc. studia Veřejná správa a EU BIVŠ

“Myslete nejdříve na zranitelné”, varuje Evropská zpráva o rozvoji. Brusel, 27.10.

Posílování akcí EU v Afghánistánu a Pákistánu. Brusel, 27.10.

Devět z deseti Evropanů chce okamžitá opatření proti chudobě

Rakouské soudy zabývající se žalobou na zdržení se imisí ze sousedního pozemku ve sporu mezi vlastníky pozemků a jadernou elektrárnou Temelín musí vzít v úvahu povolení k provozu vydané českými orgány

EU Digital Dividend proposals: European Commission wants airwaves freed-up by move to digital TV to work for swift recovery – Frequently Asked Questions

Questions and answers on the proposed regulation to reduce CO2 emissions from light commercial vehicles

Komise navrhuje legislativu k omezení emisí CO2 lehkých komerčních vozidel. 28.10.

Registr Komise pro lobbyisty zaznamenal během prvního roku svého fungování řadu zlepšení. Brusel, 28.10.

Komise navrhuje konkrétní opatření na podporu fungování potravinového dodavatelského řetězce v EU

Snaha Komise o posílení kontroly strukturálních fondů se vyplácí

Evropská komise chce, aby frekvence uvolněné přechodem na digitální televizi podpořily rychlou hospodářskou obnovu

Internet budoucnosti přinese inteligentní a účinné evropské systémy: méně přetíženou dopravu, nižší emise a lepší zdravotní péči

Média mohou sehrát klíčovou úlohu v boji proti chudobě

Zpráva Komise o dobrém chovu zvířat zahájila hlubokou politickou debatu. Brusel, 28.10.

Questions and answers on the proposed regulation to reduce CO2 emissions from light commercial vehicles

Energy Star: Evropská komise a USA zpřísní standardy energetické účinnosti pro obrazovky. 29.10.

Sektorové účty - 2.Q 2009: Míra úspor domácností v zóně € činila 16.5% a v EU27 14.4%. Míra investic podnikání v obou zónách byla 20.8%. 29.10.

A "BONUS" for the Baltic - €100 million for new Joint Baltic Sea Research Programme

Generální advokát Yves Bot zastává názor, že se na výrobky pocházející z okupovaných území nemůže vztahovat preferenční celní režim zavedený Dohodou EHS-Izrael

Telekomunikace: Komise stupňuje právní kroky proti Spojenému království ve věci ochrany soukromí a osobních údajů

Antitrustové opatrenia: Komisia začína konanie proti Slovensku za porušenie právnych predpisov z dôvodu neuplatnenia rozhodnutia Komisie vo veci hybridnej pošty

Komise poskytne 200 milionů EUR na téměř 200 nových projektů LIFE+

Financial services: Commission takes action against Spain (anti-money laundering), Estonia (statutory audit) and Luxembourg (market abuse)

Summit EU - USA: přebytek obchodu zbožím s USA poklesl za prvních 6 měsíců 2009 o polovinu, přebytek v obchodu službami v roce 2008 byl 4 mld. €.