Zpravodaj EU - Zpravodaj 48/2009 - BANKOVNÍ INSTITUT VYSOKÁ ŠKOLA

Sestava zpravodajství z EU: Zpravodaj 48/2009

ISSN 1803-8565

Období od 30. listopadu 2009 - 4. prosince 2009

Motto:

"Kdyby mě bylo 35 let, udělal bych seč mé síly, abych pomohl k proniknutí myšlence utvoření Spojených států evropských".

Tomáš Garrigue Masaryk: Cesta demokracie, 1993, IV. díl, s. 344

30. listopadu 2009 - 4. prosince 2009

30. listopadu	Titulky zpráv			Výtahy a překlady
	Celkem	Přeložené	Jen titulky	Převzaté	Anglické	Výtahy
	4	0	0	4	0	0
CJE/09/104	Lisabonská smlouva a Soudní dvůr Evropské unie (Právo)
COR/09/106	Hlavními tématy plenárního zasedání VR bude strategie pro udržitelnou Evropu a provádění Lisabonské smlouvy (EU)
IP/09/1841	Simulační technologie by mohly pomoci předcházet budoucím finančním krizím (Hospodářství)
IP/09/1842	Evropská komise vyhrazuje telefonní čísla v Evropě obětem trestných činů a netísňovým lékařským pohotovostním linkám (EU)
1. prosince	Titulky zpráv			Výtahy a překlady
	Celkem	Přeložené	Jen titulky	Převzaté	Anglické	Výtahy
	3	0	0	1	0	2
BEI/09/239	Evropská Investiční Banka poskytuje finanční prostředky pro projekty obnovitelné energie a energetické účinnosti v Jižní Africe. Přeložila Simona Kovářová, posluchačka 1. ročníku veřejná správa a EU (EIB)
IP/09/1856	Hlavní podpora z fondů EU pomáhá bojovat proti organizovanému zločinu v Itálii, 1. 12. Přeložila Andrea Kortanová, posluchačka l. ročníku VSEU (Pomoc)
IP/09/1855	Evropská komise vítá, že Lisabonská smlouva vstupuje v platnost (Právo)
2. prosince	Titulky zpráv			Výtahy a překlady
	Celkem	Přeložené	Jen titulky	Převzaté	Anglické	Výtahy
	7	0	0	3	1	3
STAT/09/171	Říjen 2009 v poronání se zářím 2009 - ceny průmyslového výrobce vzrostly v oblasti € a EU27 o 0.2%. 2.12. (Průmysl)
MEMO/09/534	The Copenhagen climate conference: key EU objectives (Životní prostředí)
IP/09/1858	Eurobarometr: podnební změna je pro svět druhou nejvážnější hrozbou. 2.12. (Společnost)
IP/09/1867	Kodaňská konference musí dosáhnout globální, ambiciózní a vyčerpávajíí dohodu k odvrácení nebezpečné podnební změny. 2.12. (Životní prostředí)
IP/09/1863	Bezpečnost silničního provozu v Evropě: priorita pro příští desetiletí (Doprava)
IP/09/1864	Ochrana spotřebitelů: 30 % vánočních světel představuje vážné ohrožení bezpečí ve vašich domovech, varuje zpráva EU (Zdraví a ochrana spotřebitele)
IP/09/1865	Štátna pomoc: Komisia potvrdzuje pomoc bratislavskému Volkswagenu Slovakia vo výške 14,3 milióna EUR (Pomoc)
3. prosince	Titulky zpráv			Výtahy a překlady
	Celkem	Přeložené	Jen titulky	Převzaté	Anglické	Výtahy
	5	0	0	2	0	3
STAT/09/173	První odhad HDP za 3.Q 2009: v oblasti euro + 0.4%, EU27 o + 0.3%; o -4.1% a -4.3% v porovnání s 3.Q 2008. 3.12. (Hospodářství)
	Říjen 2009 v porovnání se zářím 2009: objem maloobchodu zůstává v oblasti euro stabilní, vzrostl o 0.3% v EU27. 3.12. (Obchod)
IP/09/1871	Cestující po železnici s novými právy napříč EU. 3.12. (Právo)
COR/09/112	EU2020: ekologičtější, spravedlivější a udržitelnější růst – proč ne také lokálnější? (EU)
PESC/09/132	Prohlášení předsednictví jménem Evropské unie k povolební situaci v Hondurasu (Vnější vztahy)
4. prosince	Titulky zpráv			Výtahy a překlady
	Celkem	Přeložené	Jen titulky	Převzaté	Anglické	Výtahy
	6	0	0	1	0	5
BEI/09/243	EIB podpořila 825 miliony eur rozvoj dopravní infrastruktury v Polsku. Varšava/Lucemburk, 4.12. (EIB, Doprava)
IP/09/1877	Nová pravidla pro silniční dopravu povedou k lepší konkurenci a méně byrokracie. 4.12. (Doprava)
IP/09/1880	Patenty: EU dosahuje politického průlomu k pokrokovému patentovému systému. 4.12. (Právo)
COR/09/113	Výbor pro regiony se po schválení Lisabonské smlouvy stává hlídačem subsidiarity. Brusel, 4.12. (Instituce)
STAT/09/174	Letecká doprava v EU27 rostla ještě i v roce 2008, ale v průběhu roku se postupně projevil klesající trend (Doprava)
IP/09/1878	„Parta, co jí chutná“, kampaň EU na podporu zdravé výživy: Putovní výstavy končí, kampaň jde dál (Zdraví a ochrana spotřebitele)

30.11.2009 | CJE/09/104

Lisabonská smlouva a Soudní dvůr Evropské unie

Lisabonská smlouva podepsaná 13. prosince 2007 hlavami států a předsedy vlád dvaceti sedmi členských států EU vstoupí v platnost dnem 1. prosince 2009. Tato smlouva pozměňuje dvě základní smlouvy: Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství, která se bude napříště nazývat „Smlouva o fungování Evropské unie“ (SFEU)¹.

Lisabonská smlouva s sebou přináší změny organizace a pravomocí Soudního dvora Evropské unie.

A. Změny týkající se organizace Soudního dvora Evropské unie a jmenování jeho členů

Evropská unie, která nyní získá právní subjektivitu, nastoupí na místo Evropského společenství. Na základě Lisabonské smlouvy tak přestane existovat struktura v podobě jednotlivých pilířů a Unie bude mít nový institucionální rámec. V důsledku toho přijme celá soudní soustava Unie po vzoru ostatních přejmenovaných orgánů název Soudní dvůr Evropské unie², skládající se ze tří soudů: Soudního dvora, Tribunálu a Soudu pro veřejnou službu.

Co se týče vytvoření specializovaných soudů, Lisabonská smlouva sice přejímá stávající úpravu, avšak zavádí určité změny týkající se způsobů jejich zřizování, takže napříště budou vytvářeny řádným legislativním postupem (to znamená spolurozhodováním kvalifikovanou většinou), a nikoli už jednomyslně, jak tomu bylo doposud.

Z Lisabonské smlouvy vyplývá, že požadavek změny statutu Soudního dvora Evropské unie³ je chápán jako „návrh legislativního aktu“⁴ a musí se řídit řádným legislativním postupem. Naopak postavení soudců a generálních advokátů i pravidla pro používání úředních jazyků v rámci Soudního dvora Evropské unie podléhají i nadále pravidlu jednomyslnosti.

Ohledně pravidel jmenování členů tohoto orgánu přejímá Lisabonská smlouva stávající ustanovení v tom smyslu, že soudci jsou jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států na dobu šesti let, avšak napříště se tak bude dít po konzultaci s výborem pověřeným vydávat stanovisko k vhodnosti kandidátů na funkce soudce a generálního advokáta Soudního dvora a Tribunálu. Tento výbor se skládá ze sedmi osob vybraných mezi bývalými členy obou těchto soudů, členy nejvyšších vnitrostátních soudů a obecně uznávanými právníky, z nichž jedna bude navržena Evropským parlamentem. Rada rozhodující z podnětu předsedy Soudního dvora přijme rozhodnutí, kterým se stanoví pravidla fungování tohoto výboru, a rozhodnutí o jmenování jeho členů.

¹Zůstává pouze Evropské společenství pro atomovou energii neboli „Euratom“ (protokol č. 1 pozměňující protokoly připojené ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o založení Evropského společenství nebo Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii).

²Článek 19 Smlouvy o EU.

³Statut Soudního dvora Evropské unie je obsažen v protokolu č. 3.

⁴ Protokol č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality.

Prohlášení týkající se počtu generálních advokátů stanoví, že na žádost Soudního dvora lze zvýšit jejich počet z osmi na jedenáct⁵.

B. Změny týkající se pravomocí Soudního dvora Evropské unie

Oblasti

Struktura sestávající z pilířů zavedená Maastrichtskou smlouvou přestává existovat. Pravomoc Soudního dvora Evropské unie se tudíž rozšiřuje na právo Evropské unie, nestanoví-li Smlouvy jinak⁶.

Soudní dvůr tak získá obecnou pravomoc rozhodovat o předběžných otázkách v oblasti prostoru svobody, bezpečnosti a práva v důsledku toho, že Lisabonská smlouva odstranila strukturu pilířů a zrušila článek 35 Smlouvy o EU a článek 68 ES, které stanovily omezení pravomoci Soudního dvora.

Zaprvé, co se týče policejní a justiční spolupráce v trestních věcech⁷, pravomoc Soudního dvora rozhodovat o předběžných otázkách se stává obligatorní a není již závislá na prohlášení každého členského státu uznávajícím tuto pravomoc a určujícím vnitrostátní soudy, které je mohou Soudnímu dvoru předkládat. Lisabonskou smlouvou se oblast policie a trestního soudnictví stává součástí obecného právního režimu a na Soudní dvůr se mohou obracet všechny soudy. Přechodná ustanovení nicméně stanoví, že se tato plná pravomoc uplatní teprve pět let po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost⁸.

Zadruhé, co se týče vízové, azylové a přistěhovalecké politiky a jiných politik týkajících se pohybu osob⁹ (zejména justiční spolupráce v občanských věcech, uznávání a výkon rozsudků), nyní se mohou na Soudní dvůr obracet všechny vnitrostátní soudy – tedy nikoli již pouze soudy vyšších stupňů – a Soudní dvůr je napříště příslušný rozhodovat o opatřeních veřejného pořádku v rámci přeshraničních kontrol. V důsledku toho má Soudní dvůr v této oblasti obecnou pravomoc, a to již ode dne vstupu Lisabonské smlouvy v platnost.

Krom toho Listina základních práv¹⁰Evropské unie získává stejnou právní sílu jako Smlouvy¹¹. Je nyní zahrnuta do „souboru ústavních norem“, k němuž se může vyslovovat Soudní dvůr. Listinu však nelze uplatňovat vůči Spojenému království a Polsku, na které se vztahuje výjimka¹², z níž vyplývá, že Listina nerozšiřuje možnost Soudního dvora Evropské unie ani jakéhokoliv soudu obou těchto členských států shledat, že právní a správní předpisy, zvyklosti nebo postupy nejsou v souladu se základními právy, svobodami nebo zásadami, které potvrzuje. Mimoto se hlavy států a předsedové vlád dohodli rozšířit v budoucnu tuto výjimku na Českou republiku¹³.

⁵ Prohlášení č. 38 k článku 252 SFEU o počtu generálních advokátů Soudního dvora.

⁶ Článek 19 Smlouvy o EU.

⁷ Dřívější hlava VI Smlouvy o EU.

⁸ Protokol č. 36 o přechodných ustanoveních, článek 10. Je stanoveno, že jako přechodné opatření zůstávají pravomoci Soudního dvora stejné ohledně aktů v oblasti policejní a justiční spolupráce přijatých před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost. Použitelnost tohoto přechodného opatření končí pět let ode dne vstupu Lisabonské smlouvy v platnost.

⁹ Dřívější hlava IV Smlouvy o ES.

¹⁰ Článek 6 odst. 2 Smlouvy o EU krom toho upřesňuje, že „Unie přistoupí k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Přistoupení k této úmluvě se nedotkne pravomocí Unie vymezených Smlouvami“. V protokolu č. 8 se uvádí, že „dohoda o přistoupení musí odrážet zejména „zvláštní úpravu případné účasti Unie v kontrolních orgánech Evropské úmluvy [a] mechanismy nezbytné k zajištění toho, aby žaloby podané jinými než členskými státy a žaloby podané fyzickými osobami byly správně podávány podle případu proti členským státům nebo Unii“. Toto přistoupení „se nedotkne působnosti Unie ani pravomocí jejích orgánů.“

¹¹ Článek 6 odst. 1 Smlouvy o EU.

¹² Protokol č. 30 připojený k SFEU o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v Polsku a ve Spojeném království.

Třebaže pojem „pilíře“ s Lisabonskou smlouvou zaniká, společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP) se na základě hlavy V Smlouvy o EU¹⁴ i nadále řídí zvláštními pravidly a specifickými postupy. Soudní dvůr není proto příslušný¹⁵ k přezkumu těchto ustanovení ani aktů přijatých na jejich základě, s dvěma výjimkami: 1) je příslušný k přezkumu vymezení rozsahu pravomocí Unie a SZBP, jejíž provádění se nesmí dotknout výkonu pravomocí Unie a rozsahu pravomocí orgánů pro výkon výlučných a sdílených pravomocí Unie¹⁶; 2) má pravomoc rozhodovat o žalobách na neplatnost směřujících proti rozhodnutím, jimiž se stanoví omezující opatření vůči fyzickým nebo právnickým osobám, přijatým Radou například v rámci boje proti terorismu (zmrazení aktiv)¹⁷.

Řízení

Řízení o předběžné otázce se napříště týká i aktů přijatých institucemi nebo jinými subjekty Unie¹⁸, jež jsou v důsledku toho začleněny do práva Unie, a které může Soudní dvůr vykládat a podrobovat přezkumu platnosti na žádost vnitrostátních soudů, aby jim například umožnil ověřit soulad jejich vnitrostátních právních předpisů s tímto právem.

Lisabonská smlouva zavádí ustanovení, podle nějž Soudní dvůr rozhodne v co nejkratší lhůtě, vyvstane-li předběžná otázka při jednání před soudem členského státu, které se týká osoby ve vazbě¹⁹. V samotném textu Smlouvy se rovněž odkazuje na řízení o naléhavé předběžné otázce (ŘNPO), které vstoupilo v platnost dnem 1. března 2008 a týká se prostoru svobody, bezpečnosti a práva ( Informace pro tisk č. 12/08 ).

Lisabonská smlouva rozšiřuje přezkum Soudního dvora na právní akty Evropské rady, která byla touto smlouvou uznána za plnoprávný orgán. Na základě nových ustanovení²⁰ může na žádost dotčeného členského státu rozhodovat o legalitě aktů přijatých Evropskou radou nebo Radou v případě, že zjistila zřejmé nebezpečí, že tento členský stát závažně poruší určité hodnoty²¹ (úctu k lidské důstojnosti, dodržování lidských práv atd.)²².

Tento orgán má za stejných podmínek rovněž pravomoc rozhodovat o žalobách podaných Účetním dvorem, Evropskou centrální bankou a napříště i Výborem regionů k ochraně jejich práv.

Lisabonská smlouva zmírňuje podmínky přípustnosti žalob podaných jednotlivci (fyzickými nebo právnickými osobami) proti rozhodnutím orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie. Jednotlivci mohou podat žalobu proti právnímu aktu s obecnou působností, který se jich bezprostředně dotýká a nevyžaduje přijetí prováděcích opatření. Jednotlivci už tudíž nemusí prokazovat, že jsou tímto aktem dotčeni osobně²³.

¹³ Podle závěrů Evropské rady ze dne 29. a 30. října 2009 se protokol č. 30 použije na Českou republiku (Dok. 15265/09 CONCL 3).

¹⁴ Článek 24 Smlouvy o EU.

¹⁵ Článek 275 SFEU.

¹⁶ Článek 40 Smlouvy o EU.

¹⁷ Článek 275 SFEU.

¹⁸ Článek 267 SFEU.

¹⁹ Tamtéž.

²⁰ Článek 269 SFEU.

²¹ Článek 2 Smlouvy o EU.

²² Tato žaloba musí být podána do jednoho měsíce ode dne tohoto zjištění a Soudní dvůr rozhodne ve lhůtě jednoho měsíce ode dne podání návrhu.

²³ Článek 263 SFEU

V rámci přezkumu dodržování zásady subsidiarity může členský stát podat k Soudnímu dvoru žalobu na neplatnost legislativního aktu pro porušení zásady subsidiarity, jejímž autorem je vnitrostátní parlament nebo jedna z jeho komor. Žaloba musí být formálně podána vládou členského státu, ale může být touto vládou též pouze „předána“, přičemž skutečným původcem žaloby je vnitrostátní parlament nebo jedna z jeho komor²⁴. Rovněž Výbor regionů se může dovolávat porušení těchto zásad, a to v případě legislativních aktů, ohledně nichž musí být konzultován.

Lisabonská smlouva krom toho urychluje mechanismus peněžitých sankcí (paušální částky nebo penále) v případě nevyhovění rozsudku, kterým bylo určeno nesplnění povinnosti²⁵. Umožňuje rovněž Soudnímu dvoru ukládat již od stadia prvního rozsudku určujícího nesplnění povinnosti peněžité sankce v případě, že Komisi nebyla oznámena vnitrostátní opatření k provedení směrnice²⁶.

Konečně může Komise po uplynutí pětiletého období podávat žaloby pro nesplnění povinnosti ohledně opatření týkajících se policejní a justiční spolupráce v trestních věcech, která byla přijata před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost²⁷.

²⁴ Maastrichtská smlouva zakotvila zásadu subsidiarity. Článek 5 Smlouvy o ES to vyjadřuje takto: „V oblastech, které nespadají do jeho výlučné pravomoci, vyvíjí v souladu se zásadou subsidiarity Společenství činnost pouze tehdy a do té míry, pokud sledovaných cílů nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto, z důvodu jejich rozsahu či účinků, jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství“. S touto zásadou, je úzce spjata zásada proporcionality, podle níž „činnost Společenství nepřekročí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů této smlouvy“.

²⁵ Článek 260 SFEU.

²⁶ Idem.

²⁷ Protokol č. 36, čl. 10 odst. 1.

Neoficiální dokument pro potřeby sdělovacích prostředků, který nezavazuje Soudní dvůr.

Kontaktní osoba pro tisk: Balázs Lehoczki (+352) 4303 5499

Právo

30.11.2009 | COR/09/106

Hlavními tématy plenárního zasedání VR bude strategie pro udržitelnou Evropu a provádění Lisabonské smlouvy

Plenární shromáždění Výboru regionů v závěru funkčního období 2006–2010, které se bude konat 3. a 4. prosince v Bruselu v budově Paul-Henri Spaak Evropského parlamentu, bude ve znamení diskusí o budoucnosti Lisabonské strategie EU a o posílené úloze evropských regionů a měst podle nových pravidel Lisabonské smlouvy.

Sdělení předsedy

„Shromáždění EU regionálních a místních zástupců na svém posledním plenárním zasedání v tomto funkčním období vytyčí jasnou vizi pro svou budoucí úlohu a očekávání ve dvou klíčových oblastech, tj. ohledně provádění Lisabonské smlouvy a revidované Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost.

Vstup Lisabonské smlouvy v platnost posiluje úlohu regionálních a místních orgánů v rozhodovacím procesu EU a je důležitým krokem směrem k vytvoření opravdové víceúrovňové správy v Evropě. Výbor regionů se těší na provádění ustanovení Smlouvy spolu se svými institucionálními partnery a zajistí, aby byla nová práva regionů a měst Evropy plně respektována.

Na tomto plenárním zasedání také zdůrazníme, že při obnovování Lisabonské strategie Evropské unie pro růst a zaměstnanost po roce 2010 je důležitý přístup zdola nahoru. V současné situaci krize je obzvláště zapotřebí, abychom zdvojnásobili svoje úsilí a vytvořili ten správný strategický rámec, kterým se oživí dlouhodobý hospodářský růst. Jedná se o týmovou práci, při níž mají svou roli všechny úrovně správy a je třeba s nimi konzultovat. Z minulosti víme, že předepisování ambiciózních cílů EU shora dolů v praxi nefunguje.

Zvu Vás, abyste se zúčastnili naší diskuse a připojili se k naší snaze o vytvoření lepší a silnější Evropy.“

Luc Van den Brande (BE/ELS), předseda Výboru regionů

Praktické informace o plenárním zasedání

Čtvrtek 3. prosince 15:00–21:00 a pátek 4. prosince 9:00–13:00 a 14:30–19:30

Evropský parlament, budova Paul-Henri Spaak, rue Wiertz 43, 1047 Brusel
Úplné znění programu jednání plenárního zasedání a návrhů stanovisek naleznete zde.

VR navrhuje „strategii pro udržitelnou Evropu“ pro podnícení zaměstnanosti a růstu

Prosincové plenární zasedání Výboru regionů (VR) bude příležitostí k tomu, aby VR zaujal postoj k budoucímu programu EU pro růst a zaměstnanost známému jako Lisabonská strategie před jeho projednáváním na zasedání Evropské rady v březnu 2010. Členové budou diskutovat o návrhu stanoviska z vlastní iniciativy, který vypracovala paní Christine Chapman (poslankyně Velšského národního shromáždění, UK/SES) a který se zabývá dlouhodobým voláním VR po větší konzultaci a účasti místních a regionálních orgánů v celostátních programech, jejichž účelem je podnícení hospodářství a tvorba pracovních míst. Paní Chapman ve svém dokumentu rovněž vyzývá k většímu sladění agendy pro zaměstnanost a růst s dalšími strategiemi EU, jako jsou strategie pro změnu klimatu, sociální politika a územní soudržnost.

Paní Chapman navrhuje novou „strategii pro udržitelnou Evropu“ založenou na předpokladu, že světové zdroje jsou omezené a hospodářský růst není zadarmo. „Z hospodářského hlediska se nová strategie musí zaměřit na rozvoj konkurenceschopnosti Evropy v ekologickém hospodářství. Potřebujeme evropskou strategii pro ekologické dovednosti a ekologická pracovní místa, jež by představovala rámec pro investice do dovedností a znalostí pro rozvoj udržitelného hospodářství. Musíme však také řešit čím dál větší sociální rozdíly uvnitř Evropy. V Evropě i před hospodářskou krizí rostla míra sociálního vyloučení a přetrvávala vysoká míra chudoby. Nová strategie musí klást větší důraz na obnovenou a oživenou sociální politiku, což je urgentní otázka.“

Paní Chapman ve svém stanovisku s ohledem na přezkum rozpočtu EU, ke kterému má dojít příští rok, a na hlasy, které volají po krácení výdajů na soudržnost EU, „vyzývá představitele EU, aby zajistili, že budoucí výdaje EU budou směřovat k realizaci hlavních cílů nové strategie a že se ve všech významných oblastech rozpočtu EU bude uplatňovat úspěšné lisabonské rozdělování prostředků do strukturálních fondů“. Tak by se zajistilo, že i ty regiony Evropy, které jsou na tom lépe, budou i nadále využívat strukturálních fondů ke konkrétním opatřením zaměřeným na podnícení místní konkurenceschopnosti.

(Rozhovor se zpravodajkou naleznete zde.)

Obdobně se bude na plenárním zasedání diskutovat i o návrhu stanoviska paní Marianne Fügl (místostarostka obce Traisen, AT/SES) ke sdělení Evropské komise nazvanému Nové dovednosti pro nová pracovní místa: předvídání a zohledňování potřeb trhu práce a potřebných kvalifikací. I ona vyzdvihuje změny, které směřování k ekologickému hospodářství přinese – vzniknou nová pracovní místa, ale tyto změny budou možná vyžadovat radikální posun v požadavcích na odbornou přípravu a vzdělávání. Zpráva zdůrazňuje, že je zapotřebí flexibilnější využívání fondů EU (zejména sociálního fondu), které by umožnilo místním a regionálním orgánům jednat rychle a účinně na podporu rozvoje nových dovedností. (Rozhovor se zpravodajkou naleznete zde.)

VR začíná s prováděním Lisabonské smlouvy

Dalším významným bodem na programu jednání prosincového plenárního zasedání bude Lisabonská smlouva a její výrazné prosazování subsidiarity a víceúrovňové správy v Evropě. Jejím vstupem v platnost dne 1. prosince se EU stane demokratičtější, transparentnější a efektivnější a zlepší se postavení regionů a měst v politickém systému EU. Posílí se také úloha Výboru regionů ve vztahu k ostatním evropským institucím a zejména ve vztahu k Evropskému soudnímu dvoru a Evropskému parlamentu.

Evropská unie poprvé v historii definuje „územní soudržnost“ – harmonický vývoj všech svých území – jako jeden ze svých základních cílů a výslovně uznává místní a regionální právo na samosprávu. Podle nové zásady subsidiarity zakotvené ve Smlouvě musí nové právní předpisy EU respektovat pravomoci měst a regionů Evropy a Evropská komise má povinnost vést před podáním jakýchkoli legislativních návrhů široké konzultace. Každý návrh právního předpisu musí být doprovázen posouzením dopadů finanční a administrativní zátěže na celostátní, regionální a místní správu a tato zátěž musí být co nejmenší a musí být přiměřená cíli návrhu. Lisabonská smlouva dále umožňuje regionálním parlamentům, aby se zapojily do nového mechanismu monitorování subsidiarity vnitrostátních parlamentů (postup „žluté karty“), a ukládá Evropskému parlamentu povinnost konzultovat s Výborem regionů všechny významné oblasti svých kompetencí.

Výbor regionů bude mít nově právo na podání opravných prostředků u Evropského soudního dvora a napadnout nový právní předpis EU, o němž se domnívá, že porušuje zásadu subsidiarity, nebo na ochranu svých vlastních institucionálních výsad a úlohy. Lisabonská smlouva také posiluje poradní úlohu Výboru a prodlužuje funkční období jeho členů ze čtyř na pět let.

Přechod na pravidla zavedená Lisabonskou smlouvou vyžaduje i změny ve vnitřním fungování Výboru, např. stanovení konkrétních postupů pro uplatňování nového práva na podávání žalob u Soudního dvora. Malá pracovní skupina členů VR, již vedl pan Karl-Heinz Lambertz ( předseda vlády německé komunity v Belgii, BE/SES), diskutovala během uplynulého roku o nezbytných změnách vnitřních pravidel Výboru. Pan Lambertz představí zjištění pracovní skupiny plenárnímu shromáždění, které má poté přizpůsobit předpisy VR nové Smlouvě. Podle lisabonských pravidel určuje složení Výboru Rada na základě návrhu Komise, a tak budou členové VR diskutovat i svá doporučení ohledně rozdělování křesel mezi členské státy po roce 2015.

V souladu se snahou Lisabonské smlouvy o redukci administrativní zátěže regionálních a místních orgánů v Evropě prosincové plenární shromáždění také přijme stanovisko VR k balíčku Evropské komise Zlepšení tvorby právních předpisů 2007–2008. Toto stanovisko, jenž vypracoval Lord Graham Tope (člen zastupitelstva londýnské městské části Sutton, UK/ALDE), uznává pokrok, k němuž došlo, ale má za to, jsou nutná další zlepšení. Zpravodaj uznává přínos posouzení dopadu návrhů nových právních předpisů EU, ale vyjadřuje obavu, že následné pozměňovací návrhy Evropského parlamentu a Rady mohou mít dalekosáhlé dopady na místní a regionální orgány, které možná nebudou odpovědné osoby předvídat. Návrh zprávy také odsuzuje pokračující tendenci členských států komplikovat a příliš vypracovávat nové právní předpisy EU při jejich provádění do vnitrostátních právních předpisů („goldplating“).

(Rozhovor se zpravodajem naleznete zde.)

Pro vaši informaci: stručné shrnutí stanovisek

Místní samosprávy v oblasti evropské hospodářské soutěže.

„Mezi regionálními a místními orgány panuje nejistota ohledně obecného smyslu současné Lisabonské strategie“, tvrdí Christine Chapman (poslankyně Velšského národního shromáždění, UK/SES),jež představí návrh stanoviska z vlastní iniciativy Budoucnost Lisabonské strategie v období po roce 2010. Navrhuje v něm způsoby, jak posílit evropskou strategii pro růst a zaměstnanost využitím investičního potenciálu a možností hospodářské podpory místních a regionálních orgánů. Návrh stanoviska tak požaduje „evropskou strategii pro ekologické dovednosti a ekologická pracovní místa, jež by představovala rámec pro investice do dovedností a znalostí na podporu rozvoje udržitelného hospodářství.“ V návaznosti na výzvu, s níž se Výbor regionů na instituce obrátil ve své bílé knize o víceúrovňové správě věcí veřejných, bude prosazovat „lepší koordinaci a spolupráci mezi různými úrovněmi správy v Evropě a mnohem silnější regionální rozměr nové strategie“. (Rozhovor se zpravodajkou naleznete zde.)

Ve snaze posílit konkurenceschopnost evropské ekonomiky, která se uzdravuje z následků celosvětové finanční krize, Marianne Fügl (místostarostka obce Traisen, AT/SES) ve svém návrhu stanoviska zdůrazní vývoj trhu práce, o jehož konsolidaci místní a regionální orgány usilují. Ve snaze rozvíjet nové kompetence pro nová pracovní místa a současně anticipovat a sladit požadované kompetence s potřebami trhu práce kladou návrhy VR důraz na účinnější využívání zdrojů z Evropského sociálního fondu (ESF) určených regionům a obcím. Ten musí obcím a regionům umožnit přijímat potřebné fondy rychle, přímo a lépe koordinovat jejich využití. Zpravodajka je přesvědčena, že „aby bylo možné účinně čelit měnícím se podmínkám na trhu práce, bude nutné provést změny ve stávajících finančních nástrojích (ESF, EFRR),“ což musí EU zajistit. (Rozhovor se zpravodajkou naleznete zde.)

Budoucí dopravní sítě zaručí uspokojivou dostupnost regionů celé Evropy a posílí tak územní soudržnost EU, přičemž současně zajistí lepší hospodářskou a sociální integraci a tedy také udržitelný rozvoj. Pan Väino Hallikmägi (člen rady města Pärnu, EE/ALDE)protopředloží návrh stanoviska k tématu Udržitelná budoucnost pro dopravu: vytváření integrovaného dopravního systému řízeného technologiemi a vstřícného k uživatelům. Zpravodaj v něm navrhuje, aby se kladl důraz na zjednodušení postupů evropského financování a podpořila návaznost mezi celostátními programy financování a programy Společenství. Trvá však také na tom, že je nutné koncipovat vývoj a financování tak, aby „podstatná část prostředků určených na vývoj vhodných a udržitelných řešení byla vynaložena ve středně velkých městech a malých městech a jejich okolí“ a neomezovat využívání vhodných technologií pouze na velká města.

Mohammad Masood (člen rady města Bradford, UK/ELS) připravil reakci VR na sdělení Komise Nové partnerství pro modernizaci univerzit v podobě návrhu stanoviska, kde navrhuje základy pro lepší dialog mezi univerzitami a podniky, aby místní orgány, které mají v oblasti vzdělávání a odborné přípravy klíčovou odpovědnost, mohly tento potenciál využít na svém území. Stanovisko připomíná, že místní a regionální orgány jsou subjekty rozvoje inovačních a výzkumných strategií, neboť samy řídí výzkumné instituty a podporují inovační prostředí. Konstatuje však také, že právní a finanční rámec v mnoha zemích stále ještě neumožňuje odměnit univerzity za úsilí o spolupráci s podniky, či je dokonce omezuje. Zpravodaj tedy navrhuje zřídit „struktury pro partnerství klíčových zainteresovaných stran z řad místních a regionálních orgánů, podniků, společenství a vyššího vzdělávání s cílem zaměřit se na dialog, např. pořádáním kulatých stolů a seminářů, založením vědeckých parků pro transfer technologií, pořádáním vědecko-kulturních večerů nebo studentských veletrhů“. (Příslušnou tiskovou zprávu naleznete zde.)

Otázky konkurenceschopnosti v evropském měřítku budou zkoumány z pohledu informačních a komunikačních technologií a jejich role ve zlepšení kvality života občanů a podněcování místní a regionální hospodářské aktivity. Pan Luidvikas Žukauskas(člen městské rady okresu Skuodas, LT/ELS) připravil stanovisko nazvané Infrastruktury IKT pro elektronickou vědu; Strategie pro výzkum, vývoj a inovace v oblasti IKT a výzkum budoucích a vznikajících technologií v Evropě. Doporučuje v něm podpořit pojem „inovací řízených uživateli“, který se používá ve stále více regionech a městech v celé Evropě, a prosadil se jako hlavní hnací síla investic do výzkumu a vývoje a pro vstup nových inovací na trh. V závěrech stanoviska VR zdůrazňuje všeobecný nedostatek koordinace v některých sektorech, k nimž patří např. vzdělávání, inovace, výzkum, investice a komercializace inovačních IKT řešení. Stanovisko prosazuje, aby ve sdělení Evropské komise bylo koordinaci přiznáno významnější místo.

Pokračovat v činnosti VR v oblasti ochrany životního prostředí.

Do konference OSN o změně klimatu v Kodani zbývá méně než měsíc. Výbor regionů se jí zúčastní jako člen delegace Evropské unie a členové Výboru pokračují v úvahách o nástrojích využitelných na místní a regionální úrovni při boji proti globálnímu oteplování. Komise DEVE proto plenárnímu shromáždění předloží návrh stanoviska, který připravil její předseda panJerzy Zająkała (starosta obce Łubianka, PL/UEN-EA), o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních a o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ). Požaduje se v něm mimo jiné, aby nová směrnice o OEEZ „zajistila, že programy dodržování předpisů poskytnou příslušným místním a regionálním orgánům odpovídající a trvalé vyrovnání všech finančních a administrativních nákladů nutných k provádění směrnice“. Zpravodaj rovněž vyzývá k „rozšíření zodpovědnosti výrobce tak, aby úhrada nákladů na oddělený sběr z domácností nebyla volitelná, ale povinná“.

Akvakultura a rybolov zůstávají i nadále významným hospodářským odvětvím mnoha evropských regionů. Součástí úsilí místních a regionálních orgánů v oblasti udržitelného rozvoje je také zavádění opatření šetrných k životnímu prostředí v tomto druhu veřejných politik. Výbor regionů na to pamatuje ve svém stanovisku k zelené knize Evropské komise o reformě společné rybářské politiky, které připravil panRamon Luis Valcárcel Siso (předseda vlády autonomní oblasti Region Murcia, ES/ELS). Zpravodaj v něm doporučuje zavést selektivnější rybolovné techniky, jež více dbají na životní prostředí, i když „úsilí vyvíjené při potírání těchto potíží (...) musí zohledňovat regionální specifika“. K vytvoření podmínek pro udržitelný rozvoj evropské akvakultury rovněž vyzývá Evropskou komisi k „vydání právního předpisu pro zavedení registrace produkce akvakultury, která by veřejným orgánům umožnila znát přesný stav produkce, povolené násady, jejich původ, hustotu a připravované zdravotní programy“. (Rozhovor se zpravodajem naleznete zde.)

Stanovisko z vlastní iniciativy, které připravil pan Adam Banaszak (člen sejmiku Kujavsko-pomořského vojvodství, PL/UEN-EA), zkoumá stavpolitiky EU v oblasti lesnictví vzhledem k cílům 20/20/20 a doplňuje tak úvahy o využívání evropských přírodních zdrojů.Ve svém návrhu stanoviska zpravodaj žádá, aby EU podporovala „multifunkční lesní hospodářství, protože kromě základních úkolů souvisejících s produkcí dřeva mají lesy i jiné nevýrobní funkce značného hospodářského významu, jsou to například: turistika, myslivost, široce chápané využívání lesního podrostu a získávání specifických produktů (pryskyřice, tříslové kůry, korku atd.). Zvýšení hospodářského významu těchto nevýrobních funkcí spolu s rozšířením biologické rozmanitosti lokalit má kladný vliv na rozvoj venkovských oblastí“. V souvislosti s využitím potenciálu biomasy pro energetické účely zpravodaj trvá na tom, aby se na úrovni EU „rozhodně zvýšila podpora vysazování rychle rostoucích lesních stromů k energetickým účelům, což povede k aktivizaci venkovských oblastí, vytvoří doplňkový trh práce a bude činitelem hospodářského rozvoje mikroregionu“.

Zachovat zásadu subsidiarity pro zlepšení evropské legislativy.

Evropská unie doznala v posledních měsících mnoho institucionálních změn: zavedení Lisabonské smlouvy, jmenování předsedy Rady, nový Evropský parlament a nová Evropská komise. V tomto kontextu místní a regionální orgány neváhají znovu potvrdit zásady, kterými by se měla řídit evropská činnost.Za tímto účelem a v reakci na sdělení Evropské komise o zjednodušení a zlepšení právních předpisů Společenství představí Lord Graham Tope (člen zastupitelstva londýnské městské části Sutton, UK/ALDE) svůj návrh stanoviska k balíčku Zlepšení tvorby právních předpisů 2007–2008. Ve snaze o pokračování spolupráce s Komisí toto stanovisko Výboru regionů zdůrazňuje zejména ochranu zásady subsidiarity a proporcionality, s cílem zaručit jednoduché a snadno sdělitelné předpisy. Stanovisko popisuje zneklidňující tendenci členských států „komplikovat a příliš vypracovávat právní předpisy EU při jejich provádění do vnitrostátních právních předpisů“. V tomto návrhu stanoviska VR opakuje svůj závazek „přispívat k posouzení dopadu nových legislativních návrhů, které mají zásadní vliv na místní a regionální oblast“ ve snaze usnadnit dohody a výměnu osvědčených postupů v časných fázích přípravy nových právních předpisů. (Rozhovor se zpravodajem naleznete zde.)

Ochrana a vzdělávání: Výbor regionů se angažuje pro děti a mládež.

Po konferenci o ochraně práv dítěte pořádané v listopadu minulého roku předloží Komise CONST Výboru regionů na tomto plenárním zasedání návrh stanoviska, jehož autorem je pan Ján Oravec(primátor města Štúrovo, SK/ELS), k tématu Boj proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii a Prevence obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí.Stanovisko prosazuje komplexní přístup k pohlavnímu zneužívání dětí, dětské pornografii a dalším formám vykořisťování dětí v kontextu obchodování s lidmi. Předložené návrhy se týkají všech nástrojů využitelných v tomto boji, od ochrany obětí po stíhání pachatelů trestných činů, předcházení tomuto jevu a osvětové kampaně. Jedním z uvedených návrhů je, aby městské a obecní policii, jež „mají nejdůkladnější znalost místního prostředí, a tudíž mohou sehrát významnou úlohu při odhalování takovéto trestné činnosti“, byl umožněn přístup do databází a aby byly vybaveny příslušnými pravomocemi pro zacházení s tímto typem trestné činnosti. (Příslušnou tiskovou zprávu naleznete zde.)

Evropská mládež má stále větší přístup k informačním technologiím, což vyžaduje vytvoření skutečné politiky vzdělávání pro analýzu médií. András Szalay(radní města Veszprém, HU/ALDE) ve svém návrhu stanoviska z vlastní iniciativy Regionální hlediska v rozvoji mediální gramotnosti – mediální výchova ve vzdělávací politice EU připomíná, že místní a regionální orgány bývají často odpovědné za začlenění médií do vzdělávacích programů a že je proto nutné tyto orgány podporovat při projektech, programech a chartách souvisejících s mediální gramotností. K dosažení tohoto cíle stanovisko Komise EDUC VR navrhuje několik konkrétních možností, jako např. vytvoření odpovídající organizační a odborné infrastruktury. Za tímto účelem stanovisko navrhuje, aby byly například po vzoru kanceláří media desks, jež existují v rámci programu MEDIA, vytvořeny kanceláře pro mediální výchovu (případně by mohla být rozšířena oblast působnosti media desks), nebo by mohla být posílena, či dokonce rozšířena odborná poradní funkce skupiny odborníků na mediální výchovu, kterou zřídila Evropská komise.

Aktuální informace a tiskové zprávy o stanoviskách a zprávách VR naleznete na internetových stránkách VR (http://www.cor.europa.eu).

Již ten samý večer můžete shlédnout nejdůležitější momenty ze všech diskusí VR prostřednictvím Europe by Satelite, když se zaregistrujete na této adrese:

http://ec.europa.eu/avservices/ebs/schedule.cfm

Více informací o činnosti a postojích politických skupin VR naleznete zde.

Navštivte internetové stránky VR: www.cor.europa.eu

Výbor regionů

Přibližně dvě třetiny právních předpisů EU provádějí místní a regionální samosprávy členských států. Výbor regionů byl založen roku 1994 s cílem poskytnout zástupcům místních samospráv možnost vyjadřovat se k obsahu těchto právních předpisů. VR každý rok organizuje pět plenárních zasedání, na kterých jeho 344 členů hlasuje o zprávách neboli stanoviscích, jež jsou vydávány k navrhovaným právním předpisům. Evropská komise, která dává podnět k tvorbě právních předpisů EU, a Rada ministrů, která je zodpovědná za stanovení konečného obsahu právních předpisů (obvykle společně s Evropským parlamentem), jsou povinny konzultovat VR v celé řadě oblastí politik včetně životního prostředí, zaměstnanosti a dopravy. Lisabonská smlouva úlohu Výboru regionů ještě více posílí. V budoucnu bude muset být Výbor konzultován Evropským parlamentem ve všech důležitých otázkách týkajících se regionů a obcí. Může se také obrátit na Evropský soudní dvůr, pokud byla porušena jeho práva, nebo je toho názoru, že je některý zákon EU v rozporu se zásadou subsidiarity, popř. že nerespektuje regionální nebo místní pravomoci.

Další informace poskytnou:

Athénaïs Cazalis de Fondouce

Tel. + 32 (0)2 282 2447

Athenais.CazalisdeFondouce@cor.europa.eu

Chris Jones

Tel. + 32 (0)2 546 8751

Christopher.Jones@cor.europa.eu

Michael Alfons

Tel. +32 (0)2 546 8559

Michael.Alfons@cor.europa.eu

Předcházející tiskové zprávy jsou k dispozici zde.

30.11.2009 | IP/09/1841

Simulační technologie by mohly pomoci předcházet budoucím finančním krizím

Jak se změní hospodářské politiky v roce 2020, kdy bude čtvrtině obyvatel EU přes 65 let? Dokáže ekonomie lépe předvídat, jak budou v budoucnu banky reagovat na úvěrovou krizi a jaký bude její dopad na celkovou ekonomiku? Jak bude fungovat hospodářství, až budeme kvůli ubývajícím přírodním zdrojům obtížněji uspokojovat poptávku po energii? Evropská komise dnes zveřejnila revoluční výzkum, který by mohl ekonomům pomoci zodpovědět takovéto otázky za použití ekonomického simulačního softwaru. Software, který je výsledkem dnes úspěšně dokončeného výzkumného projektu v hodnotě 2,5 milionu eur, jejž podporovala EU, pracuje se simulační technologií, která se používá při počítačové animaci (CGI) ve filmech. Předpovídá vzájemné působení velkých skupin obyvatel složených z různých ekonomických subjektů, jako jsou domácnosti a firmy, banky a dlužníci či zaměstnavatelé a uchazeči o práci, které spolu obchodují a konkurují si jako skuteční lidé. Tím, že přidělí každému simulovanému subjektu individuální a reálné chování a vztahy k ostatním, které ukazují, jak se budou vyvíjet trhy, dokáží tyto rozsáhlé simulace lépe otestovat, jak si nové politiky poradí se společenskými úkoly v budoucnosti.

„Tento prvotřídní evropský výzkum nám může pomoci přejít od ekonomie pera a papíru k ekonomii superpočítačů,“ řekla Viviane Redingová, komisařka EU pro informační společnost a média. „Výsledky tohoto výzkumného projektu doplní tradiční hospodářské statistiky a prognózy chování hospodářských subjektů, neboť umožní lepší testování dopadů politik na lidi už ve fázi přípravy.Očekávám, že vládní výzkumní pracovníci a národní výzkumné ústavy budou jednat rychle a budou se snažit, aby měly subjekty s rozhodovací pravomocí tento nástroj k dispozici co nejdříve.“

Tato simulační technologie vyvinutá s podporou EU využívá počítačové experimenty, které se zaměřují na vztahy mezi velkými skupinami obyvatel složenými z různých ekonomických subjektů působících na mnoha vzájemně propojených trzích. Je to poprvé, co se tato technologie používá v tak velkém měřítku s použitím vysokokapacitních počítačů. Každá simulovaná domácnost (nebo firma nebo banka) činí v reakci na různé měnové, daňové či proinovační politiky odlišná rozhodnutí, například zda zůstat v práci nebo si hledat novou, jaká část výplaty se dá ušetřit, utratit nebo investovat. Znamená to, že dopad určité politiky na konkrétní trh v určitém okamžiku se již neposuzuje izolovaně od ostatních faktorů.

Tradiční ekonomie nedokázala předpovědět rozsah domino efektu, jaký bude mít úvěrová krize na světovou ekonomiku. Díky široké škále zohledněných faktorů, jako je výše povinných rezerv v poměru k investicím, poměr spotřeby a investic a vzorce chování střadatelů, a psychologických faktorů, jako je důvěra v trhy, ukazuje nový software různé způsoby, jakými banky reagují. Může pak spíše varovat tvůrce politik, kteří chtějí vědět, jak se daňové a měnové reformy dotknou bank a klientů, jak výrazný bude dopad finanční krize na reálnou ekonomiku. Software může rovněž simulovat tentýž scénář se starším demografickým zastoupením – a pomoci tak tvořit plány pro stárnoucí Evropu – nebo s omezenými zdroji energie.

Software je navržen tak, aby fungoval na superpočítačích, které umožňují provádět simulace v masovém měřítku, ale byl dostupný z kteréhokoli připojeného osobního počítače. Mohou jej tedy využívat ekonomové a tvůrci politik bez znalosti počítačového programování. Propojením stovek tisíc malých simulovaných akcí a reakcí napříč celým hospodářstvím poskytuje software tvůrcům politik lepší a větší obrázek dopadu jejich politik na životy a práci lidí.

Na tříletém projektu financovaném z rozpočtu Komise na rozvoj technologií se podíleli ekonomové a počítačoví vědci osmi univerzit (v Itálii, Francii, Německu, Turecku a ve Spojeném království), které spojila EU.

Souvislosti

Výsledkem výzkumného projektu, který byl dnes dokončen, je softwarová platforma pro ekonomické simulace s názvem EURACE, jejímž základem je simulační technologie FLAME (prostředí pro rozsáhlé modelování, Flexible Large-scale Agent Modelling Environment). Od roku 2006 se částkou 2,1 milionu eur na financování projektu podílel rozpočet Komise v rámci celkového výzkumného programu (šestý rámcový program 2001–2006). Projekt byl součástí iniciativy Komise na podporu vysoce rizikového výzkumu budoucích a vznikajících informačních technologií (IP/09/608).

Komise nedávno vyzvala státy EU, aby zvýšily investice do vysoce rizikového výzkumu tak, aby byla EU schopna držet krok s USA, Čínou a Japonskem. Komise jde příkladem a současné roční financování ve výši 100 milionů eur zvýší do roku 2013 o 70 % (IP/09/397).

Tiskový balíček obsahující další informace o tomto projektu a rizikovém výzkumu technologií financovaném EU je k dispozici na adrese:

http://ec.europa.eu/information_society/newsroom/cf/itemdetail.cfm?item_id=5433

Hospodářství

30.11.2009 | IP/09/1842

Evropská komise vyhrazuje telefonní čísla v Evropě obětem trestných činů a netísňovým lékařským pohotovostním linkám

116 006: Oběti trestných činů

116 117:Netísňové lékařské služby

Evropská komise vyhrazuje telefonní čísla v Evropě obětem trestných činů a netísňovým lékařským pohotovostním linkám

Jak se oběti trestných činů domohou v EU pomoci? Komu by měli občané EU zavolat, potřebují-li v netísňové situaci lékařskou pomoc či radu? Díky dnešnímu rozhodnutí Komise by měly být takové nové linky pomoci brzy k dispozici v celé EU. Rozhodnutí vyhrazuje dvě nová čísla v číselném rozsahu „116“ pro služby se sociální hodnotou. Linky pomoci 116 006 a 116 117 budou v celé EU vyhrazeny pro oběti trestných činů a občany volající netísňovou lékařskou pohotovostní službu.

„Lidé jsou nejzranitelnější, když jsou mimo domov, a čísla platná v celé Evropě mohou znamenat skutečnou pomoc, když nastanou nějaké problémy.Jakmile budou dnes vyhrazená dvě čísla zprovozněna ve všech zemích EU, budou nabízet lidem podporu při potížích, stanou-li se oběťmi trestných činů nebo budou v netísňových situacích potřebovat lékařskou pomoc,“ uvedla Viviane Redingová, komisařka EU pro informační společnost a média. „Naléhavě vyzývám členské státy, aby tato čísla co nejdříve zpřístupnily a povzbuzovaly příslušné organizace k jejich co nejúčinnějšímu využívání.“

Číslo 116 006 – linka pomoci obětem trestných činů bude občany informovat o jejich právech a možnostech, jak se těchto práv domoci, nabídne jim emocionální podporu a současně je odkáže na příslušné organizace. Jako jednotný přístupový bod bude poskytovat informace o postupech místní policie a trestního soudnictví, možnostech odškodnění a pojištění a dalších zdrojích pomoci obětem trestných činů.

Netísňová lékařská pohotovostní služba (116 117) přesměruje volající na lékařskou pomoc v situacích, které jsou naléhavé, ale neohrožují život, zejména mimo běžné ordinační hodiny, během víkendů a svátků. Cílem je spojit volajícího s vyškoleným pracovníkem s podporou nebo s kvalifikovaným praktickým lékařem, který je schopen poskytnout pohotovostní službu či radu, zejména není-li obvyklá lékařská pomoc volajícího k dispozici.

Dnes přijaté rozhodnutí Komise vychází z rozhodnutí EU o vyhrazení číselného rozsahu 116 z roku 2007 (IP/07/346), kterým se pro služby se sociální hodnotou v celé EU vyhrazují další tři čísla: 116 000 pro horkou linku pro případy pohřešovaných dětí, 116 111 pro linky důvěry určené pro děti a 116 123 pro linky důvěry poskytující emocionální podporu (IP/09/276).

Podle dnešního rozhodnutí musí státy EU zajistit, aby vnitrostátní telekomunikační regulační orgány tato dvě nová čísla vyhradily od 15. dubna 2010. Bude úkolem příslušných vnitrostátních organizací podat žádost o použití těchto čísel a zprovoznit je.

Souvislosti:

V červenci 2006 v rámci koordinované strategie EU o právech dítěte Evropská komise navrhla, aby bylo pro horkou linku pro případy pohřešovaných dětí vyhrazeno společné telefonní číslo (116 000) a další číslo (116 111) pro děti, které potřebují pomoc (IP/06/927). Dne 15. února 2007 a 29. října 2007 rozhodla Komise o vyhrazení čísel 116 000 a 116 111 (a také čísla 116 123 pro linky důvěry poskytující emocionální podporu) ve všech členských státech EU (IP/07/188). Na základě tohoto rozhodnutí musí všechny země EU zpřístupnit „čísla 116“, nemusí je však přidělit poskytovatelům služeb či zajistit poskytování služeb.

Dnešní pozměňující rozhodnutí je k dispozici na adrese:

http://ec.europa.eu/information_society/policy/ecomm/library/legislation/index_en.htm#decisions

Další informace o číslech 116:

http://ec.europa.eu/information_society/policy/ecomm/current/pan_european/index_en.htm

Annex

State of Implementation of the existing reserved 116 Numbers:
Situation as of 1 July 2009

Legend:

P= preparatory work completed; number availability has been publicised

O= assignment ongoing

A= number assigned

MS	116000 Missing Children	116111 Child Helplines	116123 Emotional support
AT	P	P	A – 20/06/2008 ORF – Österreichischer Rundfunk (Austrian Red Cross)
BE	A – 18/07/2007 Child Focus	P	P
BG	O	A – 15/05/2008 State Agency for Child Protection	P
CY	O	O	O
CZ	P	A – 24/04/2008 Telefonica O2 (Safety Line Association Sdruzení Linka Bezpecí)	P
DE	P	A – 02/06/2008 Nummer gegen Kummer e.V.	A - 06/08/2008 to Katholische Bundes-arbeitsgemeinschaft für Ehe-, Familien- und Lebensberatung, Telefonseelsorge und Offene Tür e.V.
DK	A - 03/10/2007 TDC (Thora Center)	A – 16/04/2008 TDC (Børns Vilkår)	P
EE	P	A - 09/06/2008 Arstlik Perenõuandla LLC	P
EL	A – 11/09/2007 The smile of the child	A – 21/03/2008 ΕΨΥΠΕ ( "Society of Psychosocial Education of children and Youth")	P
ES	O	O	P
FI	P	A - 13/12/2007 Mannerheim League for Child Welfare	A - 07/02/2008 Evangelical Lutheran Church of Finland
FR	A – 25/05/2009 INAVEM Fédération Nationale d'Aide aux Victimes	P	P
HU	A - 21/02/2008 Kék Vonal	A - 11/02/2008 Magyar Telekom (Kék Vonal)	P
IE	P	A – 19/06/2008 ISPCC	A – 09/01/2008 The Samaritans
IT	A - 24/01/2008 to Ministry of interiors (Telefono Azzurro)	P	P
LT	P	A - 14/05/2009 State Child Rights Protection and Adoption Service under the Ministry of Social Security and Labour	A - 28/04/2009 Lithuanian Association of Telephone Emergency Services
LU	P	P	P
LV	P	A - 12/12/2008 to Lattelecom	P
MT	P	P	P
NL	A – 23/10/2007 Stichting De Ombudsman (Centrum Internationale Kinderontvoering)	A - 10/07/2008 to Maatschappelijk Ondernemers Groep (Landelijk bureau Kindertelefoon)	A – 29/04/2008 SOS Telefonische Hulpdiensten A – 29/05/2008 Stichting Korrelatie
PL	A - 23/01/2009 Telekomunikacja Polska S.A. in cooperation with ITAKA - Centre for Missing People	A – 04/08/2008 Polkomtel S.A. (in cooperation withNobody's Children Foundation – Fundacja Dzieci Niczyje)	A- 30/03/2009 to Netia S.A. (in cooperation with Institute of Health’s Psychology – Instytut Psychologii Zdrowia)
PT	A- 12/09/2007 Instituto de Apoio à Criança	A - 11/01/2008 Instituto de Apoio à Criança	P
RO	A- 30/07/2008 to Rometelecom (the Romanian Center for Missing and Sexually Exploited children)	A - 30/07/2008 to Rometelecom (The Child Helpline - Asociatia Telefonul Copilului)	P
SE	P	A - 24/01/2008 BRIS (Children's rights in Society)	A - 24/01/2008 Church of Sweden
SI	P	P	A - 21/02/2008 Zveza slov. Drustev svet za telef. Pomoc v stiski-STS
SK	A - 20/06/2008 Orange SK (Slovak Board of UNICEF)	A - 20/06/2008 Orange SK (Slovak Board of UNICEF)	P
UK	P	P	P

01.12.2009 | BEI/09/239

Evropská Investiční Banka poskytuje finanční prostředky pro projekty obnovitelné energie a energetické účinnosti v Jižní Africe. Přeložila Simona Kovářová, posluchačka 1. ročníku veřejná správa a EU

Evropská Investiční Banka (dále jen EIB) dnes souhlasí s poskytnutím 40 milionů eur jako půjčku pro FirstRand Bank (díle jen FRB) pro podporu energetické účinnosti a projekty obnovitelné energie v Jižní Africe. Jedná se o první jednoúčelovou půjčku pro efektivní využívání energie v Jižní Africe od EIB. Financování bude podporovat jihoafrické příspěvky pro boj se změnou klimatu a ulehčovat ekonomický rozvoj při dodávkách elektřiny v zemi.

„Tato půjčka je součástí závazku EIB podporovat ulehčení ekonomického rozvoje Jižní Afriky. Spolupracuje těsně s FirstRand Bank při vytváření elektrické kapacity a podporuje používání obnovitelné energie jako klíč k dlouhodobě udržitelnému rozvoji v zemi,“ říká Plutarchos Sakellaris, viceprezident EIB, zodpovědný za aktivity v Jižní Africe.

„FirstRand přivítala důležitý příspěvek od EIB a očekává, že energetická účinnost a projekt obnovitelného zdroje energie můžou poskytnout energii pro Jižní Afriku a pomůžou zmenšit skleníkové plynové emise používající EIB financování.“ dodal Sizwe Nxasana, šéf FRB.

Půjčka bude finanční investicí na zmírnění klimatických změn. Jako vhodný projekt je nynější ropovod za 100 miliónů eur, ke kterému by EIB chtěla přispět 40 %. Speciálně se zaměří na průmyslovou kogeneraci (tj. kombinovaná výroba tepla a elektřiny), ale projekty mohou zahrnout podporu pro obnovitelné energie, využívat skládkové plyny pro vytápění.

Pod projekty budou určeny a individuálně uspořádány půjčky Rand Merchant Bankou, investičním bankovním oddělením FirstRand Bank Limited.

Potencionální projekty zahrnují rozvoj, budování a fungování dvou 3 MW malých vodních elektráren na existujících přehradách ve vesnických oblastech Jižní Afriky. Jsou odhadovány na redukci CO₂ emisí až na 30.000 tun za rok.

Půjčka je část specifického programu EIB pro financování v Jihoafrické republice. EIB pracuje s jihoafrickými orgány, veřejnými institucemi, soukromými společnostmi a finančním sektorem pomáhajícím investicím v infrastruktuře ve veřejném zájmu (včetně městské infrastruktury a vodárenství) a podpora privátního sektoru.

Tento čtvrtý finanční balíček poskytnutý EIB v roce 2009 Jižní Africe, zajišťující oba specifické vládní cíle, širší politika Evropské Unie týkající se energetické účinnosti a přispění k politice energetické bezpečnosti podporuje ekonomický vývoj.

Předchozí pomoci v roce 2009 zahrnovala podporu pro jihoafrické malé a střední společnosti Industrial Development Corporation (IDC), pro městské infrastrukturní investice, speciálně pro méně vyvinuté komunity skrze Development Bank of Southern Africa a usnadňující modernizaci a zpoplatnění dvou klíčových cest na severu Jižní Afriky.

Poznámky:

EIB je aktivní v Dohodě o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států). Jihoafrická republika je jedna ze zemí ACP, ale přijímá financování EIB podle zvláštního programu. V říjnu 2007 podepsala Prohlášení o záměru s vládou Jižních Afriky , slibující finanční pomoc zemi do roku 2013. Od roku 2007 do roku 2013 EIB poslala do Jižní Afriky 900 miliónů eur.
V roce 2008 EIB pomohla udržet ekonomický rozvoj v Jižní Africe díky investování do třech projektů za 202,5 miliónů eur, téměř dvojnásobek v porovnání se 113,0 miliónů eur, které financovaly aktivity v roce 2007.
60 miliónů eur bylo poskytnuto Industrial Development Corporation of South Africa Limited (IDC) v květnu 2009 pro realizované projekty malými a středními výrobními podniky v průmyslovém, obchodním a vdeřejném sektoru.

60 miliónů bylo půjčeno městské infrastruktuře, financování bylo provedeno Rozvojovou bankou Jižní Afriky v červnu 2009. Tyto finance budou zásobou pro speciální a ekonomické služby jako například zásobárny vody, zdravotnická zařízení a elektrárny, speciálně do méně rozvojové regiony.
120 miliónů eur bylo zpřístupněno South African National Roads Agency (Sanral) pro modernizaci a rozšíření dvou klíčových zpoplatněných silnic v severní části Jižní Afriky. 30 km na R21 spojující Pretotii a Mezinárodní letiště O.R. Tambo a 160 km mezi Sprinte a Ermelo na N17, spojující Johannesburg a Swaziland.

Kontakt:

European Investment Bank: Richard Willis (Luxembourg), Tel.: +352 621555758, Email: willis@eib.orgor go to the EIB website: http://www.bei.org.

FirstRand Bank: Beth van Heerden (Sandton), Tel: +27 11 2824361,

Email: beth.vanheerden@firstrand.co.za

EIB

01.12.2009 | IP/09/1856

Hlavní podpora z fondů EU pomáhá bojovat proti organizovanému zločinu v Itálii, 1. 12. Přeložila Andrea Kortanová, posluchačka l. ročníku VSEU

Paweł Samecki, evropský komisař pro regionální politiku oznámil podrobnosti o významném příspěvku Evropské unie na podporu boje proti organizovanému zločinu v jižní Itálii. V rámci politiky soudržnosti bude investovat v letech 2007-2013 EU 64 milionů € na přerozdělování majetku zabaveného mafii. Toto následuje po úspěšném pilotním projektu financovaného Evropským fondem pro regionální rozvoj (ERDF), který přispěl 11 mil. € na rozdělení 50 nemovitostí, patřících v minulosti mafii, do vzdělávání, agroturistiky a jiných legálních podnikatelských činností.

„Jednou z hlavních překážek pro hospodářský rozvoj v některých částech jižní Itálie je všudypřítomný stín organizovaného zločinu. Jsem hrdý, že Vás mohu seznámit také s druhou stranou příběhu, a to jak podpora z fondů EU pomáhá v Itálii iniciovat transformaci zabaveného majetku, čímž dochází k vytváření nových pracovních míst zejména pro mladé lidi, což nám poskytuje nové naděje v oblastech dlouhodobě zasažených vysokou nezaměstnaností a kriminalitou.“ řekl p. Samecki

Organizovaný zločin brání ekonomickému rozvoji

Organizovaný zločin je jedna z největších překážek v rozvoji zmíněného regionu. Jeho potírání je hlavní podmínkou pro zvýšení produktivity a přilákání potřebných investic na jih Itálie. Na dnešní konferenci v Bruselu komisař Samecki spolu s italskými odborníky vysvětlil, jak politika soudržnosti napomáhá podporovat jejich orgány v boji proti mafii.

EU se podílí na financování „Bezpečnostního programu pro rozvoj“ po období 2007-2013 částkou 1.2 miliard € (579 milionů € z ERDF). Hlavním cílem programu je posílit bezpečnost ve čtyřech oblastech jižní Itálie (Kalábrie, Kampánie, Apulie a Sicílie). Z celkové částky připadne 91 mil. € (45.5 € ERDF) na projekt přeměny pozemků a nemovitostí patřících v minulosti mafii. Dalších 36.5 mil. € (18.25 € ERDF) bude směřovat ke stejnému účelu prostřednictvím regionálních programů.

Významné úspěchy podpory EU

Lucio Guarino, ředitel Sicilského sdružení „Rozvoj a legalita“ a Giovanii Allucci, generální ředitel společnosti „Agrorinasce“ v Kampánii, která se specializuje na teritoriální inovace, popsali své zkušenosti z práce na rozvojových programech. Společně s nimi se dnešní tiskové konference zúčastnil Nicola Izzo, zástupce vedoucího italských policejních sil a Antonio Maruccia, zvláštní komisař odpovědný za správu nemovitostí ilegálních organizací.

Byly vyzdvihnuty následující projekty zahrnující:

· „Giardino della memoria“ (Zahrada vzpomínek) v San Giuseppe Jato (Palermo), která byla vytvořena na pozemku nechvalně známého Giovanni Brusca, který byl uvězněn na doživotí za více než 100 vražd, včetně brutální vraždy Giuseppe Di Mattea. Patnáctiletý syn policejního informátora byl po 779 denním zajetí uškrcen, jeho tělo bylo následně rozpuštěno v kyselině, a to vše na základě objednávky Giovanniho Brusca. Ze zahrady je nyní dětské hřiště a místem pro památku mladých obětí mafie. Celkové náklady na investici - 931 tis. € (50% z ERDF).

· „Terre di Corleone“ – centrum pro zemědělství a agroturistiku v Corleone (Palermo), postavené na pozemku, který kdysi patřil Salvatoru Riinovi, známému jako „boss bossů“. Riina je odpovědný za vraždu tří soudců, dvou místních politiků a dalších obětí zapojených do boje proti organizovanému zločinu. Nyní si Riina odpykává několikanásobný doživotní trest. Celkové náklady na investici – 606.292 € (50% z ERDF)

· „Centopassi“ – vinice zabírající plochu 17 000 m2 z pozemku v San Cipirello (Palermo). Každá zde vyrobená láhev je věnována obětem mafie. Pozemek byl zabaven Giovannimu Genovesi, uvězněnému v roce 2007 za vydírání a další trestné činnosti. Celkové náklady na investici – téměř 426 tis. € (50% z ERDF)

· „San Marcellino“ - víceúčelové centrum mládeže v Casalesi (Campania) postavené na pozemku zabaveném Giorgiu Maranovi, bývalému čelnímu představiteli organizace Camorra, který byl uvězněn v roce 2008. Centrum poskytuje vzdělávací a rekreační aktivity pro mladé lidi. V této době hostí místní policejní velitelství. Celkové náklady na investici – 516 tis. € (50% z ERDF)

Tyto projekty jsou jasným důkazem toho, že tvrdá konfiskující politika italských vládních orgánů splácí svůj podíl – jak na ekonomické, tak na sociální úrovni. Tyto aktivity dokazují místnímu obyvatelstvu, že je možné vytvořit legální a úspěšný obchod. Nové sociální a vzdělávací zařízení rovněž pomáhá poskytovat mladým lidem alternativu ke zločineckému životu.

Základní informace

Itálie je hned po Polsku a Španělsku třetím největším příjemcem z fondů politiky soudržností Evropské unie. V letech 2007-2013 činí investice ve prospěch Itálie 28.8 miliard €, z čehož 21.9 miliard pochází z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a 6.9 miliard € z Evropského sociálního fondu (ESF).

Dále Itálie obdrží také finanční prostředky v hodnotě 8.29 miliardy € z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a 0.42 miliardy € z Evropského rybářského fondu (ERF).

Více informací:

http://ec.europa.eu/regional_policy/atlas2007/italia/

Pomoc

01.12.2009 | IP/09/1855

Evropská komise vítá, že Lisabonská smlouva vstupuje v platnost

Dnes 1. prosince 2009 vstupuje v platnost Lisabonská smlouva. Portugalská vláda, předsedající Švédsko a Evropská komise při této příležitosti společně v Lisabonu uspořádaly slavnostní ceremoniál. Komise je přesvědčena o tom, že nová smlouva občanům přinese další podstatné výhody a vyřeší institucionální diskusi z hlediska blízké budoucnosti. Evropská unie se tak nyní bude moci plně soustředit na hledání schůdné cesty ze současné hospodářské a finanční krize a na prosazování strategie pro ekologičtější růst do roku 2020.

„Lisabonská smlouva staví zájmy občanů do středu evropského projektu,“ prohlásil předseda Evropské komise José Manuel Barroso. „Jsem rád, že v tomto okamžiku máme pro naši práci ty správné instituce a prožíváme období stability. To nám umožní zaměřit všechny síly na řešení záležitostí, které naši občané považují za důležité“.

Lisabonská smlouva mění stávající zakládající smlouvy Evropské unie a Evropského společenství, aniž by je nahrazovala. Poskytne Evropské unii odpovídající právní rámec a nástroje pro řešení budoucích problémů a pro splnění požadavků občanů.

Díky Lisabonské smlouvě budou mít evropští občané v evropských záležitostech větší slovo a jejich základní práva budou ukotvena ve zvláštní listině. EU bude mít lepší nástroje k naplnění očekávání občanů v oblasti energetiky, změny klimatu, potírání přeshraniční trestné činnosti a přistěhovalectví. Silněji bude zaznívat i její hlas na mezinárodní scéně.

K hlavním zlepšením patří:

– demokratičtější, otevřenější a odpovědnější Unie – Evropský parlament i parlamenty jednotlivých členských států budou mít nyní větší slovo v rozhodovacím procesu na úrovni EU a občané budou mít právo vědět, o čem jejich ministři na úrovni EU rozhodují. Všichni evropští občané tak budou mít možnost ovlivňovat navrhované předpisy EU;

– efektivnější Unie – institucionální struktura bude zjednodušena a chod institucí zefektivněn. Rychlejší a jednotnější rozhodování v oblasti práva a jiných záležitostí umožní EU lépe bojovat proti trestné činnosti, terorismu a obchodování s lidmi;

– více práv pro Evropany – hodnoty a cíle EU budou vymezeny jasněji než kdykoli předtím. Listina základních práv bude mít stejné právní postavení jako samotné smlouvy EU;

– významnější postavení na mezinárodní scéně – Lisabonská smlouva vytvořila nové politické funkce, jejichž nositelé mají zajistit větší jednotnost v různých oblastech vnější politiky EU, jako je diplomacie, bezpečnost, obchod nebo humanitární pomoc.

Tyto nové prvky umožní Unii provést změny, které by Evropanům napomohly k větší bezpečnosti a prosperitě a daly jim možnost ovlivňovat globalizaci.

Příklad deseti výhod, které Lisabonská smlouva přináší evropským občanům

– Občané mají nyní v rámci evropské občanské iniciativy právo požádat Komisi o návrh nového opatření;

– díky novému postavení Listiny základních práv se budou občané těšit lepší ochraně;

– při cestách a pobytu v zahraničí se občané EU mohou dožadovat diplomatické a konzulární ochrany;

– v Lisabonské smlouvě je ukotvena vzájemná pomoc členských států při přírodních nebo člověkem způsobených katastrofách, například povodních nebo lesních požárech;

– Lisabonská smlouva nabízí nové možnosti, pokud jde o řešení přeshraničních problémů v oblasti energetiky, civilní ochrany nebo boje proti závažným zdravotním hrozbám;

– dokument zajišťuje rovněž společný postup v boji proti zločineckým skupinám, které se věnují pašování lidí přes hranice států;

– díky novým společným pravidlům bude uplatňován jednotný postup proti tomu, aby žadatelé o azyl podávali současně nebo postupně žádosti v několika členských státech;

– v rámci potírání terorismu bude zmrazován majetek příslušných osob;

– Lisabonská smlouva posiluje úlohu Evropského parlamentu i parlamentů národních, a demokratizuje tak rozhodovací proces na úrovni EU;

– EU může nyní třetím zemím poskytovat urychlenou finanční pomoc.

Lisabonská smlouva v datech:

– červen 2007: Evropská rada vznáší požadavek na uspořádání mezivládní konference za účelem změny stávajících smluv;

– červenec–říjen 2007: probíhá mezivládní konference;

– 18.–19. října 2007: neformální Evropská rada smlouvu přijímá;

– 12. prosince 2007: předsedové Evropského parlamentu, Rady a Komise vyhlašují Listinu základních práv;

– 13. prosince 2007: podepisuje se nová Lisabonská smlouva;

– prosinec 2007 – listopad 2009: probíhá ratifikační proces ve všech 27 členských státech;

– 1. prosince 2009: smlouva vstupuje v platnost.

Znění Lisabonské smlouvy je k dispozici na internetové adrese: http://europa.eu/lisbon_treaty

Právo

02.12.2009 | STAT/09/171

Říjen 2009 v poronání se zářím 2009 - ceny průmyslového výrobce vzrostly v oblasti € a EU27 o 0.2%. 2.12.

Vydala: Eurostat Press Office

Tim ALLEN

Tel: +352-4301-33 444

eurostat.pressoffice@ec.europa.eu

Další informace k datům:

Liselott ÖHMAN

Tel: +352-4301-32 800

liselott.oehman@ec.europa.eu

Eurostat news releases on the internet: http://ec.europa.eu/eurostat

Selected Principal European Economic Indicators: http://ec.europa.eu/eurostat/euroindicators

Ceny průmyslového výrobce na domácím trhu. % změna v porovnání s předchozím měsícem

	V-09	VI-09	VII-09	VIII-09	IX-09	X-09
EA16
Průmysl celkem bez stavebnictví	0.0	0.4	-0.7	0.5	-0.4	0.2
Průmysl celkem bez stavebnictví a energie	-0.2	-0.1	0.0	0.1	0.0	-0.1
Meziprodukt	-0.3	-0.1	0.0	0.3	0.2	-0.1
Energie	0.6	1.6	-2.7	1.7	-1.6	1.0
Kapitálové statky	-0.2	0.0	-0.2	0.0	0.0	0.0
Zboží dlouhodobé spotřeby	-0.1	0.1	-0.1	0.0	-0.1	0.0
Zboží krátkodobé spotřeby	-0.2	-0.1	0.0	0.1	-0.1	-0.3
EU27
Průmysl celkem bez stavebnictví	0.1	0.5	-0.6	0.6	-0.4	0.2
Průmysl celkem bez stavebnictví a energie	-0.2	-0.1	0.0	0.1	0.0	-0.1
Meziprodukt	-0.3	-0.2	0.1	0.2	0.2	-0.1
Energie	0.8	1.8	-2.3	1.8	-1.4	0.7
Kapitálové statky	-0.1	-0.1	-0.2	-0.1	0.0	0.0
Zboží dlouhodobé spotřeby	-0.1	0.0	-0.1	0.0	-0.1	0.0
Zboží krátkodobé spotřeby	-0.1	0.0	0.0	0.0	-0.1	-0.4

	V-09	VI-09	VII-09	VIII-09	IX-09	X-09
EA16	0.0	0.4	-0.7	0.5	-0.4	0.2
EU27	0.1	0.5	-0.6	0.6	-0.4	0.2
Belgium	0.5	0.6	-0.2	0.9	-0.4	0.0
Bulgaria	0.3	0.2	-0.9	-0.3	1.2	-0.4
Czech Republic	-0.4	0.0	-0.4	0.2	-0.4	-0.2
Denmark	0.2	2.0	-0.3	-0.1	0.1	-0.5
Germany	0.0	-0.1	-1.5	0.4	-0.5	0.1
Estonia	-0.8	-0.1	0.6	0.2	0.4	0.2
Ireland	-0.2	0.0	0.0	-0.6	0.1	-0.3
Greece	1.0	2.1	-0.6	1.6	-0.8	0.9
Spain	0.1	0.6	-0.2	0.6	-0.4	0.0
France	-0.4	0.7	-0.1	0.5	-0.4	0.9
Italy	0.0	0.6	-0.6	0.6	-0.3	0.0
Cyprus	0.2	0.0	2.1	0.0	0.4	0.1
Latvia	-2.1	-1.8	-0.8	-0.1	-0.3	-0.7
Lithuania	0.1	0.2	-1.9	-0.6	-0.8	-1.2
Luxembourg	0.6	1.2	-1.4	0.7	-0.3	:
Hungary	-0.3	0.9	-1.3	-0.2	-0.1	-0.5
Malta	0.0	0.0	-0.1	0.3	0.0	-0.1
Netherlands	0.4	0.7	-0.6	0.2	0.5	0.9
Austria	0.2	0.5	-0.1	1.0	0.3	:
Poland	-0.1	0.6	-1.0	0.2	-0.3	:
Portugal	0.3	0.5	-0.3	0.6	-0.3	-0.5
Romania	0.4	0.4	-0.3	0.6	c	c
Slovenia	-0.7	0.3	-0.2	-0.1	0.3	0.1
Slovakia	-1.2	-0.6	-0.7	-0.2	0.1	0.2
Finland	-0.4	1.1	-0.9	1.0	-0.8	0.6
Sweden	-0.7	0.2	0.3	0.2	-0.5	0.3
United Kingdom	0.8	0.7	-0.2	1.1	-0.5	1.7

: Data nedostupná

c Důvěrné

Ceny průmyslového výrobce na domácím trhu. % změna proti témuž měsíci předchozího roku

	V-09	VI-09	VII-09	VIII-09	IX-09	X-09
EA16
Průmysl celkem bez stavebnictví	-5.9	-6.5	-8.4	-7.5	-7.6	-6.7
Průmysl celkem bez stavebnictví a energie	-3.0	-3.5	-4.1	-4.2	-4.2	-3.9
Meziprodukt	-5.7	-6.4	-7.5	-7.4	-7.3	-6.4
Energie	-13.7	-14.8	-19.8	-16.7	-17.3	-14.4
Kapitálové statky	0.5	0.3	0.0	-0.2	-0.5	-0.7
Zboží dlouhodobé spotřeby	1.4	1.6	1.2	1.2	0.7	0.4
Zboží krátkodobé spotřeby	-2.5	-2.9	-3.0	-3.1	-3.2	-3.3
EU27
Průmysl celkem bez stavebnictví	-5.4	-6.3	-8.0	-6.8	-6.9	-5.8
Průmysl celkem bez stavebnictví a energie	-1.9	-2.5	-3.1	-3.3	-3.4	-3.2
Meziprodukt	-4.5	-5.3	-6.3	-6.4	-6.4	-5.7
Energie	-13.5	-15.0	-19.1	-15.4	-15.7	-12.7
Kapitálové statky	1.1	0.8	0.5	0.2	-0.1	-0.3
Zboží dlouhodobé spotřeby	2.0	2.1	1.7	1.6	1.2	0.9
Zboží krátkodobé spotřeby	-1.1	-1.5	-1.8	-2.0	-2.1	-2.3

	V-09	VI-09	VII-09	VIII-09	IX-09	X-09
EA16	-5.9	-6.5	-8.4	-7.5	-7.6	-6.7
EU27	-5.4	-6.3	-8.0	-6.8	-6.9	-5.8
Belgium4	-8.6	-9.4	-10.4	-8.9	-9.3	-8.4
Bulgaria	-3.2	-5.1	-9.0	-9.8	-7.8	-8.3
Czech Republic	-3.8	-4.4	-4.9	-5.2	-5.4	-4.6
Denmark	-8.8	-11.2	-12.5	-10.8	-11.3	-7.4
Germany	-3.3	-4.3	-7.5	-6.8	-7.5	-7.5
Estonia	0.0	-0.7	-2.2	-2.2	-1.8	-3.2
Ireland4	-1.1	-1.3	-1.2	-2.6	-1.8	-2.6
Greece	-9.4	-9.0	-11.1	-8.2	-7.9	-3.8
Spain	-4.4	-4.9	-6.7	-5.5	-5.4	-4.2
France	-8.4	-8.5	-9.3	-8.3	-8.1	-6.6
Italy	-6.6	-7.1	-8.6	-7.8	-7.9	-6.1
Cyprus	-1.5	-2.3	-3.3	-3.8	-5.2	-5.3
Latvia	-0.7	-3.3	-3.9	-5.2	-5.4	-10.2
Lithuania	-4.6	-7.5	-9.6	-11.9	-12.1	-12.8
Luxembourg	-8.3	-9.7	-16.3	-15.5	-13.7	:
Hungary	1.8	2.1	-0.5	-0.8	-1.2	-2.8
Malta	22.2	21.2	0.2	0.4	0.7	-8.5
Netherlands	-11.8	-13.0	-14.9	-13.7	-13.3	-11.2
Austria	-2.6	-3.1	-4.1	-2.5	-2.8	:
Poland	1.9	1.8	0.6	1.0	0.6	:
Portugal	-4.9	-5.6	-6.7	-5.5	-5.2	-4.2
Romania	2.5	1.2	-0.7	-1.0	c	c
Slovenia	-0.7	-0.7	-1.3	-1.7	-1.6	-1.4
Slovakia	-2.6	-3.2	-4.3	-4.7	-5.2	-5.8
Finland	-8.2	-8.8	-10.1	-8.4	-9.6	-7.6
Sweden	0.1	-0.9	-1.4	-1.4	-2.4	-1.5
United Kingdom	-6.2	-8.6	-9.4	-6.3	-5.9	-2.8

: Data nedostupná

c Důvěrné

Indexy cen průmyslového výrobce na domácím trhu za průmysl celkem bez stavebnictví. Základní rok 2005.

	10/06	10/07	10/08	11/08	12/08	01/09	02/09	03/09	04/09	05/09	06/09	07/09	08/09	09/09	10/09
EA16	105.7	109.2	115.9	113.4	111.7	110.4	109.8	109.1	108.1	108.1	108.5	107.8	108.3	108.0	108.2
EU27	106.0	110.1	118.2	115.8	113.9	113.0	112.7	112.1	111.0	111.1	111.6	110.9	111.5	111.1	111.3
BE4	105.9	109.6	119.7	117.1	113.8	112.6	110.6	108.4	108.2	108.8	109.5	109.2	110.2	109.7	109.7
BG	110.5	122.6	138.5	134.4	129.5	127.8	126.7	128.0	126.9	127.3	127.5	126.4	126.1	127.5	127.0
CZ	102.2	106.8	111.1	109.0	107.4	108.6	108.9	107.7	107.2	106.8	106.8	106.4	106.6	106.2	106.0
DK	108.8	116.1	125.4	117.9	113.5	113.0	114.5	115.0	114.5	114.7	117.0	116.7	116.6	116.7	116.1
DE	106.1	107.3	115.2	113.3	112.4	111.2	110.6	109.8	108.3	108.3	108.2	106.6	107.0	106.5	106.6
EE	106.0	117.5	129.2	129.0	128.6	128.0	127.1	125.2	124.5	123.5	123.4	124.1	124.4	124.9	125.1
IE4	101.6	105.0	110.4	110.0	108.7	108.4	108.5	107.8	108.5	108.4	108.4	108.4	107.8	107.9	107.6
EL	107.2	114.9	122.7	117.5	113.6	114.0	113.3	112.9	113.2	114.3	116.7	116.0	117.8	116.9	118.0
ES	105.7	110.6	117.4	114.5	112.1	112.6	112.6	112.0	111.7	111.8	112.5	112.3	113.0	112.5	112.5
FR	104.5	108.1	113.4	111.1	109.4	106.5	105.9	105.6	104.7	104.3	105.0	104.9	105.4	105.0	105.9
IT	105.6	110.4	115.6	112.9	111.0	110.1	109.5	108.7	108.3	108.3	108.9	108.2	108.9	108.6	108.6
CY	106.8	112.9	127.9	124.3	124.2	120.3	120.2	118.3	117.8	118.0	118.0	120.5	120.5	121.0	121.1
LV	113.0	137.1	159.7	158.8	157.9	156.6	154.6	153.5	152.2	148.9	146.2	145.1	144.9	144.4	143.5
LT	107.9	121.9	140.1	136.5	131.2	131.8	130.9	128.6	127.4	127.6	127.9	125.4	124.6	123.6	122.1
LU	115.2	118.8	143.3	135.6	133.4	128.4	127.5	124.4	122.1	122.9	124.3	122.6	123.5	123.1	:
HU	112.5	117.1	132.7	130.9	128.7	129.9	132.9	132.0	130.8	130.4	131.6	129.9	129.7	129.6	129.0
MT	123.6	118.4	162.1	161.5	161.6	166.7	166.8	166.7	148.1	148.1	148.1	148.0	148.5	148.5	148.3
NL	109.5	117.9	126.3	121.9	119.2	116.2	115.5	113.4	110.0	110.4	111.2	110.5	110.7	111.2	112.2
AT	102.7	107.7	112.9	111.4	110.1	109.8	109.8	108.9	108.1	108.3	108.8	108.7	109.8	110.1	:
PL	104.6	109.0	114.1	113.6	112.5	114.9	116.6	116.5	116.5	116.4	117.1	115.9	116.1	115.8	:
PT	103.9	108.0	113.2	110.7	108.3	109.0	108.4	107.9	108.0	108.3	108.8	108.5	109.2	108.9	108.4
RO	112.7	122.5	138.7	136.7	134.5	136.0	137.1	136.3	136.8	137.4	138.0	137.5	138.3	c	c
SI	103.2	109.8	115.3	114.7	114.2	113.8	114.0	114.0	114.0	113.2	113.5	113.3	113.1	113.4	113.6
SK	103.9	105.5	113.4	113.2	112.6	111.2	111.8	110.6	109.3	108.0	107.4	106.7	106.5	106.6	106.8
FI	106.9	113.1	121.7	117.7	113.8	112.8	112.8	111.8	111.9	111.4	112.6	111.6	112.7	111.8	112.5
SE	107.8	111.2	117.8	117.7	116.3	116.8	116.4	116.5	116.4	115.6	115.8	116.1	116.3	115.7	116.0
UK	107.0	113.2	129.7	127.0	123.9	124.3	124.1	124.0	121.8	122.8	123.6	123.3	124.6	124.0	126.1

: Data nedostupná

c Důvěrné

Indexy cen průmyslového výrobce na domácím trhu za průmysl celkem bez stavebnictví a energie. Základní rok 2005

	10/06	10/07	10/08	11/08	12/08	01/09	02/09	03/09	04/09	05/09	06/09	07/09	08/09	09/09	10/09
EA16	103.8	107.1	110.6	109.6	108.9	107.7	107.3	106.9	106.6	106.3	106.3	106.2	106.4	106.4	106.3
EU27	103.8	107.3	111.4	110.6	110.0	109.1	108.8	108.5	108.2	108.0	107.9	107.9	108.0	108.0	107.9
BE4	106.2	109.7	113.8	112.9	111.2	111.6	110.6	110.4	109.7	109.2	109.6	110.2	110.1	110.1	109.9
BG	111.0	121.9	127.3	124.3	122.9	122.3	122.3	122.6	123.0	122.8	122.9	122.7	123.4	123.9	123.9
CZ	101.3	104.3	106.9	105.8	105.1	104.7	104.7	103.6	103.0	102.4	101.8	101.5	101.5	100.9	100.7
DK	105.0	110.2	115.0	114.5	114.1	114.0	114.0	113.7	113.4	113.2	113.2	113.1	112.7	113.7	112.8
DE	103.0	104.9	107.4	106.6	106.0	105.5	105.0	104.6	104.4	104.1	104.1	103.9	104.1	104.1	104.1
EE	106.6	119.1	125.5	125.1	124.5	121.8	121.1	119.8	119.0	118.0	117.8	118.5	118.4	118.9	119.0
IE4	102.4	106.2	110.7	111.0	110.6	110.5	111.0	110.6	111.0	110.6	110.6	110.3	109.9	109.8	109.6
EL	107.3	111.7	117.5	116.5	116.2	116.1	115.6	115.3	115.5	115.7	115.9	116.2	116.6	117.3	117.1
ES	105.4	110.1	114.3	113.0	112.0	111.6	111.6	111.1	110.8	110.5	110.4	110.6	110.9	111.0	110.7
FR	103.6	106.5	110.3	109.6	109.1	106.5	106.1	105.8	105.4	105.2	105.0	105.0	105.0	104.8	104.7
IT	103.5	107.7	111.5	110.2	109.3	108.4	107.8	107.4	107.0	106.8	106.8	106.8	106.9	107.0	107.0
CY	104.7	111.0	120.0	119.4	119.4	119.4	119.3	119.8	119.2	118.8	118.7	118.8	118.8	118.8	118.9
LV	111.9	134.9	141.5	140.6	139.2	138.4	135.5	134.4	132.7	131.4	130.3	129.7	129.5	129.1	129.7
LT	106.7	117.6	126.9	125.6	124.3	123.1	121.1	119.8	118.7	118.6	117.5	116.5	115.0	114.6	113.9
LU	112.9	115.7	137.4	121.9	119.5	117.5	114.5	109.2	105.9	105.8	105.9	105.0	106.1	106.6	:
HU	107.4	111.5	117.8	117.2	116.8	117.0	118.5	119.1	118.7	118.1	118.2	118.0	117.7	118.0	117.4
MT	104.7	111.1	124.0	122.6	122.4	121.3	121.5	120.9	121.0	119.2	119.2	119.2	120.6	120.5	120.0
NL	105.1	111.6	116.0	114.1	112.2	109.3	109.5	109.2	108.3	108.9	108.7	109.0	109.2	109.7	109.6
AT	102.3	106.0	109.8	109.2	109.1	108.8	108.9	108.1	107.6	107.7	107.8	107.9	108.6	109.1	:
PL	103.1	107.0	108.6	108.1	107.4	107.3	108.2	108.5	108.2	107.8	107.8	107.1	106.8	106.6	:
PT	103.2	105.9	108.6	107.7	107.3	107.1	106.5	106.2	105.7	105.4	105.3	105.3	105.2	105.2	105.1
RO	110.6	120.3	137.5	137.8	137.3	138.9	140.3	139.9	139.4	139.5	139.2	139.1	139.5	c	c
SI	103.6	108.7	113.7	112.9	112.3	111.2	110.8	110.6	110.6	109.7	110.1	109.9	109.9	110.3	110.5
SK	101.4	101.5	102.4	101.8	101.5	101.0	100.3	99.6	99.0	98.3	97.4	97.0	97.2	97.0	97.2
FI	106.4	111.2	117.3	115.9	114.6	113.2	112.4	111.2	111.1	109.6	109.5	108.9	109.1	109.0	109.1
SE	105.9	110.2	113.8	113.7	113.1	113.3	113.0	113.2	113.4	113.3	113.1	113.9	113.9	113.3	113.2
UK	103.1	106.7	114.2	114.2	114.3	114.5	114.6	114.8	114.7	114.7	114.4	114.6	114.5	114.7	114.9

: Data nedostupná

c Důvěrné

Průmysl

02.12.2009 | MEMO/09/534

The Copenhagen climate conference: key EU objectives

International negotiations were launched at the end of 2007 to draw up a United Nations agreement on tackling climate change for the period after 2012, when the first commitment period of the Kyoto Protocol expires. The EU wants these negotiations to result in a comprehensive, ambitious, fair, science-based and legally binding global treaty.

The new treaty should aim to ensure global warming is kept below 2°C above the pre-industrial temperature. It should cover all elements of the 2007 Bali Action Plan, which set the agenda and scope of the international negotiations.

Given the slow progress made in the negotiations to date, and a lack of consensus about the shape of the eventual agreement, it is now unlikely that the treaty can be finalised at the UN climate change conference in Copenhagen on 7-18 December as originally planned.

The EU's goal is therefore to make as much progress as possible in Copenhagen towards a full treaty and to reach an ambitious and comprehensive political agreement covering all its key elements.

This agreement would shape the full contours of the final outcome of the negotiating process, provide the guidance needed to elaborate it into a legal text, and specify both a process for doing so and, if possible, the shape of the legal agreement to be reached.

From the EU's viewpoint, the Copenhagen agreement will need to cover four elements:

1. Pledges on emissions and finance

The two central pledges that developed and developing countries alike will be expected to make in Copenhagen are their contributions in terms of mitigating their greenhouse gas emissions and of providing financial assistance, particularly to the poorest and most vulnerable developing countries.

On mitigation, developed countries should make ambitious, binding and quantified emission limitation or reduction commitments. To keep the 2°C target within reach, these commitments need to amount to a cut in collective emissions from developed countries in the order of 30% below 1990 levels by 2020.

Action is also needed by developing countries. In particular the more economically advanced developing countries should pledge ambitious, quantified mitigation actions. Overall developing country pledges should amount to a substantial deviation - in the order of 15-30% - below the currently predicted growth rate in their collective emissions by 2020.

The EU has committed unconditionally to cut its emissions to at least 20% below 1990 levels by 2020 and is implementing this goal through the climate and energy package (IP/09/628). It has also committed to scale up its emission cut to 30% provided other industrialised countries agree to make comparable reductions and developing countries contribute adequately to the global effort according to their responsibilities and respective capabilities.

Regarding finance, a deal is needed on both 'fast start' financing to help developing countries strengthen their capacities to tackle climate change in the short term (2010-2012) and a significant scaling up of public and private financial flows to developing countries from 2013. The EU is ready to contribute its fair share of both.

Total international public finance required by developing countries to combat climate change is estimated by the European Commission in the range of €22-50 billion per year by 2020 under a global agreement that is in line with the EU’s level of ambition. The EU wants contributions to be shared fairly on the basis of a comprehensive global key reflecting contributing countries' emission levels and ability to pay (GDP). All countries except the least developed should contribute, but developing countries would be net beneficiaries.

It is vital that both mitigation and financial commitments are captured in the Copenhagen agreement in the strongest possible manner. The best way to do this is to include them in a Decision by the Confererence of Parties (COP) of the UN Framework Convention on Climate Change (UNFCCC).

2. Key architectural components of the future treaty

The key architectural components of the future treaty need to be agreed because they can significantly affect how ambitious the mitigation pledges are in practice. They are also needed to ensure the pledges are implemented.

These key architectural components include the following:

A procedure for codifying emission mitigation contributions by developed and developing countries and for reviewing and updating them;

Targets for reducing global emissions from the international aviation and maritime transport sectors, an international arrangement to address emissions of hydrofluorocarbon gases (HFCs) and a work programme for the agriculture sector;

A framework for action on adaptation to climate change;

A framework for reducing emissions from deforestation and forest degradation (REDD) and promoting conservation, sustainable management of forests and enhancement of forest carbon stocks (REDD+) in developing countries;

Accounting rules for emission changes due to land use, land-use change and forestry (LULUCF) in developed countries;

The role of low carbon growth plans and nationally appropriate mitigation actions (NAMAs);

The role and use of carbon markets, including reform of the Clean Development Mechanism and Joint Implementation mechanism and the establishment of sectoral carbon market mechanisms;

Institutional arrangements for the management and matching up of international financial resources with developing countries' financing needs;

A framework for stepping up international cooperation on technology;

The length of the treaty's commitment period; starting levels for measuring emission reductions; common accounting rules for the banking of national emission rights (assigned amount units) from the Kyoto Protocols first commitment period; and a framework of rules on compliance;

Strengthened rules on monitoring, reporting and verification (MRV) of action on mitigation and adaptation and of related support.

The conference should anchor political agreements on each of these elements in the text of an overarching COP Decision.

3. A 'fast start' deal

The implementation of key elements of the Copenhagen agreement should start immediately after the conference, facilitated by the provision of targeted 'fast start' financial support to developing countries.

Possible elements of the 'fast start' deal are:

Preparation of low carbon growth plans and NAMAs, including financing to support these activities;

Readiness for REDD, including financing for capacity building and elaboration of national forest inventories;

Implementation of the adaptation action framework, including the set-up of any institutions and provision of financing to developing countries for further adaptation plans and their implementation;

Preparations for implementing sectoral carbon market mechanisms, including capacity building for the monitoring and reporting of emissions from key sectors in advanced developing countries;

Preparations for the implementation of a strengthened system of monitoring, reporting and review (MRV).

Each of these elements could be elaborated through separate Decisions taken by the COP or by the COP serving as the Meeting of the Parties (CMP) to the Kyoto Protocol.

4. The follow-up process

The international negotiations have been organised on two parallel 'tracks' under the UNFCCC and the Kyoto Protocol respectively. The Copenhagen agreement needs to decide on which tracks decisions on points 1, 2 and 3 above will be taken and what follow-up process(es) will be created.

The EU has made clear it wants to see a single, new, legally binding treaty as the outcome of the current two-track process. The treaty should contain all the essential elements of the Kyoto Protocol plus further emission commitments by all developed countries, including the US, and emission actions by developing countries. It should be capable of universal ratification.

The EU has several reasons for this preference:

Universal participation: a single instrument favours universal participation because only one ratification process would be required. By contrast, an agreement involving two or more instruments would run the risk of them not achieving an identical number of ratifications and of not entering into force at the same time.

Consistency: A single instrument enables consistency because it avoids separate parallel international regimes.

Institutions: a single instrument would offer better opportunities to streamline the international institutional framework for addressing climate change, avoiding duplication and waste of resources.

Carbon market: a single instrument would promote greater certainty for the international carbon market, given the risk of a fragmented international climate regime if two or more instruments require ratification.

Differentiation: a single instrument does not preclude the differentiation of obligations between different countries.

Further information:

Press release: IP/09/1867

EU press pack containing information sheets on key issues:

http://ec.europa.eu/climateaction/news_media/index_en.htm

Climate Action website www.ec.europa.eu/climateaction

Životní prostředí

02.12.2009 | IP/09/1858

Eurobarometr: podnební změna je pro svět druhou nejvážnější hrozbou. 2.12.

63% občanů soudí, že je změna podnebí velmi závažný problém a 24% ji považuje za dost závažný problém. Jen 10% soudí, že problem není závažný a 3% neví. 47% respondentů soudí, že je podnební změna druhou nejvážnější současnou hrozbou světu - první je chudoba - s 69%. Většina (62%) věří, že je nezastavitelná.

Velká většina věří, že podnební změna může podpořit hospodářský růst EU - téměř 2/3 věří, že boj proti podnební změně může mít na evropskou ekonomiku pozitivní vliv. (63% proti 56% v březnu/dubnu 2008. 66% také souhlasí, že ochrana prostředí může podpořit hospodářský růst v EU.

Výzva k vice akcím

Většina Evropanů soudí, že průmysl, sami občané, národní a místní vlády jakož i EU neudělaly pro boj proti podnební změně dost. Jen 19% myslí, že korporace a průmysl dělají, kolik je zapotřebí, 30% si to nemyslí. Proto v březnu/dubnu 2008 jde o posun, místo 55% již 72% myslí, že se nedělá dost. 63% Evropanů něco podniklo, 31% nepodniklo nic.

Dohoda k většímu placení za zelenější energii

49% dotázaných řeklo, že by byli připravení platit více za vyrobenou zelenou energii ze zdrojů méně emitujících skleníkové plyny, 27% ne, ale z těch, kdož jsou připraveni platit vice, polovina by souhlasila s navýšením jen do 5%.

Pozadí

Zvláštní přehled Eurobarometer objednala Komise. Šetření bylo provedeno v srpnu/září 2009 mezi 26,719 občany 27 členských států EU.

Další informace: plný text zprávy

http://ec.europa.eu/public_opinion/index_en.htm

http://ec.europa.eu/public_opinion/index_fr.htm

Společnost

02.12.2009 | IP/09/1867

Kodaňská konference musí dosáhnout globální, ambiciózní a vyčerpávajíí dohodu k odvrácení nebezpečné podnební změny. 2.12.

Komise podtrhla 2.12. klíčový význam dosažení dohody v Kodani 7.-18.12, krerá by navázala na Kjótský protokol. Jde zejména o nepřekročení oteplení o 2 stupně C, snížení emisí v průmyslových zemích do roku 2020 o 25-40% pod úroveň roku 1990, zatím co v rozvojových zemích je zapotřebí mít emise o cca 15-30% níže, než jaké jsou projekce pro rok 2020.

Mezinárodní vyjednávání k dohodě OSN platné po roce 2012 začala koncem roku 2007. Pro EU musejí vyjdenávání vyústit v právně závaznou mezinárodní smlouvu (klíčové prvky a rychlý start MEMO/09/534).

Kodaňský program

Déle než týden – do 15.12. - budou trvat jednání na oficiální úrovni. Od 16. do 18. jednání na vysoké úrovni rozčleněné podle segmentů. Více než 90 zemí segmenty již přijalo. Další informace k úmluvě www.unfccc.int.

Ke klíčovým cílům EU: MEMO/09/534

Tiskový balíček EU pro Kodaň:

http://ec.europa.eu/climateaction/news_media/index_en.htm

akce k ochraě podnebí: www.ec.europa.eu/climateaction

Kodaňská stranska DG Environment:

http://ec.europa.eu/environment/climat/copenhagen_09.htm

Materiál pro audiovizuální media: http://www.tvlink.org/copenhagen/

Životní prostředí

02.12.2009 | IP/09/1863

Bezpečnost silničního provozu v Evropě: priorita pro příští desetiletí

V roce 2008 zahynulo na evropských silnicích 39 000 osob. Cíle Evropské unie o polovinu snížit počet úmrtí v důsledku dopravních nehod do roku 2010 (27 000 mrtvých) bude obtížné dosáhnout. Evropská komise dnes pořádá konferenci věnovanou hodnocení výsledků veřejné konzultace, která předcházela vypracování Evropského akčního programu pro bezpečnost silničního provozu 2011–2020. Více než 400 zúčastněných stran z různých oblastí budou diskutovat o problémech a o současné situaci bezpečnosti silničního provozu v Evropské unii.

„Veřejná konzultace a dnešní konference přispějí k vypracování evropského akčního programu na období 2001–2020 s jasnými a měřitelnými cíli v oblasti bezpečnosti silničního provozu . Evropa si nemůže dovolit nedbalý přístup – ve hře jsou každoročně desítky tisíc životů. Tento akční program nám pomůže pokračovat v našem boji se silničními nehodami s velkou odhodlaností a přísností. Tento nový akční program se rovněž zaměří na hlavní priority, jako jsou silniční nehody na venkově (60 % z celkového počtu úmrtí) a na zranitelné uživatele silnic (pěší, cyklisty, motocyklisty a starší osoby)“, prohlásil při zahájení konference komisař pro dopravu Antonio Tajani.

Komise vyhodnotí současný Evropský akční program pro bezpečnost silničního provozu (2001–2010) a poté zveřejní výsledky konzultačního procesu, který proběhl v uplynulých měsících s cílem přispět k vypracování nového akčního programu. Úkolem této konzultace, které se zúčastnili odborníci a široké publikum, bylo shromáždit nápady a úvahy týkající se příštích kroků, jež by mohly pomoci Evropské unii při posilování bezpečnosti silničního provozu.

Diskuse bude probíhat u kulatých stolů s odborníky a na plenárních zasedáních s všemi účastníky. První kulatý stůl se bude věnovat bezpečnosti vozidel a infrastruktur, přičemž bude zdůrazněna bezpečnost motocyklistů, vozidla budoucnosti (například elektrické vozy), ekologické řízení a způsoby, jak infrastruktury přizpůsobit různým kategoriím uživatelů silnic. Druhý kulatý stůl se bude zabývat rolí, kterou mohou hrát občané při posilování bezpečnosti silničního provozu. Účastníci kulatých stolů jsou z řad obětí dopravních nehod, profesionálních řidičů, zástupců veřejných orgánů a dopravní policie, zranitelných uživatelů silnic (chodců, cyklistů a starších osob), jakož i zástupců odvětví samotného.

Kromě toho byl dnes spuštěn nový oddíl na portálu EUROPA věnovaný bezpečnosti silničního provozu. Tyto mnohojazyčné a uživatelsky přívětivé internetové stránky budou pomocí piktogramů a jinými snadno srozumitelnými prostředky poskytovat rozsáhlé informace o bezpečnosti silničního provozu podle kategorie uživatelů (např. automobilisté, motocyklisté, chodci a cyklisté).

Místopředseda Tajani rovněž předal ocenění za výborné výsledky v oblasti bezpečnosti silničního provozu v roce 2009. Tato ocenění jsou součástí Evropské charty silničního provozu, iniciativy Evropské komise, která podnikům, sdružením, výzkumným institucím a veřejným orgánům poskytuje nástroj v oblasti bezpečnosti silničního provozu. Společným cílem je provádět konkrétní opatření a sdílet osvědčené postupy, a řešit tak současné problémy v dané oblasti. Evropská charta silničního provozu je součástí Evropského akčního programu pro bezpečnost silničního provozu 2001–2010. Seznam držitelů ocenění za rok 2009 podle kategorií:

- Velké podniky a nadnárodní podniky: EKO Bulgaria EAD (Bulharsko)

- Malé a střední podniky: Transportes Bizarro Duarte, Lda. (Portugalsko)

- Federace a sdružení: Zrzeszenie Miedzynarodowych Przewozników Drogowych (Polsko)

- Instituce: Shropshire Fire and Rescue Service (Spojené království)

- Nevládní organizace: Pražské matky (Česká republika)

- Místní celky (regiony a města): Linköpings kommun (Švédsko)

Další informace:

http://ec.europa.eu//road_safety/

http://www.erscharter.eu/

Doprava

02.12.2009 | IP/09/1864

Ochrana spotřebitelů: 30 % vánočních světel představuje vážné ohrožení bezpečí ve vašich domovech, varuje zpráva EU

V nové zprávě, kterou dnes zveřejnila Evropská komise, se uvádí, že u 30 % vánočních světel hrozí zřejmé a přímé nebezpečí požáru nebo úrazu elektrickým proudem. Zpráva přináší závěry společného projektu dozoru nad trhem, na kterém se podílí Evropská komise spolu s příslušnými orgány pěti členských států: Maďarska, Německa, Slovenska, Slovinska a Nizozemska. Zkoušky probíhaly v různých intervalech od listopadu 2007 do května 2009 a bylo při nich zkoušeno 196 náhodně vybraných vzorků světelných řetězů všech cenových kategorií. Bylo testováno, zda vzorky vyhovují dvaceti správním a technickým požadavkům. Mnoho světelných řetězů komplexními testy neprošlo.

Komisařka Meglena Kunevová uvedla: „Spotřebitelé si musí být jisti, že vánoční osvětlení jejich domovů neohrožuje jejich bezpečnost. Při svých vánočních nákupech si chtějí vybírat z bohatého sortimentu výrobků za slušnou cenu, ale nikdy na úkor bezpečnosti. Tato zpráva je varovně zdviženým prstem. Vnitrostátní orgány a příslušné výrobní odvětví zdvojnásobí své úsilí, aby odstranily právní mezery a nedostatky, které nekvalitnímu zboží otevírají cestu na pulty obchodů a do našich domovů. Také spotřebitelé však musí něco udělat pro to, aby minimalizovali rizika: musí být bdělí, aktivní a mít na paměti možná nebezpečí. Jedině tak můžeme všichni prožít šťastné a bezpečné Vánoce.“

Hlavní výsledky

Závažná porušení předpisů vedoucí ke zvýšenému nebezpečí úrazu elektrickým proudem a/nebo vzniku požáru byla zjištěna u 30,4 % testovaných světelných řetězů. Nejčastějším závažným problémem bylo nedodržení technických požadavků na bezpečnost týkajících se konstrukce, a to například zástrček, upevnění kabelu, vodičů, izolace nebo zabezpečení proti elektrickému výboji. Méně závažná porušení předpisů, tj. nedostatky, které bezprostředně neohrožují bezpečnost uživatele, byla zjištěna u dalších 40 % testovaných světelných řetězů. Jednalo se o určité nedostatky v označení nebo návodech nebo o správní pochybení.

Byly zjištěny tři hlavní problémy:

- 1. 25 % světelných řetězů neprošlo bezpečnostním testem upevnění kabelu. Nedostatečné upevnění kabelu může vést k uvolnění vodičů elektrického proudu, což vede k velkému nebezpečí úrazu elektrickým proudem (závažné nedodržení požadavků).

- 2. 23 % světelných řetězů nevyhovělo požadavku na průřez vodiče. To znamená, že vodiče jsou příliš tenké pro elektrický proud, který jimi vede, což zvyšuje nebezpečí přehřátí a požáru (závažné nedodržení požadavků).

- 3. 28 % výrobků propadlo v testech bezpečnosti kabelů. To znamená, že izolace a konstrukce řetězu vystavuje uživatele nebezpečí úrazu elektrickým proudem (závažné nedodržení požadavků).

Další zjištění:

- Pravidelně, přestože méně často, dochází k porušení dalších technických požadavků: vyskytují se například mechanické problémy, které mohou vést ke zranění o ostré okraje.

- Téměř 15 % vzorků neneslo správná požadovaná technická značení. A co hůře, u 41 % vzorků chyběla varovná upozornění a téměř u 35 % náležitý uživatelský návod.

- Světelné řetězy pravidelně neprojdou více než jednou bezpečnostní zkouškou. Některé světelné řetězy neuspěly téměř v žádné technické zkoušce a mnoho jich propadlo ve čtyřech až sedmi testech.

- Míra porušení předpisů se v různých členských státech liší. Zatímco v Maďarsku představovalo 95,7 % testovaných řetězů vážné nebezpečí pro spotřebitele, v Nizozemsku nějakým způsobem nevyhovovalo jen 56 % testovaných řetězů. To je částečně dáno tím, že Nizozemsko již osm let dohlíží nad trhem se světelnými řetězy, a tak se mu podařilo snížit počet nebezpečných výrobků určených pro trh na polovinu. (Podrobnosti lze nalézt v dokumentu MEMO/09/532)

- Pokud jde o původ nebezpečných výrobků, přibližně 41 % ze 196 testovaných vzorků pocházelo z Číny.

Další postup

Vzhledem k tomu, že příslušné orgány zjistily velmi vysokou míru nedodržení požadavků, zůstanou společné veřejné akce zaměřené na dohled a vymáhání právních předpisů se zvláštním zaměřením na světelné řetězy i nadále prioritou a zapojí se do nich co největší možný počet členských států. Také příslušné výrobní odvětví bude muset zlepšit své kontroly. Na základě právních předpisů EU mají výrobci, distributoři, maloobchodníci a dovozci právní odpovědnost za bezpečnost výrobků, které uvádějí na trh.

Rady pro spotřebitele

Je třeba, aby spotřebitelé dávali pozor na to, co kupují a dodržovali základní pravidla, aby omezili možné nebezpečí na minimum. Na výrobce a maloobchodníky je vyvíjen silný tlak, aby vyráběli vánoční světla co nejlevněji, neboť spotřebitelé často nechtějí utratit mnoho peněz za něco, co slouží pouze jako dočasná dekorace. To může vést k závažným porušením bezpečnostních norem.

- Kupujte vánoční osvětlení pouze od renomovaných prodejců, kde by dodržení základních bezpečnostních norem mělo být zajištěno.

- Nikdy nenechávejte vánoční osvětlení zapnuté, když nejste doma nebo v noci, když jdete spát.

- Pokud máte podezření, že nová světla nebo světelné řetězy, které jste již používali, mají nějakou elektrickou nebo mechanickou závadu, zbytečně neriskujte. Nepoužívejte je a odneste je zpět do obchodu k reklamaci.

Další informace viz: http://ec.europa.eu/consumers/pro/index_cs.htm

Zdraví a ochrana spotřebitele

02.12.2009 | IP/09/1865

Štátna pomoc: Komisia potvrdzuje pomoc bratislavskému Volkswagenu Slovakia vo výške 14,3 milióna EUR

V zmysle pravidiel štátnej pomoci podľa Zmluvy o ES, Európska komisia povolila pomoc vo výške 14,3 milióna EUR, ktorú slovenské orgány mienia poskytnúť podniku Volkswagen Slovakia, patriacemu do koncernu Volkswagen AG, na transformáciu existujúceho závodu v Bratislave.Na základe svojho posúdenia Komisia považuje toto opatrenie za zlučiteľné s požiadavkami usmernení pre národnú regionálnu pomoc na roky 2007 – 2013 (pozri IP/05/1653).Projekt, ktorý zahŕňa oprávnené investície podniku Volkswagen Slovakia vo výške 300 miliónov EUR, výrazným spôsobom prispeje k hospodárskemu rozvoju regiónu, a to bez toho, aby došlo k neprimeranému narušeniu hospodárskej súťaže.

Komisárska pre hospodársku súťaž Neelie Kroesová v tejto súvislosti uviedla: „Som rada, že investičný projekt spoločnosti Volkswagen prispeje k regionálnemu rozvoju Slovenska bez neprimeraného narušenia hospodárskej súťaže.“

Investičný projekt spoločnosti Volkswagen sa zameriava na diverzifikáciu výroby a výrazné zvýšenie výrobnej kapacity závodu v Bratislave. Investíciou sa vytvárajú ďalšie kapacity, keďže sa tento projekt týka výroby nového modelu malého rodinného kompaktného vozidla, tzv. New Small Family (maximálna výrobná kapacita 280 000 vozidiel ročne do roku 2012). Tento projekt zahŕňa investičné náklady oprávnené na výpočet pomoci vo výške 300 miliónov EUR a pomoc vo forme oslobodenia od dane z príjmov právnických osôb vo výške 14,3 milióna EUR. Prevažnú väčšinu prostriedkov potrebných na projekt hradí Volkswagen Slovakia z vlastných zdrojov.

Projekt sa má realizovať v Bratislavskom kraji, ktorý bol v čase notifikácie regiónom oprávneným na poskytnutie regionálnej pomoci v zmysle článku 107 ods. 3 písm. c) Zmluvy o fungovaní Európskej únie.

Pomoc sa poskytne v rámci existujúcej schémy pomoci, na ktorú sa vzťahuje nariadenie o skupinovej výnimke pre regionálnu pomoc (pozri IP/06/1453). Vzhľadom na svoju výšku musela byť však pomoc podniku Volkswagen Slovakia notifikovaná Komisii za účelom jej individuálneho posúdenia a schválenia.

Zámerom Komisie pri posudzovaní regionálnej pomoci na veľké investičné projekty je overiť, či trhový podiel príjemcu pomoci a výrobná kapacita vytvorená investíciou zostávajú pod prahovými hodnotami stanovenými v usmerneniach pre národnú regionálnu pomoc. Ak nedôjde k prekročeniu týchto prahových hodnôt, usudzuje sa, že účinok pomoci na hospodársku súťaž je vyvážený jej pozitívnym prínosom, pokiaľ ide o regionálny rozvoj.

Komisia zistila, že pred plánovanou investíciou ako aj po nej zostane trhový podiel koncernu Volkswagen v príslušnom automobilovom segmente (segment A00 a kombinovaný segment A000-A00-A0) pod prahovou hodnotou, ktorá je na úrovni 25 %. Komisia zároveň dospela k záveru, že zvýšenie kapacity vytvorenej projektom nevyvolá žiadne obavy, pokiaľ ide o hospodársku súťaž.

Po vyriešení otázok týkajúcich sa dôverného charakteru informácií bude nedôverné znenie tohto rozhodnutia sprístupnené ako prípad číslo N 674/2008 v registri štátnej pomoci (State Aid Register) na internetovej stránke Generálneho riaditeľstva pre hospodársku súťaž (DG Competition). Nové rozhodnutia o štátnej pomoci uverejnené na internete a v Úradnom vestníku sú uvedené v elektronickom týždenníku štátnej pomoci (State Aid Weekly e-News).

Pomoc

03.12.2009 | STAT/09/173

První odhad HDP za 3.Q 2009: v oblasti euro + 0.4%, EU27 o + 0.3%; o -4.1% a -4.3% v porovnání s 3.Q 2008. 3.12.

Vydala: Eurostat Press Office

Tim ALLEN

Tel: +352-4301 33 444

eurostat-pressoffice@ec.europa.eu

Další informace k datům:

Jukka JALAVA

Tomas DUCHON

Tel: +352-4301-38 435

+352-4301-32 383

estat-gdp-query@ec.europa.eu

Eurostat news releases on the Internet: http://ec.europa.eu/eurostat

Selected Principal European Economic Indicators: http://ec.europa.eu/eurostat/euroindicators

Q růst objemu HDP (sezónně upravená data* )

	% změna proti předchozímu Q					% změna proti témuž Q předchozího roku
	2008		2009			2008	2009
	Q4	Q1		Q2	Q3	Q4	Q1	Q2	Q3
EA16	-1.9	-2.4		-0.2	0.4	-1.8	-5.0	-4.8	-4.1
EU27	-1.9	-2.4		-0.3	0.3	-1.8	-4.9	-5.0	-4.3
Členské státy
Belgium	-2.1	-1.8		-0.1	0.5	-1.5	-3.7	-4.2	-3.5
Bulgaria**	:	:		:	:	3.5	-3.5	-4.9	-5.8
Czech Republic	-0.8	-4.5		0.3	0.8	0.4	-4.3	-4.7	-4.1

Denmark	-2.0	-1.3		-2.6	:	-3.7	-3.6	-7.0	:
Germany	-2.4	-3.5		0.4	0.7	-1.8	-6.7	-5.8	-4.8
Estonia**	-4.5	-6.0		-3.4	-2.8	-9.2	-15.0	-16.1	-15.3

Ireland	-5.6	-2.3		0.0	:	-8.0	-9.3	-7.3	:
Greece	-0.7	-0.5		-0.1	-0.3	0.7	-0.5	-1.2	-1.6
Spain	-1.1	-1.6		-1.1	-0.3	-1.2	-3.2	-4.2	-4.0

France	-1.5	-1.4		0.3	0.3	-1.7	-3.5	-2.9	-2.4
Italy	-2.1	-2.7		-0.5	0.6	-2.9	-6.0	-5.9	-4.6
Cyprus	0.0	-0.5		-0.8	-1.4	2.5	0.7	-1.0	-2.7

Latvia	-4.7	-11.0		-0.8	:	-10.7	-18.6	-17.4	:
Lithuania	-1.2	-11.3		-7.7	6.1	-1.5	-13.1	-19.7	-14.2
Luxembourg	-2.9	-1.7		-0.3	:	-3.9	-5.9	-5.3	:

Hungary	-1.9	-2.6		-2.0	-1.8	-2.2	-5.6	-7.2	-8.0
Malta	-1.1	-1.2		-0.9	:	0.5	-1.7	-3.0	:
Netherlands**	-1.0	-2.4		-1.0	0.4	-0.7	-4.5	-5.4	-3.7

Austria	-1.1	-2.6		-0.5	0.9	-0.2	-4.0	-4.9	-3.4
Poland	-0.1	0.1		0.5	0.5	2.7	1.5	1.3	1.0
Portugal	-1.7	-2.0		0.5	0.9	-1.9	-4.0	-3.7	-2.4

Romania**	-2.8	-4.6		-1.1	-0.7	2.9	-6.2	-8.7	-7.1
Slovenia	-4.0	-6.2		0.6	1.0	-0.9	-8.8	-9.0	-8.5
Slovakia**	1.2	-8.6		1.1	1.6	1.6	-5.7	-5.5	-4.9

Finland	-2.5	-3.0		-2.6	:	-3.0	-6.5	-8.9	:
Sweden	-4.8	-0.8		0.3	0.2	-5.1	-6.3	-5.8	-5.2
United Kingdom	-1.8	-2.5		-0.6	-0.3	-2.0	-5.0	-5.5	-5.1
EFTA countries
Iceland	3.2	-5.9		-2.0	:	1.6	-7.1	-3.1	:
Norway	0.0	-0.7		-0.9	0.9	0.0	-1.1	-2.3	-0.7
Switzerland	-0.6	-0.9		-0.3	0.3	-0.3	-1.7	-2.3	-1.5
Main economic partners
United States	-1.4	-1.6		-0.2	0.7	-1.9	-3.3	-3.8	-2.5
Japan	-3.0	-3.2		0.7	1.2	-4.4	-8.4	-7.1	-4.4

: Data nedstupná

* Sezónně úprava = úprava pracovních dnů (státy: Belgium, the Czech Republic, Germany, Estonia, Spain, France, Italy, Cyprus, Latvia, Lithuania, Hungary, Malta, the Netherlands, Austria, Poland, Slovenia, Finland, Sweden, the United Kingdom.

** % změna proti témuž Q předchozího roku ze sezónně neupravených dat

Hospodářství

03.12.2009 |

Říjen 2009 v porovnání se zářím 2009: objem maloobchodu zůstává v oblasti euro stabilní, vzrostl o 0.3% v EU27. 3.12.

Podrobnosti jsou v tabulkách

Vydala: Eurostat Press Office

Tim ALLEN

Tel: +352-4301-33 444

eurostat.pressoffice@ec.europa.eu

Další informace k datům

Anastassios GIANNOPLIDIS

Tel: +352-4301-37 756

anastassios.giannoplidis@ec.europa.eu

Eurostat news releases on the internet: http://ec.europa.eu/eurostat

Selected Principal European Economic Indicators: http://ec.europa.eu/eurostat/euroindicators

Objem maloobchodu. % změna proti předchozímu měsíci*

	V-09	VI-09	VIIl-09	VIII-09	IX-09	X-09
EA16
Maloobchod celkem	-0.5	0.0	-0.2	0.0	-0.5	0.0
Potraviny, nápoje, tabák	-0.6	-0.2	-0.4	0.7	-0.7	-0.3
Nepotravinářské zboží (kromě autoolejů), z toho:	-0.4	0.0	-0.1	-0.4	-0.3	0.3
Textil, oděvy, obuv	-0.6	0.5	1.0	-2.4	0.2	:
Elektrické zboží a nábytek	-0.5	0.3	0.2	-0.1	0.0	:
Počítačové zařízení, knihy a ostatní	-0.6	0.6	-0.1	-0.5	-0.5	:
Farmaceutické a medicinské zboží	0.3	0.2	0.3	0.4	-0.2	:
Objednávky poštou a internetem	2.3	0.1	0.6	-3.4	2.2	:
Auto olej ve specializovaných obchodech	-0.7	-1.2	1.2	-1.3	0.4	:
EU27
Maloobchod celkem	-0.7	0.3	0.1	-0.3	-0.3	0.3
Potraviny, nápoje, tabák	-0.6	0.0	-0.1	0.4	-0.5	0.0
Nepotravinářské zboží (kromě autoolejů), z toho:	-0.7	0.5	0.0	-0.6	-0.1	0.7
Textil, oděvy, obuv	-1.3	1.8	0.8	-2.3	0.2	:
Elektrické zboží a nábytek	-0.6	0.1	0.4	-0.5	0.2	:
Počítačové zařízení, knihy a ostatní	-1.1	0.6	-0.1	-0.7	-0.5	:
Farmaceutické a medicinské zboží	0.1	0.1	0.3	0.1	-0.2	:
Objednávky poštou a internetem	1.4	0.5	1.0	-1.8	1.4	:
Auto olej ve specializovaných obchodech	0.3	-0.9	0.9	-1.0	-0.6	:

	V-09	VI-09	VIIl-09	VIII-09	IX-09	X-09
EA16	-0.5	0.0	-0.2	0.0	-0.5	0.0
EU27	-0.7	0.3	0.1	-0.3	-0.3	0.3
Belgium	0.5	-1.1	1.0	-0.8	0.2	0.7
Bulgaria	-0.9	-0.8	-0.5	-1.0	-0.5	-0.9
Czech Republic	-1.1	-0.9	1.6	-0.7	-0.9	c
Denmark	-0.6	0.3	-0.1	0.1	-2.2	1.3
Germany	-0.6	-0.9	1.2	-1.5	-0.2	0.5
Estonia	-1.6	0.9	-4.1	-1.1	-2.7	0.5
Ireland	-1.7	1.3	0.6	-1.6	1.1	c
Greece	-0.6	-0.7	0.8	1.9	-2.6	c
Spain	-0.4	1.0	-1.1	1.3	-1.1	-0.6
France	-0.8	1.1	-0.7	0.8	-0.6	c
Italy	0.0	-0.3	-0.3	-0.1	-0.2	:
Cyprus	-1.2	0.0	0.9	-0.8	-1.1	c
Latvia	0.8	-5.4	-1.0	-2.9	-1.6	-1.3
Lithuania	-1.7	-0.6	0.9	-1.9	-7.6	1.9
Luxembourg	:	:	:	:	:	:
Hungary	-0.7	0.2	-2.3	-0.7	-0.5	c
Malta	:	:	:	:	:	:
Netherlands	-0.5	-0.6	0.8	-0.7	-0.3	c
Austria	-1.3	0.1	1.4	-2.2	2.3	-0.4
Poland	-0.4	0.1	0.6	-0.3	-0.7	1.6
Portugal	-2.6	1.4	3.6	-0.5	-2.1	1.7
Romania	-0.4	-2.9	2.5	0.3	-1.5	-1.9
Slovenia	-1.3	1.6	-0.5	-0.3	-0.9	1.2
Slovakia	-1.7	-0.6	1.6	0.4	1.1	-1.7
Finland	0.2	0.3	0.2	0.0	0.5	0.3
Sweden	-0.9	-0.3	1.9	-2.6	0.4	1.1
United Kingdom	-0.7	1.9	-0.2	0.0	0.5	0.2

* Sezónně upraveno : Data nedostupná c Důvěrné

Objem maloobchodu. % změna proti témuž měsíci předchozího roku*

	V-09	VI-09	VIIl-09	VIII-09	IX-09	X-09
EA16
Maloobchod celkem	-3.0	-1.9	-1.8	-2.0	-2.8	-1.9
Potraviny, nápoje, tabák	-2.2	-1.5	-1.7	-0.7	-1.9	-1.6
Nepotravinářské zboží (kromě autoolejů), z toho:	-2.6	-1.3	-1.5	-2.5	-3.1	-1.3
Textil, oděvy, obuv	-4.5	-1.6	0.2	-4.1	-4.8	:
Elektrické zboží a nábytek	-6.0	-4.5	-3.3	-2.9	-2.5	:
Počítačové zařízení, knihy a ostatní	-3.1	-0.4	-0.6	-1.8	-3.0	:
Farmaceutické a medicinské zboží	2.2	2.0	2.3	2.8	1.8	:
Objednávky poštou a internetem	-2.6	-3.5	-4.5	-8.1	-3.7	:
Auto olej ve specializovaných obchodech	-6.3	-3.5	-2.7	-1.7	-2.8	:
EU27
Maloobchod celkem	-3.1	-1.4	-1.2	-1.6	-2.2	-0.9
Potraviny, nápoje, tabák	-1.9	-1.0	-1.1	0.0	-1.1	-0.8
Nepotravinářské zboží (kromě autoolejů), z toho:	-2.8	-0.7	-0.6	-2.1	-2.2	0.1
Textil, oděvy, obuv	-3.3	2.3	2.6	-1.6	-2.0	:
Elektrické zboží a nábytek	-6.8	-5.3	-3.3	-4.0	-2.9	:
Počítačové zařízení, knihy a ostatní	-3.8	-1.2	-1.6	-2.8	-3.8	:
Farmaceutické a medicinské zboží	0.2	0.5	1.1	1.2	0.6	:
Objednávky poštou a internetem	1.4	0.3	0.5	-2.0	0.3	:
Auto olej ve specializovaných obchodech	-7.9	-4.6	-5.0	-3.5	-5.9	:

	V-09	VI-09	VIIl-09	VIII-09	IX-09	X-09
EA16	-3.0	-1.9	-1.8	-2.0	-2.8	-1.9
EU27	-3.1	-1.4	-1.2	-1.6	-2.2	-0.9
Belgium	-1.4	-3.6	5.4	-1.8	-5.8	4.4
Bulgaria	-10.4	-10.5	-9.2	-9.7	-8.3	-8.8
Czech Republic	-3.1	-3.0	1.1	-1.0	-2.5	c
Denmark	-5.6	-4.1	-3.1	-1.6	-5.7	-1.8
Germany	-1.2	-1.6	0.3	-2.5	-3.2	-1.7
Estonia	-18.1	-14.3	-20.4	-20.5	-21.3	-18.6
Ireland	-8.5	-4.6	-5.0	-3.8	-5.4	c
Greece	-14.6	-14.2	-10.2	-4.5	-8.7	c
Spain	-6.6	-3.9	-4.6	-4.1	-3.4	-2.6
France	-2.7	1.0	-1.3	0.5	-1.2	c
Italy	0.7	-0.9	-2.7	-1.9	-1.8	:
Cyprus	-5.5	-3.3	-2.2	-2.8	-5.8	c
Latvia	-26.7	-29.2	-29.4	-29.8	-30.9	-29.1
Lithuania	-19.8	-19.9	-19.0	-19.9	-25.6	-24.7
Luxembourg	:	:	:	:	:	:
Hungary	-3.9	-2.3	-6.6	c	-7.4	c
Malta	:	:	:	:	:	:
Netherlands	-5.5	-5.6	-3.4	-5.0	-5.2	c
Austria	-0.5	2.9	3.7	1.1	3.4	3.4
Poland	2.1	2.0	3.8	2.7	0.2	3.9
Portugal	-3.7	-0.5	-0.4	-1.8	-1.3	-0.8
Romania	-11.9	-17.9	-12.8	-11.4	-12.7	-10.8
Slovenia	-15.3	-10.3	-12.1	-13.7	-17.2	-13.4
Slovakia	-12.2	-11.0	-10.6	-9.7	-9.2	-10.3
Finland	-6.2	-1.0	-1.1	-3.3	-1.3	-1.2
Sweden	1.9	1.2	4.1	0.4	1.3	4.1
United Kingdom	-3.3	2.2	1.6	1.3	1.7	2.7

* Pracovní dny upraveny : Data nedostupná c Důvěrné

Deflovaný obrat maloobchodu celkem sezónně upravený. Základní rok 2005

	10/08	11/08	12/08	01/09	02/09	03/09	04/09	05/09	06/09	07/09	08/09	09/09	10/09
EA16	102.5	102.5	102.4	102.0	101.5	101.5	101.7	101.2	101.2	101.0	101.0	100.5	100.5
EU27	105.6	105.5	105.4	105.5	104.3	104.5	105.1	104.4	104.7	104.7	104.5	104.1	104.5
BE	104.1	102.9	104.1	105.7	105.5	105.9	105.0	105.5	104.4	105.5	104.6	104.8	105.5
BG	136.9	135.6	134.2	134.0	131.9	130.7	129.6	128.4	127.3	126.7	125.5	125.0	123.8
CZ	122.9	121.5	120.8	123.0	121.0	121.0	121.9	120.5	119.4	121.3	120.4	119.4	c
DK	97.0	97.6	96.0	96.6	95.6	96.1	96.5	95.9	96.2	96.1	96.2	94.1	95.3
DE	98.6	99.0	99.6	98.1	98.1	98.0	98.4	97.8	96.9	98.1	96.6	96.4	96.9
EE	119.9	118.6	113.0	112.6	106.5	107.1	106.2	104.5	105.4	101.0	99.9	97.2	97.6
IE	111.9	112.2	110.7	109.7	110.1	108.0	108.3	106.5	107.9	108.5	106.8	108.0	c
EL	113.0	108.2	104.8	104.2	101.4	98.9	100.2	99.6	98.9	99.7	101.6	98.9	c
ES	96.4	96.6	95.3	96.0	95.2	94.5	94.5	94.0	95.0	94.0	95.2	94.2	93.6
FR	106.7	107.4	106.6	106.7	105.7	106.1	107.6	106.7	107.9	107.1	108.0	107.4	c
IT	99.5	99.4	99.4	99.3	99.2	99.1	99.0	99.0	98.7	98.4	98.3	98.2	:
CY	121.9	119.1	120.3	122.8	120.6	119.8	119.8	118.3	118.4	119.5	118.6	117.2	c
LV	121.9	120.7	118.3	107.6	99.6	97.2	97.3	98.0	92.7	91.8	89.1	87.7	86.6
LT	124.7	123.9	122.2	107.9	105.9	101.6	103.2	101.4	100.8	101.8	99.8	92.3	94.0
LU	:	:	:	:	:	:	:	:	:	:	:	:	:
HU	100.6	100.0	98.9	99.4	98.7	98.0	97.9	97.2	97.4	95.2	94.5	94.0	c
MT	89.9	91.7	86.6	:	:	:	:	:	:	:	:	:	:
NL	106.7	106.1	106.8	104.4	104.0	103.7	103.0	102.5	101.8	102.7	102.0	101.7	c
AT	101.1	101.6	101.6	103.6	102.2	103.5	104.8	103.4	103.5	104.9	102.6	105.0	104.6
PL	130.8	129.4	129.3	133.9	134.2	133.0	134.8	134.2	134.3	135.1	134.7	133.8	135.9
PT	102.1	102.6	95.8	102.9	99.6	96.0	99.9	97.3	98.7	102.3	101.8	99.7	101.4
RO	167.2	168.9	152.7	167.2	160.4	159.6	158.2	157.6	153.1	157.0	157.4	155.1	152.1
SI	123.5	124.3	124.9	123.8	107.3	106.7	107.2	105.8	107.5	107.0	106.7	105.7	107.0
SK	124.4	122.5	123.3	114.2	111.9	111.4	112.5	110.6	110.0	111.8	112.3	113.5	111.5
FI	110.5	109.1	109.1	108.6	108.1	107.3	108.1	108.3	108.6	108.8	108.8	109.3	109.6
SE	106.8	106.8	106.8	108.4	108.3	108.1	111.6	110.6	110.3	112.4	109.5	109.9	111.1
UK	109.8	110.1	110.3	111.4	108.9	110.2	110.4	109.6	111.7	111.5	111.5	112.0	112.3

: Data nedostupná c: Důvěrné

Deflovaný obrat maloobchodu celkem s úpravou pracovních dnů. Základní rok 2005

	10/06	10/07	10/08	11/08	12/08	01/09	02/09	03/09	04/09	05/09	06/09	07/09	08/09	09/09	10/09
EA16	104.2	105.8	104.0	103.4	132.2	97.2	89.3	97.1	99.0	99.3	97.9	103.3	97.3	99.1	102.0
EU27	105.3	108.0	106.9	107.9	135.2	99.0	92.3	99.9	102.6	102.6	102.0	106.4	101.5	102.2	105.9
BE	103.0	103.9	104.5	95.5	124.6	106.3	93.4	107.9	105.8	105.9	102.6	108.3	97.0	102.9	109.1
BG	125.9	146.2	147.6	144.9	157.3	116.7	114.3	120.2	123.8	122.2	124.8	130.4	129.4	130.7	134.7
CZ	117.1	125.7	130.7	130.1	151.9	107.6	103.6	117.1	123.0	122.6	118.7	121.1	119.0	121.2	c
DK	104.6	103.3	96.6	97.0	118.8	90.8	81.9	93.1	96.7	98.0	96.7	97.2	97.8	89.5	94.9
DE	103.5	102.4	102.5	103.9	119.1	90.7	86.0	99.5	99.1	97.0	92.6	97.0	94.1	94.6	100.8
EE	126.2	132.7	122.9	116.3	127.8	99.1	91.3	102.0	102.8	107.4	111.8	106.9	105.8	95.6	100.1
IE	109.1	117.1	111.2	112.9	150.1	103.4	103.0	98.8	103.9	102.3	104.7	110.0	105.0	102.6	c
EL	110.8	109.6	116.6	108.9	129.0	99.7	99.5	91.8	101.4	93.9	95.8	99.8	97.2	96.6	c
ES	104.9	106.6	98.3	94.6	111.1	102.0	83.0	90.9	90.4	93.2	93.1	102.0	90.5	92.0	95.7
FR	107.9	112.8	111.2	107.8	136.4	102.1	90.2	98.4	103.1	102.3	108.2	108.1	110.3	106.2	c
IT	97.2	97.0	93.2	101.1	162.1	91.9	91.2	91.0	93.7	98.0	89.3	101.3	83.5	96.7	:
CY	108.1	116.8	120.3	114.3	153.4	112.8	106.7	110.0	115.4	116.5	117.5	132.4	118.3	116.8	c
LV	132.0	142.4	123.3	117.4	141.3	96.6	87.1	91.6	93.3	99.8	93.6	95.1	93.7	87.1	87.5
LT	114.0	127.7	127.8	120.7	145.1	99.2	92.8	98.4	101.5	103.2	100.6	106.2	107.1	93.2	96.2
LU	:	:	:	:	:	:	:	:	:	:	:	:	:	:	:
HU	113.0	110.0	108.5	103.2	126.4	79.3	77.7	91.4	96.0	95.9	99.0	99.1	c	95.8	c
MT	104.7	105.4	96.5	87.2	116.9	:	:	:	:	:	:	:	:	:	:
NL	107.2	109.5	108.9	106.1	124.4	96.8	90.9	102.2	102.4	105.2	104.3	104.0	100.4	100.1	c
AT	104.7	105.5	104.1	102.8	125.4	97.7	91.4	103.8	105.2	102.1	99.3	104.4	99.3	101.8	107.6
PL	120.2	133.9	137.2	125.1	152.7	121.3	119.3	133.9	137.9	134.5	134.3	138.2	136.9	133.5	142.6
PT	100.6	101.4	102.0	102.1	125.7	93.6	85.7	94.0	94.2	94.6	94.5	106.4	106.3	100.5	101.2
RO	143.0	160.3	183.7	177.4	190.8	135.9	132.9	149.7	153.6	154.0	150.3	160.6	167.2	160.9	163.9
SI	110.5	122.6	131.6	119.8	134.8	105.5	95.2	110.2	110.3	107.7	108.3	110.9	105.6	109.1	114.0
SK	116.8	122.3	131.2	128.8	147.3	98.8	98.2	104.8	107.8	110.2	110.2	114.5	115.2	115.2	117.7
FI	104.1	111.6	112.5	104.7	134.2	98.1	90.8	98.7	108.1	109.8	113.5	117.6	110.2	106.6	111.1
SE	105.6	107.5	105.4	104.3	131.3	95.5	91.0	101.7	112.4	113.5	115.4	116.7	114.3	108.7	109.7
UK	103.9	108.2	109.1	120.0	143.3	103.0	99.5	103.7	107.3	106.6	108.7	110.6	107.4	106.7	112.1

: Data not available c: Confidential

Obchod

03.12.2009 | IP/09/1871

Cestující po železnici s novými právy napříč EU. 3.12.

Podle nařízení ES 1371/2007 budou mít nová práva cestující železnicí po celé EU. Železnicí cestuje ročně 8 mld. cestujících. Podle místopředsedy (p.Tajani) jsou nyní na řadě autobusy a autokary.

Nová práva:

- zaručí osobám se sníženou mobilitou nediskrinační přístup a pomoc,

- zvýší se odpovědnost společností za ztrátu zavazadel až na cca 1285 eur za kus,

- zvýší se práva v důsledku smrti nebo zranění s povinností zaplatit pozůstalím zálohy k úhradě bezprostředních ekonomických potřeb v rozsahu nejméně 21000 € na cestujícího v případě smrti,

- posílí se práva nahrady za zpožděnou nebo zrušenou cestu – minmálně 25% ceny jízdenky za zpoždění od 1 do 2 hodin a 50% nad 2 hodiny,

- cestující budou mít právo na vyčerpávající informaci před a v průběhu cesty (např. o zpoždění),

- usnadní se nákup jízdenek,

- stanoví se závazek drážních společností a manažerů stanic zajistit na stanicích a ve vlacích cestujícím bezpečnost,

- železniční společnosti stanoví postup vyřizování stížností a odvolání proti nesprávně vyřízeným stížnostem nezávislému orgánu,

- rozšíří se práva podle úmluvy COTIF, vztahující se na mezinárodní přepravu, i na celou vnitrostátní dopravu, ale k umožnění adaptace do 15 let. Pro místní a regionální služby lze stanovit odchylky i pak, ne ale u přeprav přes hranice. Zákony se přijmou nejdříve v příštím roce. Další informace:

http://ec.europa.eu/transport/passengers/rail/rail_en.htm

Právo

03.12.2009 | COR/09/112

EU2020: ekologičtější, spravedlivější a udržitelnější růst – proč ne také lokálnější?

Pokud mají být návrhy Evropské komise týkající se podpory hospodářského růstu a tvorby pracovních míst úspěšné, musejí být větší měrou zapojeny místní a regionální orgány, uvedla Christine Chapmanová (UK/SES), poslankyně Velšského národního shromáždění a zpravodajka Výboru regionů k tématu budoucnosti strategie pro růst a zaměstnanost po roce 2010.

Dne 24. listopadu představil předseda Evropské komise José Manuel Barroso své návrhy ohledně nové strategie, přezdívané EU2020, a zahájil konzultační proces, jenž potrvá do 15. ledna 2010. Podrobné návrhy založené na výsledcích této konzultace budou v březnu předloženy hlavám států a předsedům vlád členských států EU na jarním zasedání Evropské rady.

Paní Chapmanová promluvila ve čtvrtek na plenárním zasedání VR před přijetím svého stanoviska z vlastní iniciativy týkajícího se „následovníka“ Lisabonské strategie a uvedla: „Velmi mě zneklidňuje, že dokument ke konzultaci, který předložila Komise, explicitně neuznává důležitou úlohu, již hrají evropské místní a regionální orgány při plnění Lisabonské strategie v praxi. Slova „regionální“ a „regiony“ jsou v dokumentu použita pouze čtyřikrát. Dokument uvádí význam, jenž má zapojení regionů, a vyzývá k zapojení „národních parlamentů“, což rozhodně podporuji, proč však také nezmiňuje úlohu regionálních zastupitelských orgánů, jakým je například Velšské národní shromáždění, či dokonce místních a regionálních výkonných orgánů? To je velmi znepokojující, a naléhám proto na místní a regionální orgány, aby ve svých odpovědích na konzultaci Komise daly jasně najevo, že očekáváme víc a že je třeba provést opravy v návrhu, který bude zaslán ke schválení jarnímu zasedání rady v roce 2010.“

Paní Chapmanová však ocenila to, že mnoho zásadních návrhů VR týkajících se nové strategie pro růst a zaměstnanost má v konzultačním dokumentu Komise výsadní postavení, což je jasnou známkou toho, že její stanovisko a konzultace VR ohledně nové strategie, která byla zahájena v březnu, ovlivnily uvažování pana Barrosa. EU2020 bude ekologičtější a sociálnější strategií, jež položí základy pro dlouhodobě udržitelný růst odolný proti krizi. Tento návrh je do velké míry v souladu s požadavkem, který paní Chapmanová nazývá „strategií pro udržitelnou Evropu", která podmiňuje hospodářský růst ochranou životního prostředí a snižováním sociálních rozdílů.

Paní Chapmanová však upozornila na to, že ambiciózní cíle EU2020 budou daleko obtížněji dosažitelné bez zapojení místních a regionálních orgánů, především pokud bude v příštím roce po plánovaném přezkumu rozpočtu EU omezen přístup k financování z fondu soudržnosti. „Ve svém stanovisku jsem zdůraznila význam celounijní politiky soudržnosti, a to jak vzhledem k přínosům z hlediska podpory flexibilní a cílené praktické činnosti, tak vzhledem ke správním strukturám, díky nimž mají místní a regionální partnerství hlavní postavení při využívání fondů. To je velmi praktický způsob, jakým je EU schopná propojit se s místní a regionální úrovní a přinášet těmto úrovním prospěch. Komise by udělala dobře, kdyby se tímto poselstvím řídila a zohlednila moje doporučení rozvinout tento inkluzivní přístup pro zajištění vyšší akceptovanosti budoucí strategie."

VR rovněž přijal stanovisko paní Marianne Füglové (AT/SES), místostarostky obce Traisen, ke sdělení Evropské komise Nové dovednosti pro nová pracovní místa – Předvídání a zohledňování potřeb trhu práce a potřebných kvalifikací. Paní Füglovázdůraznila, že přechod k ekologičtějšímu hospodářství navrhovaný Komisí bude mít důsledky pro evropskou pracovní sílu: „Posun k hospodářství s nízkými uhlíkovými emisemi, který je nutný vzhledem ke klimatické změně, a nepřetržitý technologický rozvoj, především v oblasti IKT, budou vyžadovat restrukturalizaci ve stávajících oborech, která bude v některých případech rozsáhlá. To povede k odpovídajícím změnám na trhu práce, ale zároveň je zde potenciál k tvorbě nových („zelených“) pracovních míst, která jsou často víceoborová a vyžadují znalosti v mnoha různých oblastech.“

Také paní Füglovázdůraznila, že je zapotřebí nové strategie zaměstnanosti, aby bylo možné zachovat silný sociální rozměr. „Na trhu práce je vyžadováno stále více dovedností a flexibility ze strany pracujících, ale nesmí to být pouze jednostranný požadavek. Rovněž ekonomika musí přispět svým dílem a umožnit zaměstnancům, aby se dále vzdělávali a školili." Místní a regionální orgány budou mít hlavní úlohu při usnadňování přechodu k ekologičtější a spravedlivější ekonomice, dodala paní Füglová: „Místní a regionální orgány jsou hlavními poskytovateli základního a středoškolského vzdělání, čímž poskytují úvodní vzdělání, jež je základem pro další dovednosti, a jsou velmi často také zodpovědné za vybavení nutné pro mobilitu a vzdělávání, jako např. dopravní spojení, péče o děti a vzdělávací zařízení. Musejí se však rovněž vypořádat s dopadem ztráty pracovních míst a restrukturalizace, a proto by regiony a obce měly mít větší přístup k prostředkům EU, např. Sociálnímu fondu. Tak bude možné zajistit, že obce a regiony získají potřebné peníze rychle a přímo a že budou moci lépe koordinovat jejich využívání.“

Výbor regionů

Výbor regionů je shromážděním EU regionálních a místních zástupců. Posláním jeho 344 členů ze všech 27 členských států EU je zapojit místní orgány a společenství, které zastupují, do rozhodovacího procesu EU a informovat je o politikách EU. Evropská komise, Evropský parlament a Rada jsou povinni konzultovat Výbor v oblastech politik, jež se dotýkají regionů a měst. Výbor se také může obrátit na Evropský soudní dvůr, pokud byla porušena jeho práva nebo je toho názoru, že je některý zákon EU v rozporu se zásadou subsidiarity, popř. že nerespektuje regionální nebo místní pravomoci.

Navštivte internetové stránky VR: www.cor.europa.eu

Další informace poskytnou:

Chris Jones

Tel. + 32 (0)2 546 8751

christopher.jones@cor.europa.eu

Michael Alfons

Tel. +32 (0)2 546 8559

Michael.Alfons@cor.europa.eu

Athénaïs Cazalis de Fondouce

Tel. + 32 (0)2 282 2447

athenais.cazalisdefondouce@cor.europa.eu

Předcházející tiskové zprávy jsou k dispozici zde.

03.12.2009 | PESC/09/132

Prohlášení předsednictví jménem Evropské unie k povolební situaci v Hondurasu

Evropská unie znovu opakuje, že odsuzuje narušení ústavního pořádku v Hondurasu, k němuž došlo dne 28. června 2009. Evropská unie