Zpravodaj EU - Zpravodaj 8/2010 - BANKOVNÍ INSTITUT VYSOKÁ ŠKOLA

Sestava zpravodajství z EU: Zpravodaj 8/2010

ISSN 1803-8565

Období od 1. března 2010 - 5. března 2010

Motto:

"Kdyby mě bylo 35 let, udělal bych seč mé síly, abych pomohl k proniknutí myšlence utvoření Spojených států evropských".

Tomáš Garrigue Masaryk: Cesta demokracie, 1993, IV. díl, s. 344

1. března 2010 - 5. března 2010

1. března	Titulky zpráv			Výtahy a překlady
	Celkem	Přeložené	Jen titulky	Převzaté	Anglické	Výtahy
	7	0	0	4	1	2
SPEECH/10/53	Janez Potočnik, European Commissioner for Environment: Speaking points on the Green Paper on Forest Protection.Press conference by Commissioner Potočnik, Brussels, 1st March 2009 (Životní prostředí)
MEMO/10/57	Fakta o zemětřesení v Chile. (01/03/2010) (Rozvojové země)
IP/10/180	Státní podpora: Komise zahajuje hloubkové šetření německých pravidel pro daňové ztráty pro postiženou společnost ("Sanierungsklausel"). 24.2. (Státní pomoc)
IP/10/207	Evropská komise zahajuje veřejnou diskuzi o ochraně evropských lesů před dopady změny klimatu (Životní prostředí)
IP/10/211	Žebříček výsledků pro vnitřní trh: Členské státy hlásí nejlepší výsledky v historii, ale stále ještě je třeba pracovat na praktickém uplatňování předpisů (Hospodářství)
IP/10/214	Vnitřní trh: SOLVIT a Občanský rozcestník pomáhají stále většímu počtu Evropanů žít, pracovat a podnikat napříč hranicemi (Hospodářství)
IP/10/215	Telekomunikace: Od 1. března 2010 mají uživatelé mobilních telefonů právo na ochranu v oblasti roamingových datových služeb, která je ušetří „šoku z výše telefonního účtu“ (Telekomunikace)
2. března	Titulky zpráv			Výtahy a překlady
	Celkem	Přeložené	Jen titulky	Převzaté	Anglické	Výtahy
	8	0	0	4	0	4
STAT/10/31	Bleskový odhad za únor 2010. Inflace euro oblasti odhadnuta na 0.9%. 2.3. (Hospodářství)
STAT/10/32	Leden 2010 v porovnání s prosincem 2009 – Ceny průmyslových výrobců vzrostly o 0.7% oblasti v oblasti euro a 0,9% v EU27. 2.3. (Průmysl)
IP/10/222	Komise oznámila připravenost návrhu na rozhodnutí členských států, zda pěstovat geneticky modifikované potraviny (dále GMO) nebo ne, a oznamuje 5 rozhodnutí o GMO. 2.3. (Regulace trhu)
IP/10/219	Evropská Unie a Vietnam zahajují jednání o volném obchodu (FTA). Přeložila Andrea Kortanová, posluchačka 1. ročníku VSEU. (Obchod)
CJE/10/15	Zrušení aktu, jímž bylo uděleno státní občanství na základě podvodného jednání může vést ke stavu bez státní příslušnosti, a tedy k pozbytí občanství Unie, pokud toto zrušení není v rozporu se zásadou proporcionality (Právo)
CJE/10/17	Tribunál zamítá žalobu, kterou byla napadena platnost směrnice o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, podanou společností Arcelor (Právo)
IP/10/218	Telekomunikace: konzultace o budoucí univerzální službě v digitálním věku (Telekomunikace)
PESC/10/7	Prohlášení vysoké představitelky Catherine Ashtonové jménem Evropské unie týkající se Pobřeží slonoviny (Vnější vztahy)
3. března	Titulky zpráv			Výtahy a překlady
	Celkem	Přeložené	Jen titulky	Převzaté	Anglické	Výtahy
	5	0	0	2	1	2
STAT/10/33	Leden 2010 v porovnání s prosincem 2009; objem maloobchodu poklesl v oblasti € a EU27 o 0,3%. 3.3. (Obchod)
SPEECH/10/60	José Manuel Durão Barroso, President of the European Commission: Opening remarks of President Barroso at the Press Conference on Europe 2020. Brussels, 3 March 2010 (EU)
IP/10/228	EU k zahájení bilaterálních jednání o obchodu se Singapůrem. 3.3. (Obchod)
IP/10/225	Evropa 2020: Komise navrhuje novou evropskou hospodářskou strategii (EU)
IP/10/266	EU PILOT pro rychlejší odpovědi na stížnosti občanů a podniků (EU)
4. března	Titulky zpráv			Výtahy a překlady
	Celkem	Přeložené	Jen titulky	Převzaté	Anglické	Výtahy
	7	0	0	4	0	3
IP/10/229	Žádná výstupní strategie bez efektivních sociálních politik - nová zpráva. 4.3. (Sociální politika)
SPEECH/10/64	Komisař pro energii Günther OETTINGER: Prohlášení k programu konjuktury - 2. finanční rozhodnutí na podporu spojovacích vedení elektřiny a plynu. 4.3. (Energie)
STAT/10/34	1. odhad za 4.Q 2009: HDP oblasti euro a EU27 vzrostl o 0.1% - resp. -2.1% a -2.3% v porovnání se 4.Q 2008. 4.3. (Hospodářství)
CJE/10/22	Generální advokátka Sharpston má za to, že směrnice 2004/83 poskytuje možnost automatického přiznání postavení uprchlíka osobám, kterým v důsledku vnějších objektivních okolností přestala být poskytována ochrana nebo podpora od jiných orgánů OSN než (Právo)
IP/10/231	V rámci oživení hospodářství je druhá část balíčku v celkové výši 4 miliard eur přidělena 43 projektům v oblasti výstavby plynovodů a elektrizačních soustav (Hospodářství)
IP/10/232	Rádiové spektrum: veřejná konzultace o budoucí politice a vrcholná schůzka 22.–23. března (Telekomunikace)
IP/10/233	Nové regionální silnice, přístavy, letiště a projekty v oblasti energetiky v Africe: příklady jedenácti nových projektů financovaných v roce 2009 svěřeneckým fondem EU a Afriky pro infrastrukturu (Regiony)
5. března	Titulky zpráv			Výtahy a překlady
	Celkem	Přeložené	Jen titulky	Převzaté	Anglické	Výtahy
	4	0	0	2	0	2
IP/10/241	Diskuse k ochraně kritické infrastruktury EU a USA. 5.3. (Vnější vztahy)
STAT/10/35	8.3.2010: Mezinárodní den žen. Statsitická perspektiva žen a mužů v EU27. 5.3. (Společnost)
IP/10/236	Evropská komise má v plánu významně snížit rozdíly v platech žen a mužů (Společnost)
IP/10/237	Evropská komise posiluje svůj závazek dosáhnout rovnosti žen a mužů (Společnost)

01.03.2010 | SPEECH/10/53

Janez Potočnik, European Commissioner for Environment: Speaking points on the Green Paper on Forest Protection.Press conference by Commissioner Potočnik, Brussels, 1st March 2009

Forests and wooded areas cover more than 42% of the EU's land area, roughly the same as agriculture. They shape Europe's landscapes and serve multiple social, economic and environmental functions:

Forests provide jobs, income and raw materials for industry and for renewable energy. They protect soil, human settlements and infrastructure, and they regulate freshwater supplies. Forests represent a significant part of our nature and biodiversity.

They also regulate local and regional weather. In climate terms, forests act as 'sinks' that absorb carbon dioxide from the atmosphere when they are growing. But when they are cut, burned or damaged by storms and pests they become sources of CO2, thereby adding to climate change.

Globally, forests are being lost and degraded at an alarming rate. Deforestation and other land use changes - mostly in developing countries - are responsible for about 15% of global CO2 emissions and for the loss of habitat of an immense number of species.

The picture in Europe is more positive. EU forests have continuously expanded for over 60 years in terms of both their area and their wood volume, and they have provided a continuous flow of materials and services.

However, the relatively stable status of forest cover in Europe cannot be taken for granted. Our forests face a number of challenges. and we should look into how the policy should evolve to address the issue related to forest management and protection in Europe. That is why the Commission has today adopted this Green Paper.

Managing for the future is not new to foresters. It is no accident that the concept of sustainability was invented and first applied in forestry several centuries ago, well before it was taken up in other areas. However forests provide multiple social, economic and environmental functions, which will require an even more balanced approach to enable sustainable management of forests. This paper opens a discussion on whether maintaining, balancing and enhancing forest functions should be 1) given more attention, and 2) at what level it should be done - EU, national, regional, local - and how.

An important part of the discussion will be on the impact of climate change as forests will inevitably be affected by the changing climate. A changing climate poses fundamental challenges for sustainability. This is why our established knowledge and management tools may need to be reviewed, and some may need to be revised. That requires new knowledge and adequate information on the state of forests, which will naturally be of benefit above all to the forest sector itself.

The purpose of this Green Paper is to launch a public debate on options for an EU approach to forest protection, forest management and information on forests, also in the context of climate change. The goal is to ensure that EU forests can continue to perform all their social, economic and environmental functions in the future.

The Green Paper is one of the follow-ups to last year's White Paper on adaptation to climate change, but there are also several other reasons why the Commission is starting this reflection now.

The EU Forestry Strategy is now over 10 years old and may no longer be able to respond fully to today's challenges. In addition, the EU Forest Action Plan expires next year. It is therefore time to consider the changes in society's demands on forests and draw conclusions for the future.

Let me mention just four of the changes we need to take account of, over and beyond the challenges posed by climate change:

First, there is increasing concern about the continuing loss of biodiversity, despite advances in protected areas;

Second, demands on the recreational and amenity services of forests are growing;

Third, forests are expected to play a key role in achieving EU targets for renewable energy, putting new and additional demands on forest productivity;

And fourth, these changes are taking place in the context of a recent slowdown in the expansion of Europe's forest area.

We invite broad participation in the debate from EU Institutions, Member States, the public and other interested stakeholders. Their responses to the Green Paper will inform and guide the Commission on whether - and what - additional action is needed at EU level to maintain the productive and protective functions of forests, and to enhance the resilience of EU forests in view of climate change and biodiversity loss.

Thank you.

Životní prostředí

01.03.2010 | MEMO/10/57

Fakta o zemětřesení v Chile. (01/03/2010)

1. NEJNOVĚJŠÍ DOSTUPNÁ ČÍSLA

Celkem
Počet obětí (odhadnuté minimum)[1]	723
Celkový počet nějak postižených lidí	2,000,000
Občané EU
Evropané sídlící v Chile (odhadnuté maximum)[2]	146,485
Evropšté turisté k 27.02 (odhad maxima) [3]	15,228
Evropané zahrnutí	1698
Evropané nezahrnutí (odhad maxima)	1073

2. SITUACE v CHILE

On 27th February a powerful 8.8 magnitude earthquake hit central Chile. More than 115 aftershocks occurred during the following hours. According to the Emergency National Office (ONEMI), the current number of confirmed casualties is 723, more than 350 people died in the coastal town of Constitution (Maule region) due to waves from a tsunami. The death toll is expected to continue to rise as communications are restored with the most affected areas.

The latest official reported figures show over 2 million persons affected. An estimated 500,000 homes have been seriously damaged. Several bridges, motorways and roads have collapsed. There is no public transport between the regions and the population is being advised not to travel by car. A national state of catastrophe has been declared for Maule and Bio-Bio regions. Ten thousand troops have been mandated to patrool hit areas to quell looting; 160 persons have been arrested by the police for looting. First estimate from Eqecat – a U.S. company involved in risk analysis for insurance companies – indicate that the quake could cost between $15 and $30 billion (the equivalent of 15% of Chile’s GDP). Chile stock index sank of 2.7% today. Price of copper may raise as a result of limited power supplies and curtail exports.

No reported deaths or major injuries (so far) of EU Member State citizens. Those Member States that have Consulates in Chile confirmed that they would seek to provide assistance to any MS citizen that requests it. Some EU Member States have substantial numbers of nationals in Chile (Italy 50 000, Spain about 31 000, Germany about 30 000 and the UK about 5000). However, these figures mostly refer to people with dual nationality, which are long-term residents in the country and are certainly not in need of evacuation. Concerning the number of tourists, it is not yet clear how many people were in the affected area at the time of the earthquake. It remains difficult to contact people in the area as telephone networks are not fully operational and there is no electricity (so mobile phones out of battery cannot be recharged). In spite of the major difficulties caused by the earthquake, the Chilean authorities so far seem to cope with the situation.

Main Challenges for International assistance

The Chilean government has officially requested international assistance on the following domains: mechanical bridges, field hospitals with surgical capacity, satellite telephones and relay stations, generators, salt water purification systems, shelter, self-dialysis units[4], field kitchens, USAR (Urban Search and Rescue) teams

Concerning the health infrastructure the most serious problems have occurred in southern Chile, where six hospitals collapsed and two others were damaged severely and left unable to function. Hospitals continue to function in the Santiago metropolitan area.

4. REAKCE EU

4.1. Humanitární úsilí

4.2 Civilní ochrana koordinovaná MIC

5. Pokračující spolupráce EU s Chile (Pozadí)

Vztahy Chile a EU jsou dlouhodobé a výtečné. Asociační dohoda nabyla účinnosti v roce 2005 a vztahuje se na široký rozsah politických otázek, spolupráce a obchodu. EU je hlavní pramen FDI v Chile a obchod EU-Chile dosáhl v roce 2008 16 mld. €.

Rozvojová spolupráce s Chile v letech 2007-2013 dosahuje 41mil. €, stejný objem vynaložila i Chile.

Více: EU External Actiont:

http://eeas.europa.eu/news/index_en.htm

Společné výzkumné centrum Komise financované nástrojem stability zpracovalo následující mapy a analýzu:

http://www.gdacs.org/

[1] Zdroj: ONEMI, Media reports (LUSA Mon, 01-Mar-2010 15:44:25) and SITCEN Consular Unit

[2] EU citizens on consular lists of EU Member States' Embassies.

[3] EU citizens on consular lists of EU Member States' Embassies.

[4] Autonomous units

Rozvojové země

01.03.2010 | IP/10/180

Státní podpora: Komise zahajuje hloubkové šetření německých pravidel pro daňové ztráty pro postiženou společnost ("Sanierungsklausel"). 24.2.

Evropská komise zahájila formální vyšetřovací řízení podle pravidel Smlouvy o EU státní podpory do německého daňového zvýhodnění zasažených společností, pokud dojde k významným změnám v jejich podílech. Německé orgány se domnívají, že toto opatření nespadá do pravidel státní podpory. Komise se však obává, že toto opatření může postiženým společnostem pomoci ve srovnání se zdravými podniky kvůli jejím ztrátám posunout se dopředu. Komise má pochybnosti o slučitelnosti opatření s obecnými zásadami EU na záchranu a restrukturalizaci. Otevření vnitřního hloubkového šetření poskytuje zúčastněným stranám možnost vyjádřit se k navrhovaným opatřením. To nemá vliv na výsledek řízení.

Tzv. Sanierungsklausel se týká daně z příjmů právnických firem, kde dojde k významným změnám ve vlastnictví. To se vztahuje pouze na zasažené společnosti, které mají šanci na zlepšení. Poskytuje jim možnost převádět daňové ztráty, tj. zdanitelné příjmy v budoucích letech, daň lze snížit stanovením ztráty vzniklé v minulosti. Podle obecných pravidel, ztráta výkonu zaniká, pokud by došlo k významným změnám ve vlastnictví.

V této fázi se Komise domnívá, že Sanierungsklausel by mohly představovat státní podporu. Zejména opatření se zdá být selektivní, protože rozlišuje nemocné společnosti a zdravé společnosti. Ve skutečnosti jsou obě společnosti ztrátové, ale pouze první z nich je způsobilá k převodu těchto ztrát podle Sanierungsklausel. Dosud německé orgány neposkytly dostatečné argumenty, které by vedly k závěru, že Sanierungklausel jsou odůvodněným prvkem německého daňového systému.

Sanierungsklausel byl přijat v červenci 2009 a byl použit zpětně od 1.1. 2008. Původně platnost ustanovení končila 31.12. 2009. Nicméně na konci roku 2009 německá vláda přijala zákon, aby opatření bylo trvalé.

Německo Sanierungsklausel neoznámila, tudíž Komise nebyla schopna posoudit situaci před tím, než byl uveden v platnost. Německo však aktivně spolupracovalo s Komisí při šetření, které vedlo k tomuto rozhodnutí. Komise nyní ověřuje, zda Sanierungsklausel představuje státní podporu. Pokud ano, musí zjistit, zda toto opatření je v souladu s právem EU.

Veřejné znění rozhodnutí bude k dispozici pod číslem NN 5 / 2010 v Registru státní podpory na internetových stránkách GŘ pro hospodářskou soutěže. Nová Rozhodnutí o státní podpoře jsou v Úředním věstníku a v týdeníku státní podpory e-News.

Státní pomoc

01.03.2010 | IP/10/207

Evropská komise zahajuje veřejnou diskuzi o ochraně evropských lesů před dopady změny klimatu

Evropská komise dnes schválila zelenou knihu, v níž jsou uvedeny možnosti přístupu Evropské unie k ochraně lesů a k informacím o lesních zdrojích a stavu lesů. Na základě reakcí veřejnosti, členských států, orgánů EU a dalších zúčastněných subjektů na zelenou knihu pak Komise posoudí nutnost dalších opatření na úrovni EU.

Evropský komisař pro životní prostředí Janez Potočnik uvedl:„Evropské lesy představují cenné bohatství, které je třeba chránit před škodlivými dopady změny klimatu a ubýváním biologické rozmanitosti.Vzhledem k širokému rozsahu jejich sociálních, hospodářských a ekologických funkcí jde skutečně o mnoho. Potřebujeme zjistit, jakým způsobem by mohla celoevropská opatření obohatit úsilí členských států o ochranu lesů a o to, aby informace o lesích byly spolehlivé, jednotné a aktualizované.“

Komisařka pro opatření v oblasti změny klimatu Connie Hedegaardová prohlásila: „Lesy jakožto obrovská úložiště uhlíku budou hrát významnou úlohu ve snahách udržet globální oteplování pod 2° C.Pro strategii EU v oblasti klimatu je třeba zajistit, aby lesy Evropy mohly i nadále plnit všechny své funkce.Proto velmi vítám včasné zahájení diskuze na toto téma.Podněty, které obdržíme, nám pomohou vypracovat pro klima a lesy účinnou politiku na úrovni EU.“

Obsah a cíle zelené knihy

Zelená kniha[1] stanoví hlavní problémy, s nimiž se musí evropské lesy vypořádat.Představuje stávající systémy informací o lesích a nástroje na ochranu lesa, které jsou k dispozici, a rovněž klade řadu otázek spojených s možnostmi budoucí politiky. Tato zelená kniha je součástí opatření navazujících na bílou knihu[2] o přizpůsobení se změně klimatu, kterou Komise přijala v dubnu 2009.

Vzhledem k tomu, že odpovědnost za lesnickou politiku nesou hlavně členské státy, měla by se diskuze zaměřit na to, jak změna klimatu mění podmínky lesního hospodářství a ochrany lesů v Evropě a kam by měla směřovat politika EU, aby k iniciativám členských států přispěla.

Lesy a změna klimatu

Lesy mají řadu vzájemně provázaných sociálních, hospodářských a ekologických funkcí.Přinášejí pracovní příležitosti, znamenají příjmy a suroviny pro průmysl a obnovitelné energie.Chrání půdu, lidské osady a infrastrukturu, regulují zásobování pitnou vodou a zachovávají biologickou rozmanitost.Z hlediska klimatu fungují lesy během svého růstu jako úložiště, která pohlcují oxid uhličitý (CO₂), hlavní skleníkový plyn, ale pokud jsou káceny, páleny nebo poškozovány bouřemi a škůdci, stávají se naopak jeho zdrojem.Na místní a regionální úrovni lesy rovněž regulují počasí.

Lesy a zalesněné oblasti pokrývají v Evropské unii přibližně 176 milionů hektarů, neboli více než 42 % půdy v EU. Za posledních 60 let se lesy neustále rozšiřují a v současné době tvoří 5 % lesní plochy na světě. Většina lesů v EU se rozrostla z hlediska objemu dřeva a schopnosti ukládat uhlík, a proto přispívá k odstraňování většího množství CO₂ z ovzduší. Poslední údaje však ukazují, že z celosvětového hlediska způsobuje ubývání lesů (většinou v rozvojových zemích) a další změny ve využívání půdy přibližně 12 až 15 % celkových emisí CO₂.

Průměrná teplota v Evropě vzrostla v minulém století téměř o 1 °C a i ty nejoptimističtější prognózy počítají do roku 2100 s nárůstem o 2 °C. Tato rychlá změna klimatu způsobená člověkem převyšuje přirozenou schopnost ekosystémů přizpůsobit se. To zapříčiní, že celé regiony přestanou být vhodnými pro určité typy lesů a v důsledku toho dojde k posunu v rámci přirozeného rozšíření druhů stromů a ke změnám v růstu u existujícího porostu. Očekává se, že bude daleko častěji docházet k extrémním výkyvům počasí (bouřky, lesní požáry, období sucha a horka) a/nebo tyto jevy budou mít dramatičtější průběh, což bude představovat další negativní působení na lesy.

Další postup

Veřejné konzultace k zelené knize budou probíhat od 1. března do 31. července 2010 na webové stránce portálu Europa nazvané Your Voice (Váš hlas) (http://ec.europa.eu/yourvoice). Jako součást konzultací uspořádá Komise v Bruselu dne 3. června (v rámci Zeleného týdne) pracovní seminář a setkání zúčastněných stran.Zelená kniha se bude rovněž projednávat na konferenci organizované španělským předsednictvím 6. a 7. dubna v obci Valsain ve Španělsku.

Příspěvky k diskuzi zveřejní Komise na webové stránce Europa a k výsledkům konzultací poskytne svou vlastní zpětnou vazbu.

[1] KOM(2010) xx. Zelená kniha: Ochrana lesů a související informace v EU – příprava lesů na změnu klimatu.

^{^[2]} KOM(2009) 147. Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci.

Životní prostředí

01.03.2010 | IP/10/211

Žebříček výsledků pro vnitřní trh: Členské státy hlásí nejlepší výsledky v historii, ale stále ještě je třeba pracovat na praktickém uplatňování předpisů

Podle poslední srovnávací tabulky pro vnitřní trh vypracované Evropskou komisí si členské státy ještě nikdy nevedly lépe, pokud jde o včasné provedení schválených předpisů v oblasti vnitřního trhu do vnitrostátního práva, ale stále je ještě třeba zlepšit způsob, jakým jsou tyto předpisy aplikovány v praxi. V průměru členským státům zbývá převést do vnitrostátního práva jen 0,7 % směrnic z oblasti vnitřního trhu, u nichž lhůta pro provedení již vypršela. Tento podíl se oproti hodnotě 1,0 % z července 2009 snížil. To znamená, že členské státy jsou již značně pod 1,0% cílovou hodnotou, na níž se dohodly hlavy států a jíž mělo být dosaženo nejpozději v roce 2009. Dvacet členských států cíle již dosáhlo, případně je pod jeho hodnotou, přičemž celkově byly nejlepší Litva a Malta, které od dosažení dokonalého výsledku dělí jen tři směrnice. Malta je na prvním místě již potřetí. U 16 členských států se jedná o jejich zatím nejlepší výsledek. Sedm členských států – Rakousko, Česká republika, Itálie, Polsko, Portugalsko, Lucembursko a Řecko – však cíle stále nedosáhlo, a brání tak dalšímu snižování deficitu. Pokud jde o aplikaci práva EU, došlo k mírnému snížení počtu případů porušování práva, ale řízení jsou stále příliš dlouhá a členské státy potřebují v průměru 18 měsíců na to, aby splnily rozhodnutí Soudního dvora, i když podle právních předpisů musí přijmout opatření neprodleně.

Komisař pro vnitřní trh a služby Michal Barnier uvedl: „Tento výsledek je vynikající a ku prospěchu celého vnitřního trhu. Sedm členských států, které dosud cíle nedosáhly, by mělo své úsilí zdvojnásobit. Stále však zůstává velkým problémem kvalita provádění a praktické uplatňování předpisů, což ovlivňuje jejich účinnost a podkopává důvěru ve vnitřní trh. Nesplnění rozhodnutí Soudního dvora je prostě nepřijatelné. S veškerou rozhodností hodlám využít možnosti poskytované novou Smlouvou a vymáhat rychlejší plnění soudních rozhodnutí. Pro lepší porozumění a předcházení těmto problémům bych chtěl nastolit skutečné partnerství s členskými státy. Jsem si jist, že společnými silami se nám podaří přesvědčit zase občany i podniky o smyslu fungování vnitřního trhu.“

Provádění směrnic v oblasti vnitřního trhu

- V případě všech 27 členských států dosahuje průměrný deficit v provádění, tedy podíl směrnic z oblasti vnitřního trhu, které nebyly včas převedeny do vnitrostátního práva, úrovně 0,7 %, což je hodnota daleko nižší než průběžný cíl 1 %, na němž se dohodly hlavy států a vlád v roce 2007. Je to poprvé, kdy členské státy překročily svůj cíl v dohodnuté lhůtě.

- Svého vůbec nejlepšího výsledku dosáhlo nebo se mu vyrovnalo celkem 16 států: Belgie, Česká republika, Estonsko, Španělsko, Francie, Kypr, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Finsko a Spojené království.

- Počet členských států, které dosáhly cíle, se zvýšil z 18 na 20. Členské státy, které dosud 1% cíle nedosáhly, jsou Rakousko, Portugalsko, Česká republika, Polsko, Itálie, Lucembursko a Řecko. Kromě Rakouska se však všem těmto členským státům podařilo deficit výrazně snížit.

- Vzhledem k objemu legislativy, která vstoupí v platnost během příštích šesti měsíců, budou muset Česká republika, Řecko, Itálie, Lucembursko a Polsko zvýšit drasticky výkonnost, aby tohoto cíle příště dosáhly.

- Členským státům se za posledních šest měsíců podařilo snížit počet velmi opožděných směrnic z 22 na 16.

- Rovněž se jim podařilo snížit počet nesprávně transponovaných směrnic. Sečteme-li počet nesprávně transponovaných směrnic a počet směrnic netransponovaných včas, dostaneme průměrný deficit ve výši 1,5 % ve srovnání s hodnotou 1,8 % před půl rokem.

- Členské státy by se nyní měly více zaměřit na nutnost snížit při transpozici směrnic dobu prodlení. V současnosti trvá členským státům v průměru devět měsíců, než po uplynutí lhůty pro transpozici směrnice transponují. Nejhorších výsledků v tomto ohledu dosahují Řecko a Lucembursko.

Porušování předpisů

- Celkový počet řízení pro porušení práva se za posledních šest měsíců mírně snížil o 1,2 %. Stejně jako v minulých letech dochází k porušování i nadále nejvíce v oblastech „daně a cla“ a „životní prostředí“.

- Nejvíce řízení pro porušení práva bylo zahájeno s Itálií a po ní následují Řecko a Španělsko.

- Průměrná doba potřebná na vyřešení případů porušení práva se prodloužila. Ve srovnání s prosincem 2007 se doba potřebná na vyřešení prodloužila z 25 měsíců na 28 v zemích EU-15 a z 12 měsíců na 16 v zemích EU-12.

- Členským státům trvá značně dlouhou dobu – v průměru téměř 18 měsíců – než splní rozhodnutí Soudního dvora, přestože jsou povinny přijmout opatření neprodleně. Nejdelší prodlení vykazuje Rakousko a Španělsko, které na splnění rozhodnutí potřebují průměrně 25 měsíců.

Úplné znění nejnovější srovnávací tabulky pro vnitřní trh naleznete na adrese:

http://ec.europa.eu/internal_market/score/index_en.htm

Příloha

Internal Market Scoreboard 20:

Transposition and implementation of Internal Market rules (details)

Transposition

EU-27 Member State transposition deficit, as at 10/11/2009 – 1521 directives

Ranking	1	1	3	3	3	6	6	6	6	10	10	12	12	14	15	16	16	18	19	20	21	21	23	24	25	25	27
Member State	LT	MT	BG	DK	RO	HU	LV	SK	SE	NL	SI	ES	FI	DE	FR	EE	UK	CY	BE	IE	AT	PT	CZ	PL	IT	LU	EL	EU
Transposition deficit (%)	0.2	0.2	0.3	0.3	0.3	0.4	0.4	0.4	0.4	0.5	0.5	0.5	0.5	0.6	0.7	0.7	0.7	0.8	0.9	1.0	1.1	1.1	1.2	1.4	1.4	1.4	1.5	0.7
Number of directives not transposed	3	3	4	4	4	6	6	6	6	7	7	8	8	9	10	11	11	12	13	15	16	16	19	21	22	22	23
Missing notifications to reach the 1% objective																					1	1	4	6	7	7	8

EU-27 Member State performance in meeting 0% target for Directives whose transposition is over 2 years late, as at 10/11/2009

Member State	BG	CZ	DK	EE	CY	LV	LT	HU	MT	NL	SI	RO	BE	DE	IE	ES	FR	PL	SK	FI	SE	UK	IT	AT	PT	LU	EL
Number of directives not transposed	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	0	1	1	1	1	1	1	1	1	1	1	3	3	3	5	6

Infringement cases

EU-27 Member State number of open infringement proceedings, as at 1/11/2009

Member State	CY	LT	SI	LV	EE	RO	DK	FI	BG	MT	LU	CZ	HU	SK	AT	SE	NL	PL	UK	IE	DE	PT	FR	BE	EL	ES	IT
Number of open infringement cases	14	18	19	20	21	21	23	24	29	29	31	32	32	35	38	42	49	57	59	67	68	69	83	90	93	93	100

Hospodářství

01.03.2010 | IP/10/214

Vnitřní trh: SOLVIT a Občanský rozcestník pomáhají stále většímu počtu Evropanů žít, pracovat a podnikat napříč hranicemi

Stále více Evropanů se pro konkrétní odpovědi a rychlá řešení týkající se otázek a problémů, s nimiž se setkávají na vnitřním trhu, obrací na poradenské a asistenční služby EU. Shodují se na tom závěry výročních zpráv služeb SOLVIT a Občanský rozcestník, které Evropská komise dnes zveřejnila. Tyto dvě zdarma poskytované asistenční služby jsou k dispozici evropským občanům a podnikům, aby jim pomohly maximálně využít jejich práva v rámci vnitřního trhu. Ze služby SOLVIT se stala doplňková a praktická alternativa k formálním řízením pro porušení práva, díky níž si občané a podniky nacházejí své místo na vnitřním trhu.

Komisař Michel Barnier odpovědný za vnitřní trh a služby uvedl: „Vnitřní trh není byrokratická konstrukce. Jeho podstatou je usnadnění každodenního života občanů a pomoc společnostem v jejich podnikání v Evropě. Mají-li skutečně využívat výhod vnitřního trhu, musí mít občané a podniky možnost vykonávat svá práva v praxi. SOLVIT a Občanský rozcestník jsou dva nepostradatelné nástroje umožňující Evropanům lépe chápat, využívat a bránit svá práva v EU.“

SOLVIT

Díky rostoucímu počtu případů, které vyřešil, SOLVIT jasně přispěl k lepšímu fungování vnitřního trhu. V roce 2009 SOLVIT pomohl rekordnímu počtu 1 500 podniků a občanů, kteří narazili na potíže s uznáním svých práv na vnitřním trhu vnitrostátními orgány veřejné správy. V porovnání s předchozím rokem je to o 54 % více. Oblastmi, ve kterých se problémy vyskytovaly nejčastěji, bylo právo k pobytu, sociální zabezpečení a uznávání odborných kvalifikací. Úspěšně bylo vyřešeno 86 % případů a průměrná doba řešení případu byla 59 dnů, což je znatelně méně, než lhůta 10 týdnů, kterou si SOLVIT pro řešení případu stanoví.

Počínaje rokem 2007 je počet případů, kterými se služba SOLVIT zabývá, vyšší než počet formálních stížností a řízení pro porušení práva v oblasti vnitřního trhu. Krátké lhůty, v jejichž rámci SOLVIT pracuje, a jeho vysoká úspěšnost z této služby činí efektivní alternativní nástroj k řízením pro porušení práva, což je dobrá zpráva pro občany a podniky požadující rychlé řešení svých problémů.

O službě SOLVIT: Komise a členské státy zřídily síť SOLVIT v roce 2002, aby občanům a podnikům pomáhala překonávat praktické problémy vzniklé nesprávným uplatňováním práva EU orgány státní správy. SOLVIT stěžovatelům poskytuje pragmatická řešení ve lhůtě deseti týdnů. SOLVIT je bezplatná a snadno použitelná služba. Stížnosti lze podat v rodném jazyce prostřednictvím internetového formuláře nebo je možné se obrátit na centrum SOLVIT členského státu.

Občanský rozcestník

V roce 2009 Občanský rozcestník zdarma poskytl praktické právní poradenství ve lhůtě tří pracovních dnů přibližně 12 000 občanů, což v porovnání s předchozím rokem představuje nárůst o 8,5 %. Většina položených otázek se týkala sociálního zabezpečení, práva k pobytu, práce, vstupních procedur, motorových vozidel a daní. V roce 2009 byly ve třech hlavních městech (v Dublinu, Berlíně a Madridu) služby poskytované Občanským rozcestníkem doplněny o poradenské služby poskytované osobně, „tváří v tvář“. Rozsah asistenčních služeb dostupných občanům EU pro lepší využití jejich práv na vnitřním trhu se tak rozšířil.

O Občanském rozcestníku: Tato služba poskytuje občanům EU zdarma konkrétní poradenství ohledně otázek a problémů, s nimiž se setkali při výkonu svých práv na vnitřním trhu v jiné zemi EU – například při získání povolení k pobytu, sociálního zabezpečení nebo uznání kvalifikace. Občané mohou klást dotazy ve svém vlastním jazyce. Do tří pracovních dnů obdrží od právního odborníka jednak odpověď v tomto jazyce, jednak informace o tom, kde naleznou další pomoc (odkaz na „rozcestník“).

Další postup

Komise je odhodlána na základě úspěšné činnosti služby SOLVIT a Občanského rozcestníku pokračovat v investicích do lepší informovanosti, pokynů a řešení problémů občanů i podniků. SOLVIT a Občanský rozcestník se v roce 2009 vzájemně přiblížily, aby mohly nabídnout občanům integrovanější balík služeb. Probíhá úzká spolupráce s dalšími službami, jejímž konečným cílem je nabídnout balík služeb vysoké kvality poskytovaných z jednoho místa, a umožnit tak občanům a podnikům lépe znát, chápat a bránit svá práva v EU.

Další informace

SOLVIT: http://ec.europa.eu/solvit

Občanský rozcestník: http://ec.europa.eu/citizensrights/

Hospodářství

01.03.2010 | IP/10/215

Telekomunikace: Od 1. března 2010 mají uživatelé mobilních telefonů právo na ochranu v oblasti roamingových datových služeb, která je ušetří „šoku z výše telefonního účtu“

Od 1. března 2010 jsou evropští mobilní operátoři povinni nabízet svým zákazníkům podle roamingových pravidel EU funkci mezního limitu, která je ušetří „šoku z výše telefonního účtu“ za surfování po internetu prostřednictvím mobilního telefonu a laptopu během jejich pobytu v jiné zemi EU.Podle roamingových pravidel přijatých Radou ministrů EU a Evropským parlamentem v červnu 2009 (viz IP/09/1064 a MEMO/09/309) budou uživatelé při pobytu v zahraničí po obdržení upozornění díky tomuto mechanismu omezení odpojeni od mobilního připojení k internetu v okamžiku, kdy jejich účet dosáhne určitého limitu.

Komisařka pro digitální agendu Neelie Kroesová uvedla: „Ochrana před šokem z výše telefonních účtů za datový roaming je užitečným nástrojem, který zákazníkům pomůže vybudovat důvěru v používání mobilních sítí k surfování po internetu při cestách po Evropě. Taková důvěra je základním předpokladem pro to, aby lidé a společnosti možností internetu maximálně využívali.“

Podle nařízení o roamingu (č. 544/2009) jsou mobilní operátoři povinni nabízet svým zákazníkům od 1. března 2010 měsíční mezní limit ve výši 50 EUR.Kromě toho mohou zákazníkům nabídnout jakýkoli další limit.Uživatelé obdrží upozornění, když vyčerpají 80 % zvoleného limitu.Do 1. července 2010 si musí zákazníci aktivně zvolit mezní limit, který chtějí využívat.Těm, kteří tak neučiní, bude od tohoto data nastaven výchozí limit ve výši 50 EUR.

Mezní limit, který bude dostupný od 1. března 2010, zákazníkům zaručí větší transparentnost a ochranu a zajistí, aby nadále nemuseli platit ohromné částky za používání roamingových datových služeb.Jako příklad této problematiky lze uvést německého turistu, který v roce 2009 ve Francii stáhnul televizní program pomocí roamingu a byl mu vystaven účet v neuvěřitelné výši 46 000 EUR.Další nedávný případ se týká studenta ze Spojeného království, který podle zpráv obdržel za jeden jediný měsíc studia v zahraničí účet za roamingové datové služby ve výši 9 000 EUR.

Díky roamingovým pravidlům EU se snížila cena, kterou si operátoři vzájemně platí za jeden stažený megabyte (MB), na ochranný limit 1 EUR za MB a během dalších dvou let bude tato částka nadále klesat. Z těchto snížení by měli profitovat spotřebitelé, jelikož by měla přinést nižší ceny za surfování na internetu během pobytu v zahraničí.

Povinností vnitrostátních telekomunikačních regulačních orgánů v jednotlivých členských státech je zajistit, aby jejich mobilní operátoři pravidla mechanismů mezních limitů pro datový roaming dodržovali. Zákazníci mohou kontaktovat vnitrostátní regulační orgán v členském státě, ve kterém sídlí, pokud se setkají s problémy nebo pokud mají ohledně těchto mezních limitů nějaké obavy.

Evropská komise bude nadále sledovat vývoj v oblasti roamingových služeb a usměrňovat provádění těchto předpisů v úzké spolupráci s orgánem BEREC, Sdružením evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací, jehož první zasedání se konalo dne 28. ledna 2010. Fungování nařízení o roamingu, včetně ustanovení o datovém roamingu, bude Komise analyzovat v předběžné zprávě plánované na červen 2010 a v rámci podrobnějšího přezkoumání v červnu 2011.

Více informací naleznete na internetové stránce Evropské komise věnované roamingu: http://ec.europa.eu/information_society/activities/roaming/index_en.htm

Telekomunikace

02.03.2010 | STAT/10/31

Bleskový odhad za únor 2010. Inflace euro oblasti odhadnuta na 0.9%. 2.3.

Vydala: Eurostat Press Office

Tim ALLEN

Tel: +352-4301-33 444

eurostat-pressoffice@ec.europa.eu

Další informace k datům:

Colin STEWART

Tel: +352-4301-32 004

estat-hicp-methods@ec.europa.eu

Eurostat News Releases on the internet: http://ec.europa.eu/eurostat

Selected Principal European Economic Indicators: http://ec.europa.eu/eurostat/euroindicators

Hospodářství

02.03.2010 | STAT/10/32

Leden 2010 v porovnání s prosincem 2009 – Ceny průmyslových výrobců vzrostly o 0.7% oblasti v oblasti euro a 0,9% v EU27. 2.3.

V lednu 2010 v porvnání s lednem 2009 ceny průmyslových výrobců poklesly o 1.0% v oblasti euro, ale vzrostly o 0,1% v EU27.

Vydala: Eurostat Press Office

Tim ALLEN

Tel: +352-4301-33 444

eurostat-pressoffice@ec.europa.eu

Další informace k datům:

Liselott ÖHMAN

Tel: +352-4301-32 800

liselott.oehman@ec.europa.eu

Eurostat news releases on the internet: http://ec.europa.eu/eurostat

Selected Principal European Economic Indicators: http://ec.europa.eu/eurostat/euroindicators

Ceny průmyslových výrobců na domácím trhu. % změna v porovnání s předchozím měsícem

	VIII-09	IX-09	X-09	XI-09	XII-09	I-10
EA16
Průmysl celkem bez stavebnictví	0.5	-0.4	0.3	0.1	0.1	0.7
Průmysl celkem bez stavebnictví a energie	0.1	0.0	-0.1	0.0	0.1	0.2
Meziprodukt	0.3	0.2	0.0	0.0	0.1	0.5
Energie	1.7	-1.6	1.2	0.8	-0.1	2.0
Kapitálové statky	0.0	0.0	0.0	0.0	0.0	0.0
Zboží dlouhodobé spotřeby	0.0	-0.1	0.0	0.1	0.1	0.2
Zboží krátkodobé spotřeby	0.0	-0.1	-0.3	-0.1	0.1	0.1
EU27
Průmysl celkem bez stavebnictví	0.6	-0.4	0.6	0.2	0.1	0.9
Průmysl celkem bez stavebnictví a energie	0.1	0.1	-0.1	0.0	0.1	0.2
Meziprodukt	0.2	0.2	0.0	0.0	0.1	0.5
Energie	1.8	-1.5	1.9	1.0	0.0	2.4
Kapitálové statky	0.0	0.0	0.1	0.0	0.1	0.1
Zboží dlouhodobé spotřeby	0.0	-0.1	0.1	0.1	0.2	0.2
Zboží krátkodobé spotřeby	0.0	-0.1	-0.3	0.0	0.1	0.1

	VIII09	IX-09	X-09	XI-09	XII-09	I-10
EA16	0.5	-0.4	0.3	0.1	0.1	0.7
EU27	0.6	-0.4	0.6	0.2	0.1	0.9
Belgium	0.9	-0.6	0.1	0.6	0.2	0.8
Bulgaria	-0.3	1.2	-0.4	0.3	0.9	1.2
Czech Republic	0.2	-0.4	-0.2	0.4	0.1	0.5
Denmark	-0.1	0.1	-0.5	1.4	-0.6	3.9
Germany	0.4	-0.5	0.1	0.0	0.0	0.8
Estonia	0.2	0.4	0.2	-0.2	-0.2	0.1
Ireland4	-0.6	0.1	-0.3	-0.2	-0.1	-0.2
Greece	1.6	-0.8	0.9	0.3	0.3	c
Spain	0.6	-0.4	-0.1	0.0	0.1	1.0
France	0.5	-0.4	0.9	0.2	0.1	0.7
Italy	0.6	-0.3	0.1	0.3	0.1	0.6
Cyprus	-0.1	0.5	0.1	-0.5	-0.4	0.5
Latvia	-0.1	-0.3	-0.7	-1.6	0.5	-0.5
Lithuania	-0.6	-0.8	-0.8	0.4	0.6	0.5
Luxembourg	0.6	-0.7	0.8	-1.7	1.6	:
Hungary	-0.2	-0.1	-0.5	0.5	0.0	1.8
Malta	0.3	0.0	-0.1	0.1	-0.7	17.2
Netherlands	0.2	0.4	1.1	0.4	0.0	-0.3
Austria	1.0	0.3	0.0	-0.1	0.3	:
Poland	0.2	-0.3	0.1	-0.2	-0.1	:
Portugal	0.6	-0.3	-0.5	0.6	0.2	1.3
Romania	0.6	0.2	0.2	0.4	0.0	1.2
Slovenia	-0.1	0.3	0.1	-0.1	0.0	0.2
Slovakia	-0.2	0.1	0.2	0.0	0.1	-1.7
Finland	1.0	-0.8	0.6	0.6	0.4	1.9
Sweden	0.2	-0.5	0.3	0.3	0.8	1.9
United Kingdom	1.1	-0.5	2.3	0.6	0.5	1.5

: Data nedostupná

c Důvěrné

Ceny průmyslového výrobce na domácím trhu. % změna proti témuž měsíci předchozího roku.

	Aug-09	Sep-09	Oct-09	Nov-09	Dec-09	Jan-10
EA16
Průmysl celkem bez stavebnictví	-7.5	-7.6	-6.6	-4.4	-2.9	-1.0
Průmysl celkem bez stavebnictví a energie	-4.1	-4.2	-3.9	-3.0	-2.3	-1.0
Meziprodukt	-7.5	-7.4	-6.5	-4.9	-3.4	-1.5
Energie	-16.8	-17.4	-14.3	-8.7	-5.1	-1.7
Kapitálové statky	-0.1	-0.4	-0.6	-0.6	-0.6	-0.6
Zboží dlouhodobé spotřeby	1.1	0.8	0.5	0.5	0.5	0.4
Zboží krátkodobé spotřeby	-3.1	-3.2	-3.3	-2.8	-2.3	-0.8
EU27
Průmysl celkem bez stavebnictví	-6.8	-6.9	-5.5	-3.3	-1.5	0.1
Průmysl celkem bez stavebnictví a energie	-3.3	-3.4	-3.1	-2.4	-1.7	-0.7
Meziprodukt	-6.4	-6.5	-5.7	-4.2	-2.9	-1.2
Energie	-15.4	-15.7	-11.7	-5.9	-1.6	1.5
Kapitálové statky	0.3	0.0	-0.2	-0.3	-0.3	-0.3
Zboží dlouhodobé spotřeby	1.6	1.2	0.9	1.0	1.0	0.8
Zboží krátkodobé spotřeby	-2.0	-2.1	-2.3	-1.8	-1.4	-0.4

	VIII-09	IX-09	X-09	XI-09	XII-09	I-10
EA16	-7.5	-7.6	-6.6	-4.4	-2.9	-1.0
EU27	-6.8	-6.9	-5.5	-3.3	-1.5	0.1
Belgium	-8.5	-9.2	-8.2	-5.8	-2.7	-0.9
Bulgaria	-9.8	-7.8	-8.3	-5.2	-0.7	1.8
Czech Republic	-5.2	-5.4	-4.6	-2.4	-0.8	-1.5
Denmark	-10.8	-11.3	-7.4	-0.2	3.1	7.6
Germany	-6.8	-7.5	-7.5	-5.9	-5.2	-3.4
Estonia	-2.2	-1.8	-3.2	-3.3	-3.1	-2.6
Ireland4	-2.6	-1.8	-2.6	-2.4	-1.4	-1.3
Greece	-8.2	-7.9	-3.8	0.8	4.5	c
Spain	-5.5	-5.4	-4.3	-1.8	0.4	0.9
France	-8.3	-8.1	-6.6	-4.5	-2.9	0.4
Italy	-7.8	-7.9	-6.0	-3.5	-1.7	-0.3
Cyprus	-3.8	-5.2	-5.3	-3.1	-3.4	0.2
Latvia	-5.2	-5.4	-10.2	-11.0	-10.1	-9.8
Lithuania	-11.9	-12.1	-12.5	-9.8	-5.6	-5.6
Luxembourg	-16.5	-15.0	-14.8	-11.5	-8.5	:
Hungary	-0.8	-1.2	-2.8	-1.0	0.7	1.5
Malta	0.4	0.7	-8.5	-8.1	-8.8	3.6
Netherlands	-13.7	-13.4	-11.1	-7.5	-5.5	-3.3
Austria	-2.5	-2.8	-2.5	-1.3	0.2	:
Poland	1.0	0.6	1.6	1.8	2.8	:
Portugal	-5.5	-5.2	-4.2	-1.5	0.8	1.5
Romania	-1.0	-0.1	0.1	1.9	3.6	3.7
Slovenia	-1.7	-1.6	-1.4	-1.1	-0.6	-0.1
Slovakia	-4.7	-5.2	-5.8	-5.7	-5.1	-5.5
Finland	-8.4	-9.6	-7.6	-3.8	-0.2	2.7
Sweden	-1.4	-2.4	-1.5	-1.1	0.9	2.3
United Kingdom	-6.3	-5.9	-2.2	0.6	3.6	4.7

: Data nedostupná

c Důvěrné

Indexy cen průmyslového výrobcce na domácím trhu bez stavebnictví. Základní rok 2005

	01/07	01/08	01/09	02/09	03/09	04/09	05/09	06/09	07/09	08/09	09/09	10/09	11/09	12/09	01/10
EA16	105.8	111.3	110.4	109.9	109.1	108.2	108.1	108.6	107.8	108.3	108.0	108.3	108.4	108.5	109.2
EU27	106.2	112.9	113.0	112.7	112.1	111.0	111.1	111.6	110.9	111.5	111.1	111.7	112.0	112.2	113.1
BE	106.8	114.6	112.9	111.1	108.9	108.9	109.3	109.9	109.6	110.6	110.0	110.1	110.8	111.0	111.9
BG	110.8	125.0	127.8	126.7	128.0	126.9	127.3	127.5	126.4	126.1	127.5	127.0	127.3	128.5	130.1
CZ	103.3	109.5	108.6	108.9	107.7	107.2	106.8	106.8	106.4	106.6	106.2	106.0	106.4	106.5	107.0
DK	103.6	119.2	113.0	114.5	115.0	114.5	114.7	117.0	116.7	116.6	116.7	116.1	117.7	117.0	121.6
DE	106.0	108.9	111.2	110.6	109.8	108.3	108.3	108.2	106.6	107.0	106.5	106.6	106.6	106.6	107.4
EE	109.2	121.0	128.0	127.1	125.2	124.5	123.5	123.4	124.1	124.4	124.9	125.1	124.8	124.6	124.7
IE4	102.2	106.3	108.4	108.5	107.8	108.5	108.4	108.4	108.4	107.8	107.9	107.6	107.3	107.2	107.0
EL	106.4	118.0	114.0	113.3	112.9	113.2	114.3	116.7	116.0	117.8	116.9	118.0	118.4	118.7	c
ES	106.5	113.2	112.6	112.6	112.0	111.7	111.8	112.5	112.3	113.0	112.5	112.4	112.4	112.5	113.6
FR	104.3	110.2	106.5	105.9	105.6	104.7	104.3	105.0	104.9	105.4	105.0	105.9	106.1	106.2	106.9
IT	106.0	112.3	110.1	109.5	108.7	108.3	108.3	108.9	108.2	108.9	108.6	108.7	109.0	109.1	109.8
CY	105.2	115.4	120.3	120.2	118.2	117.8	117.4	117.8	120.5	120.4	121.0	121.1	120.5	120.0	120.6
LV	121.4	139.0	156.6	154.6	153.5	152.2	148.9	146.2	145.1	144.9	144.4	143.5	141.3	142.0	141.2
LT	110.3	129.4	131.8	130.9	128.6	127.4	127.6	127.9	125.4	124.6	123.6	122.6	123.1	123.8	124.4
LU	113.8	124.4	128.4	127.5	124.4	121.2	122.0	123.9	121.3	122.0	121.1	122.1	120.1	122.0	:
HU	112.5	124.9	129.9	132.9	132.0	130.8	130.4	131.6	129.9	129.7	129.6	129.0	129.6	129.6	131.9
MT	118.9	119.6	166.7	166.8	166.7	148.1	148.0	148.1	148.0	148.5	148.5	148.3	148.4	147.3	172.7
NL	111.0	120.4	116.2	115.5	113.4	110.0	110.4	111.2	110.5	110.7	111.1	112.3	112.7	112.7	112.4
AT	103.9	109.4	109.8	109.8	108.9	108.1	108.3	108.8	108.7	109.8	110.1	110.1	110.0	110.3	:
PL	104.9	110.3	114.9	116.6	116.5	116.5	116.4	117.1	115.9	116.1	115.8	115.9	115.7	115.6	:
PT	105.2	111.0	109.0	108.4	107.9	108.0	108.3	108.8	108.5	109.2	108.9	108.4	109.0	109.2	110.6
RO	115.4	127.9	136.0	137.1	136.3	136.8	137.4	138.0	137.5	138.3	138.5	138.8	139.3	139.3	141.0
SI	104.4	111.2	113.8	114.0	114.0	114.0	113.2	113.5	113.3	113.1	113.4	113.6	113.5	113.5	113.7
SK	102.7	107.2	111.2	111.8	110.6	109.3	108.0	107.4	106.7	106.5	106.6	106.8	106.8	106.9	105.1
FI	105.9	116.0	112.8	112.8	111.8	111.9	111.4	112.6	111.6	112.7	111.8	112.5	113.2	113.6	115.8
SE	108.0	114.6	116.8	116.4	116.5	116.4	115.6	115.8	116.1	116.3	115.7	116.0	116.4	117.3	119.5
UK	107.5	120.2	124.3	124.1	124.0	121.8	122.8	123.6	123.3	124.6	124.0	126.9	127.7	128.3	130.2

: Data nedostupná

c Důvěrné

Indexy cen průmyslového výrobce na domácím trhu. Pro průmysl celkem bez stavebnictví a energie. Základní rok 2005

	01/07	01/08	01/09	02/09	03/09	04/09	05/09	06/09	07/09	08/09	09/09	10/09	11/09	12/09	01/10
EA16	104.4	108.0	107.7	107.2	106.8	106.5	106.3	106.2	106.2	106.3	106.4	106.3	106.2	106.3	106.5
EU27	104.5	108.3	109.0	108.8	108.5	108.2	108.0	107.9	107.9	107.9	108.0	107.9	107.9	108.1	108.3
BE	105.7	108.2	109.0	108.4	108.3	108.2	107.8	108.3	108.8	108.7	108.6	108.6	109.1	109.3	109.2
BG	112.5	121.9	122.3	122.3	122.6	123.0	122.8	122.9	122.7	123.4	123.9	123.9	124.3	124.8	126.8
CZ	101.6	104.9	104.7	104.7	103.6	103.0	102.4	101.8	101.5	101.5	100.9	100.7	100.8	101.0	101.2
DK	106.0	111.8	114.0	114.0	113.7	113.4	113.2	113.2	113.1	112.7	113.7	112.8	112.9	114.2	114.5
DE	103.2	105.2	105.5	105.0	104.6	104.4	104.1	104.1	103.9	104.1	104.1	104.1	104.1	104.1	104.2
EE	110.5	121.8	121.8	121.1	119.8	119.0	118.0	117.8	118.5	118.4	118.9	119.0	118.5	118.3	118.6
IE4	103.1	107.2	110.5	111.0	110.6	111.0	110.6	110.6	110.3	109.9	109.8	109.6	109.1	108.9	108.7
EL	106.8	113.1	116.1	115.6	115.3	115.5	115.7	115.9	116.2	116.6	117.3	117.1	117.1	117.4	c
ES	106.4	111.6	111.6	111.6	111.1	110.8	110.5	110.4	110.6	110.9	110.9	110.7	110.5	110.4	110.8
FR	104.2	107.9	106.5	106.1	105.8	105.4	105.2	105.0	105.0	104.9	104.9	104.6	104.6	104.6	105.1
IT	104.8	108.5	108.4	107.8	107.4	107.0	106.8	106.8	106.8	106.9	107.0	107.0	107.0	107.2	107.4
CY	105.3	112.9	119.4	119.3	119.7	119.1	118.0	118.6	118.8	118.6	118.8	119.0	118.9	118.3	118.1
LV	119.5	138.6	138.4	135.5	134.4	132.7	131.4	130.3	129.7	129.5	129.1	129.7	128.1	129.0	128.6
LT	108.7	121.7	123.1	121.1	119.8	118.7	118.6	117.5	116.5	115.0	114.6	113.8	113.8	114.0	113.1
LU	112.3	116.8	117.5	114.5	109.2	105.9	105.8	105.9	105.0	106.1	106.6	109.8	105.1	104.6	:
HU	107.6	113.6	117.0	118.5	119.1	118.7	118.1	118.2	118.0	117.7	118.0	117.4	117.3	117.2	117.8
MT	105.8	114.8	121.3	121.5	120.9	121.0	119.1	119.1	119.2	120.6	120.5	120.0	119.9	117.0	117.7
NL	106.3	113.9	109.3	109.5	109.2	108.3	108.9	108.7	109.0	109.1	109.6	109.4	109.7	109.8	110.3
AT	103.4	106.6	108.8	108.9	108.1	107.6	107.7	107.8	107.9	108.6	109.1	109.1	108.7	109.2	:
PL	103.3	106.7	107.3	108.2	108.5	108.2	107.8	107.8	107.1	106.8	106.6	106.3	106.0	105.8	:
PT	104.0	107.2	107.1	106.5	106.2	105.7	105.4	105.3	105.3	105.2	105.2	105.1	105.1	105.3	105.5
RO	113.0	125.4	138.9	140.3	139.9	139.4	139.5	139.2	139.1	139.5	139.6	139.6	140.1	140.3	141.0
SI	104.9	110.3	111.2	110.8	110.6	110.6	109.7	110.1	109.9	109.9	110.3	110.5	109.8	109.9	110.1
SK	100.3	102.2	101.0	100.3	99.6	99.0	98.3	97.4	97.0	97.2	97.0	97.2	97.2	96.8	97.0
FI	106.7	112.6	113.2	112.4	111.2	111.1	109.6	109.5	108.9	109.1	109.0	109.1	109.5	109.8	110.2
SE	106.4	111.6	113.3	113.0	113.2	113.4	113.3	113.1	113.9	113.9	113.3	113.2	113.3	113.3	114.2
UK	103.8	108.3	114.5	114.6	114.8	114.7	114.7	114.5	114.6	114.5	114.8	115.0	115.3	115.8	115.9

: Data nedostupná

c Důvěrné

Průmysl

02.03.2010 | IP/10/222

Komise oznámila připravenost návrhu na rozhodnutí členských států, zda pěstovat geneticky modifikované potraviny (dále GMO) nebo ne, a oznamuje 5 rozhodnutí o GMO. 2.3.

Evropská komise dnes oznámila svůj záměr přijít s návrhem, aby členské státy získaly větší volnost při rozhodování, zda povolit pěstování GMO. Podle současného právního rámce, jak o tom rozhodla Rada a Evropský parlament, Komise dnes přijala dvě rozhodnutí týkající se geneticky modifikovaných brambor Amflora: první povoluje pěstování Amflora v EU pro průmyslové využití, a druhá se týká použití škrobu Amflora jako krmivo. Také Evropská komise dnes přijala tři rozhodnutí o uvedení na trh geneticky modifikované kukuřice. Všech pět povolení bylo podrobeno nejvyšší kontrole vzhledem k obavám, pokud jde o přítomnost genu antibiotické rezistence. Rozhodnutí povolit pěstování Amflory znamená ukončení procesu, který začal ve Švédsku v lednu 2003 a je založen na rozsáhlém vědeckém výzkumu.

Komisař Dalli byl předsedou EK požádán, aby předložil návrh, dle kterého se změní systém vydávání povolení, založený na vědeckých poznatcích a v kombinaci s možností, aby členské státy mohly rozhodovat, zda chtějí nebo nechtějí pěstovat GM plodiny na jejich území.

Po komplexním povolovacím řízení, které bylo zahájeno v roce 2003, se Komise rozhodla Amfloru schválit. Tyto GM brambory mají být použity pro výrobu škrobu, který je vhodný pro průmyslové aplikace (např. výroba papíru). Tato inovativní technologie pomáhá optimalizovat výrobní proces a zachránit suroviny, energie, vodu a chemikálie na bázi oleje.

Rozhodnutí stanoví přísné podmínky pěstování, aby se zabránilo tomu, že GM brambory zůstanou po sklizni na poli.

Evropská komise dnes také přijala tři rozhodnutí o schválení geneticky modifikované kukuřice MON863xMON810, MON863xNK603, MON863xMON810xNK603, pro potraviny a krmiva využívaná pro dovoz a zpracování.

Tři geneticky modifikované kukuřice obdržely kladné stanovisko EFSA a prošly celým povolovacím řízením v souladu s právními předpisy EU. Jsou vyráběny tradičním křížením dvou nebo tří odrůd, a to geneticky modifikované kukuřice MON863, NK603 a MON810, které jsou již povoleny v EU pro využití jako potraviny a krmivo.

Jelikož členské státy nevrátil kvalifikovanou většinou rozhodnutí pro nebo proti těmto rozhodnutím v Radě byly spisy zaslány zpět Komisi k rozhodnutí.

Přítomnost rezistence vůči antibiotikům (ARM) genu u bramborového škrobu GM a tři geneticky modifikovaných odrůd kukuřice byla předmětem nejvyšší kontroly. EFSA zkoumala tento problém a vydala samostatné kladné stanovisko dne 11. 6. 2009.

Povolení je platné po dobu 10 let.

Další informace: MEMO/10/58

http://ec.europa.eu/food/food/biotechnology/index_en.htm

Regulace trhu

02.03.2010 | IP/10/219

Evropská Unie a Vietnam zahajují jednání o volném obchodu (FTA). Přeložila Andrea Kortanová, posluchačka 1. ročníku VSEU.

Po setkání komisaře EU pro obchod Karela De Guchta a vietnamského premiéra Nguyễna Tấn Dũnga, které se uskutečnilo 2. 3. 2010 v Hanoji, se EU a Vietnam dohodly na zahájení jednání o dvoustranné dohodě o volném obchodu (FTA).

Nyní bude komise projednávat další kroky s Radou a Parlamentem. Tento klíčový krok odráží prohlubující se obchodní vztahy mezi EU a Vietnamem.

Základní informace o obchodu mezi EU a Vietnamem

Náš roční bilaterální obchod se zbožím dosáhl v roce 2008 téměř 12 mld. €, čímž se zvýšil o 12% ročně oproti období 2004-2008. V rámci ASEAN je Vietnam pátým největším obchodním partnerem EU.

Ve Vietnamu byla v uplynulém desetiletí zaznamenána rychlá ekonomická a sociální transformace. Vietnam je dobrým příkladem úspěšné ekonomiky otevřeného obchodu a investic a pozvednutí milionů lidí z chudoby.

Vietnam je dnes jednou z nejrychleji rostoucích a dynamických ekonomik v ASEAB. HDP v období 2003-2008 zde vzrostlo v průměru téměř o 8%. I přes globální ekonomický proces v roce 2009 Vietnam zaznamenal solidní tempo růstu téměř o 5%.

Obchod

02.03.2010 | CJE/10/15

Zrušení aktu, jímž bylo uděleno státní občanství na základě podvodného jednání může vést ke stavu bez státní příslušnosti, a tedy k pozbytí občanství Unie, pokud toto zrušení není v rozporu se zásadou proporcionality

Soudní dvůr dnes potvrdil, že členský stát Evropské unie může při výkonu své pravomoci v oblasti státního občanství odejmout občanu Unie státní občanství nabyté udělením, bylo-li tohoto udělení dosaženo podvodem. To platí i tehdy, je-li důsledkem takového odnětí skutečnost, že dotyčná osoba ztratí z důvodu, že již nemá státní občanství členského státu, občanství Unie. V takovém případě musí nicméně toto rozhodnutí dodržet zásadu proporcionality.

Soudní dvůr tak potvrzuje pravomoc členských států vymezit podmínky nabývání a pozbývání státního občanství, přičemž připomíná, že členské státy musejí při výkonu svých pravomocí dodržovat právo Unie. Zejména je třeba ověřit, zda odnětí státního občanství nabytého udělením, a tudíž i pozbytí práv, kterým se těší všichni občané Unie a mezi něž patří právo dovolávat se zákazu jakékoliv diskriminace na základě státní příslušnosti, je odůvodněno vzhledem k závažnosti protiprávního jednání dotyčného, době, která uplynula mezi rozhodnutím o udělení státního občanství a rozhodnutím o jeho odnětí, jakož i možnosti dotyčného získat zpět původní státní příslušnost. Bylo-li státní občanství získáno podvodně, neukládá právo Unie členskému státu, aby se zdržel zrušení aktu, jímž bylo uděleno státní občanství pouze z důvodu, že dotyčný nezískal zpět státní příslušnost členského státu svého původu. Vnitrostátnímu soudu nicméně přísluší posoudit, zda s ohledem na všechny relevantní okolnosti vyžaduje dodržení zásady proporcionality, aby dříve, než takové rozhodnutí o zrušení aktu, jímž bylo uděleno státní občanství nabude účinnosti, byla dotyčnému poskytnuta přiměřená lhůta k tomu, aby se mohl pokusit získat zpět státní příslušnost členského státu svého původu.

Svým rozsudkem Soudní dvůr poskytuje odpověď na otázku Bundesverwaltungsgericht (německý spolkový správní soud). Ten musí rozhodovat o případu J. Rottmanna, rakouského státního příslušníka, jenž nabyl občanství tohoto státu narozením a který nabyl německé státní občanství udělením. Spolková země Bavorsko se následně rozhodla zrušit se zpětnou účinností akt, jímž bylo J. Rottmannovi uděleno toto občanství z důvodu, že zatajil, že proti němu bylo v Rakousku vedeno vyšetřování, a že v důsledku toho nabyl německé státní občanství podvodem. Podle rakouské vlády byla účinkem nabytí německého státního občanství udělením skutečnost, že J. Rottmann pozbyl rakouské státní občanství, a účinkem zrušení aktu, jímž bylo uděleno toto německé občanství, není to, že by automaticky znovu získal rakouskou státní příslušnost.

UPOZORNĚNÍ: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce umožňuje soudům členských států, aby v rámci sporu, který projednávají, položily Soudnímu dvoru otázky týkající se výkladu práva Unie nebo platnosti aktu Unie. Soudní dvůr nerozhoduje ve sporu před vnitrostátním soudem. Vnitrostátní soud musí věc rozhodnout v souladu s rozhodnutím Soudního dvora. Toto rozhodnutí je stejně tak závazné pro ostatní vnitrostátní soudy, které případně budou projednávat totožný problém.

Právo

02.03.2010 | CJE/10/17

Tribunál zamítá žalobu, kterou byla napadena platnost směrnice o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, podanou společností Arcelor

Žaloba na neplatnost se zamítá jako nepřípustná a návrh na náhradu škody jako neopodstatněný.

Směrnice o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství¹ byla přijata s cílem podpořit snižování emisí skleníkových plynů, zvláště pak oxidu uhličitého. Tato směrnice vychází z povinností, které vyplývají pro Společenství z Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a z Kjótského protokolu.

Směrnice stanoví, že v rámci systému pro obchodování s povolenkami musí provozovatelé zařízení uvedených v příloze pokrýt své emise skleníkových plynů povolenkami, které jim přidělily členské státy podle národních alokačních plánů. Pokud se provozovateli podaří snížit své emise, může prodat přebývající povolenky jiným provozovatelům. Provozovatel zařízení, jehož emise jsou nadměrné, může naopak nakoupit potřebné povolenky u provozovatele, který jich má přebytek. Příloha směrnice uvádí druhy zařízení, na která se směrnice vztahuje; mimo jiné jde o některá spalovací zařízení určená k výrobě energie, jakož i výrobě a zpracování železných kovů, jako jsou zařízení na výrobu surového železa nebo oceli.

Společnost Arcelor, která se po svém spojení se společností Mittal v roce 2006 stala nejvýznamnějším světovým výrobcem oceli, podala žalobu u Tribunálu, ve které požadovala jednak zrušení některých článků směrnice, a jednak náhradu škody, která jí vznikla v důsledku přijetí směrnice. Společnost Arcelor tvrdí, že použití těchto ustanovení na zařízení na výrobu surového železa nebo oceli porušuje vícero zásad práva Společenství, především právo na vlastnictví, svobodný výkon hospodářské činnosti, zásadu proporcionality, zásadu rovného zacházení, svobodu usazování a zásadu právní jistoty.

Ve svém dnešním rozsudku Tribunál zamítá žalobu na neplatnost z důvodu její nepřípustnosti.

V tomto ohledu Tribunál připomíná, že právnická osoba, jakou je například obchodní společnost, může podat žalobu proti aktům Společenství, které se jí bezprostředně a osobně dotýkají. Tribunál však konstatuje, že společnost Arcelor není směrnicí osobně ani bezprostředně dotčena. Směrnice se totiž použije obecně a abstraktně na všechny provozovatele uvedené v příloze, včetně provozovatelů z odvětví výroby surového železa nebo oceli, a není způsobilá vymezit faktickou a právní situaci společnosti Arcelor v poměru k ostatním provozovatelům.

Tribunál dále rovněž zamítá návrh společnosti Arcelor na náhradu škody. V této souvislosti má Tribunál za to, že společnost Arcelor neprokázala, že se zákonodárce Společenství přijetím směrnice dopustil dostatečně závažného porušení práva na vlastnictví, svobody vykonávat hospodářskou činnost, zásady proporcionality, zásady rovného zacházení, svobody usazování nebo zásady právní jistoty, které by zakládalo mimosmluvní odpovědnost Společenství.

¹ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, s. 32; Zvl. vyd. 15/07, s. 631).

Tribunál především připomíná, že Soudní dvůr již judikoval², že směrnice neporušuje zásadu rovného zacházení, jelikož rozdílné zacházení způsobené tím, že chemické odvětví a odvětví neželezných kovů jsou z působnosti směrnice vyloučena, je odůvodněno objektivními kritérii.

Tribunál má navíc za to, že směrnice neporušuje zásadu svobody usazování tím, že nezaručuje provozovatelům možnost převést přidělené povolenky na rentabilnější zařízení v jiném členském státě. Směrnice ponechává členským státům dostatečně široký prostor pro uvážení k tomu, aby ji mohly aplikovat v souladu se svobodou usazování. Za těchto podmínek platí, že i když vnitrostátní právní předpisy, které neumožňují volně převádět povolenky mezi zařízeními nacházejícími se v různých členských státech, nejsou v souladu se svobodou usazování, nelze takové omezení vytýkat uvedené směrnici pouze z toho důvodu, že takovou praxi členských států výslovně nezakazuje.

UPOZORNĚNÍ: Proti rozhodnutí Tribunálu lze ve lhůtě dvou měsíců od jeho oznámení podat k Soudnímu dvoru kasační opravný prostředek omezující se jen na právní otázky.

UPOZORNĚNÍ: Cílem žaloby na neplatnost je zrušení aktů orgánů Unie, které jsou v rozporu s právem Unie. Za určitých podmínek mohou členské státy, evropské orgány i jednotlivci podat žalobu na neplatnost k Soudnímu dvoru nebo k Tribunálu. Je-li žaloba opodstatněná, akt bude zrušen. Příslušný orgán je povinen odstranit případnou právní mezeru vzniklou v důsledku zrušení aktu.

Neoficiální dokument pro potřeby sdělovacích prostředků, který Tribunál nezavazuje.

Úplné znění rozsudku se zveřejňuje na internetové stránce CURIA v den vyhlášení.

Kontaktní osoba pro tisk: Balázs Lehoczki (+352) 4303 5499

² Rozsudek Soudního dvora ve věci C-127/07 Arcelor Atlantique et Lorraine (viz TZ 91/08 ).

Právo

02.03.2010 | IP/10/218

Telekomunikace: konzultace o budoucí univerzální službě v digitálním věku

Evropská komise dnes zahájila veřejnou konzultaci o tom, jak nejlépe zajistit, aby základní telekomunikační služby byly dostupné pro všechny občany EU. Stávající pravidla EU o závazcích co do univerzální služby v oblasti telekomunikací pocházejí z roku 2002 a zaručují všem Evropanům přístup k veřejným telefonním sítím a některým službám, jako je například základní přístup na internet. Konzultace, jež byla dnes zahájena, má ukázat, zda je tato pravidla a definice pro univerzální službu třeba aktualizovat pro digitální věk, a zejména zda by se měly rozšířit i na širokopásmový přístup. Reakce spotřebitelů, zástupců odvětví a expertů v oblasti politiky pomohou Komisi rozhodnout, zda má do konce roku 2010 předložit nové legislativní návrhy o závazcích univerzální služby v oblasti telekomunikací. Konzultace potrvá do 7. května 2010.

Komisařka pro digitální agendu Neelie Kroesová prohlásila: „Tato konzultace nám pomůže zjistit, zda máme aktualizovat pravidla, aby všichni občané EU měli přístup k základním komunikačním službám, včetně rychlého internetu.Trhy a technologie se rychle mění, musíme se tudíž postarat o to, aby nikdo nebyl vyloučen z digitální společnosti.“

Komise prověřuje, zda je nezbytné aktualizovat pravidla, jež byla sestavena před 10 lety a jež zaručují, aby osoby ve venkovských a odlehlých oblastech nebo osoby s nízkými příjmy měly cenově únosný přístup k telefonní síti a na internet. Stávající pravidla zaručují, že se všichni občané EU mohou napojit na veřejnou síť a využívat veřejné telefonní služby k telefonním hovorům, posílání faxů nebo přístupu na internet. Zajišťují také, aby byly k dispozici informační služba o účastnických číslech a účastnické seznamy, veřejné telefonní automaty a v případě zdravotně postižených osob i zvláštní pomoc.

Komise prosí o stanoviska k těmto klíčovým tématickým oblastem:

- Základní koncept univerzální služby:Stávající koncept univerzální služby byl koncipován pro tradiční hlasové telekomunikační služby, je však toto pojetí v dnešním dynamickém digitálním prostředí ještě relevantní? Jak bychom měli zajistit, aby spotřebitelé v odlehlých a venkovských oblastech nebo spotřebitelé s nízkým příjmem měli přístup k základním telekomunikačním službám a mohli je využívat?

- Širokopásmové připojení: Rozsah širokopásmového připojení má klíčový význam pro podporu růstu a zaměstnanosti v Evropě. Přesto 23 % lidí ve venkovských oblastech nemá přístup k pevným širokopásmovým sítím. Měly by zásady univerzální služby pomoci dosáhnout cíle EU „široké pásmo pro všechny“, nebo by byla efektivnější hospodářská soutěž na otevřeném trhu s telekomunikačními službami nebo jiné politické koncepty?

- Národní flexibilita a koordinovaný postup na úrovni EU:Stav vývoje telekomunikačních trhů, dostupnost širokého pásma, využívání širokopásmových služeb spotřebiteli a reakce vlády na takzvanou digitální propast (tj. na propast mezi vrstvami populace s přístupem na internet a k ostatním digitálním technologiím a vrstvami bez tohoto přístupu) se mohou zemi od země značně lišit.Jaká je správná rovnováha mezi koordinovanou reakcí na úrovni EU a potřebou národní flexibility?

- Financování: Jak by se měla univerzální služba v budoucnu financovat? Mělo by odvětví telekomunikací finančně přispívat na zajištění obecného širokopásmového pokrytí, nebo by se na to měly vynaložit veřejné finance, neboť výhody pocítí i ostatní hospodářská odvětví a společnost jako celek?

Komise také dne 30. března 2010 v Bruselu zorganizuje veřejný praktický seminář, aby spolu mohli debatovat spotřebitelé, zástupci odvětví, experti v oblasti politiky a jiné zainteresované strany.Konzultace končí dne 7. května 2010 a Komise oznámí výsledky ve sdělení, na jehož základě případně může ještě do konce roku 2010 předložit legislativní návrhy.

Souvislosti

Pravidla o univerzální službě provázela liberalizaci odvětví telekomunikací koncem devadesátých let; závazky univerzální služby měly působit jako záchranná síť, pokud by trh sám o sobě nezajistil poskytování základních služeb.Cílem bylo zabránit sociálnímu vyloučení zajištěním toho, aby občané ve venkovských a odlehlých oblastech měli cenově únosný přístup k základním a nezbytným telekomunikačním službám.

Stávající pravidla EU (podle směrnice o univerzální službě z roku 2002) ukládají členským státům zajistit, že občané musí mít možnost pevného připojení k veřejné telefonní síti a musí mít přístup k hlasovým a datovým službám této sítě, spolu s funkčním přístupem na internet. Směrnice dále ukládá členským státům zajistit, aby uživatelé měli přístup k informační službě o účastnických číslech a k účastnickým seznamům, veřejným automatům a v případě zdravotně postižených i ke zvláštním službám. Komise směrnici o univerzální službě přezkoumává každé 3 roky (viz IP/08/1397, IP/05/594, IP/06/488).

Konzultaci předcházelo prohlášení Evropské komise o univerzální službě před Evropským parlamentem během jednání o telekomunikačním balíč v roce 2009 (MEMO/09/513) a druhá revize rozsahu univerzální služby v roce 2008 (IP/08/1397, MEMO/08/583).

Odkazy:

Podklady k veřejné konzultaci Komise včetně informace o veřejném slyšení jsou dostupné na adrese:

http://ec.europa.eu/information_society/policy/ecomm/library/public_consult/index_en.htm

Telekomunikace

02.03.2010 | PESC/10/7

Prohlášení vysoké představitelky Catherine Ashtonové jménem Evropské unie týkající se Pobřeží slonoviny

Evropská unie vzala na vědomí pokrok, jehož dosáhly jednotlivé strany při úsilí o překonání nových obtíží v Pobřeží slonoviny. EU oceňuje nepostradatelnou úlohu zprostředkovatele dialogu, který v Pobřeží slonoviny probíhá na vnitrostátní úrovni. Postup prezidenta Compaorého umožnil nalézt východisko ze situace, jež vyvolávala pochybnosti a obavy. EU rovněž vítá úsilí zvláštního zástupce generálního tajemníka Organizace spojených národů Young-Jin Choia přispět ke zklidnění a stabilizaci situace.

Evropská unie doufá, že bude neprodleně obnoven proces přípravy voleb. Pobřeží slonoviny potřebuje vládu a nezávislou volební komisi, které budou schopny jednat účinně a transparentně v zájmu překonání krize. Evropská unie vyzývá politické představitele Pobřeží slonoviny k odpovědnému přístupu v tomto ohledu.

Evropská unie vyzývá k pokračování dialogu a provádění politické dohody z Ouagadougou. Je důležité, aby dohoda byla prováděna na základě konsensu a v klidné a pokojné atmosféře. Evropská unie odsuzuje veškeré akty násilí.

Evropská unie znovu opakuje, že je odhodlána provázet lid Pobřeží slonoviny při rozsáhlém politickém dialogu a jeho úsilí o překonání krize.

K tomuto prohlášení se připojují kandidátské země Turecko, Chorvatsko* a Bývalá jugoslávská republika Makedonie*, země procesu stabilizace a přidružení a potenciální kandidátské země Černá Hora a Srbsko a země ESVO Island a Norsko, členské státy Evropského hospodářského prostoru, jakož i Ukrajina, Moldavská republika, Arménie a Gruzie.

Chorvatsko a Bývalá jugoslávská republika Makedonie jsou nadále součástí procesu stabilizace a přidružení.

Vnější vztahy

03.03.2010 | STAT/10/33

Leden 2010 v porovnání s prosincem 2009; objem maloobchodu poklesl v oblasti € a EU27 o 0,3%. 3.3.

Vydala: Eurostat Press Office

Tim ALLEN

Tel: +352-4301-33 444

eurostat-pressoffice@ec.europa.eu

Další informace k datům:

Anastassios GIANNOPLIDIS

Tel: +352-4301-37 756

anastassios.giannoplidis@ec.europa.eu

Eurostat news releases on the Internet: http://ec.europa.eu/eurostat

Selected Principal European Economic Indicators: http://ec.europa.eu/eurostat/euroindicators

Objem maloobchodu

% změna v porovnání s předchozím měsícem *

	VIII-09	IX-09	X-09	XI-09	XII-09	I-10
EA16
Maloobchod celkem	-0.4	-0.3	0.4	-0.6	0.5	-0.3
Potraviny, nápoje, tabák	0.7	-0.6	0.0	0.0	0.4	-0.1
Nepotravinářské produkty (bez paliva pro auta), v tom:	-0.6	-0.2	0.7	-0.6	0.5	-0.6
Textil, odívání, obuv	-2.6	0.3	2.2	-2.6	2.0	:
Elektrické zboží a nábytek	0.0	0.0	0.7	-0.4	0.9	:
Počítačové zařízení, knihy a ostatní	-0.6	-0.4	0.8	-0.6	0.3	:
Farmaceutické a medicinské zboží	0.4	-0.2	0.4	0.2	-0.4	:
Poštovní zásilky a internet	-3.3	2.7	-0.5	0.3	2.6	:
Palivo pro auta ve specializovaných obchodech	-1.6	-0.1	-2.8	-1.4	-3.0	:
EU27
Maloobchod celkem	-0.4	-0.3	0.5	-0.5	0.2	-0.3
Potraviny, nápoje, tabák	0.3	-0.4	0.0	-0.2	0.3	-0.3
Nepotravinářské produkty (bez paliva pro auta), v tom:	-0.8	-0.1	0.9	-0.5	0.1	-0.4
Textil, odívání, obuv	-2.3	0.2	2.4	-2.6	1.8	:
Elektrické zboží a nábytek	-0.3	0.2	0.7	-0.2	0.2	:
Počítačové zařízení, knihy a ostatní	-0.8	-0.4	0.5	-0.2	0.1	:
Farmaceutické a medicinské zboží	0.2	-0.4	0.5	0.1	-0.9	:
Poštovní zásilky a internet	-1.6	1.7	0.5	1.1	1.9	:
Palivo pro auta ve specializovaných obchodech	-1.0	-1.2	-1.0	-3.2	-2.1	:

	VIII-09	IX-09	X-09	XI-09	XII-09	I-10
EA16	-0.4	-0.3	0.4	-0.6	0.5	-0.3
EU27	-0.4	-0.3	0.5	-0.5	0.2	-0.3
Belgium	-0.7	-0.2	0.8	-0.2	0.7	-0.4
Bulgaria	-1.0	-0.4	-0.8	-1.0	-1.0	0.0
Czech Republic	-0.5	-0.8	1.0	-2.0	1.8	c
Denmark	-0.2	-1.7	0.7	-0.7	0.4	-2.8
Germany	-1.6	0.6	1.0	-1.2	0.9	0.0
Estonia	-1.3	-2.4	0.9	-2.9	0.7	4.3
Ireland	0.0	-1.0	-0.8	-0.5	-0.8	c
Greece	2.6	-2.6	-2.2	0.8	4.8	c
Spain	1.2	-1.0	-1.3	-1.0	0.9	c
France	0.7	-0.7	0.7	-0.6	0.7	0.0
Italy	-0.4	0.1	0.3	-0.3	0.1	:
Cyprus	-0.9	-1.1	0.9	-1.5	0.8	c
Latvia	-2.9	-1.5	-1.5	-2.1	-1.6	4.0
Lithuania	-0.8	-4.9	0.1	-6.1	-3.6	7.1
Luxembourg	-1.2	1.2	2.1	-1.7	:	:
Hungary	-0.7	-0.2	-1.0	-0.8	-0.6	c
Malta	-1.1	0.2	0.2	0.9	-0.1	2.8
Netherlands	-0.7	-0.3	-0.5	-0.1	0.1	c
Austria	-2.2	2.3	0.4	-2.5	2.0	0.3
Poland	-0.7	-1.2	-0.2	0.0	0.5	-1.0
Portugal	-0.5	-2.1	1.1	-0.4	-1.9	5.2
Romania	0.5	-0.8	-0.8	-0.1	-1.8	1.0
Slovenia	0.1	-0.6	1.6	0.2	2.1	1.4
Slovakia	0.4	1.1	-1.7	-0.7	0.9	-0.6
Finland	-0.2	0.4	0.5	0.1	0.2	-0.2
Sweden	-3.2	0.3	1.1	-0.7	0.4	1.1
United Kingdom	-0.1	0.5	0.5	-0.1	-0.9	:

* Sezónně upraveno

: Data nedostupná

c Důvěrné

Objem maloobchodu

% změna celkem v porovnání s týmž měsícem předchozího roku*

	VIII-09	IX-09	X-09	XI-09	XII-09	I-10
EA16
Maloobchod celkem	-2.1	-2.8	-1.0	-2.1	-0.5	-1.3
Potraviny, nápoje, tabák	-0.9	-1.8	-1.1	-1.5	0.1	0.2
Nepotravinářské produkty (bez paliva pro auta), v tom:	-2.4	-3.0	-0.1	-1.5	-0.2	-1.5
Textil, odívání, obuv	-4.0	-4.9	2.5	-3.5	1.9	:
Elektrické zboží a nábytek	-2.7	-2.8	-0.4	-1.3	0.3	:
Počítačové zařízení, knihy a ostatní	-2.0	-2.9	-0.3	-1.8	-0.6	:
Farmaceutické a medicinské zboží	3.0	1.7	3.1	3.4	0.9	:
Poštovní zásilky a internet	-8.1	-3.6	-2.0	-2.6	-1.8	:
Palivo pro auta ve specializovaných obchodech	-1.8	-3.6	-8.7	-11.0	-10.4	:
EU27
Maloobchod celkem	-1.7	-2.2	-0.5	-1.5	-0.5	-1.6
Potraviny, nápoje, tabák	-0.2	-1.0	-0.7	-1.1	0.5	-0.6
Nepotravinářské produkty (bez paliva pro auta), v tom:	-2.1	-2.2	0.5	-0.7	-0.4	-1.5
Textil, odívání, obuv	-1.4	-2.1	4.6	-1.2	2.6	:
Elektrické zboží a nábytek	-3.7	-3.1	-0.5	-0.9	-0.5	:
Počítačové zařízení, knihy a ostatní	-2.9	-3.7	-2.0	-2.1	-1.4	:
Farmaceutické a medicinské zboží	1.2	0.3	1.5	2.2	-1.2	:
Poštovní zásilky a internet	-2.1	0.2	2.5	3.5	2.5	:
Palivo pro auta ve specializovaných obchodech	-3.3	-6.0	-8.0	-11.0	-9.9	:

	VIII-09	IX-09	X-09	XI-09	XII-09	I-10
EA16	-2.1	-2.8	-1.0	-2.1	-0.5	-1.3
EU27	-1.7	-2.2	-0.5	-1.5	-0.5	-1.6
Belgium	-1.8	-5.8	4.5	3.5	1.4	-1.9
Bulgaria	-9.7	-8.3	-8.8	-10.1	-11.0	-8.0
Czech Republic	-0.7	-2.5	-1.6	-3.6	0.0	c
Denmark	-2.0	-5.4	-1.7	-3.7	-0.7	-3.4
Germany	-2.6	-2.6	-0.5	-1.8	-1.8	-0.2
Estonia	-21.0	-21.3	-18.6	-21.2	-16.0	-9.0
Ireland	-3.8	-5.3	-6.6	-5.4	-6.5	c
Greece	-4.5	-8.9	-15.4	-11.0	-0.2	c
Spain	-4.1	-3.4	-3.8	-6.7	-2.6	c
France	0.5	-1.7	1.7	0.1	1.8	-2.6
Italy	-2.1	-1.7	-0.3	-0.8	-0.2	:
Cyprus	-3.1	-6.2	-2.9	-4.8	-2.8	c
Latvia	-29.1	-30.5	-28.6	-30.1	-30.1	-16.0
Lithuania	-19.7	-25.6	-24.7	-27.5	-26.7	-13.6
Luxembourg	3.0	2.0	6.2	4.1	:	:
Hungary	-7.4	-6.7	-7.6	-7.8	-7.4	c
Malta	-8.8	-10.8	-2.2	0.1	1.5	2.6
Netherlands	-4.9	-5.1	-5.1	-4.9	-5.2	c
Austria	1.2	3.4	4.3	-0.2	3.4	2.4
Poland	2.7	0.3	-0.2	1.0	0.6	-3.5
Portugal	-1.8	-1.3	-1.4	-2.2	3.0	0.6
Romania	-12.5	-12.3	-10.2	-8.9	-7.6	-10.3
Slovenia	-13.2	-16.8	-13.0	-13.5	-7.1	-3.3
Slovakia	-9.7	-9.2	-10.3	-9.8	-9.3	-3.0
Finland	-3.9	-2.2	-2.0	1.0	1.3	-1.5
Sweden	-0.9	0.0	2.7	1.3	2.1	3.4
United Kingdom	1.2	1.7	3.2	2.0	0.7	:

* Pracovní dny upraveny

: Data nedostupná

c Důvěrné

Deflovaný obrat maloobchodu celkem sezónně upravený. Základní rok 2005

	01/09	02/09	03/09	04/09	05/09	06/09	07/09	08/09	09/09	10/09	11/09	12/09	01/10
EA16	101.8	100.7	100.8	101.2	100.7	100.9	101.2	100.8	100.4	100.8	100.3	100.7	100.4
EU27	105.3	104.6	104.2	104.7	104.0	104.3	104.5	104.2	103.9	104.3	103.8	104.0	103.7
BE	105.8	105.5	105.9	105.1	105.6	104.5	105.5	104.8	104.6	105.5	105.2	105.9	105.5
BG	133.6	131.8	130.5	129.4	128.2	127.1	126.5	125.3	124.7	123.7	122.4	121.2	121.2
CZ	122.9	121.0	121.0	121.9	120.5	119.4	121.1	120.5	119.5	120.7	118.3	120.4	c
DK	95.5	95.1	96.3	96.8	95.8	97.1	96.3	96.1	94.5	95.2	94.5	94.9	92.2
DE	98.0	97.9	97.9	98.3	97.8	96.8	98.1	96.5	97.1	98.1	96.9	97.8	97.8
EE	111.1	105.6	106.3	105.7	104.1	105.4	101.2	99.8	97.5	98.3	95.5	96.2	100.3
IE	109.5	109.7	108.9	107.8	107.4	108.1	107.6	107.6	106.6	105.7	105.1	104.3	c
EL	101.2	100.3	98.0	99.6	99.3	99.0	100.1	102.8	100.1	97.9	98.6	103.4	c
ES	95.9	95.2	94.5	94.4	93.9	94.9	93.8	95.0	94.0	92.8	91.8	92.6	c
FR	106.9	105.9	106.2	107.7	106.8	107.9	107.1	107.9	107.1	107.9	107.3	108.0	108.0
IT	97.8	97.3	97.2	97.2	97.5	97.0	97.2	96.8	96.9	97.1	96.9	96.9	:
CY	122.4	120.4	119.7	119.7	118.2	118.3	119.2	118.2	116.8	117.8	116.1	117.0	c
LV	104.4	99.9	97.7	96.9	97.6	93.4	92.7	89.9	88.6	87.3	85.4	84.1	87.4
LT	107.3	106.4	103.1	103.5	102.5	101.6	101.2	100.4	95.5	95.6	89.8	86.6	92.7
LU	107.4	103.2	105.1	105.2	104.2	105.6	111.7	110.3	111.7	114.1	112.1	:	:
HU	99.4	98.7	98.0	97.9	97.1	97.3	95.0	94.3	94.1	93.2	92.5	91.9	c
MT	102.8	104.4	104.0	102.0	101.4	99.8	100.7	99.6	99.9	100.1	101.0	100.9	103.7
NL	104.3	104.2	103.8	103.0	102.6	102.0	102.8	102.1	101.8	101.3	101.2	101.2	c
AT	103.1	102.2	103.4	104.7	103.4	103.5	104.9	102.6	105.0	105.4	102.8	104.9	105.2
PL	135.7	134.7	136.5	136.0	135.4	134.2	135.1	134.1	132.5	132.3	132.3	132.9	131.6
PT	102.9	99.6	96.0	99.9	97.3	98.7	102.3	101.8	99.7	100.8	100.4	98.5	103.6
RO	168.3	161.7	161.0	158.7	157.4	152.8	154.0	154.8	153.6	152.3	152.2	149.4	150.9
SI	121.5	107.5	107.0	107.9	106.7	108.8	108.7	108.8	108.2	109.9	110.1	112.4	114.0
SK	114.3	111.9	111.4	112.5	110.6	110.0	111.7	112.2	113.4	111.4	110.7	111.6	111.0
FI	108.6	108.1	107.3	108.1	108.1	108.4	108.4	108.2	108.6	109.1	109.2	109.4	109.2
SE	106.5	107.2	106.9	110.7	109.2	108.9	111.6	108.0	108.3	109.5	108.7	109.1	110.3
UK	111.4	108.9	110.2	110.4	109.5	111.6	111.4	111.4	111.9	112.5	112.5	111.4	:

: Data nedostupná

c Důvěrné

Deflovaný obrat maloobchodu celkem. Pracovní dny upraveny. Základní rok 2005

	01/07	01/08	01/09	02/09	03/09	04/09	05/09	06/09	07/09	08/09	09/09	10/09	11/09	12/09	01/10
EA16	97.2	98.8	96.6	88.4	97.5	99.0	98.9	99.0	103.7	97.8	99.2	104.2	100.1	125.9	95.3
EU27	97.0	99.8	98.6	91.6	100.3	102.5	102.3	102.7	106.7	101.8	102.2	107.2	105.5	130.5	97.0
BE	101.5	103.0	106.3	93.4	108.0	105.7	106.0	102.5	108.3	97.1	102.9	109.2	99.0	126.3	104.3
BG	109.9	119.0	116.7	114.3	120.2	123.8	122.2	124.8	130.4	129.4	130.7	134.7	130.2	140.0	107.4
CZ	97.3	105.1	107.5	103.6	117.1	123.0	122.5	118.7	120.9	119.3	121.2	128.7	125.4	151.8	c
DK	96.5	96.0	90.8	81.9	93.1	96.5	98.3	96.5	97.2	97.7	89.7	94.9	93.5	117.9	87.7
DE	90.4	92.0	90.6	85.9	99.4	99.0	97.0	92.5	96.9	94.0	95.2	101.9	102.0	116.9	90.4
EE	113.9	114.0	99.1	91.3	102.0	102.8	107.4	111.8	107.1	105.2	95.6	100.1	91.7	107.4	90.2
IE	106.9	112.2	103.4	103.0	98.8	103.9	102.3	104.7	110.0	105.0	102.8	103.9	108.1	140.4	c
EL	103.4	111.9	99.7	99.5	91.8	101.4	93.9	95.8	99.8	97.2	96.4	98.6	96.9	128.8	c
ES	109.7	107.8	102.0	83.0	90.9	90.4	93.2	93.1	102.0	90.5	92.0	94.5	88.3	108.2	c
FR	99.3	103.5	102.1	90.2	98.4	103.1	102.3	108.2	108.1	110.3	105.7	113.1	107.9	138.9	99.4
IT	91.8	90.7	88.8	85.9	93.0	93.6	95.6	95.3	103.5	86.5	97.2	100.0	93.2	130.4	:
CY	100.1	108.0	113.2	106.6	110.0	115.5	116.4	117.6	132.5	117.8	116.3	116.9	108.7	149.2	c
LV	122.2	120.5	96.3	87.2	91.7	93.2	100.3	94.4	95.7	94.3	87.8	88.1	81.9	98.7	80.9
LT	105.7	117.2	98.7	93.1	98.1	101.6	104.0	101.0	106.4	106.9	93.6	96.7	87.3	106.2	85.2
LU	100.8	101.4	101.9	89.8	104.8	104.5	102.2	102.7	116.8	101.2	110.5	120.1	113.3	:	:
HU	83.0	81.2	79.3	77.7	91.4	96.0	95.9	99.0	98.9	99.3	96.5	100.3	95.2	117.1	c
MT	103.6	100.9	96.1	93.4	96.4	98.3	102.3	100.1	112.0	102.0	98.5	102.7	98.7	111.8	98.6
NL	98.5	99.6	96.8	91.1	102.4	102.5	105.4	104.5	104.2	100.5	100.2	103.3	100.9	117.9	c
AT	96.1	96.2	97.7	91.4	103.8	105.2	102.1	99.3	104.4	99.3	101.8	108.6	102.5	129.7	100.0
PL	105.0	114.1	122.4	119.7	137.9	138.5	136.2	135.4	137.8	137.4	133.6	136.6	126.4	154.3	118.1
PT	92.3	94.4	93.6	85.7	94.0	94.2	94.6	94.5	106.4	106.3	100.5	100.6	99.9	129.5	94.2
RO	105.5	137.5	136.4	132.9	149.9	153.3	154.5	150.5	160.3	167.3	161.2	165.7	161.3	176.3	122.4
SI	91.4	103.1	105.5	95.3	110.5	111.0	108.3	109.3	111.7	106.2	109.7	114.5	103.6	125.2	102.0
SK	93.3	105.1	98.8	98.2	104.8	107.8	110.2	110.2	114.5	115.2	115.2	117.7	116.1	133.6	95.9
FI	96.0	99.2	98.1	90.8	98.7	108.1	109.7	113.1	117.2	109.6	105.6	110.3	105.7	136.0	96.6
SE	91.6	94.2	94.4	89.8	100.4	110.9	112.1	114.1	115.5	112.9	107.3	108.2	105.7	134.0	97.6
UK	95.4	101.1	102.9	99.4	103.6	107.2	106.5	108.7	110.6	107.4	106.6	112.6	122.4	144.3	:

: Data nedostupná

c Důvěrné

Obchod

03.03.2010 | SPEECH/10/60

José Manuel Durão Barroso, President of the European Commission: Opening remarks of President Barroso at the Press Conference on Europe 2020. Brussels, 3 March 2010

Good afternoon ladies and gentlemen,

I would like to present the Europe 2020 proposal that the European Commission has just approved and that will be available to all of you and all the European public.

Europe 2020 is about what we need to do today and tomorrow to get Europe back on track. It sets out what we have to do now for the next 10 years not what we should do in 10 years time. But precisely to achieve results in ten years time we should start now. There is a real sense of urgency in this economic strategy that we are presenting today. This is a strategy about more jobs and better lives.

The current economic crisis is worse than anyone ever imagined. Economic realities are moving faster than political realities, as we have seen with the global impact of the financial crisis. We need to accept that the increased economic interdependence demands a more determined and coherent response at the political level. That clearly makes the case for a stronger economic governance in the European Union.

Over the last twelve months, a huge amount of the growth and employment generated by the European economy over the last decade has simply been wiped away. That is why we spent much of 2009 avoiding a complete meltdown of the financial and economic systems.

Now we need to continue to climb out of this situation. It will be tough for some time yet. But we will get there. We will not rest until this has been achieved.

This is why we are dealing with bad banks, we are correcting the financial markets and we are protecting the eurozone.

The debate over the response to Greece’s budget deficit and the need to rebalance demand across the EU is an extreme reminder that the divergences between member states have a direct impact on everyone else. We are more inter-dependent than ever before. The case is stronger than ever for the need for this increased coordination at the European level. Not only because of the demands coming from globalization and the need to keep European competitive position but also because of the the recent crisis, we have experienced that it has direct impact on different member states.

The crisis has also exposed fundamental weaknesses and unsustainable trends that we cannot ignore any longer.

Our analysis is that before the crisis, we were already falling behind. That "business as usual" is not an option. And that we need a coherent, comprehensive EU approach to stand any chance of realising our ambitions. Effectively, we need a crisis response today and a reform agenda for the next ten years.

The bottom line is that Europe has a growth deficit which is putting our future at risk. We need to restore Europe's growth potential to make us once again fully competitive on the global stage. For this we need to invest in structural change and structural growth.

But not just any kind of growth. We need to invest in smart, sustainable and inclusive growth.

We need to concentrate our efforts on the most important levers if we are to succeed – if we spread our efforts and our money too thinly we will not get the results we want. We have one chance to get this right.

I believe that around the priority of growth we must focus on three mutually reinforcing priorities:

Smart growth by developing an economy based on knowledge and innovation. Put simply, it is about "re-booting" the internal market for the 21st century.

Sustainable growth by promoting a resource-efficient and competitive economy. We may have limited oil and gas but we do not have limited ideas

Inclusive growth by fostering a high-employment economy delivering social and territorial cohesion. Above all we need to invest in our people so they can invest in Europe.

To reach these priorities we need measurable and representative targets. And that is what we set out today:

75 % of the population aged 20-64 should be employed.

3% of the EU's GDP should be invested in Research & Development.

The "20/20/20" climate/energy targets should be met and reduction of 30% should be reached if conditions are right.

The share of early school leavers should be under 10% and at least 40% of the younger generation should have a tertiary degree –usually called high education degree

20 million less people should be at risk of poverty.

We have these concrete targets: on employment, on R+D, on climate and energy, on education and on fight against poverty. o deliver on these targets we have defined seven flagship initiatives to catalyse progress under each priority theme:

"Innovation Union" to improve framework conditions and access to finance for research and innovation so as to ensure that innovative ideas can be turned into products and services that create growth and jobs.

"Youth on the move" to enhance the performance of education systems and to facilitate the entry of young people to the labour market.

"A digital agenda for Europe" to speed up the roll-out of high-speed internet and reap the benefits of a digital single market for households and firms.

"Resource efficient Europe" to help decouple economic growth from the use of resources, increase the use of renewable energy sources, modernise our transport sector and promote energy efficiency.

"An industrial policy for the globalisation era" to improve the business environment, notably for SMEs, and to support the development of a strong and sustainable industrial base able to compete globally.

"An agenda for new skills and jobs" to modernise labour markets and empower people by developing their skills throughout the lifecycle with a view to increase labour participation and better match labour supply and demand, including through labour mobility;

"The European platform against poverty". It is not acceptable in the modern age that nearly 80 million people in Europe live under the poverty line. People experiencing poverty and social exclusion are enabled to live in dignity and take an active part in society.

The purpose of this overall strategy will be to strengthen the internal market by removing bottlenecks, especially in the services sector and making sure that competition policy is correctly applied.

There are some things in our strategy that you will have heard before. We make no apology for that. They would not be here if they had been done properly in the last ten years. To give some examples: it is not acceptable that because we do not have a Community patent, European companies face translation costs of around 3.000€ on each patent. It is thirteen times more expensive in the EU than in the US and eleven times more expensive than in Japan.

The difference this time is that the EU appears ready for stronger economic governance. Europe 2020 will rely on two pillars: the thematic approach outlined above, combining priorities and headline targets; and country reporting, helping Member States to develop their strategies to return to sustainable growth and public finances.

Integrated guidelines will be adopted at EU level to cover the scope of EU priorities and targets. The Commission will address country-specific recommendations to Member States. We will also issue policy warnings in case of inadequate response. And our reporting of Europe 2020 will be done simultaneously with our evaluation of the Stability and Growth Pact, while keeping the instruments separate and maintaining the integrity of the Pact. Last time we had one hand tied behind our backs. This time we must grip the problem with both hands.

The European Council must have full ownership if we want governments to deliver.

The Commission proposes that the European Council endorses - in March - the overall approach of the strategy and the choice of EU headline targets, and approves - in June - the detailed parameters of the strategy, including the integrated guidelines and national targets.

There are plenty of people who have argued that the economic crisis puts in question our whole system. I believe it does the reverse. We need the openness of the single market in more areas, more competition and better trade opportunities. Closing our eyes to the world will not make it go away.

We should keep to the fundamentals of what has been the very important acquis of European integration. But there is something that we have to do more and it was not there before: it is coordination, common governance with coherence, with persistence and with continuity. Only then we can have a clear strategy, working together, European institutions and members states, and of course the European society and the European citizens as a whole.

I am confident we will succeed. Now we need to make it happen.

Thank you.

03.03.2010 | IP/10/228

EU k zahájení bilaterálních jednání o obchodu se Singapůrem. 3.3.

Na schůzce komisaře pro obchod (Karel De Gucht) a ministra zahraničního obchodu a průmyslu Singapůru Lim Hng Kiang se setkali k oficiálnímu zahájení dohody o volném obchodu (free trade agreement - FTA) mezi EU a Singapůrem. První kolo proběhne v Singapůru 8.-12.3.2010.

Vysocí představitelé vyjádřili vůli pokračovat ve spolupráci s WTO, zejména pokročit s kolem DOHA.

Obě strany mají těsné ekonomické vazby - EU je největším obchodním partnerem Singapůru - přes 55 mld. € v roce 2008. Naopak Singapůr je 15. největším partnerem EU a největším parnerem ze zemí ASEAN. Obě strany mají vzájemné investiční vazby. V průběhu let obě strany investovaly po 100 mld. € do ekonomik partnerů.

Obchod

03.03.2010 | IP/10/225

Evropa 2020: Komise navrhuje novou evropskou hospodářskou strategii

Evropská komise dnes zahájila strategii Evropa 2020, jež má dostat hospodářství EU z krize a připravit jej na další desetiletí. Komise jmenuje tři klíčové hybné síly růstu, k nimž by se prostřednictvím konkrétních opatření na úrovni EU a členských států mělo přistoupit: inteligentní růst (podpora znalostí, inovací, vzdělávání a digitální společnosti), udržitelný růst (produkce méně náročná na zdroje a podpora konkurenceschopnosti EU) a růst podporující začleňování (zvýšení účasti na trhu práce, získávání dovedností a boj proti chudobě). Je třeba, aby se o hospodářský růst a tvorbu pracovních míst přičinili všichni aktéři v Evropě a aby byla přijata odpovědnost na nejvyšší politické úrovni. Stanoveno bylo pět cílů, jež definují, kde by se EU měla nacházet v roce 2020, a jež budou sloužit k posuzování pokroku.

Předseda Barosso prohlásil: „Evropa 2020 pojednává o tom, co musíme učinit dnes a zítra, aby se hospodářství EU opět dostalo na správnou cestu. Krize odhalila zásadní problémy a neudržitelné tendence, které už nelze dále opomíjet. Evropa trpí růstovým deficitem, jenž ohrožuje naši budoucnost. Je třeba, abychom rázně řešili naše slabá místa a těžili z mnoha našich předností. Musíme vybudovat nový ekonomický model založený na znalostech, nízkouhlíkovém hospodářství a vysoké zaměstnanosti. O toto vše se musí přičinit všichni aktéři v Evropě.“

Evropa si v prvé řadě musí vzít ponaučení ze světové hospodářské a finanční krize. Naše ekonomiky jsou neoddělitelně propojeny. Žádný členský stát, jenž jedná jen sám za sebe, nemůže účinně čelit globálním výzvám. Vzájemná spolupráce nás posiluje, a proto úspěšné překonání krize závisí na úzké koordinaci hospodářské politiky. Selhání v tomto bodě by mohlo vést ke „ztracenému desetiletí“ relativního poklesu, trvale poškozených možností růstu a vysoké strukturální nezaměstnanosti.

Strategie Evropa 2020 proto přináší vizi pro evropské sociálně-tržní hospodářství na příští desetiletí, jež spočívá ve třech propojených a vzájemně se posilujících prioritních oblastech. Jsou to inteligentní růst rozvíjející ekonomiku založenou na znalostech a inovacích, udržitelný růst podporující nízkouhlíkové, konkurenceschopné a na zdroje méně náročné hospodářství a růst podporující začlenění, tj. růst podporující ekonomiku s vysokou zaměstnaností a se sociální a územní soudržností.

Hodnocení pokroku v těchto oblastech bude vycházet z pěti reprezentativních hlavních cílů stanovených na úrovni EU, které by měly členské státy při zohlednění své konkrétní výchozí situace převést do podoby cílů vnitrostátních:

- 75 % obyvatelstva ve věku od 20 do 64 let by mělo být zaměstnáno,

- 3 % HDP Evropské unie by měla být investována do výzkumu a vývoje,

- v oblasti klimatu a energie by mělo být dosaženo takzvaných cílů „20-20-20“,

- podíl dětí, které předčasně ukončí školní docházku, by měl být pod hranicí 10 % a nejméně 40 % mladší generace by mělo mít vysokoškolské vzdělání,

- počet osob ohrožených chudobou by měl klesnout o 20 milionů.

Ke splnění těchto cílů navrhuje Komise program Evropa 2020 obsahující řadu stěžejních iniciativ. Jejich provedení je společnou prioritou s tím, že opatření budou muset být přijímána na všech úrovních: na úrovni organizací EU, členských států, místních a regionálních orgánů.

- Inovace v Unii – přeorientování politiky výzkumu, vývoje a inovací na zásadní výzvy a sbližování vědy a trhu s cílem proměnit invence v produkty. Například díky patentu Společenství by mohly podniky každoročně ušetřit 289 milionů EUR.

- Mládež v pohybu – lepší kvalita a mezinárodní atraktivita evropského systému vysokoškolského vzdělávání, a to prostřednictvím podpory mobility studentů a mladých odborníků. Konkrétně by měl být v celé EU usnadněn přístup k volným místům ve všech členských státech, dále by měla být řádně uznávána odborná kvalifikace a praxe.

- Digitální program pro Evropu – zajištění udržitelného hospodářského a sociálního přínosu jednotného digitálního trhu, založeného na superrychlém internetu. Do roku 2013 by měli mít přístup k vysokorychlostnímu internetu všichni Evropané.

- Evropa méně náročná na zdroje – posun směrem k nízkouhlíkovému hospodářství a hospodářství méně náročnému na zdroje. V oblasti výroby a spotřeby elektrické energie a energetické účinnosti by se Evropa měla držet cílů pro rok 2020. Výsledkem by do roku 2020 mohlo být snížení výdajů na dovoz ropy a zemního plynu o 60 miliard EUR.

- Průmyslová politika pro ekologický růst – opatření s cílem udržet po skončení krize konkurenceschopnost průmyslové základny EU ve světě, podpora podnikání a rozvoj nových dovedností. Díky tomu by došlo k vytvoření milionů nových pracovních míst.

- Program pro nové dovednosti a pracovní místa – vytvoření podmínek pro modernizaci pracovních trhů s cílem zvýšit zaměstnanost a zajistit udržitelnost sociálních modelů EU v době, kdy silné populační ročníky budou odcházet do důchodu.

- Evropská platforma pro boj proti chudobě – zajištění hospodářské, sociální a územní soudržnosti, a to poskytováním podpory chudým a sociálně vyloučeným osobám, kterým bude umožněno aktivně se zapojit do společnosti.

S ohledem na ambice Evropy 2020 se vedoucí role a odpovědnost musí posunout na novou úroveň. Komise vyzývá hlavy států a předsedy vlád, aby se k této nové strategii přihlásili a schválili ji na jarním zasedání Evropské rady. Dojde rovněž k rozšíření úlohy Evropského parlamentu.

Převedení závazků do konkrétních a účinných opatření bude zajištěno upevněním metod řízení. Komise bude sledovat dosažené pokroky. V zájmu větší soudržnosti bude podávání zpráv a hodnocení v rámci strategie Evropa 2020 i Paktu o stabilitě a růstu probíhat současně, což oběma strategiím umožní sledovat podobné reformní cíle a zůstat přitom samostatnými nástroji.

Further information : http://ec.europa.eu/eu2020/index_en.htm

03.03.2010 | IP/10/266

EU PILOT pro rychlejší odpovědi na stížnosti občanů a podniků

Evropská komise dnes představila první hodnotící zprávu o fungování metody, jež byla nazvána EU Pilot a jejímž účelem je zesílit podporu, které se občanům a podnikům dostává v souvislosti s uplatňováním práva EU. Zpráva popisuje, jakým způsobem se prohlubuje spolupráce mezi Komisí a patnácti členskými státy tak, aby se snížil počet formálních řízení pro porušení předpisů a výsledky byly rychleji dostupné firmám a občanům.

Předseda Barroso v této souvislosti uvedl: „Zajistit, aby členské státy správně uplatňovaly právo EU, je pro hladké fungování Evropské unie zcela zásadní.Systém EU Pilot byl vytvořen proto, aby se problémy občanů a podniků řešily co nejrychleji, nejjednodušeji a nejúčinněji.Protože se projekt již osvědčil a přinesl jednoznačně pozitivní výsledky, navrhuji, aby se jeho využívání rozšířilo na všechny členské státy“.

Hlavní body zprávy

Komise vyvodila z prvních dvaceti dvou měsíců, během nichž byl systém EU Pilot v provozu, řadu závěrů, jež by se daly shrnout do čtyř následujících bodů:

Účinnost – Komise podle zavedené praxe kontaktuje orgány členských států, aby je požádala o určité informace nebo je pověřila řešením problémů či nápravou protiprávního jednání. Lze tak urychlit dosažení výsledků v situacích, kdy řízení pro porušení předpisů není třeba, nebo je ho zapotřebí až později. Projekt začíná být pro spolupráci mezi Komisí a zapojenými členskými státy přínosem, neboť členské státy v jeho rámci na většinu případů reagují v desetidenní lhůtě a 85 % jejich odpovědí je Komisí shledáno jako přijatelné. Evropská komise se zabývá obsahem každé složky a v případě potřeby pak zahajuje řízení pro porušení předpisů. Do února 2010 postoupilo do fáze formálního řízení čtyřicet případů.

Spolupráce – Významným přínosem projektu EU Pilot bylo vytvoření aktivní sítě kontaktních míst. Zpřehlednilo se tak vyřizování dotazů a stížností a zlepšila se potažmo i koordinace a spolupráce mezi Komisí a členskými státy. Komise velmi oceňuje konstruktivní a pozitivní vstupy, které do projektu vkládají zúčastněné členské státy.

Další zlepšování – Hodnocení nasvědčuje tomu, že fungování systému lze v rámci zrychlení a zdokonalení výsledků stále posilovat. Komise a zúčastněné členské státy proto hodlají dále zlepšovat pracovní metody a postup pro řešení jednotlivých případů.

Rozšíření – Komise má v úmyslu přizvat k účasti na projektu i ty členské státy, jež do něho nejsou doposud zapojeny, a rozšířit tak uplatňování a dopad systému a podpořit i jeho další vývoj.

Zprávu doprovází pracovní dokument útvarů Komise, který obsahuje údaje o fungování systému do února 2010.

Několik konkrétních příkladů toho, jak projekt EU Pilot pomohl občanům a firmám, lze nalézt v dokumentu MEMO/10/60.

Souvislosti

Evropská komise se každý rok zabývá mnoha případy možného porušení práva EU. V roce 2008 jich otevřela celkem 1 627 (1 407 z nich se zakládalo na stížnostech nebo šlo o případy řešené z vlastní iniciativy a na zbylých 220 složkách se pak pracovalo v rámci prvního roku projektu EU Pilot.)

Myšlenka spustit systém EU Pilot byla navržena ve sdělení Komise z roku 2007 nazvaném „Evropa přinášející výsledky“ (KOM(2007)502). Ve sdělení se uvádí, že projekt EU Pilot je zaměřen na řešení dotazů či stížností, které předkládají občané či podniky a které se týkají správného uplatňování práva Evropské unie. Systému se používá tehdy, když se od členských států požaduje objasnění určitého skutkového či právního stavu. Vysvětlení nebo řešení, včetně opatření k nápravě jednání proti právu EU, pak má být členskými státy poskytnuto v krátkém časovém horizontu. Útvary Komise přezkoumávají veškeré odpovědi členských států a v případě potřeby mohou podnikat další kroky k prosazování práva EU.

Systém EU Pilot je v provozu od dubna 2008 a projektu se dobrovolně účastní patnáct členských států: Česká republika, Dánsko, Finsko, Irsko, Itálie, Litva, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko a Švédsko. Do února 2010 se za celkových 22 měsíců provozu řešilo v rámci projektu EU Pilot 723 případů. Další hodnocení projektu je plánováno na rok 2011.

Další informace:

http://ec.europa.eu/community_law/infringements/application_monitoring_en.htm

04.03.2010 | IP/10/229

Žádná výstupní strategie bez efektivních sociálních politik - nová zpráva. 4.3.

Podle nové zprávy k sociální situaci jsou systémy prosperity a specifické krátkodobé politiky životně důležité pro omezení sociálního a ekonomického vlivu krize (2010 'Joint Report on Social Protection and Social Inclusion' a budou předmětem k dalším diskusím na Radě ministrů sociálních věcí 8.-9.3. a pak na summitu 22.-26.3.

Letošní společná zpráva soustřeďuje úsilí na oblasti:

- krize a společné monitorování jejího sociálního vlivu – zdůrazňuje se přidaná hodnota EU ve společném vzdělávání, výměně dobrých zkušeností a koordinaci aktivit prostřednictvím otevřené metody koordinace sociální ochrany a sociálního začleňování (Open Method of Coordination on Social Protection and Social Inclusion -Social OMC). Ta se má podle vize Evropa 2020 posílit.

Je nezbytné provádět pravidelné a systematiké hodnocení příspěvku k hospodářské a zaměstnanecké strategii k sociálnímu pokroku. ("European Platform against Poverty" v rámci Evropa 2020. Sociální OMC by se posílilo a integrovalo do platformy.

Politická intervence a evropské systémy prosperity se ukázaly být nástrojem hospodářského a sociálního vlivu v době krize. Úplné náklady lidí z krize nejsou dosud známé.

Obnova bude potřebovat čas. Velkými význami bude zvrátit nezaměstnanost, která může dosáhnout 10.3% pro EU jako celek v roce 2010 a vyhnutí se dlouhodobému vylučování.

Krize osvětlila velkou diverzitu v EU. Několik zemí nemá finanční prostředky k naplnění narůstajících požadavků na veřejné intervence. Některé mají mezery v bezpečnostních sítích.

Současně se zvýšil tlak na veřejné finance – sociální výdaje podle očekávání narostou z 28% HDP v roce 2008 na 31% v roce 2011 – je to výzva pro efektivnější a účinnější sociální začleňování a sociální ochranu v souladu se zásadami přístupu pro všechny, přiměřenosti a trvalé udržitelnosti.

Krize zhoršila chudobu a vylučování, včetně chudoby dětí. Mnoho zemí zvýšilo tlak na systemy posledního útočiště. Je nuto jednat k omezení tohoto vlivu.

Vyvážené strategie aktivního začleňování má klíčovou roli při navrhování strategií východisek. Kombinací přiměřené podpory příjmů, přístupu k trhu práce a kvalitě služeb pomůže boji s chudobou, začlení do práce vice lidí a zefektivnění sociálních výdajů.

Vylučování z bydlení a přístupu k zdravotní péči vzbuzuje obavy. Zdraví je oblastí, kde znovu promyšlení priorit a zvýšení efektivnosti může vest k podstatným úsporám.

Penze nabídly dobrou ochranu současným penzistům, krize má ale pravděpodobně vliv na všechny penzijní systémy a může zhoršit demografickou výzvu. S narůstající rolí pensijních fondů je zapotřebí lepší vyváženost úspory na penze mezi bezpečím, přiměřeností a návratností.

Společná zpráva je doprovázena pracovním dokumentem služeb Komise s podrobnějším tématickým výčtem výzev a politických reakcí.

Další informace:

2010 Joint Report on Social Protection and Social Inclusion, and its supporting documents: http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=757&langId=en

Sociální politika

04.03.2010 | SPEECH/10/64

Komisař pro energii Günther OETTINGER: Prohlášení k programu konjuktury - 2. finanční rozhodnutí na podporu spojovacích vedení elektřiny a plynu. 4.3.

Komise dnes uvolnila celkem 2,3 mld. € na projekty zásobování plynem a elektřinou. Celkem jde o 43 projektů. S prosincovým rozhodnutím o jímání a ukládání CO2 a projekty větrných elektráren mimo pobřeží jde o cca 4 mld. €.

Hospodářství Evropy a životní úroveň závisejí také na dostatku energie, s bezpečným napájením a přívodem. Energetická krize se opakuje. Problém je, že investice do vedení jsou v současné době pro soukromý sektor příliš rizikové.

V nejbližších 3 – 5 létech budou zapotřebí až 22 mld. €. Zvláštní pozornost je zapotřebí věnovat novým členským státům - např. baltským.

Vedle zvýšení bezpečí zásobování konjukturí balíček přispěje take k dalšímu významnému cíli - dosáhnout plně integorvaného vnitřního trh plynu a elektřiny.

Energie

04.03.2010 | STAT/10/34

1. odhad za 4.Q 2009: HDP oblasti euro a EU27 vzrostl o 0.1% - resp. -2.1% a -2.3% v porovnání se 4.Q 2008. 4.3.

Podrobnosti jsou v tabulkách

Zahrnuty jsou neziskové instituce obsluhující domácnosti (NPISH - Non-profit institutions serving households).

Vydala:

Eurostat Press Office

Tim ALLEN

Tel: +352-4301 33 444

eurostat-pressoffice@ec.europa.eu

Další informace k datům:

Jukka JALAVA

Tomas DUCHON

Tel: +352-4301-38 435

+352-4301-32 383

estat-gdp-query@ec.europa.eu

Eurostat news releases on the Internet: http://ec.europa.eu/eurostat

Selected Principal European Economic Indicators: http://ec.europa.eu/eurostat/euroindicators

Q tempa růstu objemu HDP (na základě sezónně upravených dat*)

		% změna v porovnání s předchozím Q				% změna v porovnání s týmž Q předchozího roku
	2009					2009
		Q1	Q2	Q3	Q4	Q1	Q2	Q3	Q4
EA16		-2.5	-0.1	0.4	0.1	-5.1	-4.9	-4.1	-2.1
EU27		-2.5	-0.2	0.3	0.1	-5.0	-5.0	-4.3	-2.3
Member States
Belgium		-1.7	-0.1	0.7	0.3	-3.7	-4.2	-3.2	-0.8
Bulgaria**		:	:	:	:	-3.5	-4.9	-5.4	-6.2
Czech Republic		-4.4	0.2	0.8	-0.6	-4.2	-4.7	-4.1	-4.2

Denmark		-2.0	-1.8	0.3	0.2	-4.1	-7.1	-5.7	-3.3
Germany		-3.5	0.4	0.7	0.0	-6.7	-5.8	-4.8	-2.4
Estonia**		-6.0	-3.4	-3.0	2.6	-15.0	-16.1	-15.6	-9.4

Ireland		-2.1	-0.6	0.3	:	-9.0	-7.8	-7.6	:
Greece		-1.0	-0.3	-0.5	-0.8	-1.0	-1.9	-2.5	-2.6
Spain		-1.7	-1.0	-0.3	-0.1	-3.3	-4.2	-4.0	-3.1

France		-1.4	0.3	0.2	0.6	-3.5	-2.7	-2.3	-0.3
Italy		-2.7	-0.5	0.6	-0.2	-6.0	-5.9	-4.6	-2.8
Cyprus		-0.7	-1.0	-0.8	-0.3	0.4	-1.4	-2.3	-2.7

Latvia		-11.4	-0.2	-4.0	-3.2	-18.7	-17.3	-19.3	-17.9
Lithuania		-13.7	-1.0	1.0	0.5	-15.3	-16.6	-14.7	-13.2
Luxembourg		-0.9	-2.7	4.2	:	-6.3	-7.3	-2.6	:

Hungary		-2.3	-1.4	-1.2	-0.4	-5.6	-6.8	-7.1	-5.3
Malta		-0.8	-0.7	0.4	:	-1.2	-2.9	-2.1	:
Netherlands**		-2.3	-1.1	0.5	0.3	-4.5	-5.5	-3.7	-2.2

Austria		-2.2	-0.5	0.5	0.4	-3.8	-4.5	-3.4	-1.8
Poland		0.3	0.7	0.6	1.2	1.5	1.5	1.3	2.8
Portugal		-2.0	0.6	0.6	0.0	-3.9	-3.5	-2.5	-0.8

Romania		-4.1	-1.5	0.1	-1.5	-5.2	-8.0	-7.6	-6.9
Slovenia		-6.8	0.3	0.6	0.1	-8.7	-9.0	-8.7	-5.8
Slovakia**		-8.1	1.2	1.6	2.0	-5.7	-5.5	-4.9	-2.7

Finland		-5.2	-0.3	0.3	0.0	-8.0	-9.0	-8.8	-5.1
Sweden		-0.9	0.0	-0.1	-0.6	-6.1	-5.8	-5.4	-1.5
United Kingdom		-2.6	-0.6	-0.3	0.3	-5.4	-5.9	-5.3	-3.3
EFTA countries
Iceland		-5.1	-0.4	-5.7	:	-6.3	-0.7	-8.0	:
Norway		-0.7	-1.2	0.5	0.1	-0.9	-2.4	-1.2	-1.2
Switzerland		-1.0	-0.1	0.5	0.7	-2.0	-2.4	-1.4	0.0
Main economic partners
United States		-1.6	-0.2	0.6	1.4	-3.3	-3.8	-2.6	0.1
Japan		-3.2	1.3	0.0	1.1	-8.4	-5.9	-4.9	-0.9

: Data not available

* The seasonal adjustment includes a working-day correction for the following Member States: Belgium, the Czech Republic, Germany, Estonia, Spain, France, Italy, Cyprus, Latvia, Lithuania, Hungary, Malta, the Netherlands, Austria, Poland, Slovenia, Finland, Sweden and the United Kingdom.

** Percentage change compared to the same quarter of the previous year calculated from non-seasonally adjusted data

Hospodářství

04.03.2010 | CJE/10/22

Generální advokátka Sharpston má za to, že směrnice 2004/83 poskytuje možnost automatického přiznání postavení uprchlíka osobám, kterým v důsledku vnějších objektivních okolností přestala být poskytována ochrana nebo podpora od jiných orgánů OSN než

Toto přiznání postavení uprchlíka vyplývá z povinností v oblasti mezinárodní ochrany zakotvených v Ženevské úmluvě o právním postavení uprchlíků z roku 1951.

Ženevská úmluva z roku 1951¹ definuje, s kým a za jakých okolností má být nakládáno jako s uprchlíkem a jak o něj má být pečováno. Všechny členské státy EU podepsaly uvedenou úmluvu a jejich povinnosti jsou na úrovni EU promítnuty do kvalifikační směrnice². Podle čl. 1 části A uvedené úmluvy se má pojem „uprchlík“ vztahovat na kteroukoli osobu, která má oprávněné obavy před pronásledováním, odmítá ochranu své vlasti nebo osobu bez státní příslušnosti, která se nachází mimo zemi svého dosavadního pobytu a vzhledem ke shora uvedeným obavám se tam nechce nebo nemůže vrátit.“

Článek 1 části D úmluvy z roku 1951 stanoví, že tato úmluva se nevztahuje na osoby, kterým je poskytována ochrana nebo podpora od jiných orgánů nebo odborných organizací OSN než vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, jako je například Agentura OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků v zemích Blízkého východu³. Pokud však taková ochrana nebo podpora přestala být z nějakého důvodu poskytována, aniž by bylo s konečnou platností určeno postavení takových osob, měly by být tyto osoby automaticky oprávněny požívat výhod zakotvených v uvedené úmluvě. Článek 12 odst. 1 písm. a) kvalifikační směrnice přebírá ustanovení čl. 1 části D a zasazuje je do kontextu evropského práva.

Nawras Bolbol, osoba bez státní příslušnosti z Palestiny, přicestovala v roce 2007 společně se svým manželem na základě uděleného víza z pásma Gazy do Maďarska. U maďarských imigračních orgánů podala žádost o přiznání postavení uprchlíka, neboť se nechtěla vrátit do pásma Gazy, které považuje s ohledem na konflikt mezi organizacemi Fatah a Hamás za nebezpečné. Nawras Bolbol sice nebyla registrována u agentury UNRWA, když žila v pásmu Gazy, dovolává se však toho, že je oprávněna využívat ochrany a podpory poskytované touto agenturou na základě příbuzenského svazku. Uvádí, že jako palestinská občanka nacházející se nyní mimo oblast působení agentury UNRWA by měla být automaticky uznána za uprchlíka.

¹Ženevská úmluva ze dne 28. července 1951 o právním postavení uprchlíků.

² Směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany (Úř. věst. L 304, 30.9.2004, s. 2)

³ OSN založila Agenturu OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků v zemích Blízkého východu (UNRWA) za účelem poskytování podpory a ochrany vyhoštěným palestinským občanům v Libanonu, Sýrii, Jordánsku, Západním pobřeží a pásmu Gazy. Služby UNRWA jsou v zásadě k dispozici palestinským občanům žijícím v těchto oblastech, kteří ztratili svůj domov i zdroj obživy v důsledku konfliktu v roce 1948 a kteří jsou registrováni u agentury. Potomci takových osob jsou rovněž oprávněni být zaregistrováni. UNRWA nabízí pomoc také určitým skupinám nezaregistrovaných osob (jako jsou například osoby žijícím v uprchlických táborech). V současnosti je oprávněno využívat služeb UNRWA přibližně 4,6 milionů vyhoštěných Palestinců.

Maďarské imigrační orgány zamítly žádost N. Bolbol s odůvodněním, že nenaplňuje definici pojmu „uprchlík“ stanovenou v čl. 1 části A Ženevské úmluvy z roku 1951 a nemá automatický nárok na to, aby s ní bylo nakládáno jako s uprchlíkem ve smyslu čl. 1 části D.

Nawras Bolbol podala proti tomuto rozhodnutí žalobu u Fővárosi Bíróság (soud v Budapešti), který požádal Soudní dvůr o objasnění okolností, za kterých lze uznat osobu za uprchlíka ve smyslu čl. 1 části D Ženevské úmluvy z roku 1951 a čl. 12 odst. 1 písm. a) kvalifikační směrnice.

Ve svém dnešním stanovisku generální advokátka Eleanor Sharpston nejprve poukazuje na to, že osobami oprávněnými využívat ochrany a podpory poskytované agenturou UNRWA jsou pouze vyhoštění palestinští občané nacházející se v oblasti působení agentury UNRWA. Pokud takové osoby skutečně využívají ochranu a podporu poskytovanou agenturou UNRWA, pak jsou vyloučeny z oblasti působnosti uvedené úmluvy po dobu, kdy je jim tato podpora poskytována.

Generální advokátka zdůrazňuje, že na osoby oprávněné požadovat ochranu poskytovanou agenturou UNRWA, které však ve skutečnosti této možnosti nevyužily, se i nadále vztahuje Ženevská úmluva. S vyhoštěným palestinským občanem, kterému není agenturou UNRWA poskytována podpora, je tedy třeba nakládat jako s každým jiným žadatelem o přiznání postavení uprchlíka a je objektem individuálního posouzení podle kvalifikačních kritérií definovaných v uvedené úmluvě. Nemá však automatický nárok na to, aby s ním bylo nakládáno jako s uprchlíkem.

Generální advokátka Sharpston má dále za to, že vyhoštěný palestinský občan, kterému byla poskytována podpora agenturou UNRWA, ale jemuž z nějakého důvodu přestala být tato podpora poskytována, přestává být vyloučen z oblasti působnosti uvedené úmluvy. V tomto ohledu se domnívá, že pokud dotčená osoba již nemůže využívat podpory poskytované agenturou UNRWA v důsledku vnějších objektivních okolností, které nemohla ovlivnit, má automatické právo na přiznání statusu uprchlíka ve smyslu uvedené úmluvy. Pokud již naopak nemůže využívat podpory poskytované agenturou UNRWA v důsledku svého vlastního jednání, nemůže se dovolávat automatického postavení uprchlíka. Má však právo podat žádost o přiznání statusu uprchlíka, která bude posouzena na základě konkrétního skutkového stavu.

Generální advokátka má za to, že výklad příslušných ustanovení směrnice by měl odrážet výklad příslušných ustanovení úmluvy. To v podstatě znamená, že pokud osoba skutečně využila ochrany nebo podpory poskytované jinými orgány nebo odbornými organizacemi OSN než vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, pak na ni dopadá vyloučení upravené v čl. 12 odst. 1 písm. a) směrnice . Pokud taková osoba přestala využívat, a to nikoli z vlastní vůle, ochrany nebo podpory, kterých využívala předtím, má automaticky nárok na získání postavení uprchlíka ve smyslu směrnice. Osoba, na kterou se nevztahuje čl. 12 odst. 1 písm. a) směrnice, si zachovává nárok na to, aby byl její případ posouzen za účelem přiznání postavení uprchlíka, nebo jí může být poskytnuta podpůrná ochrana ve smyslu generální klauzule směrnice.

Pokud jde o otázku, jak lze prokázat požívání ochrany nebo podpory, generální advokátka odmítá názor, že se lze spokojit se samotným důkazem o registraci u agentury UNRWA. Přestože si uvědomuje, že takový důkaz by představoval nevyvratitelnou domněnku, že žadateli byla skutečně poskytována podpora, připomíná, že agentura UNWRA někdy poskytuje podporu i bez registrace. Registrace je tedy důkazem, nikoli však dokazovanou skutečností. Při posuzování toho, zda vysídlený palestinský občan předtím požíval ochrany poskytované agenturou UNRWA, je třeba vzít v úvahu praktické problémy, s nimiž se může setkat každý vysídlenec žádající o postavení uprchlíka při dokazování svého nároku.

UPOZORNĚNÍ: Soudní dvůr není stanoviskem generální advokátky vázán. Úlohou generálních advokátů je zcela nezávisle navrhnout Soudnímu dvoru právní řešení věci, která jim je přidělena. Soudci Soudního dvora začínají nyní v uvedené věci rozhodovat. Rozsudek bude vydán později.

UPOZORNĚNÍ:Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce umožňuje soudům členských států, aby v rámci sporu, který projednávají, položily Soudnímu dvoru otázky týkající se výkladu práva Unie nebo platnosti aktu Unie. Soudní dvůr nerozhoduje ve sporu před vnitrostátním soudem. Vnitrostátní soud musí věc rozhodnout v souladu s rozhodnutím Soudního dvora. Toto rozhodnutí je stejně tak závazné pro ostatní vnitrostátní soudy, které případně budou projednávat podobný problém.

Neoficiální dokument pro potřeby sdělovacích prostředků, který nezavazuje Soudní dvůr.

Úplné znění stanoviska se na internetové stránce CURIA zveřejňuje v den, kdy je generální advokát přednesl.

Kontaktní osoba pro tisk: Balázs Lehocki (+352) 4303 5499

Právo

04.03.2010 | IP/10/231

V rámci oživení hospodářství je druhá část balíčku v celkové výši 4 miliard eur přidělena 43 projektům v oblasti výstavby plynovodů a elektrizačních soustav

Evropská komise dnes vybrala 43 velkých projektů v oblasti energetiky, které výrazným způsobem přispějí k oživení hospodářství v EU. Zároveň zvýší bezpečnost dodávek energie tím, že vytvoří přeshraniční infrastrukturu. Dnešním rozhodnutím Komise přiděluje 2,3 miliardy EUR 31 projektům v oblasti výstavby plynovodů a 12 projektům v oblasti výstavby elektrizačních soustav. Jde o druhé finanční rozhodnutí v rámci balíčku hospodářského oživení, který dosahuje výše téměř 4 miliard EUR, přičemž se jedná o největší částku, kterou EU kdy vydala na energetickou infrastrukturu.

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso uvedl: „V rámci Plánu evropské hospodářské obnovy financujeme tzv. chytré investice neboli krátkodobý stimul zaměřený na dlouhodobé cíle. Investice do klíčové infrastruktury nejen podpoří hospodářství a zaměstnanost, ale také pomohou zajistit, aby domácnosti měly topení a elektřinu i v případě, že dojde k přerušení dodávek. Poučili jsme se z nedávné plynové krize, která je jedním z důvodů, proč jsme se rozhodli přidělit značné finanční prostředky novým projektům v oblasti energetické infrastruktury.“

Günther Oettinger, evropský komisař odpovědný za energetiku, uvedl:„Komise dosud nikdy neschválila tak významnou částku na projekty v oblasti energetiky.Vybrali jsme klíčové projekty, které pomohou vytvořit integrovanější energetickou síť v Evropě a zajistí flexibilní toky energie přes hranice členských států.Evropské cíle v oblasti energetiky a klimatu si vyžadují velké a rizikové investice do infrastruktury s dlouhou dobou návratnosti.Problém je v tom, že v současné hospodářské situaci existuje riziko, že tyto projekty budou zdrženy.V tomto okamžiku může Evropa hrát důležitou roli ve zdárném pokračování těchto projektů“.

Dnešním rozhodnutím Komise přiděluje 910 milionů EUR 12 projektům v oblasti propojení elektrizačních soustav a 1 390 milionů EUR 31 projektům v oblasti výstavby plynovodů. Dnes vybrané projekty pomohou s provedením velkých investičních projektů, u kterých z důvodu zpomalení hospodářského růstu existovalo riziko velkého zdržení. Spolufinancováním částí těchto projektů až do výše 50 % pomůže příspěvek EU zajistit až 22 miliard EUR investic ze soukromého sektoru. Během příštích 18 měsíců bude částka ve výši 2,3 miliardy EUR přidělena navrhovatelům projektů.

Vybrané projekty týkající se elektrizační a plynárenské infrastruktury odrážejí priority EU v oblasti energetiky. Těmi jsou potřeba lepšího propojení všech členských států EU a snížení izolovanosti vzdálenějších oblastí, jako jsou tři pobaltské státy, Irsko a Malta. Potvrzují také potřebu vyšší bezpečnosti dodávek plynu tím, že podporují projekty zpětného toku v 9 členských státech a projekty Nabucco a Galsi za účelem diverzifikace dovozu plynu.

Tyto investice pomohou stimulovat zaměstnanost a zajistí zachování mnoha malých podniků v odvětví stavebnictví a služeb. Díky nim budou pro miliony lidí dodávky energie spolehlivější, a to zejména dojde-li ke krizi dodávek.

Souvislosti

V březnu 2009 EU vyhradila 3,98 miliardy EUR, jejichž účelem je napomoci oživení evropského hospodářství.

Spolu s prostředky na projekty zachycování CO₂ a využití větrné energie na moři, jejichž podporu Komise schválila dne 9. prosince 2009, je rozpočet na energetické projekty v rámci Evropského programu oživení energetiky přidělen do výše 97 %.

Komise v březnu 2010 předloží zprávu Evropské radě.

Úplný seznam projektů je přiložen k této tiskové zprávě.

Další informace:

IP/09/1896: Komise schválila přes 1,5 miliardy eur na patnáct projektů v oblasti CCS a výroby elektřiny pomocí větrné energie na moři s cílem podpořit hospodářské oživení v Evropě

Annex

List of grants to be financed by the 2009 and 2010 budget for the sector of Gas and Electricity infrastructure projects.

1. Gas interconnectors

Project as mentioned in the EEPR Regulation	Applicant Name	Country(ies)	Maximum Union contribution in €
Nabucco	Nabucco Gas Pipeline International GmbH	AT, HU, BG, DE, RO	200,000,000
ITGI – Poseidon	IGI Poseidon S.A	GR, IT	100,000,000
Skanled/Baltic pipe	Energinet.dk	DK	100,000,000
Skanled/Baltic pipe	Gaz System S.A	PL	50,000,000
Liquified Natural Gas Terminal at Polish Coast at port of Świnoujście	Polskie LNG sp. z.o.o & Zarzad Morskich Portow Szczecin i Swinoujsce S.A	PL	80,000,000

Slovakia-Hungary Interconnector (Vel'ký Krtiš – Vecsés)	FGSZ Natural gas Transmission Closed company Limited Eustream a.s	HU SK	30,000,000
Gas transmission system in Slovenia between the Austrian border to Ljubljana (excluding the section Rogatec-Kidričevo)	Geoplin plinovodi d.o.o	SI	40,000,000
Interconnection Bulgaria-Greece (Stara Zagora –Dimitrovgrad-Komotini)	1) Public Gas Corporation of Greece (DEPA) 2) EDISON S.p.A 3) Bulgarian Energy Holding EAD	GR, IT, BG	45,000,000
Romania-Hungary gas interconnector	FGSZ Natural gas Transmission Closed company Limited SNTGN TRANSGAZ SA	RO HU	16,606,788
Expansion of Gas Storage Capacity in the Czech hub	RWE Gas Storage	CZ	35,000,000
Hungary-Croatia interconnection	FGSZ Natural gas Transmission Closed company Limited	HU	20,000,000

Bulgaria-Romania interconnection	1) S.N.T.G.N TRANSGAZ SA 2) BULGARTRANSGAZ EAD	RO, BG	8,929,000
Reinforcement of FR gas network on the Africa-Spain-France axis	GRTgas SA	FR	175,765,000
GALSI (Gazoduc Algérie-Italie)	Galsi Spa	IT	120,000,000
Gas interconnection Western Axis Larrau Branch	Enagas SA	ES	45,000,000
Germany-Belgium-United Kingdom pipeline	FLUXYS SA	BE	35,000,000
France-Belgium interconnection	FLUXYS SA & GRTgas SA	BE & FR	200,000,000
TOTAL GAS			1,301,300,788

REVERSE FLOW GAS projects

Infrastructure and equipment to permit reverse flow in the event of short term supply disruption	REN-GASODOTU S.A	PT	10,700,750
	SNTGN TRANSGAZ SA	RO	1,560,000
	Baumgarten-Oberkappel Gasleitungsges m.b.H (BOG)	AT	1,883,500
	OMV Gas GmbH	AT	425,000
	OMV Gas GmbH	AT	1,150,000
	Trans Austria Gasleitung GmbH	AT	4,800,000
	NAFTA a.s	SK	2,936,121
	Eustream a.s	SK	664,500
	RWE Transgas Net, s.r.o	CZ	3,675,000
	FGSZ Natural gas Transmission	HU	8,078,500
	Latvijas Gaze & AB Lietuvos Dujos	LV	12,940,000
	Gas System S.A	PL	14,405,248
	RWE Transgas Net, s.r.o	CZ	2,300,000
	RWE Transgas Net & Gaz-System S.A	CZ & PL	14,000,000
Total Reverse Flow			79,518,619

2. Electricity interconnectors

Project as mentioned In the EEPR Regulation	Applicant Name	Country(ies)	Maximum Union contribution in €
Estlink-2	1) Fingrid Oyj 2) Elering OÜ	FIN, ET	100,000,000
Interconnection Sweden-Baltic States, and strengthening of the grid in Baltic States	1) Affârsverket svenska Krafnät 2) Consortium (Public Institution Central Project Management Agency CPMA and AB Lietuvos Energija) 3) Latvenergo AS	SE, LT, LV	131,000,000
	Latvenergo AS	LV	44,000,000
Halle/Saale – Schweinfurt	1) Vattenfall Europe Transmission GmbH 2) Transpower stromübertragungs GmbH	DE	100,000,000

Wien-Győr	1) VERBUND-Austria Power Grid 2) MAVIR ZRt	AT, HU	12,989,800
Portugal-Spain interconnection reinforcement	REN - Rede Electrica Nacional S.A	PT	21,126,213
Portugal-Spain interconnection reinforcement	REN - Rede Electrica Nacional S.A	PT	28,873,787
Interconnection France-Spain (Baixas - Sta Llogaia)	1) Red Electrica de España 2) Réseau de Transport d'Electricité	ES, FR	225,000,000
New submarine cable between Sicily – Continental Italy (Sorgente – Rizziconi)	Terna S.p.A	IT	110,000,000
Ireland/Wales intercom-nector (Meath-Deeside)	Eirgrid	IRL	110,000,000
Electricity interconnection Malta-Italy	1) Enemalta Corporation 2) Terna Spa - Rete Elettrica Nazionale	MT, IT	20,000,000
TOTAL Electricity			902,989,800

3. Small islands projects

Project as mentioned In the EEPR Regulation	Applicant Name	Country(ies)	Maximum Union contribution in €
Small isolated island initiatives	Ministry of Commerce, Industry and Tourism	CY	10,000,000
Small isolated island initiatives	Enemalta Corporation	MT	5,000,000
TOTAL			15,000,000

Hospodářství

04.03.2010 | IP/10/232

Rádiové spektrum: veřejná konzultace o budoucí politice a vrcholná schůzka 22.–23. března

Evropská komise zahájila konzultaci o strategických prioritách v rámci programu EU pro politiku rádiového spektra na období let 2011–2015. Přístup k rádiovému spektru je nezbytný pro široký okruh činností od telefonie a vysílání po dopravu a vesmírné aplikace. Význam širokého a rovného přístupu k rádiovému spektru spočívá v tom, že občané EU v městských i venkovských oblastech budou moci využívat výhod digitální technologie. Lepší využívání spektra by také mohlo podpořit evropské hospodářství, neboť zavádění rychlých bezdrátových služeb posílí konkurenceschopnost a růst. Zástupci odvětví, spotřebitelé a ostatní zainteresované strany se vyzývají, aby na konzultaci reagovali do 9. dubna. „Vrcholná schůzka o spektru“ na úrovni Komise a Evropského parlamentu, která projedná evropské priority v oblasti spektra, se uskuteční ve dnech 22.–23. března.

Komisařka odpovědná za digitální agendu Neelie Kroesová uvedla: „Způsob, kterým využíváme rádiového spektra, má vliv na každodenní život občanů a podniků, a proto jim dává