Zpravodaj EU - Zpravodaj 9/2010 - BANKOVNÍ INSTITUT VYSOKÁ ŠKOLA

Ministři pro zaměstnanost a sociální věci EU se dohodli 8.3. na novém prostředku poskytnutí úvěrů lidem, kteří již ztratili práci a chtějí začít, nebo dále rozvíjet jejich vlastní malé podnikání. Evropský prostředek mikrofinancí (European Microfinance Facility) bude mít výchozí rozpočet 100 mil. €, s pákovým efektem přes 500 milionů ve spolupráci s mezinárodními finančními insatitucemi jako je skupina EIB. Iniciativa je částí reakce EU na krizi a je zejména zaměřena na lidi, kteří nemohou normálně získat úvěr v důsledku hospodářské krize a nedostatku nabídky úvěrů.

Ti, kteří dostanou pomoc podle této iniciativy, budou moci mít take přínos z poradenství, školení a řízení, jakož i pomoci při přípravě podnikatelského plánu, v úzké spolupráci s Evropským sociálním fondem.

Spolu se zapojením skupiny EIB do úvěrové spolupráce by se mohlo poskytnout cca 45000 úvěrů v období do 8 let. Navíc možnost týchž lidí využít přínos z úvěrových rabatů prostřednictvím ESF jim usnadní začít jejich nové podnikání.

Mikroúvěr podle tohoto opatření je úvěr do 25000 € a je připraven na míru pro mirkopodniky, zaměstnávající méně než 10 lidí (91% veškerého podnikání EU) a nezaměstnané, nebo neaktivní lidi, kteří chtějí být osobami samostatně výdělečně činnými a jedna třetina z nich je určena pro nezaměstnané.

Pozadí

Využít fondů EU k dosažení pákového efektu tohoto opatření k financování je příkladem nových cest financování, načrtnutých ve strategii Evropa 2020. Jako řást reakce EU na krizi navrhla Komise “Společný závazek pro zaměstnanost” v červnu 2009 k pokročení ve spolupráci mezi EU a členskými státy spolu se sociálními partnery řešit sociální vliv krize a vliv nezaměstnanosti (IP/09/859). Následně Komise navrhla 2.7.2009 vytvořit “European Microfinance Facility” (IP/09/1070). Návrh byl nyní dodhnut členskými státy EU na Radě ministrů hlasováním kvalifikovanou většinou a na půdě EP. Opatření bude uplatněno od června 2010.

Další informace

Návrh na evropské opatření k mikrofinancování a doprovodná dokumentace.

http://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=en&catId=89&newsId=547&furtherNews=yes

Web Komise k sociálnímu vlivu krize:

http://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=en&catId=736

Společný závazek pro zaměstnanost (Shared Commitment for Employment)

http://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=en&catId=89&newsId=514&furtherNews=yes

Audiovizuální material European Microfinance Facility

http://www.tvlink.org/mediadetails.php?key=9a786119995bfc678684&title=EU+to+provide+45%2C000+micro-loans+to+unemployed+and+small+entrepreneurs&titleleft=Employment

8.3. předložila Komise zprávu, že země stále čelí 10 let po záhájení plánu reformy zvané Boloňský proces výzvě modernizace vyššího vzdělání. Zpráva vychází z dat poskytnutých 46 státy, které se na procesu podílejí. Ukazuje, že se hospodářská krize dotkla v různých zemích různě - některé země investovaly více, jiné provedly radikální škrty výdajů. Zpráva se bude diskutovat na konferenci evropských ministrů vyššího vzdělání v Budapešti 11.3. a ve Vídni 12.3.

Komisařka pro vzdělání, kulturu, mnohojazyčnost a mládež Androulla Vassiliou zdůraznila, že poslední desetiletí přineslo velkou expanzi vyššího a vysokoškolského vzdělání provázenou významnými reformami v stupni, strukturách a kvalitě zajištění systémů. Nová strategie Evropa 2020 poskytne další podnět, zejména podpůrnými opatřeními zaměřenými na zvýšení počtu akademicky graduovaných od 1/3 po 40% obyvatelstva.

Boloňský proces, pojmenovaný podle italského města, v němž byl v červnu1999 zahájen, uvedl do pohybu řadu reforem, aby bylo evropské vyšší a vysokoškolské vzdělání kompatibilnější, srovnatelnější, konkurenceschopnější a atraktivnější pro studnety. Hlavní cíle:

Zavedení systému se 3 cykly: bc, mgr, PhD.

Zajištění kvality

Uznávání kvalifikace a obodobí studia. V Budapešti a Vídni budou ministři ze všech států Boloňského procesu.

Studie podtrhuje, že země potřebují udělat vice k podnícení mobility studentů. Evropské programy byly a jsou hlavními katalyzátory v této oblasti a studie proto doporučuje, aby se staly prioritou pro evropskou oblast vyššího vzdělání.

Zpráva byla kompilována na síti Eurydice Network (www.Eurydice.org), poskytující informace a analýzy evropských vzdělávacích systémů a politik. Síť je koordinovaná agenturou EU: EU Education, Audiovisual and Culture Executive Agency – Brusel...

Více:

K Boloňskému procesu:

http://ec.europa.eu/education/higher-education/doc1290_en.htm

nadcházející ministerská konference:

http://www.ond.vlaanderen.be/hogeronderwijs/bologna/2010_conference/

k vzdělávací poltice EU a programech:

http://ec.europa.eu/education/index_en.htm

http://ec.europa.eu/education/pub/pdf/higher/ehea_en.pdf

k studii Eurydice Study:

Celá studie ve francouzštině a angličtině (2010: The impact of the Bologna Process) http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice/documents/thematic_reports/122EN.pdf

Studie vytištěné v angličtině a francouzštině bude k dispozici od května 2010. Kátce poté bude německý překlad.

Rada Evropské unie dnes pořádá své 3000. řádné zasedání.

Rada zasedající ve složení pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele se bude věnovat různým otázkám v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky, zejména nové evropské strategii pro růst a zaměstnanost a přípravám jarní Evropské rady.

Současné číslování zasedání Rady pochází z doby, kdy vstoupila v platnost „Slučovací smlouva“ (1. července 1967), kterou byla vytvořena jednotná Rada a jednotná Komise. Před tímto datem se již konalo přibližně 460 zasedání Rady Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO) (od roku 1952) a Rady Evropského hospodářského společenství (EHS) a Evropského společenství pro atomovou energii (ESAE) (od roku 1958).

Uplynulo téměř osmnáct let (od července roku 1967 do dubna roku 1985), než bylo uspořádáno 1000. zasedání; o dvanáct let později bylo svoláno 2000. zasedání (v dubnu roku 1997) a za dalších dvanáct let se nyní koná v pořadí již 3000. zasedání.

Doplňující informace: Fakta a čísla o Radě

· Rada – společně s Evropským parlamentem – vykonává legislativní a rozpočtovou funkci. Vykonává funkce vymezování politik, zejména v oblasti zahraničních věcí, a funkce koordinace, zejména v hospodářských otázkách, v souladu s podmínkami stanovenými Smlouvami. Skládá se z jednoho zástupce každého členského státu na ministerské úrovni zmocněného zavazovat vládu členského státu, který zastupuje, a vykonávat hlasovací právo.

· Rada zasedá v deseti různých složeních: ve složení pro obecné záležitosti, zahraniční věci, hospodářské a finanční věci (ECOFIN), spravedlnost a vnitřní věci (SVV), zemědělství a rybolov, zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele, konkurenceschopnost (vnitřní trh, průmysl a výzkum), dopravu, telekomunikace a energetiku, životní prostředí a vzdělávání, mládež a kulturu. Složení Rady v současné podobě byla stanovena Evropskou radou na zasedání v Seville v červnu roku 2002 (Rada pro obecné záležitosti a Rada pro zahraniční věci byly samostatně vyčleněny poté, co v prosinci roku 2009 vstoupila v platnost Lisabonská smlouva). Do roku 1999 existovalo 22 složení Rady; Evropská rada zasedající v prosinci roku 1999 v Helsinkách se rozhodla jejich počet snížit na 16.

· Ministři pro obecné záležitosti, ministři zahraničí, ministři pro hospodářské a finanční věci a ministři zemědělství se zpravidla scházejí každý měsíc. Jiná složení Rady zasedají jednou až třikrát za pololetí. Celkový roční počet zasedání Rady se z 20 zasedání v roce 1967 postupně zvyšoval až do roku 1993, kdy se uskutečnil historicky nejvyšší počet 96 zasedání. Od té doby se jejich počet ustálil přibližně na
70–75 zasedáních ročně.

· Nestanoví-li Smlouvy jinak, rozhoduje Rada kvalifikovanou většinou. Mezi členské státy je rozděleno celkem 345 hlasů. Jedná-li Rada na návrh Komise, je kvalifikované většiny dosaženo, jestliže nejméně 14 členů Rady odevzdá alespoň 255 hlasů vyjadřujících kladné stanovisko. Kterýkoli člen Rady může kromě toho požádat, aby bylo potvrzeno, že hlasy „pro“ zastupují alespoň 62 % celkového počtu obyvatel EU. Podle Lisabonské smlouvy budou od 1. listopadu 2014 pro kvalifikovanou většinu platit nová pravidla.

· Předsednictví jednotlivých složení Rady, s výjimkou složení pro zahraniční věci, zajišťují zástupci členských států v Radě na základě systému šestiměsíční rotace. Radě pro zahraniční věci předsedá vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

· Výbor stálých zástupců vlád členských států (COREPER) odpovídá za přípravu práce Rady. Samotná jednání tohoto výboru připravuje více než 150 výborů a pracovních skupin, složených z delegátů z členských států.

· Hlavním trendem v Radě je v posledních letech zvýšená transparentnost a otevřenost, pokud jde o přístup veřejnosti k dokumentům i k přenosům jejích jednání. V roce 1992 byly na zasedání Evropské rady v Edinburghu zavedeny „veřejné rozpravy“ a tato praxe byla v následujících letech značně rozšířena, nejnověji Lisabonskou smlouvou. Podle této Smlouvy Rada zasedá veřejně, pokud projednává návrh legislativního aktu a hlasuje o něm. Veřejné rozpravy a jednání lze sledovat na internetu prostřednictvím videopřenosů na adrese http://video.consilium.europa.eu/.

· Zasedání Rady se konají v Bruselu a v dubnu, červnu a říjnu v Lucemburku. Zasedání se nicméně již konala také na jiných místech, zejména v Ženevě v rámci jednání Světové obchodní organizace (WTO).

· Zatímco na prvním zasedání Rady v roce 1967 se u jednacího stolu sešli zástupci pouze šesti zakládajících zemí mluvící čtyřmi jazyky. Následná rozšíření v roce 1973 (Dánsko, Irsko a Spojené království), 1981 (Řecko), 1986 (Španělsko a Portugalsko), 1995 (Rakousko, Finsko a Švédsko), 2004 (Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko) a 2007 (Bulharsko a Rumunsko) zvýšila tento počet na současných dvacet sedm zemí a dvacet tři úřední jazyky.

· Kromě 3000 řádných a formálních zasedání Rady, která se konala od roku 1967, pořádá úřadující předsednictví během svého šestiměsíčního funkčního období řadu neformálních setkání ministrů ve své zemi. Výsledkem těchto setkání nejsou formální závěry či rozhodnutí, dávají však ministrům možnost neformální výměny názorů, často za účelem stanovení hlavních směrů budoucí činnosti.

· Radě je nápomocen generální sekretariát pod vedením generálního tajemníka, kterým je v současné době Pierre de Boissieu. V generálním sekretariátu pracuje přibližně 3 500 úředníků.

· Generální sekretariát Rady rovněž podporuje práci Evropské rady a jejího předsedy Hermana Van Rompuye.

· Rada sídlí v Bruselu, od roku 1995 v budově Justus Lipsius v blízkosti náměstí
Rond-point Schuman v „evropské čtvrti“. Sídlem Rady byla nejdříve budova „Ravenstein“ v centru Bruselu a poté, v letech 1971 až 1995, budova „Charlemagne“.

Přeložila a upravila posluchačka 1. ročníku VSEU slečna Romana Volná

Ministři EU v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí dnes přijali Směrnici, aby se zabránilo zraněním a infekcím u zaměstnanců ve zdravotnictví ostrými předměty jako je jehla – jedno z nejvážnějších ohrožení zdraví a bezpečnosti na evropských pracovištích a odhaduje se, že způsobí zhruba 1 milion zranění každý rok. Směrnice převádí do unijního práva dohodu, sjednanou evropskými organizacemi sociálních partnerů v odvětví, které zaměstnává asi 3,5 milionů lidí.

Ve svém projevu na zasedání Rady ministrů László Andor, komisař EU pro zaměstnanost, sociální věci a začlenění řekl: “Zdravotnictví je jedním z největších zaměstnavatelů v Evropě a jehly představují skutečné riziko pro pracovníky, a to jak z hlediska úrazů, tak z rostoucích život ohrožujících infekcí, jako je HIV nebo hepatitida.“ Dodal: “Tato nová Směrnice bude lépe chránit pracovníky a jejich rodiny a zároveň sníží zátěž ze zranění pro evropské zdravotnické služby.“

Nová Směrnice zavádí právní rámec dohody na prevenci zranění ostrými předměty, v nemocnici a ve zdravotnictví byla podepsaná v červenci roku 2009 Evropskou unií veřejných služeb (EPSU) a evropskou nemocnicí a zdravotní asociací zaměstnavatelů (HOSPEEM) – evropskou sociální partnerskou organizací (viz IP/09/1157).

Jejím cílem je:

- dosáhnout co nejbezpečnějšího pracovního prostředí pro zaměstnance v tomto odvětví a ochranu ohrožených pracovníků, stejně jako pacientů

- zabránit zranění zaměstnanců způsobené ostrými zdravotnickými předměty (např. jehly)

- vytvořit integrovaný přístup k hodnocení a prevenci rizik a také vzdělávání a informování zaměstnanců

Tyto právní předpisy, které se zabývají jedním z prioritních cílů současné strategie EU v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, mají za cíl snížit počet pracovních úrazů o 25% do roku 2012.

Pozadí

V roce 2006 přijal Evropský parlament usnesení, v němž žádá Komisi, aby předložila legislativní návrh na ochranu zaměstnanců ve zdravotnictví před krví přenosnými nákazami, kvůli zranění jehlou. Po dvou fázové konzultaci na toto téma v roce 2006 a 2007 se sociální partneři rozhodly uspořádat technický seminář se všemi zainteresovanými stranami (zdravotní sestry, lékaři, chirurgové a tak dále), který upozornil na řadu příčin zranění v nemocnicích a zdravotnických službách. V prosinci 2008 uvědomily Komisi o svém záměru jednat na širším základě, který pokryje všechny typy zranění ostrými předměty (zahrnující i jehly) a 17. července 2009 podepsali rámcovou dohodu následovanou pěti měsíci jednání. Dne 26. října přijala Komise návrh Směrnice k realizaci dohody. 27. ledna 2010 Výbor pro zaměstnanost a Výbor sociálních věcí Evropského parlamentu přijaly koncept návrhu na usnesení (44 hlasů pro, 1 proti, nikdo se nezdržel hlasování).

Další informace

Návrh Směrnice provádějící rámcovou dohodu na prevenci zranění ostrými předměty v nemocnici a zdravotnickém sektoru uzavřené HOSPEEM a EPSU lze nalézt na adrese

http://ec.europa.eu/employment_social/dsw/public/displayRecord.do?id=5136

Dohoda sociálních partnerů

http://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=en&catId=89&newsId=558&furtherNews=yes

Evropský sociální dialog

http://ec.europa.eu/socialdialogue

Řecko přijalo nezbytná opatření k snížení letošního vládního schodku. Opatření ukazují odhodlání vlády řešit strukturální problémy. Současně děláme vše pro zajištění stability euro oblasti jako celku. Komise aktivně pracuje s členy € zóny na návrhu mechanizmu, který by Řecko v případě potřeby mohlo použít.

Mechanismus by byl v plném souladu se současnou Lisabonskou smlouvou, zejména klauzulí o opatřeních v nouzi. Komise je připravena navrhnout evropský rámec pro koordinovanou pomoc, který by vyžadoval podporu členských států oblasti €.

Současně připravuje Komise sdělení k posílení koordinace hospodářské politiky a dohledu.

K derinátům: (výměna nesplacených úvěrů - Credit Default Swaps)

Je pravda, že současné problémy Řecka nebyly způsobeny spekulací na finančních trzích, ale spekulace byla přitěžujícím faktorem.

Ukazuje to na zásadní význam fundamentální reformy trhu derivátů a vhodnost akce, kterou již Komise podnikla.

Sdělením z 20.10.2009 začala Komise program akce ve prospěch efektivních, bezpečných a pevných trhů s deriváty.

Legislativní návrhy, zejména k směrnici o derivátech, předloží komisař Barnier do léta včetně směrnice o zneužití trhu, kterou předloží Barnier do konce roku. Směrnice povedou ke zvýšení průhlednosti trhu a omezení rizik.

Mimo tyto systémové reakce je nutná nová reflexe "ad hoc" k výměně nesplacených úvěrů (Credit Default Swaps CDS), týkající se dluhů nejvyšších (sovereign debt). Problém “obnažených” praktik vyžaduje v této souvislosti zvláštní pozornost. Není oprávněné kupovat pojištění (CDS je ve skutečnosti pojištěním) nevýdaných intervencí rizik na čistě spekulativním základě.

Musíme dosáhnout nezbytnou koordinaci k zajištění, že členské státy jednají koordinovaným způsobem, nejčastěji pro nechráněné praktiky.

Komise posoudí podrobně relevanci zákazů ryze spekulativních nechráněných prodejů Credit Default Swaps - nesplacení dluhů.

Komise současně tlačí na mezinárodní koordinaci. Tyto trhy jsou stejně tak mobilní jako neprůhledné. Komise předloží tuto otázku mezinárodním partnerům, jmenovitě na úrovni G20.

Otázka prúhlednosti mezi regulátory (zejména přístup k informacím o těchto postupech) také zasluhuje pozornost v našich bilaterálních kontaktech, zejména s USA.

Konečně potřebujeme provést hloubkovou analýzu CDS trhů k lepšímu určení, jak tyto trhy fungují a zda jde o diskutabilní postupy. Nadto je Komise připravena použít své oprávnění na poli hospodářské soutěže, pokud to bude zapotřebí.

Přehled Eurobarometru “ Přístup Evropanů k turistice 2010” konstatuje, že cca 80% Evropanů pokračuje v cestování o svých dovolených. Jen 20% z více než 30000 náhodně vybraných občanů nebude zcela jistě v roce 2010 cestovat, což ale je podstatně méně, než podíl “necestujících” v roce 2009 (33%). Občané EU v narůstající míře preferují radiční turistické destinace (57%), zatím co 28% by dávalo přednost “netradičním trasám”. Turistika je v Evropě nejdůležitějším sektorem služeb - s 5% podílem na HDP a 6% na zaměstnanosti.

Jak konstatoval místopředseda Komise pro průmysl a podnikání, výsledky jsou povzbudivé. Turistika je na 3. místě co do HDP a zaměstananosti v Evropě. Lisabonská smlouva dává příležitost řešit problémy rozvoje z evropské perspektivy. Téměř 50 % usídlených v EU se již rozhodlo jet v roce 2010 na dovolenou a jejich pocit dovolenou zaplatit se lehce zlepšil.

Nejdůležitější poznatky:

Pokračují trendy poznat Evropu a vlastní zemi: v roce 2010 opět 50% Evropanů zamýšlí strávit dovolenou ve své, nebo jiné členské zemi.

Stoupla důvěra ve schopnost dovolenou financovat: 46% z těch, kteří plánují dovolenou v roce 2010 (o 5 % více, než v roce 2009). Nicméně jako v roce 2009 řeklo 10% oslovených, že má velké finanční problémy, které by mohly plán dovolených ovlivnit.

Cestování zůstáva populární - 65% občanů EU cestovalo ve volném čase v roce 2009; nejpopulárnější bylo mezi usídlenými v Norsku (84%), Finsku (83%), Nizozemsku (79%) a Irsku (78%).

Jako jeden ze závažných faktorů při volbě destinace je místní atraktivita (32%), pak kulturní dědictví (25%) a možnosti podnikání (16%).

Odpočinek a rekreace je hlavní motivací cestování občanů EU (37%), následuje slunce a pláže (19%) a návštěva přátel a příbuzných (17%).

Organizace dovolených: roste počet těch, kteří si zajišťují dovolené sami (58% v roce 2009).

Nejpopulárnější volba: Španělsko (10.4 %) – stejně v roce 2008 a 2009. Následuje Francie (9.9%) a Itálie (9.2%). 17 % usídlených v EU se dosud nerozhodlo.

Tázaných bylo přes 30000 náhodně vybraných občanů 15 letých a starších v únoru 2010 v EU27 + Norsku, Islandu, Chrovatsku, Turecku, dřívější jugoslávské Makedonii. Jde o třetí tak rozsáhlé šetření a Komise zamýšlí provádět šetření 1 x ročně.

Plný text: the full report on the Eurobarometer survey on ‘the attitudes of Europeans towards tourism 2010’

EIB podepsala v Paříži dohodu s Ferré de France a SYNERAIL na úvěr 280 mil. euro na podporu francouzské železniční sítě v rámci kontraktu na PPP v tomto sektoru dosahující 1 mld. €.

Podpisem dohody potvrdila EIB závazek přispět k výstavbě a provozování inovační digitální telekomunikační sítě GSM-R (Global System for Mobile communication – Railway) – na 14 000 km tratí do roku 2015. Úvěr zajistí za nejlepších možných podmínek životaschopnost při 15 létech.

Poznámka vydavatelům: bezpečnost a konkurenceschopnost transevropské železniční sítě- priorita pro EIB.

Další informace : a.auguin@eib.org

Krom toho mohou vnitrostátní orgány podmínit výkon práva provozovatelů užívat jejich pozemky tím, že provedou vyžadované práce spočívající v nápravě škod na životním prostředí

Směrnice o odpovědnosti za životní prostředí¹ stanoví, pokud jde o některé činnosti uvedené v příloze II této směrnice, že provozovatel, jehož činnost způsobila škodu na životním prostředí nebo bezprostřední hrozbu takové škody, nese za takovou činnost odpovědnost. Musí tudíž přijmout nezbytná nápravná opatření a nést finanční náklady.

Zátoku Rada di Augusta, která se nachází v regionu Priolo Gargallo (Sicílie), poznamenal opakovaně se vyskytující fenomén znečišťování životního prostředí, jehož počátek se datuje do 60. let, kdy bylo založeno ropné pole Augusta-Priolo-Melilli. Od té doby se v této oblasti usadilo a vystřídalo mnoho podniků činných v ropném a petrochemickém průmyslu.

Řadou rozhodnutí uložily italské správní orgány podnikům působícím v blízkosti zátoky Rada di Augusta povinnost odstranit znečištění zjištěné v regionu Priolo, vyhlášeném „národně významnou lokalitou pro účely ,sanace‘“.

Podniky Raffinerie Mediterranee (ERG) SpA, Polimeri Europa SpA, Syndial SpA, jakož i ENI SpA podaly proti těmto správním rozhodnutím žaloby u italských soudů. Tribunale amministrativo regionale della Sicilia (Správní soud regionu Sicílie, Itálie), který musí o těchto věcech rozhodnout, položil Soudnímu dvoru několik otázek týkajících se použití zásady „znečišťovatel platí“.

Věc C-378/08

Italský soud se zejména táže, zda zásada „znečišťovatel platí“ brání vnitrostátní právní úpravě, která dovoluje orgánu veřejné moci, aby provozovatelům uložil povinnost provést opatření k nápravě škod na životním prostředí z důvodu, že se jejich zařízení nacházejí v blízkosti znečištěné oblasti, aniž by předem provedl jakékoliv šetření ohledně události, která byla příčinou znečištění, nebo aniž by bylo prokázáno zavinění provozovatelů nebo příčinná souvislost mezi nimi a zjištěným znečištěním.

Soudní dvůr ve svém dnešním rozsudku dospěl k závěru, že směrnice o odpovědnosti za životní prostředí nebrání vnitrostátní právní úpravě, která dovoluje příslušnému orgánu, aby stanovil domněnku o existenci příčinné souvislosti mezi provozovateli a zjištěným znečištěním, a to z toho důvodu, že se jejich zařízení nacházejí v blízkosti znečištěné oblasti. Nicméně podle zásady „znečišťovatel platí“ musí tento orgán pro účely stanovení takové domněnky příčinné souvislosti disponovat věrohodnými důkazy, které jeho domněnku mohou podložit, jako například skutečnost, že se zjištěné znečištění vyskytuje v blízkosti zařízení provozovatele, nebo shoda mezi zjištěnými znečišťujícími látkami a složkami používanými provozovatelem v rámci jeho činností.

¹ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (Úř. věst. L 143, s. 56)

Krom toho není příslušný orgán povinen prokázat zaviněné jednání provozovatelů, jejichž činnosti jsou považovány za příčinu škod na životním prostředí. Naproti tomu tomuto orgánu přísluší, aby předem identifikoval zdroj zjištěného znečištění, přičemž v tomto ohledu disponuje širokým prostorem pro uvážení, pokud jde o postupy a prostředky, které je třeba zvolit, jakož i o délku trvání takového šetření.

Spojené věci C-379/08 a C-380/08

Italský soud se táže, zda směrnice o odpovědnosti za životní prostředí dovoluje provést podstatnou změnu opatření k nápravě škod na životním prostředí, která již byla vykonána nebo jejichž výkon již započal. Navíc se tento soud táže, zda směrnice brání vnitrostátní právní úpravě, která podmiňuje výkon práva provozovatelů užívat jejich pozemky tím, že provedou vyžadované práce.

Ve svém dnešním rozsudku dospěl Soudní dvůr k závěru, že příslušný orgán je oprávněn podstatně změnit opatření k nápravě škod na životním prostředí, o nichž bylo rozhodnuto v kontradiktorním řízení vedeném ve spolupráci s dotyčnými provozovateli a která již byla vykonána nebo jejichž výkon již započal. Nicméně za účelem přijetí takového rozhodnutí je tento orgán povinen:

vyslechnout provozovatele, s výjimkou případu, kdy si naléhavost stavu životního prostředí vyžaduje okamžitý zásah ze strany příslušného orgánu;

vyzvat zejména osoby, na jejichž pozemku se mají tato opatření provádět, aby předložily svá vyjádření, a tato vyjádření zohlední a

uvést ve svém rozhodnutí důvody, na nichž se jeho volba zakládá, a případně důvody, které mohou ospravedlnit to, že nemusel nebo nemohl být proveden důkladný přezkum, například z důvodu naléhavosti stavu životního prostředí.

Stejně tak měl Soudní dvůr za to, že směrnice o odpovědnosti za životní prostředí nebrání vnitrostátní právní úpravě, která příslušnému orgánu dovoluje, aby výkon práva provozovatelů užívat jejich pozemky podmínil tím, že provedou vyžadované práce spočívající v nápravě škod na životním prostředí, a to i tehdy, když uvedené pozemky nejsou dotčeny těmito pracemi z důvodu, že již byly předmětem dřívějších „sanačních“ opatření, nebo že nikdy nebyly znečištěny. Takové opatření však musí být odůvodněno cílem zabránit zhoršení stavu životního prostředí nebo podle zásady obezřetnosti cílem předejít vzniku nebo opětovnému výskytu dalších škod na životním prostředí na výše uvedených pozemcích provozovatelů přilehlých k celému mořskému břehu, který je předmětem výše uvedených nápravných opatření.

UPOZORNĚNÍ: Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce umožňuje soudům členských států, aby v rámci sporu, který projednávají, položily Soudnímu dvoru otázky týkající se výkladu práva Unie nebo platnosti aktu Unie. Soudní dvůr nerozhoduje ve sporu před vnitrostátním soudem. Vnitrostátní soud musí věc rozhodnout v souladu s rozhodnutím Soudního dvora. Toto rozhodnutí je stejně tak závazné pro ostatní vnitrostátní soudy, které případně budou projednávat podobný problém.

Neoficiální dokument pro potřeby sdělovacích prostředků, který nezavazuje Soudní dvůr.

Úplné znění rozsudkůC-378/08 a C-379/08 aC-380/08 bude zveřejněno na internetové stránce CURIA v den vyhlášení.

Kontaktní osoba pro tisk: Balázs Lehoczki (+352) 4303 5499

Obrazový záznam z vyhlášení rozsudku je dostupný na Europe by Satellite ((+32) 2 2964106

Výbor regionů vítá cíle a způsob správy věcí veřejných, jež jsou navrhovány ke Strategii Evropa 2020, zdůrazňuje však, že její účinnost zůstane omezena, pokud bude místním a regionálním orgánům dána pouze prováděcí úloha až po přijetí rozhodnutí.

Předsedkyně Výboru regionů Mercedes Bresso ve svém projevu ke sdělení „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“, které přijala Evropská komise, uvedla, že „navrhovaná strategie je realističtější než strategie uvedená v dokumentu ke konzultaci, k němuž se Výbor vyjádřil koncem roku 2009, protože konečně zohledňuje krizi, která tvrdě dopadá na naše podniky, občany i regiony“. Poté dodala: „Věřím, že musíme ocenit to, že Evropa 2020 navrhuje nejprve strategii k překonání krize a poté pokyny pro budoucnost, a to v návaznosti na evropský sociální model, a nikoli v protikladu s ním“.

Předsedkyně VR nicméně lituje, že Evropa 2020 nevyvozuje téměř žádné důsledky z neúspěchu Lisabonské strategie: „Strategie Evropa 2020 nedostatečně aktivizuje síly, jež jsou k dispozici. Mohla by být mnohem účinnější, kdyby umožnila místním a regionálním orgánům, aby se aktivně účastnily přípravy národních programů reforem a stěžejních iniciativ a nemusely se omezovat pouze na jejich provádění,“ zdůraznila paní Bresso. Co je ještě horší, tato strategie je ve své současné podobě ohraničena na národní úroveň a nebere ohled na to, že v řadě zemí jsou právě regiony hlavními aktéry hospodářských politik, pokud jde o podporu inovací, malých a středních podniků, celoživotní vzdělávání nebo o asistenci nezaměstnaným. „To je dost velké zklamání,“ dodala paní Bresso.

VR mimo to odsoudil nedostatek konkrétních opatření v provádění územní soudržnosti: „Takovou příležitost si nemůžeme nechat teď, když Lisabonská smlouva vstoupila v platnost, ujít,“ uvedla paní Bresso. „Napneme tedy všechny síly k tomu, aby se cíl spočívající v „růstu podporujícím začlenění“ stal skutečností, a také k předložení návrhů na stěžejní iniciativu, která propojí územní rozměr se sociální soudržností, například pokud jde o kvalitu a přístupnost veřejných služeb.“

Trojí cíl, který představuje inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, i 7 navrhovaných stěžejních iniciativ odpovídá problémům a hlavním oblastem zájmu místních a regionálních orgánů a má podporu Výboru regionů. Tomuto novému textu je nutno přiznat přínos, pokud jde o taková opatření, jako je cíl spočívající ve snižování chudoby, úpravy pravidel pro zadávání veřejných zakázek a státní podpory. Aby však tato evropská strategie mohla vstoupit v život, je třeba se důkladně zabývat zásadní otázkou finančních prostředků. Ve svém vyjádření k finančnímu aspektu strategie chtěla paní Bresso zdůraznit, že „Výbor regionů bude obzvláště bdít nad sladěním strategie Evropa 2020 s politikou soudržnosti a budoucím rozpočtem Unie. Výbor bude při provádění Lisabonské smlouvy dbát rovněž na to, aby návrhy právních aktů, jimiž se bude strategie provádět, plně respektovaly podmínky stanovené v novém protokolu o subsidiaritě. U všech návrhů nových legislativních aktů bude muset být zajištěno, aby zátěž – finanční nebo správní, příslušející Unii, vnitrostátním vládám a místním a regionálním orgánům – byla co nejmenší a přiměřená cíli, jehož má být dosaženo.“

Navštivte internetové stránky VR: www.cor.europa.eu.

Výbor regionů

Výbor regionů je shromážděním EU regionálních a místních zástupců. Úkolem jeho 344 členů ze všech 27 členských států EU je zapojit orgány regionální a místní samosprávy a společenství, která reprezentují, do rozhodovacího procesu v EU a informovat je o politikách EU. Evropská komise, Evropský parlament a Rada jsou povinny konzultovat Výbor v oblastech politik týkajících se regionů a měst. Výbor se může obrátit na Evropský soudní dvůr, pokud byla porušena jeho práva, nebo je toho názoru, že je některý zákon EU v rozporu se zásadou subsidiarity, popř. že nerespektuje regionální nebo místní pravomoci.

Další informace poskytne:

Athénaïs Cazalis de Fondouce

Tel. + 32 (0)2 282 2447

athenais.cazalisdefondouce@cor.europa.eu

Předcházející tiskové zprávy jsou k dispozici zde.

Ať už šlo o italského turistu, který se účastnil dopravní nehody ve Švédsku a nebylo mu umožněno hovořit s italsky mluvícím právníkem během soudního procesu, nebo o podezřelého Poláka, kterému neukázali písemný překlad důkazů, jež proti němu byly použity u francouzského soudu – nečekané překážky mohou vést k nespravedlivým usvědčením při soudních procesech v cizích zemích EU. Evropská komise dnes navrhla právní úpravu, která pomůže lidem, kteří nerozumějí jednacímu jazyku věci, uplatňovat právo na spravedlivý soudní proces kdekoli v EU. Země EU podle ní budou muset poskytnout podezřelým kompletní tlumočnické a překladatelské služby. Jde o první krok v sérii opatření, která by měla nastavit společné standardy EU v trestních věcech. Nová Lisabonská smlouva umožňuje EU přijmout opatření k posílení práv občanů EU v souladu s Listinou základních práv Evropské unie.

„Dnes jsme udělali první významný krok směrem k Evropě, kde spravedlnost nezná hranic.Nikdo v EU by nikdy neměl pocítit, že má oslabená práva nebo ochranu jen proto, že není ve své vlasti,“ prohlásila místopředsedkyně Viviane Redingová, komisařka EU pro spravedlnost, základní práva a občanství. „Když nebudou jasné záruky, že všechny země EU ctí naše základní občanská práva, jak můžeme budovat důvěru mezi orgány, které by nás měly společnou prací chránit?Spravedlnost a bezpečnost jdou ruku v ruce.Proto očekávám, že budou Evropský parlament a Rada postupovat při práci na tomto návrhu rychle, aby zajistily občanům, že jim nic nebude bránit v uplatňování práva na spravedlivý proces, které je zaručeno Listinou základních práv Evropské unie.“

Čím dál více Evropanů cestuje, studuje a pracuje mimo svoji vlast. Tím se zvyšuje pravděpodobnost, že se stanou účastníky soudního řízení v cizím členském státě. Občané mohou čelit trestní žalobě a nerozumět jazyku používanému soudními orgány, ani jím nemluvit. Jednotlivci nemohou plně využívat svých práv na obhajobu, pokud nerozumějí jazyku, v němž se koná líčení, nemají k dispozici úplný překlad všech důkazů a nemohou komunikovat se svým právníkem. Dnešní návrh posiluje občanské právo na tlumočení a překlad ve třech směrech:

– Tlumočení by mělo být poskytnuto při komunikaci s právníky, v průběhu vyšetřování – jako například při policejním výslechu – a u soudu.

– K zajištění spravedlivého řízení počítá návrh rovněž s písemným překladem všech základních dokumentů, jako je příkaz k zadržení, obžaloba či obvinění a zásadní důkazní materiály. Občané se nemusí spoléhat jen na ústní překlad shrnujících důkazů.

– Občané musí mít právo na právní poradenství dříve, než se vzdají práva na tlumočení a překlad. Lidé nesmějí být nuceni se vzdát svých práv, dokud nemluvili s právníkem.

Náklady na překlad a tlumočení půjdou k tíži členského státu, nikoliv podezřelého – bez ohledu na konečné rozhodnutí. Bez minimálních společných standardů zajišťujících spravedlivé řízení se budou soudní orgány zdráhat poslat někoho před soud v jiné zemi. V důsledku toho nebude možné plně uplatnit opatření EU zaměřená na potírání trestné činnosti, jako například evropský zatýkací rozkaz. Od roku 2005, kdy bylo vydáno 6 900 evropských zatýkacích rozkazů, jejich počet v roce 2007 vzrostl na 11 000. Podle názoru Komise by se na veškeré takové rozkazy měly v budoucnu vztahovat standardy EU pro spravedlivý soudní proces, včetně práva na tlumočení a překlad.

Komise chce ohledně práv na spravedlivý proces postupovat svižně

Směrnice o právu na tlumočení a překlad v trestních řízeních, navržená dnes Komisí, bude první směrnicí od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, která posílí spravedlnost v trestních věcech. „Dnešní návrh staví na skvělé přípravné práci švédského a španělského předsednictví v této oblasti,“ řekla komisařka EU pro spravedlnost Redingová. „Nyní chceme, za nových podmínek daných Lisabonskou smlouvou, zrychlit postup v této důležité iniciativě na ochranu procesních práv v Evropě.Mým cílem je dosáhnout do léta ambiciózní politické dohody mezi Parlamentem a Radou o právech na tlumočení a překlad.Budu s Evropským parlamentem a se španělským předsednictvím aktivně pracovat na dosažení tohoto cíle.“

Souvislosti

Komise navrhla rámcové rozhodnutí o právu na tlumočení a překlad v červenci 2009.Vstup Lisabonské smlouvy v platnost dne 1. prosince 2009 zneplatnil všechny návrhy rámcových rozhodnutí. Dne 30. listopadu 2009 požádaly vlády EU Komisi, aby předložila návrhy na postupné zavádění celoevropských standardů pro soubor procesních práv. Komise tedy změnila navržené rámcové rozhodnutí na směrnici. Další oblasti, ve kterých se bude postupovat v nadcházejících několika letech, zahrnují:

– informace o právech a informace o žalobě (léto 2010);

– právní poradenství před soudním procesem a při něm a právní pomoc;

– právo zadržené osoby komunikovat se členy rodiny, zaměstnavateli a konzulárními úřady; a

– ochranu zranitelných podezřelých osob.

http://ec.europa.eu/justice_home/news/intro/news_intro_en.htm

MEMO/10/70

Evropská komise dnes navrhla, aby se označení „Evropské dědictví“ stalo iniciativou na úrovni EU. Cílem tohoto označení je upozornit na pamětihodnosti, které symbolizují evropskou integraci, ideály a historii. Navrhované rozhodnutí musí přijmout Rada ministrů EU a Evropský parlament. V platnost by mohlo vstoupit v roce 2011 nebo 2012.

„Domnívám se, že označení „Evropské dědictví“ pomůže zvýšit povědomí veřejnosti o našem společném a zároveň tak různorodém kulturním dědictví a podpořit kulturní turistiku i mezikulturní dialog,“ uvedla evropská komisařka pro vzdělávání, kulturu, mnohojazyčnost a mládež Androulla Vassiliou.

Návrh Komise je založen na mezivládním projektu z roku 2006, do kterého se zapojilo 17 členských států. Označení „Evropské dědictví“ bude jako iniciativa Evropské unie důvěryhodnější, viditelnější a prestižnější značkou.

Na základě dosavadního projektu vybraly členské státy 64 pamětihodností, které získaly toto označení (viz seznam v příloze). Patří sem například dům francouzského státníka a jednoho ze zakladatelů EU Roberta Schumana v lotrinském městě Scy-Chazelles nebo gdaňské loděnice v Polsku, místo vzniku Solidarity, první nezávislé odborové organizace v zemích Varšavské smlouvy, která pomohla spustit změny, jež po skončení studené války vedly v konečném důsledku ke sjednocení kontinentu.

Podle navrhovaného nového projektu by každý z 27 členských států mohl v jednom roce nominovat jednu nebo dvě pamětihodnosti na získání označení „Evropské dědictví“. Porota složená z nezávislých odborníků by pak nominace posoudila a z každé země vybrala jednu pamětihodnost, která toto označení v daném roce získá. Účast na tomto projektu by byla dobrovolná.

Hlavními přínosy označení „Evropské dědictví“ by byly:

- nové příležitosti pro seznámení se s evropským kulturním dědictvím a demokratickými hodnotami, na kterých stojí evropská historie a integrace;

- zvýšení povědomí o evropské kulturní turistice a z toho vyplývající ekonomický přínos;

- jasná a transparentní kritéria pro zúčastněné členské státy;

- postupy výběru a monitorování, které zajistí, že označení obdrží pouze pamětihodnosti vyhovující daným kritériím.

Navrhovaná iniciativa EU se liší od ostatních iniciativ v oblasti kulturního dědictví, jako jsou například Seznam světového dědictví UNESCO nebo Evropské kulturní trasy Rady Evropy. Na rozdíl od nich by tato iniciativa:

- označovala pamětihodnosti, které měly klíčovou úlohu v historii Evropské unie;

- vybírala tato památná místa spíše z hlediska jejich symbolické hodnoty pro Evropu než z hlediska estetického nebo architektonického;

- kladla důraz na výchovný rozměr, zvláště pokud jde o působení na mladé lidi.

Příloha: Pamětihodnosti, které získaly označení „Evropské dědictví“ na základě stávajícího projektu:

Označení „Evropské dědictví“ – pamětihodnosti vybrané členskými státy

ZEMĚ	PAMĚTIHODNOST[1]
BELGIE	Biskupsko-knížecí palác v Lutychu
	Kamenina z města Raeren (německy mluvící komunita)
	Archeologická lokalita Ename
	Archeologická lokalita Coudenberg
BULHARSKO	Archeologická lokalita Debelt
	Památník Vasila Levského
	Historické centrum města Ruse
	Hudební centrum Borise Christoffa
KYPR	Opevnění města Nikósie
	Hrad Kolossi
	Lokalita Kourion
	Šest kostelů s byzantskými a post-byzantskými freskami v oblasti Troodos
ČESKÁ REPUBLIKA	Zámek Kynžvart
	Baťův Zlín
	Vítkovické železárny v Ostravě
	Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké
FRANCIE	Opatství v Cluny
	Dům Roberta Schumana poblíž města Méty
	Nádvoří Papežského paláce v Avignonu
ŘECKO	Akropole v Athénách
	Palác Knossos
	Archeologická lokalita Poliochne
	Byzantská pevnost Monemvasia
MAĎARSKO	Královský hrad v Ostřihomi
	Tvrz Szigetvár
	Reformovaná kolej a Velký kostel v Debrecínu
	Královský hrad ve Visegrádu
ITÁLIE	Rodné domy Rossiniho, Pucciniho a Verdiho
	Rodný dům A. de Gasperiho
	Ostrov Ventotene
	Kapitolské náměstí v Římě
LOTYŠSKO	Historické centrum Rigy
	Palác Rundāle
	Město Kuldīga
LITVA	Dílo Mikalojuse Konstantinase Čiurlionise
	Historické centrum Kaunasu
	Žemaitija a Hora křížů
	Muzeum obětí genocidy (1940–1941) ve Vilniusu
MALTA	Katakomby v Rabatu
POLSKO	Loděnice v Gdaňsku
	Lechova hora v Hnězdně (katedrála, kostel, palác, muzeum)
	Katedrála sv. Václava a Stanislava v Krakově
	Město Lublin
PORTUGALSKO	Katedrála ve městě Braga
	Klášter Ježíše Krista v Setúbalu
	Knihovna univerzity v Coimbře
	Zrušení trestu smrti
RUMUNSKO	Archeologická lokalita Histria
	Cantacuzinův palác v Bukurešti
	Budova Ateneul Român v Bukurešti
	Park C. Brâncuşie v Târgu Jiu
SLOVENSKO	Předrománská církevní architektura, kostel sv. Markéty v Kopčanech
	Zámek Červený Kameň
	Mohyla generála Milana Rastislava Štefánika na Bradle
SLOVINSKO	Kaple Ducha Svatého (Javorca)
	Nemocnice Franja v Dolenji Novaki
	Hřbitov Žale v Ljubljani
ŠPANĚLSKO	Archív Koruny aragonské
	Královský klášter v Yuste
	Mys Finisterre
	Studentská kolej v Madridu
ŠVÝCARSKO	Katedrála sv. Petra v Ženevě
	Hrad La Sarraz
	Hospic sv. Bernarda

[1] Tyto pamětihodnosti byly vybrány členskými státy na základě mezivládních dohod. Pamětihodnosti v Evropské unii, které získaly označení na základě systému fungujícího na mezivládních dohodách a které mají zájem označení znovu získat, musí být opětovně posouzeny na základě nových kritérií. Jedině tak bude zajištěna soudržnost předmětného označení.

Evropská komise dnes představila strategii, která má napomoci udržet tempo globálního úsilí proti změně klimatu. Ve sdělení se navrhuje, aby EU rychle začala provádět dohodu, která byla přijata v prosinci loňského roku v Kodani, a zejména poskytla finanční pomoc rozvojovým zemím, tzv. "fast start". Zároveň by EU měla nadále pracovat na pevné a právně závazné globální dohodě, která do boje v podobě konkrétních opatření proti změně klimatu zaangažuje všechny země. To bude vyžadovat začlenění Kodaňské dohody do jednání OSN, přičemž musí být řešena slabá místa Kjótského protokolu. Je nezbytné, aby EU s cílem podpořit jednání OSN zastávala aktivní přístup. Komise bude v tomto smyslu úzce spolupracovat s Radou a za podpory Evropského parlamentu.

Předseda Komise José Manuel Barroso uvedl: „Komise je odhodlána nadále pracovat na celosvětových opatřeních proti změně klimatu. Dnešní sdělení stanovuje jasnou strategii, pokud jde o další potřebné kroky mající za cíl oživit mezinárodní jednání a nasměrovat naše partnery na tuto cestu. Na příštím zasedání Evropské rady vyzvu k podpoře této strategie, přičemž se opřu i o další konzultace s klíčovými mezinárodními partnery, o které jsem požádal komisařku Hedegaardovou.“

Komisařka pro oblast klimatu Connie Hedegaardová prohlásila: „Změnu klimatu lze ovlivnit pouze tehdy, pokud budou všichni hlavní znečišťovatelé konat. Je zřejmé, že nikdo nedoufá více než já, že v Mexiku vše dojednáme. Avšak signály z různých hlavních měst velkých znečišťovatelů tuto naději bohužel vůbec nepodporují. V Kodani měl svět jedinečnou šanci a plně jí nevyužil. Nyní nesmíme polevit v úsilí a musíme udělat vše pro to, abychom v Cancunu dosáhli konkrétních a zásadních výsledků a abychom zajistili, že nejpozději v Jižní Africe bude přijata dohoda v právní podobě. Kodaň byla krokem vpřed. I když Kodaňská dohoda zaostává za evropskými ambicemi, otevírá rostoucí celosvětová podpora příležitost na tomto stavět a přecházet v konkrétní opatření. Vedoucí role Evropy bude nejpřesvědčivější, pokud přijmeme hmatatelná a konkrétní opatření s cílem stát se regionem světa, který je nejšetrnější vůči klimatu. Tím rovněž zlepšíme svoji energetickou bezpečnost, podpoříme hospodářský růst šetrný k životnímu prostředí a vytvoříme nová pracovní místa.“

Časový plán jednání

Sdělení předkládá časový plán procesu jednání OSN, který bude znovu zahájen v dubnu. Politické návody obsažené v Kodaňské dohodě (které nebyly formálně přijaty jako rozhodnutí OSN) musí být začleněny do textů jednání OSN, jež jsou základem příští celosvětové dohody o klimatu. EU by byla připravena uzavřít právně závaznou dohodu během konference v mexickém Cancunu na konci tohoto roku, ale Komise přiznává, že rozdíly mezi zeměmi by mohly uzavření dohody odsunout až na rok 2011. EU je připravena, ale svět možná nikoli. Náš přístup musí být proto postupný.

Kodaňská dohoda

Kodaňskou dohodou byl učiněn krok směrem k cíli EU, kterým je závazná globální dohoda o změně klimatu, jež by měla vstoupit v platnost roku 2013, kdy vyprší první závazkové období Kjótského protokolu. Dohoda potvrzuje hlavní cíl EU, a sice udržení globálního oteplování na úrovni pod 2°C oproti předprůmyslové teplotě tak, aby se zabránilo nejhorším důsledkům změny klimatu.

V současnosti průmyslové a rozvojové země, které jsou zodpovědné za více než 80 % celosvětových emisí skleníkových plynů, zapracovaly svoje cíle nebo opatření v oblasti emisí do Kodaňské dohody. To ukazuje, že většina zemí je odhodlána posílit svoje opatření k boji proti změně klimatu.

Environmentální integrita

Mezinárodní jednání musí zajistit, že budoucí celosvětová dohoda bude mít vysokou úroveň environmentální integrity a že skutečně dokáže udržet míru oteplování planety pod úrovní 2 °C. Kjótský protokol zůstává ústředním nosníkem procesu OSN, je třeba však vyřešit jeho vážné nedostatky, jako je omezený počet účastnických zemí. Pokud nebude učiněno nic pro odstranění těchto slabin, které se týkají pravidel sledování emisí odvětví lesnictví a správy práv přebytků národních emisí pro období 2008–2012, mohly by současné sliby průmyslových zemí, že sníží emise, zůstat prakticky jen prázdnými slovy.

Vedoucí role EU

Komise se domnívá, že EU musí převzít iniciativu přijetím konkrétních opatření, aby se v rámci strategie Evropa 2020 předložené 3. března (viz IP/10/225) stala regionem světa, který je nejšetrnější vůči klimatu. EU se zavázala, že do roku 2020 sníží emise oproti úrovni z roku 1990 o 20 % a případně o 30 %, pokud ostatní hlavní ekonomiky převezmou svůj díl globálního zodpovědnosti. V rámci příprav na červnovou Evropskou radu připraví Komise analýzu, jakých praktických politických kroků bude zapotřebí, aby bylo realizováno snížení emisí o 30 %. V návaznosti na to Komise představí strategii, jak do roku 2050 přeměnit EU v nízkouhlíkové hospodářství. V souladu se strategií EU 2020 je cílem navrhnout inteligentní řešení, ze kterých nebude profitovat pouze oblast klimatu, ale který bude přínosný rovněž pro energetickou bezpečnost a vznik nových pracovních míst.

Urychlená finanční pomoc, tzv. "fast start"

Komise navrhuje, aby EU začala s prováděním Kodaňské dohody. EU slíbila, že každý rok poskytne 2,4 miliardy eur v rámci finanční pomoci rozvojovým zemím v období let 2010–2012. Rychlá realizace tohoto závazku je podstatná jak pro věrohodnost EU, tak pro posílení schopnosti přijímacích zemí řešit problematiku změny klimatu. Komise je připravena přispět k dobré koordinaci pomoci poskytované EU.

Pokroky na trzích s uhlíkem

Sdělení zdůrazňuje, že by EU měla pokračovat ve svém úsilí zaměřeného na rozvoj mezinárodního trhu s uhlíkem, který bude nezbytný pro podporu investic do nízkouhlíkového hospodářství a pro nákladově efektivní snížení emisí. Trh s uhlíkem rovněž může podnítit významné finanční toky směrem k rozvojovým zemím.

Silnější účast partnerů

EU musí lépe spolupracovat se svými partnery, aby vytvořila atmosféru důvěry, že může být dosaženo celosvětové dohody, a aby se zamyslela nad specifickými rozhodnutími, která by mohla vést ke konkrétním opatřením, jež by mohla být přijata v Cancunu. Komise bude tyto kontakty udržovat v úzké spolupráci s Radou a jejím předsednictvím, přičemž bude poskytovat podporu a pomoc Evropskému parlamentu, aby v plné míře spolupracoval s poslanci důležitých partnerských zemí.

Další informace

http://ec.europa.eu/environment/climat/future_action_com.htm

Preložial Jana Bandúrová, poslucháčka l. ročníku bakalárského štúdia VSEU
Európska komisia dnes oznámila výsledky ich výzvy na predloženie návrhov na nové výskumné projekty týkajúce sa chrípky. 4 spolupracujúce štúdia boli vybrané pre financovanie. Zahrňujú 52 výskumných inštitútov a malé a stredné podniky z 18 európskych krajín a troch medzinárodných partnerov (Izrel, Čína, Spojené Štáty Americké). Vírusy chrípky migrujú naprieč kontinentmi a medzi druhmi a vážne ohrozujú zdravie tak ako ľudské, tak aj zdravie zvierat. Dve konzorcia sa sústreďujú na výskum chrípky u ošípaných, kým ďalšie dve budú vyvíjať nové lieky proti ľudskej chrípke. Ich výber je súčasťou dlhodobej podpory EÚ pre výskum chrípky a Komisia vydala celkom viac ako 100 miliónov eur od roku 2001.
Komisárka EÚ pre výskum, inováciu a vedu Máire Geoghegan-Quinn povedala: "Len sezónna chrípka môže zabiť 250.000 - 500.000 ľudí po celom svete každý rok, a výskumné projekty EÚ, ako sú tieto, môžu pomôcť zachraňovať životy. A čo viac, úspešný výskum EÚ v oblasti prevencie a liečby chrípky a iných ochorení má obrovskú sociálnu a ekonomickú hodnotu a môže významne prispieť k naším cieľom Európy 2020 "
Ďalšie kroky:
výzva na predloženie návrhov na nové výskumné projekty do výšky 18 mil. euro týkajúce sa chrípky sa začala v júly 2009. Bolo predložených 17 návrhov.
Podrobnosti o nových výskumoch chrípky boli dnes oznamené - viac informácii a pozadie výskumu projektu viď nižšie:
http://ec.europa.eu/research/index.cfm?pg=newsalert&lg=en&year=2010&na=na-090310-annexes
ESNIP 3 -Európska sieť pre pozorovanie chrípky u ošípaných
Tento projekt bude udržovať a rozširovať sieť pre pozorovanie chrípky u ošípaných, ktorý bol zriadený počas predchádzajúcich projektov, financovaných Európskou uniou - ESNIP 1 a ESNIP 2, ktoré reprezentovaly jedinú organizovanú pozorovaciu sieť tohto druhu. Očakáva sa, že tento projekt prispeje k vylepšenej pripravenosti a plánovaniu na pandémiu ľudskej chrípky a poskytne základné podklady pre rozhodovanie v súvislosti s veterinárnym zdravím.
Trvanie: 36 mesiacov

Očakávaný príspevok EÚ: 1 milión eur

Koordinátor: Ian Brown, Veterinárna laboratórna agentúra (Veľká Británia), i.h.brown@vla.defra.gsi.gov.uk .

Kontak pre tlač: Jane Goodger, j.gooder@vla.defra.gsi.gov.uk

25 partnerov z 15 krajín: Veľká Británia, Belgicko, Francúzsko, Taliansko, Dánsko, Poľsko, Španielsko, Nemecko, Fínsko, Maďarsko, Holandsko, Grécko, Izrael, Čína a Spojené Štáty Americké.

FLUPIG - Pantogenéza a prenos vírusu chrípky u ošípaných

Tento projekt je zameraný na lepšie pochopenie úlohy ošípaných pri pandémickej chrípke. Úloha ošípaných je nejasná, tak ako prirodzenosť genetických zmien, ktoré sú potrebné pre

a) účinnú replikáciu vtáčieho vírusu chrípky u ošípaných,

b) účinný prenos vírusov vtáčej chrípky medzi ošípanými a

c) prenosu vírusu z ošípaných na ľudí a medzi ľuďmi.

Viac vedomostí o tom bude zásadné pre kontrolu budúcich pandémii chrípky.
Trvanie: 48 mesiacov

Očakávaný príspevok EÚ: 5 miliónov eur

Koordinátor: Kristen van Reeth, Fakulta veterinárnej medicíny, Ghent University, (Belgicko), kristien.vanreeth@ugent.be

10 partnetov z 8 krajín: Belgicko, Taliansko, Veľká Británia, Nemecko, Holandsko, Poľsko, Čína (Hong-Kong) a Spojené Štáty Americké.

FLU-PHARM - Nové lieky zamerané na vírus chrípky
Projekt FLU-PHARM bude vyvíjať nové lieky, ktoré zabránia replikácii vírusov v infikovaných buňkách (zásahom PB2 a PA proteínových domén). Očakáva sa, že takéto lieky znížia riziko u pacientov vyvinúť obranu proti nim a umožnia menej nežiadúcich vedľajších účinkov. Ak to bude úspešné, FLU-PHARM poskytne nové možnosti liečenia oboch duhov chrípky, sezónnej aj pandemickej chrípky.

Trvanie: 42 mesiacov

Očakávý príspevok EÚ: 6 miliónov eur

Koordinátor: Stephen Cusack, Európska Molekulárna Bilologická Laboratória (Francúzsko) cusack @embl.fr

14 partnerov zo 7 krajín: Nemecko, Rakúsko, Francúzsko, Španielsko, Slovensko, Belgicko, Švédsko

FLUCURE - vývoj nových antivirotík proti chrípke
Projekt FLUCURE sa tiež zameriava na replikáciu vírusov (s rozdielnym poňatím, kde cieľom je PB1/PA proteín a NP proteíny) a zameriava sa o rozvoj nových liekov so zníženým rizikom odolnosti. Účelom je priniesť jeden alebo viac nových liekov vhodných pre vstup do klinického rozvoja do 4 rokov.

Trvanie: 48 mesiacov

Očakávaný príspevok EÚ: 6 miliónov eur

Koordinátor: Heather Marshall-Heyman, VIRONOVA AB (Švédsko), heather.marshall-heyman@vironova.com

9 partnerov zo 7 Európskych krajín: Švédsko, Švajčiarsko, Bulharsko, Holandsko, Litva, Nemecko, Taliansko

New EU rules to strengthen the effectiveness of air accident investigations across Europe will be presented, for the first time, by Siim Kallas, Vice-President responsible for transport, to EU transport ministers meeting in Brussels on Thursday (11 March). Strong political support from ministers could pave the way for the adoption of the new rules this year – the European Parliament is scheduled to vote on the proposals in July. Aviation is one of the safest modes of transport in the EU; however accidents do happen. The number of fatal accidents for 2008, for example, involving aircraft registered in EU/EFTA Member States and performing commercial air transport operations was three. Annual figures are overshadowed by the sheer scale of tragic accidents such the Air France accident (June 2009) or the Spanair accident (August 2008). Drawing on the experience gained over 15 years since the main EU rules covering aviation investigations came into force, the European Commission brought forward in October 2009 proposals to update the current legal framework. The main aim is to: strengthen the implementation of safety recommendations, build investigation capacity in Member States; clarify the roles of different institutions involved in investigations and strengthen the rights of victims and families. The Commission is also aiming at making better use of information on aviation occurrences which is a key to accident prevention.

What is the current situation?

The main EU rules on air accident investigations were established in 1994, under Directive 94/56/EC establishing the fundamental principles governing the investigation of civil aviation accidents and incidents.

This directive established:

An obligation to investigate: Member States are obliged to ensure that every accident or serious incident in civil aviation, irrespective of the size of the aircraft or type of operation is subject to an investigation. The directive also established indicative lists of what constitutes a serious incident.

The investigation must be carried out by an independent permanent civil aviation body or entity. Member States were required to ensure the establishment of such bodies.

The directive provided a number of rights for investigators to enable them to carry out their duties e.g. access to the accident site, and to flight recorders, access to the results of examinations, possibility to examine witnesses etc.

Basic principles concerning the publication of reports and dissemination of safety recommendations.

The directive established that the sole purpose of the investigation is to prevent future accidents and incidents, and not to apportion blame or liability i.e these independent safety investigations should be separate from judicial inquiries.

The 1994 directive was later complemented by Directive 2003/42/EC which established an EU civil aviation occurrence reporting system – where aviation professionals are required to report occurrences in their daily operational work – so that safety lessons can be learnt.

Current facts and figures on aviation safety

Aviation is one of the safest modes of transport in the EU. However accidents do happen. There have in recent years been tragic accidents which are a warning that there is no room for complacency when it comes to safety.

According to the European Aviation Safety Agency (EASA) annual safety review for the year 2008, the number of fatal accidents involving aircraft registered in the EU/EFTA Member States and performing commercial air transport operations remained at the level of 2007 (three). This number is one of the lowest in the decade and well below the average of six fatal accidents per year.

In 2008, only 5.5 % of all fatal accidents in commercial air transport worldwide occurred with airplanes registered in an EASA Member State. This low number of accidents is overshadowed by the scale of tragic accidents such as that involving the McDonnell Douglas MD-82 aircraft in Spain where 154 people suffered fatal injuries.

Regarding aircraft registered in the rest of the world, the number of fatal accidents in the same type of operation decreased from 53 in the year 2007 to 51 accidents in 2008. The number is within the decade’s average (53 accidents).

What is the problem? Why do the current rules on investigations need updating?

It is now more than 15 years since the basic EU rules on air accident investigations were put in place. Since that time the EU has enlarged to 27 Members, while at the same time aircraft and their systems are becoming increasingly complex – so investigations can require a more diverse range and sometimes very specialised expertise, compared to even a decade ago.

Drawing on the experience gained from investigations into accidents and incidents for over a decade, it is clear there are several specific areas which need to be addressed.

There is a substantial divergence in investigating capacity between Member States. It is worth noting that an air investigation will often involve several national investigating authorities working together. The country where the accident took place will be the lead accident investigating authority, but other national authorities (for example due to specific safety interests such as being a home country to aircraft manufacturer) will also collaborate. It is important for all national authorities to have the capacity to play their role.

The roles of the different authorities involved in the investigation have to be better clarified In particular, EASA, the European Aviation Safety Authority, is since 2002 responsible for certifying aircraft in the EU and its access to relevant factual information is necessary to take timely safety actions – for example to recall aircraft from the market or require parts to be replaced. In order to avoid any potential conflict of interest, the boundaries of EASA as a certifying authority and as a part of the investigation must be clear.

There have been questions related to the separation of safety investigations and other proceedings, such as parallel judicial investigations. The sole objective of technical investigations should be the prevention of future accidents and not to attribute blame or liability.

It is important to strengthen the implementation of safety recommendations. After every investigation, the national authority draws up safety recommendations which are sent to relevant air safety bodies and aviation companies for a follow-up.

There have been in a number of cases delays in obtaining reliable information about the identity of the persons on board an aircraft subject to an accident. Similarly, victims of air accidents and their families should be provided with adequate support and information about the progress of the investigation.

What are the new proposals?

The proposal for a regulation on investigation and prevention of accidents and incidents in civil aviation focuses on four priority areas:

1. New obligations to strengthen the implementation of safety recommendations. The proposed regulation will, for the first time, oblige Member State authorities to ensure that every recommendation resulting from an investigation is assessed within a fixed deadline (90 days) and acted upon if justified. A permanent European database of safety recommendations will be also established.

2. Building investigation capacity/resources. To build capacity and efficient co-operation between national investigating authorities the regulation establishes a European network of civil aviation safety investigation authorities. National authorities will still be responsible for air accident investigations, but the network will provide training, strengthen cooperation through joint projects and provide certain shared investigation resources which will significantly strengthening the overall investigating capacity of Europe.

3. Strengthening the rights of victims of air accidents. The new proposal will require the rapid availability of reliable lists of all persons on board an aircraft involved in an accident. The Commission proposes that air companies make such complete lists available within one hour from the occurrence of an accident. In addition it is proposed, for the first time, a legal EU-wide obligation requiring the provision of rapid and organised assistance in the case of an accident. It would be for Member States to decide which authority will provide this assistance. In particular, victims and their families should be guaranteed the right to reliable information about the progress of an ongoing investigation.

4. Removing institutional uncertainty. The proposed regulation will clarify the role of the European Aviation Safety Authority in accident investigations. It provides that the agency, as an authority responsible for certification of aircraft in Europe, will have timely access to relevant factual information from accident investigation in order to take necessary safety actions if required. At the same time safeguards are put in place to limit the direct involvement of EASA in an investigation to avoid potential conflict of interest. The regulation will also clearly separate the technical investigations from other proceedings and ensure that safety investigators have efficient access to relevant evidence material and information, which will be afforded special protection.

5. Reacting to safety problems before accidents happen. Operational experience shows that often before an accident happens a number of smaller events may indicate the existence of more serious safety risks. It is absolutely essential to analyse these occurrences in a timely manner in order to prevent them from escalating into accidents. Member States and EU must make better use of that information, significant volume of which is already stored in various databases. The Commission proposes that EASA and Member States systematically conduct an analysis of such information, and that all the safety authorities in the EU have broader access to this important data.

What happens next?

The 27 Ministers will discuss the proposal at the Transport Council on 11 March. If there is a strong political support of the proposals, the European Parliament could carry out a first reading over the summer, with the possibility of agreement on the new regulation in 2010.

Background:

One of the main priorities of the European Commission's transport policy is to increase the already very high level of aviation safety. There can be no compromises on safety.

Over the past few years, the European Union has built up a strong safety policy. Among the key achievements are: common safety rules for all European operators; establishment of the European Aviation Safety Authority (EASA) in 2002, responsible for the certification of aircraft; a common list of dangerous airlines whose operations are banned partially or totally from the European sky. The Commission works actively with international organisations, notably the International Civil Aviation Organisation (ICAO), to improve safety at worldwide level.

Further information:

Press release IP/09/1612: "Flying safer: Commission proposes new rules for better investigation of civil aviation accidents", 29 October 2009.

http://ec.europa.eu/transport/air/safety/accident_investigation_en.htm

The EASA 2008 annual safety report is available at

http://easa.europa.eu/ws_prod/g/g_sir_review.php

European Commission Vice-President Siim Kallas, responsible for Transport, will present the current state of play with regard to negotiations on the second stage EU–US air transport agreement ("Open Skies") to transport ministers, meeting in Brussels, at the Transport Council on March 11 2010.

Current state of play

On March 30 2008, the first stage EU–US "Open-Skies" air services agreement came into effect, introducing new commercial freedoms for operators and an unprecedented framework for regulatory cooperation in the field of transatlantic aviation. The agreement replaced the individual agreements Member States had with the United States and removed all barriers for airlines of either side wishing to fly between and beyond Europe and the United States. For the first time, European airlines could operate from bases outside their licensing state, creating the opportunity, for example, for a German airline like Lufthansa to operate flights from Paris to New York.

The agreement also included a comprehensive new regulatory framework within which these new freedoms could be exercised, reflecting the importance placed by Europe and the United States on safe, secure and effective regulation of the sector. A new body responsible for implementation of the agreement, the Joint Committee, was formed, and new cooperative initiatives in the areas of security, competition and air traffic management were launched.

This groundbreaking agreement has paved the way for new entrants into once sheltered markets and provided an open market for all trans-Atlantic routes between the United States and Europe, thereby facilitating greater competition, encouraging job creation and helping to lower air fares.

Importantly, the first stage agreement also established a road-map for negotiations on further improvements to the agreement aimed at creating additional opportunities for both sides, particularly within each other's domestic markets, and deepening the already excellent level of cooperation on aviation issues of common interest. These negotiations on a second stage EU–US "Open Skies" agreement are currently ongoing.

On the negotiations on a second stage EU–US air transport agreement

What is currently under discussion?

The EU and US are currently negotiating a Second Stage Air Services Agreement aimed at building on the existing First Stage Air Services Agreement ("Open Skies"), which has been in place since 30 March 2008.

What are Europe's aims for the second stage negotiations?

Europe believes that the ground-breaking first stage agreement could be improved in a number of areas. In particular, the second stage agreement is a significant opportunity for both sides to normalise the rules on airline investment, thereby facilitating the ownership of European and US airlines by each other's investors. Furthermore, there remains the potential for a second stage agreement to further improve choice for consumers by further opening market access.

Separately, Europe sees this agreement as an opportunity to secure deeper regulatory cooperation on the broad range of issues faced by the transatlantic aviation sector, including safety, security, competition enforcement, and the environment.

When did these negotiations begin?

They started in May 2008, less than 60 days after the first stage agreement came into effect. This timetable was foreseen in the first stage agreement, which established a detailed framework for the second stage negotiations, including a list of priority topics for discussion. Since then, there have been a total of seven [7] rounds of negotiation.

How advanced are the negotiations?

Considerable progress has been made in recent months, with tentative agreement on a wide range of items. A number of important issues remain outstanding, though Europe is confident that an agreement can be reached on these in 2010, consistent with the commitment made by both sides at the 2009 EU-US Summit that they would "aim to reach a second-stage air transport agreement in 2010 which includes benefits for both sides".

Why have the negotiations taken so long?

The issues for discussion in the second stage negotiations require careful consideration by both sides. Furthermore, there was a long break in the negotiations leading up to and continuing for a period after the US elections in November 2008. Consequently, the negotiations have taken some time.

What happens if no agreement is reached on a second stage agreement?

The provisions of the first stage agreement mean that, should no second stage agreement be reached by the end of November 2010, then both sides have the right to suspend certain rights under the existing agreement.

However, given the progress already made in the negotiations, Europe considers an agreement in 2010 to be the most likely outcome.

On the first stage EU–US air services agreement

When did the first stage agreement enter into force?

The EU-US Air Transport Agreement, signed on 30 April 2007, has been in effect since 30 March 2008.

What were the new rights for EU airlines in the first stage agreement?

The recognition of all European airlines as "Community air carriers" by the US, allowing for the consolidation of the EU aviation sector and the compliance with the November 2002 Court cases in the so-called 'Open skies judgments'.

The possibility for any "Community air carrier" to fly between any point in the EU to any point in the US, without any restrictions on pricing or capacity. This freedom did not exist before 30 March.

The possibility to continue flights beyond the United States towards third countries ('5th freedom').

The possibility to operate all-cargo flights between the United States and any third country, without a requirement that the service starts or ends in the EU ('7th freedom').

So-called '7th freedom rights' for passenger flights between the US and a number of non-EU European countries, i.e. direct flights between the US and Croatia or Norway.

A number of access rights to the US 'Fly America' programme for the transport of passengers and cargo financed by the US federal government.

More freedom to enter into commercial arrangements with other airlines (code-sharing, wet-leasing etc.).

Rights in the area of franchising and branding of air services to enhance legal certainty in the commercial relations in between airlines.

Possibility of antitrust immunity for the development of airline alliances.

Rights for EU investors in the area of ownership, investment and control of US airlines; rights in the area of inward foreign investment in EU airlines by non-EU European investors; rights in the area of ownership, investment and control by EU investors of airlines in Africa and non-EU European countries.

What has been the commercial effect of the first stage agreement?

The immediate effect of the agreement has been to remove constraints and enable competition to thrive. Although services have since been affected by the crisis, the number of flights and degree of competition available to consumers is now considerably higher than under the previous set of bilateral arrangements.

In the first year following implementation of the agreement, the effect was considerable, with the total number of flights between the EU and the US in April–June 2008 8% higher than the same period in 2007.

Transatlantic services have increased particularly in those Member States where restrictive agreements were previously in place. In London Heathrow alone, flights to the US increased by 18 daily flights, an increase of more than 20%. Flights to the US from Spain and Ireland have also increased.

Airlines have also made use of the opportunity to operate transatlantic flights from outside their home country. For example, British Airways' subsidiary, Open Skies, operates daily between Paris and the US destinations of Washington and New York.

Many airlines have made use of the extended code-sharing opportunities opened up by the agreement. For example, SkyTeam partners Air France-KLM and Delta/Northwest have secured antitrust immunity for their operations. Oneworld partners British Airways, Iberia, and American have also applied for antitrust immunity for a closer alliance.

Furthermore, there has been new transatlantic investment in the airline industry. German airline Lufthansa acquired 19% of US carrier JetBlue in February 2008.

How will the EU and the US cooperate in regulatory issues?

The agreement introduces unprecedented mechanisms for regulatory convergence, notably in competition, state aid and security. The objective is to minimize incompatibilities between the rules and policy approaches on either side of the Atlantic.

The provisions on security are key towards a 'one-stop security' approach. The regulatory cooperation includes also provisions on EU–US technical cooperation in relation to climate change, on consumer protection and on the development of joint EU-US approaches in international organisations.

Are there concrete examples of this regulatory cooperation?

In the field of aviation security, a working arrangement has been reached on reciprocal airport assessments.

In the field of air traffic management and environmental protection, the European Commission and the U.S. Federal Aviation Authority have created the Atlantic Interoperability Initiative to Reduce Emissions (AIRE) partnership to improve the environmental footprint of air transport with environmentally friendly air traffic procedures from gate to gate.

In the field of competition policy, the European Commission and the U.S. Department of Transportation have been working together to achieve compatible regulatory approaches.

How does the Commission monitor the implementation of the agreement?

The agreement establishes a new mechanism: The EU–US Joint Committee. This has already met a total of nine [9] times to oversee implementation of the agreement and ensure regulatory cooperation.

The European Commission today has invited comments from interested parties on commitments proposed by British Airways, American Airlines and Iberia to address concerns that their planned alliance may harm consumers on transatlantic routes. In September 2009, the Commission sent a Statement of Objections to the three airlines expressing concerns that their extensive cooperation, which involves revenue-sharing and joint management of schedules, pricing and capacity, may be in breach of EU antitrust rules (see MEMO/09/430). The parties have notably offered to make landing and take off slots available at London Heathrow, London Gatwick and/or New York John F. Kennedy airports to facilitate entry of competitors on routes to New York, Boston, Dallas and Miami. If the market test confirms that the proposed commitments remedy the competition concerns, the Commission may adopt a decision under Article 9 of Regulation 1/2003, making the commitments legally binding on the parties.

In April 2009, the Commission opened a formal investigation into the cooperation of oneworld alliance members British Airways, American Airlines and Iberia on passenger transport on routes between Europe and North America (see MEMO/09/168). It sent a Statement of Objections to the parties on 29 September 2009 (see MEMO/09/430) taking the view that the agreement may be in breach of EU rules on anti-competitive business practices (Article 101 of the Treaty on the Functioning of the European Union). British Airways, American Airlines and Iberia jointly offered a set of commitments, in accordance with Article 9 of Regulation 1/2003, in order to alleviate the Commission's competition concerns.

Proposed commitments

The commitments proposed by the parties are primarily aimed at enabling competing airlines to start operating on the affected routes by lowering barriers to entry. Concretely, they offer to make available landing and take-off slots at London Heathrow or London Gatwick airports on routes to Boston, New York, Dallas and Miami. On the London-New York city pair, the parties also propose to provide the competitor with operating authorisations at New York JFK airport.

In addition, British Airways, American Airlines and Iberia undertake to provide access to their frequent flyer programmes on the relevant routes, allowing passengers of the qualified new entrants to accrue and redeem miles on the parties' frequent flyer programmes.

The parties also propose to allow fare combinability and offer special prorate agreements in relation to the routes of concern, which would enable competitors to offer tickets on the parties' flights and facilitate access to connecting traffic. Finally, the parties commit to regularly submit data concerning their cooperation, which would facilitate an evaluation of the alliance's impact on the markets over time. To monitor the implementation of the commitments, a trustee would be appointed.

Throughout its investigation the Commission has been in close contact with the US Department of Transportation, which is conducting a parallel review under US rules.

Background

In accordance with Article 27(4) of Regulation 1/2003, a summary of the proposed commitments has been published in the EU's Official Journal on 10 March 2010 (OJ C 58). The full version of the commitments is available on the Commission's website at:

http://ec.europa.eu/competition/antitrust/cases/index/by_nr_79.html#i39_596.

Interested parties are invited to submit their comments to the Commission by 10 April 2010.

Subject to comments received, the Commission may decide to make the commitments legally binding on British Airways, American Airlines and Iberia under Article 9 of Regulation 1/2003, without concluding whether or not there has been or still is an infringement of EU competition rules.

Konference se soustředí na projekty financované EU. Jednání bude probíhat 10. a 11.3. Konference je příspěvkem k Evropskému roku boje proti chudobě a sociálnímu začleňování.

Konference osvětlí 30 projektů financovaných z programů a strukturálních fondů EU pro vzdělání, kulturu, mládí a občanství. Příklady projektů: podnikatelské školení, spojující dialog Romů a ostatních, učitelé pro začleňování Romů a podpora návrhů, výroby a marketinku tradičního ošacení Romů.

Projekty se budou diskutovat na pracovních seminářích a současně předváděny na výstavě a v určených publikacích. Výsledky konference budou využity na 2. konferenci Evropský Rom v Cordobě 8.4.2010, kde mladí Romové pohovoří o svých osobních zkušenostech.

Na konferenci se registrovalo přes 500 účastníků - budou diskutovat o školení sociální pohodě, problémů mladých a proběhne prezentace o rozvoji romské kultury. Bude zastoupena řada evropských a mezinárodních romských organizací.

Romové jsou jednou z největších etnických menšin v Evropě - s miliony v řadě členských států. Přetrvává sociální vylučování, diskriminace s největším rizikem chudoby a nezamětsnanosti. Negativní postoj řady Evropanů je dán stereotypy a prejudicemi. Ostatní tradiční menšiny jsou na tom obdobně.

Mnoho z klíčových oblastí pro sociální začleňování Romů – vzdělání, zaměstnanost, sociální začleňování, zdravotní služby, rovnost pohlaví, infrastruktura a urbanismus - jsou zcela nebo převážně v rukou státu. Komise je zavázána podpořit členské státy v realizaci politik k zlepšení situace Romů a státy využívají pro tyto účely programy a fondy EU. Řadě patronů projektů, uvedených na výstavě, se umožní využít akce pro získání užitečných kontaktů a výměnu informací mezi sítěmi, školami, univerzitami, orgány municipalit, společnostmi, sdruženími a občanskými organizacemi. Více:

http://roma-conference.eu/web/roma/home

Dohoda byla uzavřena v sídle OSN v Ženevě; jde o první mezinárodní dohodu k bezpečnosti tohoto druhu vozidel.

Elektrická vozidla jsou zpravidla napájena velmi vysokým napětím, cca 500 V. Je tedy zásadní chránit je před rizikem úrazu elektrickým proudem. Revidované nařízení EHK OSN 100 zajistí bezpečí stanovením ochrany uživatelů od vysokonapěťových částí aut. Předepisuje se např. normalizované čidlo pro testování ochrany všech ve vozidle. Nařízení take stanoví požadavky na praktické používání elekrických aut, jako je indikátor pro řidiče o zapnutí/vypnutí elektromotoru, který za normálních okolností neslyší, zda je motor spuštěn a mohl by nechtěně odstartovat auto. To má zabránit rozjetí vozidla v době nabíjení.

Nařízení bylo dohodnuto v mezinárodním rámci (dohoda 1958 UNECE), aby výrobci mohli prodávat vozidla podle mezinárodních norem na důležitých trzích, jako jsou Jižní Korea, Japonsko a Rusko. Vzájemné uznávání certifikace mezi smluvními stranami bude možná až po realizaci nařízení.

Více: klikněte na More information on the Commissions’ automotive policy

Úvěr EIB podpoří realizaci investičního programu modernizace městské čistírny odpadních vod 2009-2013 městské společnosti pro zásobování vodou a čistírny odpadních vod.

EIB má velmi dobrou spolupráci s polskými městy, společnostmi veřejných služeb a regiony. Od EIB úvěry dosáhly cca 1.2 mld. €. Význam komunálníhoi sektoru v úvěrech EIB narůstá. V roce 2009 dosáhl 36%.

Další informace: Dušan Ondrejička, d.ondrejicka@eib.org, tel.: +352-4379-83334 or visit the EIB’s website: http://www.eib.org

150 studentů a učitelů ze všech zemí EU v dubnu navštíví Brusel a zúčastní se simulace plenárního zasedání Evropského hospodářského a sociálního výboru. V rámci příprav na tuto akci se 27 členů EHSV vypraví do škol po celém kontinentu, kde budou diskutovat o Evropě. Zúčastněné školy byly vybrány náhodně z několika stovek žádostí.

Členové Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV), poradního orgánu Evropské unie, navštíví školy a vyšší odborné školy, kde budou se studenty diskutovat o evropských tématech a zodpoví jejich dotazy o EU s ohledem na to, co mladé lidi zajímá.

V dalších měsících letošního roku budou tři studenti a jeden učitel z každé vybrané školy zastupovat svou zemi na akci pro mládež, kterou EHSV uspořádá v Bruselu od 15. do 17. dubna 2010. Mottem této akce je „Vaše Evropa, váš názor“. Studenti a jejich učitel na několik dní zaujmou místa členů EHSV a budou diskutovat o tématech týkajících se EU s dalšími 150 studenty a učiteli z celé Evropy.

Rozhodujícím úkolem bude dospět ke konsenzu ohledně stanoviska o škodách souvisejících s alkoholem. V rámci přípravy plenárního shromáždění mohou studenti podávat pozměňovací návrhy, které se po schválení stanou součástí konečného znění stanoviska.

Účast na této akci bude výbornou příležitostí nejen pro města, odkud vybrané školy pocházejí, aby prosadila svůj názor v Bruselu, ale i pro studenty, kteří budou moci diskutovat přímo s místopředsedkyní EHSV paní Irini Pari a s dalšími představiteli EU.

Evropský hospodářský a sociální výbor je poradní orgán EU. Jeho 344 členů pochází ze všech zemí EU a zastupuje různé hospodářské a sociální subjekty: zaměstnavatele, pracující, nevládní organizace a různé další organizace. Úlohou Evropského hospodářského a sociálního výboru v evropském rozhodovacím procesu je být poradcem ostatních institucí EU (Evropské komise, Evropského parlamentu aj.). Prostřednictvím různých organizací občanské společnosti zastoupených v EHSV může každý občan EU vyjádřit svůj názor a ovlivnit rozhodnutí přijímaná na evropské úrovni.

Více informací o této akci najdete na http://www.eesc.europa.eu/YourEuropeYourSay2010.

EU odsuzuje rozhodnutí izraelské vlády vybudovat nové bytové jednotky ve východním Jeruzalémě. Izrael by měl toto rozhodnutí zrušit. EU vyzývá izraelské orgány, aby v plné míře dodržovaly své závazky a plnily své povinnosti ve vztahu k mírovému procesu a aby se zdržely jednostranných rozhodnutí a jednání, která by mohla ohrozit vyjednávání o konečném statusu. Evropská unie znovu opakuje, že osidlování je podle mezinárodního práva nezákonné. Oslabuje probíhající snahy o opětovné zahájení mírových jednání, je překážkou dosažení míru a ohrožuje možnost dvoustátního řešení.

Prozatímní data vydal Eurostat.

Platební bilance v ukazatelích euro za EU27 ( mld. euro)

	Q4/2008	Q1/2009	Q2/2009	Q3/2009	Q4/2009
EU27 – bilance běného účtu	-59.4	-53.3	-49.0	-27.7	-27.0
EU27 – bilance obchodu službami	21.7	12.7	16.2	16.7	14.1
EU27 – bilance běžného účtu jako % HDP	-1.9%	-1.9%	-1.7%	-0.9%	-0.9%

Pramen: Eurostat

Platební bilance v ukazatelích euro v oblasti euro (EA16) v mld. €

	Q4/2008	Q1/2009	Q2/2009	Q3/2009	Q4/2009
Oblast euro - bilance běžného účtu	-32.2	-38.0	-21.7	-2.7	4.8
bilance obchodu službami	7.1	0.5	7.3	12.8	10.2
bilance bežného účtu jako % of HDP	-1.4%	-1.7%	-1.0%	-0.1%	0.2%

Pramen: European Central Bank

Bilance plateb v ukazatelích euro za EA16 - měsíční data – mld. euro

	XII 08	I 09	II 09	III 09	IV 09	V 09	VI 09	VII 09	VIII 09	IX 09	X 09	XI 09	XII 09
Bilance běžného účtu	-5.7	-24.0	-5.4	-8.6	-10.8	-13.7	2.9	9.1	-6.0	-5.9	-3.9	-0.6	9.4
Bilance obchodu se službami	3.8	0.2	0.4	-0.2	1.7	3.0	2.6	5.1	3.9	3.8	4.0	2.0	4.3

Pramen: European Central Bank

Issued by: Eurostat Press Office

Tim ALLEN

Tel: +352-4301-33 444

eurostat-pressoffice@ec.europa.eu

For further information on data:

Luca PAPPALARDO

Tel: +352-4301-38 356

luca.pappalardo@ec.europa.eu

Eurostat news releases on the internet: http://ec.europa.eu/eurostat

Selected Principal European Economic Indicators: http://ec.europa.eu/eurostat/euroindicators

Členské státy se stále opožďují v realizaci pravidel vnitřního trgu energie. Zpráva k tomu přijatá Komisí 11.3. ukazuje smíšený obraz. Zpráva konstatuje, že transpozice komunitárního práva do národního práva je stale neúplná. 3. balíček k vnitřnímu trhu energie poskytuje jasnější pravidla a tím i podněty pro investice. Výzva, které EU čelí, je zrychit investice do energetické infrastruktury k zvýšení obchodu přes hranice, přístup k diversifikovaným zdrojům energie a zejména obnovitelných zdrojů.

Objasňuje se také vliv finanční a hospodářské krize na vitřní trh energie. Snížení ekonomické aktivity vyústily ve výrazný propad spotřeby plynu a elekřiny. Nižší spotřeba má důležitý vliv na mezinárodní ceny ropy, které naopak ovlivňuje ceny plynu a elektřiny. Nicméně pokles ceny ropy na mezinárodních trzích se zcela neodrážel v ceně plynu a elektřiny pro konečné spotřebitele.

Naznačuje se dále stále vysoká úroveň koncentrace na malo a velkoobchodním trhu.

Finanční a hospodářská krize vytvořila také nové příležitosti pro konkurenci, protože vice plynu je dostupné za nižší ceny v kapalné podobě. Práce národních regulačních orgánů má tendence posunout se k soustředění na spotřebitele, včetně nových inteligentních měřidel jako klíče pro inteligentní sítě na vnitřním trhu energie. Je to vítaný trend umožňující rozšířenou účast spotřebitelů na vnitřním trhu energie a zvýšení energetické efektivnosti rozsáhlé integrace obnovitelných zdrojů, doplňkových služeb energie, větší průhlednosti trhu a snazší přepojování dodavatelů. Nadto meznárodní spolupráce ve směně energie a pokračující trend nárůstu obchodu jsou slibným znamením fungování trhů.

Pozadí

"Communication from the Commission to the Council and Parliament - Report on progress in creating the internal gas and electricity market (2009)" je roční srovnávací zpráva Komise. Je závazkem pro Komisi na základě směrnic 2003/54 a 2003/55 k vnitřnímu trhu elektřiny a plynu. Zpráva Komise vychází ze zpráv členských států. Popisuje výsledky dosažené v roce 2009. Zpráva je na adrese:

http://ec.europa.eu/energy/gas_electricity/benchmarking_reports_en.htm

Podle předpovědí států může EU překročit 20% obnovitelných zdrojů. Podle zprávy Komise z 11.3. by EU splnila cíl do roku 2020 na 20,3%.

Shrnutí ukázalo, že 10 z 27 EU členských států pravděpodobně překročí své národní cíle, dalších 12 splní domácí cíle a jen 5 neočekává splnění cílů jen svými vlastními zdroji.

Podle směrnice o obnovitelné energii (Renewable Energy Directive - 2009/28/ES), ty členské státy, které soudí, že by nemohly samy dosáhnout svých cílů, musejí buď zajistit transfer z jicný členských států, nebo mimo EU. Jak ukazuje sumář, tyto mechanizmy budou hrát jen menší roli - obchodování mezi členskými státy povolenkami se předpokládá v roce 2020 v rozsahu cca 2 mil. t převedeného CO2, tedy pod 1%. Prioritou samozřejmě bude pomoci všem členským státům dosáhnout, nebo přiblížit se cílům. Pozadí

Směrnice o obnovitelných zdrojích stanoví individuální národní cíle podle kapacity členských států, které mají zvážit svůj podíl obnovitelných zdrojů. Směrnice ukládá členským státům pokytnout zprávu, zda očekávají překročení cílů a mít přebytek nabídnutelný jiným státům, nebo zda potřebují dovoz (statisticky) s využitím mechanizmu spolupráce.

Směrnice stanoví celkový cíl pro rok 2020 celkové spotřeby 20% obnovitelných zdrojů jako závazných cílů členských států. Obnovitelná energie: biopaliva, vítr, sluneční energie, hydro energie. Podíl v roce 2007 přitom byl jen 9%. Z toho cca 63% bylo z biomasy a bio-odpadu. Zpráva s přehledem za státy a tabulka je k dispozici na:

http://ec.europa.eu/energy/renewables/transparency_platform/transparency_platform_en.htm.

IP/09/861: Podle studie Komise dosažení 20% podílu obnovitelných zdrojů může přinést práci 2,8 nil. lidí.

Dne 16. března zahájí Evropský úřad pro výběr personálu (EPSO) modernější a racionálnější výběrové řízení pro úředníky EU, přičemž první výběrové řízení podle nových pravidel bude vypsáno pro administrátory. Zdokonalení nového systému spočívá v každoroční organizaci výběrových řízení pro nejobecnější profesní profily. Uchazečům tak bude umožněno, aby si efektivněji naplánovali podávání přihlášek, a orgánům EU se usnadní strategické plánování lidských zdrojů. Tento postup bude rychlejší a účinnější a bude sestávat z menšího množství etap, než je tomu v případě současného systému. A také bude posílen přesunutím důrazu z vědomostí na hodnocení konkrétních schopností uchazeče. To se ukázalo být jedním z nejlepších ukazatelů budoucího pracovního výkonu.

„Na pracovním trhu s neustále sílící konkurencí musí být Evropské orgány schopny přilákat širokou škálu těch nejlepších uchazečů,“ uvedl Maroš Šefčovič, místopředseda Evropské komise pro interinstitucionální vztahy a administrativu. „Je rovněž důležité, abychom si zájem těchto lidí udrželi, což dokážeme pouze tehdy, nabídneme-li jim perspektivu atraktivního zaměstnání bez zbytečného prodlení. Nový systém je založen na nejosvědčenějších postupech ve veřejném sektoru. Evropské orgány tak budou mít k dispozici správné lidi ve správný čas, přičemž zásada spravedlivých a otevřených výběrových řízení zůstane zachována.“

Lepší plánování

Úřad EPSO zavedl tříletý průběžný plán, v jehož rámci orgány pravidelně posuzují své personální potřeby. Každoročně proběhnou výběrová řízení ve třech cyklech – pro administrátory, asistenty a lingvisty – doplněná individuálními výběrovými řízeními pro odborníky. Aby se již neopakovala situace, kdy jména úspěšných uchazečů zůstanou na seznamu několik let, aniž by se jim podařilo získat pracovní místo, budou rezervní seznamy platit do konce jednoho cyklu výběrového řízení, tj. zůstanou v platnosti pouze jeden rok. Většina uchazečů, kteří se na rezervní seznam dostanou, bude pozvána k pohovoru. Účastníci výběrového řízení budou moci obdržet zpětnou vazbu týkající se jejich výsledků ve výběrovém řízení, čímž se zabrání zdlouhavým postupům přezkumu.

Rychlejší a cílenější nábor

Nové výběrové řízení úřadu EPSO zlepší kvalitu a spolehlivost procesu výběru. Hlavní zásadou je přesun z vědomostí na hodnocení konkrétních schopností uchazeče o pracovní místo. Nyní budou výběrová řízení probíhat pouze ve dvou fázích. Nejprve se budou v jednotlivých členských zemích EU konat vstupní testy předběžného výběru, které budou uchazeči vyplňovat na počítačích. Druhou fází bude hodnocení schopností, které proběhne v Bruselu. Nový cyklus bude trvat pět až devět měsíců a nikoliv až dva roky, jak tomu bylo u původního systému.

Součástí předběžného výběru budou testy kognitivních schopností uchazečů, situační testy a testování odborných a jazykových znalostí v závislosti na požadovaném profesním profilu. Původní zkouška ze znalostí EU již nebude součástí této první fáze, nýbrž součástí fáze druhé, která proběhne současně s hodnocením úloh úzce spojených s konkrétním pracovním zařazením.

Ve fázi hodnocení se budou důkladně a spolehlivě prověřovat veškeré klíčové schopnosti uchazečů, s důrazem na prověřování schopností, nikoli věcných znalostí. Bude vybráno několik úkolů, v nichž by měl uchazeč prokázat požadované schopnosti, přičemž každá z nich bude posuzována přinejmenším dvakrát. V závislosti na typu výběrového řízení bude tato fáze trvat půlden či celý den. Tyto testy budou probíhat v druhém jazyce, který si uchazeč zvolil (angličtina, francouzština nebo němčina), s výjimkou pracovních zařazení, u nichž je potřeba prověřit specifické jazykové znalosti. Bude tak nahrazen zdlouhavý postup písemných a ústních testů, který probíhal ve dvou etapách. Kromě specifických odborných znalostí a dovedností se bude hodnotit řada základních schopností, mezi něž patří analýza a řešení problémů, komunikace, orientace na výsledky, vzdělávání a rozvoj, stanovování priorit a organizace práce, odolnost a práce v kolektivu.

Výběrové komise budou profesionalizovány vysláním členů výběrové komise do úřadu EPSO, osvědčením odborné způsobilosti členů výběrové komise zodpovědných za hodnocení konkrétních schopností uchazeče a větším využíváním odborných znalostí v oblasti lidských zdrojů a psychologie.

Úspěšní uchazeči obdrží „osvědčení o způsobilosti", v němž budou uvedeny výsledky, kterých dosáhli v hodnotícím centru. Toto osvědčení bude zasláno orgánům EU, jimž by mělo pomoci v průběhu přijímání do pracovního poměru.

Podpora rozmanitosti

EPSO rovněž zavádí řadu opatření na podporu rozmanitosti pracovní síly a na vylepšení image orgánů EU jakožto zaměstnavatelů. K tomu patří také záruka dodržování zásady rovnosti pohlaví v průběhu testů, zdokonalení služeb poskytovaných uchazečům se zvláštními potřebami a proaktivnější zacházení s rezervními seznamy.

Proč zvolit kariéru v EU?

Úřad EPSO by rád přilákal ty nejlepší uchazeče o práci v EU. Aby upoutal potenciální uchazeče, vytvořil kromě nového výběrového řízení také nové logo. Pokud jde o Komisi, ta usiluje o to, aby se stala veřejnou správou na nejvyšší úrovni. Kariéra v orgánech EU nabízí uchazeči řadu různých pracovních míst, která může ve svém profesním životě vykonávat; zajímavou a motivující práci přinášející změny pro Evropu; prostředí podporující své zaměstnance v získávání nových dovedností a ve studiu nových jazyků; příležitost pracovat a cestovat do zahraničí a pracovat s lidmi z celé Evropy a atraktivní zaměstnanecké výhody.

TISKOVÁ ZPRÁVA

2997. zasedání Rady

Obecné záležitosti

Brusel 22. února 2010

Předseda Miguel Ángel MORATINOS
ministr zahraničních věcí a spolupráce Španělska

* 2998. zasedání Rady pro vnější vztahy je předmětem samostatné tiskové zprávy (6739/10).

Hlavní výsledky zasedání Rady

Rada diskutovala o přípravách jarního zasedání Evropské rady, která se soustředí na rozpracování nové evropské strategie pro zaměstnanost a růst a na změnu klimatu, především pak na kroky navazující na prosincovou konferenci v Kodani.

Rada také souhlasila s tím, že Spojené státy americké budou informovány o rozhodnutí EU ukončit prozatímní provádění dohody mezi EU a USA o zpracovávání a předávání údajů o finančních transakcích pro účely sledování financování terorismu. Tento krok je následkem odmítnutí dohody Evropským parlamentem.

ÚČASTNÍCI

Vlády členských států a Evropská komise byly zastoupeny takto:

Belgie:

Steven VANACKERE ministr zahraničních věcí

Olivier CHASTEL státní tajemník pro evropské záležitosti

Bulharsko:

Nikolaj MLADENOV ministr zahraničních věcí

Česká republika:

Juraj CHMIEL ministr pro evropské záležitosti

Dánsko:

Per Stig MØLLER ministr zahraničních věcí

Claus GRUBE stálý státní tajemník ministerstva zahraničních věcí

Německo:

Werner HOYER státní ministr

Estonsko:

Urmas PAET ministr zahraničních věcí

Irsko:

Micheál MARTIN ministr zahraničních věcí

Dick ROCHE náměstek ministerstva zahraničních věcí pro evropské záležitosti

Řecko:

Dimitris DROUTSAS alternující ministr zahraničních věcí

Španělsko:

Miguel Ángel MORATINOS ministr zahraničních věcí a spolupráce

Diego LÒPEZ GARRIDO státní tajemník

Francie:

Pierre LELLOUCHE státní tajemník pověřený evropskými záležitostmi

Itálie:

Franco FRATTINI ministr zahraničních věcí

Andrea RONCHI ministr pro evropské politiky

Kypr:

Nicholas EMILIOU generální tajemník ministerstva zahraničních věcí

Lotyšsko:

Māris RIEKSTIŅŠ ministr zahraničních věcí

Ilze JUHANSONE vedoucí ředitelství ministerstva zahraničních věcí pro Evropskou unii

Litva:

Audronius AŽUBALIS ministr zahraničních věcí

Lucembursko:

Jean ASSELBORN místopředseda vlády, ministr zahraničních věcí a přistěhovalectví

Maďarsko:

Péter BALÁZS ministr zahraničních věcí

Malta:

Tonio BORG místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí

Nizozemsko:

Tom de BRUIJN stálý zástupce

Rakousko:

Michael SPINDELEGGER spolkový ministr pro evropské a mezinárodní záležitosti

Polsko:

Radoslaw SIKORSKI ministr zahraničních věcí

Mikołaj DOWGIELEWICZ státní tajemník pro evropské záležitosti

Portugalsko:

Pedro LOURTIE státní tajemník pro evropské záležitosti

Rumunsko:

Teodor BACONSCHI ministr zahraničních věcí

Slovinsko:

Mitja GASPARI ministr pro rozvoj a evropské záležitosti

Slovensko:

Miroslav LAJČÁK ministr zahraničních věcí

Finsko:

Astrid THORSOVÁ ministryně pro migraci a evropské záležitosti Finska

Švédsko:

Birgitta OHLSSONOVÁ ministryně pro evropské záležitosti

Spojené království:

Kim DARROCH stálý zástupce

Komise:

Maroš ŠEFČOVIČ místopředseda

Connie HEDEGAARDOVÁ členka

Generální sekretariát

Pierre De BOISSIEU generální tajemník

PROJEDNÁVANÉ BODY

PŘÍPRAVA JARNÍHO ZASEDÁNÍ EVROPSKÉ RADY

Rada přezkoumala komentovaný návrh pořadu jednání pro jarní zasedání Evropské rady, které se uskuteční ve dnech 25. a 26. března v Bruselu (dokument 6493/10).

Evropská rada se má zaměřit na:

- přípravu nové strategie EU pro zaměstnanost a růst a

- kroky navazující na konferenci OSN o změně klimatu konanou v prosinci v Kodani

Pokud jde o zaměstnanost a růst, zasedání Evropské rady se bude konat s cílem dohodnout obecný rámec nové strategie Unie na základě sdělení komise o „Evropě 2020“. Rada bude zejména vyzvána k tomu, aby dokončila správu a řízení strategie a dohodla se na omezeném počtu kvantitativních cílů. Rada rovněž zhodnotí probíhající úsilí EU a jejích členských států o řešení hospodářské krize a předběžně projedná přípravu příštího summitu skupiny G-20.

V oblasti změny klimatu Evropská rada zhodnotí činnost navazující na konferenci v Kodani, a to jak pokud jde o průběh mezinárodních jednání, tak i s ohledem na vztahy Unie s jejími strategickými partnery.

Rada pro obecné záležitosti se před blížícím se zasedáním Evropské rady znovu sejde 22. března, kdy bude pokračovat ve svých jednáních na základě práce Rady v příslušných složeních.

ZMĚNA KLIMATU

V Radě proběhla výměna názorů na změnu klimatu a na činnost navazující na konferenci OSN v Kodani (7.–19. prosince 2009).

Diskuse se zaměřila na potřebu začleňování úvah o změně klimatu do všech politik EU i na nutnost zvýšit účinnost vztahů Unie s jejími partnery.

Rada se k této otázce vrátí na zasedání dne 22. března. V období před zasedáním Evropské rady ve dnech 25. a 26. března se několik složení Rady za koordinace Rady pro obecné záležitosti pokusí přispět k úvaze o krocích navazujících na konferenci v Kodani.

Politické prohlášení z Kodaně výrazně zaostává za cílem EU dosáhnout právně závazné dohody, která by zaručila, že průměrné globální zvýšení teploty nepřekročí 2° C nad úrovní z doby před průmyslovou revolucí. EU toto prohlášení nicméně vnímá jako první krok na cestě k ambicióznější dohodě a je plně připravena k dalším jednáním, jež by měla co nejdříve vyústit v uzavření právně závazné dohody pro období po roce 2012.

Další jednání OSN se mají konat v Bonnu od 31. května do 11. června s tím, že 16. konference stran rámcové úmluvy OSN o změně klimatu se uskuteční ve dnech 29. listopadu – 10. prosince v mexickém Cancúnu.

JINÉ ZÁLEŽITOSTI

Madeira

Rada vyjádřila své znepokojení nad situací na Madeiře po přírodní katastrofě, k níž na ostrově došlo dne 20. února, a vyjádřila svou soustrast obětem.

OSTATNÍ SCHVÁLENÉ BODY

SPRAVEDLNOST A VNITŘNÍ VĚCI

Dohoda mezi EU a USA o programu sledování financování terorismu – ukončení provádění

Rada schválila znění dopisu, který bude zaslán vládě USA a kterým bude oznámeno ukončení prozatímního provádění dohody o zpracovávání a předávání údajů o finančních transakcí z EU do USA pro účely programu sledování financování terorismu. Toto rozhodnutí je následkem zamítavého stanoviska Evropského parlamentu ke schválení této dohody (dokumenty 6443/10 a 6443/10 COR 1).

Dohoda mezi EU a USA o zpracování a předávání údajů o finančních transakcích byla podepsána dne 30. listopadu 2009.

Po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost dne 1. prosince 2009 může Rada přijmout rozhodnutí o uzavření takové dohody až poté, co k tomu získá souhlas Evropského parlamentu. Dne 11. února Parlament přijal usnesení, jímž zamítl udělit svůj souhlas k uzavření této dohody.

Dohoda mezi EU a Pákistánem o zpětném přebírání osob

Rada rozhodla, že Evropskému parlamentu předloží k souhlasu návrh rozhodnutí o uzavření dohody s Pákistánem o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob (dokument 5942/10).

Dohoda o zpětném přebírání osob byla podepsána v Bruselu dne 26. října 2009.

TISKOVÁ ZPRÁVA

2998. zasedání Rady

Spravedlnost a vnitřní věci

Brusel 25. a 26. února 2010

Předsedové Alfredo PÉREZ RUBALCABA
ministr vnitra
Francisco CAAMAÑO DOMÍNGUEZ
ministr spravedlnosti

Hlavní výsledky zasedání Rady

Ministři vnitra schválili po veřejné rozpravě strategii vnitřní bezpečnosti Evropské unie. V této souvislosti přijali institucionální rozhodnutí, kterým se zřizuje Stálý výbor pro operativní spolupráci v oblasti vnitřní bezpečnosti (COSI).

Rada rovněž přijala závěry o 29 opatřeních na posílení ochrany vnějších hranic a pro účely boje proti nedovolenému přistěhovalectví.

Ministři také jednali o otázce vzájemnosti ve věci bezvízového styku s Kanadou a proběhla první orientační rozprava o evropském paktu o boji proti mezinárodnímu obchodu s drogami. V rámci bodu pořadu jednání věnovaného vztahům mezi EU a USA vyslechla Rada informace Komise a jednala mimo jiné o dalším postupu, pokud jde o spolupráci s USA týkající se zpracovávání a předávání údajů o finančních transakcích pro účely Programu pro sledování financování terorismu.

Při čtvrtečním zasedání Rady posoudil smíšený výbor (země EU a Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko) aktuální stav vývoje Schengenského informačního systému II (SIS II). Výbor vyslechl také prezentaci Komise o návrhu nařízení, kterým se mění pravidla týkající se agentury FRONTEX, a druhou prezentaci pracovního programu agentury na rok 2010, s níž vystoupil ředitel agentury. V rámci bodu „Jiné záležitosti“ a během pracovního oběda jednali ministři o otázce víz v souvislosti s Libyí.

V pátek proběhla veřejná orientační rozprava ministrů spravedlnosti týkající se podnětu ke směrnici o evropském ochranném příkazu. Veřejně byly projednávány i další dva body: aktuální stav směrnice o právu na tlumočení a překlad při trestním řízení a přípravné práce související s přistoupením EU k Úmluvě Rady Evropy o lidských právech. Ministři spravedlnosti také přijali usnesení o vzorové dohodě o vytvoření společného vyšetřovacího týmu (SVT).

Důležité body, které ministři přijali bez rozpravy, zahrnují postoj Rady a odůvodnění Rady týkající se nařízení o zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu a rozhodnutí, kterým se určuje sídlo úřadu.

ÚČASTNÍCI

Vlády členských států a Evropská komise byly zastoupeny takto:

Belgie:

Stefaan DE CLERCK ministr pro spravedlnost a institucionální reformu

Annemie TURTELBOOMOVÁ ministryně pro migrační a azylovou politiku

Bulharsko:

Margarita POPOVA ministryně spravedlnosti

Česká republika:

Daniela KOVÁŘOVÁ ministryně spravedlnosti

Martin PECINA ministr vnitra

Dánsko:

Poul Skytte CHRISTOFFERSEN stálý zástupce

Německo:

Sabine LEUTHEUSSER-SCHNARRENBERGEROVÁ spolková ministryně spravedlnosti

Thomas de MAIZIERE spolkový ministr vnitra

Estonsko:

Rein LANG ministr spravedlnosti

Marko POMERANTS ministr vnitra

Irsko:

Rory MONTGOMERY stálý zástupce

Řecko:

Michael CHRISOCHOIDIS ministr spravedlnosti a ministr pro transparentnost a lidská práva

Španělsko:

Francisco CAAMAÑO DOMÍNGUEZ ministr spravedlnosti

Alfredo PÉREZ RUBALCABA ministr vnitra

Francie:

Brice HORTEFEUX ministr vnitra, zámořských území a územních celků

Eric BESSON ministr pro přistěhovalectví, integraci, národní identitu a společný rozvoj

Itálie:

Angelino ALFANO ministr spravedlnosti

Roberto MARONI ministr vnitra

Kypr:

Loukas LOUKA ministr spravedlnosti a veřejného pořádku

Neoklis SYLIKIOTIS ministr vnitra

Lotyšsko:

Mareks SEGLIŅŠ ministr spravedlnosti

Litva:

Remigijus ŠIMAŠIUS ministr spravedlnosti

Stanislovas LIUTKEVIČIUS náměstek ministra vnitra

Lucembursko:

Jean-Marie HALSDORF ministr vnitra a územního plánování

François BILTGEN ministr spravedlnosti

Maďarsko:

Imre FORGÁCS ministr, ministerstvo spravedlnosti a policejních sil

Malta:

Carmelo MIFSUD BONNICI ministr spravedlnosti a vnitra

Nizozemsko:

Ernst HIRSCH BALLIN ministr spravedlnosti, vnitra a pro vztahy v království

Rakousko:

Claudia BANDION-ORTNEROVÁ spolková ministryně spravedlnosti

Polsko:

Jerzy MILLER ministr vnitra a správy

Igor DZIALUK státní podtajemník, ministerstvo spravedlnosti

Portugalsko:

Rui PEREIRA ministr vnitra

Rumunsko:

Vasile BLAGA ministr vnitra a správy

Rodica CONSTANTINOVICIOVÁ státní tajemnice, ministerstvo pro spravedlnost a občanské svobody

Slovinsko:

Aleš ZALAR ministr spravedlnosti

Katarina KRESALOVÁ ministryně vnitra

Slovensko:

Ivan KORČOK stálý zástupce

Finsko:

Anne HOLMLUNDOVÁ ministryně vnitra

Švédsko:

Minna LJUNGGRENOVÁ státní tajemnice pro migrační a azylovou politiku

Spojené království:

Meg HILLIEROVÁ státní podtajemnice pro identitu

Lord BACH státní podtajemník ministerstva spravedlnosti

Komise:

Viviane REDINGOVÁ místopředsedkyně

Cecilia MALMSTRÖMOVÁ členka Komise

PROJEDNÁVANÉ BODY

VNITŘNÍ VĚCI

Strategie vnitřní bezpečnosti EU

Rada schválila po veřejné rozpravě strategii vnitřní bezpečnosti Evropské unie (5842/2/10), která je jednou z priorit španělského předsednictví v této oblasti. Evropská rada bude vyzvána, aby v souladu s článkem 68 SFEU tento dokument potvrdila, a očekává se, že Komise přijme sdělení o konkrétních opatřeních v této oblasti.

Hlavními cíli strategie je:

– přiblížit veřejnosti stávající nástroje EU, které již pomáhají zajišťovat bezpečnost a svobodu občanů EU, a přidanou hodnotu, kterou v této oblasti přinášejí opatření EU;

– dále rozvíjet společné nástroje a politiky za využití integrovanějšího přístupu, který by řešil příčiny nedostatečné bezpečnosti, a nikoli jen následky;

– posílit spolupráci v oblasti vymáhání práva a justiční spolupráci, správu hranic, civilní ochranu a zvládání katastrof.

Strategie definuje evropský model bezpečnosti, který zahrnuje mimo jiné opatření týkající se spolupráce v oblasti vymáhání práva a justiční spolupráce, správy hranic a civilní ochrany, přičemž řádně zohledňuje společné evropské hodnoty, například základní práva. Stanoví hlavní hrozby a výzvy, jimž EU čelí, včetně terorismu, organizované trestné činnosti, počítačové trestné činnosti, nedovoleného obchodu s drogami a se zbraněmi, obchodování s lidmi, sexuálního vykořisťování nezletilých osob a dětské pornografie, hospodářské trestné činnosti a korupce a násilí mladistvých. Připravenost a reakce na přeshraniční úrovni je nezbytná také v případě přírodních katastrof a katastrof způsobených lidmi, jako jsou lesní požáry a nedostatek energie. Další výzvou je řešení společných jevů, které představují hrozbu pro občany v celé Evropě, například silničních dopravních nehod.

Evropská rada zasedající ve dnech 10. a 11. prosince 2009 vyzvala v souladu se zároveň přijatým Stockholmským programem k vypracování strategie vnitřní bezpečnosti, která by dále posílila bezpečnost v EU, a tím chránila životy a bezpečnost evropských občanů. Vyslovila požadavek řešit zejména problém organizované trestné činnosti, terorismu a přírodních katastrof.

Stálý výbor pro operativní spolupráci v oblasti vnitřní bezpečnosti (COSI)

Rada přijala rozhodnutí, kterým se zřizuje Stálý výbor pro operativní spolupráci v oblasti vnitřní bezpečnosti (COSI) (16515/09 a 5949/10). Na základě dokumentu předsednictví a reakcí členských států si ministři také vyměnili názory na oblast působnosti a úkoly výboru a na některé další klíčové otázky týkající se fungování tohoto nového výboru.

První zasedání výboru by se mělo uskutečnit dne 11. března.

Zřízení výboru COSI je stanoveno v článku 71 SFEU: „K zajištění podpory a posílení operativní spolupráce v oblasti vnitřní bezpečnosti uvnitř Unie se v Radě zřizuje stálý výbor.“

Koordinační úloha výboru COSI se mimo jiné bude týkat policejní a celní spolupráce, ochrany vnějších hranic a justiční spolupráce v trestních věcech, která je relevantní pro operativní spolupráci v oblasti vnitřní bezpečnosti. Výbor pravidelně předkládá zprávy o činnosti Radě, která informuje Evropský parlament a parlamenty jednotlivých členských států.

Výbor COSI bude rovněž odpovědný za hodnocení celkového směřování a účinnosti operativní spolupráce s cílem určit možné nedostatky a přijmout doporučení k jejich nápravě. Na svá zasedání může rovněž přizvat zástupce EUROJUSTu, EUROPOLu, agentury FRONTEX i jiných příslušných orgánů, přičemž jeho úkolem je napomáhat zajištění soudržné činnosti těchto orgánů.

Evropský pakt o boji proti mezinárodnímu obchodu s drogami

Proběhla první orientační rozprava ministrů o evropském paktu o boji proti mezinárodnímu obchodu s drogami. Cílem této iniciativy je posílit opatření EU v této oblasti na základě stávající protidrogové strategie EU a protidrogového akčního plánu EU na období let 2009–2012.

Vízová povinnost zavedená Kanadou pro státní příslušníky České republiky

Rada vyzvala k brzkému znovuzavedení bezvízového styku pro státní příslušníky České republiky ve vztahu ke Kanadě a ke konkrétnímu pokroku v zájmu dosažení úplné vzájemnosti ve věci bezvízového styku. Rada se dohodla, že bude situaci i nadále podrobně sledovat.

V říjnu roku 2009, tj. tři měsíce poté, co česká vláda informovala Komisi a Radu o opatřeních přijatých kanadskou stranou, předložila Komise k tomuto tématu zprávu.

Dne 14. července 2009 zavedla Kanada jednostranně vízovou povinnost pro české státní příslušníky. Od té doby Komise v konzultaci s českými orgány posuzuje tuto otázku spolu s kanadskou vládou s cílem obnovit pro státní příslušníky České republiky bezvízový styk.

Kanada patří mezi třetí země, jejichž státní příslušníci na základě nařízení č. 539/2001 nepodléhají vízové povinnosti. Toto nařízení ve znění nařízení č. 851/2005 však stanoví rovněž možnost zavedení recipročních opatření v případě, že země, které je umožněn bezvízový styk s EU, zavede vízovou povinnost pro občany jednoho nebo více členských států EU.

Kanada i nadále uplatňuje vízovou povinnost vůči bulharským a rumunským občanům.

Ochrana vnějších hranic a boj proti nedovolenému přistěhovalectví – závěry

Rada přijala závěry o 29 opatřeních na posílení ochrany vnějších hranic a pro účely boje proti nedovolenému přistěhovalectví (6435/3/10).

Vztahy EU-USA

V rámci tohoto bodu vyslechli ministři spravedlnosti a ministři vnitra informace Komise a jednali o dalším postupu, pokud jde o spolupráci s USA týkající se zpracovávání a předávání údajů o finančních transakcích pro účely Programu pro sledování financování terorismu.

SMÍŠENÝ VÝBOR: SIS II*, nedovolené přistěhovalectví a agentura Frontex

Při zasedání Rady projednal smíšený výbor (země EU a Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko) aktuální stav vývoje Schengenského informačního systému II (SIS II). Ministři se dohodli, že se k této otázce vrátí na svém dubnovém zasedání, kdy bude k dispozici hodnotící zpráva o mezníkovém testu 1, který byl prováděn do konce ledna.

Výbor rovněž jednal:

– návrhu závěrů Rady o 29 opatřeních na posílení ochrany vnějších hranic a pro účely boje proti nedovolenému přistěhovalectví, který byl později přijat Radou, a

– návrhu nařízení, kterým se mění pravidla týkající se agentury FRONTEX, který Komise přijala dne 24. února a dnes jej předložila Radě.

Závěrem představil ředitel agentury FRONTEX pracovní program agentury na rok 2010.

SPRAVEDLNOST

Evropský ochranný příkaz

V Radě proběhla veřejná rozprava o aktuálním stavu ohledně podnětu ke směrnici o evropském ochranném příkazu (17513/09). Cílem této směrnice je usnadnit a posílit ochranu poskytovanou obětem nebo možným obětem trestné činnosti, které cestují mezi členskými státy EU.

Ministři se zmínili o mnoha klíčových otázkách, jimiž se zabývala veřejná poznámka (6538/10). Mezi tyto klíčové otázky patří oblast působnosti nástroje, vztah k jiným nástrojům, seznam opatření, na něž se evropský ochranný příkaz může vztahovat, a pravomoci vydávajícího a vykonávajícího státu.

Po přijetí směrnice bude příslušný orgán v jednom členském státě moci vydat evropský ochranný příkaz, na jehož podkladě přijme příslušný orgán v jiném členském státě opatření s cílem nadále chránit danou osobu. Tato opatření by zahrnovala povinnosti nebo zákazy uložené osobě, která představuje nebezpečí. Tento podnět je zaměřen na trestné činy, které mohou ohrozit život, tělesnou, duševní a sexuální integritu a osobní svobodu obětí. Základním cílem je zamezit novým trestným činům a zmírnit důsledky dříve spáchaných trestných činů.

Návrh evropského ochranného příkazu vychází ze společného podnětu dvanácti členských států EU. Podle Stockholmského programu, přijatého v prosinci roku 2009, by se vzájemné uznávání mohlo rozšířit na všechny typy rozsudků a soudních rozhodnutí. Uvedený program rovněž stanoví, že zvláštní ochranná opatření by měla být účinná v rámci celé Unie, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována nejohroženějším osobám nebo osobám vystaveným obzvláště kritickým situacím, což jsou například osoby, jež jsou obětí opakovaného násilí v úzkých svazcích, nebo oběti násilí na základě pohlaví.

Tento podnět byl předložen Evropskému parlamentu a Komisi a za účelem prověrky subsidiarity podle Lisabonské smlouvy také vnitrostátním parlamentům členských států. Osmitýdenní lhůta pro konzultace vnitrostátních parlamentů skončí dne 30. března 2010.

Právo na tlumočení a překlad při trestním řízení

V Radě proběhla veřejná rozprava o aktuálním stavu směrnice o právu na tlumočení a překlad při trestním řízení. Ministři vyjádřili své přání dosáhnout v této záležitosti rychlého pokroku na základě podnětu, který v prosinci roku 2009 předložilo 13 členských států.

Předsednictví je přesvědčeno, že výsledkem práce související s tímto podnětem členských států, která probíhá v rámci dobré spolupráce mezi Radou, Evropským parlamentem a Komisí, bude text uspokojivý pro všechny zúčastněné strany. Cílem je, aby občané EU mohli co nejdříve těžit z podstatného praktického posílení svých práv v trestním řízení, které je obecně považováno za potřebné.

Tento podnět byl již předložen Evropskému parlamentu a Komisi a za účelem prověrky subsidiarity podle Lisabonské smlouvy také vnitrostátním parlamentům členských států. Osmitýdenní lhůta pro konzultace vnitrostátních parlamentů skončí dne 30. března 2010.

Uvedená směrnice je součástí širšího balíčku legislativních a nelegislativních podnětů, jejichž cílem je posílení procesních práv podezřelých nebo obviněných osob v trestním řízení. Rada dospěla jednomyslně k dohodě o tomto širším balíčku (cestovní mapě) v říjnu roku 2009 (14552/1/09).

Cestovní mapa stanovuje šest hlavních oblastí, v nichž by v nadcházejících měsících nebo letech měly být přijaty legislativní nebo jiné podněty:

– překlad a tlumočení,

– informace o právech a informace o obvinění,

– právní poradenství a právní pomoc,

– komunikace s příbuznými, zaměstnavateli a konzulárními úřady,

– zvláštní ochrana pro podezřelé nebo obviněné osoby, které jsou zranitelné, a

– zelená kniha o vazbě.

Přistoupení EU k Evropské úmluvě o lidských právech

Rada v rámci veřejné rozpravy posoudila dosud vykonanou práci související s přistoupením EU k Úmluvě Rady Evropy o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP).

Ministři zdůraznili, že z polického hlediska je důležité urychleně finalizovat doporučení týkající se mandátu k jednání, a vyzvali Komisi, aby předložení tohoto doporučení považovala za naléhavou záležitost. Předsednictví uvedlo, že si přeje přijmout mandát do konce svého funkčního období.

Během jednání byla také zdůrazněna řada právních a technických otázek, které bude třeba řešit v rámci mandátu k jednání a samotných přístupových jednání. K nastoleným otázkám patří:

– otázka rozsahu přistoupení EU k systému EÚLP, tedy zda má EU přistoupit nejen k vlastní úmluvě, ale také k jejím dodatkovým protokolům, a pokud ano, pak ke kterým z těchto protokolů;

– otázka nejvhodnějšího způsobu, jak zajistit, aby přistoupení vyhovělo podmínkám stanoveným v Lisabonské smlouvě, například aby se nedotklo postavení jednotlivých členských států ve vztahu k EÚLP ani pravomocí Unie nebo aby bylo zachováno monopolní postavení Soudního dvora EU při výkladu práva EU;

– účelnost vytvoření mechanismu „ spoluodpůrce“, který zajišťuje, že EU i dotyčný členský stát mohou podle případu vystupovat jako strany při jakémkoli řízení před Evropským soudem pro lidská práva;

– zastoupení EU v orgánech Rady Evropy plnících určité funkce v souvislosti s EÚLP, například v Parlamentním shromáždění, pokud jde o jmenování soudců Evropského soudu pro lidská práva, nebo ve Výboru ministrů vzhledem k jeho funkci dohledu nad výkonem rozsudků Soudu podle čl. 46 odst. 2 EÚLP;

– vztahy mezi Soudním dvorem EU a Evropským soudem pro lidská práva.

Právní základ pro přistoupení EU k EÚLP stanoví Lisabonská smlouva. Podle čl. 6 odst. 2 SEU „Unie přistoupí k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod“.

Mimo to Stockholmský program vybízí k tomu, aby přistoupení k EÚLP proběhlo „urychleně“, a Komise se vyzývá, aby „neprodleně“ předložila doporučení Radě.

Vzorová dohoda o vytvoření společného vyšetřovacího týmu (SVT)

Ministři spravedlnosti přijali usnesení o vzorové dohodě o vytvoření společného vyšetřovacího týmu (SVT).

Nová vzorová dohoda nahrazuje stávající vzorovou dohodu, která byla dohodnuta v roce 2003, a je založena na osvědčených postupech shromážděných v minulých letech. Tento nezávazný vzor bude užitečným nástrojem a bude sloužit jako kontrolní seznam pro odborníky zřizující společné vyšetřovací týmy. Vzorová dohoda je komplexní a zároveň flexibilní, což zajistí, že příslušné orgány ji budou moci přizpůsobit konkrétním okolnostem v každém jednotlivém případě.

Společné vyšetřovací týmy se zřizují pro účely přeshraničních a mezinárodních trestních vyšetřování. Jejich hlavním cílem je získávat informace a důkazní materiály o vyšetřované trestné činnosti. Potřeba aktualizovat vzorovou dohodu z roku 2003 je uznána ve Stockholmském programu.

Jiné záležitosti

Itálie informovala o tom, že ve dnech 10. a 11. května 2010 uspořádá v Agrigentu (Sicílie) první zasedání ministrů spravedlnosti Unie pro Středomoří.

Litva představila knihu s názvem „Evropa 70 let po Molotovově-Ribbentropově paktu“.

DALŠÍ SCHVÁLENÉ BODY

SPOLEČNÁ ZAHRANIČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKA

Zvláštní zástupci EU – prodloužení a změny mandátů

Rada přijala rozhodnutí o mandátech zvláštních zástupců EU:

· pro Afghánistán a Pákistán: mandát Ettora F. SEQUIHO bude prodloužen o jeden měsíc, tedy od 1. března do 31. března 2010. Tento mandát byl také rozšířen, zejména s cílem posílit celkovou politickou koordinaci EU v regionu (6193/10);

· při Africké unii: mandát Koena VERVAEKEHO bude prodloužen na období od 1. března do 31. srpna 2010 nebo do vstupu v platnost rozhodnutí o zřízení Evropské služby pro vnější činnost, podle toho, která okolnost nastane dříve. Tento mandát byl také rozšířen, zejména s cílem posílit celkovou politickou koordinaci EU v regionu (6191/10);

· pro Kosovo: mandát Pietera FEITHA bude prodloužen na období od 1. března do 31. srpna 2010 nebo do vstupu v platnost rozhodnutí o zřízení Evropské služby pro vnější činnost, podle toho, která okolnost nastane dříve (6082/10).

VNĚJŠÍ VZTAHY

Prozatímní výbor EU-Srbsko – jednací řád

Rada přijala rozhodnutí o postoji EU, který má být zaujat v Prozatímním výboru EU-Srbsko, pokud jde o jeho jednací řád (6098/10).

Hospodářské a finanční VĚCI

Úpadková řízení, likvidační řízení a správcové podstaty

Rada přijala prováděcí nařízení, kterým se mění seznamy úpadkových řízení, likvidačních řízení a správců podstaty v přílohách A, B a C nařízení 1346/2000 o úpadkovém řízení a kterým se kodifikují přílohy A, B a C uvedeného nařízení.

INSTITUCIONÁLNÍ OTÁZKY

Soudní dvůr a Tribunál – povinnosti soudců a generálních advokátů

Rada přijala rozhodnutí, kterým se schvalují pravidla fungování výboru, jenž vydává stanovisko k vhodnosti kandidátů na funkce soudce a generálního advokáta (6176/10).

Soudci a generální advokáti Soudního dvora a Tribunálu jsou jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států po konzultaci s výborem uvedeným v článku 255 Smlouvy o fungování EU.

Rada také přijala rozhodnutí, jímž je jmenováno sedm členů výboru na dobu čtyř let počínaje dnem 1. března 2010 (6177/10).

JMENOVÁNÍ

Předseda Eurojustu

Rada schválila zvolení pana Aleda WILLIAMSE (Spojené království) novým předsedou kolegia Eurojustu (6653/10).

http://www.eurojust.europa.eu/press_releases/2010/17-02-2010.htm

Mimořádná schůze předsednictva Výboru regionů, jež byla včera zahájena ve městě Valladolid, byla dnes ukončena diskusí o dvou částech, při níž bylo možné probrat model zelené, konkurenceschopné a propojené ekonomiky, o němž se začalo hovořit v návaznosti na nedávný Kodaňský summit.

Po úvodních příspěvcích předsedkyně Výboru regionů paní Mercedes Bresso, předsedy regionální vlády autonomní oblasti Kastílie a León pana Juana Vicenteho Herrery a španělského státního tajemníka pro Evropskou unii pana Diega Lópeze Garrida byla zahájena první část diskuse, v jejímž rámci se hovořilo o zapojení a možných přínosech regionů a územních celků Unie pro dosažení evropských cílů v oblasti změny klimatu. Na tuto problematiku se ve svých vstupech zaměřili: dánský člen Výboru regionů pan Knud Andersen, který se zmínil o stanovisku Výboru z října 2009 k bílé knize Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci, a pan Tomás Villanueva, druhý místopředseda a ministr hospodářství a zaměstnanosti regionální vlády Kastílie a Leónu.

V druhé části diskuse se hovořilo o hlavních výzvách zelené ekonomiky souvisejících s potřebou nových odborných kvalifikací pro nová pracovní místa. Na základě rozhovorů s Výborem, které proběhly z iniciativy regionální vlády, byla podrobně specifikována činnost regionální vlády Kastílie a Leónu v této oblasti; v souvislosti s tím byl představen projekt elektrického vozidla, na němž pracuje společnost Renault spolu s regionální vládou Kastílie a Leónu a centrální španělskou vládou; prezentaci projektu byl přítomen také pan Ernesto Salas, jenž má na starosti institucionální vztahy ve společnosti Renault España. Této části diskuse se také zúčastnili přední regionální představitelé odborů Comisiones Obreras (Dělnické komise) a Unión General de Trabajadores (Všeobecný svaz pracujících), pánové Ángel Hernández a Agustín Prieto, a rovněž generální tajemník CECALE (Confederación de Organizaciones Empresariales de Castilla y León – Konfederace podnikatelských organizací Kastílie a Leónu), pan Héctor García. Vystoupil také předseda komise COTER, pan Michel Delebarre.

Předsedkyně Výboru paní Mercedes Bresso připomněla, že „zelený růst" je dnes v Evropě asi největším společným cílem. V době po hospodářské a finanční krizi však není tím nejsnáze dosažitelným – v první řadě musíme investovat do nových odvětví a nových produktů a služeb, abychom tak vytvořili nova pracovní místa, a pak je také zapotřebí umožnit těm, kdo dnes pracují nebo jsou nezaměstnaní, získat nové kvalifikace nezbytné pro tyto pracovní činnosti.

Předseda regionální vlády Kastílie a Leónu pan Juan Vicente Herrera zdůraznil, že „inovace jsou bezesporu tou správnou cestou, pokud chceme udržet postavení Evropy a všech jejích regionů a států ve světě, který zaznamenal nástup extrémně silných konkurentů.“ A dodal: „V Kastílii a Leónu jsme přijali za své cíle nové evropské strategie; nejdůležitější je pro nás zajištění relevance zemědělství a dobytkářství v rámci hospodářského růstu a udržitelnosti. Máme také velká očekávání, pokud jde o nové technologie jako elektrická vozidla a věříme v podporu Evropy, která by se také měla vydat cestou místní těžby uhlí, a to v rámci politiky bezpečnosti dodávek energie s povinným zahrnutím energie jaderné.“

Jedním ze základních témat, kterých se týkaly aktivity členů předsednictva během jejich pobytu v Kastílii a Leónu, bylo rozhodnutí vydat se cestou nových udržitelných technologií aplikovaných na automobilový průmysl.

Je třeba připomenout, že v nedávno schváleném stanovisku Výboru Koordinovaná a udržitelná řešení problémů evropského automobilového průmyslu a posílení jeho územních vazeb, jež podporoval pan Jean-Yves Le Drian, předseda vlády francouzského regionu Bretaň, jenž předsedá skupině pro automobilový průmysl zřízené Výborem regionů, se konkrétně zmiňuje o významu zajištění dostatečných veřejných finančních prostředků na podporu všech opatření souvisejících s výzkumem, vývojem a inovacemi v tomto odvětví, s čistými technologiemi a s odbornou přípravou pracovníků. V tomto smyslu stanovisko také výrobce vyzývá k urychlení technologického přechodu a k přizpůsobení nabídky poptávce spotřebitelů, kteří čím dál tím častěji upřednostňují spolehlivější a cenově dostupnější vozidla šetrnější k životnímu prostředí (s výslovným uvedením elektrických vozidel).

Paní předsedkyně Bresso závěrem uvedla: „Zelená pracovní místa nejsou tématem do budoucnosti, je nutné je proměnit ve skutečnost již dnes. A to je obrovský úkol, který stojí před námi, místními a regionálními volenými zástupci."

PŘEDSEDNICTVO Výboru regionů

Obecně se dá říci, že předsednictvo Výboru regionů je jeho politickou hybnou silou. Obvykle se schází sedmkrát do roka: před každým z pěti plenárních zasedání v Bruselu a na mimořádné schůzi jednou za půl roku v zemi, která v daném okamžiku zastává předsednictví Evropské unie. Mezi jeho hlavní funkce patří příprava programu politických priorit na počátku každého funkčního období, dohled nad jeho prováděním a příprava každoroční hodnotící zprávy a hodnotící zprávy na konci funkčního období. Mimořádné schůze předsednictva skýtají možnost věnovat se jiným důležitým otázkám, které by přispěly k dosažení dvojího cíle: jednak informovat občany o úloze Výboru regionů a zároveň poskytnout Výboru možnost seznámit se s projekty, které vede územní celek, jenž schůzi předsednictva pořádá.

Španělsko zastupuje 21 z celkových 344 členů Výboru regionů. Jsou to předsedové regionálních vlád autonomních oblastí a zástupci místních orgánů. Výběr Kastílie a Leónu pro reprezentaci v Evropě se zakládá mimo jiné na tom, že je od roku 2008 jedním ze tří španělských členů předsednictva. Před několika málo dny obnovila spolu s regiony Extremadura a Asturias svůj mandát na další období v délce dvou a půl let.

Navštivte internetové stránky VR: www.cor.europa.eu

Výbor regionů

Výbor regionů je shromážděním EU regionálních a místních zástupců. Úkolem jeho 344 členů ze všech 27 členských států EU je zapojit orgány regionální a místní samosprávy a společenství, která reprezentují, do rozhodovacího procesu v EU a informovat je o politikách EU. Evropská komise, Evropský parlament a Rada jsou povinny konzultovat Výbor v oblastech politik týkajících se regionů a měst. Výbor se může obrátit na Evropský soudní dvůr, pokud byla porušena jeho práva, nebo je toho názoru, že je některý zákon EU v rozporu se zásadou subsidiarity, popř. že nerespektuje regionální nebo místní pravomoci.

Další informace poskytnou:

Christian Gsodam

Tel. +32 (0)2 282 2121

Christian.Gsodam@cor.europa.eu

Předcházející tiskové zprávy jsou k dispozici zde.

Půda je domovem vice než ¼ živočišných druhů, Evropa však dosud nemá závaznou legislativu k ochraně tohoto vzácného zdroje. Závisíme na ni potravinami, vlákny, stavebními materially, čistou vodou a vzduchem, regulací podnebí, anibiotiky jako je penicillin. Nová zpráva Komise konstatuje, že biodiversita půdy je hnací silou této výrobní kapacity, čelí však mnoha hrozbám. Zpráva poukazuje na skutečnost, že špatné řízení půdy může zhoršit podnební změny, narušit zemědělskou produkci, ohrozit kvalitu podzemních vod. Komise argumentuje o potřebě závazné legislativy k této oblasti od roku 2006, přesto se dosud dosáhl jen malý pokrok. Návrh směrnice bude znovu na Radě pro životní protředí 15.3.

Základní prvek

Půda je živý zdroj poskytující četné zásadní služby, uvolňující živiny ve formě využitelné rostlinami a ostatními organizmy. Při narušení její funkce recyklace je ohroženo zemědělství, lesnictví a posléza veškerý život na Zemi.

Mikroorganismy v půdě přispívají k čistění vody a pomáhají odstranit znečištění a patogeny. Ztráta těchto služeb by snížila kvalitu a kvantitu podzemních a povrchových vod, což zvyšuje riziko eroze a sesuvů půdy v horských oblastech a záplavy v nížinách.

Půda obsahuje druhé největší uhlíkové zdroje planety. Ztráta biodiversity snižuje schopnost zemin regulovat složení atmosféry, snižuje její roli v jednání proti globálnímu oteplování.

Půdní organizmy představují velký chemický a genetický zdroj. Resistence antibiotik se rychle rozvíjí, takže poptávka po nových farmaceutických produktech je téměř nekonečná a biodiversita půdy může být důležitým zdrojem. V současnosti je známo jen 1% půdních mikroorganizmů.

Současné hrozby půdní biodiversity

Ohrožují ji nevhodné zemědělské postupy, nadměrné pastviny, mýcení vegetace, lesní požáry, špatné zavlažování. Konverze půdy z pastvin nebo lesů v ornou půdu vede k ztrátě uhlíku v půdě, což nepřímo zvyšuje globální oteplování.

Urbanizace a zábory půdy jsou další hrozbou; může efektivně zabíjet život pod půdou.

Současná opatření k biodiverzitě

Přísnější legislativu má jen několik států EU a ani ta není zaměřena na biodiverzitu půdy. Komise proto předložila první legislativní návrh za podpory EP v roce 2006, ale při opozici 6 členských států byl návrh v Radě zabblokován. Nový návrh podává španělské předsednictví..

Více informací:

Zpráva Soil biodiversity: functions, threats and tools for policy makers.

MEMO/06/341 Thematic Strategy for soil protection.

Web k půdě: Europa: http://ec.europa.eu/environment/soil/index_en.htm.

Ladies and Gentlemen, and distinguished jurists from all around Europe,

Earlier this week, the European Commission took the first step to improving mutual trust between judicial authorities by establishing EU-wide standards for procedural rights. On 9 March, the Commission proposed a Directive that protects citizens' fair trial rights by obliging Member States to provide interpretation and translation to suspects. The Commission plans a series of measures to improve procedural rights in criminal cases. Let me tell you why we have done this. And what we are going to do next in the field of criminal justice.

We need to create a real single area of justice in the EU. Citizens should be confident that their rights will be protected no matter where they are in the 27 Member States – either a French, Swedish, Portuguese or Romanian court. There should be no differences in protection when citizens work, travel or live outside their home countries.

In recent years, progress in justice in Europe has been rather limited, and the focus has been more on security issues.

Of course, there is no freedom without security, and there is no security without justice. With the Lisbon Treaty now in force, we can finally rebalance our actions.

Four weeks ago a new mandate of the European Commission started. The President of the European Commission José Manuel Barroso started this new mandate by creating a new portfolio in the Commission that is explicitly dedicated to Justice, Fundamental Rights and Citizenship.

This is a strong sign of the new Commission's determination to create a strong Europe of justice for our citizens. I am honoured and excited that President Barroso has asked me to take on this new responsibility.

As EU Justice Commissioner, my role is to ensure that the Charter of Fundamental Rights – which is now part of our Treaties – is fully respected and an integral part of all of our policies. Citizens should now enjoy the results of this new emphasis on justice and rights.

In the past and until now, the EU has tried to build the European criminal justice area with one hand tied behind its back. The EU was trying to build common rules with the "third pillar," an area where Parliaments and courts had little say, and where the unanimity rule by EU governments very often led to a lowest-common-denominator approach. As a result, we ended up with a house with only three walls.

In the past, we focused our energy on cross-border prosecution. But Lady Justice does not just hold a sword; she also holds scales. Now we are moving forward with policies that balance our cross-border responses to crime with rules that build trust between national justice systems. After all, we are not just building a penal area, but an area of justice for all.

That is why, with the start of the new mandate of the European Commission – the first Commission operating under the Lisbon Treaty and under the Charter of Fundamental Rights – we have begun a new journey in European integration: Our objective is to develop a common European judicial area where national law enforcers and judiciaries can trust and rely on each other. To develop a common area where judicial decisions taken in one jurisdiction can be effectively enforced in other jurisdictions as easily as they are nationally.

Our starting point is the respect for our cornerstone principle: the mutual recognition between EU Member States of each other's judicial decisions. What does this mean in practice? Mutual trust means that judiciaries can trust each other's standards of fairness and justice. It also means that citizens can have confidence in the fairness of proceedings and a sound protection of their rights when they are in a court in another country.

As we move forward, we can no longer assume that this mutual trust already exists, or that it comes naturally. Mutual trust can not be made by decree. Mutual trust can only be earned and it requires very hard work:

- hard work setting common minimum standards so that a suspect understands a police interrogation in a foreign country and his other fair trial rights are fully respected;

- hard work so that no country's prisons are below par;

- and hard work so that victims of crime are taken care of properly regardless of where they are in the EU.

Making sure the rights of victims, suspects and prisoners are protected in the EU, even if they cross borders, means real citizenship and the right to a fair trial no matter where you are in the Union. In short, it means justice across borders.

Why we need justice across borders: The fight against cross-border crime

Nowadays more and more people travel, work, study and live abroad. Criminals are also keeping pace. Crime has become more sophisticated and more international. Our objective is simple: to make sure that justice is always served; and that those who are sought by the law are brought to the right jurisdiction.

However, turning that idea into practice is more complicated: we need cross-border solutions so that people can be brought to justice from anywhere in the EU. But we need cross-border solutions to make sure justice is brought to people. The problems of ensuring justice across a Union of 27 countries with 27 national justice systems – or even 28 systems, if you think about Scotland – long historical traditions and different methods cannot be solved any other way.

However, national and local authorities, from police officers to judges and other legal professions, will never be able to get the most out of national legal systems if they do not trust their colleagues on the other side of the border.

Those who only want to rely on the old system point to the tools such as the Council of Europe Conventions and the often archaic traditional mutual legal assistance systems that we already have. I say that this is not enough. We must improve these tools.

Without minimum common standards to ensure fair proceedings, set out in EU law that is enforced, EU measures to fight crime – such as the European Arrest Warrant – will not be fully applied. Because judicial authorities will always be reluctant to send someone to face trial in another country without knowing that some minimum procedural safeguards will be respected.

I therefore intend to propose changes to the European Evidence Warrant to make it work better. It was created four years ago to remove barriers to evidence found by one judicial authority being used in another's criminal investigation. The most hardened critic of EU cooperation could not fault the goal. But any practitioner on the ground will tell us that problems still dog the transfer of evidence to other jurisdictions.

Today, there has been detailed discussion here in Trier about Eurojust. As EU Justice Commissioner, I have great hope for the future of Eurojust. I want Eurojust to become a central player in the European judicial area. To do this Eurojust needs to be properly equipped. Its rules went through a first change last year. Its national members have now some reinforced powers. We have to work hard to get these new rules in place by June next year. The Commission will help to make sure it happens properly. The important thing is making sure that criminal investigators can do their job properly.

We will consider further new rules giving Eurojust new powers to directly initiate investigations as well as new rules to regulate its internal structure. This future proposal will also charge the European Parliament and national parliaments with the evaluation of Eurojust's activities.

These steps will lay the foundation for the creation of the European Public Prosecutor Office, as foreseen in the Lisbon Treaty. We will lay the groundwork carefully but solidly, building it upon strong mutual trust and fully involving all potential stakeholders. I firmly intend to make a proposal for establishing the European Public Prosecutor in the course of my mandate.

Let me address a further important issue: Prisons. The conditions of our national justice systems are already strained under the burden of problems like prison overcrowding, especially in pre-trial detention centres. 14 Member States have a prison occupancy rate of more than 100 %, and in four Member States this figure exceeds 120%.

This is no small problem. And it is part of a bigger one. You know what the Charter and the European Convention on Human Rights say here. If people are detained in conditions bad enough to be considered degrading punishment, what judicial authority would authorise the transfer of a detainee to a place where he or she would face a substantial risk of being ill-treated? What does this mean for EU rules on prisoner transfers, due to be implemented by the end of 2011? These are supposed to allow Member States to repatriate foreign detainees even without their consent.

For me it is therefore of crucial importance to improve prison conditions in Europe. Spreading alternatives to imprisonment and better prison management is one step that we can take in the near future. Of course prison conditions are first of all the responsibility of our 27 Member States, however, I will put pressure on all of them to live up to their responsibilities and I will publish a policy paper on prison conditions in Europe within the next 18 months.

Judicial cooperation cannot work when there is a risk that standards of human rights protection, such as poor detention or prison conditions, have slipped below the level that is now clearly set out by the Charter. In future, we should all be aware that there is no excuse or justification for failing to respect human rights in criminal proceedings. The rules do not allow it, the Courts in Luxembourg and Strasbourg would not uphold it, and our citizens would not accept it.

Who we need justice for: helping the victims of crime

As we work to ensure the rights of the suspected and the accused are fully enforced, we must equally look to the needs of those who fall victims of crime.

Across the EU we share the same fundamental values – the right to liberty, to security, to be free from harm. We all aim to ensure that any person, wherever they may fall a victim to a crime, is treated in a dignified, respectful and fair way. We must not forget that the right to a fair trial applies as much to the victim as to the defendant.

Since 2001, the EU started developing minimum rights for victims and improved access to compensation. We have recognised the needs of specific groups of victims, the needs of the most vulnerable subjects, such as children, women suffering gender-based violence, terrorist victims and those who have been trafficked.

In this context, I asked my Justice department to carry out a thorough examination of the problems faced by victims including the effectiveness of existing legislation and the implementation of that legislation.

In early 2011, I will propose solutions, including new legislation, the primary goal of which will be to translate the law into reality for the millions of citizens who, every year, fall victim of crime.

How we will build a Europe of Justice: strong procedural rights

We will only have mutual trust in Europe, once each and every Member State has earned that trust, by showing its neighbours it has a criminal justice system that guarantees fair trials.

At the start of this week we took the first steps on this journey when the European Commission made a proposal for improving suspects' minimum rights during procedures such as investigation and trial. The European Commission believes that there should be high EU standards obliging all 27 Member States to ensure effective right to interpretation and translation in criminal proceedings.

You cannot have a fair trial if the accused does not understand the language of the proceedings. EU citizens should never feel that their rights are weakened because they left home. Nonetheless, this is what can happen when people are sent abroad to stand trial.

The question now is whether the public concern aroused by such cases will make it harder for judicial authorities to execute arrest warrants requests in future. We will have to rebuild citizens' trust in European justice .The role of law-makers – my role – could not be clearer: improve citizens' faith that their rights are protected across Europe, and make sure judicial authorities can also be sure of that.

Recently a self-employed carpenter, who was accused of smuggling drugs when he came back to his country after holidays elsewhere in Europe, found himself in a difficult situation. One of the many miscarriages of justice concerning this case was that he was only allowed to speak five minutes with a lawyer who did not speak his language. Nor was he able to refute any statements made against him. Why? They were not translated into a language he could speak.

The Charter and the Convention are, once again, very clear on what should happen in these cases: all persons deprived of their liberty by a public authority shall be treated with respect for their human rights.

His case may well find its way to the Human Rights Court in Strasbourg, where it would join around one hundred thousand cases waiting to be heard. Of these, about one quarter are related to the right to a fair trial.

In the future, I foresee better EU rules protecting the right to a fair trial that can consequently have an impact on the back-log of cases in Strasbourg.

Of these about 25000 cases are related to the right of fair trial. This is why this week I took the first step towards a full set of procedural rights in criminal proceedings. Over the next four years I hope that we will give citizens rights that will accompany them throughout the EU:

- The next step will be presented in the summer this year, and consists of the right to information about rights;

- This will be followed by a proposal on ensuring legal advice in 2011;

- After that, we will look at the right to communicate with family members, consulates or employers;

- The last step will be the protection of vulnerable suspects.

When we take this last step it will be 2013, and we will be moving into a better future for criminal justice. I do not exclude that we will by then have identified further necessary improvements for procedural rights, and we will then work further to complete the existing set of rights.

These procedural standards, even if they may not be popular in some quarters at first, will not just guarantee some vital human rights; they are also a crucial building block of the mutual trust upon which the new house of European criminal justice will be constructed. And this time it will have four walls.

How we will build justice in Europe: a coherent approach to criminal sanctions

I think we in Europe should be ambitious when we plan for the future. It is a very European trait.

But so is caution! And we will exercise the caution that is needed when it comes to the substance of criminal law. Criminal law is an area where decisions need to be made about what is a crime, and how we punish it. These are decisions which go to the heart of national sovereignty. These are decisions where Parliaments rightly want to be involved. Criminal law is a young area of European law, and now it is certainly not the time to rush into EU criminal law legislation and to make one criminal law proposal per month. We need to give some time for identifying the right methods and the right approach to how and when to make use of the new legal bases available under the Lisbon Treaty, in a close dialogue with the European Parliament and with national Parliaments. And we need to choose the right areas where cross-border crime is really in need of a strong European response. For the moment, I see human trafficking as such an area, and I intend to work together with my colleague, Home Affairs Commissioner Cecilia Malmström who has announced initiatives in this area during her hearing in the European Parliament.

We always need to take into account that substantive criminal law is an area where our diversity is vast – for cultural, historical and societal reasons. The penalties that exist for some crimes, and the acts which are penalised as crimes, vary greatly across our 27 countries. For the future, we will therefore have to develop, step by step, a system of reliable definitions and proportionate sanctions within which there is coherence and certainty about how different criminal justice systems can work together.

I am strongly convinced that Europe needs a balanced and coherent concept of criminal policy based on a number of fundamental principles. These principles should be recognised as a basis for every single legal instrument which deals with or which could influence criminal law, as they represent a fundamental element of any criminal law system based on the rule of law.

Most important is the "nulla poena" principle: No crime can be committed, nor punishment imposed, without a pre-existing, clearly defined criminal law. This means that we should ensure that an individual shall be able to predict actions that would make him criminally liable. This common sense rule implies not only that provisions must define offences in an unambiguous way, but also that they must not apply retroactively.

Also of key importance are the principles of proportionality and subsidiarity in criminal legislation. It should be clear that the EU legislator may take action only on the condition that the goal pursued cannot be reached more effectively by measures taken at national level and due to its nature or scope can be better achieved at European level. After all, it is the responsibility of the European legislative bodies to justify their use of criminal sanctions as the last resort of social control.

And if you look at the EU Framework Decisions drafted by Member States in the last years, you often find a lack of horizontal coherence. Sometimes they establish the same sentence for conduct that is not equally detrimental to society. For example trafficking in human beings requires a minimum-maximum penalty of eight years if a victim's life was deliberately endangered. The same penalty is set for fraudulent making or altering of the single currency.

As a result, we now have a patchwork of not-well defined laws which are not fully implemented as they risk interfering with the national penalty systems. In the future, we should strive to avoid such incoherence in EU legislation.

There is a strong guarantee for better regulation in the Lisbon Treaty. As of now the Commission will propose criminal law legislation that goes then into co-decision between the European Parliament and the Council. Under the Lisbon Treaty national Parliaments have also a right to be particularly closely involved in criminal law making. Having been a national parliamentary myself for 10 years I strongly welcome this innovation of the new treaty.

This summer, the European Commission will start out the process by publishing a policy document to begin a debate on the principles we should use to create consistency in the field of European criminal justice aiming at more consistent definitions and sanctions.

Let me state this very clearly: Criminal law legislation in the EU cannot and must not be about making all systems the same. Au contraire, it is precisely because there will always be diverse national systems in this field, that we must not take for granted that decisions are always taken with the same degree of fairness, independence and protection of rights throughout the EU, though, it is our duty to strive to guarantee inner coherence to criminal law systems.

Instead, it is about using them consistently; so that criminals cannot take advantage of free movement to go to another EU country for lenient sentencing; so that victims can go anywhere and expect the same level of protection.

I am sure that practitioners everywhere, and experts like you, have at times longed for more precision in the criteria we use to define crimes. But for you I am sure it is an exciting challenge, for the citizen who does not know – it is a potential nightmare.

How we will learn about Justice: the tools

We will only have more consistency and trust if legal professionals can learn and understand about other jurisdictions. European judicial training is obviously an important tool to develop mutual understanding and mutual trust.

European Justice will experience rapid growth in the number of legal instruments and initiatives at our disposal. Training measures must keep track of all these new legal cooperation instruments. EU governments have agreed that the Commission should see to it that half of the judges, prosecutors and judicial staff involved in judicial cooperation participate in one way or another in a European judicial training.

I will prepare a plan of action for judicial training. This is one of my priorities for the coming months. I will work with Member States and the European Parliament as well as with representatives of all legal professions to propose actions which are both realistic and ambitious.

In doing so I hope that I can count on your support and ideas to instil a European spirit in the training and exchanges of all legal professionals.

Some of you will probably have heard about the Erasmus student exchange programme, if you did not do it yourself. Why shouldn't we have an "Erasmus" –style exchange programme open to all new legal professionals? This does not need to be limited to judges and prosecutors. It could also include court staff, lawyers and bailiffs.

It will be a challenge, as we cannot transform courts and lawyers' offices into universities. That is why organisations like the European Law Academy here in Trier or national training academies and other networks will be instrumental in ensuring we have the tools to build a European system where different judiciaries understand each other so that they can trust each other, and thus work together. Maybe we will even find it necessary to set up a European Law Institute, a place where legal professionals, civil and criminal lawyers, can discuss these problems and find common solutions.

Conclusion

I have set out an ambitious programme for criminal justice today. I already hear critics who say that we should not be too ambitious. I believe that they are wrong. It is high time for ambition in the field of criminal justice.

If we judged the state of European criminal justice today by the way criminal suspects in the EU are often treated: what would we say? More importantly, what would those citizens who have suffered because of the gaps that occur when they face criminal proceedings say? What would the British men who found themselves in a high security prison abroad before their trial say? What would the 48-year old carpenter accused of drug-smuggling in a language he did not understand say?

The answer is in the Charter of Fundamental Rights of the European Union.

The answer is that we need ambition and a high level of fundamental rights protections in criminal proceedings.

Any other answer would be wrong.

Ladies and Gentlemen I thank you for your attention.

Gratuluje ombudsmanovi k znovuzvolení. Cca 60% stížností směrovaných k Evropskému ombudsmanovi jde na Evropskou komisi. Seminář se soustřeďuje na specifické otázky: kultury služeb Komise, průhlednost, vyjednávání k realizaci nařízení 1049/2001 o přístupu k dokumentům EU nebo iniciativě evropských občanů.

Charta základních práv vyhlašuje, že má každý občan EU právo na dobrou správu. Je nutno sledovat, jak se Charta naplňuje.

Popisuje se složitost naplňování Evropské občanské iniciativy jako nového ustanovení Smlouvy. Jinou významnou oblastí je zvýšení úkolů národních parlamentů.

Je řada iniciativ Komise, shrnutých do „Evropské iniciativy průhlednosti“, vztahující se zejména k rozhodovacím procesům. Patří sem ale i registr představitelů zájmů, zahájený v polovině 2008 - dobrovolný registr spojený s Kodexem chování. Jde o vytvoření společného registru s EP.

Popisují se záměry v realizaci jednotlivých akcí, Předběžná data za rok 2009 ukazují v řadě oblastí zlepšení. To však nestačí - nutno pokročit dále.

Evropský veletrh výtvarných umění (European Fine Art Fair - TEFAF) může být hrdý na to, že se může označit světovým vůdcem veletrhu umění a starožitností. Zvlášť pozoruhodné je, že jeho růst pokračoval i v krizi. Platí, že se svět mění, tak se měníme také. Tato strategie je to, co potřebuje Evropa dělat a co je jádrem nové strategie Evropa 2020. Musíme tuto šanci využít. Protože:

1.Jsme zpět na úrovni výkonnosti koncem 90. let a

2.smazali jsme 20 let úsilí splatit veřejné dluhy a přidali 7 milionů lidí do fronty nezaměstnaných. Navíc k ekonomické devastaci znamená tato nezaměstnanost i velkou sociální dislokaci, kterou není snadné překonat.

Proto bez nových investic do nových udržitelných forem růstu není cesta, jak platit sociálních ochranu a penze, které dnes pokládáme za zaručené. Po tak velkých investicích do společného trhu je čas nazírat na společný trh jako na našeho přítele, naše nejlepší aktivum. K vytvoření pracovních míst, volbu spotřebitelům a poskytnutí cesty pro malé a středně velké podniky, které představují 99% podnikatelských entit v EU. Pokud nepodpoříme jejich růst, pak Evropa neporoste.

Navrhujeme konkrétní akce na podporu růstu a zaměstnanosti.

Nenaléhavější je obnovit fungování dopravního systému, dát znovu veřejným financím správný tvar. Jde o dlouhodobou práci, pokud chceme poskytnout inteligentní růst. Zásadní v tom je digitální technika, v širším slova smyslu však jde o investice do mladých mozků a odstranění bariér, které brání využít naši výtečnou vědu a dostat se na globální trhy.

Příklad bariér pro inteligentní růst: ochrana patentů je 13x dražší v EU než v USA. To podnikatelům nepomáhá.

Druhý příklad: pokud nevyužijeme dnes techniku pro nízkouhlíkatou dopravu a zelenější farmářství, ztratíme do roku 2020 1% HDP (ztráta vlivem krize byla 4% HDP).

Jak vyhrát bitvu o růst?

Naší prací je zvýšit limity rychlosti růstu ekonomiky udržitelným způsobem. Toho lze dosáhnout jen za vaší pomoci. Vlády nevytvářejí pracovní místa, mohou však podpořit jejich vznik. Odstranit byrokracii, zajistit strategické investice a repsekovat kulturu podnikání. Hlavní cíle do roku 2020 musí reagovat na klíčové jevy:

1. mělo by se zaměstnat 75 % populace ve věku 20-64 let,

2. Do vědy a výzkumu by se mělo investovat 3% HDP EU

3. měly by se splnit cíle klimatu/energie "20/20/20",

4. Podíl mladých s nedokončenou školní docházkou by se měl snížit pod 10% a nejméně 40% mladistvých by mělo mít vysokoškolský diplom,

5. O 20 milionů méně lidí by mělo být v riziku chudoby.

Jsou to velké ambice u základních cílů a jádrem je digitální agenda.

1. jádrem je rychlý internet. Jak rychlý? 100 megabitů?

2. digitální společný trh: z národního trhu prodej přes hranice,

3. digitální občanství - kvalifikovaní pracovníci, on line veřejné služby, ochrana práv on-line

4. výzkum a inovace ICT potřebují vyšší prioritu. Nová technika vyžaduje velké úsilí

5. důvěra a bezpečnost, provozní propojitelnost.

Vsoce kvalitní internet je pro tuto agendu důležitý jako kyslík pro dýchání.

Vydala: Eurostat Press Office

Tim ALLEN

Tel: +352-4301-33 444

eurostat.pressoffice@ec.europa.eu

Další informace k datům:

Digna AMIL

Tel: +352-4301-32 321

digna.amil@ec.europa.eu

Eurostat news releases on the Internet: http://ec.europa.eu/eurostat

Selected Principal European Economic Indicators: http://ec.europa.eu/eurostat/euroindicators

Průmyslová výroba - měsíční variance. % změna proti předchozímu měsíci*

	VIII-09	IX-09	X-09	XI-09	XII-09	I-10
EA16
Průmysl celkem	0.4	0.7	0.3	1.2	0.6	1.7
Meziprodukt	6.9	-5.5	1.2	0.6	-1.4	1.4
Energie	0.2	-1.6	1.2	-2.6	2.7	2.6
Kapitálové statky	1.7	1.6	-0.6	1.5	-0.2	-0.3
Zboží dlouhodobé spotřeby	1.0	1.1	0.2	1.7	-0.8	2.0
Zboží krátkodobé spotřeby	-1.3	1.3	-1.3	0.9	0.6	-0.3
EU27
Průmysl celkem	0.4	0.3	0.4	1.2	0.3	1.8
Meziprodukt	6.2	-4.4	0.1	0.8	-0.7	0.3
Energie	-0.7	-1.0	0.6	-1.9	1.7	2.2
Kapitálové statky	1.8	0.9	0.1	1.5	-0.6	0.4
Zboží dlouhodobé spotřeby	1.8	0.1	0.6	2.2	-0.3	1.7
Zboží krátkodobé spotřeby	-0.6	0.4	-1.3	0.9	0.2	0.5

Průmysl celkem	VIII-09	IX-09	X-09	XI-09	XII-09	I-10
EA16	0.4	0.7	0.3	1.2	0.6	1.7
EU27	0.4	0.3	0.4	1.2	0.3	1.8
Belgium	-0.8	0.1	-0.4	1.0	-0.5	:
Bulgaria	0.1	-3.4	2.4	0.6	-2.4	4.9
Czech Republic	3.5	-0.5	1.0	0.3	-0.1	3.0
Denmark	-5.2	-2.6	-1.1	2.3	-3.8	3.9
Germany	1.7	3.3	-1.8	0.7	-0.9	1.6
Estonia	1.3	-3.5	0.0	2.7	-1.4	4.5
Ireland	-11.0	9.0	-3.7	-5.7	-2.4	15.3
Greece	0.9	-1.7	-1.0	1.8	-2.7	0.6
Spain	1.5	-1.3	0.6	0.2	0.5	-1.1
France	2.3	-1.3	-0.1	0.8	-0.1	1.5
Italy	5.9	-4.8	0.5	0.7	-0.2	2.6
Cyprus	-4.4	1.7	0.9	-0.7	-2.4	:
Latvia	2.0	-1.6	-0.1	9.1	-4.2	-1.6
Lithuania	-1.4	-3.0	-2.9	0.9	1.6	-0.6
Luxembourg	2.3	7.6	-2.4	-0.7	2.7	:
Hungary	-0.6	3.9	1.3	-1.0	-5.8	:
Malta	0.0	-2.1	5.2	1.5	4.9	3.5
Netherlands	1.3	-0.7	1.1	0.6	0.1	:
Austria	-0.1	0.2	3.4	-1.3	1.3	:
Poland	0.6	1.1	-0.1	4.2	-3.2	2.5
Portugal	4.9	-2.4	-1.2	-2.4	1.3	-2.2
Romania	-2.6	3.0	0.9	0.3	-2.6	0.1
Slovenia	5.0	0.6	-3.4	2.9	0.2	:
Slovakia	5.5	3.5	0.7	-1.3	-3.4	:
Finland	2.2	-1.7	-0.2	1.9	-0.3	-2.2
Sweden	-1.5	1.5	-0.6	-0.5	-0.6	2.7
United Kingdom	-2.9	1.3	0.0	0.2	0.6	-0.3

* Sezónně upraveno

: Data nedostupná

Průmyslová výroba - roční variance. % změna proti témuž měsíci předchozího roku*

	VIII-09	IX-09	X-09	XI-09	XII-09	I-10
EA16
Průmysl celkem	-15.1	-12.8	-11.1	-6.8	-4.1	1.4
Meziprodukt	-19.4	-15.7	-12.3	-5.9	-0.4	4.2
Energie	-6.1	-7.3	-5.3	-5.7	-2.8	-0.6
Kapitálové statky	-22.1	-18.3	-17.3	-12.9	-11.4	0.5
Zboží dlouhodobé spotřeby	-19.5	-15.5	-14.1	-7.9	-6.4	-1.9
Zboží krátkodobé spotřeby	-3.8	-0.9	-3.1	-0.9	0.2	0.0
EU27
Průmysl celkem	-13.7	-12.3	-10.3	-6.1	-4.1	1.5
Meziprodukt	-18.2	-15.4	-12.0	-6.0	-1.3	3.9
Energie	-7.0	-8.3	-6.0	-6.4	-4.1	-2.4
Kapitálové statky	-20.2	-17.6	-15.8	-11.0	-9.6	1.7
Zboží dlouhodobé spotřeby	-15.6	-14.0	-11.8	-5.0	-2.6	1.5
Zboží krátkodobé spotřeby	-2.7	-1.1	-2.9	-1.0	-0.7	0.2

Průmysl celkem	VIII-09	IX-09	X-09	XI-09	XII-09	I-10
EA16	-15.1	-12.8	-11.1	-6.8	-4.1	1.4
EU27	-13.7	-12.3	-10.3	-6.1	-4.1	1.5
Belgium	-13.9	-12.7	-11.9	-4.0	-5.4	:
Bulgaria	-15.8	-21.1	-15.3	-12.0	-12.1	-0.4
Czech Republic	-8.8	-9.2	-5.4	-2.6	-0.7	8.0
Denmark	-17.3	-17.3	-16.9	-13.1	-17.8	-9.8
Germany	-17.9	-13.7	-13.3	-8.8	-5.8	2.9
Estonia	-25.2	-27.8	-20.6	-14.2	-10.7	0.2
Ireland	-14.4	-1.3	-0.3	-12.6	-6.5	1.9
Greece	-9.4	-9.1	-9.6	-4.6	-7.2	-4.4
Spain	-12.7	-12.7	-9.1	-5.6	-1.4	-2.5
France	-10.3	-9.6	-9.1	-3.4	-2.4	2.4
Italy	-18.6	-15.5	-11.8	-7.8	-5.4	0.1
Cyprus	-10.1	-9.6	-8.8	-8.6	-10.1	:
Latvia	-12.4	-15.2	-13.6	-2.4	-3.5	5.7
Lithuania	-14.1	-15.5	-8.2	-9.3	-7.3	-5.5
Luxembourg	-20.7	-9.8	-5.6	0.2	13.2	:
Hungary	-19.6	-14.8	-10.8	-8.9	-1.3	:
Malta	-11.6	-14.7	-12.4	-3.0	4.3	14.3
Netherlands	-6.2	-8.6	-5.4	-1.4	1.1	:
Austria	-14.0	-13.9	-8.6	-3.8	-2.7	:
Poland	-1.3	-1.9	-0.2	10.0	4.9	11.0
Portugal	-6.9	-6.0	-5.0	-5.3	-2.1	3.1
Romania	-7.7	-3.3	-0.6	3.1	9.3	6.8
Slovenia	-18.4	-16.6	-18.8	-2.6	2.7	:
Slovakia	-9.2	-8.2	-6.3	1.0	11.8	:
Finland	-19.2	-23.3	-22.4	-17.4	-7.2	-2.1
Sweden	-19.4	-16.1	-14.3	-12.0	-5.8	0.7
United Kingdom	-8.9	-11.8	-8.2	-5.2	-5.8	-0.2

* Úprava pracovních dnů

: Data nedostupná

Indexy průmyslu celkem bez stavebnictví sezónně upravené (základní rok 2005)

	01/09	02/09	03/09	04/09	05/09	06/09	07/09	08/09	09/09	10/09	11/09	12/09	01/10
EA16	93.2	91.4	90.2	89.4	89.0	89.2	89.4	89.8	90.4	90.7	91.8	92.3	93.9
EU27	93.6	92.1	91.1	90.5	90.0	90.2	90.4	90.8	91.1	91.4	92.5	92.8	94.5
BE	93.7	93.1	94.0	91.5	91.1	92.1	92.9	92.1	92.3	91.9	92.8	92.3	:
BG	99.6	100.0	97.6	97.9	96.9	96.6	96.5	96.6	93.4	95.6	96.2	93.9	98.5
CZ	100.5	100.6	100.9	100.6	99.3	102.2	100.3	103.9	103.3	104.4	104.7	104.5	107.6
DK	92.9	89.9	88.6	87.0	86.5	85.0	89.1	84.5	82.3	81.4	83.3	80.1	83.2
DE	93.6	90.2	90.2	87.5	91.8	93.0	92.0	93.6	96.7	95.0	95.7	94.8	96.3
EE	86.3	82.8	81.0	78.1	80.9	81.1	83.7	84.8	81.8	81.8	84.0	82.8	86.5
IE	106.0	101.6	105.0	103.3	101.0	105.8	108.6	96.7	105.4	101.5	95.7	93.4	107.7
EL	91.2	93.3	91.2	89.1	90.3	88.9	89.6	90.4	88.8	88.0	89.5	87.1	87.7
ES	85.8	84.7	82.2	84.9	82.6	83.3	83.1	84.4	83.3	83.7	83.9	84.3	83.4
FR	87.5	87.4	86.1	85.0	86.6	87.0	88.0	90.0	88.8	88.7	89.4	89.3	90.6
IT	88.1	84.7	81.1	82.1	82.2	82.3	84.2	89.2	84.9	85.3	85.9	85.7	87.9
CY	102.1	102.3	97.8	97.7	99.5	99.3	101.4	96.9	98.5	99.4	98.7	96.4	:
LV	85.6	82.7	85.0	87.1	85.4	86.6	85.8	87.5	86.1	86.1	93.9	89.9	88.5
LT	102.8	98.9	93.5	92.8	99.4	101.7	102.0	100.6	97.6	94.8	95.7	97.2	96.6
LU	79.7	78.3	74.7	77.4	78.6	81.1	78.2	80.0	86.1	84.1	83.5	85.8	:
HU	98.6	94.1	98.4	93.4	95.9	97.7	97.0	96.4	100.2	101.5	100.5	94.7	:
MT	96.9	93.6	95.3	99.9	93.2	94.0	96.1	96.1	94.1	98.9	100.4	105.4	109.0
NL	99.9	96.3	94.8	91.7	94.8	96.6	97.2	98.5	97.8	98.9	99.5	99.6	:
AT	107.7	99.7	100.9	98.5	98.1	99.0	100.9	100.8	101.0	104.4	103.0	104.3	:
PL	114.0	117.0	120.2	118.2	120.3	120.7	120.6	121.3	122.6	122.5	127.6	123.5	126.6
PT	88.1	88.3	91.3	91.5	90.4	90.0	90.6	95.0	92.7	91.6	89.4	90.6	88.6
RO	111.2	113.0	113.8	118.0	116.3	118.5	120.3	117.2	120.7	121.8	122.2	119.0	119.1
SI	98.5	95.2	95.0	90.9	93.4	94.0	93.5	98.2	98.8	95.4	98.2	98.4	:
SK	106.2	110.7	116.9	116.2	110.2	116.5	115.1	121.4	125.6	126.5	124.9	120.7	:
FI	92.1	92.8	93.6	91.3	90.1	91.9	91.0	93.0	91.4	91.2	92.9	92.6	90.6
SE	87.4	86.7	84.3	84.4	83.3	84.7	86.1	84.8	86.1	85.6	85.2	84.7	87.0
UK	89.2	88.6	88.3	88.5	87.9	88.2	88.6	86.0	87.1	87.1	87.3	87.8	87.5

: Data nedostupná.

Indexy výroby průmyslu celkem bez stavebnictví. Pracovní dny upraveny. Základní rok 2005

	01/07	01/08	01/09	02/09	03/09	04/09	05/09	06/09	07/09	08/09	09/09	10/09	11/09	12/09	01/10
EA16	102.9	106.9	89.2	87.4	94.6	86.8	88.4	92.7	91.6	74.1	96.4	98.0	97.4	88.5	90.4
EU27	102.7	106.4	89.4	88.1	95.7	88.3	89.5	93.3	90.6	77.6	96.3	98.5	98.2	89.5	90.7
BE	106.4	110.3	89.9	89.7	98.1	90.6	87.7	97.8	86.7	84.7	99.2	100.0	94.0	90.5	:
BG	98.0	105.4	87.2	91.8	98.5	94.4	95.0	99.7	101.2	96.0	94.2	99.9	101.5	99.0	86.8
CZ	114.6	119.9	95.8	95.1	107.0	102.2	102.7	108.1	96.0	96.7	110.9	114.9	114.4	103.4	103.5
DK	103.6	103.5	93.2	86.6	91.7	83.2	85.0	87.6	74.4	82.2	86.3	88.4	90.7	79.0	84.1
DE	102.2	108.1	88.4	86.9	95.9	86.8	89.9	94.4	92.1	86.4	101.2	100.0	102.0	90.5	91.0
EE	106.0	111.9	82.6	78.8	85.5	78.6	85.7	84.7	75.8	86.0	85.7	88.0	88.3	83.8	82.8
IE	105.1	107.8	106.3	102.9	114.5	107.3	104.1	108.7	98.5	92.2	102.6	102.1	97.1	87.8	108.3
EL	95.3	94.0	82.3	91.5	89.9	88.4	91.4	95.4	99.4	84.3	94.4	87.2	88.2	83.9	78.7
ES	106.5	106.5	84.0	82.9	86.7	84.1	82.5	86.9	91.7	62.1	87.0	88.9	87.9	78.0	81.9
FR	101.8	104.4	89.2	85.8	93.0	83.5	81.3	92.8	87.5	66.9	94.6	96.4	93.1	89.9	91.3
IT	101.3	104.0	85.0	84.2	87.7	83.1	89.7	86.5	93.4	47.6	89.8	94.6	92.2	78.2	85.1
CY	88.9	96.9	90.3	92.6	102.7	111.2	105.7	114.2	113.0	72.6	98.8	98.5	94.1	96.4	:
LV	103.9	105.0	82.7	80.8	88.6	89.5	91.2	86.7	81.9	86.6	87.5	92.2	97.6	95.7	87.4
LT	100.9	109.0	102.9	95.9	96.3	90.9	97.1	99.3	98.7	98.8	97.8	99.0	98.9	101.8	97.2
LU	106.3	101.1	79.2	73.7	76.7	78.1	81.6	84.1	80.0	67.6	92.3	90.6	85.8	76.4	:
HU	106.3	113.8	90.4	87.6	103.0	90.6	95.6	99.6	93.2	88.2	106.4	112.8	111.0	95.4	:
MT	102.8	100.7	87.8	87.5	95.9	98.1	92.7	98.0	104.3	91.3	100.7	104.0	100.7	100.2	100.4
NL	108.6	114.7	109.0	100.6	104.5	88.1	88.1	91.9	86.2	83.0	93.7	102.8	108.8	109.2	:
AT	97.0	102.7	93.5	94.2	110.2	96.8	96.4	100.8	101.2	89.4	108.0	111.5	111.1	104.7	:
PL	112.2	125.5	106.9	110.1	125.7	119.1	118.5	122.5	117.3	115.3	129.1	132.6	132.8	120.1	118.7
PT	109.0	106.8	90.3	85.7	93.9	89.8	92.7	89.7	96.7	74.5	95.6	97.3	93.8	86.9	93.1
RO	110.2	119.9	102.4	108.7	117.7	116.7	124.5	122.2	122.7	107.2	125.2	131.7	127.0	112.4	109.4
SI	108.9	114.4	96.6	90.8	99.8	90.9	96.2	97.4	92.4	82.3	103.6	103.0	107.2	91.0	:
SK	124.2	141.7	102.0	105.9	122.1	114.4	109.0	115.5	107.1	113.9	132.4	139.2	137.1	115.5	:
FI	100.0	110.5	83.9	86.4	96.1	92.2	94.1	92.8	83.7	92.7	95.8	98.9	96.6	93.1	82.1
SE	104.4	107.9	86.1	87.8	90.6	87.2	86.1	90.7	65.9	75.2	90.0	88.6	88.8	91.4	86.7
UK	96.9	97.0	85.5	85.0	93.6	86.6	85.9	87.8	84.7	82.2	87.5	92.2	93.4	85.7	85.4

: Data nedostupná

8. března	Titulky zpráv			Výtahy a překlady
	Celkem	Přeložené	Jen titulky	Převzaté	Anglické	Výtahy
	4	0	0	1	0	3
IP/10/244	EU k poskytnutí 45 000 mikro-ůvěrů nezaměstnaným a malým podnikatelům. 8.3. (Finanční služby)
IP/10/246	Reforma vyššího vzdělání: Evropa musí pokračovat v modernizaci a zvyšování kvality, říká Vassiliu. 8.3 (Vzdělání)
PRES/10/53	Rada pořádá své 3000. zasedání
IP/10/243	Nové právní předpisy povedou k omezení zranění u 3,5 milionů pracovníků ve zdravotnictví v Evropě, Brusel, 8. března 2010 (Právo)
9. března	Titulky zpráv			Výtahy a překlady
	Celkem	Přeložené	Jen titulky	Převzaté	Anglické	Výtahy
	9	0	0	5	0	4
SPEECH/10/80	Předseda Komise José Manuel Durão Barroso: Prohlášení k Řecku a otázkám finančního trhu. Plenum EP Štrasburk 9.3. (Finance)
IP/10/251	Turistika: pozitivní vyhlídky na sezonu 2010. 9.3. (Služby)
BEI/10/21	Bezpečnost na železnici: EIB půjčuje 280 mil. € na podporu francouzské sítě. 9.3.2010. (Doprava)
CJE/10/25	U provozovatelů, jejichž zařízení se nacházejí v blízkosti znečištěné oblasti, může být stanovena domněnka odpovědnosti za znečištění (Právo)
COR/10/26	Strategie Evropa 2020 potřebuje k dosažení svých cílů místní a regionální orgány (Regiony)
IP/10/249	Evropská komise jedná v zájmu zajištění práva na spravedlivý soudní proces v EU (Právo)
IP/10/250	Kultura: Evropská komise navrhuje novou iniciativu EU – označení „Evropské dědictví“ (Kultura)
IP/10/255	Změna klimatu: Evropská komise předkládá strategii oživení globálních opatření po Kodani (Životní prostředí)
IP/10/252	Európska komisia odhaľuje nové výskumné projekty pre boj s chrípkou (Věda a výzkum)
10. března	Titulky zpráv			Výtahy a překlady
	Celkem	Přeložené	Jen titulky	Převzaté	Anglické	Výtahy
	8	0	0	2	3	3
MEMO/10/73	Air safety: New EU rules to strengthen air accident investigations (Doprava)
MEMO/10/74	Negotiations on a second stage EU–US "Open Skies" agreement and existing first stage air services agreement — Frequently asked questions (Doprava)
IP/10/256	Antitrust: Commission market tests commitments proposed by BA, AA and Iberia concerning transatlantic co-operation (Kontrola, podvody)
IP/10/257	Etnické menšiny: bruselská konference o podpoře projektů romské komunity. 10.3. (Společnost)
IP/10/260	Bezpečnost aut: Komise vita mezinárodní dohodu k elektrickým a hybridním vozům. 10.3. (Doprava)
BEI/10/33	EIB podporuje Polsko 330 miliony na modernizaci krakovské čistírny odpadních vod. 10.3. (Pomoc)
CES/10/28	Staňte se členem EHSV a ovlivňujte dění v Evropě (Instituce)
PESC/10/8	Prohlášení vysoké představitelky Ashtonové jménem Evropské unie k rozhodnutí izraelské vlády vybudovat nové bytové jednotky ve východním Jeruzalémě (Vnější vztahy)
11. března	Titulky zpráv			Výtahy a překlady
	Celkem	Přeložené	Jen titulky	Převzaté	Anglické	Výtahy
	6	0	0	3	0	3
STAT/10/36	1. odhad za 4.Q 2009: Schodek běžného účtu EZ27 - 27,0 mld. €, v obchodu službami přebytek 14,1mld. 11.3. (Finance)
IP/10/264	Srovnávací zpráva: správné uplatnění práva v energetice a vrcholové priority investic. 11.3. (Energie)
IP/10/265	Obnovitelná energie: předpovědi ukazují, že je EU na cestě k dosažení 20% cíle. 11.3. (Energie)
IP/10/262	Lépe, rychleji a efektivněji: zahájení nového výběrového řízení pro úředníky EU (Personálie)
TISKOVÁ ZPRÁVA	PRES/10/37 (Zaměstnanost, Životní prostředí)
PRES/10/42	TISKOVÁ ZPRÁVA (Vnější vztahy)
12. března	Titulky zpráv			Výtahy a překlady
	Celkem	Přeložené	Jen titulky	Převzaté	Anglické	Výtahy
	6	0	0	1	1	4
COR/10/28	Výbor regionů v Kastílii a Leónu diskutoval o zelené, konkurenceschopné a propojené ekonomice (Regiony)
IP/10/271	Biodiversita půdy: neviditelný hrdina. 12.3. (Životní prostředí)
SPEECH/10/89	Místopředsedkyně Komise pro justici, základní práva a občanství: Budoucnost evropské trestní justice podle Lisabonské smlouvy. Projev na European Law Academy, Trevír 12.3. (Právo)
SPEECH/10/88	Místopředseda Komise pro mezinárodní vztahy a správu Maroš ŠEFČOVIČ: Nový mandát ombudsmana - co lze očekávat? Konference organizovaná Evropským ombudsmanem. 12.3. (Právo)
SPEECH/10/87	Místopředsedkyně Komise pro digitální agendu Neelie Kroes: Hospodářský růst v Evropě. Projev na podnikatelskám summitu TEFAF ICT, Maastricht, 12.3. (Hospodářství)
STAT/10/37	Leden 2010 v porovnání s prosincem 2009 – průmyslová výroba vzrostla v oblasti € o 1.7% a o 1.8% v EU27 (Průmysl)

Sestava zpravodajství z EU: Zpravodaj 9/2010

8. března 2010 - 12. března 2010

EU k poskytnutí 45 000 mikro-ůvěrů nezaměstnaným a malým podnikatelům. 8.3.

Reforma vyššího vzdělání: Evropa musí pokračovat v modernizaci a zvyšování kvality, říká Vassiliu. 8.3

Rada pořádá své 3000. zasedání

Nové právní předpisy povedou k omezení zranění u 3,5 milionů pracovníků ve zdravotnictví v Evropě, Brusel, 8. března 2010

Předseda Komise José Manuel Durão Barroso: Prohlášení k Řecku a otázkám finančního trhu. Plenum EP Štrasburk 9.3.

Turistika: pozitivní vyhlídky na sezonu 2010. 9.3.

Bezpečnost na železnici: EIB půjčuje 280 mil. € na podporu francouzské sítě. 9.3.2010.

U provozovatelů, jejichž zařízení se nacházejí v blízkosti znečištěné oblasti, může být stanovena domněnka odpovědnosti za znečištění

Strategie Evropa 2020 potřebuje k dosažení svých cílů místní a regionální orgány

Evropská komise jedná v zájmu zajištění práva na spravedlivý soudní proces v EU

Kultura: Evropská komise navrhuje novou iniciativu EU – označení „Evropské dědictví“

Změna klimatu: Evropská komise předkládá strategii oživení globálních opatření po Kodani

Európska komisia odhaľuje nové výskumné projekty pre boj s chrípkou

Air safety: New EU rules to strengthen air accident investigations

Negotiations on a second stage EU–US "Open Skies" agreement and existing first stage air services agreement — Frequently asked questions

Antitrust: Commission market tests commitments proposed by BA, AA and Iberia concerning transatlantic co-operation

Etnické menšiny: bruselská konference o podpoře projektů romské komunity. 10.3.

Bezpečnost aut: Komise vita mezinárodní dohodu k elektrickým a hybridním vozům. 10.3.

EIB podporuje Polsko 330 miliony na modernizaci krakovské čistírny odpadních vod. 10.3.

Staňte se členem EHSV a ovlivňujte dění v Evropě

Prohlášení vysoké představitelky Ashtonové jménem Evropské unie k rozhodnutí izraelské vlády vybudovat nové bytové jednotky ve východním Jeruzalémě

1. odhad za 4.Q 2009: Schodek běžného účtu EZ27 - 27,0 mld. €, v obchodu službami přebytek 14,1mld. 11.3.

Srovnávací zpráva: správné uplatnění práva v energetice a vrcholové priority investic. 11.3.

Obnovitelná energie: předpovědi ukazují, že je EU na cestě k dosažení 20% cíle. 11.3.

Lépe, rychleji a efektivněji: zahájení nového výběrového řízení pro úředníky EU

PRES/10/37

TISKOVÁ ZPRÁVA

Výbor regionů v Kastílii a Leónu diskutoval o zelené, konkurenceschopné a propojené ekonomice

Biodiversita půdy: neviditelný hrdina. 12.3.

Místopředsedkyně Komise pro justici, základní práva a občanství: Budoucnost evropské trestní justice podle Lisabonské smlouvy. Projev na European Law Academy, Trevír 12.3.

Místopředseda Komise pro mezinárodní vztahy a správu Maroš ŠEFČOVIČ: Nový mandát ombudsmana - co lze očekávat? Konference organizovaná Evropským ombudsmanem. 12.3.

Místopředsedkyně Komise pro digitální agendu Neelie Kroes: Hospodářský růst v Evropě. Projev na podnikatelskám summitu TEFAF ICT, Maastricht, 12.3.

Leden 2010 v porovnání s prosincem 2009 – průmyslová výroba vzrostla v oblasti € o 1.7% a o 1.8% v EU27