GŘ pro hospodářskou soutěž požádalo chlapce ve věku 15 až 19 let v Německu a Rakousku blíže se podívat na rozpočet EU a předložit své poznatky ve formě zprávy, nebo krátkého videa. Žáci budou s to podat zprávy o částech rozpočtu. Porotu představují novináři, podávajícími denně zprávy o EU. Vítězové budou pozváni do Bruselu, kde se setkají s komisařem pro finanční programy a rozpočet Januszem Lewandowskim. Každoročně se investuje v EU cca 140 mld. € (výzkum, vzdělání, životní prostředí, infrastruktura, podniky a mnoho ostatních na budoucnost zaměřených oblastí). Školní soutěž nabídne mladým lidem dostat se do podrobností těchto a ostatních problémů rozpočtu EU.

Nejlepší školy budou zveřejněny na webové stránce mladých DG Rozpočet.             

Komise zveřejnila 4. výzvu na návrhy k vytvoření a modernizaci služeb nákladní dopravy podle druhého programu Marco Polo. Vybrané projekty budou namířeny proti kongescím na evropských silnicích a zlepšení environmentální výkonnosti systému nákladní dopravy, což jsou 2 hlavní cíle dopravní politiky EU. Společnosti se vyzývají k podání žádostí. Grant dostanou nejlepší navrhované projekty s prokazatelnou životaschopností. Grant se poskytne na 5 let.

Výzva je určena žadatelům pro 5 typů akcí:

- akce k převodu přeprav ze silnice na námořní a vnitrozemskou plavbu, nebo kombinace druhů dopravy.

- vysoce inovační katalytické akce k překonání strukturálních bariér na trhu evropské nákladní dopravy,

- akce dálnice moře,

- akce k vyhnutí se přepravě s integrací do výrobní logistiky a snížení poptávky po silniční nákladní dopravě s přímým vlivem na emise.   

- společné školící akce na podporu kooperace a sdílení know-how mezi podílníky v sektoru nákladní logistiky.

Rozpočet na výzvu z roku 2010 je 64 milionů €. Intensita financování je stejná jako minulý rok (2€ na 500 tkm zboží převedených ze silnice). Společnost bude moci žádat o grant Marco Polo, prahy umožňující předložit návrhy jsou přitom nižší než dříve, postup je jednodušší a rychlejší, s perspektivou kratí doby od podání žádosti  do podpisu grantové dohody. Plný text informací:

Komisař pro životní prostředí Janez Potočnik zahájil konferenci k partnerství iniciativy černomořské iniciativy. Partnerství má podpořit úsilí EU a jejích partnerů v regionu. Iniciativa synergie Černého moře byla navržena Komisí v roce 2007, následně projednána EP a Radou a podpořena několikrát summitem.  

Sektorové partnerství odvrátí inklusivní charakter iniciativy. Kromě zemí širšího regionu se zúčastní i černomořské instituce.

EU obdobné iniciativy podporuje ve všech sousedících oblastech. Poskytuje prostředky pro odstartování projektů.  Jde o projekty 3 sektorů: životního prostředí, dopravy a energetiky. Každý sektor v partnerství hraje svoji specifickou roli. Sektorové pojetí partnerství a iniciativ se plně osvědčilo. Maximalizuje totiž možnosti dopracovat se konkrétních projektů.     

Pozadí: MEMO/10/78

Na základe rozhodnutia Európskej komisie o postupe overenia súladu budú členské štáty musieť vrátiť sumu v celkovej výške 346,5 miliónov EUR, ktorá predstavuje neoprávnené výdavky vynaložené v rámci Spoločnej poľnohospodárskej politiky (SPP). Tieto prostriedky sa vrátia do rozpočtu EÚ z dôvodu nedodržania pravidiel EÚ alebo neprimeraných postupov kontroly poľnohospodárskych výdavkov. Kým členské štáty sú zodpovedné za platby a kontrolu výdavkov v rámci Spoločnej poľnohospodárskej politiky (SPP), Komisia je povinná zabezpečovať, že členské štáty tieto prostriedky správne využili.

Dacian Cioloș, komisár pre poľnohospodárstvo a rozvoj vidieka, v súvislosti s týmto rozhodnutím uviedol: „Tento postup ostáva veľmi dôležitým nástrojom, pomocou ktorého možno zabezpečiť, aby členské štáty uplatňovali také kontrolné mechanizmy, ktorými sa zabezpečí riadne využívanie peňazí daňových poplatníkov.“

Hlavné finančné opravy

Na základe tohto rozhodnutia sa prostriedky budú vymáhať od Belgicka, Bulharska, Cypru, Dánska, Estónska, Nemecka, Španielska, Fínska, Francúzska, Veľkej Británie, Grécka, Maďarska, Írska, Talianska, Luxemburska, Holandska, Poľska, Portugalska, Slovenska a Švédska. K najpodstatnejším opravám patrí:

-      v prípade Španielska 47,5 milióna EUR z dôvodu neoprávnených nákladov a nedostatkov kontrolného systému v sektore ovocia a zeleniny;

-      v prípade Poľska 92 miliónov EUR z dôvodu rôznych nedostatkov v oblasti pomoci na plochu v rokoch 2006 až 2007;

-      v prípade Grécka 105,5 milióna EUR z dôvodu nedostatkov kontrolného systému v sektore bavlny a 18,5 miliónov EUR v oblasti opatrení na rozvoj vidieka z dôvodu závažných a pretrvávajúcich chýb systému IACS;

-      v prípade Spojeného kráľovstva 14,2 milióna EUR z dôvodu nedodržania zákonných termínov platných pre priame platby; 

Viac informácií o tom, ako funguje systém schválenia ročných účtov, pozri MEMO/06/178 a základné informácie „Obozretné spravovanie poľnohospodárskeho rozpočtu”, ktorú možno nájsť online:

http://ec.europa.eu/agriculture/fin/clearance/factsheet_en.pdf.

Podrobné informácie k jednotlivým opravám podľa členského štátu a sektora sa uvádzajú v pripojených tabuľkách (prílohy I a II).

Komise dnes přijala podpůrný balíček ve výši 190 milionů EUR pro vývozce banánů z afrických, karibských a tichomořských států (AKT). Tento návrh byl součástí historické ženevské dohody o obchodu s banány. EU v prosinci 2009 uzavřela s latinskoamerickými zeměmi a s USA tuto dohodu, jež po 15 letech urovnává spory v oblasti obchodu s banány. Dohoda rovněž snižuje clo, které EU uvaluje na banány dovážené z latinskoamerických zemí. Cílem dnešních opatření je podpořit vývozce z AKT při přizpůsobování se novému obchodnímu prostředí, přičemž dojde k zohlednění specifické situace každé země. Opatření se zaměří na tři cíle: zvýšení konkurenceschopnosti odvětví banánů, podporu hospodářské diverzifikace a na řešení širších sociálních, hospodářských a environmentálních dopadů.

Evropský komisař pro rozvoj Andris Piebalgs prohlásil: „Tato opatření pomohou zemím AKT adaptovat se na nové skutečnosti v rámci režimu obchodu s banány. Komise se zavázala stát při zemích AKT a podporovat jejich účinnou integraci do světového hospodářství při současném dodržení pravidel mezinárodního obchodu. Tento balíček představuje naplnění tohoto slibu.“

Evropský komisař pro obchod Karel De Gucht uvedl: „Ženevskou dohodou o obchodu s banány byl dosažen nejlepší možný výsledek pro všechny zúčastněné.Dohoda zaručuje producentům z AKT zvýhodněný přístup na trh EU.Urovnává dlouhotrvající obchodní spory a přináší do odvětví banánů stabilitu, kterou případní investoři vyhledávají.A dnešního dne Komise splnila svůj závazek navrhnout poskytnutí značné finanční pomoci, aby pomohla zemím AKT vyvážejícím banány přizpůsobit se.“

Pokračující podpora producentů z afrických, karibských a tichomořských zemí

V prosinci 2009 souhlasila EU s tím, že postupně sníží dovozní clo na banány z Latinské Ameriky ze 176 EUR za 1 tunu na 114 EUR. Odpovědí USA byl souhlas s urovnáním souvisejícího sporu v rámci WTO s EU. Těmito dvěma dohodami byla završena letitá a komplexní jednání. Komise současně souhlasila s přijetím návrhu podpůrného balíčku ve výši 190 mil. EUR na pomoc vývozcům banánů z AKT. Dnešní návrh se týká deseti hlavních zemí AKT vyvážejících banány: Belize, Dominiky, Dominikánské republiky, Ghany, Jamajky, Kamerunu, Pobřeží slonoviny, Surinamu, Svaté Lucie a Svatého Vincence a Grenadiny. Tento návrh bude pokryt finančními prostředky z rozpočtu Společenství.

Během období 2010–2013 budou „doprovodná opatření týkající se banánů“ ve výši 190 mil. EUR doplňkem k rozvojové pomoci z Evropského rozvojového fondu. Tato opatření poskytnou finanční podporu na:

-      investice do zlepšení konkurenceschopnosti;

-      politiky hospodářské diverzifikace;

-      řešení širších sociálních, hospodářských a environmentálních dopadů.

Přizpůsobování zemí, které jsou příjemcem pomoci, se bude lišit v závislosti na důležitosti odvětví banánů a na jejich schopnosti adaptace. S vynaložením dalšího úsilí zůstanou některé země konkurenceschopné a jiné budou možná muset zvolit jiná řešení. Faktická opatření budou specifická pro jednotlivé země a budou identifikovaná a vypracovaná zeměmi AKT ve spolupráci s EU v rámci širších strategií v oblasti zemědělství a rozvoje.

Navíc, země AKT vyvážející banány budou i nadále těžit z bezcelního a kvótami neomezeného přístupu do EU podle samostatných obchodních a rozvojových dohod, tzv. dohod o hospodářském partnerství. Komise nyní předloží svůj návrh orgánům EU s rozhodovací pravomocí, tj. Radě a Evropskému parlamentu.

Úplné znění sdělení a návrhu nařízení:

Viz též

Európska komisia dnes preskúmala aktualizované programy stability a konvergenčné programy (SCP)[1] Belgicka, Bulharska, Estónska, Fínska, Francúzska, Holandska, Írska, Nemecka, Rakúska, Slovenska, Spojeného kráľovstva, Španielska, Švédska a Talianska. Tieto hodnotenia treba vidieť v kontexte vážnej hospodárskej a finančnej krízy, ktorá má značný vplyv na verejné financie. Odzrkadľujúc pôsobenie automatických stabilizátorov a diskrečných stimulačných opatrení vykonávaných v súlade s európskym plánom na oživenie hospodárstva[2] zameraným na zvládnutie mimoriadnych hospodárskych okolností prebieha v súčasnosti vo veľkej väčšine členských štátov postup pri nadmernom deficite na základe príslušných rozhodnutí Rady prijatých v roku 2009. Z krajín, ktoré sa hodnotili dnes, iba Bulharsko a Estónsko plánujú počas programového obdobia udržať deficit verejných financií pod referenčnou hodnotou 3 % HDP stanovenou v Pakte o stabilite a raste. Vo väčšine zo 14 programov sa predpoklady rastu, ktoré tvoria základ rozpočtových prognóz, vo všeobecnosti hodnotia skôr ako optimistické, čo naznačuje, že rozpočtové výsledky by mohli byť horšie, než sa plánovalo. Okrem toho v niektorých prípadoch nemá od roku 2011 stratégia rozpočtovej konsolidácie oporu v konkrétnych opatreniach.

„Programy, ktoré sa hodnotili dnes, charakterizujú dva míľniky: stimulačné opatrenia prijaté na odvrátenie špirály hospodárskeho poklesu a stratégia ukončenia rozpočtovej angažovanosti schválená na konci minulého roka. Z našich hodnotení vyplýva, že stratégia ukončenia rozpočtovej angažovanosti, ktorú schválila Rada, sa vykonáva: v celosvetovom rozsahu bude rok 2010 aj naďalej stimulačný a potom bude v roku 2011 nasledovať ambiciózne konsolidačné úsilie. Hlavné riziká konsolidácie vyplývajú z príliš optimistických makroekonomických predpokladov a nedostatočnej špecifikácie konsolidačných opatrení“, povedal komisár pre hospodárske a menové záležitosti Olli Rehn.

Slovenská republika

V programe sa plánuje rozsiahla fiškálna konsolidácia sústredená do počiatočného obdobia a zameraná na zníženie deficitu zo 6,3 % HDP v roku 2010 na 3 % HDP do roku 2012, teda jeden rok pred lehotou, ktorú Rada 2. decembra 2009 stanovila na rok 2013. Mohlo by sa však ukázať, že rozpočtové výsledky sú o niečo horšie, než sa plánovalo v programe, pretože vychádzajú z priaznivých makroekonomických predpokladov v rokoch 2011 a 2012. Pri niektorých opatreniach v oblasti výdavkov sa okrem toho nemusia dosiahnuť očakávané úspory. Zhoršenie verejných financií takisto ovplyvnilo dlhodobú udržateľnosť verejných financií. V programe sa navrhuje niekoľko žiadaných opatrení na posilnenie súčasného fiškálneho rámca. Výzvy pre Slovenskú republiku sa v tomto kontexte týkajú podporovania cesty konsolidácie osobitnými opatreniami, pokračujúcimi reformami dôchodkového systému a ďalším posilnením fiškálneho rámca.

Belgium

After expansion in 2009 in line with the EERP, the Belgian stability programme plans a restrictive budgetary stance as from 2010, which would lead to a correction of the excessive deficit by 2012, in line with the Council recommendation of 2 December 2009. The government gross debt-to-GDP ratio which rose in 2008 and 2009 (to 98%), is expected to continue its upward movement up to 2011 and start declining again in 2012. However, the budgetary outcomes could turn out worse than projected, in particular as from 2011. First, the measures underpinning the target for 2011 are only partly specified and there are no measures specified for 2012. In addition, the macroeconomic assumptions are slightly favourable. The Belgian government committed in the programme to take the necessary additional measures if economic growth is insufficient to achieve the 3% of GDP deficit target in 2012. The invitations to Belgium concern the specification of the budgetary strategy to correct the excessive deficit and reduce debt, and improvements to long-term sustainability and the fiscal framework.

Bulgaria

The update of Bulgaria's convergence programme aims at maintaining a sound budgetary position reflected in balanced planned general government budgets, which is considered adequate at the current economic juncture and in view of the need to sustain the on-going adjustment of external imbalances. After reaching a deficit of 1.9% of GDP in 2009, the general government budget is projected to be balanced in 2010 and to stabilize at a surplus of 0.1% of GDP in 2011-2012. The overall fiscal stance appears restrictive in 2010, broadly neutral in 2011, and provides for some fiscal relaxation in 2012. The undertaken consolidation measures and the strong political commitment to fiscal discipline are expected to partially compensate the risks stemming from the slightly favourable assumptions on growth and revenue collection. The programme foresees ambitious structural reforms that aim to strengthen the sustainability of public finances and at the same time to underpin the economic recovery. Given the need to ensure sustainable convergence, Bulgaria is invited to continue pursuing strict fiscal policies as well as to implement the planned structural reforms.

Germany

After a balanced position in 2008, the general government budget turned negative in 2009, reaching -3.3% of GDP in the wake of the global economic crisis due to lower revenue and higher expenditure linked to the downturn as well as stimulus measures adopted in line with the EERP. The debt-to-GDP ratio surged to 72½% of GDP, also as a result of financial market stabilisation measures. Based on a slightly favourable macroeconomic scenario, the programme envisages a further increase in the general government deficit to 5½% of GDP in 2010, the start of budgetary consolidation in 2011 and a correction of the excessive deficit by 2013 in line with the Council recommendation of 2 December 2009. However, budgetary outcomes could turn out worse than projected, given (i) the lack of specific consolidation measures beyond 2010, (ii) the need to reconcile the possible implementation of announced tax cuts with fiscal retrenchment, and (iii) the fact that implementation of the new budgetary rule also at sub-federal level is not ensured. Mounting debt, ad hoc changes to the pension formula and financing needs of the social security system underline the importance of safeguarding long-term sustainability. The budgetary strategy is not sufficient to bring the debt ratio back on a downward path. Invitations to Germany thus concern the specification of the budgetary strategy to correct the excessive deficit and to reduce debt, as well as the implementation of the new budgetary rule.

Estonia

The Estonian economy is currently emerging from a severe recession, which ended a period of years of above-potential growth and was aggravated by the global economic and financial crisis. The economy seems to have passed the trough in the second half of 2009 and positive quarterly growth emerged in the last quarter of the year, following seven consecutive quarters of contraction. However, average growth is projected to remain considerably lower over the medium term than in the upswing and peak years of the past cycle. The economic challenge is to restore sustainable growth while avoiding significant internal and external imbalances. The Estonian authorities implemented in 2009 a decisive consolidation of public finances, which contributed to the ongoing adjustment in the economy and has helped bring public finances in line with the expected lower growth. Looking ahead, after an estimated deficit of 2.6% of GDP in 2009, the programme targets a return to a headline budgetary surplus by 2013, while the debt-to-GDP ratio is projected to remain low. The invitations to Estonia concern the attainment of set budgetary targets and further strengthening to the fiscal framework.

Ireland

Due to the interplay of a severe recession and significant consolidation efforts, the deficit widened further in 2009 but is now planned to stabilise in 2010, at 11.6% of GDP. Thereafter, the programme envisages a deficit reduction to below the 3% of GDP reference value by 2014 in line with the Council recommendation of 2 December 2009. Debt would peak at 84% of GDP in 2012 and then start to decline. Deficit and debt outcomes could be worse than targeted mainly due to (i) the lack of specification of the consolidation measures after 2010; (ii) the programme's favourable macroeconomic outlook after 2010; and (iii) the risk of expenditure overruns. Continuing to implement a credible consolidation strategy, facilitated by a stronger budgetary framework, should foster a return to sustainable economic growth. There is also a need to regain competitiveness through productivity-enhancing measures and adequate wage policies, and to limit the increase in long-term unemployment. To improve the long-term sustainability of public finances, further pension reforms will be important. The invitations to Ireland concern the specification of the budgetary strategy to correct the excessive deficit, and improvements to long-term sustainability and the fiscal framework.

Spain

The Stability Programme update of Spain reflects that the current crisis is severely affecting its public finances, with an estimated deficit of 11.4% of GDP for 2009 and a rapidly-rising government debt ratio. The Spanish update aims at sizeable continued fiscal consolidation from 2010 on, with a view to gradually reducing the government deficit to 3% of GDP by 2013 in line with the Council recommendation of 2 December 2009. However, the favourable macroeconomic assumptions after 2010 may imply a lower contribution of economic growth to fiscal consolidation than envisaged and the adjustment path after 2010 would still need to be backed up with measures. Public debt, which stood at below 40% of GDP in 2008, is expected to grow to 55% of GDP in 2009 and swell further to 74% of GDP by 2013. Based on this assessment, the invitations to Spain refer to the specification of the budgetary strategy to correct the excessive deficit and reduce debt, improvements to long-term sustainability and the old-age pension scheme, the fiscal framework and the quality of public finances.

France

The French general government balance deteriorated sharply in 2009, reflecting the working of automatic stabilisers during the economic downturn as well as the impact of fiscal stimulus measures in line with the EERP. According to the programme update, the deficit would start decreasing in 2011 and would reach 3% of GDP in 2013. While this would be in line with the Council recommendation of 2 December 2009, the assumptions underlying the programme scenario are assessed as rather optimistic and some expenditure-side measures are not specified. The strategy does not leave any safety margin if economic developments turn out worse than projected in the programme, which is considered to rely on markedly favourable macroeconomic assumptions (2½ % growth from 2011 onwards). The programme envisages the debt-to-GDP ratio to keep increasing until 2012, mainly on the back of the projected deficit path but also as a result of the issuance of a public loan to finance public investment. Against this background, the invitations to France concern the specification of the budgetary strategy to correct the excessive deficit and reduce debt.

Italy

Italy's stability programme plans a slight narrowing of the deficit-to-GDP ratio from 5.3% of GDP in 2009 to 5% in 2010, and further to below 3% by 2012, in line with the Council recommendation of 2 December 2009. The adjustment relies on expenditure-containing measures adopted in 2008 and additional although unspecified consolidation efforts of 0.4 pp. of GDP in 2011 and a further 0.8 pp. in 2012. The already high debt ratio is projected to peak at 117% of GDP in 2010 and then decrease to below 115% of GDP in 2012. The deficit and debt ratios could be higher than targeted, considering (i) the programme's favourable macroeconomic assumptions, (ii) the lack of specification of measures underpinning the additional consolidation in 2011-2012 and (iii) the possibility of expenditure overruns. Key challenges are the implementation of the reform of the budgetary process and the rules governing fiscal federalism with a view to ensuring fiscal discipline and efficiency. Besides fiscal consolidation, a swift and durable recovery in productivity growth should be pursued to raise Italy’s growth potential. The invitations to Italy concern the c budgetary strategy to correct the excessive deficit and reduce debt, and the implementation of the budgetary reform and rules governing fiscal federalism.

The Netherlands

After the strong budgetary deterioration in 2009 following the sharp economic contraction, the Dutch stability programme foresees a gradual decline in the deficit in 2011 and 2012. However, the deficit is projected to remain above the 3% of GDP threshold to the end year (2012) of the programme. 2013, the year by which according to the Council recommendation of 2 December 2009 the excessive deficit should be corrected, is not included in the programme. The debt ratio, which breached the 60% of GDP Treaty reference value in 2009, is set to increase substantially over the programme horizon. The programme's budgetary adjustment path is subject to downside risks, mainly linked to (i) the favourable macroeconomic scenario and (ii) the fact that 2013 is not covered by the programme. Therefore, it would be appropriate for the Netherlands to identify the consolidation measures from 2011 onwards to bring the deficit below 3% of GDP by 2013. The invitations to the Netherlands concern the specification of the budgetary strategy to correct the excessive deficit and reduce debt, and improvements to long-term sustainability.

Austria

Austria's public finances deteriorated significantly in the wake of the global economic and financial crisis. As a result of the operation of the automatic stabilizers and a sizeable stimulus package adopted by the Austrian authorities, the general government deficit and debt reached 3.5% and 66.5% of GDP, respectively, in 2009. As the bulk of the measures aimed at combating the economic downturn are of permanent nature, there is a need for consolidation as from 2011. According to the latest update of the Stability Programme, the deficit will widen further to 4.7% of GDP in 2010 before gradually decreasing to just below 3% of GDP in 2013, in line with the Council recommendation of 2 December 2009. However, budgetary outcomes could turn out worse than projected in the programme as the consolidation from 2011 onwards relies mostly on measures as yet unspecified. Many significant reforms to public expenditure have been undertaken in Austria in the recent past. Nevertheless, there is still room for improvement in areas such as health care and education. Substantial efficiency gains in these and other areas could be obtained by reforming the fiscal relations between the various layers of government. Accordingly, the invitations to Austria refer to the specification of the budgetary strategy to correct the excessive deficit and reduce debt, and improvements to the fiscal framework.

 

Sweden

Large surpluses in good times allowed fiscal policy to play an active role in the downturn, not only by boosting demand in the short term but also by strengthening the economy's long-term growth potential. The fiscal stance outlined in the Swedish Programme update is appropriately continuing to be expansionary in 2010 with additional discretionary measures of about 1% of GDP contributing to a widening of the expected deficit to 3.4% of GDP. Thereafter, the deficit ratio is projected to gradually narrow to 2.1% of GDP in 2011 and 1.1% in 2012, albeit on the back of markedly favourable growth assumptions and without specifying consolidation measures over the programme period. A key challenge will be to avoid that a potentially rather job-anaemic recovery leads to permanently higher long-term unemployment and a permanent loss of labour supply. Another challenge for policy makers will be to carefully calibrate the withdrawal of stimulus measures so as to neither nip the recovery in the bud nor contribute to the build-up of potentially destabilising household-sector imbalances. Sweden is invited to ensure that the breach of the 3% deficit reference value in 2010 remains contained and temporary and to stand ready to adopt timely discretionary consolidation measures should budgetary outcomes fall short of expectations.

Finland

In response to the economic crisis and in line with the European Economic Recovery Plan, Finland provided a sizeable fiscal stimulus in 2009 and plans to maintain supportive fiscal policies also in 2010. Consequently, the general government balance has turned sharply into deficit, projected to temporarily exceed the 3%-of-GDP reference value set in the Stability and Growth Pact in 2010. The deficit is projected to gradually narrow to below the reference value thereafter, without specifying any consolidation measures.The programme relies on markedly favourable growth assumptions in the medium term. Therefore, budgetary outcomes could turn out worse than projected in the programme. The invitations to Finland refer to ensuring that the breach of the 3% deficit reference value in 2010 would remain contained and temporary, and to defining a medium term fiscal strategy with a view to restoring the long-term sustainability of public finances.

United Kingdom

Since the start of the economic crisis, the combination of the operation of automatic stabilisers, falls in asset prices and fiscal stimulus has provoked a considerable deterioration in UK public finances, with the general government deficit reaching 12.7% of GDP in the financial year 2009/10. The fiscal strategy outlined in the United Kingdom's convergence programme does not foresee the correction of the excessive deficit by the fiscal year 2014/15, as recommended by the Council on 2 December 2009. With the greater part of the projected reduction in the deficit in the medium term driven by the tight overall spending envelope between 2011/12 and 2014/15, the absence of detailed departmental spending limits is a source of uncertainty. The macroeconomic context may also be distinctly less favourable than envisaged throughout the programme period. The invitations to the United Kingdom refer to the need to avoid the deficit to increase further in 2010/11 and to strengthen the pace of medium-term consolidation in order to ensure that the deficit is brought below 3% of GDP by 2014/15 and the debt ratio is brought on a declining path.

 

http://ec.europa.eu/economy_finance/articles/sgp/2010-03-17-sgp_en.htm.

		2008	2009	2010	2011	2012
Real GDP (% change)	CP Jan 2010	6.0	-4.9	0.3	3.8	4.8
	COM Nov 2009	6.0	-5.9	-1.1	3.1	n.a.
	CP Dec 2008	6.5	4.7	5.2	5.8	n.a.
HICP inflation (%)	CP Jan 2010	12.0	2.5	2.4	2.8	2.8
	COM Nov 2009	12.0	2.4	2.3	2.9	n.a.
	CP Dec 2008	12.4	6.7	4.7	4.0	n.a.
Output gap1 (% of potential GDP)	CP Jan 2010	4.8	-3.5	-5.7	-4.7	-2.5
	COM Nov 20092	6.0	-3.1	-6.0	-5.1	n.a.
	CP Dec 2008	1.1	-0.7	-1.8	-1.4	n.a.
Net lending/borrowing vis-à-vis the rest of the world (% of GDP)	CP Jan 2010	-24.6	-8.2	-4.1	-1.2	-0.5
	COM Nov 2009	-22.1	-12.8	-8.7	-6.7	n.a.
	CP Dec 2008	-22.9	-20.7	-18.4	-16.6	n.a.
General government revenue (% of GDP)	CP Jan 2010	39.1	37.5	39.2	39.6	39.1
	COM Nov 2009	39.1	38.7	38.4	38.4	n.a.
	CP Dec 2008	41.3	43.4	43.4	43.7	n.a.
General government expenditure (% of GDP)	CP Jan 2010	37.3	39.4	39.2	39.5	39.0
	COM Nov 2009	37.3	39.5	39.5	38.7	n.a.
	CP Dec 2008	38.3	40.4	40.4	40.7	n.a.
General government balance (% of GDP)	CP Jan 2010	1.8	-1.93	0.0	0.1	0.1
	COM Nov 2009	1.8	-0.8	-1.2	-0.4	n.a.
	CP Dec 2008	3.0	3.0	3.0	3.0	n.a.
Primary balance (% of GDP)	CP Jan 2010	2.7	-1.3	0.9	1.0	1.1
	COM Nov 2009	2.7	0.0	-0.3	0.5	n.a.
	CP Dec 2008	3.9	3.9	3.9	3.9	n.a.
Cyclically-adjusted balance1 (% of GDP)	CP Jan 2010	0.2	-0.7	1.9	1.7	1.0
	COM Nov 2009	-0.3	0.3	1.0	1.5	n.a.
	CP Dec 2008	2.6	3.2	3.6	3.5	n.a.
Structural balance4 (% of GDP)	CP Jan 2010	0.2	-0.7	1.9	1.7	1.0
	COM Nov 2009	-0.3	0.3	1.0	1.5	n.a.
	CP Dec 2008	2.6	3.2	3.6	3.5	n.a.
Government gross debt (% of GDP)	CP Jan 2010	14.1	14.7	14.6	14.5	14.4
	COM Nov 2009	14.1	15.1	16.2	15.7	n.a.
	CP Dec 2008	15.4	15.4	15.3	15.2	n.a.
Notes:
1Output gaps and cyclically-adjusted balances according to the programmes as recalculated by Commission services on the basis of the information in the programmes.
2Based on estimated potential growth of 3.4%, 3.1%, 2.9% and 3.0% respectively in the period 2009-2012.
3Eurostat is currently discussing with the Bulgarian statistical authorities the recording in national accounts of capital injections into Bulgarian energy companies, which could increase the government deficit in 2009 by 0.6% of GDP.
4Cyclically-adjusted balance excluding one-off and other temporary measures. There are no one-off and other       temporary measures in the most recent programme and Commission services’ autumn forecast.   Source:
Convergence programme (CP); Commission services’ autumn 2009 forecasts (COM); Commission services’ calculations

 

 

 

 

 

 

 

 

		2008	2009	2010	2011	2012
Real GDP (% change)	SP Jan 2010	-1.0	-4.8	1.1	2.0	2.0
	COM Nov 2009	-1.0	-4.7	0.7	1.4	n.a.
	SP Feb 2009	-0.6	-2.0	0.3	1.0	n.a.
HICP inflation (%)	SP Jan 2010	3.5	0.8	1.5	2.0	2.0
	COM Nov 2009	3.5	0.8	1.8	2.0	n.a.
	SP Feb 2009	3.5	1.2	1.7	2.0	n.a.
Output gap1 (% of potential GDP)	SP Jan 2010	1.1	-4.0	-3.5	-2.5	-1.6
	COM Nov 20092	1.3	-3.6	-3.2	-2.5	n.a.
	SP Feb 2009	0.3	-2.3	-2.7	-2.5	n.a.
Net lending/borrowing vis-à-vis the rest of the world (% of GDP)	SP Jan 2010	-2.9	-1.8	-1.6	-1.3	-1.3
	COM Nov 2009	-2.9	-2.3	-2.3	-2.3	n.a.
	SP Feb 2009	-1.6	-1.3	-1.1	-0.9	n.a.
General government revenue3 (% of GDP)	SP Jan 2010	46.0	46.4	45.9	45.5	45.6
	COM Nov 2009	46.0	46.3	45.5	45.4	n.a.
	SP Feb 2009	46.4	46.8	46.8	46.4	n.a.
General government expenditure3 (% of GDP)	SP Jan 2010	48.8	51.7	50.9	49.9	49.5
	COM Nov 2009	48.8	51.6	50.8	50.5	n.a.
	SP Feb 2009	49.0	50.5	50.0	49.5	n.a.
General government balance (% of GDP)	SP Jan 2010	-2.7	-5.3	-5.0	-3.9	-2.7
	COM Nov 2009	-2.7	-5.3	-5.3	-5.1	n.a.
	SP Feb 2009	-2.6	-3.7	-3.3	-2.9	n.a.
Primary balance (% of GDP)	SP Jan 2010	2.4	-0.5	-0.1	1.3	2.7
	COM Nov 2009	2.4	-0.5	-0.6	0.1	n.a.
	SP Feb 2009	2.5	1.3	1.9	2.6	n.a.
Cyclically-adjusted balance1 (% of GDP)	SP Jan 2010	-3.3	-3.2	-3.2	-2.7	-1.9
	COM Nov 2009	-3.4	-3.5	-3.7	-3.8	n.a.
	SP Feb 2009	-2.7	-2.6	-1.9	-1.6	n.a.
Structural balance4 (% of GDP)	SP Jan 2010	-3.5	-3.8	-3.3	-2.7	-1.9
	COM Nov 2009	-3.6	-3.7	-3.7	-3.7	n.a.
	SP Feb 2009	-2.9	-2.7	-2.0	-1.7	n.a.
Government gross debt (% of GDP)	SP Jan 2010	105.8	115.1	116.9	116.5	114.6
	COM Nov 2009	105.8	114.6	116.7	117.8	n.a.
	SP Feb 2009	105.9	110.5	112.0	111.6	n.a.
Notes:
1 Output gaps and cyclically-adjusted balances according to the programmes as recalculated by Commission services on the basis of the information in the programmes.
2 Based on estimated potential growth of 0.4%, 0.2%, 0.3% and 0.7% respectively in the period 2008-2011.
3 Budgetary data provided in the programme are trends based on unchanged legislation. In order to achieve the targeted general government balances, additional measures with a cumulative positive impact of 0.4% of GDP in 2011 and 1.2% in 2012 are envisaged.
4 Cyclically-adjusted balance excluding one-off and other temporary measures. One-off and other temporary measures are 0.2% of GDP in 2008, 0.6% in 2009 and 0.1% 2010; all deficit-reducing according to the most recent programme. In the Commission services' autumn 2009 forecast one-off and other temporary measures are 0.2% of GDP in both 2008 and 2009 deficit-reducing; 0% in 2010, and 0.1% of GDP in 2011, deficit-increasing.
Source:
Stability programme (SP); Commission services’ autumn 2009 forecasts (COM); Commission services’ calculations.