Sestava zpravodajství z EU: Zpravodaj 18/2010
ISSN 1803-8565
Období od 10. května 2010 - 13. května 2010
Motto:
"Kdyby mě bylo 35 let, udělal bych seč mé síly, abych pomohl k proniknutí myšlence utvoření Spojených států evropských".
Tomáš Garrigue Masaryk: Cesta demokracie, 1993, IV. díl, s. 344
10. května 2010 - 13. května 2010
| 10. května | Titulky zpráv | Výtahy a překlady | ||||
| Celkem | Přeložené | Jen titulky | Převzaté | Anglické | Výtahy | |
| 7 | 0 | 0 | 1 | 0 | 6 | |
| MEMO/10/173 | Evropský stabilizační mechanismus, 10.5. (Finance) | |||||
| PRES/9596/10 | Mimořádné zasedání Rady hospodářství a financí. Prozatímní verze. Brusel 9/10. 2010 Hlavní výsledky Rady (Hospodářství) | |||||
| IP/10/552 | EU a Jižní Korea podepsaly novou rámcovou dohodu o bilaterálních vztazích. 10.5. (Vnější vztahy) | |||||
| EO/10/11 | Ombudsman: Evropská agentura pro léky by měla hodnotit odmítnutí vydat zprávu a záporné reakce na drogy. 10.5. (Právo) | |||||
| SPEECH/10/227 | Johannes Hahn, komisař pro regionální politiku: "Dunajská strategie - významný faktor pro lepší ekonomiku a životní prostředí". Konference k Dunajské strategii. Ruse, Bulharsko, 10.5. (Regiony) | |||||
| SPEECH/10/228 | John Dalli, komisař pro zdraví a spotřební politiku: “Pomůže inovace v potravinářském průmyslu naplnit požadavky evropských spotřebitelů?”. Parma, Itálie, 10.5. (Zdraví a ochrana spotřebitele) | |||||
| Prohlášení vysoké představitelky jménem Evropské unie k zahájení sbližovacích rozhovorů mezi Izraelem a Palestinci (Vnější vztahy) | ||||||
| 11. května | Titulky zpráv | Výtahy a překlady | ||||
| Celkem | Přeložené | Jen titulky | Převzaté | Anglické | Výtahy | |
| 5 | 0 | 0 | 1 | 2 | 2 | |
| IP/10/555 | Ropné plošiny Komisař Oettinger se setkává s vůdci průmyslu na rozhovorech o energetické bezpečnosti. 11.5. (Životní prostředí) | |||||
| SPEECH/10/232 | Commissioner Máire Geoghegan-Quinn.European Commissioner for Research, Innovation and Science: An outline of the new Research and Innovation Strategy for Europe. European Technology Platforms Conference. Brussels, 11 May 2010 (Věda a výzkum) | |||||
| SPEECH/10/231 | Michel Barnier, Member of the European Commission responsible for the Internal Market and Services: building a new financial framework together. European Institute Washington, 11.5.2010 (Hospodářství) | |||||
| STAT/10/67 | Nezaměstnanost v EU a USA: vliv krize na nezaměstnanost byl dosud méně vyjadřován v EU než v USA. 11.5. (Zaměstnanost) | |||||
| PESC/10/19 | Prohlášení vysoké představitelky jménem Evropské unie o připojení některých třetích zemí k rozhodnutí Rady 2009/969/SZBP ze dne 15. prosince 2009, kterým se prodlužuje platnost omezujících opatření vůči některým představitelům Běloruska (Vnější vztahy) | |||||
| 12. května | Titulky zpráv | Výtahy a překlady | ||||
| Celkem | Přeložené | Jen titulky | Převzaté | Anglické | Výtahy | |
| 10 | 0 | 0 | 4 | 1 | 5 | |
| STAT/10/69 | Bleskový odhad za 1.Q2010. HDP v oblasti € a EU27 vzrostly o 1,2% 12.5. (Hospodářství) | |||||
| STAT/10/68 | Březen 2010 v porovnání s únorem 2010. Průmyslová výroba vzrostla o 1.3% v oblasti euro a 1.2% v EU27. 12.5. (Průmysl) | |||||
| IP/10/561 | Zvládnutí vzájemné ekonomické závislosti: Komise navrhuje posílit ekonomickou vládu v EU. 12.5. (Hospodářství) | |||||
| CES/10/55 | EU: Evropský hospodářský a sociální výbor 21.5. Konference - biennale 2010 k vzdělání k boji se sociálnímu vyčleňování. 12.5. (Hospodářství) | |||||
| IP/10/565 | Podnební změna: komisař Hedegaard zve hlavy podnikání ke kulatému stolu k zachování vedení nízkouhlíkaté ekonomiky. 12.5. (Životní prostředí) | |||||
| IP/10/567 | Consumers: EU-wide complaints reporting to speed up policy response to failing markets (Regulace trhu) | |||||
| IP/10/556 | Program EU „Mládež v akci“ zlepšuje jazykové dovednosti a pracovní příležitosti (Zaměstnanost) | |||||
| IP/10/560 | "Dostaveníčko s Evropou" na mezinárodním filmovém festivalu v Cannes (Kultura) | |||||
| IP/10/562 | V konvergenční zprávě na rok 2010 Komise posuzuje připravenost zemí, které nejsou členy eurozóny, k přijetí eura; navrhuje, aby do eurozóny v roce 2011 vstoupilo Estonsko. (EU) | |||||
| IP/10/566 | Pět let evropské politiky sousedství: více obchodu, více pomoci, více mezilidských kontaktů (Vnější vztahy) | |||||
| 13. května | Titulky zpráv | Výtahy a překlady | ||||
| Celkem | Přeložené | Jen titulky | Převzaté | Anglické | Výtahy | |
| 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 | |
| SPEECH/10/238 | Předseda Evropské komise José Manuel Durão Barroso: Priority EU pro summit G20 v Torontu. 13.5. (EU) | |||||
10.05.2010 | MEMO/10/173
Evropský stabilizační mechanismus, 10.5.
9.5. Rada přijala Evropský stabilizační mechanismus (European Stabilisation Mechanism) k zachování finanční stability Evropy. Spočívá na článku 122.2 Smlouvy a mezivládní dohodě členských států oblasti euro. Předtím Komise měla mimořádné zasedání k přijetí svého návrhu na nařízení podle článku 122.
Jaký je cíl mechanismu?
Cílem je poskytnutí finanční pomoci členskému státu v potížích nebo vážně ohroženému několika potížemi způsobenými výjimečnými okolnostmi mimo jeho kontrolu.
Finanční pomoc bude mít formu půjčky nebo úvěru podle rozpočtové linie poskytnuté příslušnému členskému státu.
Jak mechanismus pracuje?
V rámci mechanismu má Komise povolno prostřednictvím opatření podle článku 122 kontrolovat půjčky na kapitálových trzích nebo půjčky s finančními institucemi jménem Unie. Toto pojetí poskytnutí finanční pomoci je inspirováno střednědobým finančním opatřením (Medium-Term Financing Facility -the Balance of Payments facility). Toto specifické opatření pro půjčky stanoví, že pro Unii nevznikají náklady na obsluhu dluhu. Všechny úroky jsou spláceny členským státem prostřednictvím Komise. Navíc předpokládá Mechanismus možnou finanční pomoc členskému státu oblasti euro pomocí zvláštního účelového prostředku (special purpose vehicle -SPV), který se vytvoří mezivládní dohodou mezi všemi členskými státy oblasti euro.
Kolik pomoci je podle Mechanismu dostupno?
Částka půjček nebo úvěrových linek cestou nástroje vytvořeného podle článku 122 bude omezena na marži dostupnou podle stropu vlastních zdrojů přídělů pro platby v rozpočtu EU. Předpokládá se objem do 60 mld. €.
SPV vytvořené podle mezivládní dohody mezi členskými státy oblasti euro zaručí poměrný základ půjček do 440 mld.€.
Na jaké země se vztahuje Mechanismus?
Mechanismus se vytváří k zachování stability, jednoty a integrity EU. Opatření poskytuje pomoc jakémukoliv členskému státu, který prochází nebo je vážně ohrožen řadou hospodářských nebo finančních narušení způsobených výjimečnými okolnostmi mimo jeho kontrolu. Finanční pomoc podle SPV se poskytne nicméně jen členským států euro oblasti.
Pro nečlenské státy oblasti euro zůstává pokrytí nástrojem pro platební bilanci (Balance of Payment facility). Podle tohoto nástroje poskytla již Komise pomoc Lotyšsku, Maďarsku a Rumunsku.
Je to záchranná kauce (bail-out)?
Ne, mechanismus by umožnil poskytnutí půjček, ne grantů. Půjčky musejí být splaceny úroky. Jako takové jsou slučitelné s článkem 125 Smlouvy o fungování EU.TFEU.
Jak může členský stát dostat pomoc?
Stát, který hledá finanční pomoc podle mechanismu, prodiskutuje s Komisí ve vazbě na ECB hodnocení svých finančních potřeb. Předloží návrh programu ekonomického a finančního přizpůsobení Komisi Hospodářskému a finančnímu výboru.
Na základě návrhu Komise Rada kvalifikovanou většinou přijme rozhodnutí poskytnout pomoc.
Rozhodnutí Rady zahrne maximální částku, cenu a trvání finanční podpory, počet splátek a hlavní politické podmínky pro podporu. Pověří Komisi odpovědností za vyjednání memoranda porozumění (Memorandum of Understanding -MoU) s příslušnou zemí se zpodrobněním podmíněnosti.
Jak to bude monitorováno?
Komise bude těsně sledovat respektování politických podmínek státem příjemce ve vazbě na UCB, než bude půjčka splacena. Když dojde k závěru, že se podmínky plní, navrhne účastníkům platit splátky.
Jaký je právní základ mechanismu?
Spočívá na rozhodnutí Rady přijaté podle čl. 122, které požaduje "kvalifikovanou většinu" na Radě, informování parlamentu a mezivládní dohodu.
Finance
10.05.2010 | PRES/9596/10
Mimořádné zasedání Rady hospodářství a financí. Prozatímní verze. Brusel 9/10. 2010 Hlavní výsledky Rady
Rada a členské státy rozhodly o vyčerpávajícím balíčku opatření k ochraně finanční stability v Evropě, včetně finančního stabilizačního mechanizmu, s celkovým objemem do 500 mld. euro
PROZATÍMNÍ VERZE 9.V.2010
1 . Kde byla prohlášení, závěry nebo rezoluce schválena Radou, je vyznačeno v záhlaví příslušné položky a text je uveden v uvozovkách.
- Dokumenty, na něž se odkazy v textu vztahují, jsou na internetové stránce Rady
- Akta přijatá s prohlášením pro protokol, která mohou být zveřejněna, jsou opatřena hvězdičkou; tato prohlášení jsou na internetové stránce Rady nebo je lze získat z tiskové služby (Press Office 9596/10 (Presse 108)
Vlády členských států a Evropská komise byly zastoupeny takto:
Belgium: Mr Didier REYNDERS Deputy Prime Minister and Minister for Finance and
Institutional Reforms
Bulgaria: Mr Simeon DJANKOV Deputy Prime Minister and Minister for Finance
Czech Republic: Mr Eduard JANOTA Minister for Finance, Mr Tomaš ZIDEK Deputy Minister for Finance, International Relations and Financial Policy Section
Denmark:
Mr Claus HJORT FREDERIKSEN Minister for Finance
Germany: Mr Thomas de MAIZIERE Federal Minister for the Interiér, Mr Jorg ASMUSSEN State Secretary, Ministry of Finance
Estonia: Mr Jurgen LIGI Minister for Finance
Ireland: Mr Brian LENIHAM Minister for Finance
Greece: Mr George PAPACONSTANTINOU Minister for Finance
Spain: Ms Elena SALGADO Second Vice-President of the Government and Ministr for Economic Affairs and Finance, Mr Jose Manuel CAMPA State Secretary for Economy
France: Ms Christine LAGARDE Minister for Economic Affairs, Industry and Employment
Italy: Mr Giulio TREMONTI Minister for Economic Affairs and Finance
Cyprus: Mr Charilaos STAVRAKIS Minister for Finance
Latvia: Mr Normunds POPENS Permanent Representative
Lithuania: Ms Ingrida ŠIMONYTo Minister for Finance
Luxembourg: Mr Luc FRIEDEN Minister for Finance
Hungary: Mr Tamas KATONA State Secretary, Ministry of Finance
Malta: Mr Tonio FENECH Minister of Finance, Economy and Investment
Netherlands: Mr Jan Kees de JAGER Minister for Finance
Austria: Mr Josef PROLL Vice Chancellor and Federal Minister for Finance
Poland: Mr Jan VINCENT-ROSTOWSKI Minister for Finance
Portugal: Mr Fernando TEIXEIRA DOS SANTOS Ministro de Estado, Minister for Finance
Romania: Mr Alexandru NAZARE State Secretary, Ministry of Finance
Slovenia: Mr Franc KRIŽANIČ Minister for Finance
Slovakia: Mr Peter KAŽIMIR State Secretary at the Ministry of Finance
Finland: Mr Jyrki KATAINEN Deputy Prime Minister, Minister for Finance
Sweden: Mr Anders BORG Minister for Finance
United Kingdom: Mr Alistar DARLING Chancellor of the Exchequer
Commission: Mr Olli REHN Member
Other participants:
Mr Lucas PAPADEMOS Vice-President of the European Central Bank
Mr Philippe MAYSTADT President of the European Investment Bank
Mr Thomas WIESER Chairman of the Economic and Financial Committee
Mr Lorenzo CODOGNO Chairman of the Economic Policy Committee
DISKUTOVANÉ POLOŽKY
EVROPSKÝ STABILIZAČNÍ MECHANIZMUS K ZACHOVÁNÍ FINANČNÍ STABILITY
Rada přijala následující závěry: :
"Rada a členské státy rozhodly dnes o vyčerpávajícím balíčku opatření k zachování finanční stability v Evropě včetně Mechanizmu finanční stability s celkovým objeme do 500 mld. €. Při objevení se krize v Řecku je situace na finančních trzích křehká a je třeba reagovat na riziko nákazy a šíření krize v dalších zemích eurozóny. Proto podnikáme konečné kroky na podporu vytvoření Evropského stabilizačního mechanizmu a silný závazek k zrychlení fiskální konsolidace, kde je to zapotřebí.
Za prvé: po úspěšném uzavření postupů v členských státech oblasti euro a setkání hlav států nebo vlád byly ujasněny cesty realizace podpůrného balíčku pro Řecko. Komise podepsala dnes jménem členských států oblasti euro úvěrovou dohodu s Řeckem a bude provedena první výplata před 19.5. Rada silně podporuje ambiciózní a realistickou konsolidaci a reformní program řecké vlády.
Za druhé: Rada je silně zavázána zajistit finanční trvalou udržitelnost a zvýšený hospodářský růst ve všech členských státech, a proto souhlasí s plány na finanční konsolidaci a zrychlení reforem, kde to bude oprávněné. Vítáme a silně podporujeme závazek Portugalska a Španělska přijmout významná konsolidační opatření na léta 2010 a 2011 a předložit je 18.5. Radě ECOFIN. Přiměřenost takových opatření zhodnotí Komise v červnu v souvislosti s postupem hodnocení nadměrného schodku.Rada také vítá závazek oznámit do 18.5. Radě ECOFIN strukturální reformní opatření na zvýšení růstu výkonnosti a tím nadále nepřímo fiskální trvalou udržitelnost.
Za třetí: rozhodli jsme vytvořit Evropský stabilizační mechanizmus. Mechanizmus spočívá na článku 122.2 Smlouvy a mezivládní dohodě členských států oblasti euro. Jeho aktivace je předmětem výrazné podmíněnosti v kontextu se společnou podporou EU/IMF a bude termíny a podmínkami obdobná čl. 122.2 Předpokládaná je finanční podpora pro členské státy v potížích způsobená výjimečnými okolnostmi mimo kontrolu členských států. Čelíme dnes takové výjimeční okolnosti a mechanizmus bude na místě, pokud to bude zapotřebí k zajištění finanční stability. Předpokládá se objem do 60 mld.€ a aktivace je předmětem silné podmíněnosti v souvislosti se společnou podporou EU/IMF a bude za termínů a podmínek obdobných MMF. Mechanizmus bude fungovat bez újmy na současné prostředky poskytující střednědobou finanční pomoc pro bilance plateb nečlenských států oblasti euro.
Navíc jsou členské státy připraveny doplnit tyto zdroje koordinovaným způsobem prostřednictvím prostředku pro speciální účely, který je zaručen poměrným základem podílejících se členských států a který vyprší po 3 létech, respektujících jejich národní ústavní požadavky až do objemu 440 mld. euro. IMF se bude podílet na finančních systémech a očekává se nejméně polovina příspěvku EU jejími obvyklými nástroji v souladu se současnými evropskými programy.
Současně EU začne práce na nezbytných reformách k doplnění současného rámce k zajištění fiskální trvalé udržitelnosti v oblasti euro, spočívající na sdělení Komise, které bude přijato 12.5.2010. Podtrhujeme význam toho, že jsme posílili finanční disciplinu a vytvořili rámec permanentního řešení krize.
Podtrhujeme potřebu rychlého pokroku v regulaci trhu a supervize, zejména s ohledem na trhy derivátů a úlohu ratingových agentur. Dále je zapotřebí pokračovat v práci na ostatních iniciativách, jako je stabilizační příspěvek, který je zaměřen na zajištění toho, že v budoucnu ponese svůj podíl břemene v případě krize. Souhlasíme také s urychlením práce na krizovém řízení a řešení. Znovu opakujeme podporu členských států oblasti euro EUB v její akci k zajištění stability oblasti euro."
*
* *
Rada také přijala nařízení vytvářející Evropský mechanizmus finanční stabilizace. Navíc představitelé vlád oblasti euro přijali rozhodnutí zavázat se poskytnout pomoc prostřednictvím opatření pro speciální účely (Special Purpose Vehikle), které zaručují poměrnou účast členských států koordinovaným způsobem a které vyprší po třech létech až do 440 mld. euro, v souladu s jejich podílem na splaceném kapitálu EÚB a podle jejich národních ústavních požadavků.
Představitelé vlád členských států EU27 přijali rozhodnutí, které Komisi umožní v této souvislosti jednat.
Hospodářství
10.05.2010 | IP/10/552
EU a Jižní Korea podepsaly novou rámcovou dohodu o bilaterálních vztazích. 10.5.
Obě strany podepsaly novou rámcovou dohodu na úrovni ministrů zahraničních věcí.
Rámcová dohoda se týká širokého rozpětí globálních problémů a oblastí mezinárodního zájmu, zahrnuje nešíření zbraní hromadného ničení, spolupráci v boji proti terorismu, energetickou bezpečnost, rozvojovou spolupráci. Text samozřejmě zahrnuje běžné politické problémy, lidská práva, zbraně hromadného ničení, malé a lehké zbraně, sociálně-ekonomickou spolupráci včetně spolupráce přes hranice.
Vnější vztahy
10.05.2010 | EO/10/11
Ombudsman: Evropská agentura pro léky by měla hodnotit odmítnutí vydat zprávu a záporné reakce na drogy. 10.5.
Evropský ombudsman Nikiforos Diamandouros vyzval European Medicines Agency (EMEA) k zvážení odmítnutí přístupu k dokumentům o těžkých formách akne po použití drog. Stěžovatelem.byl irský občan.
Zprávy uvádějí negativní reakce vztahující se k lékům proti akne.
European Medicines Agency hodnotí léky s ohledem na jejich vliv na lidské zdraví. Odmítnutí přístupu k dokumentům se zdůvodnilo tím, že pravidla průhlednosti (nařízení 1049/2001) neplatí na zprávy o vážném podezření ze záporných vlivů, pokud se podezření neprokáží:
Ms Rosita Agnew, Head of the Media, Enterprise and Civil Society Unit,
tel: +32 2 2842542
Právo
10.05.2010 | SPEECH/10/227
Johannes Hahn, komisař pro regionální politiku: "Dunajská strategie - významný faktor pro lepší ekonomiku a životní prostředí". Konference k Dunajské strategii. Ruse, Bulharsko, 10.5.
Zásoba nápadů
Konference a konzultace o Dunajské strategii vytvořily bohatou zásobu nápadů na konkrétní projekty v širokém spektru oblastí. Poskytly nám návod, jak zvýšit splavnost Dunaje, která vytvářela zbytečný tlak na další formy dopravy, například tu silniční. Komise je nyní v kontaktu s členskými státy, aby oddělila kvalitní projekty a identifikovala klíčové z nich.
Nový způsob práce
Dunajský region má již nyní tradici ve vzájemné spolupráci, avšak práce byla mnohdy zastavena z důvodu nedostatku financí nebo politické vůle. Cílem konference a konzultací k Dunajské strategii je proto nalézt strukturu, která překoná takové problémy. Z konzultací dosud vyplynulo, že ve spolupráci s existujícími organizacemi může EU poskytnout rámec pro posílení závazků a nástroje financování pro naplnění stanovených cílů.
Dunajská strategie je strategie EU. Přestože z pochopitelných důvodů očekává zapojení států, v jejichž teritoriu leží dunajský region, je legitimním zájmem všech členských států a vládních struktur. Dunajská strategie by měla být vedena odspodu nahoru, tak aby odpovídala přímo přáním a potřebám dotčených regionů.
Pokud jde o implementaci, tak strategie pracuje na základě Akčního plánu, který identifikuje řadu priorit. Předpokládá se, že vybraným koordinátorem za každou oblast priorit bude např. některý z ministrů dotčeného členského státu. Roli Komise je přitom třeba ještě určit. Důležité však je, že implementace strategie bude na členských státech, zatímco Komise bude jen “vyhlazovat cestu” a usnadňovat dosahování dohod, bude-li to nutné.
Otázka efektivity a způsobilosti
Efektivní vládnutí není závislé pouze na manažerské struktuře. Zkušenosti ukazují, že stabilita a dostupnost odborných expertíz od národních institucí odpovídajících za EU fondy jsou klíčové pro pokrok v implementaci programů a projektů. Z toho důvodu technická asistence Komise nabízí školení a pomoc v rozvoji informačních systémů pro management řízení EU fondů.
Efektivita investovaných prostředků
Cílem makro-regionálního přístupu je zvýšit efektivitu investovaných prostředků. Toho může být dosaženo sladěním programů s cíli strategie, které budou stanoveny v Akčním plánu. To je možné ještě v stávajícím finančním období.
Více práce pro naše občany
Díky regionální politice se EU výrazně přiblížila svým obyvatelům. Ve více než 2 milionech projektů mohou lidé vidět, že EU pracuje v jejich zájmu. Nyní máme novou příležitost ukázat, že EU může učinit ještě více přímo pro ty, kteří žijí v dunajském regionu. Dunajská strategie představuje pouze druhý makro-regionální program a je naší povinností ukázat přidanou hodnotu tohoto nového přístupu.
Regiony
10.05.2010 | SPEECH/10/228
John Dalli, komisař pro zdraví a spotřební politiku: “Pomůže inovace v potravinářském průmyslu naplnit požadavky evropských spotřebitelů?”. Parma, Itálie, 10.5.
Projev komisaře na společné konferenci Evropského úřadu pro bezpečnost potravin a Generálního ředitelství Evropské komise pro zdraví a spotřebitele:
Bezpečnost evropských potravin – tichá revoluce
Před deseti lety byla dobrá pověst bezpečnosti evropských potravin na pochybách. Tyto temné doby však spustily tichou revoluci, která kompletně transformovala evropský systém pro bezpečnost potravin:
- na začátku byl všeobecný zákon o potravinách z roku 2002, který stanovil základní principy pro zavádění celé řady opatření a zákonů přijatých v příštích letech,
- ve stejném čase vytvoření Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) oddělilo činnosti hodnocení rizik (EFSA) a risk management (Komise),
- efektivní pravidla pro dohledávání dat spolu s vylepšením Systémem včasného varování zajistila rychlou identifikaci potenciálně nebezpečných produktů.
Bezpečnost je nezbytný základ, na kterém musí být postavený potravinový průmysl. Bez bezpečnosti nemají témata, jako je kvalita a inovace, žádný základ.
Odpovědná inovace
Inovace nemůže vzniknout ve vakuu:
- potřebuje být v souladu se širšími hodnotami společnosti,
- potřebuje znamenat jasné a viditelné přínosy pro spotřebitele,
- a musí být doprovázena efektivní komunikací.
Obecně lze říct, že potřebujeme otevřenější a inklusivnější debatu o vědě, kde potravinový průmysl, vyvíjející nové produkty a procesy, hraje zásadní roli.
Produkty na ochranu rostlin a pesticidy
Pesticidy hrají zásadní roli v zemědělství a lesnictví. Mají však negativní dopad na zdraví lidí a zvířat a na celé životní prostředí. V rámci nové legislativy, přijaté v roce 2009, je proto podpora vývoje efektivní a inovativní ochrany rostlinných produktů, ze které budou mít přínos spotřebitelé, zemědělci a průmysl napříč Evropou. Z trhu proto došlo k odstranění prošlých chemikálií díky přísným požadavkům pro schvalování zavádění nových chemických látek na trh
Geneticky modifikované organismy (GMO)
Postupy pro schvalování přístupu GMO na trh, které schválil Parlament a Rada v roce 2003, zůstávají nadále v platnosti. Komisař však vyzval průmysl, aby zajistil následující:
- řádnou transparentnost,
- okamžitou spolupráci při předávání relevantních informací k bezpečnosti produktu,
- efektivní monitorování kultivací GMO pro zajištění přesných vědeckých odhadů a zdokonalení našich technik pro budoucí hodnocení.
Nové potravinové produkty
Legislativa k novým potravinovým produktům zahrnuje pravidla pro umožňování vstupu na trh potravinovým produktům, se kterým nebylo dosud v EU obchodováno. Hlavním principem je, aby prodejci nemohli prodávat nové potravinové produkty bez řádného schválení po vědeckém zhodnocení zdravotní nezávadnosti takového produktu.
Dvě oblasti, které jsou obzvlášť citlivé v legislativě k novým potravinovým produktům, jsou klonování a nano-materiály:
S ohledem na klonování připravuje Komise úplnou zprávu do konce tohoto roku. Cílem je nalezení jasného a konsistentního přístupu ke klonování, získat úplné informace beroucí v potaz široké spektrum zájmů a hodnot EU.
Podobně je tomu s nano-materiály. Očekává se, že nanotechnologie přinesou v příštích letech významný pokrok v široké škále oblastí, včetně zdravotnictví a potravinářství.
Ostatní inovativně přátelská opatření
Abychom dosáhli udržitelnosti, musíme vyvinout více balíčků opatření pro používání organicky založných a v přírodě rozložitelných plastů. Náš cíl je provést revizi stávajícího právního rámce o obalovém materiálu potravin s cílem vytvořit modernizované právní prostředí, které umožní inovaci proniknout a přitom zajistit vysokou úroveň bezpečnosti zabalených potravin.
Závěrem
Může tedy inovace v potravinářském průmyslu skutečně naplnit požadavky evropských spotřebitelů?
Komisař Dalli věří, že ano. Zejména v oblasti nových technologií je ale důležité, aby občané byli od začátku silně zapojeni. To vyžaduje dialog a koncentrovanou snahu o vysvětlení všech přínosů, které inovativní produkty přinesou.
Zdraví a ochrana spotřebitele
10.05.2010 |
Prohlášení vysoké představitelky jménem Evropské unie k zahájení sbližovacích rozhovorů mezi Izraelem a Palestinci
Evropská unie vítá zahájení sbližovacích rozhovorů mezi Izraelem a Palestinci a zdůrazňuje, že by sousedské rozhovory měly co nejdříve vést k obnovení přímých dvoustranných jednání, v nichž by se do 24 měsíců, jak stanovil Kvartet, vyřešily všechny otázky konečného statusu a které by vedly k řešení založeném na existenci dvou států, Státu Izrael a nezávislého, demokratického celistvého a životaschopného palestinského státu, jež budou vedle sebe existovat v míru a bezpečí.
EU znovu potvrzuje svoji podporu úsilí Spojených států o zprostředkování těchto jednání. Evropská unie se bude nadále aktivně angažovat, a to rovněž v rámci Kvartetu, v souladu se závěry dohodnutými dne 19. března 2010 v Moskvě. Znovu zdůrazňuje, že musí být na základě příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN, madridských zásad, včetně zásady „území za mír“, prováděcího plánu, předchozích dohod zúčastněných stran a arabské mírové iniciativy v daném regionu dosaženo úplného míru, který musí zahrnovat i syrskou a libanonskou otázku.
Evropská unie připomíná závěry Rady z prosince roku 2009 o Blízkém východě a vyzývá zúčastněné strany i všechny regionální a mezinárodní subjekty, aby tento politický proces podpořily, a to i prostřednictvím opatření k budování důvěry, a aby se zdržely veškerých provokací nebo jednostranných opatření, která by jej mohla ohrozit.
Vnější vztahy
11.05.2010 | IP/10/555
Ropné plošiny Komisař Oettinger se setkává s vůdci průmyslu na rozhovorech o energetické bezpečnosti. 11.5.
Komisař Günther Oettinger se setká s představiteli naftařského a plynárenského průmyslu pracujícího v Evropě a jejích příbřežních oblastech. Komise chce být ujištěna, že obor plně zvládá rizika k vyhnutí se katastrofě v USA.
Komisař chápe, že sám regulační režim nemůže zajistit 100% záruky bezpečnosti. Mnoho záleží na přístupu a praxi operátorů a dostupných regulačních systémech. Zatím co průzkum a výroby mimo produkci nepracuje v tak extrémních podmínkách jako v Mexickém zálivu, ale EU musí uvažovat o možnosti nehody poblíž pobřeží. Proto se na jednání bude diskutovat současná legislativa a nejlepší praxe jak pro prevenci katastrof, tak pro jednání po nehodě. Bude se také diskutovat o úrovni techniky na tomto úseku.
Pozadí
Legislativa EU poskytuje rámec pro bezpečnost operací a ochranu přírody jak obecně, tak v případě nehody. Ropné plošiny jsou regulovány směrnicí 94/9/ES o zařízeních a ochranných systémech myšlených k použití v potenciálně výbušných atmosférách. Stanoví minimální bezpečnostní nory. Kontrola plošin je v působnosti národních orgánů. Pracovníci plošin jsou chráněni podle rámcové směrnice k zdraví a bezpečnosti pracujících (89/391/EHS), která platí pro všechny sektory. Protože vrty jsou vysoce rizikovým sektorem, EU přijala také specifickou legislativu (individuální směrnice 92/91/EŚ). Ta obsahuje podrobná minimální zdravotní a bezpečnostní ustanovení, zejména pro požár a exploze, úniková zařízení a poplašné systémy.
V případě nehod u vrtů mimo pobřeží jsou operace upraveny příslušnou environmentální legislativou EU, včetně směrnic k hodnocení životního prostředí, směrnicí habitat, environmentálními závazky a rámcovou vodní směrnicí pro pobřežní vody. Odpovědnost spočívá na dotčeném pobřežním státu; Evropská agentura pro bezpečnost moří (European Maritime Safety Agency - EMSA) podporuje akce reagující na znečištění. EMSA má flotilu plavidel pro regeneraci na základě kontraktů v růzých mořích EU, které lze na žádost mobilizovat podle mechanismu civilní ochrany EU.
PŘÍLOHA
Śeznam společností zastoupených na zasedání
OGP
BP
BP Group
ConocoPhilips
Apache
Chevron
ENI
ExxonMobil
Nexen
Repsol
Shell
Statoil
Maersk 0&G
Total
Životní prostředí
11.05.2010 | SPEECH/10/232
Commissioner Máire Geoghegan-Quinn.European Commissioner for Research, Innovation and Science: An outline of the new Research and Innovation Strategy for Europe. European Technology Platforms Conference. Brussels, 11 May 2010
Ladies and Gentlemen,
I'm delighted to be here with you at what is my very first ETP conference. I look forward to attending many more.
Let me begin by thanking the Spanish Presidency, represented today by Secretary-General Hernani, for their support. This conference covers all three of the Presidency's priorities. Integration — forging stronger links between research and innovation — is a common thread throughout its sessions and workshops; Involvement — referring to tackling the major societal challenges — is its leitmotif; and Inclusion — enhancing the role of science and innovation to promote social cohesion and combat poverty — has guided the choice of many workshop topics. Mr Secretary-General, I assure you that these priorities will inspire us over the next two days.
I would also like to thank colleagues from national administrations for joining us. "Working Together on Societal Challenges" is the theme of this conference: challenges such as clean energy, low-impact transportation, sustainable consumption and production, and health and ageing. As national authorities, you play a paramount role in addressing these issues. I count on you to seize this unique opportunity to exchange views and experiences with ETPs on where Europe should focus its research and innovation efforts in order to tackle such challenges effectively.
I also very much appreciate the presence here of Herbert Reul MEP, the chair of the European Parliament's Industry, Research and Energy (ITRE) Committee, who will speak after me, and I warmly welcome the participation of other members of ITRE in the conference . Herr Reul, as I said at my first meeting with the Committee two weeks ago , I very much hope we can count on the support of your institution in driving forward the research and innovation parts of the Europe 2020 agenda. I'll return to Europe 2020 in a moment.
My particular thanks are due to the many representatives of ETPs in the audience. You have been and continue to be invaluable in helping guide our thinking. In recent years, you helped in shaping and implementing the Lead Market Initiative. You helped in designing and launching the original three public-private partnerships as part of the European Economic Recovery Package and recently the new partnership on the Future Internet. Many of you served as springboards for the five current Joint Technology Initiatives, the JTIs. I believe that ETPs fulfil a crucial role in research and innovation policy-making, and I'm very glad you're here today.
I'm well aware that you're continuing to incubate fresh ideas and approaches as the research and innovation landscape changes. I know that a growing number of you are going beyond research agendas to develop what are often referred to as "innovation agendas". We'll be hearing some examples of these in the next session of the conference, and I'm sure more will surface in the workshops later.
Concretely, I hear that more and more of you want to accelerate the commercialisation of products and services in your sector by tackling regulatory barriers and skills gaps, speeding up the development and consolidation of standards, and encouraging the public procurement of innovative solutions. I hear a lot about cross-cutting approaches to connecting R&D — the supply-side — to such demand-side topics; or, in short, making better linkages in your activities between research and innovation.
This is music to my ears. Let me be very straightforward: I strongly believe this is the right direction to take. This is where you should be heading!
Let me explain.
As the Research and Innovation Commissioner, my job is to help create the conditions for a more dynamic Europe. A Europe where innovative firms want to do business, and where talented people want to live and work. A Europe based on a vibrant innovation economy, what I call an "i-conomy".
One of my first tasks is to draw up a new Research & Innovation Strategy that sets out how we intend to drive forward the research and innovation parts of Europe 2020. Europe 2020, you'll recall, is the proposal that the Commission made in March for a strategy to enable the EU to exit from the crisis in a way that fosters the growth of a smarter, greener and more inclusive economy delivering high levels of employment, productivity and social cohesion. Research and innovation are at its very core.
This Research & Innovation Strategy will be ready by September, as the Heads of State and Government have decided to hold a special discussion on research and innovation at the Autumn European Council. As you can see, research and innovation are riding high in the political agenda, a sign of their growing importance for our economy and society.
Given the short timeframe, we're moving rapidly to develop a robust, mutually supportive set of initiatives. Many of the details are still in the pipeline. Here, though, are the Strategy's main features.
It will make clear our intention to refocus research and innovation policies very clearly on the major societal challenges facing Europe and the world, such as climate change, energy and resource efficiency, health and ageing. It's not a coincidence that these are very much in line with the overarching themes of this conference: they're top priorities for policy-makers, and they also represent, as I'm sure those with an entrepreneurial outlook will agree, huge commercial opportunities.
It's important to understand that the Strategy will be based on a broad understanding of "innovation". Research-based, certainly: but also innovation in business models, management structures and processes, the delivery of services by the public sector, as well as innovation in design and marketing, and also social innovation — meaning innovation in, for example, working practices and community-building. So it's clearly not only about research spending.
The Strategy will aim to remove all major bottlenecks to the flow of knowledge and to the emergence of what we're calling a "Single Market for Research and Innovation".
To be specific, the Strategy will give a vigorous push to reaching an agreement on an EU Patent. Enough is enough: let's finally finish the job!
It will also propose measures to improve the mobility and careers of researchers: I want to remove, once and for all, the pension and social security obstacles which hinder and at times prevent researchers from moving freely between countries.
And it will include measures to catalyse an increase in the public procurement of innovation. This will create new opportunities for businesses and lead to better services for citizens.
The Strategy will also propose the expansion of mobility schemes for top talents and nascent entrepreneurs. The circulation of brain-power is good for us all.
Developing and optimising Europe's R&D performance will be a further core feature of the Strategy.
It will include measures for developing world-class research infrastructures: everything from polar research vessels and bio-banks to particle accelerators and very large telescopes.
And I want the Strategy to help put an end to the fragmentation of national research efforts and the wasteful duplication that this leads to. At a time when public finances are under such pressure, we must get the most out of every cent we spend.
Talking of money, the Strategy will put a great deal of emphasis on financing the i-conomy. We need to ensure that innovative companies, especially high-growth SMEs, get easier access to funding. We will work harder on improving the cross-border provision of venture capital. We're already working with the EIB to increase, very substantially, the leverage finance available to support research and innovation.
Of course, to implement the Strategy we must make the best possible use of the current crop of EU-level funding instruments. Our Framework Programme — the biggest public research programme in the world — is up for review soon. I intend to tie it much more closely to the major societal challenges and ensure it has more leeway to fund innovation. And I will simplify its financial and administrative procedures so that it can be even more effective: you should read the Communication on Simplification adopted by the Commission two weeks ago as my declaration of intent.
I said at the outset of my description of the highlights of the Research & Innovation Strategy that we intend to refocus research and innovation policies on the major societal challenges that confront us.
To help solve particular and urgent problems connected with specific challenges — the very type of problems that you're going to be discussing in many of the workshops later today and again tomorrow — I'm convinced that we need to launch strategic partnerships, ambitious in scope and scale, that combine demand- and supply-side measures and weave together the many existing instruments already in play.
Here I'm referring to the JTIs, the Joint Programming Initiatives, the Lead Market Initiative, the Knowledge & Innovation Communities (KICs) launched by the EIT, the public-private partnerships of the Recovery Plan, the thematic priorities of the current and future Framework Programmes … I'm sure you get the idea. This is far from an exhaustive list. We've been very creative!
For particular issues linked to particular challenges, these need to be gathered together, framed, and focused to maximum effect.
This idea was taken up in the Europe 2020 strategy. We're calling these strategic initiatives "European Research & Innovation Partnerships". Partnerships between the EU, the Member States, industry and all relevant stakeholders.
Let me be very clear: these Partnerships will not be another initiative, mechanism or instrument to run alongside existing ones. On the contrary, they will be a framework for integrating whatever is relevant. I see this as a great opportunity to simplify our actions and focus efforts on what is really important. The Research & Innovation Strategy will identify a first set of these Partnerships.
I mentioned that Partnerships will combine demand- and supply-side measures and weave together existing initiatives.
In addition, they will have clear targets; aim for results that have significant market potential on at least a European and ideally a global scale; be based on a roadmap showing who does what; engage the support of a significant number of EU countries; and have a simple governance structure. We're exploring funding options, starting with FP7 and the CIP, and will be seeking the strong political commitment of the Member States.
We're developing ideas on what the first set of Partnership topics could be and taking soundings with many interested parties. This conference has become part of that process, and I encourage ETPs, national representatives and other stakeholders to take this into account during the workshop discussions. The Commission colleagues involved will be very pleased to hear your views and share their own ideas with you.
I said earlier that I strongly encourage ETPs to move in the direction of combining R&D with the smart use of demand-side tools such as public procurement and standardisation. I expect you can see why: this will put you in an excellent position to contribute to the Research & Innovation Partnerships. Your contributions will be invaluable in speeding up the development and, I can't stress too strongly, the deployment of innovations in the marketplace.
This is a clear win-win situation: new technologies, services and products and approaches are needed to meet Europe's major societal challenges, and their development will open up new markets for business.
Ladies and Gentlemen,
This conference is providentially timed. The Commission is preparing its Research & Innovation Strategy, and I can assure you that this won't be a set of promises: it will contain an action plan. What you discuss over the next two days could make a significant contribution to formulating the Research & Innovation Partnerships that will help take this forward. There is serious work to do!
But let's remember that events like this are also an opportunity to meet people. I wish you many serendipitous encounters! Let me leave you with a quote from a compatriot of mine, the poet and dramatist William Butler Yeats. He said: "There are no strangers here; only friends you haven't yet met."
Thank you.
Věda a výzkum
11.05.2010 | SPEECH/10/231
Michel Barnier, Member of the European Commission responsible for the Internal Market and Services: building a new financial framework together. European Institute Washington, 11.5.2010
Ladies and gentlemen,
1. The US and the EU: stronger together
I am honoured to be here today.
To share some views on US-EU relations. Specifically in relation to the financial crisis and our joint efforts to reform the global financial system.
This is my first trip outside Europe as Commissioner.
And it is right it should be to the United States.
A country I know well – and have great respect for.
I come here with the view that European cooperation with the US is more important than ever.
It is vital.
Not just to reform the financial system.
But also to face other, major and global challenges.
From climate change; to the food crisis; or nuclear proliferation; security and peace in the Middle East and other parts of the world.
The US and Europe, when we work together, and show leadership, we can make a real difference.
An essential condition to be effective together is that we have a balanced relationship. And that we are strong on both sides of the Atlantic.
That is why what happened last Sunday night in the EU is great importance to you too. Not only did our finance Ministers politically agree on unprecedented series of support measures: political guarantees and loans, with the IMG, up to an amount 750 billion Euros. But also they showed, again, determination to act together. And strengthen the economic governance of the EU and euro.
2. Lessons from the crisis
This has been the worst economic crisis since the 1930s.
Both sides of the Atlantic were badly hit.
The crisis has highlighted how interdependent our economies are.
So we sink or swim together.
The EU and the USA have the largest bilateral trade and investment relationship in the world:
40% of world trade and over 60% of world GDP.
We must ensure that our financial systems act in the interest of the real economy. For ordinary people. For small companies.
I always say – financial markets must work for the economy – not the other way round.
We have an enormous collective, political responsibility.
We cannot afford to make the same mistakes again.
I believe we share the same objectives.
Neither Europe, nor the US can address these challenges alone.
The only way to succeed is to work together – bilaterally. But also in international fora. In the G20 and the Financial Stability Board.
We need strong leadership and determination to succeed. And the courage to take decisions which will not always be popular.
So are we on the right track?
Are we making sufficient progress?
3. What has already been done and what needs to be done: regulatory steps
Frankly speaking, it's not easy to create a new global financial framework. Why?
First, the legislative processes on both sides of the Atlantic are complex and sometimes slow.
But there are benefits to this.
Open, consultative processes help us get things right. These are complex areas: we need the right information to make decisions. To understand in order to act. But our approach also has disadvantages.
Our negotiations can lead to complicated compromises. And too many compromises can lead to the lowest common denominator being adopted. More worrying, financial markets move fast. Much faster than our political processes.
There is the risk of simply being too late.
Second, the issues we have to deal with are highly technical and complex.
To give an example: the reform of banking capital.
We have to be very careful with the calibration.
The economic impact calculations.
The timing.
I call it the double calibration – the scale of measures and the timing and sequencing of them. Triple calibration might actually be more appropriate: we also need to coordinate our approach and timing with the US.
If we do not get calibration right – we could choke the credit supply to the economy and halt the recovery. This is of great concern in Europe, where banks are the main suppliers and source of financing to the real economy.
Third, creating this global financial framework is not easy because we do not yet have an international consensus in some important areas.
For example:
Macro-economic imbalances played a major role in crisis. They need correcting. But there is no international agreement on what to do.
Or, 'Systemically Important Financial Institutions' (SIFIs).
Should we impose stronger supervision?
Require more capital?
Advocate size limitation?
Or prohibit certain risky activities?
We talk a lot about SIFIs, but there are no definite answers yet.
A third example: the idea of bank levies and resolution funds is gaining political momentum.
We must not rely on taxpayers' money in the future.
The polluter should pay.
However, international convergence is desirable – otherwise we risk distortions. And regulatory arbitrage.
I support the idea of ex-ante resolution funds – which I call "fonds de prévoyance". I see them as a part of a comprehensive risk management framework. For example, to finance orderly resolution such as the creation of a bridge bank. Not bail-out funds.
And let me also briefly mention the issue of accounting standards. I appreciate that the US authorities have made progress towards convergence. But in the EU, we are getting impatient.
Going forward, it is crucial that we converge further.
4. Delivering the reform agenda
So 2010 and 2011 are crucial years.
2010 is the year of decisions and convergence.
2011 needs to be the year of implementation.
Political pressure to act remains high.
Citizens expect nothing less.
If we don't live up to our declarations – what is the point of the G20? Words without meaning? Mere intentions and no delivery? The whole credibility of the new G20/FSB order is at stake. Our credibility.
I believe Europe is on track in its reform process.
We have responded to the call from the G20 to take action to build a stronger, more globally consistent, regulatory and supervisory system for financial services.
Legislation to regulate credit rating agencies has been agreed and will come into force fully at the end of the year. Tackling conflicts of interests. And bringing more transparency to the existing situation. We may need to go further.
We made proposals on hedge funds and private equity a year ago. Final agreement is possible soon. But I will oppose any discriminatory outcome – as I said in my letter to Secretary Geithner.
As for our supervisory framework, our aim is for our new structure to be in place by the beginning of next year.
There will be three new European Supervisory Authorities for banking, insurance and securities markets. Working in tandem with the existing national supervisors.
At the same time, a new European Systemic Risk Board will come into being.
To better anticipate crises before they happen.
And provide macro-prudential risk warnings.
But supervision and new rules are not enough. Behaviour must change.
Corporate governance must be strengthened too.
Crisis prevention starts from within. Effective checks and balances within financial institutions would have helped mitigate the worst excesses.
For all the other G20 commitments, you can expect from me that I will table all my proposals within a year.
On derivatives, we are working very closely and very well with the CFTC. We have to – these are mobile markets.
The discussions in the US are a bit ahead of ours. And useful stimulation for us. I'm comforted that we share the same objectives.
We need far more transparency. As President Obama said only a few weeks ago, derivatives transactions must "take place in the light of day”. We need greater standardisation of contracts.
Trade repositories to capture all the information necessary.
Compulsory clearing via regulated Central Clearing Counterparties.
And we need to make sure that all supervisors have access to this information, regardless of where they are in the world.
Only then can we make our markets safer.
I will present legislative proposals this summer.
This year we will also propose further amendments to capital requirements for banks.
These will reflect the latest thinking in Basel on more and better quality capital, liquidity standards, leverage ratios and pro-cyclicality.
For consumers, I want responsible lending practices and stronger guarantee schemes for deposits, investments and insurance.
And of critical importance - we are working on an integrated European crisis resolution framework.
We want common and credible European mechanisms.
We want new arrangements for financing resolution measures. I want to ensure that the financial sector bears the full cost of the past – but also future crises.
5. Working together
But as I said we cannot do this in isolation.
We have to reform together.
To avoid loopholes.
To avoid regulatory arbitrage.
To ensure a level playing field.
And to build a safer global macro-financial environment.
EU-US cooperation is working. We deal every day with the US authorities. This is the spirit of my visit to the US.
From time to time there may be frictions and misunderstandings. It happens. It is normal. And it can be sorted out.
6. Concluding remarks
Ladies and Gentlemen,
The world needs a new, safer financial system.
It can only come about if the EU and the US unite. And lead the way.
If we implement broadly equivalent reforms. Yes, there are differences in our markets, such as banking. But we share the same regulatory objectives.
It is why I am here today.
We must continue and deepen our cooperation.
To push for convergence.
Our window of opportunity is right now.
The longer we wait, the more difficult it will become to agree on these reforms.
Europe is determined. As you were able to witness, once more, last week-end.
I am hopeful.
Because I see the same determination in the US.
The world cannot afford another crisis like this one.
We must show the way forward.
In a spirit of openness, friendship, and mutual trust and understanding.
This is my vision and my conviction.
Hospodářství
11.05.2010 | STAT/10/67
Nezaměstnanost v EU a USA: vliv krize na nezaměstnanost byl dosud méně vyjadřován v EU než v USA. 11.5.
Jak v EU27, tak USA byli muži dotčeni nezaměstnaností více než ženy.
…vyšší vzdělání snižuje rizika nezaměstnanosti
V EU27 a US narostly míry nezaměstnanosti nejsilněji u těch s nejnižší úrovní vzdělání. V EU27 se míra zvýšila o 4.3 % mezi 4.Q 2% a 2009 u vzdělání nižšího než vyšší sekundární, o 1,4% s terciátném vzděláním. V USA v témže období míra vzrostla o 7.7% pro ty s nižším než vyšším sekundárním vzděláním a o 3.9% u terciárního vzdělání.
…a narostla dlouhodobá nezaměstnanost
V EU27 a USA vzrostla dlouhodobá nezaměstnanost vice, než krátkodobá. Ale dlouhodobá nezaměstnanost byla relativně vysoká v EU27 již před krizí, v USA byla naopak nízká.
V EU27 krátkodobá míra (do 1 měsíce) se zvýšila o 0,1% dlouhodobá (6 měsíců a déle) vzrostla o 1.3%. V USA míra krátkodobé nezaměstnanosti vzrostla o 0,2%, dlouhodobá vzrostla o 2,9 %.
|
Vydala: Eurostat Press Office
Tim ALLEN
Tel: +352-4301-33 444
Eurostat news releases on internet:
|
Další informace k datům:
Remko HIJMAN
Tel: +352-4301-35 357
Hannah KIIVER
Tel: +352-4301-38 438
|
Míry nezaměstnanosti v EU27 a USA podle pohlaví sezónně upravené
|
|
Celkem
|
Muži
|
Ženy
|
||||||
|
2009Q1
|
2009Q4
|
2010Q1
|
2009Q1
|
2009Q4
|
2010Q1
|
2009Q1
|
2009Q4
|
2010Q1
|
|
|
EU27
|
8.2
|
9.4
|
9.6
|
8.2
|
9.5
|
9.8
|
8.4
|
9.2
|
9.3
|
|
United States
|
8.2
|
10.0
|
9.7
|
9.0
|
11.2
|
10.7
|
7.3
|
8.7
|
8.5
|
|
Belgium
|
7.6
|
8.0
|
8.0
|
7.2
|
8.1
|
8.2
|
8.2
|
7.9
|
7.9
|
|
Bulgaria
|
5.9
|
8.0
|
8.6
|
6.0
|
8.5
|
9.2
|
5.9
|
7.5
|
7.9
|
|
Czech Repub.
|
5.5
|
7.4
|
7.8
|
4.7
|
6.7
|
7.3
|
6.7
|
8.3
|
8.5
|
|
Denmark
|
4.7
|
7.1
|
7.5
|
5.2
|
7.7
|
8.4
|
4.3
|
6.5
|
6.6
|
|
Germany
|
7.3
|
7.5
|
7.4
|
7.6
|
8.1
|
8.0
|
6.9
|
6.8
|
6.7
|
|
Estonia
|
11.0
|
15.5
|
:
|
13.2
|
19.8
|
:
|
9.0
|
11.2
|
:
|
|
Ireland
|
10.1
|
13.0
|
13.1
|
12.7
|
16.2
|
16.6
|
6.8
|
8.9
|
8.9
|
|
Greece
|
8.8
|
10.2
|
:
|
6.2
|
7.6
|
:
|
12.4
|
13.9
|
:
|
|
Spain
|
16.6
|
19.0
|
19.0
|
16.2
|
18.9
|
19.0
|
17.1
|
19.1
|
19.0
|
|
France
|
8.9
|
10.0
|
10.1
|
8.5
|
9.8
|
9.8
|
9.4
|
10.2
|
10.3
|
|
Italy
|
7.4
|
8.2
|
:
|
6.3
|
7.2
|
:
|
9.0
|
9.7
|
:
|
|
Cyprus
|
4.4
|
6.1
|
6.5
|
4.0
|
6.1
|
6.3
|
4.8
|
6.2
|
6.6
|
|
Latvia
|
13.2
|
20.2
|
21.6
|
15.9
|
24.1
|
26.2
|
10.6
|
16.3
|
17.1
|
|
Lithuania
|
11.1
|
15.8
|
:
|
13.5
|
19.9
|
:
|
8.6
|
11.8
|
:
|
|
Luxembourg
|
5.4
|
5.5
|
5.5
|
4.9
|
4.9
|
4.9
|
6.1
|
6.3
|
6.4
|
|
Hungary
|
9.2
|
10.6
|
11.1
|
9.4
|
10.8
|
11.5
|
9.0
|
10.4
|
10.6
|
|
Malta
|
6.6
|
7.0
|
7.0
|
6.2
|
6.8
|
6.8
|
7.4
|
7.4
|
7.3
|
|
Netherlands
|
2.9
|
3.9
|
4.0
|
2.8
|
3.9
|
4.0
|
3.0
|
3.8
|
3.9
|
|
Austria
|
4.4
|
4.9
|
4.9
|
4.4
|
5.3
|
5.3
|
4.4
|
4.4
|
4.3
|
|
Poland
|
7.7
|
8.7
|
9.0
|
7.0
|
8.5
|
8.9
|
8.5
|
8.9
|
9.1
|
|
Portugal
|
8.7
|
10.2
|
10.4
|
8.0
|
9.6
|
9.8
|
9.6
|
10.7
|
11.0
|
|
Romania
|
6.2
|
7.6
|
:
|
7.0
|
8.3
|
:
|
5.1
|
6.8
|
:
|
|
Slovenia
|
5.0
|
6.4
|
6.2
|
5.1
|
6.3
|
6.1
|
4.8
|
6.4
|
6.3
|
|
Slovakia
|
10.1
|
14.0
|
14.1
|
9.2
|
13.8
|
14.0
|
11.2
|
14.4
|
14.3
|
|
Finland
|
7.4
|
8.8
|
8.9
|
7.7
|
9.5
|
9.7
|
7.1
|
8.0
|
8.1
|
|
Sweden
|
7.5
|
8.8
|
8.9
|
7.5
|
9.1
|
9.1
|
7.4
|
8.4
|
8.7
|
|
United Kingd.
|
7.0
|
7.8
|
:
|
7.8
|
8.8
|
:
|
6.1
|
6.6
|
:
|
: Data nedostupná
Míry nezaměstnanosti v EU27 a USA podle úrovně vzdělání (25 let a starší)
|
|
Nižší než horní sekundární
|
Horní sekundární
|
Terciární
|
||||||
|
2007Q4
|
2008Q4
|
2009Q4
|
2007Q4
|
2008Q4
|
2009Q4
|
2007Q4
|
2008Q4
|
2009Q4
|
|
|
EU27
|
8.9
|
10.2
|
13.2
|
5.7
|
5.7
|
7.4
|
3.4
|
3.6
|
4.8
|
|
United States
|
7.6
|
10.8
|
15.3
|
4.6
|
7.1
|
10.7
|
2.8
|
4.4
|
6.7
|
|
Belgium
|
11.2
|
9.8
|
11.5
|
5.7
|
6.1
|
6.6
|
3.1
|
2.9
|
3.8
|
|
Bulgaria
|
14.6
|
11.2
|
16.3
|
4.5
|
3.6
|
6.3
|
1.7
|
1.9
|
2.9
|
|
Czech Repub.
|
18.3
|
17.1
|
22.8
|
3.8
|
3.2
|
5.6
|
1.5
|
1.5
|
2.6
|
|
Denmark
|
4.0
|
5.0
|
8.9
|
2.1
|
2.3
|
5.7
|
2.3
|
2.0
|
3.9
|
|
Germany
|
16.7
|
15.4
|
15.6
|
7.6
|
6.4
|
6.9
|
3.6
|
3.2
|
3.2
|
|
Estonia
|
:
|
14.5u
|
28.1
|
4.8
|
7.2
|
16.1
|
:
|
3.4u
|
7.9
|
|
Ireland
|
6.0
|
9.8
|
15.9
|
3.8
|
6.3
|
12.3
|
2.3
|
3.6
|
6.1
|
|
Greece
|
6.6
|
6.8
|
9.3
|
7.9
|
7.6
|
10.3
|
6.0
|
5.7
|
6.7
|
|
Spain
|
9.6
|
16.6
|
23.2
|
7.0
|
11.8
|
16.2
|
4.8
|
6.8
|
9.3
|
|
France
|
9.5
|
10.0
|
12.7
|
5.8
|
5.9
|
7.3
|
4.4
|
4.3
|
5.6
|
|
Italy
|
6.6
|
7.4
|
8.8
|
4.6
|
4.9
|
6.1
|
3.9
|
4.2
|
5.9
|
|
Cyprus
|
3.3
|
4.0
|
6.2
|
2.7
|
2.9
|
4.8
|
2.5
|
1.6
|
4.1
|
|
Latvia
|
6.7
|
15.3
|
25.1
|
4.9
|
9.2
|
18.9
|
4.4
|
5.2
|
10.3
|
|
Lithuania
|
6.3u
|
12.7u
|
26.2
|
5.1
|
8.6
|
17.7
|
1.3u
|
3.1u
|
6.8
|
|
Luxembourg
|
4.5u
|
4.4u
|
5.8u
|
2.4u
|
5.4
|
3.4u
|
3.0u
|
2.8u
|
4.0
|
|
Hungary
|
16.7
|
18.2
|
20.8
|
6.1
|
6.4
|
8.5
|
2.7
|
2.4
|
4.2
|
|
Malta
|
6.8
|
7.3
|
7.5
|
:
|
:
|
:
|
:
|
:
|
:
|
|
Netherlands
|
3.6
|
3.3
|
4.6
|
2.3
|
1.9
|
3.3
|
1.6
|
1.7
|
2.2
|
|
Austria
|
6.4
|
6.4
|
8.4
|
3.2
|
3.0
|
3.6
|
2.0
|
1.2
|
2.1
|
|
Poland
|
12.9
|
10.6
|
13.8
|
7.7
|
5.9
|
7.3
|
3.9
|
2.8
|
4.1
|
|
Portugal
|
7.1
|
7.4
|
10.5
|
6.9
|
6.7
|
7.9
|
7.0
|
5.3
|
5.2
|
|
Romania
|
5.6
|
5.1
|
5.7
|
5.3
|
5.0
|
6.7
|
1.7
|
2.2
|
5.4
|
|
Slovenia
|
4.5u
|
4.5u
|
8.3u
|
3.8
|
3.4
|
6.1
|
3.7u
|
3.3u
|
3.1u
|
|
Slovakia
|
40.9
|
30.9
|
41.9
|
7.8
|
6.8
|
11.4
|
3.1
|
2.6
|
4.3
|
|
Finland
|
8.1
|
8.0
|
9.9
|
5.7
|
5.5
|
8.2
|
3.3
|
3.1
|
4.1
|
|
Sweden
|
6.4
|
7.2
|
10.7
|
3.6
|
4.3
|
5.9
|
2.8
|
3.2
|
4.4
|
|
United Kingd.
|
5.5
|
7.2
|
9.4
|
3.4
|
4.5
|
5.9
|
2.1
|
2.5
|
3.3
|
: Data nedostupná
Data s ohledem na malý soubor se sníženou spolehlivostí
Míry nezaměstnanosti v EU27 a USA podle trvání
|
|
Krátkodobá
|
Střední
|
dloudobá
|
||||||
|
2007Q4
|
2008Q4
|
2009Q4
|
2007Q4
|
2008Q4
|
2009Q4
|
2007Q4
|
2008Q4
|
2009Q4
|
|
|
EU27
|
0.7
|
0.8
|
0.8
|
2.3
|
2.8
|
3.3
|
3.8
|
3.6
|
5.1
|
|
United States
|
1.7
|
2.1
|
1.9
|
2.3
|
3.3
|
4.3
|
0.9
|
1.5
|
3.8
|
|
Belgium
|
0.4
|
0.5
|
0.5
|
2.1
|
2.4
|
2.6
|
4.6
|
3.8
|
4.9
|
|
Bulgaria
|
0.3u
|
0.4u
|
0.5
|
1.1
|
1.3
|
2.5
|
4.8u
|
3.4u
|
5.0u
|
|
Czech Repub.
|
0.3
|
0.3
|
0.4
|
1.3
|
1.2
|
2.6
|
3.3
|
2.9
|
4.3
|
|
Denmark
|
0.8
|
1.1
|
1.2
|
1.5
|
1.7
|
3.3
|
1.2*
|
1.0*
|
2.6*
|
|
Germany
|
0.5
|
0.5
|
0.5
|
2.0
|
1.9
|
2.1
|
5.5
|
4.5
|
4.6
|
|
Estonia
|
:
|
1.4u
|
1.5u
|
:
|
2.9u
|
5.5
|
:
|
3.3*
|
8.5*
|
|
Ireland
|
0.7
|
1.1
|
1.1
|
1.4
|
2.5
|
2.8
|
2.1
|
3.3
|
7.6
|
|
Greece
|
0.4
|
0.6
|
0.7
|
2.4
|
2.5
|
3.4
|
5.1
|
4.8
|
6.1
|
|
Spain
|
1.5
|
2.0
|
1.7
|
4.2
|
7.2
|
7.4
|
2.8
|
4.8
|
9.8
|
|
France
|
1.0
|
1.2
|
1.3
|
2.5
|
2.8
|
3.1
|
4.0
|
3.9
|
5.3
|
|
Italy
|
0.4
|
0.4
|
0.4
|
2.2
|
2.4
|
2.7
|
3.8
|
4.0
|
5.2
|
|
Cyprus
|
0.4
|
0.5
|
1.0
|
1.7
|
1.9
|
2.7
|
1.6*
|
1.2*
|
2.4*
|
|
Latvia
|
0.5u
|
1.0
|
1.2
|
2.4
|
4.9
|
6.9
|
2.6*
|
4.0
|
11.7
|
|
Lithuania
|
1.3u
|
2.3
|
2.1
|
1.1u
|
2.4u
|
5.0
|
1.9*
|
3.4*
|
8.5u
|
|
Luxembourg
|
:
|
0.9u
|
:
|
2.0u
|
2.2u
|
2.2u
|
:
|
2.1*
|
:
|
|
Hungary
|
0.3
|
0.4
|
0.4
|
2.5
|
2.2
|
2.9
|
4.9
|
5.4
|
7.1
|
|
Malta
|
:
|
:
|
:
|
2.3u
|
2.0u
|
2.1u
|
:
|
:
|
:
|
|
Netherlands
|
0.2
|
0.2
|
0.3
|
1.1
|
1.2
|
1.9
|
1.5
|
1.1
|
1.6
|
|
Austria
|
0.4
|
0.5
|
0.6
|
1.9
|
1.8
|
2.2
|
1.7u
|
1.7u
|
1.9u
|
|
Poland
|
0.2
|
0.3
|
0.3
|
2.7
|
3.0
|
3.9
|
5.6
|
3.5
|
4.2
|
|
Portugal
|
0.5
|
0.5
|
0.5
|
2.3
|
2.7
|
2.9
|
5.1
|
4.7
|
6.8
|
|
Romania
|
0.2
|
0.1u
|
0.1u
|
1.4
|
1.7
|
3.2
|
3.6
|
3.1
|
3.9
|
|
Slovenia
|
0.2u
|
0.2u
|
0.3u
|
1.9u
|
1.6u
|
2.8
|
2.6u
|
2.3u
|
3.4u
|
|
Slovakia
|
0.2u
|
0.4
|
0.5
|
1.2
|
1.6
|
3.0
|
9.0
|
6.7
|
10.4
|
|
Finland
|
1.0
|
1.3
|
1.4
|
2.9
|
2.6
|
3.6
|
2.2
|
1.9
|
3.1
|
|
Sweden
|
1.3
|
1.4
|
1.4
|
2.5
|
3.0
|
3.7
|
1.6
|
1.7
|
3.1
|
|
United Kingd.
|
0.7
|
0.9
|
0.8
|
2.2
|
2.8
|
3.0
|
2.0
|
2.4
|
3.7
|
: Data nedostupná
u Data se sníženou spolehlivostí s ohledem na malý soubore
* Odhady Eurostat
Zaměstnanost
11.05.2010 | PESC/10/19
Prohlášení vysoké představitelky jménem Evropské unie o připojení některých třetích zemí k rozhodnutí Rady 2009/969/SZBP ze dne 15. prosince 2009, kterým se prodlužuje platnost omezujících opatření vůči některým představitelům Běloruska
Dne 15. prosince 2009 přijala Rada rozhodnutí 2009/969/SZBP[1]. Tímto rozhodnutím Rady se prodlužuje platnost omezujících opatření vůči některým představitelům Běloruska stanovených ve společném postoji 2006/276/SZBP a zrušuje společný postoj 2009/314/SZBP.
Následující země prohlásily, že sdílejí cíle rozhodnutí Rady 2009/969/SZBP: kandidátské země Chorvatsko* a Bývalá jugoslávská republika Makedonie*, země procesu stabilizace a přidružení a potenciální kandidátské země Albánie, Bosna a Hercegovina a Černá Hora a země ESVO Island, Lichtenštejnsko a Norsko, členské státy Evropského hospodářského prostoru.
Tyto země zajistí soulad svých vnitrostátních politik s tímto rozhodnutím Rady.
Evropská unie bere tento závazek na vědomí a vítá jej.
* Chorvatsko a Bývalá jugoslávská republika Makedonie jsou nadále součástí procesu stabilizace a přidružení.
[1] Vyhlášené dne 17. prosince 2009 v Úředním věstníku Evropské unie L 332, s. 76.
Vnější vztahy
12.05.2010 | STAT/10/69
Bleskový odhad za 1.Q2010. HDP v oblasti € a EU27 vzrostly o 1,2% 12.5.
V 1. Q byl růst proti 1.Q 2009 +0.5% a +0.3% .
|
Vydala: Eurostat Press Office
Tim ALLEN
Tel: +352-4301-33 444
Eurostat news releases on the Internet:
|
Další informace k datům:
Jukka JALAVA
Tel: +352-4301-38 435
Tomas DUCHON
Tel: +352-4301-32 383
|
Selected Principal European Economic Indicators: http://ec.europa.eu/eurostat/euroindicators
Tempa růstu objemu HDP (na základě sezónně upravených dat*)
|
|
% změna proti předchozímu Q
|
% změna proti témuž Q předchozího roku
|
||||||
|
|
2009
|
2010
|
2009
|
2010
|
||||
|
|
Q2
|
Q3
|
Q4
|
Q1
|
Q2
|
Q3
|
Q4
|
Q1
|
|
EA16
|
-0.1
|
0.4
|
0.0
|
0.2
|
-4.9
|
-4.1
|
-2.2
|
0.5
|
|
EU27
|
-0.3
|
0.3
|
0.1
|
0.2
|
-5.0
|
-4.3
|
-2.3
|
0.3
|
|
Členské státy
|
||||||||
|
Belgium
|
-0.1
|
0.7
|
0.3
|
0.1
|
-4.1
|
-3.2
|
-0.8
|
1.0
|
|
Bulgaria**
|
:
|
:
|
:
|
:
|
-4.9
|
-5.4
|
-5.9
|
-4.0
|
|
Czech Republic
|
-0.3
|
0.6
|
0.7
|
0.2
|
-4.9
|
-4.5
|
-3.1
|
1.2
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Denmark
|
-1.9
|
0.4
|
0.2
|
:
|
-7.0
|
-5.4
|
-3.0
|
:
|
|
Germany
|
0.4
|
0.7
|
0.2
|
0.2
|
-5.8
|
-4.8
|
-2.2
|
1.5
|
|
Estonia**
|
-2.3
|
-0.5
|
2.5
|
-2.3
|
-16.1
|
-15.6
|
-9.5
|
-2.3
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ireland
|
-0.7
|
-0.1
|
-2.3
|
:
|
-7.3
|
-7.4
|
-5.0
|
:
|
|
Greece
|
-0.3
|
-0.5
|
-0.8
|
-0.8
|
-1.9
|
-2.5
|
-2.6
|
-2.3
|
|
Spain
|
-1.0
|
-0.3
|
-0.1
|
0.1
|
-4.2
|
-4.0
|
-3.1
|
-1.3
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
France
|
0.2
|
0.3
|
0.5
|
0.1
|
-3.2
|
-2.6
|
-0.4
|
1.2
|
|
Italy
|
-0.3
|
0.4
|
-0.1
|
0.5
|
-6.1
|
-4.7
|
-2.8
|
0.6
|
|
Cyprus
|
-1.0
|
-0.8
|
-0.4
|
-0.2
|
-1.6
|
-2.7
|
-3.0
|
-2.3
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Latvia
|
-0.4
|
-4.0
|
-2.9
|
0.3
|
-17.0
|
-19.2
|
-17.1
|
-5.1
|
|
Lithuania
|
-1.0
|
1.0
|
1.3
|
-4.1
|
-16.6
|
-14.7
|
-12.5
|
-2.8
|
|
Luxembourg
|
-1.6
|
4.8
|
-0.2
|
:
|
-7.6
|
-1.1
|
1.4
|
:
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Hungary
|
-1.4
|
-0.6
|
0.2
|
0.9
|
-7.2
|
-6.8
|
-4.6
|
-0.8
|
|
Malta
|
-0.5
|
0.6
|
0.9
|
:
|
-3.0
|
-2.2
|
-0.1
|
:
|
|
Netherlands**
|
-1.1
|
0.6
|
0.4
|
0.2
|
-5.5
|
-3.7
|
-2.2
|
0.1
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Austria
|
-0.5
|
0.7
|
0.3
|
0.0
|
-4.6
|
-3.2
|
-1.7
|
0.5
|
|
Poland
|
0.7
|
0.7
|
1.3
|
:
|
1.6
|
1.4
|
3.1
|
:
|
|
Portugal
|
0.5
|
0.5
|
-0.3
|
1.0
|
-3.4
|
-2.5
|
-1.1
|
1.7
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Romania
|
-1.5
|
0.1
|
-1.5
|
-0.3
|
-8.0
|
-7.6
|
-6.9
|
-2.5
|
|
Slovenia
|
0.3
|
0.6
|
0.1
|
:
|
-9.0
|
-8.7
|
-5.8
|
:
|
|
Slovakia**
|
0.8
|
1.2
|
1.7
|
0.8
|
-5.5
|
-4.9
|
-2.6
|
4.6
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Finland
|
-0.3
|
0.3
|
0.0
|
:
|
-9.0
|
-8.8
|
-5.1
|
:
|
|
Sweden
|
0.0
|
-0.2
|
-0.4
|
:
|
-6.1
|
-5.8
|
-1.9
|
:
|
|
United Kingdom
|
-0.7
|
-0.3
|
0.4
|
0.2
|
-5.9
|
-5.3
|
-3.1
|
-0.3
|
|
Země ESVO
|
||||||||
|
Iceland
|
1.2
|
-7.2
|
3.3
|
:
|
-1.0
|
-11.4
|
-7.0
|
:
|
|
Norway
|
-1.2
|
0.5
|
0.1
|
:
|
-2.4
|
-1.2
|
-1.2
|
:
|
|
Switzerland
|
-0.1
|
0.5
|
0.7
|
:
|
-2.4
|
-1.4
|
0.0
|
:
|
|
Hlavní ekonomičtí partneři
|
||||||||
|
United States
|
-0.2
|
0.6
|
1.4
|
0.8
|
-3.8
|
-2.6
|
0.1
|
2.5
|
|
Japan
|
1.5
|
-0.1
|
0.9
|
:
|
-6.0
|
-4.9
|
-1.4
|
:
|
: Data nedostupná
· Sezónně upravená data
** % změna proti témuž předchozího roku na základě sezónně neupravených dat
Hospodářství
12.05.2010 | STAT/10/68
Březen 2010 v porovnání s únorem 2010. Průmyslová výroba vzrostla o 1.3% v oblasti euro a 1.2% v EU27. 12.5.
|
Vydala: Eurostat Press Office
Tim ALLEN
Tel: +352-4301-33 444
|
Další informace k datům:
Digna AMIL
Tel: +352-4301-32 321
|
Eurostat news releases on the Internet: http://ec.europa.eu/eurostat
Selected Principal European Economic Indicators: http://ec.europa.eu/eurostat/euroindicators
Průmyslová výroba – měsíční variance. % změna proti předchozímu měsíci*
|
|
X-09
|
XI-09
|
XII-09
|
I-10
|
II-10
|
III-10
|
|
EA16
|
|
|
|
|
|
|
|
Průmysl celkem
|
0.3
|
1.3
|
0.8
|
1.9
|
0.7
|
1.3
|
|
Meziprodukt
|
1.3
|
0.8
|
-1.1
|
1.2
|
0.9
|
0.5
|
|
Energie
|
1.6
|
-2.4
|
3.1
|
2.8
|
-0.7
|
-0.6
|
|
Kapitulové statky
|
-0.6
|
1.6
|
0.0
|
-0.8
|
0.6
|
1.5
|
|
Zboží dlouhodobé spotřeby
|
0.1
|
2.1
|
-1.5
|
2.2
|
0.2
|
0.6
|
|
Zboží krátkododé spotřeby
|
-1.4
|
1.1
|
0.7
|
0.4
|
0.1
|
1.2
|
|
EU27
|
|
|
|
|
|
|
|
Průmysl celkem
|
0.4
|
1.3
|
0.5
|
1.9
|
0.5
|
1.2
|
|
Meziprodukt
|
0.1
|
0.9
|
-0.5
|
0.2
|
0.9
|
0.8
|
|
Energie
|
0.8
|
-1.8
|
2.0
|
2.7
|
-2.0
|
-0.2
|
|
Kapitálové statky
|
0.8
|
0.9
|
-0.2
|
0.2
|
0.4
|
1.2
|
|
Zboží dlouhodobé spotřeby
|
0.5
|
2.5
|
-0.7
|
2.0
|
0.4
|
0.0
|
|
Zboží krátkododé spotřeby
|
-1.5
|
1.0
|
0.3
|
0.9
|
-0.3
|
1.1
|
|
Průmysl celkem
|
X-09
|
XI-09
|
XII-09
|
I-10
|
II-10
|
III-10
|
|
EA16
|
0.3
|
1.3
|
0.8
|
1.9
|
0.7
|
1.3
|
|
EU27
|
0.4
|
1.3
|
0.5
|
1.9
|
0.5
|
1.2
|
|
Belgium
|
-0.3
|
1.0
|
-0.4
|
-1.7
|
2.9
|
:
|
|
Bulgaria
|
2.3
|
0.6
|
-2.5
|
4.8
|
-5.7
|
4.2
|
|
Czech Republic
|
1.1
|
0.3
|
-0.1
|
2.8
|
-0.2
|
0.7
|
|
Denmark
|
-0.6
|
2.3
|
-3.5
|
3.6
|
1.0
|
1.1
|
|
Germany
|
-1.7
|
0.7
|
-0.8
|
1.1
|
-0.2
|
2.6
|
|
Estonia
|
0.0
|
2.8
|
-1.4
|
5.5
|
-0.6
|
3.8
|
|
Ireland
|
-3.7
|
-5.7
|
-2.4
|
20.1
|
-1.3
|
-2.6
|
|
Greece
|
-0.6
|
1.6
|
-1.6
|
-0.5
|
-2.8
|
2.7
|
|
Spain
|
-2.0
|
1.0
|
0.4
|
-0.8
|
0.0
|
2.1
|
|
France
|
-0.1
|
1.1
|
-0.4
|
1.2
|
0.0
|
1.0
|
|
Italy
|
0.8
|
0.6
|
-0.9
|
1.9
|
0.0
|
-0.1
|
|
Cyprus
|
-0.7
|
2.7
|
-3.5
|
2.2
|
-1.0
|
:
|
|
Latvia
|
-0.1
|
9.1
|
-4.2
|
-1.4
|
-3.1
|
9.9
|
|
Lithuania
|
2.2
|
-2.5
|
2.0
|
-3.1
|
-0.7
|
-1.5
|
|
Luxembourg
|
-2.2
|
-1.1
|
3.0
|
-0.6
|
1.6
|
:
|
|
Hungary
|
1.3
|
-1.0
|
-5.8
|
8.8
|
-1.7
|
:
|
|
Malta
|
5.2
|
1.5
|
3.2
|
2.9
|
-3.8
|
1.3
|
|
Netherlands
|
1.2
|
0.4
|
1.6
|
3.2
|
-2.3
|
-2.0
|
|
Austria
|
3.3
|
-1.4
|
0.8
|
0.6
|
-3.3
|
:
|
|
Poland
|
-0.1
|
4.2
|
-3.2
|
2.8
|
1.5
|
2.3
|
|
Portugal
|
-1.8
|
-2.0
|
1.3
|
-1.9
|
1.5
|
7.2
|
|
Romania
|
0.9
|
0.3
|
-2.6
|
-1.2
|
-1.7
|
3.6
|
|
Slovenia
|
-3.8
|
3.5
|
-0.5
|
-5.3
|
6.3
|
3.1
|
|
Slovakia
|
0.9
|
-0.6
|
-3.7
|
4.4
|
4.3
|
:
|
|
Finland
|
-0.1
|
2.2
|
0.0
|
1.8
|
-2.1
|
1.7
|
|
Sweden
|
-0.6
|
-0.1
|
-0.6
|
2.7
|
-1.6
|
2.6
|
|
United Kingdom
|
0.0
|
0.2
|
0.6
|
-0.4
|
1.0
|
2.0
|
|
Norway
|
-0.6
|
0.5
|
-0.6
|
0.2
|
-0.5
|
-1.8
|
* Sezónně upraveno
: Data nedostupná
Průmyslová výroba - roční variace. % změna v porovnání s týmž měsícem předchozího roku*
|
|
X-09
|
XI-09
|
XII-09
|
I-10
|
II-10
|
III-10
|
|
EA16
|
|
|
|
|
|
|
|
Průmysl celkem
|
-11.3
|
-7.0
|
-4.0
|
1.6
|
3.9
|
6.9
|
|
Meziprodukt
|
-12.3
|
-5.8
|
-0.2
|
4.4
|
6.8
|
11.7
|
|
Energie
|
-4.9
|
-5.1
|
-1.7
|
0.7
|
2.0
|
4.9
|
|
Kapitlové statky
|
-17.7
|
-13.4
|
-11.5
|
-0.2
|
3.0
|
4.5
|
|
Zboží dlouhodobé spotřeby
|
-14.4
|
-7.9
|
-7.3
|
-2.7
|
0.5
|
2.2
|
|
Zboží krátkododé spotřeby
|
-3.2
|
-1.0
|
0.1
|
0.9
|
2.1
|
4.6
|
|
EU27
|
|
|
|
|
|
|
|
Průmysl celkem
|
-10.4
|
-6.2
|
-4.0
|
1.6
|
3.3
|
6.0
|
|
Meziprodukt
|
-12.1
|
-5.9
|
-1.1
|
4.2
|
6.2
|
10.6
|
|
Energie
|
-5.7
|
-6.0
|
-3.5
|
-1.1
|
-0.1
|
2.9
|
|
Kapitlové statky
|
-16.0
|
-11.3
|
-9.6
|
0.9
|
3.5
|
4.9
|
|
Zboží dlouhodobé spotřeby
|
-12.0
|
-5.0
|
-3.2
|
1.3
|
3.6
|
3.8
|
|
Zboží krátkododé spotřeby
|
-2.9
|
-1.0
|
-0.8
|
0.8
|
1.0
|
3.2
|
|
Průmysl celkem
|
X-09
|
XI-09
|
XII-09
|
I-10
|
II-10
|
III-10
|
|
EA16
|
-11.3
|
-7.0
|
-4.0
|
1.6
|
3.9
|
6.9
|
|
EU27
|
-10.4
|
-6.2
|
-4.0
|
1.6
|
3.3
|
6.0
|
|
Belgium
|
-11.9
|
-4.0
|
-5.4
|
-4.5
|
1.8
|
:
|
|
Bulgaria
|
-15.3
|
-12.0
|
-12.1
|
-0.6
|
-9.8
|
-0.4
|
|
Czech Republic
|
-5.4
|
-2.6
|
-0.7
|
7.5
|
6.9
|
8.4
|
|
Denmark
|
-16.8
|
-13.0
|
-17.6
|
-9.3
|
-5.9
|
-1.9
|
|
Germany
|
-13.3
|
-8.7
|
-5.5
|
3.2
|
6.6
|
9.1
|
|
Estonia
|
-20.5
|
-14.3
|
-10.7
|
1.2
|
4.9
|
11.6
|
|
Ireland
|
-0.3
|
-12.6
|
-6.5
|
6.0
|
9.0
|
3.0
|
|
Greece
|
-9.6
|
-5.0
|
-6.9
|
-5.4
|
-10.4
|
-4.5
|
|
Spain
|
-9.1
|
-5.6
|
-1.4
|
-2.9
|
-1.9
|
5.4
|
|
France
|
-9.2
|
-3.3
|
-2.6
|
2.1
|
3.4
|
6.4
|
|
Italy
|
-12.5
|
-8.9
|
-5.8
|
-0.4
|
2.8
|
6.4
|
|
Cyprus
|
-10.1
|
-6.6
|
-9.1
|
-0.7
|
-3.8
|
:
|
|
Latvia
|
-13.6
|
-2.4
|
-3.5
|
6.0
|
4.4
|
11.4
|
|
Lithuania
|
-9.7
|
-8.0
|
-7.2
|
-7.8
|
-5.1
|
1.5
|
|
Luxembourg
|
-4.3
|
0.7
|
14.2
|
8.6
|
12.7
|
:
|
|
Hungary
|
-11.0
|
-8.9
|
-1.2
|
5.8
|
8.4
|
:
|
|
Malta
|
-12.4
|
-2.6
|
1.9
|
11.1
|
8.1
|
8.9
|
|
Netherlands
|
-5.3
|
-1.5
|
2.7
|
5.9
|
6.6
|
5.6
|
|
Austria
|
-8.6
|
-3.8
|
-3.2
|
-2.9
|
0.6
|
:
|
|
Poland
|
-0.2
|
10.0
|
4.9
|
11.0
|
10.2
|
11.2
|
|
Portugal
|
-5.6
|
-5.5
|
-2.1
|
3.4
|
2.9
|
5.6
|
|
Romania
|
-0.6
|
3.1
|
9.3
|
6.2
|
-0.4
|
5.8
|
|
Slovenia
|
-19.5
|
-3.9
|
2.4
|
-8.4
|
1.3
|
6.6
|
|
Slovakia
|
-6.2
|
1.0
|
12.0
|
19.4
|
20.6
|
:
|
|
Finland
|
-22.6
|
-17.3
|
-7.3
|
6.4
|
0.8
|
2.8
|
|
Sweden
|
-14.3
|
-11.7
|
-5.5
|
0.8
|
-1.0
|
5.0
|
|
United Kingdom
|
-8.2
|
-5.2
|
-5.8
|
-0.4
|
0.1
|
1.3
|
|
Norway
|
-4.8
|
-4.3
|
-6.4
|
-3.0
|
-6.2
|
-5.1
|
* Pracovní dny upraveny
: Data nedostupná
Indexy výroby průmyslu celkem bez stavebnictví sezómmě upravené. Základní rok 2005
|
|
03/09
|
04/09
|
05/09
|
06/09
|
07/09
|
08/09
|
09/09
|
10/09
|
11/09
|
12/09
|
01/10
|
02/10
|
03/10
|
|
EA16
|
89.9
|
89.1
|
88.6
|
88.9
|
89.2
|
89.5
|
90.2
|
90.5
|
91.7
|
92.4
|
94.2
|
94.8
|
96.0
|
|
EU27
|
90.9
|
90.2
|
89.7
|
90.0
|
90.2
|
90.6
|
90.9
|
91.3
|
92.5
|
92.9
|
94.7
|
95.2
|
96.3
|
|
BE
|
93.9
|
91.4
|
91.1
|
92.1
|
93.0
|
92.2
|
92.3
|
92.1
|
93.0
|
92.6
|
91.0
|
93.6
|
:
|
|
BG
|
97.1
|
97.9
|
96.9
|
96.5
|
96.4
|
96.5
|
93.2
|
95.4
|
95.9
|
93.5
|
98.0
|
92.4
|
96.3
|
|
CZ
|
100.8
|
100.5
|
99.2
|
102.1
|
100.3
|
103.8
|
103.3
|
104.4
|
104.7
|
104.6
|
107.6
|
107.3
|
108.1
|
|
DK
|
87.6
|
86.8
|
86.1
|
84.9
|
89.1
|
84.4
|
82.3
|
81.8
|
83.7
|
80.8
|
83.7
|
84.5
|
85.4
|
|
DE
|
90.2
|
87.6
|
91.8
|
93.1
|
92.0
|
93.6
|
96.8
|
95.2
|
95.9
|
95.1
|
96.1
|
95.9
|
98.4
|
|
EE
|
80.9
|
78.0
|
80.8
|
81.0
|
83.6
|
84.8
|
81.8
|
81.8
|
84.1
|
82.9
|
87.5
|
87.0
|
90.3
|
|
IE
|
105.0
|
103.3
|
101.0
|
105.8
|
108.6
|
96.7
|
105.4
|
101.5
|
95.7
|
93.4
|
112.2
|
110.7
|
107.8
|
|
EL
|
91.3
|
89.4
|
89.8
|
88.2
|
88.7
|
90.0
|
88.3
|
87.8
|
89.1
|
87.7
|
87.3
|
84.8
|
87.1
|
|
ES
|
81.4
|
84.6
|
82.8
|
83.9
|
83.7
|
85.6
|
84.5
|
82.8
|
83.6
|
83.9
|
83.3
|
83.2
|
85.0
|
|
FR
|
85.7
|
84.9
|
86.5
|
86.8
|
87.8
|
89.8
|
88.6
|
88.5
|
89.5
|
89.1
|
90.2
|
90.2
|
91.1
|
|
IT
|
80.4
|
80.9
|
82.4
|
82.0
|
84.4
|
83.2
|
83.8
|
84.5
|
85.0
|
84.2
|
85.8
|
85.8
|
85.7
|
|
CY
|
99.5
|
98.6
|
99.9
|
99.6
|
102.0
|
98.5
|
98.9
|
98.2
|
100.8
|
97.3
|
99.5
|
98.5
|
:
|
|
LV
|
85.1
|
87.2
|
85.5
|
86.7
|
85.9
|
87.6
|
86.3
|
86.2
|
94.0
|
90.0
|
88.8
|
86.1
|
94.6
|
|
LT
|
91.8
|
94.5
|
97.5
|
99.4
|
99.7
|
98.2
|
97.3
|
99.4
|
96.9
|
98.8
|
95.7
|
95.0
|
93.6
|
|
LU
|
74.6
|
77.4
|
78.8
|
81.2
|
79.1
|
80.7
|
87.1
|
85.2
|
84.2
|
86.8
|
86.3
|
87.6
|
:
|
|
HU
|
98.3
|
93.3
|
95.7
|
97.7
|
97.2
|
96.4
|
100.6
|
101.9
|
100.9
|
95.0
|
103.4
|
101.6
|
:
|
|
MT
|
95.0
|
100.0
|
92.9
|
93.5
|
95.9
|
95.2
|
93.4
|
98.2
|
99.7
|
102.9
|
105.9
|
101.9
|
103.2
|
|
NL
|
94.8
|
91.9
|
95.0
|
96.7
|
97.6
|
98.5
|
98.2
|
99.4
|
99.8
|
101.4
|
104.6
|
102.2
|
100.2
|
|
AT
|
101.2
|
98.8
|
98.4
|
99.1
|
100.9
|
100.7
|
100.8
|
104.1
|
102.6
|
103.4
|
104.0
|
100.6
|
:
|
|
PL
|
120.2
|
118.2
|
120.3
|
120.7
|
120.6
|
121.3
|
122.6
|
122.5
|
127.6
|
123.5
|
126.9
|
128.8
|
131.7
|
|
PT
|
91.7
|
91.5
|
90.1
|
89.7
|
90.5
|
95.1
|
92.8
|
91.1
|
89.3
|
90.5
|
88.8
|
90.1
|
96.6
|
|
RO
|
113.8
|
118.0
|
116.3
|
118.5
|
120.3
|
117.2
|
120.7
|
121.8
|
122.2
|
119.0
|
117.6
|
115.6
|
119.8
|
|
SI
|
95.4
|
89.6
|
92.2
|
93.9
|
92.4
|
96.0
|
98.9
|
95.1
|
98.4
|
97.9
|
92.7
|
98.5
|
101.6
|
|
SK
|
117.1
|
114.9
|
109.9
|
115.9
|
114.9
|
120.9
|
125.4
|
126.5
|
125.7
|
121.0
|
126.3
|
131.7
|
:
|
|
FI
|
92.9
|
91.1
|
89.8
|
91.9
|
91.3
|
93.3
|
92.0
|
91.9
|
93.9
|
93.9
|
95.6
|
93.6
|
95.2
|
|
SE
|
84.3
|
84.3
|
83.3
|
84.7
|
86.3
|
84.9
|
86.3
|
85.8
|
85.7
|
85.2
|
87.5
|
86.1
|
88.3
|
|
UK
|
88.3
|
88.5
|
87.9
|
88.2
|
88.6
|
86.0
|
87.1
|
87.1
|
87.3
|
87.8
|
87.5
|
88.3
|
90.1
|
|
NO
|
95.3
|
93.6
|
90.1
|
91.4
|
91.0
|
92.5
|
93.0
|
92.4
|
92.9
|
92.3
|
92.5
|
92.0
|
90.3
|
: Data nedostupná
Indexy výroby průmyslu celkem bez stavebnictví s úpravou pracovních dnů. Základní rok 2005
|
|
03/07
|
03/08
|
03/09
|
04/09
|
05/09
|
06/09
|
07/09
|
08/09
|
09/09
|
10/09
|
11/09
|
12/09
|
01/10
|
02/10
|
03/10
|
|
EA16
|
115.9
|
117.6
|
94.5
|
86.2
|
88.1
|
92.4
|
91.6
|
73.9
|
96.5
|
97.9
|
97.2
|
87.8
|
90.0
|
90.9
|
101.1
|
|
EU27
|
115.2
|
116.7
|
95.7
|
87.8
|
89.2
|
93.2
|
90.7
|
77.4
|
96.4
|
98.4
|
98.1
|
89.1
|
90.4
|
91.0
|
101.5
|
|
BE
|
116.5
|
111.2
|
98.1
|
90.6
|
87.7
|
97.8
|
86.7
|
84.7
|
99.2
|
100.0
|
94.0
|
90.5
|
85.9
|
91.3
|
:
|
|
BG
|
119.7
|
122.4
|
98.5
|
94.4
|
95.0
|
99.7
|
101.2
|
96.0
|
94.2
|
99.9
|
101.5
|
99.0
|
86.7
|
82.8
|
98.1
|
|
CZ
|
128.4
|
130.4
|
107.0
|
102.2
|
102.7
|
108.1
|
96.0
|
96.7
|
110.9
|
114.9
|
114.4
|
103.4
|
103.1
|
101.7
|
116.0
|
|
DK
|
105.9
|
105.1
|
91.8
|
83.2
|
85.0
|
87.6
|
74.4
|
82.3
|
86.2
|
88.5
|
90.8
|
79.1
|
84.5
|
81.5
|
90.1
|
|
DE
|
117.2
|
122.2
|
95.9
|
86.8
|
89.9
|
94.4
|
92.1
|
86.4
|
101.2
|
100.0
|
102.1
|
90.8
|
91.2
|
92.5
|
104.6
|
|
EE
|
122.8
|
120.3
|
85.5
|
78.6
|
85.8
|
84.7
|
75.8
|
86.1
|
85.7
|
88.0
|
88.3
|
83.8
|
83.6
|
82.7
|
95.4
|
|
IE
|
117.5
|
118.5
|
114.5
|
107.3
|
104.1
|
108.7
|
98.5
|
92.2
|
102.6
|
102.1
|
97.1
|
87.8
|
112.7
|
112.2
|
117.9
|
|
EL
|
101.2
|
96.5
|
89.9
|
88.4
|
91.4
|
95.4
|
99.4
|
84.3
|
94.4
|
87.2
|
87.9
|
84.2
|
77.8
|
81.9
|
85.9
|
|
ES
|
118.8
|
114.4
|
86.7
|
84.1
|
82.5
|
86.9
|
91.7
|
62.1
|
87.0
|
88.9
|
87.9
|
78.0
|
81.6
|
81.3
|
91.4
|
|
FR
|
110.9
|
110.8
|
92.8
|
83.4
|
81.2
|
92.6
|
87.3
|
66.7
|
94.5
|
96.2
|
93.3
|
89.7
|
91.3
|
88.5
|
98.7
|
|
IT
|
117.0
|
117.6
|
87.6
|
79.5
|
88.0
|
85.5
|
94.0
|
46.4
|
90.6
|
94.7
|
90.6
|
73.6
|
81.1
|
87.0
|
93.2
|
|
CY
|
106.0
|
109.3
|
101.7
|
108.7
|
105.4
|
110.5
|
115.7
|
75.6
|
100.5
|
98.1
|
98.4
|
97.7
|
88.8
|
90.3
|
:
|
|
LV
|
113.0
|
112.8
|
88.6
|
89.5
|
91.2
|
86.7
|
81.9
|
86.6
|
87.5
|
92.2
|
97.6
|
97.1
|
87.7
|
84.3
|
98.7
|
|
LT
|
108.3
|
118.9
|
95.7
|
92.3
|
95.6
|
100.2
|
100.0
|
97.2
|
98.7
|
98.8
|
98.4
|
103.2
|
94.8
|
91.1
|
97.1
|
|
LU
|
109.7
|
107.4
|
76.7
|
78.1
|
81.8
|
84.2
|
80.9
|
68.2
|
93.3
|
91.7
|
86.4
|
77.2
|
86.1
|
82.9
|
:
|
|
HU
|
121.0
|
127.7
|
103.0
|
90.6
|
95.4
|
99.6
|
93.3
|
88.0
|
106.5
|
112.7
|
111.0
|
95.4
|
95.5
|
95.1
|
:
|
|
MT
|
128.4
|
107.7
|
95.4
|
98.0
|
92.4
|
97.6
|
103.9
|
90.8
|
100.2
|
103.7
|
100.9
|
97.7
|
97.2
|
94.3
|
103.9
|
|
NL
|
110.8
|
120.3
|
104.6
|
88.3
|
88.3
|
91.9
|
86.5
|
82.9
|
93.9
|
102.9
|
108.7
|
110.9
|
115.5
|
107.0
|
110.5
|
|
AT
|
123.5
|
126.4
|
110.1
|
96.7
|
96.3
|
100.7
|
101.1
|
89.3
|
107.9
|
111.4
|
111.0
|
104.1
|
90.7
|
94.8
|
:
|
|
PL
|
125.3
|
133.3
|
125.7
|
119.1
|
118.5
|
122.5
|
117.3
|
115.3
|
129.1
|
132.6
|
132.8
|
120.1
|
118.7
|
121.3
|
139.8
|
|
PT
|
111.5
|
100.8
|
94.3
|
89.9
|
92.4
|
89.3
|
96.6
|
74.7
|
95.6
|
96.7
|
93.6
|
86.9
|
93.4
|
88.4
|
99.6
|
|
RO
|
129.0
|
135.0
|
117.7
|
116.7
|
124.5
|
122.2
|
122.7
|
107.2
|
125.2
|
131.7
|
127.0
|
112.4
|
108.7
|
108.3
|
124.5
|
|
SI
|
117.4
|
125.0
|
100.4
|
90.3
|
96.0
|
97.2
|
91.7
|
81.2
|
103.1
|
102.1
|
106.0
|
90.4
|
89.2
|
93.3
|
107.0
|
|
SK
|
136.3
|
140.4
|
121.7
|
112.2
|
112.5
|
114.8
|
106.6
|
112.7
|
130.8
|
137.9
|
142.2
|
114.4
|
120.4
|
127.1
|
:
|
|
FI
|
115.0
|
120.2
|
95.8
|
92.3
|
94.0
|
92.9
|
83.9
|
92.6
|
95.8
|
98.8
|
96.8
|
93.2
|
89.4
|
87.1
|
98.5
|
|
SE
|
117.4
|
115.8
|
91.2
|
87.2
|
86.1
|
90.6
|
65.9
|
75.1
|
90.0
|
88.6
|
89.1
|
91.7
|
86.6
|
86.5
|
95.8
|
|
UK
|
107.4
|
106.9
|
93.6
|
86.6
|
85.9
|
87.8
|
84.7
|
82.2
|
87.5
|
92.2
|
93.4
|
85.7
|
85.2
|
85.1
|
94.7
|
|
NO
|
100.9
|
102.5
|
100.9
|
90.7
|
90.2
|
85.2
|
83.3
|
90.1
|
89.0
|
97.3
|
98.2
|
95.0
|
99.6
|
91.8
|
95.8
|
: Data nedostupná
Průmysl
12.05.2010 | IP/10/561
Zvládnutí vzájemné ekonomické závislosti: Komise navrhuje posílit ekonomickou vládu v EU. 12.5.
Současná krize a riziko stability eura podtrhly oživení vzájemné závislosti a vystavení členských států zranitelnosti, zejména uvnitř oblasti euro. EU a členské státy podnikly koordinovanou a rozhodnou akci. Zahrnuje to nejen krátkodobá opatření k stabilizaci finančního sektoru, revitalizaci ekonomiky nebo zajištění solventnosti Řecka a stabilitu eurozóny, ale ukládá vytvoření středně- a dlouhodobé vize dostat Evropu na cestu chytrého, trvale udržitelného a začleňujícího růstu ("Europe 2020"). Nyní přišel čas načrtnout dalekosáhlé lekce týkající se cesty hospodářské politiky. Komise proto navrhuje posílit ekonomickou správu (vládu) v EU. Záměrem sdělení je posílit fungování Paktu stability a růstu a rozšířit dohled na makroekonomické nevyváženosti. Navrhuje propojit národní rozpočet a politické plánování vytvořením “Evropského semestru” pro koordinaci hospodářské politiky, aby členské státy mohly těžit ze včasné koordinace na evropské úrovni při přípravě jejich národních rozpočtů a národních reformních programů. Komise soudí, že by první prioritou měl být evropský stabilizační mechanizmus přijatý na ECOFIN plně zprovozněný 9.5. Na základě této zkušenosti Komise zamýšlí zpracovat permanentní mechanimus řešení krizí středně až dlouhodobý.
Různé prvky ve sdělení Komise jsou:
Zesílený soulad s Paktem stability a růstu a koordinace fiskální politiky: posílení preventivní dimenze rozpočtového dohledu, zejména v dobrých časech, musí být integrální součastí užší koordinace fiskální politiky. Také soulad s pravidly potřebuje zlepšení a větší soustředění je zapotřebí věnovat veřejnému dluhu k zajištění dlouhodobé trvalé udržitelnosti veřejných financí. Členské státy by měly zajistit efektivní národní fiskální rámce. Rekurentní narušení Paktu by mělo být podrobeno mnohem rychlejšímu projednání. Více by se mělo v budoucnu udělat v rozpočtu EU pro podporu členských států při sledování společně dohodnutých cílů fiskální trvalé udržitelnosti.
Dohled na makroekonomické nevyváženosti a vývoj konkurenceschopnosti: Mimo fiskální dohled to znamená rozšíření ekonomického dohledu na prevenci makroekonomické a konlurenceschopné nevyváženosti, jasně stanovených ve zprávě Komise k EMU@10, ve výročních zprávách 2008 a 2009 o oblasti € jako přispění k naplnění velkých účetních schodků a přebytků a zvýšení zranitelnosti některých členských států. Pro všechny členské státy EU je nutno řešit makroekonomické nevyváženosti a přebytky a zvyšování zranitelnosti některých členských států. Pro všechny členské státy budou řešeny makroekonomické nevyváženosti v rámci dohledu Europe 2020. Pro členské státy oblasti euro se navrhuje aktualizovat hodnocení ekonomických nevyvážeností prováděné nyní skupinou euro v rámci strukturovaného rámce dohledu s použitím článku 136 Smlouvy o fungování EU.
Evropský semestr: členské státy by měly využívat přínosu ze včasné koordinace na evropské úrovni, když připravují své národní rozpočty a národní reformní programy. Včasný návod Eropské rady k hospodářským politikám počátkem každého roku by usnadnil programy stability a konvergence a národní reformní programy. Včasný přehled fiskálních politik by pomohl utvářet fiskální postoje pro EU a oblast € jako celek. Synchronizované hodnocení a koordinace fiskálních a strukturálních politik na evropské úrovni by pomohly sledovat společné cíle a soustředit se na společné výzvy efektivněji než nyní.
Robustní rámec krizového řízení pro členské státy oblasti €: Jasný a důvěryhodný soubor postupů pro poskytnutí finanční podpory členským státům ve vážných finančních potížích je nezbytné upřednostnit finanční stabilitě oblasti euro středně a dlouhodobě. 9.5. rozhodl ECOFIN o vytvoření dočasného evropského stabilizačního mechanizmu k reakci na současné výjimečné okolnosti. Komise zamýšlí středně až dlouhodobě udělat návrh na permanentní mechnizmus krizového řízení.
Příští kroky
S ohledem na závažnost krize Komise pokládá za důležité dosáhnout rychlý pokrok v reformní agendě stanovené v tomto sdělení. Navazující práce zahrne přípravu legislativních návrhů k novele nařízení podpírajících Pakt stability a růstu k zvýšení prevence a opravy makroekonomických nevyvážeností v oblasti euro a pracovat k permanentnímu mechanizmu řešení krize. První evropský semester by měl začít počátkem 2011.
Odkazy
Finanční a ekonomická krize – chronologický přehled- květen 2010
EMU@10 – Úspěech a výzvy po 10 lérech hospodářské a měnoví unie,Evropská ekonomiky, č..2, červen 2008:
http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/publication_summary12680_en.htm
Hospodářství
12.05.2010 | CES/10/55
EU: Evropský hospodářský a sociální výbor 21.5. Konference - biennale 2010 k vzdělání k boji se sociálnímu vyčleňování. 12.5.
Předseda Mario Sepi na konferenci ve Florencii vyzval Barrosa k vypracování nové evropské legislativy k boji se sociálním vylučováním prostřednictvím vzdělání a výcviku.
Akci pomáhá organizovat Toskánský region.
V Evropě brání sociální vylučování 1 osobě ze 4 uplatnit svá základní práva: ¼ Evropanů má odepřen přístup k práci, bydlení, zdravotní péči, vzdělání, kultuře a sportu. To není jen těžká urážka; je to také neomluvitelná nehospodárnost jak hospodářského systému evropského, tak jednotlivých národních systémů. Co může země udělat s 1/4 obyvatelstva zejména v době hospodářské krize?
Vzdělání má pomoci řešit problém a pomoci integraci do společnosti a trhu práce té části Evropanů, která je v současnosti vylučována, pokud legislativa, která se může na tyto klíčové problémy soustředit, bude zavedena k umožnění vzdělávacím systémům v 27 zemích k sehrání své nové úlohy.
Proto svolal ECOSOC představitele hospodářských a sociálních skupin z 27 zemí do Florencie na konferenci k vzdělání a boji se sociálním vylučováním od 20. do 22.5.
Vedle konvenčních forem chudoby se objevují nové formy neuvěřitelně tvrdé. Všechny přehledy ukazují, že si jsou Evropané problému vědomi, od extrémní chudoby (10%) přes sociální vylučování (29%) a riziko chudoby (31%). A především obviňují ze sociální nespravedlnosti.
Hospodářství
12.05.2010 | IP/10/565
Podnební změna: komisař Hedegaard zve hlavy podnikání ke kulatému stolu k zachování vedení nízkouhlíkaté ekonomiky. 12.5.
Setkání bude 17.5. Zúčastní se 30 špičkových manažerů. Cílem je naplnění hesla “vedení příkladem”.
Seznam účastníků kulatého stolu
|
Jméno
|
Funkce
|
Entita
|
|
Mr. José Manuel Entrecanales
|
Chairman
|
Acciona
|
|
Mr. Hans-Ulrich Engel
|
Board Member
|
BASF
|
|
Mr. Peter Mather
|
President Europe
|
BP
|
|
Mr. Jürgen Thumann
|
President
|
BusinessEurope
|
|
Mr. Anders Eldrup
|
Chief Executive Officer
|
Dong Energy
|
|
Mr. Fluvio Conti
|
Chief Executive Officer
|
Enel
|
|
Mr. Jules Kortenhorst
|
Chief Executive Officer
|
European Climate Fundation
|
|
Mr. Ramón De Miguel
|
Adviser to the Chairman and Chairman of Iberdrola Engineering and Construction
|
Iberdrola
|
|
Mr. Eivind Kolding
|
Partner and Chief Executive Officer Line Division
|
Mærsk
|
|
Mr. Erik Rasmussen
|
Managing Director
|
Mandag Morgen
|
|
Mr. Niels Soelberg
|
Executive Vice President for EMEA
|
Microsoft
|
|
Mr. Esko Aho
|
Executive Vice President
|
Nokia
|
|
Mr. Gerardus J. Ruizendaal
|
Member of Group Management Committee and Chief Strategy Officer
|
Philips
|
|
Mr. Ulrich Jobs
|
Chief Operating Officer and Member of Executive Board
|
RWE
|
|
Mr. Graeme Sweeney
|
Executive Vice President
|
Shell
|
|
Mr. Ralf Christian
|
Chief Executive Officer Power Distribution
|
Siemens
|
|
Mr. Luigi Lazzareschi
|
Chief Executive Officer
|
Sofidel
|
|
Mr. Gabriele Galateri
|
Chairman
|
Telecom Italia
|
|
Mr. Tuomo Hatakka
|
Senior Executive Vice President
|
Vattenfall
|
|
Ms. Geneviève Ferone
|
Vice President
|
Veolia
|
Životní prostředí
12.05.2010 | IP/10/567
Consumers: EU-wide complaints reporting to speed up policy response to failing markets
Today, the European Commission adopted a recommendation introducing an EU-wide method for classifying and reporting consumer complaints to be used by complaint bodies on a voluntary basis. The method is expected to deliver comparable complaints data that will provide crucial evidence as to which parts of the Internal Market are underperforming for EU consumers. This, in turn, will allow for a quicker and better targeted policy response at both national and EU level. Consumer complaints are a key indicator of market health. There are more than 700 organisations handling consumer complaints in Europe. But they use different classifications. As a result, comparison and overview are not possible, even at the national level. To facilitate the adoption of the method, the Commission will provide technical assistance such as free software.
EU Health and Consumer Policy Commissioner John Dalli said: "If large numbers of consumers complain about the same problem, this should set the alarm bells ringing in national capitals and in Brussels. But today, we may not be getting the message early or clearly enough". He added "Thanks to this initiative, when consumers are facing problems in their daily lives, decision-makers will know about it better and faster".
The method:
Today, the Commission has recommended a standardised way of collecting and reporting consumer complaints, using a common set of criteria. Including
product category (e.g. an airline ticket, electricity, or a bank account).
type of complaint (e.g. quality, price, safety, delivery).
The method is intended to be used by bodies collecting complaints, such as national consumer authorities, consumer organisations, ombudsmen or regulators. These organisations will opt in to the system and to sending their data to the Commission. The Commission would then make the aggregate data public through the Consumer Markets Scoreboard.
A recent public consultation has shown that there is clear support for the common approach among potential users. Almost 86% of those who responded to the question said that they were interested in adopting the method.
Why do consumer complaints matter?
A consumer complaint is a hard fact which is a sign of a possible systematic problem in the market. Complaints are one of the five key indicators used by the Consumer Markets Scoreboard of how markets are performing for consumers, along with consumer satisfaction, prices, consumer choice (switching suppliers) and safety.
Consumer complaints may sometimes be only the tip of the iceberg, suggesting that problems in the market concerned may run more deeply. The latest data[1] show that, out of the total number of consumers who have had problems with a trader, almost one in three did not even complain to the trader. Of those who did, only half were satisfied with the way their complaints were dealt with. And of those consumers who were still dissatisfied, less than one in three (27%) approached a complaint body.
Why an EU-wide approach?
A Commission' study found that there are over 700 third-party organisations collecting consumer complaints in the EU. Some have advanced and large-scale classification methods. Yet, complaint bodies around Europe use different methods. This makes it impossible to see the bigger picture even at the national level, let alone the European level. This is despite the fact that the goods and services on offer across the EU are similar and a fair number of them are traded across borders. The lack of comparable data holds back the appropriate policy response, both at national and the European level.
Who will benefit?
EU consumers: the accuracy and time needed for policy makers and regulators to respond to consumers' daily concerns should be reduced. As the data will be directly comparable across the EU, this will allow a faster, better targeted, evidence-based policy response at the EU or the national level to real problems experienced by consumers.
National authorities and regulators should be able to respond better to emerging trends, thanks to a more complete picture of their own markets, and easier comparisons with other countries.
Non-governmental consumer organisations, some of which now lack the resources to develop their own systems and to influence consumer policy upstream, will benefit from the availability of an off-the-shelf method and of comparable data.
The next steps:
A high-level conference will be held on 27 May with interested national experts and policymakers. They will exchange views on the best approach to implementing the harmonised method in practice and the best ways to integrate insights from consumer complaints into policy making.
In order to facilitate data transfer, the Commission will provide technical assistance, such as free software.
For more details:
High-level Conference:
For technical assistance: SANCO-consumercomplaints@ec.europa.eu
[1] Flash Eurobarometer 282, "Attitudes towards cross-border sales and consumer protection", March 2010.
Regulace trhu
12.05.2010 | IP/10/556
Program EU „Mládež v akci“ zlepšuje jazykové dovednosti a pracovní příležitosti
Z průzkumu, jenž nedávno provedla Evropská komise, vyplývá, že 95 % mladých lidí, kteří se zúčastnili projektů podporovaných programem Evropské unie „Mládež v akci“, si zdokonalilo své jazykové znalosti a že 66 % účastníků je přesvědčeno o tom, že tato zkušenost navíc zvýšila jejich šanci na získání zaměstnání. Šedesát procent účastníků programu přišlo k volbám do Evropského parlamentu v roce 2009, přičemž průměrná účast mladých Evropanů byla pouze 29 %.
Toto jsou hlavní výsledky průzkumu ze začátku roku 2010, jehož respondenty bylo 4 550 mladých lidí, mládežnických pracovníků a mládežnických organizací. Průzkum potvrzuje, že finanční podpora projektů pro mládež ze strany EU je pro jejich účastníky přínosná. Průzkum proběhl ve všech členských státech a byl zaměřen na účastníky mezinárodních projektů. V budoucnu se bude tento průzkum provádět pravidelně v rámci hodnocení dopadů programu „Mládež v akci“ Evropskou komisí.
Hlavní výsledky průzkumu
mezi mladými účastníky:
· 95 % z nich uvádí, že se naučili lépe komunikovat s lidmi, kteří hovoří jiným jazykem;
· 86 % uvádí, že lépe naučili, jak dosáhnout určitého cíle v zájmu své komunity nebo společnosti;
· 77 % se naučilo lépe rozpoznávat příležitosti pro svůj osobní nebo profesní rozvoj;
· 92 % uvádí, že mají díky projektům vstřícnější přístup k multikulturalismu v Evropě;
· 66 % je přesvědčeno o tom, že jim účast na projektu zlepšila vyhlídky na získání zaměstnání.
mezi mládežnickými pracovníky:
· 95 % respondentů uvádí, že budou nyní věnovat více pozornosti začleňování mezinárodního rozměru do své práce;
· 88 % uvádí, že získali dovednosti a znalosti, které by nemohli získat v rámci projektů pořádaných na národní úrovni.
mezi mládežnickými organizacemi:
· podle 92 % respondentů je „velmi pravdivé“ nebo „do jisté míry pravdivé“ tvrzení, že účast v projektu podporovaném programem „Mládež v akci“ zlepšila jejich dovednosti v oblasti řízení projektů;
· podle 94 % respondentů je „velmi pravdivé“ nebo „do jisté míry pravdivé“ tvrzení, že si díky své účasti nyní více cení kulturní rozmanitosti.
Na otázku, zda se od ukončení svého projektu zúčastnili nějaké nové mezinárodní nebo evropské iniciativy nebo zda to hodlají učinit v budoucnu, odpovědělo kladně 83 % mladých účastníků, 96 % mládežnických pracovníků a 97 % mládežnických organizací.
Samotní účastníci podporovaných projektů jsou toho názoru, že výsledky průzkumu potvrzují účinnost programu „Mládež v akci“, pokud jde o jeho dva hlavní cíle: nabídnout mladým lidem příležitosti k získání nových dovedností prostřednictvím neformálního vzdělávání a vybídnout je k tomu, aby se aktivně zapojili do života společnosti. Program „Mládež v akci“ (2007–2013) disponuje ročním rozpočtem ve výši 140 milionů EUR a každoročně podporuje více než 7 000 projektů, na nichž se podílí přes 130 000 účastníků. Zvláštní pozornost je věnována znevýhodněné mládeži. Program podporuje širokou škálu aktivit, jako jsou výměnné pobyty pro mládež, mezinárodní dobrovolnická služba a také odborná příprava a možnost navazovat kontakty pro mládežnické pracovníky.
Další informace:
Úplná zpráva o průzkumu a informace o programu „Mládež v akci“:
Zaměstnanost
12.05.2010 | IP/10/560
"Dostaveníčko s Evropou" na mezinárodním filmovém festivalu v Cannes
Dvacet evropských filmů financovaných z programu Evropské unie MEDIA bylo vybráno k uvedení na 63. mezinárodním filmovém festivalu v Cannes. Šest z nich soutěží o Zlatou palmu (viz příloha). Sedmnáctý květen je v Cannes „dnem setkání s Evropou“, kdy festival oslavuje to nejlepší z evropské kinematografie. Komisařka Androulla Vassiliou oznámí vítěze ceny Evropský talent pro nejlepší projekt filmu s evropským tématem. Po boku prezidenta festivalu Gillese Jacoba se setká rovněž s profesionály z odvětví filmového průmyslu a představiteli evropských a mezinárodních filmových institucí, aby projednali financování pro filmové tvůrce.
„Mám velkou radost, že jsou evropské filmy v Cannes znovu výrazně zastoupeny“, řekla komisařka Vasillou, odpovědná za vzdělávání a kulturu. „Evropa může být pyšná na svou různorodou a pulzující kinematografii. Jsem hrdá na to, že program MEDIA se na tomto našem úspěchu podílel. Finanční podpora, kterou program poskytuje, pomáhá vytvářet a udržet tisíce pracovních míst v tomto odvětví. Jeho cílem je také umožnit zejména menším kinům, aby se mohla přizpůsobit technickým změnám a globálnímu trhu.“
Digitalizace je v dnešní době pro kina hlavní výzvou: nový digitální projektor a server stojí přibližně 75 000 EUR, což představuje pro mnoho kin obrovskou investici. Komise plánuje ještě v tomto roce zahájit prostřednictvím programu MEDIA projekt, který umožní kinům uvádějícím převážně evropské filmy uhradit až 50 % těchto nákladů
Celkově program MEDIA přispěje v letech 2007–2013 na podporu evropského filmového průmyslu částkou 755 milionů EUR. Zaměří se přitom především na zlepšení distribuce a propagace evropských filmů a posílení konkurenceschopnosti odvětví. Produkční společnosti, které jsou vybrány jako příjemci této podpory, obvykle obdrží granty v průměrné výši 50 000 EUR.
Osm z posledních deseti držitelů ceny Zlatá palma od roku 2000 obdrželo podporu z programu MEDIA. Několik z nich rovněž získalo Oskary za nejlepší zahraniční film.
Více informací
o programu MEDIA naleznete na těchto internetových stránkách: http://ec.europa.eu/media
ANNEX I
CANNES 2010: Films that received MEDIA programme funding
In competition
TOURNEE (On Tour). Director: Mathieu AMALRIC (FR/DE)
A former show organiser makes a comeback with a troupe of New Burlesque girls: colourful striptease on the roads of France!
DES HOMMES ET DES DIEUX (Of God and Men).Director: Xavier BEAUVOIS (FR)
The life of eight monks in a monastery surrounded by mountains in a Maghreb country during the 1990s, trapped in a conflict between the western authorities and Muslim fundamentalist terrorists.
COPIE CONFORME (Certified Copy). Director: Abbas KIAROSTAMI (FR/IT)
At a conference held at the launch of his latest book, which is about "the close links between originals and copies in art", a writer meets a gallery owner, with whom he goes to a village near Florence, where they face the problem of distinguishing between fiction and reality.
SCHASTYE MOE (My Joy). Director: Sergei LOZNITSA (DE/UA/NL)
The squalid everyday life of Georgi, a Russian lorry driver.A parable of the decline of a country.
SZELÍD TEREMTÉS – A FRANKENSTEIN TERV (Tender Son – The Frankenstein Project). Director: Kornél MUNDRUCZÓ (HU/DE/AT)
After having lived for many years in an institution, a boy of 17 returns home and tries to regain the love of his family. This proves to be extremely difficult and tragedy awaits.
LA PRINCESSE DE MONTPENSIER (The Princess of Montpensier). Director: Bertrand TAVERNIER (FR)
The romance between the Duke de Guise and Marie de Mézières, who is forced to marry the Prince of Montpensier.From the novel by Madame de La Fayette.
Un Certain Regard
FILM SOCIALISME (Socialism). Director: Jean-Luc GODARD (CH)
A symphony in three movements. In the Mediterranean: a cruise with numerous conversations in numerous languages between passengers, almost all of whom are on holiday ... Our Europe: one night, a girl and her younger brother summon their parents to appear before their children's court. They demand serious explanations of what is meant by liberty, equality and fraternity. Our Humanities: visits to six sites of true or false legends in Egypt, Palestine, Odessa, Greece, Naples and Barcelona.
PÁL ADRIENN. Director: Agnes KOCSIS (HU/FR/AT/NL)
The wanderings of a nurse who, alienated by the death surrounding her, sets off in search of a lost childhood friend … A story about the relative nature of memory, uncertainty about our past and, above all, self-discovery.
MARTI, DUPA CRACIUN (Tuesday, After Christmas). Director: Radu MUNTEAN (RO)
Paul Hanganu loves two women:Adriana, his wife and the mother of his daughter, and Raluca, the woman who has completely transformed him.He must leave one of them before Christmas.
AURORA.Director: Cristi PUIU (RO/CH/DE)
The second in a series of six films devoted to Bucharest, Aurora recounts the wanderings through the Romanian capital of Viorel, the 42-year-old father of two young daughters and metallurgical engineer who has recently quit his job but is determined to bring to an end the insecurity that has dominated his life since his divorce.
Out of competition
TAMARA DREWE.Director: Stephen FREARS (UK)
With her nose reshaped by cosmetic surgery, amazingly long legs, job as a newspaper columnist, ambitions to be a celebrity and ability to break hearts, Tamara Drewe is the Bathsheba Everdene of the 21st century.
Midnight screenings
L'AUTRE MONDE (Black Heaven).Director: Gilles MARCHAND (FR/BE)
It's summer in the south of France. Gaspard is a happy teenager who divides his time between his friends and his girlfriend, Marion. But Gaspard meets Sam and his life is changed.
Special screenings
CHANTRAPAS. Director: Otar IOSSELIANI (FR)
Nicolas is a film-maker who merely wants to express himself but whom everyone wishes to silence. When he first starts out in Georgia, the "ideologists" hope to gag him because his work does not follow the accepted rules. As a result of their efforts, Nicolas leaves his homeland for France, the land of freedom and democracy. But his state of grace will not last long …
Closing night film
THE TREE. Director: Julie BERTUCELLI (FR)
It does not seem too strange for an eight-year-old to talk to her dead father at the top of a tree in the garden. However, when Simone's mother and then her brothers join in these nocturnal conversations, the whole family find themselves perched in the treetop.
Directors' Fortnight
ALTING BLIVER GODT IGEN (Everything Will Be Fine). Director: Christoffer BOE (DK/SE/FR)
Jacob Falk, a writer-director, stumbles upon photographs of prisoners of war being tortured by Danish soldiers. Suspecting a political conspiracy, Falk tries to penetrate the mystery behind the photos.
ILLEGAL. Director: Olivier MASSET-DEPASSE (BE/LU/FR)
Russian-born Tania Zimina and her son, Ivan, have been living in Belgium, where they feel at home, for eight years when they receive a visit from the immigration authorities. Ivan escapes, but Tania is sent to a detention centre …
CLEVELAND CONTRE WALL STREET(Cleveland vs. Wall Street)Director: Jean-Stéphane BRON (FR)
On 11 January 2008, Josh Cohen and his partners, attorneys for the city of Cleveland, sue the 21 banks that they consider to be responsible for the real estate foreclosures that have devastated their city. But the Wall Street banks in question use every possible means to prevent legal action ...
PIEDS NUS SUR LES LIMACES (Lily Sometimes).Director: Fabienne BERTHAUD (FR)
Lily is unlike anybody else. She lives in a whimsical universe in harmony with nature at her mother's home in the heart of the countryside. Her elder sister, Clara, who is married to a promising young lawyer, lives and works in Paris. When their mother dies, Clara's life is turned upside down by the need to take care of Lily, under whose influence Clara reconsiders her life and comes to enjoy a certain kind of freedom ...
Critics' week
SOUND OF NOISE. Directors: Ola SIMONSSON & Johannes STJÄRNE NILSSON (SE/FR)
Amadeus Warnebring, a police officer who was born into an illustrious musical family but hates music, has to track down a group of delinquents whose twisted art is producing chaos and unrest in the city. When he realises that the woman he loves is a member of the group he is pursuing, he is left with no choice: he must enter the world he has spent his entire life fleeing.
Special screenings
COPACABANA. Director: Marc FITOUSSI (FR)
Boldly unconventional and cheerful, Babou has never cared much for social convention. She decides to conform, however, when she discovers that her daughter is too ashamed of her to invite her to her wedding. Feeling very hurt that her love as a mother has been called into question, Babou decides to sell timeshares in Ostend in the middle of winter. Although she might have been expected to take life as it comes in the strangeness of this seaside resort out of season, Babou remains true to her purpose in her determination to regain the respect of her daughter and give her a wedding gift worthy of the name …
Annex II
Palme d'or winners: Films that received MEDIA programme funding
2000: DANCER IN THE DARK -Lars VON TRIER (DK)
2001: LA STANZA DEL FIGLIO (The Son's Room) -Nanni MORETTI (IT)
2002: THE PIANIST -Roman POLANSKI (FR, DE, PL, UK)
2005: L'ENFANT (The Child) -Jean-Pierre and Luc DARDENNE (BE)
2006: THE WIND THAT SHAKES THE BARLEY - Ken LOACH (UK)
2007: 4 MONTHS, 3 WEEKS AND 2 DAYS - Christian MUNGIU (RO)
2008: ENTRE LES MURS (The Class) -Laurent CANTET (FR)
2009: DAS WEISSE BAND (The White Ribbon) - Michael HANEKE (AT/DE)
Oscar winners: Films that received MEDIA programme funding
1999: LA VITA È BELLA (Life is Beautiful) - Roberto BENIGNI (IT)
2006 : LA MARCHE DE L'EMPEREUR (March of the Penguins) - Luc JACQUET (FR)
2007: DAS LEBEN DER ANDEREN (The Lives of Others) - Florian von HENCKEL DONNERSMACK (DE)
2008: LA MOME (La vie en rose)- Oliver DAHAN (FR/UK/CZ) (Best actress: Marion COTILLARD)
2008: DIE FÄLSCHER (The Counterfeiters) - Stefan RUZOWITZKY (AT/DE)
2009: SLUMDOG MILLIONNAIRE - Danny BOYLE (UK)
Kultura
12.05.2010 | IP/10/562
V konvergenční zprávě na rok 2010 Komise posuzuje připravenost zemí, které nejsou členy eurozóny, k přijetí eura; navrhuje, aby do eurozóny v roce 2011 vstoupilo Estonsko.
Evropská komise dnes vydala svou konvergenční zprávu na rok 2010. Hodnotí v ní pokrok, jehož v konvergenci dosáhly země, pro které platí výjimka z členství v eurozóně. Hodnocení probíhá na pozadí celosvětové finanční krize, jež ovlivnila vyhlídky na nominální konvergenci. Devět členských států s tzv. „výjimkou“ dosáhlo na cestě k zavedení jednotné měny nerovnoměrného pokroku a osm z nich zatím k přijetí eura nesplňuje všechny podmínky. Z této skupiny se však podařilo vystoupit Estonsku, které díky rozhodnému a účinnému úsilí estonské vlády a estonských občanů kritéria jasně dodržuje. Evropská komise proto dospěla k závěru, že Estonsko splňuje kritéria pro přijetí eura, a v tomto smyslu také předložila Radě návrh. Rada ministrů financí EU (ECOFIN) o přijetí eura Estonskem rozhodne s konečnou platností v červenci poté, co Parlament předloží své stanovisko a hlavy států a předsedové vlád tuto záležitost projednají na červnovém summitu.
„Estonsko dosáhlo vysokého stupně udržitelné hospodářské konvergence a je připraveno 1. ledna 2011 přijmout euro. Chválíme Estonsko za jeho dlouhodobou snahu o obezřetnou politiku.Má-li být přijetí eura úspěchem, musí Estonsko pokračovat ve svém úsilí za zachování rozvážného postoje ve fiskální politice.Je také třeba, aby Estonsko i nadále postupovalo obezřetně a včas a rozhodně reagovalo v případě, že se objeví známky narůstající makroekonomické nerovnováhy nebo oslabení konkurenceschopnosti.Nyní musí urychlit své praktické přípravy, aby zajistilo hladký průběh přechodu,“ prohlásil Olli Rehn, komisař EU pro hospodářské a měnové záležitosti.
Dále uvedl:„Hodnocení i náš návrh vydávají rovněž silný signál o eurozóně a obecněji i pro EU.Zdůrazňují úlohu eura jako politického ukotvení ze střednědobého hlediska a potvrzují, že trvalé politické úsilí a dlouhodobý vývoj politik zaměřený na stabilitu přináší konkrétní výsledky.“
Zpráva se týká devíti zemí EU: Bulharska, České republiky, Estonska, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Polska, Rumunska a Švédska[1]. V souladu se Smlouvou podává Komise o této záležitosti každé dva roky zprávu. Kritéria pro přijetí eura sestávají ze čtyř hospodářských podmínek orientovaných na stabilitu, které se týkají stavu veřejných rozpočtů, cenové stability, stability směnného kurzu a konvergence dlouhodobých úrokových sazeb, které je třeba udržitelným způsobem plnit. Vnitrostátní právní předpisy týkající se měnových záležitostí musí být rovněž v souladu se Smlouvou o EU.
Posouzení Estonska
Inflace
Průměrná míra inflace v Estonsku v období 12 měsíců předcházejících březnu 2010 činila ‑0,7 %, což je podstatně méně než referenční hodnota 1,0 % na stejný měsíc, a je pravděpodobné, že bude nižší než referenční hodnota i v příštím období. S ohledem na velký rozdíl ve srovnání s referenční hodnotou, poměrně pružné trhy a obezřetnou politiku je cenová stabilita Estonska hodnocena jako udržitelná. Estonsko ovšem bude muset i nadále dbát, aby udrželo inflaci na nízké úrovni, zejména zachováním náročné fiskální politiky a udržením domácí poptávky v souladu se základními činiteli.
Veřejné finance
Rada ve vztahu k Estonsku nevydala rozhodnutí o existenci nadměrného schodku. Schodek i dluh se nacházejí ve zcela přijatelných mezích pro posouzení konvergence: v roce 2009 činil schodek 1,7 % HDP, a to i přes nebývalý 15% pokles nominálního HDP. Podle jarní prognózy Komise by měl schodek v tomto roce a v roce 2011 dosáhnout výše 2½ %. Celkový dluh veřejných financí v roce 2009 činil 7,2 % HDP, což je rovněž podstatně méně než stanoví maastrichtské limity, a na této úrovni zůstane i přesto, že veřejné zadlužení by podle předpovědi mělo do roku 2013 narůstat.
Úrokové sazby
Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb nelze v případě Estonska přímo uplatnit, protože nejsou k dispozici žádné referenční dlouhodobé státní dluhopisy ani odpovídající cenné papíry, na jejichž základě by bylo možné posoudit stálost konvergence tak, jak se odráží v dlouhodobých úrokových sazbách. Neexistence vhodných dluhopisů je odrazem velice nízké úrovně hrubého veřejného dluhu, což je výsledek rozpočtových přebytků z let 2002–2007. Zatímco v době vrcholící krize vnímání rizika vůči Estonsku na finančních trzích vzrostlo, jeho vývoj v průběhu referenčního období, jakož i obecnější hodnocení stálosti konvergence, včetně pokračující obezřetné politiky Estonska, dávají za pravdu kladnému hodnocení snahy Estonska o plnění kritéria dlouhodobých úrokových sazeb.
Směnný kurz
Co se týká kritéria směnného kurzu, Estonsko je od 28. června 2004 členem ERM II. V období dvou let do 23. dubna 2010 nebyla estonská koruna vystavena žádnému silnému tlaku a od počátku její účasti v ERM II nedošlo k žádnému odchýlení od středního kurzu.
Rovněž estonské právní předpisy v měnové oblasti jsou v souladu s právními předpisy EU.
Na základě tohoto posouzení a konvergenční zprávy vypracované Evropskou centrální bankou Komise navrhuje, aby Estonsko v roce 2011 přijalo euro.
Ostatní členské státy, na které se vztahuje výjimka
Podle zjištění žádná z ostatních osmi zemí posuzovaných ve zprávě nesplňuje všechna konvergenční kritéria pro přijetí eura.
S posouzením dosaženého pokroku se lze seznámit v konvergenční zprávě pro rok 2010 včetně technické přílohy, dostupné na následující internetové adrese:
[1] Spojené království a Dánsko mají právní výjimku.
EU
12.05.2010 | IP/10/566
Pět let evropské politiky sousedství: více obchodu, více pomoci, více mezilidských kontaktů
Výroční zprávy o evropské politice sousedství znovu ukazují jasné výhody, které Evropská unie přináší svým sousedům. Během pěti let Evropská unie přinášela více obchodu, více pomoci, více mezilidských kontaktů a mnohem hlubší spolupráci mezi EU a jejími sousedy v celé šíři hospodářských, politických a odvětvových reforem. Partnerství se významně rozvinulo v oblastech jako jsou doprava, energetika, životní prostředí a změny klimatu, výzkum, zdraví a vzdělávání. To bylo podpořeno navýšením částky v současném finančním rámci o 32 %, která v roce 2013 dosáhne více než 2 miliard EUR ročně.
Catherine Ashton, místopředsedkyně Komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, se k tomu vyjádřila následovně: „Evropskou politiku sousedství můžeme hodnotit jako úspěch. To dokazuje mnoho příkladů konkrétních výsledků dosažených v terénu. Ale můžeme a měli bychom učinit mnohem víc, aby byla naše část světa bezpečnější, stabilnější a více prosperující. V globalizovaném světě je nutné, aby si evropské a středomořské země pomáhaly čelit ekonomické krizi. Musíme spolu čelit novým hrozbám a výzvám naší doby, jako jsou mezinárodní terorismus, obchodování s lidmi a přeshraniční organizovaná trestná činnost. Musíme spolupracovat na řešení sporů a konfliktů, které stále brzdí části naší oblasti a znemožňují mnoha lidem, aby využívali přínosu globalizace. Chceme, aby se naši sousedé připojili k naší snaze nastolit mír a bezpečnost do ostatních částí světa, které nemají tolik štěstí, jako my. A jako Unie postavená na společných hodnotách chceme, aby naši sousedé mohli požívat stability a prosperity, které přinášejí demokratická společnost a právní stát. Tento ambiciózní program je mou hlavní prioritou, protože usilovně pokračujeme v provádění Lisabonské smlouvy a zřízení zahraniční služby. Naši sousedé v evropské a středomořské oblasti budou mezi prvními, kdo budou využívat výhod vyplývajících z aktivnější, soudržnější a účinnější evropské zahraniční politiky.“
Štefan Füle, komisař pro rozšíření a evropskou politiku sousedství, dodal: „Další posílení EPS je také investicí do vlastní stability a prosperity EU, což se musí promítnout do toho, co nabízíme našim partnerům. Evropská politika sousedství je výhodná pro všechny strany. Čím vyšší jsou ambice reforem našich partnerů, tím silnější je naše rekce. Hospodářské reformy významně pokročily v celém našem východním i jižním sousedství. Pro budoucnost je zásadní, abychom pořádně zabrali v politických a demokratických reformách, kde došlo ke skutečnému, ale obecně pomalejšímu pokroku.“
Výsledky evropské politiky sousedství dosažené v období 2004 – 2009
Do roku 2004 byly uzavřeny dvoustranné dohody o přidružení s většinou jižních partnerů EPS, zatímco stále probíhá prohlubování vztahů s nejpokročilejšími partnery (rozšířený status – tzv. statut avancé – byl udělen Maroku od roku 2008). V souladu s cíli východního partnerství se na východě nyní nahrazují současné dohody o partnerství a spolupráci dalekosáhlými dohodami o přidružení.
EPS si rovněž klade za cíl zlepšení správy věcí veřejných. Nedávné prezidentské volby na Ukrajině, druhé kolo parlamentních voleb v Moldavsku, jakož i zlepšení kvality voleb v Maroku a Libanonu ukazují určitý pokrok v demokratickém procesu. V mnoha zemích EPS bylo dosaženo zlepšení v otázkách svobody sdružování, trestu smrti, svobody sdělovacích prostředků, práv menšin a dalších lidských práv a základních svobod. Tento pokrok však nesplňuje ambice, které byly společně vyjádřeny v EPS a v akčních plánech. Je nutné ještě učinit mnohé v oblasti reforem soudnictví a veřejné správy a účinného potírání korupce.
Co se týče mobility, v roce 2008 byly v sousedních zemích vydány celkem 2 miliony víz do schengenského prostoru EU. Dohody o usnadnění vízového režimu a readmisní dohody byly uzavřeny s Ukrajinou a Moldavskem a byla zahájena jednání s Gruzií. Partnerství mobility na podporu legální migrace byla uzavřena s Moldavskem a Gruzií. Přesto je ještě mnoho věcí, které je potřeba učinit, aby se plně využilo možností EPS, a to včetně plánů bezvízového režimu pro krátkodobé pobyty občanů Ukrajiny a Moldavska.
Obchod EU se zeměmi EPS rostl v období 2004 – 2008, přičemž vývoz z EU vzrostl o 63 % a dovoz o 91 % (v roce 2009 došlo k určitému zpomalení způsobenému světovou finanční a hospodářskou krizí). EU je připravena na jednání o vytvoření prohloubených a komplexních zón volného obchodu se všemi svými sousedy, jakmile oni budou rovněž připraveni. Byl rovněž učiněn další krok k prohloubení hospodářské integrace včetně projednání mnoha odvětvových dohod týkajících se řady otázek od zemědělských produktů a produktů rybolovu až po společný letecký prostor.
Spolupráce v energetice byla posílena memorandy o porozumění v oblasti energetiky či prohlášeními s Ázerbájdžánem Běloruskem, Ukrajinou, Egyptem, Jordánskem a Marokem. V roce 2009 mohly za určitých podmínek přistoupit Ukrajina a Moldavsko k Smlouvě o Energetickém společenství a Gruzie se stala pozorovatelem.
V období 2007 – 2013 poskytla EU téměř 12 miliard EUR na provádění politiky EPS. Dále zavedení investiční facility sousedství EU, která je podporovaná z rozpočtu EU a z rozpočtů členských států, poskytuje podporu úvěrů (více než 4,7 miliard EUR v období 2007 – 2009) na konkrétní investice do dopravy, životního prostředí, energetiky, soukromého sektoru a do sociální oblasti.
Souvislosti
Evropská politika sousedství si klade za cíl zvýšení společné stability, prosperity a bezpečnosti. EU na základě společného akčního plánu podporuje partnerské země v jejich reformách, jejichž cílem je zlepšení standardů demokracie a lidských práv, snazší přístup na jednotný trh EU, zlepšení životního prostředí a posílení spolupráce s EU v otázkách změn klimatu, energetiky, dopravy nebo migrace.
Komise dnes zveřejnila výroční balíček k evropské politice sousedství. Ten se skládá ze:sdělení, které rekapituluje výsledky politik od zahájení EPS v roce 2004, ze 12 zpráv o pokroku, jehož bylo dosaženo v roce 2009 dvanácti zeměmi, které se s EU dohodly na akčních plánech EPS, jakož i ze zpráv o pokroku jednotlivých odvětví.
Dostupné referenční dokumenty:
· Sděleníhodnotící evropskou politiku sousedství (Brusel, 12. května 2010),
· zprávy o pokroku jednotlivých zemí za rok 2009 pro Arménii, Ázerbájdžán, Egypt, Gruzii, Izrael, Jordánsko, Libanon, Moldavskou republiku, Maroko, okupované palestinské území, Tunisko a Ukrajinu.
Vnější vztahy
13.05.2010 | SPEECH/10/238
Předseda Evropské komise José Manuel Durão Barroso: Priority EU pro summit G20 v Torontu. 13.5.
Předseda Barroso poslal dopis prezidentovi Van Rompuy, všem členům Evropské rady a předsedovi Buzkovi s ohledem na summit G20 v Torontu 26.-27.6.
V dopisu předseda Barroso předkládá 5 klíčových problémů pro G20, které by podle jeho názoru měly mít na summitu prioritu:
1. Stanovení obecných řídících zásad pro východisko z krize, které již EU vytvořila, s uvážením různých národních nebo regionálních okolností.
2. Dosažení pokroku k dohodě o doporučení podle skupin zemí nebo regionů v kontextu s rámcem pro růst, s plným přihlédnutím oblasti euro-dimenze EU, k dodržování dlouhodbějších cílů Evropy 2020 a závazků podle Paktu stability a růstu.
3. Včasná a konsistentní realizace současných závazků k reformování finančních trhů, mezi jiným podle pravidel zlepšení bankovního kapitálu, realizace odměn Rady finanční stability a konvergence účetních norem. Mělo by to zahrnout dohodu o finančním poplatku ke snížení systémových rizik a přispět k nápravě bank. V EU je Komise připravena poskytnout všechny zbylé návrhy na reformy umožňující Evropské radě stanovit politické cíle pro přijetí reformy již koncem 2012, partneři by měli být tlačeni k reciprocitě.
3. Včasná a konsistentní realizace současných závazků k reformování finančních trhů, mezi jiným podle pravidel zlepšení bankovního kapitálu, realizace odměn Rady finanční stability a konvergence účetních norem. Mělo by to zahrnout dohodu o finančním poplatku ke snížení systémových rizik a přispět k nápravě bank. V EU je Komise připravena poskytnout všechny zbylé návrhy na reformy umožňující Evropské radě stanovit politické cíle pro přijetí reformy již koncem 2012, partneři by měli být tlačeni k reciprocitě.
4. Dosažení podstatného pokroku k dohodě o ambiciózním balíčku reformy MMF, aby se uzavřela do listopadu.
5. Vytvoření momentu pro summit k hodnocení rozvojových cílů Milenia OSN, k podnební změně. dohodě o orietovaném souboru akcí pro Cancun a poskytnutí rychlého financování..
Předseda Barroso také napsal:
"Události posledních týdnů opět ukázaly účinky propojených trhů a ekonomik na světě. G20 zůstává klíčovým prostředkem EU dohnat reformní agendu, která se dotýká vystavených výzev a která zavazuje naše mezinárodní partnery udělat totéž. Obnova od krize a posun k trvale udržitelnám odpovědným rostoucím ekonomikám a trhům jsou sdílené cíle, které lze dosáhnout jen globálním úsilím.
EU sehrála klíčovou roli v zahájení procesu vedení G20 a poskytlo mnohé politické podněty a zásadní myšlenky, které vytvořily primární forum pro globální diskusi a koordinaci ekonomických a finančních problémů. Evropská rada 17.6. je připravena k finalizaci příprav EU na summit G20.
EU
