Zpravodaj EU - Zpravodaj 25/2010 - BANKOVNÍ INSTITUT VYSOKÁ ŠKOLA

Od 1. července 2010 se spotřebitelé již nemusejí obávat překvapivě vysokých účtů za to, když se z jiné země EU připojí prostřednictvím telefonu nebo počítače k internetové mobilní síti. Díky roamingovým pravidlům EU bude od 1. července pro turisty automaticky nastaven limit pro datový roaming ve výši 50 EUR bez DPH (pokud si nezvolí jiný, vyšší nebo nižší limit). Operátoři budou muset uživatelům zaslat upozornění, když vyčerpají 80 % svého limitu pro datový roaming. Jakmile bude limit vyčerpán, operátor bude muset přerušit mobilní internetové spojení, pokud zákazník neuvedl, že v konkrétním měsíci chce ve využívání datového roamingu pokračovat. Kromě toho budou maximální velkoobchodní ceny za datový roaming sníženy z 1 EUR na 80 centů za megabyte. Maximální cena za odchozí roamingový hovor bude ze stávajících 43 centů za minutu snížena na 39 centů za minutu (bez DPH) a cena za příchozí hovory bude činit maximálně 15 centů za minutu (bez DPH) místo současných 19 centů. Náklady na odchozí a příchozí hovory při cestách po EU budou nyní o 73 % nižší než v roce 2005, kdy se EU začala neúměrně vysokými cenami roamingu zabývat (IP/05/901).

Místopředsedkyně Evropské komise odpovědná za digitální agendu Neelie Kroesová uvedla: „Turisté ani lidé, kteří cestují služebně, již nebudou překvapeni výší účtu za surfování po internetu prostřednictvím tzv. smart telefonů nebo laptopů při svých cestách po EU. EU rovněž snižuje náklady na roamingové volání pro turisty. Mým cílem je učinit telekomunikační trhy EU konkurenceschopnějšími.“

Datový roaming

Nařízení EU z roku 2009 o roamingu (č. 544/2009) vyžaduje, aby mobilní operátoři od března 2010 (IP/10/215) nabídli svým zákazníkům možnost určit si vlastní mezní cenový limit datového roamingu prostřednictvím mobilního telefonu nebo počítače.Od 1. července 2010 budou operátoři muset stanovit výchozí mezní limit pro datový roaming ve výši 50 EUR bez DPH, pokud si zákazník nezvolil limit jiný.U zemí, které nepatří do eurozóny, bude jeho výše vypočítána na základě směnného kurzu zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie ke dni 1. června 2010.Tato opatření znamenají, že uživatelé již nebudou dostávat přemrštěné účty (až v řádech tisíců eur) za to, že si při pobytu v jiném členském státě prostřednictvím svých telefonů nebo počítačů stahovali hudbu nebo si prohlíželi videa, aniž si byli vědomi nákladů.Jako příklad lze uvést německého turistu, který v roce 2009 ve Francii stáhnul prostřednictvím roamingu televizní program a byl mu vystaven účet v neuvěřitelné výši 46 000 EUR.Další nedávný případ se týká studenta ze Spojeného království, který prý obdržel za jeden jediný měsíc studia v zahraničí účet za datový roaming ve výši téměř 9 000 EUR.

Na základě uvedeného nařízení musí operátoři svým zákazníkům zaslat zprávu s informací o tarifech datového roamingu pokaždé, když překročí hranice jiné země EU. Operátoři rovněž musí zákazníkům zaslat upozornění, když vyčerpají 80 % svého stanoveného limitu. Tyto zprávy mohou být zasílány ve formě textové zprávy, e-mailu nebo zvláštního okna (pop-up window) na obrazovce počítače podle toho, co si operátor zvolí, a v závislosti na používaném zařízení.

Kromě toho se maximální velkoobchodní ceny za datový roaming povolené podle nařízení o roamingu snižují od 1. července z 1 EUR na 80 centů za jeden megabyte (MB) informací vkládaných do sítě nebo stahovaných ze sítě. V příštím roce se cena ještě sníží, a to na 50 centů za jeden MB.

Roamingové hlasové volání

Maximální maloobchodní ceny (bez DPH) za roamingové volání budou rovněž omezeny. Sníží se o téměř 10 %, z 43 centů na 39 centů za minutu odchozího hovoru a o více než 20 %, z 19 centů na 15 centů za minutu příchozího hovoru.

Kromě toho bude příjem roamingové hlasové zprávy zcela bezplatný, ale za poslech svých hlasových zpráv budou muset spotřebitelé nadále platit.Ceny za zasílání krátkých textových zpráv zůstanou stejné, a sice 11 centů za jednu zprávu.

Telekomunikační regulační orgány v jednotlivých členských státech musí zajistit, aby jejich mobilní operátoři dodržovali nová pravidla datového roamingu a nižší ceny za hlasové volání.Spotřebitelé mohou ohledně problémů nebo dotazů v souvislosti s novými limity kontaktovat regulační orgán v členském státě, kde je jejich mobilní operátor usazen.

Souvislosti

Rada ministrů EU a Evropský parlament nejprve v roce 2007 na návrh Evropské komise zavedly limity pro ceny roamingu (IP/07/870), které zaručují, že předplatitelé služeb mobilních operátorů v celé EU platí za roaming podobné tarify.V červenci 2009 přijaly Rada a Parlament revidovaná pravidla, která ceny za roaming dále snižují, takže od července 2011 budou maximální poplatky za roaming činit 35 centů za jednu minutu odchozího hovoru a 11 centů za jednu minutu příchozího hovoru v zahraničí (viz IP/09/1064 a MEMO/09/309). Roamingová pravidla z roku 2009 budou platit do konce června 2012.

Komise předloží do konce června 2010 předběžnou zprávu o dopadu nařízení o roamingu a do 30. června 2011 vypracuje úplný přehled o jeho fungování.V tomto úplném přehledu v roce 2011 posoudí, jak nejlépe dosáhnout cíle vymezeného v digitální agendě pro Evropu, a sice aby se rozdíl mezi tarify za roaming a za domácí hovory z mobilního telefonu do roku 2015 přiblížil nule (viz IP/10/581, MEMO/10/199 a MEMO/10/200).

Komise bude v úzké spolupráci se Sdružením evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) dále monitorovat vývoj roamingových služeb a správné uplatňování těchto pravidel.

Více informací naleznete na internetové stránce Evropské komise věnované roamingu:

http://ec.europa.eu/information_society/activities/roaming/index_en.htmTable

Maloobchodní limity bez DPH – ke dni 1. července 2010

Roamingové hlasové volání

Odchozí hovory	39 centů
Příchozí hovory	15 centů

Roamingové hlasové zprávy

Přijaté hlasové zprávy

bezplatná služba

Velkoobchodní cena za přenos dat

1 megabyte vložený nebo stažený

80 centů

Volný pohyb je základním právem občanů Evropské unie. Přibližně 9 milionů Evropanů tohoto práva využívá tím, že žije mimo svou vlast. Každý rok má v Evropské unii mezinárodní povahu zhruba 450 000 případů dědictví v souhrnné hodnotě přes 120 miliard EUR. Jakožto majitelé domů a bankovních účtů se rodiny dostávají do styku s různými pravidly o příslušných orgánech a použitelném právu ve 27 členských státech EU. Co se například stane, když zemře britský občan, který měl dům v jižní Francii? Uplatní se na jeho majetek francouzské nebo britské zákony o dědictví? Pro zvýšení informovanosti občanů o těchto zákonech dnes Rada notářů Evropské unie za podpory Evropské komise zprovoznila internetovou stránku www.successions-europe.eu, která funguje ve 22 jazycích EU a v chorvatštině. Komise si tohoto nástroje pro občany vysoce cení.

„Pro občany, kteří využívají svého práva žít v jiném členském státě, není lehké zjistit, právem kterého státu se řídí dědické záležitosti.Tato internetová stránka výrazně přispěla ke snadnějšímu využívání občanských práv," uvedla místopředsedkyně Redingová, komisařka pro spravedlnost, základní práva a občanství.

Internetové stránky obsahují odpovědi na hlavní otázky související s dědictvím. Občané na nich mohou například zjistit, jaký orgán by byl příslušný v jejich případě a právo kterého státu by použil, zda je možné zvolit si použitelné právo a kdo by byli dědici. Pro právníky budou k dispozici rovněž podrobné studie o dědickém právu v angličtině, francouzštině a němčině.

Celkové náklady projektu činí téměř 280 000 EUR a Komise na něj přispěla částkou 158 400 EUR.

Souvislosti

Dne 14. října 2009 Komise navrhla nařízení, které by zjednodušilo řešení případů dědictví s mezinárodním prvkem.Podle tohoto nařízení by se při určování toho, jaké orgány budou příslušné a jaké právo bude použitelné u případů dědictví s mezinárodním prvkem, používalo jedno jediné kritérium:obvyklé místo pobytu zesnulého.Lidé žijící v zahraničí však budou mít možnost vybrat si, aby se na jejich pozůstalost uplatnilo právo státu, jehož jsou občany.

Návrh je příkladem toho, jak Evropská unie směřuje k vytváření prostoru spravedlnosti, který by ulehčil každodenní život občanů, jak uvedla místopředsedkyně Redingová 20. dubna 2010 v akčním plánu na období 2010 až 2014.

Ministři spravedlnosti EU zdůraznili význam navrhovaného nařízení na zasedání v Lucemburku dne 4. června 2010.Jednání v Radě stále probíhají.

Další informace

Rubrika aktualit na stránkách pro spravedlnost a vnitřní věci:

http://ec.europa.eu/justice_home/news/intro/news_intro_en.htm

Internetová stránka Viviane Redingové, místopředsedkyně a členky Komise odpovědné za spravedlnost, základní práva a občanství.

http://ec.europa.eu/commission_2010-2014/reding/index_en.htm

Evropská komise dnes přijala výroční zprávu za rok 2010 o politikách rozvoje a vnější pomoci Evropské unie a jejich provádění v roce 2009. Programy a projekty uskutečňované pod vedením Komise se týkaly přibližně 140 rozvojových zemí. Byly zřízeny zvláštní nástroje na pomoc nejchudším lidem na zemi, které jim pomohou čelit trojnásobné krizi – v hospodářské, potravinové a ekologické oblasti. Tyto nástroje přinášejí výsledky: přes 50 milionů osob například dostává pomoc z potravinového nástroje EU na boj proti hladu. Jsou podporovány rozpočty 15 zemí v Africe, Karibiku a Tichomoří, aby mohly odolat tlaku hospodářské krize. Dále se EU dohodla na financování rychlého startu ve výši 2,4 miliardy EUR ročně v období 2010–2012 s cílem pomoci rozvojovým zemím přizpůsobit se změně klimatu. Komise je s celkovými závazky ve výši 12 miliard EUR druhým největším poskytovatelem rozvojové pomoci na světě a hraje vedoucí úlohu při koordinaci úsilí EU o zefektivnění pomoci.

„Komise rychle reagovala na problémy vyvolané krizemi v období 2008–2009 a na potřeby nejzranitelnějších zemí. Prokázala schopnost inovovat a přizpůsobovat své nástroje pomoci za účelem maximalizace dopadu podpory. Tím mění život mnoha lidem“, uvedl Andris Piebalgs, komisař pro rozvoj.

Odhaduje se, že 40 až 80 milionů lidí v rozvojových zemích se v důsledku potravinové, hospodářské a finanční krize v roce 2009 ocitne v absolutní chudobě. Výroční zpráva za rok 2010 vysvětluje úlohu, kterou hraje Evropská komise v pomoci nejchudším zemím, aby se vyrovnaly s krizí, a uvádí podrobnosti o vývoji jejích politik v oblasti rozvoje a jejich provádění v roce 2009.

Nové nástroje na řešení krize a změny klimatu

Evropská komise v roce 2009 navrhla a provedla soubor včasných, cílených a koordinovaných opatření:

- Potravinový nástroj EU: potravinový nástroj EU ve výši 1 miliardy EUR zřízený na konci roku 2008 poskytuje možnost rychle a účinně reagovat na řešení problému nedostatku potravin. Z částky 1 miliardy EUR přislíbené v rámci tohoto nástroje bylo do konce roku 2009 přiděleno 837 milionů EUR.

- Mechanismus EU FLEX: V rámci tzv. mechanismu FLEX byla přislíbena částka ve výši 236 milionů EUR s cílem pomoci jedenácti africkým, třem karibským a jedné tichomořské zemi snížit nedostatek finančních prostředků v jejich státních rozpočtech na rok 2009.

- Změna klimatu: EU prohloubila svou spolupráci a dialog s partnery z řad rozvojových zemí. Globální aliance pro boj proti změně klimatu obdržela částku ve výši 35 milionů EUR na podporu chudých zemí, které jsou nejvíce ohroženy změnou klimatu, zejména nejméně rozvinutých zemí a malých ostrovních rozvojových států. V prosinci se EU dohodla na financování rychlého startu ve výši 2,4 miliardy EUR ročně v období 2010–2012 s cílem pomoci rozvojovým zemím přizpůsobit se změně klimatu a přejít na nízkouhlíkové strategie.

V roce 2009 Evropská komise také zahájila přezkum svých programů spolupráce a finančních příspěvků v polovině období s cílem přizpůsobit je vyvíjející se skutečnosti a dosavadnímu pokroku.

Zvyšování efektivnosti a dopadu pomoci Evropské komise

Komise nadále svou pomoc zefektivňovala a působila jako katalyzátor a koordinátor v zájmu lepší součinnosti mezi členskými státy. S cílem provést program z Akkry o účinnosti pomoci sjednaný na mezinárodní úrovni se Komise zaměřila na dosažení konkrétních a měřitelných výsledků ve třech prioritních oblastech: větší využívání systémů jednotlivých zemí jako první možnost pro směřování dvoustranné pomoci, uplatňování dělby práce mezi dárci s cílem snižovat roztříštěnost pomoci a zvyšování kvality technické spolupráce.

Komise se snaží měřit dopady svých opatření v oblasti rozvojové spolupráce. Výsledky za rok 2009 prokazují, že se v porovnání s předchozím rokem výkonnost projektů zlepšila. 94 % projektů je nyní hodnoceno pozitivně.

Základní údaje

Podíl vnější pomoci na rozpočtu EU:vnější pomoc představuje 9 % (12 miliard EUR) z celkového rozpočtu EU (143 miliard EUR).

Zeměpisná působnost:finanční závazky na evropské země (země východní Evropy a země v předvstupní fázi) činily přibližně 2 miliardy EUR, na severní Afriku 618 milionů EUR, na subsaharskou Afriku 3,9 miliardy, na Blízký východ 669 milionů, na jižní a střední Asii a Dálný východ téměř 1,4 miliardy, na Latinskou Ameriku 899 milionů, na Oceánii 89 milionů a na nepřidělenou a mnohostrannou pomoc 2,1 miliardy EUR.

Odvětvové rozdělení:na rozvojové spolupráci Evropské komise se se závazky ve výši přibližně 4 miliard EUR podílí velkým dílem (34 %) sociální infrastruktura (školství, zdravotnictví, pomoc obyvatelstvu a zdravotní péče v oblasti reprodukční medicíny, vláda a občanská společnost a jiná sociální infrastruktura). 1,7 miliardy EUR (14 %) bylo věnováno na odvětví výroby (zemědělství, lesnictví, rybolov, průmysl, těžba, stavebnictví, obchod a cestovní ruch) a 1,2 miliardy EUR (11 %) bylo určeno na hospodářskou infrastrukturu a služby (doprava, komunikace, energie, bankovní a finanční služby a obchod).

Rozpočtová podpora: V roce 2009 Komise vyčlenila částku ve výši 2,4 miliardy EUR z finančních prostředků určených na vnější spolupráci jako rozpočtovou podporu. V rámci tohoto mechanismu jsou finanční prostředky EU dávány k dispozici vládám přijímajících zemí a jejich vnitrostátním rozpočtům za předpokladu splnění dohodnutých podmínek pro vyplácení podpory.

Podrobnější informace:

Výroční zpráva za rok 2010 o politikách rozvoje a vnější pomoci Evropské unie a o jejich provádění v roce 2009:

http://ec.europa.eu/europeaid/multimedia/publications/index_en.htm

Internetové stránky komisaře Piebalgse se zabývají rozvojem v praxi:

http://ec.europa.eu/commission_2010-2014/piebalgs/index_en.htm

Evropská komise a účinnost pomoci:

http://ec.europa.eu/development/how/aid_effectiveness_en.cfm

Atlas dárců z EU:

http://development.donoratlas.eu/index.htm

Potravinový nástroj EU:

http://ec.europa.eu/europeaid/how/finance/food-facility_en.htm

Efforts to conserve the natural environment and protect biodiversity in the EU received a boost, last Friday, after the Member States endorsed a Commission proposal providing for the placing on the market of certain types of wild plant seeds from conserved habitats. In particular, the proposal –adopted by the Standing Committee on Seeds and Propagating material for Agriculture, Horticulture and Forestry– relaxes stringent rules to allow the marketing of wild types of plant seeds, known as "preservation seed mixtures."

These seeds are used in Member States for landscaping, wildlife gardening and habitat restoration and conservation. They are collected from natural or semi-natural grasslands, which are designated by the Member States in accordance with the Habitat Directive (Council Directive 92/43/EEC) as special areas conservation and thus worthy of preservation. In the EU, techniques have been developed to collect, clean and resow these seeds in agricultural land so that the seed of wild type of plants can be multiplied.

Until now, it was not possible to market this type of seeds because their components did not comply with some of the general EU marketing rules for seeds, e.g. on proven varietal identity and purity. Therefore, a derogation to the rules, as provided in the Commission's proposal, was deemed necessary.

Under the new system, the producers need to obtain an authorisation for the marketing of their seed mixtures and the seed has to originate from a habitat type worthy of preservation and from a conserved habitat. The production and marketing takes place in the region of origin. In addition, a maximum quantity is fixed for the marketing of these preservation seed mixtures. To make sure that this maximum quantity is respected, Member States shall require producers to notify the quantities of preservation mixtures for which they intend to apply for authorisation.

The traceability of preservation mixtures will be ensured through appropriate sealing and labelling.

Other areas of national, regional or local importance giving equal guarantees of conservation as in the Habitat Directive may be designated as well. Such areas are considered as source areas for the "preservation seed mixtures." These mixtures should also be used in the same habitat type as that of the seeds' collection area to facilitate the restoration and conservation of the original habitat type.

For more information, please visit:

http://ec.europa.eu/food/plant/propagation/index_en.htm

Bude se konat v Luxemburku 29.6.

Rybářství

Rada si vymění názory na sdělení Komise k příležitostem rybolovu v roce 2011 ze 17.5. (IP/10/574).

Komise spoléhá na vědeckou radu dvou mezinárodních skupin expertů při navrhování kvót rybolovu: International Council for the Exploration of the Sea se sídlem v Kodani a Scientific, Technical and Economic Committee for Fisheries. Toto doporučení bude zveřejněno v červenci. Komise plánuje vydat návrh na příležitosti rybolovu v roce 2011 na Baltu a na druhy lovené v hlubokých vodách v září, pro ostatní v říjnu.

Reforma společné rybářské politiky - výměna názorů.

Volba pro diskusi vyvstala v průběhu konzultací. Proces začal loni s rozsáhlou konzultací členských států a podílejících se k problémům uvedeným v Zelené knize Komise (IP/09/617). Prodiskutovala se rovněž řada položek dokumentu Evropské komise na tématických seminářích, velké konferenci podílejících se v květnu v La Coruña a na neformálním zasedání ministrů rybářství ve Vigo.

Ostatní

Realizace Evropského rybářského fondu (European Fisheries Fund - EFF)

Komise je vážně znepojena nízkou úrovní realizace rozpočtu EFF v letech 2007-2013 členskými státy. Žádá k tomu diskusi.

Komise přesně vymezí oblasti, v nichž by měly členské státy podniknout akce na pomoc urychlení realizaci EFF.

EFF poskytuje financování rybářského průmyslu na pomoc změně podmínek v sektoru ekonomie a ekologicky udržitelných technologií. EFF má rozpočet 4,3 mld. € pro období 2007-2013. Financovat je možné všechny sektory odvětví – mořský a vnitrozemský rybolov, akvakulturu (pěstování ryb, korýšů a rostlin) a zpracování a marketink rybářských produktů. Zvláštní pozornost se věnuje rybářským komunitám nejvíce dotčeným nedávnou změnou odvětví.

Vyjednávání řízení lovu makrel s Islandem a Farskými ostrovy - Irsko požaduje diskusi.

Zemědělství

Zjednodušení CAP

Ministři si vymění názory na zjednodušení legislativy na základě zprávy komisaře Johna Dalli o dosavadním průběhu zjednodušování zemědělské a veterinární legislativy.

Zjednodušování legislativy EU zejména v zemědělství včetně zdraví v živočišné a rostlinné výrobě je pči snižování administrativy klíčovým problémem.

V listopadu 2009 vydala Komise zprávu o reakci na 39 návrhů zjednodušení, které členské státy společně předložily Komisi v dubnu 2009. Pracovní dokument poskytl informace k výstupu procesu hodnocení situace od března 2009.

Další informace: http://ec.europa.eu/agriculture/simplification/index_en.htm

Q zpráva o trhu mlékárenství

Komise předloží aktualizovanou Q zprávu o situaci na trhu. Situace se plynule zlepšuje od 2. poloviny roku 2009 a pokračuje ve svém trendu také v 1. polovině 2010. V současnosti se ceny v EU i ve světě jeví stabilizované u většiny komodit navzdory sezónnímu nárůstu produkce mléka v EU a USA. V EU jsou ceny hlavních mlékárenských komodit dostatečně na úrovní intervencí.

AOB

Konference o zemědělství, bepečnosti potravin a podnební změně. Informace nizozemské delegace

Floods in Poland (Polish information)

Překážky obchodu Argentiny při dovozu konservovaných broskví z Řecka (informace řecké delegace)

Zdraví a bezpečnost potravin

Oprávnění 6 geneticky modifikovaných druhů pro potraviny a krmiva. Jde o tyto druhy:

Maize 1507x59122 z Dow AgroScience

Maize 59122x1507xNK603 z Pioneer

Maize MON88017xMON810 z Monsanto

Maize MON89034xNK603 z Monsanto

Maize Bt 11 ze Syngenta

Maize Bt 11 x GA 21 ze Syngenta.

Rada přijme, nebo odmítne návrhy kvalifikovanou většinou. Pokud se nedosáhne, návrh se vrací Komisi.

Podrobnosti jsou v tabulkách.

	Daň z příjmu jako % hDP			Implicitní sazba daně* na:
	Daň z příjmu jako % hDP			Práce			Spotřeba			Kapitál
	2000	2007	2008	2000	2007	2008	2000	2007	2008	2000	2007	2008
EU27**	40.6	39.7	39.3	35.8	34.3	34.2	20.9	22.2	21.5	25.1	26.8	26.1
EA16**	41.2	40.4	39.7	34.5	34.1	34.4	20.5	21.4	20.8	26.5	28.2	27.2
Belgium	45.0	43.9	44.3	43.6	42.4	42.6	21.8	22.1	21.2	29.6	31.8	32.7
Bulgaria	32.5	34.2	33.3	38.7	29.9	27.6	19.7	26.6	26.4	:	16.9	:
Czech Repub.	33.8	37.2	36.1	40.7	41.4	39.5	19.4	22.1	21.1	20.9	22.3	21.5
Denmark	49.4	49.0	48.2	41.0	36.5	36.4	33.4	33.8	32.4	36.0	47.0	43.1
Germany	41.9	39.4	39.3	40.7	38.6	39.2	18.9	19.8	19.8	28.4	24.5	23.1
Estonia	31.0	32.3	32.2	37.8	34.0	33.7	19.5	23.8	20.9	6.0	9.2	10.7
Ireland	31.6	31.4	29.3	28.5	25.7	24.6	25.7	25.6	22.9	:	18.6	15.7
Greece	34.6	32.4	32.6	34.5	35.9	37.0	16.5	15.5	15.1	19.9	:	:
Spain	33.9	37.1	33.1	28.7	31.4	30.5	15.7	15.9	14.1	29.8	43.4	32.8
France	44.1	43.2	42.8	42.0	41.4	41.4	20.9	19.5	19.1	38.3	39.8	38.8
Italy	41.8	43.1	42.8	42.2	42.6	42.8	17.9	17.2	16.4	29.5	35.3	35.3
Cyprus	30.0	40.9	39.2	21.5	24.0	24.5	12.7	21.0	20.6	23.7	40.4	36.4
Latvia	29.5	30.5	28.9	36.7	31.1	28.2	18.7	19.6	17.5	11.2	14.5	16.3
Lithuabaa	30.1	29.7	30.3	41.2	33.1	33.0	18.0	17.9	17.5	7.2	11.3	12.4
Luxembourg	39.1	35.7	35.6	29.9	31.0	31.5	23.0	27.0	27.1	:	:	:
Hungary	39.0	39.8	40.4	41.4	41.0	42.4	27.5	27.1	26.9	17.1	18.7	19.2
Malta	28.2	34.6	34.5	20.6	19.9	20.2	15.9	20.3	20.0	:	:	:
Netherlands	39.9	38.9	39.1	34.5	34.2	35.4	23.8	26.8	26.7	20.8	15.9	17.2
Austria	43.2	42.2	42.8	40.1	41.0	41.3	22.1	21.6	22.1	27.7	26.3	27.3
Poland	32.6	34.8	34.3	33.6	34.0	32.8	17.8	21.4	21.0	20.5	23.4	22.5
Portugal	34.3	36.8	36.7	27.0	29.6	29.6	18.9	20.1	19.1	33.6	35.0	38.6
Romania	30.2	29.0	28.0	33.5	30.2	29.5	17.0	18.0	17.7	:	:	:
Slovenia	37.5	37.8	37.3	37.7	35.9	35.7	23.5	23.8	23.9	15.7	23.6	21.6
Slovakia	34.1	29.3	29.1	36.3	31.0	33.5	21.7	20.2	18.4	22.9	17.3	16.7
Finland	47.2	43.0	43.1	44.1	41.3	41.3	28.5	26.5	26.0	36.1	26.4	28.1
Sweden	51.8	48.3	47.1	46.0	42.5	42.1	26.3	27.8	28.4	43.2	32.9	27.9
United Kingd.	36.7	36.5	37.3	25.3	26.0	26.1	18.9	18.0	17.6	44.7	42.9	45.9
Norway	42.6	43.7	42.2	38.3	37.4	36.9	30.7	30.3	28.5	41.1	42.2	:
Iceland	37.1	40.7	36.7	:	:	:	27.1	29.1	26.2	:	:	:

* Implicitní sazby daně (Implicit tax rates - ITR) vyjadřují agregované daňové příjmy jako % potenciálního základu daně v každé oblasti (viz pozn. 4).

** EU27 a EA16 – celkový poměr zdanění se počítá jako vážený průměr HDP členských států. Agregáty ITR se počítají jako aritmetický průměr členských států upravený o chybějící data.

: Data nedostupná

Vrcholové statutární daně z příjmů

	Daň z osobního příjmu				Daň z příjmu korporací
	2000	2009	2010	rozdíl 2000-2010	2000	2009	2010	rozdíl 2000-2010
EU27*	44.7	37.1	37.5	-7.2	31.9	23.5	23.2	-8.7
EA16*	48.4	42.1	42.4	-6.0	34.9	25.9	25.7	-9.2
Belgium	60.6	53.7	53.7	-7.0	40.2	34.0	34.0	-6.2
Bulgaria	40.0	10.0	10.0	-30.0	32.5	10.0	10.0	-22.5
Czech Republic	32.0	15.0	15.0	-17.0	31.0	20.0	19.0	-12.0
Denmark	59.7	59.0	51.5	-8.2	32.0	25.0	25.0	-7.0
Germany	53.8	47.5	47.5	-6.3	51.6	29.8	29.8	-21.8
Estonia	26.0	21.0	21.0	-5.0	26.0	21.0	21.0	-5.0
Ireland	44.0	41.0	41.0	-3.0	24.0	12.5	12.5	-11.5
Greece	45.0	40.0	45.0	0.0	40.0	25.0	24.0	-16.0
Spain	48.0	43.0	43.0	-5.0	35.0	30.0	30.0	-5.0
France	59.0	45.8	45.8	-13.2	37.8	34.4	34.4	-3.4
Italy	45.9	45.2	45.2	-0.7	41.3	31.4	31.4	-9.9
Cyprus	40.0	30.0	30.0	-10.0	29.0	10.0	10.0	-19.0
Latvia	25.0	23.0	26.0	1.0	25.0	15.0	15.0	-10.0
Lithuania	33.0	15.0	15.0	-18.0	24.0	20.0	15.0	-9.0
Luxembourg	47.2	39.0	39.0	-8.2	37.5	28.6	28.6	-8.9
Hungary	44.0	40.0	40.6	-3.4	19.6	21.3	20.6	1.0
Malta	35.0	35.0	35.0	0.0	35.0	35.0	35.0	0.0
Netherlands	60.0	52.0	52.0	-8.0	35.0	25.5	25.5	-9.5
Austria	50.0	50.0	50.0	0.0	34.0	25.0	25.0	-9.0
Poland	40.0	32.0	32.0	-8.0	30.0	19.0	19.0	-11.0
Portugal	40.0	42.0	42.0	2.0	35.2	26.5	26.5	-8.7
Romania	40.0	16.0	16.0	-24.0	25.0	16.0	16.0	-9.0
Slovenia	50.0	41.0	41.0	-9.0	25.0	21.0	20.0	-5.0
Slovakia	42.0	19.0	19.0	-23.0	29.0	19.0	19.0	-10.0
Finland	54.0	49.1	48.6	-5.4	29.0	26.0	26.0	-3.0
Sweden	51.5	56.4	56.4	4.9	28.0	26.3	26.3	-1.7
United Kingdom	40.0	40.0	50.0	10.0	30.0	28.0	28.0	-2.0
Norway	47.5	40.0	40.0	-7.5	28.0	28.0	28.0	0.0
Iceland	:	:	46.1	:	30.0	15.0	18.0	-12.0

* Aritmetický průěr

: Data not available

Standardní zdanění DPH se liší od 15% na Kypru a Luxemburku do 25% v Dánsku, Maďarsku a Švédsku.

Standardní hodnota DPH v %

	2000	2009	2010	Rozdíl v letech 2000-2010
EU27*	19.2	19.8	20.2	1.0
Belgium	21.0	21.0	21.0	0.0
Bulgaria	20.0	20.0	20.0	0.0
Czech Republic	22.0	19.0	20.0	-2.0
Denmark	25.0	25.0	25.0	0.0
Germany	16.0	19.0	19.0	3.0
Estonia	18.0	20.0	20.0	2.0
Ireland	21.0	21.5	21.0	0.0
Greece	18.0	19.0	23.0	5.0
Spain	16.0	16.0	18.0	2.0
France	19.6	19.6	19.6	0.0
Italy	20.0	20.0	20.0	0.0
Cyprus	10.0	15.0	15.0	5.0
Latvia	18.0	21.0	21.0	3.0
Lithuania	18.0	19.0	21.0	3.0
Luxembourg	15.0	15.0	15.0	0.0
Hungary	25.0	25.0	25.0	0.0
Malta	15.0	18.0	18.0	3.0
Netherlands	17.5	19.0	19.0	1.5
Austria	20.0	20.0	20.0	0.0
Poland	22.0	22.0	22.0	0.0
Portugal	17.0	20.0	20.0	3.0
Romania	19.0	19.0	19.0	0.0
Slovenia	19.0	20.0	20.0	1.0
Slovakia	23.0	19.0	19.0	-4.0
Finland	22.0	22.0	23.0	1.0
Sweden	25.0	25.0	25.0	0.0
United Kingdom	17.5	15.0	17.5	0.0

* Aritmetický průměr

Vydala:

Eurostat Press Office

Johan WULLT

Tel: +352-4301-33 444

eurostat-pressoffice@ec.europa.eu

Další informace:

Irena TVARIJONAVICIUTE

Tel: +352-4301- 39 491

irena.tvarijonaviciute@ec.europa.eu

Marco FANTINI

Tel: +32-2-296-94 27

taxud-structures@ec.europa.eu

Eurostat news releases on the Internet:

http://ec.europa.eu/eurostat

Taxation news releases on the Internet:

http://ec.europa.eu/taxation_customs/taxation/index_en.htm

V roce 2009 srovnatelná úroveň koše potravin a nealkoholickcýh nápojů byla vice než 2x vyšší v nejdražšcíh státech EU proti nejlevnějším. Dánsko na 1. místě bylo o téměř 40% nad průměrem EU27, Irsko, Finsko, Luxembourg, Rakousko, Belgie, Německo a Francie do 10%, Nizozemsko, Španělsko, Spojené království, Slovinsko, Malta a Portugalsko byly o 10% pod průměrem, Lotyšsko, Slovensko, Estonsko, Maďarsko, ČR a Litva mezi 10% a 30% pod průměrem, Bulharsko, Rumunsko a Polsko mezi 30% a 40% pod průměrem.

Indexy komparativní cenové úrovně v roce 2009, EU27=100

	Potraviny a nealko nápoje	Z toho:			Alko nápoje	Tabák
	Potraviny a nealko nápoje	Chléb a obilniny	Maso	Mléko,sýr,vejce	Alko nápoje	Tabák
EU27	100	100	100	100	100	100
Belgium	115	116	121	122	101	108
Bulgaria	68	52	59	92	77	46
Czech Republic	75	69	69	82	89	75
Denmark	139	146	131	115	135	117
Germany	111	110	126	92	91	119
Estonia	80	78	70	86	106	58
Ireland	129	132	121	137	167	217
Greece	101	117	95	132	105	72
Spain	97	111	86	105	84	73
France	110	113	122	104	95	133
Italy	108	103	112	124	113	104
Cyprus	108	116	90	137	119	88
Latvia	85	81	75	89	118	62
Lithuania	74	78	63	77	99	51
Luxembourg	117	123	117	120	96	88
Hungary	79	71	72	89	84	51
Malta	93	84	75	113	98	94
Netherlands	98	99	115	93	99	111
Austria	116	126	128	100	95	97
Poland	64	58	56	63	89	52
Portugal	92	106	80	111	86	85
Romania	66	61	58	93	70	47
Slovenia	96	101	91	101	102	65
Slovakia	81	78	68	92	97	73
Finland	120	128	120	111	170	110
Sweden	104	114	107	90	138	130
United Kingdom	97	84	102	95	117	166
Croatia	94	99	87	96	110	67
former Yug,Rep.Mac.	52	48	51	60	69	30
Turkey	77	68	71	100	161	52
Iceland	104	129	99	91	168	115
Norway	154	145	162	169	234	219
Switzerland	141	138	197	121	113	104
Albania	72	62	64	90	92	33
Bosnia-Herzegovina	77	68	77	79	97	33
Montenegro	79	69	76	82	95	30
Serbia	70	61	66	81	90	30

Srovnatelné úrovně cen se vyjadřují formou indexů úrovně cen s ohledem na evropský průměr.

Data se zpracovávají v programu Eurostat-OECD Purchasing Power Parity. Úplná metodika se popisuje v Eurostat-OECD Methodological manual on purchasing power parities na webu:

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/product_details/publication?p_product_code=KS-BE-06-002

Vydala: Eurostat Press Office

Louise CORSELLI-NORDBLAD

Tel: +352-4301-33 444

eurostat-pressoffice@ec.europa.eu

Další informace k datům:

Lars SVENNEBYE

Tel: +352-4301-33 870

lars.svennebye@ec.europa.eu

Eurostat news releases on the internet: http://ec.europa.eu/eurostat

Operátoři mobilních sítí v EU snížili své ceny za roaming v souladu s maximálními cenovými stropy poprvé zavedenými v rámci pravidel EU v roce 2007 a novelizovanými loni v červenci. Uvádí to dnes zveřejněná průběžná zpráva Evropské komise o roamingu. Zvýšila se transparentnost cen. Cena za roamingový hovor od roku 2005 klesla o více než 70 % a odeslání textové zprávy mezi členskými státy EU stojí o 60 % méně. Tarify určené spotřebitelům však stále nejsou výrazně nižší než tarify povinně zavedené na základě pravidel EU. Zpráva Komise proto došla k závěru, že hospodářská soutěž na roamingovém trhu EU dosud není dostatečně silná, aby spotřebitelům zajistila větší výběr nebo dokonce atraktivnější sazby.

Místopředsedkyně Evropské komise odpovědná za digitální agendu Neelie Kroesová uvedla: „Od přijetí prvních pravidel pro roaming náklady na využívání mobilních telefonů a jiných zařízení v zahraničí v rámci EU soustavně klesají. I po třech letech od zavedení těchto pravidel však většina operátorů nabízí maloobchodní ceny, jež se drží blízko zákonem povolených stropů. Větší konkurence na roamingovém trhu EU by spotřebitelům zajistila lepší výběr, nebo dokonce atraktivnější sazby.“

Občané EU mají díky aktualizovaným pravidlům pro roaming přijatým v červnu 2009 (IP/09/1064, MEMO/09/309) k dispozici levnější tarify pro hlasové a textové (SMS) roamingové služby a jsou lépe informováni o cenách za datový roaming. Strop pro maximální cenu, kterou spotřebitelé platí za roamingové hovory, se od 1. července 2009 snížil z 0,46 EUR na 0,43 EUR za minutu (bez DPH) a od 1. července 2010 klesne dále, až na 0,39 EUR za minutu. Regulovaná cena textové zprávy klesla od 1. července 2009 téměř o 60 % na 0,11 EUR. Ceny, které si operátoři vzájemně účtují za datový roaming, poklesnou od července 2010 z 1 EUR na 0,80 EUR za nahraný nebo stažený megabyte. Viz IP/10/843.

I když bylo legislativní cestou dosaženo nižších cen, dnešní zpráva ukazuje, že roamingový trh EU není navzdory zavedení regulatorních omezení dosud dostatečně konkurenční, aby spotřebitelům zajistil nejlepší výběr a ceny. Maloobchodní ceny mají tendenci shlukovat se v blízkosti maximálních cenových stropů regulovaných EU. Na konci roku 2009 činilo zákonné maximum EU pro roamingové hovory 0,43 EUR za minutu a spotřebitelé, kteří si zvolili „eurotarif“ (viz Souvislosti dále v textu) v průměru za roamingový hovor platili 0,38 EUR za minutu. Spotřebitelé s eurotarifem také v průměru platili 0,17 EUR za minutu za přijaté roamingové hovory, což bylo mírně pod zákonným stropem ve výši 0,19 EUR.

Podle názoru Komise poskytují pravidla EU operátorům víc než dostatečný prostor k tomu, aby nabízeli atraktivnější roamingové tarify pod úrovní regulatorních limitů. Konečný rozdíl mezi roamingovými a vnitrostátními tarify by se měl do roku 2015 v souladu s cíli digitální agendy pro Evropu přiblížit nule (viz IP/10/581, MEMO/10/199 a MEMO/10/200).

Ohledně datového roamingu zpráva potvrzuje, že velkoobchodní ceny klesly výrazně pod úroveň stropu EU (1 EUR za nahraný nebo stažený megabyte). Operátoři si na konci roku 2009 vzájemně účtovali v průměru 0,55 EUR za megabyte. Průměrné ceny pro spotřebitele se rovněž snížily – z 3,62 EUR za megabyte na začátku roku 2009 na 2,66 EUR na konci uvedeného roku. Komise od operátorů očekává, že úspory na velkoobchodní úrovni přenesou na spotřebitele v podobě nižších maloobchodních cen, které bude nadále sledovat.

Analýza Komise také ukazuje, že spotřebitelé roamingové služby využívají ve větší míře. Navzdory odhadovanému 12% poklesu v cestování se celkové objemy hovorů přijatých a SMS zpráv odeslaných v zahraničí v rámci EU během minulých dvou let zvýšily. Konkrétně v létě 2009, po zavedení cenového stropu 11 centů za SMS zprávu, platného v celé EU, bylo odesláno o 20 % více textových zpráv než během předešlého léta.

Služby datového roamingu vzrostly v roce 2009 o více než 40 % (vyjádřeno objemem dat). S trvajícím rozšiřováním inteligentních telefonů a dalších příručních zařízení se očekává pokračování tohoto trendu.

Komise do konce června 2011 provede úplný přezkum pravidel pro roaming z roku 2009. Posoudí, zda bylo dosaženo jejich cílů a zda trh s roamingovými službami funguje tak, jak má – tj. jako jednotný digitální trh.

Souvislosti:

Nařízení o roamingu v EU z roku 2007 (MEMO/07/251, IP/07/1202) zavedlo velkoobchodní a maloobchodní cenové stropy pro poplatky za roaming, včetně opatření pro zvýšení transparentnosti. V roce 2009 EU nařízení o roamingu novelizovala s cílem dále snížit ceny textových zpráv, hlasových a datových služeb. Touto novelou byl zaveden „SMS-eurotarif“, omezující cenu za SMS na 11 centů (bez DPH), a velkoobchodní strop ve výši 1 EUR za nahraný nebo stažený megabyte. Nařízení o roamingu z roku 2009 je platné do 30. června 2012.

Jedním z cílů obsažených v digitální agendě pro Evropu je to, aby se rozdíly mezi roamingovými a vnitrostátními tarify do roku 2015 přiblížily k nule. Komise tak dosáhne skutečně jednotného trhu telekomunikačních služeb.

Několik mobilních operátorů ze Spojeného království se pokusilo nařízení o roamingu v EU napadnout u Soudního dvora EU. Dne 8. června 2010 však Soudní dvůr rozhodl, že je nařízení o roamingu platné (MEMO/10/242). Rozhodnutí Soudního dvora potvrdilo názor Komise, že nařízení má správný právní základ (pravidla Smlouvy zajišťující správné fungování vnitřního trhu EU), je v zásadě přiměřené cíli chránit spotřebitele před vysokými poplatky a je odůvodněné na základě zásady subsidiarity (stejného cíle by nebylo možné dosáhnout bez společného přístupu na úrovni EU).

Průběžná zpráva se nachází na této adrese:

http://ec.europa.eu/information_society/activities/roaming/docs/interim_report2010.pdf

Další informace:

http://ec.europa.eu/information_society/activities/roaming/index_en.htm

Díky kampani, kterou dnes po celé Evropě ve 23 jazycích zahajuje Evropská komise, budou mít cestující v železniční a letecké dopravě snazší přístup k informacím. Třebaže Komise v posledních letech zavedla právní předpisy, které všem cestujícím po železnici i v letadlech zajišťují, že jim budou poskytovány služby podle stejných norem platných v celé Evropské unii, ne všichni cestující si zatím uvědomují, na co mají nárok. To je třeba změnit. Na letištích a na nádražích ve všech členských státech budou ode dneška vyvěšeny plakáty, aby hned na začátku prázdnin a dovolených připomněly lidem jejich práva. Cestující budou rovněž informováni prostřednictvím volně rozdávaných letáků a k tomu účelu vytvořených internetových stránek ve všech úředních jazycích Evropské unie.

Místopředseda Komise Siim Kallas, odpovědný za dopravu, uvedl: „Miliony Evropanů se chystají vydat letos v létě na zaslouženou dovolenou a my jim chceme cestování co nejvíce usnadnit, aby si uvědomili, jaká mají práva a jak se jich mohou v případě potřeby domáhat. Informací není nikdy dost. Doufáme, že s poutavými plakáty na letištích po celé Evropě, letáky a on-line informacemi ve všech jazycích EU se nám letos v létě i v následujících měsících podaří zaujmout miliony cestujících.“

Součástí kampaně Práva cestujících na dosah jsou internetové stránky, které byly zpřístupněny na adrese http://ec.europa.eu/passenger-rights. Lidé tu mohou najít informace o svých právech v obou druzích dopravy. Letáky a plakáty se základními právy budou brzy k dispozici i ve všech dopravních prostorách od železničních stanic po letiště. A to vše ve všech úředních jazycích EU, aby každý mohl získat informace ve svém jazyce.

Práva cestujících určují, na co mají lidé právo, když při cestování nastanou problémy. Například když dojde ke zpoždění nebo zrušení spoje, ke ztrátě zavazadla nebo jeho poškození. Zaručují stejné zacházení rovněž lidem se zdravotním postižením nebo sníženou pohyblivostí.

Komise pracuje na rozšíření práv cestujících i na další druhy dopravy. Konkrétně předložila návrhy vztahující se na cestující v námořní dopravě nebo na vnitrozemských vodních cestách i na ty, kdo cestují autobusy nebo autokary. V závislosti na průběhu legislativního projednávání v Evropském parlamentu a Radě by tyto návrhy mohly být přijaty ještě v tomto roce.

Jakmile se tak stane, cestující budou informováni prostřednictvím kampaně po dobu dvou let.

Osvětová kampaň

Proč Evropská komise zahajuje kampaň ke zvýšení povědomí o právech cestujících v letecké dopravě?

Přestože v posledních letech postupovala Evropská unie mílovými kroky při stanovování společných práv cestujících v letecké nebo železniční dopravě, není si dosud každý Evropan vědom toho, na co má nárok. Cílem této kampaně je informovat všechny cestující v letecké a železniční dopravě o tom, jaká jsou podle evropských právních předpisů jejich práva a jak je mohou využívat.

Proč právě teď?

Začíná období dovolených, kdy budou miliony Evropanů cestovat letadlem a vlakem a vyhledávat zasloužený klid a odpočinek. Povědomí o vlastních právech zabrání mnoha problémům cestujících v letecké a železniční dopravě.

Jak bude kampaň probíhat?

Kampaň bude vedena ve všech 23 úředních jazycích EU, takže občané budou informováni o svých právech ve svém mateřském jazyce. Ve všech 27 členských státech budou od data zahájení kampaně na letištích a nádražích postupně k dispozici plakáty a letáčky. Více informací bude rovněž možno nalézt na internetové stránce http://ec.europa.eu/passenger-rights. Komise rovněž vytvořila krátké video o právech, která z evropských právních předpisů vyplývají pro leteckou a železniční přepravu cestujících s postižením nebo s omezenou pohyblivostí, které se poskytne televizním stanicím k odvysílání. Krátké humorné upoutávky budou občany upozorňovat na jejich práva při cestování. Budou k dispozici i online na internetové stránce kampaně. Komise se navíc v letech 2010 a 2011 zúčastní několika klíčových cestovních veletrhů, kde bude občany informovat o jejich právech.

Práva cestujících v letecké dopravě

Proč byla zavedena práva cestujících v letecké dopravě?

Od začátku 90. let 20. století se cestování letadlem výrazně rozšířilo. Tento rychlý nárůst nicméně přinesl některé potíže, které se často dotkly cestujících.

Tváří v tvář tomuto vývoji začala EU od roku 1991 vytvářet právní předpisy platné pro všechny země Evropské unie, které by zaručily stejná základní práva pro všechny cestující.

V únoru 2005 nabylo účinku nařízení ES č. 261/2004. Toto nařízení stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v různých situacích. Tento právní předpis se vztahuje na cestující odlétající z letišť umístěných na území některého členského státu a na všechny ty, kteří na tato letiště přilétají ze třetí země, pokud let provozuje evropský dopravce.

Jaká práva mají v letecké dopravě cestující s postižením nebo s omezenou pohyblivostí?

Podle právních předpisů EU jsou osoby s postižením nebo s omezenou pohyblivostí chráněny před diskriminací při rezervaci nebo nástupu na palubu. Mají rovněž nárok na pomoc na letištích (při odletu, příletu a během tranzitu) a na palubě letadel. Aby se poskytnutí pomoci usnadnilo, doporučuje se, abyste o svých potřebách informovali předem.

Jaká jsou základní práva?

Pokud dojde k narušení letu, mají cestující právo:

- dostat informace od letecké společnosti (např. o svých právech, o vývoji situace, zrušení letu a délce zpoždění)

- vybrat si mezi proplacením ceny letenky, nebo přesměrováním do konečné destinace (pozor: u dlouhých zpoždění toto právo platí pouze pro zpoždění delší než pět hodin)

- na přiměřenou péči (občerstvení, jídlo, ubytování nebo doprava z a na letiště dle potřeby) při čekání na přesměrování nebo v případě dlouhých zpoždění (podle délky letu: například dvě hodiny zpoždění u letů do 1 500 kilometrů nebo tři hodiny u všech letů v rámci EU).

Co se děje, když je na let rezervováno více míst, než je k dispozici?

Pokud je na let rezervováno více míst, než je k dispozici, je letecká společnost povinna nejprve hledat dobrovolníky, kteří jsou připraveni se své rezervace vzdát výměnou za určité výhody (například letecké míle, poukázky, peníze, právo na prémiovou letenku nebo nárok na cestu ve vyšší třídě na jiném letu). Přepravce musí navíc dobrovolníkům vždy dát vybrat mezi plným vrácením ceny jejich předchozí rezervace a přesměrováním na jiný let.

Cestující mohou mít nárok na odškodnění ve výši 250 až 600 EUR podle vzdálenosti letu a délky zpoždění před přesměrováním.

Pokud je zvoleno přesměrování, musí letecká společnost cestujícím, kteří si ho dobrovolně vybrali, poskytnout veškerou nezbytnou pomoc, například jídlo a nápoje, přístup k telefonu, v případě nutnosti nocleh a pokud je to na místě, dopravu mezi letištěm a místem ubytování.

Co se děje, když je let zrušen?

Cestující mají nárok na stejné odškodnění jako v případě odepření nástupu na palubu, pokud nebyli informováni nejméně 14 dní před odletem nebo pokud nebyli přesměrováni na dobu blízkou původně plánovanému času odletu nebo pokud může letecká společnost prokázat, že zrušení bylo způsobeno mimořádnými okolnostmi. Letecká společnost musí navíc cestujícím umožnit výběr z těchto možností:

- proplacení ceny letenky do sedmi dnů, případně proplacení nevyužitých částí letenky

- přesměrování do konečné destinace za obdobných přepravních podmínek, včetně využití jiných leteckých přepravců nebo jiných způsobů dopravy

Pokud je to při čekání na přesměrování nutné, mají cestující nárok na přiměřenou péči (možnost telefonátu, občerstvení, jídlo, ubytování, doprava na místo ubytování).

Co se děje v případě dlouhých zpoždění?

Pokud má let tří- a více hodinové zpoždění, mohou mít cestující nárok na stejné odškodnění jako při zrušení letu, pokud letecká společnost nemůže prokázat, že zpoždění bylo způsobeno mimořádnými okolnostmi. Letecké společnosti mohou být navíc odpovědné za škodu vzniklou z důvodu zpoždění.

Cestující mají nárok na přiměřenou péči ze strany letecké společnosti (možnost telefonátu, občerstvení, jídlo, ubytování, doprava na místo ubytování), pokud je zpoždění

- delší než dvě hodiny včetně u letů do 1 500 km včetně

- delší než tři hodiny včetně u delších letů v rámci EU nebo u letů mimo EU na vzdálenost 1 500 až 3 500 km

- delší než čtyři hodiny včetně u letů nad 3 500 km mimo EU

Pokud je zpoždění delší než pět hodin a cestující se rozhodnou, že ve své cestě nebudou pokračovat, mají nárok na vrácení ceny letenky a na leteckou přepravu do místa, kde svou cestu původně zahájili.

Co se děje při ztrátě, poškození nebo zpoždění zavazadel?

Pokud dojde ke ztrátě, poškození nebo zpoždění zavazadel, mohou mít cestující nárok na odškodnění až do výše přibližně 1 220 EUR.

U poškozených zavazadel musí cestující uplatnit nárok u letecké společnosti do sedmi dnů od vyzvednutí zavazadla. V případě zpožděného převzetí zavazadla je nutné uplatnit nárok do 21 dní.

Mají cestující v letecké dopravě právo vědět, s kým poletí?

Cestující musí být předem informováni, která letecká společnost provozuje jejich let. Letecké společnosti, které nejsou považovány za bezpečné, jsou v Evropské unii zakázány nebo mají omezený provoz. Jejich seznam je uveden na internetové adrese:http://ec.europa.eu/transport/air-ban/

Jaká je situace u organizovaných zájezdů?

Pořadatelé a prodejci organizovaných zájezdů jsou povinni poskytovat přesné a úplné informace o rezervovaných organizovaných zájezdech. Jsou povinni dodržovat smluvní podmínky a chránit cestující v případě úpadku. Provozovatelé organizovaných zájezdů musí poskytovat přesné informace o rezervovaných zájezdech, dodržovat smluvní závazky a chránit cestující v případě úpadku pořadatele.

Jaká práva mají cestující v letecké dopravě při nákupu letenek?

Podle právních předpisů EU je při nákupu letenek v rámci EU kupujícího třeba jasně seznámit s platnými podmínkami. Vždy je třeba uvádět konečnou cenu, do níž by měla být zahrnuta cena letenky, příslušné daně, poplatky, přirážky a příplatky, které jsou nezbytné a předvídatelné v době zveřejnění ceny. Cestující by rovněž měli obdržet rozpis obsahující cenu letenky, daně, letištní poplatky a další poplatky, přirážky a příplatky. Volitelné příplatky k ceně letenky by měly být uvedeny jasně, transparentně a jednoznačně na začátku procesu rezervace a jejich přijetí by mělo být na základě předchozího souhlasu (opt-in).

Co mám dělat, pokud s tím letecká společnost nesouhlasí nebo pokud u ní nemohu uplatnit svá práva?

Pokud máte potíže s uplatněním svých práv cestujícího, můžete si stěžovat – nejprve u leteckého přepravce, a pokud jste i nadále nespokojeni s jeho odpovědí, pak u příslušného vnitrostátního orgánu. Cestující se dále mohou vždy obrátit na příslušný soud, tj. nejprve prostřednictvím řízení o drobných nárocích, pokud v příslušném členském státě existuje, nebo evropského řízení o drobných nárocích. Cílem evropského řízení o drobných nárocích je zrychlit vyřešení sporu, zjednodušit postupy a snížit náklady v občanskoprávních a obchodních přeshraničních sporech, v nichž hodnota nároku nepřevyšuje 2 000 EUR. Řízení probíhá na základě standardních formulářů; jedná se o písemné řízení, pokud soud nepovažuje za nezbytné ústní jednání. Je zavedeno mezi všemi členskými státy Evropské unie kromě Dánska.

Více informací o evropském řízení o drobných nárocích naleznete na stránce Komise:

http://ec.europa.eu/justice_home/judicialatlascivil/html/sc_information_cs.htm?countrySession=4&

Potřebujete více informací o svých právech občana EU a o tom, jak k nim získat přístup?

Cestující, kteří se dostanou do potíží, by se měli nejprve obrátit na svou leteckou společnost nebo cestovní kancelář.

http://ec.europa.eu/transport/passengers/air/doc/2004_261_national_enforcement_bodies.pdf

Se žádostí o informace se můžete v kterékoli zemi obrátit na evropské spotřebitelské centrum (ESC), případně na kteroukoli vnitrostátní organizaci spotřebitelů.

Kontaktní údaje týkající se Evropských spotřebitelských center ve všech zemích a odkazy na vnitrostátní internetové stránky najdete na

http://ec.europa.eu/consumers/ecc/index_en.htm

Existuje rovněž telefonní linka Europe Direct, kterou najdete na plakátech na mnoha letištích po celé Evropě a kde na čísle 00800 6 7 8 9 10 11 můžete rovněž získat více informací.

Více informací o svých právech najdete na:

apr.europa.eu

Proč byla zavedena práva cestujících v železniční dopravě?

Třetí železniční legislativní balíček z roku 2007 otevřel dne 1. ledna 2010[1] trh pro mezinárodní osobní železniční dopravu a také lépe vymezil – prostřednictvím tzv. nařízení o veřejné službě[2] – právní a finanční rámec pro udělování smluv o veřejných službách v oblasti pozemní dopravy, aby se zajistilo, že občané za své peníze dostanou kvalitní služby veřejné dopravy po celé Evropě.

V této souvislosti, kdy vzniká jednotný trh, jsou opatření na podporu uživatelských práv nezbytně nutná k tomu, aby spotřebitelům poskytla odpovídající ochranu a železničnímu odvětví zajistila rovné podmínky založené na kvalitních službách.

Jaká jsou základní práva společná všem členským státům?

Podle nařízení pro cestující v železniční dopravě č. 1371/2007 platí společná minimální pravidla po celé Evropě, například v případě zpoždění nebo zrušení spojů. Železniční společnosti jsou navíc povinny informovat cestující o jejich právech a povinnostech a zřídit rady pro vyřizování stížností, jelikož práva mají smysl pouze tehdy, pokud si jich jsou cestující vědomi a vědí, jak je uplatňovat.

Členské státy nicméně mohou transparentním a nediskriminačním způsobem udělit dočasnou výjimku pro svou zcela domácí železniční dopravu na dobu maximálně pěti let, kterou lze dvakrát obnovit pokaždé na dobu maximálně pěti let (celkem tedy na dobu maximálně 15 let), a trvalou odchylku pro městské, příměstské a regionální služby.

Některá ustanovení nařízení jsou nicméně povinná pro celou železniční dopravu: pravidla pro dostupnost přepravních dokladů; odpovědnost železničních podniků vůči cestujícím a za jejich zavazadla; minimální úroveň pojištění pro železniční společnosti; právo cestujících s omezenou schopností pohybu a orientace na přepravu; informace o dostupnosti železničních služeb; a povinnosti týkající se osobní bezpečnosti cestujících.

Touto kombinací základních práv a možných vnitrostátních výjimek nařízení slaďuje cíl spočívající v poskytnutí základních práv cestujícím v EU se skutečností, v níž existují různorodé podmínky pro železniční služby v členských státech.

Jaká práva mají v železniční dopravě cestující s postižením nebo omezenou pohyblivostí?

Právní předpisy EU pro práva cestujících v železniční dopravě zajišťují, že cestující s omezenou schopností pohybu a orientace mohou cestovat způsobem srovnatelným s ostatními občany.

Železniční společnosti a provozovatelé stanic musí zavést nediskriminační pravidla pro přístup platná pro přepravu zdravotně postižených osob a osob s omezenou schopností pohybu a orientace včetně například starších osob.

Železniční podniky, prodejci přepravních dokladů a poskytovatelé souhrnných služeb cestovního ruchu jsou rovněž povinni poskytnout na požádání informace o přístupnosti železničních služeb, podmínkách přístupu a o jeho důvodech.

Železniční společnosti poskytnou zdravotně postiženým osobám a osobám s omezenou schopností pohybu a orientace bezplatnou pomoc ve vlaku, jakož i při nastupování do vlaku a vystupování z něj. Pomoc se poskytuje za podmínky, že je železničnímu podniku, provozovateli stanice, prodejci přepravních dokladů nebo poskytovateli souhrnných služeb cestovního ruchu, u kterého byl zakoupen přepravní doklad, oznámeno alespoň 48 hodin předem, že uvedená osoba bude tuto pomoc potřebovat.

Zdravotně postižená osoba nebo osoba se sníženou schopností pohybu a orientace by se měla dostavit nejméně jednu hodinu před časem odjezdu podle jízdního řádu nebo před časem, kdy se mají všichni cestující dostavit k odbavení, nebo pokud není stanoven čas, nejpozději 30 minut před časem odjezdu podle jízdního řádu nebo před časem, kdy se mají všichni cestující dostavit k odbavení.

V případě úplné nebo částečné ztráty nebo poškození vybavení pro mobilitu využívaného zdravotně postiženým cestujícím nebo cestujícím s omezenou schopností pohybu a orientace je železniční společnost povinna poskytnout plné odškodnění.

Jaká mají cestující v železniční dopravě práva na informaci?

Od prosince 2009 musejí být cestujícím v evropské železniční dopravě poskytnuty úplné informace v nejvhodnější podobě. Zvláštní pozornost je v tomto směru třeba věnovat potřebám osob se sluchovým nebo zrakovým postižením. K těmto informacím patří:

Informace před cestou:

- Jaké všeobecné podmínky platí pro danou smlouvu?

- Jaká je nejrychlejší cesta a jaké je nejnižší jízdné?

- Jsou při nástupu do vlaku a ve vlaku zařízení pro zdravotně postižené osoby a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace a cestující s jízdními koly?

- Jsou ve vlaku místa k sezení ve vozech pro kuřáky a nekuřáky, v první a druhé třídě, jakož i v lehátkových a lůžkových vozech?

- Dojde k narušení nebo zpoždění jízdy?

- Jaké druhy služeb se ve vlaku nabízejí?

- Kde a jak mohou cestující reklamovat ztracená zavazadla a přeložit svoji stížnost?

Informace během cesty:

- Jaké služby se ve vlaku nabízejí?

- Jaká je příští stanice?

- Má vlak zpoždění, a pokud ano, kdy se očekává jeho příjezd?

- Jaké hlavní přípoje lze využít?

- Jaké otázky bezpečnosti je třeba vzít v úvahu?

Mají cestující v železniční dopravě právo vzít si s sebou do vlaku kolo?

Železniční podniky jsou povinny umožnit cestujícím vstup do jakéhokoli vlaku s jízdními koly za podmínky, že s nimi lze jednoduše manipulovat, že nemají nepříznivý vliv na konkrétní železniční dopravní spoj a pokud to drážní vozidlo dovoluje.

Co se děje, pokud má spoj zpoždění nebo je zrušen?

Pokud se dá předpokládat alespoň hodinové zpoždění, má cestující možnost si vybrat mezi:

- náhradou plné ceny přepravního dokladu nebo za neuskutečněnou část své cesty a za část již uskutečněné cesty, nemá-li cesta již žádný význam vzhledem k původnímu cestovnímu plánu cestujícího. Cestující má navíc v tomto případě nárok na zpáteční přepravu do první výchozí stanice při nejbližší příležitosti.

- pokračováním nebo přesměrováním do cílové stanice za srovnatelných podmínek přepravy při nejbližší příležitosti nebo později podle přání cestujícího.

Pokud cestující pokračuje ve své cestě bez ohledu na zpoždění, má nárok na odškodnění.

Minimální odškodnění za zpoždění činí:

- 25 % ceny přepravního dokladu v případě zpoždění o 60 až 119 minut

- 50 % ceny přepravního dokladu v případě zpoždění o více než 120 minut.

Odškodnění z ceny přepravního dokladu se vyplácí nejpozději do jednoho měsíce od podání žádosti. Cestující nemá nárok na odškodnění za určitých podmínek, například pokud odřeknutí spoje, jeho zpoždění nebo zmeškání přípoje bylo způsobeno okolnostmi, kterým dopravce nemohl zabránit, přestože vyvinul veškerou péči potřebnou v daném případě.

Železniční společnost má povinnost informovat cestující o zpožděních a odřeknutích spojů ihned po získání takových informací.

V případě zpoždění o více než jednu hodinu je třeba cestujícím nabídnout jídlo a občerstvení zdarma v množství odpovídajícím čekací době.

Železniční společnost musí navíc nabídnout zdarma hotelové nebo jiné ubytování a přepravu mezi železniční stanicí a místem ubytování v případě, že je z důvodu zpoždění nutný pobyt na jednu noc nebo na více nocí.

V případě, že vlak uvízl na trati, musí železniční společnost zajistit přepravu z vlaku do železniční stanice, do náhradní výchozí stanice nebo do cílové stanice dopravního spoje, pokud je to uskutečnitelné.

Pokud není dále možné pokračovat železničním spojem, vypraví železniční podnik pro cestující co nejdříve náhradní dopravní spoje.

Jak se postupuje v případě, že dojde k usmrcení nebo zranění cestujícího?

Při usmrcení cestujícího nebo jeho zranění při železniční nehodě je železniční společnost povinna zaslat do patnácti dnů zálohové platby k pokrytí nákladů na okamžité potřeby poškozeného cestujícího nebo jeho rodinných příslušníků – v případě úmrtí cestujícího tato částka činí nejméně 21 000 EUR.

Jak si mohou cestující po železnici stěžovat?

Železniční podniky jsou povinny zavést mechanismus pro vyřizování stížností, který se týká práv a povinností podle uvedeného nařízení, a obeznámit cestující s kontaktními údaji a pracovním jazykem nebo jazyky tohoto subjektu pro vyřizování stížností.

Stížnosti musí být zpravidla zodpovězeny do jednoho měsíce; v odůvodněných případech je třeba cestujícího informovat, v jaké lhůtě, činící nejvýše tři měsíce ode dne podání stížnosti, může očekávat odpověď.

Jaká je úloha vnitrostátních subjektů příslušných pro prosazování?

V každém členském státě bude zřízen nezávislý subjekt (vnitrostátní subjekt příslušný pro prosazování na železnici), který zajistí, že cestující v železniční dopravě budou plně požívat práv stanovených uvedeným nařízením, bude sledovat, zda železniční podniky, provozovatelé stanic a prodejci přepravních dokladů dodržují ustanovení nařízení, a v případě potřeby udělí sankce.

Komise byla informována o jmenování vnitrostátních subjektů příslušných pro prosazování na železnici ve 23 členských státech z 25, které mají železnici. Kontaktní údaje těchto subjektů budou zveřejněny na internetové stránce Komise: http://ec.europa.eu/transport/passengers/rail/rail_en.htm

Další kroky

Jaká další práva cestujících budou následovat?

Komise má v úmyslu rozšířit práva cestujících tak, aby zahrnovala všechny způsoby dopravy, a z toho důvodu předložila v prosinci 2008 dva návrhy na ochranu práv cestujících při cestování po vodě nebo autobusem/autokarem. To je v souladu s cíli stanovenými ve sdělení Komise ze dne 16. února 2005 o posílení práv cestujících v Evropské unii[3].

Ochrana cestujících v rámci celého systému evropské dopravy bude dokončena, až Evropský parlament a Rada přijmou právní předpisy pro práva cestujících v autobusové a autokarové dopravě[4] a v námořní a vnitrozemské vodní dopravě[5]. Až budou nařízení platit, měli by tito cestující požívat základních společných práv v rámci celé Evropské unie.

[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/58/ES ze dne 23. října 2007, kterou se mění směrnice Rady 91/440/EHS o rozvoji železnic Společenství a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury a zpoplatnění železniční infrastruktury.

[2] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70.

[3] Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě „Posílení práv cestujících v Evropské unii“ [KOM(2005) 46 v konečném znění].

[4] Návrh nařízení o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele [KOM(2008) 817].

[5] Návrh nařízení o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách, kterým se mění nařízení (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele [KOM(2008) 816].

Úvod

Cestující v letecké a železniční dopravě mají nárok na ochranu i za mimořádných okolností, které nastaly například při erupci islandské sopky v dubnu 2010. Tato situace způsobila cestujícím v celé Evropě řadu problémů, avšak práva cestujících stále platí. Cestující v letecké dopravě měli nárok:

- na informace od leteckých společností (např. o svých právech, vývoji situace, zrušení jejich letů a délce zpoždění)

- na asistenci (občerstvení, stravu, případně ubytování)

- si zvolit, zda chtějí letenku proplatit nebo zda chtějí být přesměrováni na místo určení

Za mimořádných okolností tohoto typu však cestující nemají nárok na dodatečnou finanční náhradu, jak by tomu bylo v případě zpoždění nebo zrušení letu z viny letecké společnosti.

Komise v dubnu velmi rychle upozornila cestující na jejich práva a bude v tom pokračovat i v případě budoucích mimořádných okolností.

Cestující by měli vždy nejprve kontaktovat své aerolinky a v případě problémů příslušné vnitrostátní úřady. Aktualizovaný seznam příslušných úřadů jednotlivých států je k dispozici na internetové adrese:

http://ec.europa.eu/transport/passengers/air/doc/2004_261_national_enforcement_bodies.pdf

Pokud je můj let zrušen, musí mi letecká společnost dát na výběr mezi finanční náhradou a přesměrováním?

Ano. Rozhodnutí je na vás jako na zákazníkovi.

Je důležité si uvědomit, že pokud si zvolíte finanční náhradu (tj. vrácení peněz za vaši letenku), pak již nemůžete uplatňovat žádné jiné nároky. Letecká společnost vám od tohoto okamžiku není povinna poskytnout ani občerstvení ani ubytování.

Pokud se rozhodnu pro finanční náhradu, znamená to, že mi budou peníze za letenku vráceny v plné výši – včetně letištních tax a jiných poplatků?

Ano, měli byste dostat zpět to, co jste za letenku zaplatili.

Pokud si zvolíte přesměrování

Letecká společnost může pro vaši přepravu použít jiné dopravní prostředky, např. autobus, vlak apod., či využít služeb jiného leteckého přepravce. Při čekání na přesměrování je letecká společnost povinna se o vás postarat – podle délky zpoždění vám případně poskytnout občerstvení, ubytování na jednu nebo více nocí, pokud je to nezbytné, či vám zabezpečit dopravu z letiště na místo ubytování.

Kde mám požádat o finanční náhradu?

O náhradu žádáte u letecké společnosti, kde jste si koupili letenku.

Co mám dělat, pokud mi sdělí, že za těchto „mimořádných okolností“ nemám žádná práva?

Podle právních předpisů Evropké unie platí práva cestujících EU i za těchto mimořádných okolností. Jedinou výjimkou jsou dodatečné finanční náhrady (zvláštní odškodnění za způsobené nesnáze).

Co mám dělat, pokud s tím aerolinky nesouhlasí, nebo mi využití mých práv neumožní?

Stěžujte si. Máte-li problémy s uplatněním svých práv jako cestujících, musíte si stěžovat. Nejprve u leteckého přepravce a pokud stále nejste spokojeni s odpovědí, pak u příslušného vnitrostátního úřadu. Tam vám mohou nejlépe pomoci a podle práva EU jsou tyto úřady odpovědné za prosazování právních předpisů.

Další informace: http://ec.europa.eu/transport/passengers/air/doc/2004_261_national_enforcement_bodies.pdf

Jakým způsobem chrání směrnice EU o souborných službách pro cesty ty zákazníky, kteří z důvodu zrušených letů zůstali na cestě?

Pokud byl zrušený let prodán jako součást organizovaného zájezdu, mají zákazníci rozsáhlejší práva, včetně práva na získání náhrady za celý zájezd (např. včetně úhrady letu a hotelu) a asistence na místě, kde na své cestě zůstali.

Další informace:

http://ec.europa.eu/consumers/citizen/my_holidays/index_cs.htm

Potřebujete více informací o svých právech a o tom, jak je vymáhat?

Cestujícím, kteří se ocitli v nesnázích, se doporučuje kontaktovat nejprve leteckou společnost nebo cestovní kancelář.

Máte-li problémy nebo potřebujete-li další informace nebo pomoc při vymáhání svých práv, můžete kontaktovat evropské spotřebitelské centrum v kterékoli zemi, vnitrostátní spotřebitelskou organizaci nebo příslušný úřad odpovědný za prosazování právních předpisů.

Evropské spotřebitelské centrum (ECC) podporované Evropskou komisí existuje v každé zemi EU a také na Islandu a v Norsku. Centra mají pomáhat cestujícím, kteří se dostali do problémů a mají obtíže s respektováním svých práv, např. nároku na finanční náhradu nebo přesměrování do konečného místa určení či nároku na stravu a ubytování. Evropská spotřebitelská centra vzájemně spolupracují, aby mohla na krizi koordinovaně reagovat. Úplné kontaktní informace týkající se ECC ve všech zemích a adresy internetových stránek jednotlivých států najdete na adrese http://ec.europa.eu/consumers/ecc/index_en.htm

Dále existuje přímá evropská telefonní linka (00800 6 7 8 9 10 11), kterou naleznete na plakátech na mnohých letištích v celé Evropě a kde můžete rovněž získat další informace.

Více informací o svých právech najdete na adrese:

apr.europa.eu

The European Union urges Kimberley Process participants and Zimbabwe to intensify their efforts to find consensus on further actions to bring mining operations in Zimbabwe's Marange diamond fields in compliance with minimum standards. The appeal comes after the meeting last week did not produce results.

A meeting of the Kimberley Process (KP), the international scheme against conflict diamonds, was held in Tel Aviv (Israel) from 21 to 24 June 2010 and focused in particular on the implementation of KP minimum standards in Marange diamond fields, with the aim to reach a consensus on the way forward. The EU now hopes that KP Participants and Zimbabwe will intensify their efforts in order to find this consensus, in the spirit of dialogue and cooperation that has always presided over the Kimberley Process.

The EU regrets the current impasse which undermines the Kimberley Process, the credibility of governance in Zimbabwe and the reputation of the legitimate international diamond industry.

The EU also calls on Zimbabwe to maintain a firm commitment to the Kimberley Process and to pursue vigorously all necessary actions to bring all mining operations in the Marange fields into full compliance with KP requirements. The EU is concerned that the arrest of NGO representative Farai Maguwu in Zimbabwe following the meeting with the KP Monitor has overshadowed the meeting in Tel Aviv and calls for Zimbabwe to confirm its commitment to the role of civil society in the KP.

Background

The Kimberley Process grew out of discussions in May 2000 in Kimberley, South Africa among interested governments, the international diamond industry and civil society, as a unique initiative to combat ‘conflict diamonds’ – rough diamonds used to finance devastating conflicts in some of Africa’s diamond-producing countries.

In November 2002, an agreement was reached on the Kimberley Process Certification Scheme (KPCS): an innovative system imposing extensive requirements on all Participants to control all imports and exports of rough diamonds and to put in place rigorous internal controls over production and trade to ensure that conflict diamonds could not enter the legal diamond trade. In a few years, the Kimberley Process has helped to reduce the amount of conflict diamonds to a tiny fraction of world trade. The Kimberley Process is backed by the United Nations; and the General Assembly renewed its support most recently in December 2009.

The Kimberley Process Certification Scheme now has 49 Participants (equalling 75 countries with the European Union counting as a single Participant), including all major diamond producing, trading and polishing centres, and counts on the active participation of civil society and industry groups.

To ensure the effectiveness of the Kimberley Process, its requirements – including effective internal controls over diamond production and trade – must be applied in full by all Participants. The Kimberley Process has developed a number of tools to enable assessment of implementation and to address any issues which may arise. These tools include regular statistical reporting, annual reports and other compliance verification measures, such as review missions.

In response to ‘indications of serious non-compliance’ since late 2008 in the Marange diamond mining area in Zimbabwe, the KP adopted in its Plenary meeting in November 2009 the Swakopmund Decision and Joint Work Plan providing for ambitious actions to bring diamond mining in Marange into compliance. The Tel Aviv Intersessional meeting reviewed its implementation and discussed plans for certification of certain diamonds mined in Marange, but could not reach consensus on the way ahead, despite real effort by the KP Chair.

The recent arrest of Farai Maguwu, director of CRD (an NGO in Zimbabwe), following his meeting with the KP’s appointed Monitor in Zimbabwe, was an issue of particular concern for some participants and observers, and formed part of the context of the Tel Aviv meeting.

For further details, please see: The EU & the Kimberley Process:

http://ec.europa.eu/external_relations/blood_diamonds/index_en.htm

Today, European Commissioner for Development Andris Piebalgs, is a main speaker of a UN conference on the Millennium Development Goals, which will pave the way to the UN High Level Summit on MDGs due to take place in September. At the United Nations Economic and Social Council (ECOSOC) Development Cooperation Forum, Commissioner Piebalgs will deliver a key note speech on Europe's position on the way forward to achieve the Millennium Development Goals (MDGs). He will also hold a bilateral meeting with Helen Clark, Administrator of the United Nations Development Programme (UNDP) and participate to a debate on European Development policy at the City University of New York.

Commissioner Piebalgs stated: "Europe is committed to ending the lottery of where you live determines how you live. Last week, European leaders reaffirmed their commitment towards the Millennium Development Goals and their development aid targets by 2015. At the G8/G20 meeting, President Barroso called to speed up work. I now call on other international development aid donors to join our ambition to make the fight against poverty a reality. It is time to turn pledges in actions and Millennium Development Goals in Millennium Development Achievements."

The UN ECOSOC Development Cooperation Forum meeting will gather Ministers of Development and Foreign Affairs. Commissioner Piebalgs will represent the European Union in the Development Cooperation Forum. He will use the opportunity to present latest decisions adopted by the EU in support for achievement of the MDGs and will stress the importance of policy coherence on development and aid effectiveness, which are one of the main themes that the Forum is structured around. The Development Cooperation Forum (DCF) was created in 2008 to be the principal UN forum for global dialogue and policy review on the effectiveness and coherence of international development cooperation. The meeting with Helen Clark, Administrator of the UNDP will be an occasion for the Commissioner to exchange views on development policy and discuss expectations ahead of the UN High Level Summit on MDGs. Following this, Commissioner Piebalgs will address students, professors and other guests at the City University of New York to communicate and provide visibility to the EU policies and actions in support for the MDGs.

Background

The first ECOSOC Development Cooperation Forum was held in 2008 In New York. The Forum was established, to be an integral part of the ECOSOC high-level segment, in the 2005 UN World Summit. The role of the DCF has since been reaffirmed in the outcome documents of the Accra High-level forum on Aid Effectiveness and of the Doha Review Conference on Financing for Development. The DCF is an influential discussion forum for analysis and high-level debates on current trends in development cooperation with multi-stakeholder participation.

Press event: A press conference on the ECOSOC Development Cooperation Forum's results will take place in the UN premises at 2.30 NY time.

For more information

Website of Commissioner Piebalgs

http://ec.europa.eu/commission_2010-2014/piebalgs/index_en.htm

Conclusion of European Council

http://www.consilium.europa.eu/ueDocs/cms_Data/docs/pressData/en/ec/115346.pdf

Pravidla jsou stanovena ve sdělení Komise s návodem. 29.6.

Sdělení Komise - Communication from the Commission — The application of State aid rules to measures taken in relation to financial institutions in the context of the current global financial crisis, 13 October 2008 (see IP/08/1495)

Communication from the Commission — The recapitalisation of financial institutions in the current financial crisis: limitation of aid to the minimum necessary and safeguards against undue distortions of competition, 5 December 2008 (see IP/08/1901)

Communication from the Commission on the Treatment of Impaired Assets in the Community Banking Sector, 25 February 2009 (see IP/09/322)

Communication from the Commission - Temporary framework for State aid measures to support access to finance in the current financial and economic crisis, adopted on 17 December 2008 (see IP/08/1993), as amended on 25 February 2009.

Communication from the Commission - The return to viability and the assessment of restructuring measures in the financial sector in the current crisis under the State aid rules, 23 July 2009 (see IP/09/1180)

Případy státní pomoci k 29.6. 2010

Rozhodnutí přijsatá Komisí 2008/2009/2010[1]

Austria

Typ opatření/ benficianti	Typ rozhodnutí	Datum přijetí
N557/2008 - Aid scheme for the Austrian financial sector (guarantees, recapitalisation & other)	Decision not to raise objections IP/08/1933	09 December 2008
N352/2009 - Prolongation	MEX/09/0630	30 June 2009
N663/2009 - Second prolongation	MEX/09/1217	17 December 2009
N241/2010 - Extension	IP/10/839	25 June 2010
N214/2008 - Recapitalisation of Hypo Tirol	Decision not to raise objections IP/09/928	17 June 2009
N 640/2009 - BAWAG - capital injection and asset guarantee	Decision not to raise objections IP/09/1989	22 December 2009
C 16/2009 + N698/2009 – Emergency aid to Hypo Group Alpe Adria	Decision not to raise objections IP/09/1998	23 December 2009

Belgium; Belgium/Luxembourg

NN45-49-50/2008 – Guarantee on liabilities of Dexia	Decision not to raise objections IP/08/1745	19 November 2008
Prolongation	IP/09/1662	30 October 2009

Belgium/France/Luxembourg

C9/2009 – Guarantee in favour of Dexia on certain assets in FSA

Decision not to raise objections

IP/09/399

13 March 2009

Belgium/Luxembourg/Netherlands

N574/2008 – Measures in favour of Fortis	Decision not to raise objections IP/08/1746	19 November 2008
NN42-46-53A/2008 – Restructuring aid to Fortis Bank and Fortis Bank Luxembourg	Decision not to raise objections IP/08/1884	03 December 2008

Belgium/Luxembourg

N255/2009 and N274/2009 – Additional aid measures in favour of Fortis Bank and Fortis Bank Luxembourg

Decision not to raise objections

IP/09/743

12 May 2009

Belgium

N602/2008 – Recapitalisation measure in favour of KBC	Decision not to raise objections IP/08/2033	18 December 2008
NN57/2008 – Capital Injection for Ethias Group	Decision not to raise objections IP/09/254	12 February 2009
C18/2009 – Recapitalisation and asset relief for KBC Group	Decision not to raise objections IP/09/1063	30 June 2009
C18/2009 – Asset relief and restructuring package for KBC	Final conditional decision after formal investigation procedure IP/09/1730	18 November 2009
N 256/2009 – Restructuring aid for Ethias	Decision not to raise objections IP/10/592	20 May 2010

Belgium/France/Luxembourg

C9/2009 – Approval of restructuring plan for Dexia

Final conditional decision after formal investigation procedure

IP/10/201

26 February 2010

Cyprus

N511/2009 - Cypriot scheme to support credit institutions (guarantee)

Decision not to raise objections

IP/09/1569

22 October 2009

Denmark

NN36/2008 - Rescue aid to Roskilde Bank	Decision not to raise objections (IP/08/1222)	31 July 2008
NN39/2008 - Liquidation aid Roskilde bank	Decision not to raise objections IP/08/1633	5 November 2008
NN51/2008 - Guarantee scheme for banks in Denmark	Decision not to raise objections IP/08/1483	10 October 2008
N31a/2009 – Amendment of the guarantee scheme	Decision not to raise objections IP/09/206	17 August 2009
N20/2010 - Second prolongation	Decision not to raise objections MEX/10/0201	01 February 2010
N257/2010 - Extension	IP/10/854	28 June 2010
N31a/2009 - Recapitalisation scheme (and amendment of the guarantee scheme)	Decision not to raise objections IP/09/206	3 February 2009
NN46/2009 - Prolongation	MEX/09 /0817	17 August 2009
N628/2009 – Second prolongation	MEX/09/1217	17 December 2009
NN23/2009 - Rescue aid for Fionia Bank	Decision not to raise objections IP/09/819	20 May 2009

Finland

N567/2008 - Finnish guarantee scheme	Decision not to raise objections IP/08/1705	13 November 2008
N44/2009 - Amendment to the guarantee scheme	Decision not to raise objections IP/09/681	5 February 2009
N239/2009 - Prolongation and modification	MEX/09/0430	30 April 2009
N674/2009 – Second prolongation and modification	MEX/09/1217	17 December 2009
NN2/2009 - Guarantee for Kaupthing Bank Finland	Decision not to raise objections IP/09/82	21 January 2009
N329/2009 - Capital injection scheme	Decision not to raise objections IP/09/1303	11 September 2009
N110/2010 – Prolongation	MEX/10/0414	14 April 2010

N548/2008 - Financial support measures to the banking industry in France (Refinancing)	Decision not to raise objections IP/08/1609	30 October 2008
N251/2009 - Extension of the scheme	Decision not to raise objections IP/09/750	12 May 2009
N613/2008 - Financial support measures to the banking industry in France (Recapitalisation)	Decision not to raise objections IP/08/1900	08 December 2008
N29/2009 - Amendment to the Decision	IP/09/158	28 January 2009
N164/2009 - Amendment to the Decision	IP/09/461	23 March 2009
N249/2009 - Capital injection for Caisse d'Epargne and Banque Populaire	Decision not to raise objections IP/09/722	8 May 2009

France

Germany

C9/2008 - Restructuring aid to Sachsen LB	Conditional decision (after formal investigation procedure IP/08/849	4 June 2008
C10/2008 - Restructuring aid to IKB	Conditional decision (after formal investigation procedure) IP/08/1557	21 October 2008
NN44/2008 - Rescue aid to Hypo Real Estate Holding	Decision not to raise objections IP/08/1453	2 October 2008
N512/2008 - Aid scheme for financial institutions in Germany (guarantees, recapitalisations & other)	Decision not to raise objections IP/08/1589	27 October 2008
N625/2008 - Amendment to the Decision		12 December 2008
N330/2009 – Prolongation	EXME09 / 22.06	22 June 2009
N665/2009 – Second prolongation	MEX/09/1217	17 December 2009
N222/2010 – Extension	IP/10/789	23 June 2010
N615/2008 - Guarantee and recapitalisation for Bayern LB	Decision not to raise objections IP/08/2034	18 December 2008
N655/2008 - Guarantee for NordLB	Decision not to raise objections IP/08/2056	22 December 2008
N412/2009 - Prolongation	MEX/09/0910	10 September 2009
N639/2008 - Guarantee for IKB	Decision not to raise objections IP/08/2055	22 December 2008
N17/2009 - Guarantee for SdB – Sicherungseinrichtungsgesellschaft deutscher Banken mbH	Decision not to raise objections IP/09/114	22 January 2009
N244/2009 - Commerzbank capital injection	Decision not to raise objections IP/09/711	7 May 2009
C43/2008 - Aid for the restructuring of West LB	Conditional decision (after formal investigation procedure) IP/09/741	12 May 2009
N531/2009 - Temporary additional aid to West LB	Decision not to raise objections IP/09/1434	7 October 2009
N264/2009 - Recapitalisation of HSH Nordbank	Decision not to raise objections IP/09/854	29 May 2009
N314/2009 - German asset relief scheme	Decision not to raise objections IP/09/1216	31 July 2009
N400/2009 - Additional aid (guarantees) for IKB	Decision not to raise objections IP/09/1235	17 August 2009
N 456 /2009 - Scheme to facilitate the refinancing of export credits	Decision not to raise objections IP/09/1319	15 September 2009
N 48/2010 - Prolongation	Decision not to raise objections MEX/10/0309	9 March 2010
C17/2009 - Landesbank Baden Württemberg "LBBW" - restructuring plan and impaired assets relief measure	Conditional decision (after formal investigation procedure IP/09/1927	15 December 2009

N694/2009 – State guarantees for Hypo Real Estate	Decision not to raise objections IP/09/1985	21 December 2009
N555/2009 – Rescue aid for WestLB; in-depth investigation into bad bank	Decision not to raise objections IP/09/1996	22 December 2009
N161/2010 – Recapitalisation of Hypo Real Estate	Decision not to raise objections	19 May 2010

Greece

N560/2008 - Aid scheme to the banking industry in Greece (guarantees, recapitalisation & other)	Decision not to raise objections IP/081742	19 November 2008
Prolongation and modification	MEX/09/0918	18 September 2009
N690/2009 – Prolongation	MEX/10/0125	25 January 2010
N 163/2010 - Amendment		12 May 2010

Hungary

N664/2008 - Financial support measures to Hungarian financial industry in form of recapitalisation and guarantee scheme	Decision not to raise objections IP/09/253	12 February 2009
N355/2009 - Prolongation and modification	MEX09 /0903	3 September 2009
N662/2009 – Second prolongation	MEX/09/1217	17 December 2009
N224/2010 – Prolongation of Hungarian recap scheme	IP/10/789	23 June 2010
N 358/2009 - Hungarian Mortgage Support Scheme	Decision not to raise objections IP/09/1123	13 July 2009
N603/2009 - Prolongation	Decision not to raise objections MEX 09/1124	24 November 2009

NN68/2009 – Hungarian liquidity support scheme	Decision not to raise objections IP/10/19	14 January 2010
N225/2010 - Extension	IP/10/854	28 June 2010

NN48/2008 - Guarantee scheme for banks in Ireland	Decision not to raise objections IP/08/1497	13 October 2008
N9/2009 - Recapitalisation of Anglo Irish Bank	Decision not to raise objections IP/09/50	14 January 2009
N356/2009 - Recapitalisation of Anglo Irish Bank	Decision not to raise objections IP/09/1045	26 June 2009
N61/2009 - Change of ownership of Anglo Irish Bank	Decision not to raise objections IP/09/271	17 February 2009
N149/2009 - Recapitalisation of Bank of Ireland	Decision not to raise objections IP/09/483	26 March 2009
N241/2009 - Recapitalisation of Allied Irish Bank	Decision not to raise objections IP/09/744	12 May 2009
N349/2009 - revised Irish guarantee scheme for financial institutions	Decision not to raise objections IP/09/1787	20 November 2009
Prolongation	Decision not to raise objections MEX/10/0531	31 May 2010
N254/2010 - Extension	IP/10/854	28 June 2010

Ireland

N725/2009 - Irish impaired asset relief scheme (National Asset Management Agency (NAMA))	Decision not to raise objections IP/10/198	26 February 2010
NN11/2010 – Temporary approval of Rescue measure in favour of INBS	Decision not to raise objections IP/10/400	30 March 2010
NN12/2010 and C11/2010 – Temporary approval of Second recapitalisation of Anglo Irish Bank and restructuring of Anglo Irish Bank	Decision not to raise objections on recapitalisation, and opening of proceedings on restructuring IP/10/400	31 March 2010
N160/2010 – Temporary approval of recapitalisation of EBS	Decision not to raise objections IP/10/658	2 June 2010

Italy

N520a/2008 - Guarantee scheme for Italian banks	Decision not to raise objections IP/08/1706	14 November 2008
N328/2009 - Prolongation	IP/09/929	16 June 2009
N648/2008 - Recapitalisation scheme	Decision not to raise objections IP/08/2059	23 December 2008
N97/2009 – Amendment		20 February 2009
N 466/2009 - Prolongation	MEX/09/1006	6 October 2009

Latvia

NN68/2008 - Public support measures to Parex Banka	Decision not to raise objections IP/08/1766	24 November 2008
NN3/2009 - Amendment to the Decision		11 February 2009
N189/2009 - Amendment to the Decision	IP/09/732	11 May 2009
N638/2008 - Guarantee scheme for banks	Decision not to raise objections IP/08/2054	22 December 2008
N326/2009 – Prolongation	MEX/09/0630	30 June 2009
N664/2009 – Second prolongation	MEX/09/1217	17 December 2009
N223/2010 – Extension	IP/10/839	24 June 2010
NN60/2009 - Capital injection for Mortgage Bank of Latvia	Decision not to raise objections IP/09/1742	19 November 2009

Luxembourg

N344/2009&N380/2009 - Restructuring aid for Kaupthing Bank Luxembourg

Decision not to raise objections

IP/09/1107

9 July 2009

Netherlands

N524/2008 - Guarantee scheme for Dutch financial institutions	Decision not to raise objections IP/08/1610	30 October 2008
N379/2009 - Prolongation and modification	MEX/09/0707	7 July 2009
N669/2009 – Second prolongation	MEX/09/1217	17 December 2009
N528/2008 - Measure in favour of ING	Decision not to raise objections IP/08/1699	13 November 2008

N569/2008 - Measure in favour of Aegon	Decision not to raise objections IP/08/1822	27 November 2008
N611/2008 - SNS REAAL/New capital injection by Dutch authorities	Decision not to raise objections IP/08/1951	10 December 2008
C10/2009 - ING Illiquid asset facility	Decision not to raise objections IP/09/514	31 March 2009
C10/2009 - ING restructuring plan and illiquid asset back-up facility	Final conditional decision after formal investigation procedure IP/09/1729	18 November 2009
N371/2009 – Approval of recapitalisation of SNS REAAL	Decision not to raise objections IP/10/82	28 January 2010
N 19/2010, NN 2/2010, C11/2009 - Temporary approval of additional recapitalisation package in favour of ABN AMRO and Fortis Bank Nederland	Decision not to raise objections IP/10/138	4 February 2010

Poland

N208/2009 - Polish support scheme for financial institutions (guarantee and liquidity support)	Decision not to raise objections IP/09/1360	25 September 2009
Prolongation	MEX/10/0209	9 February 2010
N302/2009 – Polish bank recapitalisation scheme	Decision not to raise objections IP/09/1979	21 December 2009

Portugal

NN60/2008 - Guarantee scheme for credit institutions in Portugal	Decision not to raise objections IP/08/1601	29 October 2008
N51/2010 – Prolongation	MEX/10/0222	22 February 2010
NN71/2008 - State guarantee for Banco Privado Português	Decision not to raise objections IP/09/400	13 March 2009
N556/2008 - Bank recapitalisation scheme	Decision not to raise objections IP/09/818	20 May 2009
N 80/2010 – Prolongation	MEX/10/0317	17 March 2010

Slovakia

N392/2009 - Slovak bank support scheme (guarantees and recapitalisations)

Decision not to raise objections

IP/09/1889

8 December 2009

Slovenia

N531/2008 - Guarantee scheme for credit institutions in Slovenia	Decision not to raise objections IP/08/1964	12 December 2008
N331/2009 - Prolongation	EXME09 / 22.06	22 June 2009
N651/2009 – Second prolongation	MEX/09/1217	17 December 2009
N637/2008 - Liquidity scheme for financial sector	Decision not to raise objections IP/09/452	20 March 2009
N510/2009 – Prolongation	MEX09/1910	19 October 2009
N113/2010 – Second Prolongation	MEX10/0415	15 April 2010

Spain

NN54a/2008 - Fund for the Acquisition of Financial Assets in Spain	Decision not to raise objections IP/08/1630	4 November 2008
Modification	Decision not to raise objections	8 April 2009
N337/2009 - Prolongation	MEX09/0807	7 August 2009
NN54b/2008 - Spanish guarantee scheme for credit institutions	Decision not to raise objections IP/08/2049	22 December 2008
Prolongation	MEX09 / 0625	25 June 2009
N588/2009 - Second prolongation	MEX/09/1201	1 December 2009
N28/2010 – Spanish recapitalisation scheme for credit institutions (Fondo de Reestructuración Ordenada Bancaria" (FROB))	Decision not to raise objections IP/10/70	28 January 2010

Sweden

N533/2008 - Support measures for the banking industry in Sweden (guarantees)	Decision not to raise objections IP/08/1600	29 October 2008
N26/2009 - Amendment to the decision	IP/09/186	28 January 2009
N154/2009 - Amendment and prolongation	IP/09/652	28 April 2009
N544/2009 – Prolongation	MEX/09/1026	26 October 2009
N 127/2010 – Second Prolongation	MEX/10/0422	22 April 2010
N 207/2010 - Extension of Swedish guarantee scheme	MEX/10/0615	15 June 2010
NN64/2008 - Emergency rescue measures regarding Carnegie Investment Bank	Decision not to raise objections IP/08/1977	15 December 2008
N69/2009 - Recapitalisation scheme	Decision not to raise objections IP/09/241	11 February 2009
N436/2009 - Prolongation	MEX09 / 0805	5 August 2009
NN 18/2010 – Clearance of restructuring aid for Carnegie Investment Bank	Decision not to raise objections IP/10/558	12 May 2010

United Kingdom

NN41/2008 - Rescue aid to Bradford and Bingley	Decision not to raise objections IP/08/1437	1st October 2008
N507/2008 - Aid scheme to the banking industry in the UK (guarantees, recapitalisation & other)	Decision not to raise objections IP/08/1496	13 October 2008
N650/2008 - Amendment to the Decision		23 December 2008
N193/2009 - Prolongation	IP/09/586	15 April 2009
N537/2009 – Prolongation	MEX/10/13	13 October 2009
N677/2009 - Prolongation	MEX/09/1217	17 December 2009
N111/2009 - Working capital guarantee scheme	Decision not to raise objections IP/09/471	24 March 2009
UK Asset backed Securities guarantee scheme	Decision not to raise objections IP/09/613	21 April 2009
Prolongation	MEX/09/1027	27 October 2009
C14/2008 - Restructuring package for Northern Rock	Final conditional decision after formal investigation procedure IP/09/1600	28 October 2009
N428/2009 - Restructuring plan of Lloyds Banking Group	Decision not to raise objections IP/09/1728	18 November 2009
N422/2009 and N621/2009 - Royal Bank of Scotland, impaired asset relief measure and restructuring plan	Decision not to raise objections IP/09/1915	14 December 2009
N194/2009 – Liquidation aid to Bradford & Bingley	Decision not to raise objections IP/10/47	25 January 2010
NN19/2009 – Restructuring of Dunfermline Building Society	Decision not to raise objections IP/10/48	25 January 2010

Případy v současné době formálně vyšetřovány (hloubkové šetření podla pravidel o státní pomoci smlouvy o ES)

Country	Type of measure / Beneficiary	Date of decision regarding the opening of formal investigation
Germany	C15/2009 - Aid package for Hypo Real Estate (restructuring) Extension and temporary approval of capital injections	7 May 2009 IP/09/712 13 November 2009 IP/09/1708	Case under assessment
Germany, Austria	C16/2009 - Aid package for Bayern LB and its Austrian subsidiary Hypo Group Alpe Adria Extension C 16/2009 – Extension of temporary approval of restructuring aid for Hypo Group Alpe Adria	12 May 2009 IP/09/742 23 December 2009 IP/09/1998 22 June 2010 IP/10/774	Case under assessment
Germany	C29/2009 - Aid package for HSH Nordbank AG	22 October 2009 IP/09/1577	Case under assessment
Germany	C32/2009 - Support measures for German savings bank Sparkasse KölnBonn	5 November 2009 IP/09/1670	Case under assessment
Germany	C43/2009 – WestLB: in-depth investigation into bad bank C43/2009 – Prolongation of temporary approval of aid to WestLB	22 December 2009 IP/09/1996 22 June 2010 IP/10/774	Case under assessment
Ireland	C11/2010 – Temporary approval of Second recapitalisation of Anglo Irish Bank and restructuring of Anglo Irish Bank	31 March 2010 IP/10/400	Case under assessment
Latvia	C26/2009 - Aid package for JSC Parex Banka	29 July 2009 IP/09/1203	Case under assessment
Netherlands	C11/B/2008 - State measures in favour of Fortis Bank Nederland (FBN) and the activities of ABN Amro Extension	8 April 2009 IP/09/565 4 February 2010 IP/10/138	Case under assessment
Portugal	C33/2009 - State guarantee for Banco Privado Português	10 November 2009 IP/09/1691	Case under assessment

Případy státní pomoci ekonomice podle dočasného rámce k 29.6.2010

Rozhodnutí přijatá Komisí v období 2008-2010

Austria

Type of measure / Beneficiary		Type of Decision		Date of adoption
	N 47/a/2009- Temporary scheme (aid up to € 500 000) N 317/2009 – Amendment		Decision not to raise objections IP/09/454 IP/09/972		20 March 2009 18 June 2009
	N 47/d/2009- Temporary scheme (risk capital)		Decision not to raise objections IP/09/484		25 March 2009
	N 434/2009 – Temporary scheme (export-credit insurance)		Decision not to raise objections IP/09/1955		17 December 2009
	N 118/2010 - Temporary scheme (aid up to € 15 000 for the agricultural sector)		Decision not to raise objections IP/10/453		19 April 2010

Belgium

N 117/2009- Temporary scheme (subsidised guarantees)	Decision not to raise objections IP/09/447	20 March 2009
N 532/2009 – Temporary scheme (export-credit-insurance)	Decision not to raise objections IP/09/1680	6 November 2009
N 34/2010 - Temporary scheme (aid up to € 15 000 for the agricultural sector)	Decision not to raise objections IP/10/160	11 February 2010

Bulgaria

N 108/2010 - Temporary scheme (aid up to € 15 000 for the agricultural sector)

Decision not to raise objections

IP/10/454

19 April 2010

Czech Republic

N 237/2009 - Temporary scheme (subsidised interest rates)	Decision not to raise objections IP/09/699	6 May 2009
N 236/2009 - Temporary scheme (aid up to € 500 000)	Decision not to raise objections IP/09/719	7 May 2009

Denmark

N 198/2009 - Temporary scheme (export-credit insurance)

N 554/2009 (amendment)

Decision not to raise objections

IP/09/706

IP/09/1630

6 May 2009

29 October 2009

Estonia

N 387/2009 - Temporary scheme (aid up to € 500 000)

Decision not to raise objections

IP/09/1121

13 July 2009

Finland

N 224/2009 - Temporary scheme (aid up to € 500 000)		Decision not to raise objections IP/09/869		3 June 2009
N 82b/2009 - Temporary scheme (guarantees)	Decision not to raise objections IP/09/919		9 June 2009
N 258/2009 – Temporary scheme (export-credit insurance)	Decision not to raise objections IP/09/979		22 June 2009
N 141/2010 - Temporary scheme (aid up to € 15 000 for the agricultural sector)		Decision not to raise objections IP/10/604		20 May 2010

France

N 7/2009 – Temporary scheme (aid up to € 500 000)	Decision not to raise objections IP/09/72	19 January 2009
N 15/2009 - Temporary scheme (reduced interest rates)	Decision not to raise objections IP/09/216	4 February 2009
N 11/2009 - Temporary scheme (reduced interest rates – to producers of green products)	Decision not to raise objections IP/09/205	3 February 2009
N 23/2009 - Temporary scheme (subsidised guarantees)	Decision not to raise objections IP/09/332	27 February 2009
N 119/2009 - modification of French risk capital scheme	Decision not to raise objections IP/09/406	16 March 2009
N 36/2009 - Temporary scheme (risk capital)	Decision not to raise objections IP/09/1094	30 June 2009
N 449/2009 – Temporary scheme (export-credit insurance)	Decision not to raise objections IP/09/1422	5 October 2009
N 609/2009 - Temporary scheme (aid up to € 15 000 for the agricultural sector)	Decision not to raise objections IP/09/1866	2 December 2009

Germany

N 661/2008 – KfW run special program 2009 (interest subsidies)	Decision not to raise objections (IP/08/2063)	30 December 2008
N 668/2008 – Temporary scheme (limited amount of compatible aid) N 299/2009 - Amendment N 411/2009 - Amendment	Decision not to raise objections IP/08/2063 IP/09/877 IP/09/1163	30 December 2008 4 June 2009 17 July 2009
N 39/2009 – Temporary adaptation of risk-capital schemes	Decision not to raise objections IP/09/214	3 February 2009
N 27/2009 - Temporary scheme (guarantees)	Decision not to raise objections IP/09/331	27 February 2009
N 38/2009 - Temporary scheme (reduced interest rates)	Decision not to raise objections IP/09/296	19 February 2009
N 426/2009 – Temporary Scheme (green products)	Decision not to raise objections IP/09/1223	4 August 2009
N 384/2009 – Temporary Scheme (export credit insurance) N 91/2010 - Amendment	Decision not to raise objections IP/09/1222	5 August 2009 31 May 2010
N 597/2009 – Temporary scheme (aid up to € 15 000 for the agricultural sector)	Decision not to raise objections IP/09/1805	23 November 2009

Greece

N 308/2009 - Temporary scheme (guarantees)	Decision not to raise objections IP/09/867	3 June 2009
N 309/2009 - Temporary scheme (subsidised interest rates)	Decision not to raise objections IP/09/868	3 June 2009
N 304/2009 - Temporary scheme (aid up to € 500 000)	Decision not to raise objections IP/09/1143	15 July 2009

Hungary

N 77/2009 - Temporary scheme (aid up to € 500 000)	Decision not to raise objections IP/09/325	24 February 2009
N 78/2009 – Temporary scheme (subsidised interest rates)	Decision not to raise objections IP/09/325	24 February 2009
N 114/2009- Temporary scheme (guarantees)	Decision not to raise objections IP/09/387	10 March 2009
N 203/2009 - Temporary scheme (guarantees)	Decision not to raise objections IP/09/647	24 April 2009
N 341/2009 - Temporary scheme (guarantee methodology) N 56/2010 - Amendment	Decision not to raise objections	1 July 2009 6 May 2010
N 679/2009 - Temporary scheme (aid up to € 15 000 for the agricultural sector)	Decision not to raise objections IP/10/121	5 January 2010

Ireland

N 186/2009 – Temporary scheme (aid up to € 500 000)

Decision not to raise objections

IP/09/585

15 April 2009

Italy

N 279/2009 - Temporary scheme (risk capital)	Decision not to raise objections IP/09/825	20 May 2009
N 266/2009 - Temporary scheme (guarantees)	Decision not to raise objections IP/09/852	28 May 2009
N 248/2009 – Temporary scheme (aid up to € 500 000)	Decision not to raise objections IP/09/852	28 May 2009
N 268/2009 – Temporary scheme (subsidised interest rates)	Decision not to raise objections IP/09/857	29 May 2009
N 542/2009 – Temporary scheme (aid for green cars)	Decision not to raise objections IP/09/1581	26 October 2009
N 706/2009 – Temporary scheme (aid up to € 15 000 for the agricultural sector)	Decision not to raise objections IP/10/119	1 February 2010

Latvia

N 124/2009 – Temporary scheme (aid up to € 500 000)	Decision not to raise objections IP/09/442	19 March 2009
N 139/2009 - Temporary scheme (guarantees)	Decision not to raise objections IP/09/626	22 April 2009
N 670/2009 - Temporary scheme (guarantee to JSC Liepājas Metalurgs)	Decision not to raise objections IP/09/1923	15 December 2009
N 84/2010 - Temporary scheme (export-credit insurance)	Decision not to raise objections IP/10/718	10 June 2010

Lithuania

N 272/2009 – Temporary scheme (aid up to € 500 000) N 523/2009 – Amendment N 46/2010 – Amendment	Decision not to raise objections IP/09/890 IP/09/1719	8 June 2009 13 November 2009 10 March 2010
N 659/2009 – Temporary scheme (export-credit insurance)	Decision not to raise objections IP/09/1980	21 December 2009
N 686/2009 - Temporary scheme (aid up to € 15 000 for the agricultural sector)	Decision not to raise objections IP/10/118	1 February 2010

Luxembourg

N 99/2009 – Temporary scheme (aid up to € 500 000)	Decision not to raise objections IP/09/334	26 February 2009
N 128/2009 – Temporary scheme (guarantees)	Decision not to raise objections IP/09/392	11 March 2009
N 50/2009 – Temporary scheme (export-credit insurance)	Decision not to raise objections IP/09/603	20 April 2009

Malta

N 118/2009 - Temporary scheme (aid up to € 500 000)

Decision not to raise objections

IP/09/820

18 May 2009

Netherlands

N 156/2009 – Temporary scheme (aid up to € 500 000)	Decision not to raise objections IP/09/527	1 April 2009
N 409/2009 – Temporary scheme (export-credit insurance) N 14/2010 - Amendment	Decision not to raise objections IP/09/1405 IP/10/131	2 October 2009 5 February 2010

N 611/2009 - Temporary scheme (aid up to € 15 000 for the agricultural sector)

Decision not to raise objections

IP/09/1993

22 December 2009

Poland

N 408/2009 - Temporary scheme (aid up to € 500 000)

Decision not to raise objections

IP/09/1483

17 August 2009

Portugal

N 13/2009 – Temporary scheme (aid up to € 500 000)

Decision not to raise objections

IP/09/71

19 January 2009

Romania

N 286/2009 – Temporary scheme (guarantees) N173/2010 - Amendment	Decision not to raise objections IP/09/882	5 June 2009 24 June 2010
N 547/2009 – Temporary scheme (aid up to € 500 000)	Decision not to raise objections IP/09/1876	3 December 2009
N 478/2009 – State guarantee in favour of Ford Romania	Decision not to raise objections IP/09/1711	13 November 2009

Slovakia

N 222/2009 – Temporary scheme (aid up to € 500 000) N 711/2009 - Amendment	Decision not to raise objections IP/09/680	30 April 2009 2 February 2010
N 707/2009 - Temporary scheme (aid up to € 15 000 for the agricultural sector)	Decision not to raise objections IP/10/234	4 March 2010

Slovenia

NN 34/2009 - Temporary scheme (guarantees) N 105 /2010 - Amendment	Decision not to raise objections IP/09/917	12 June 2009 16 April 2010
N 228/2009 - Temporary scheme (aid up to € 500 000)	Decision not to raise objections IP/09/918	12 June 2009
N 713/2009 - Temporary scheme (export-credit insurance)	Decision not to raise objections IP/10/282	16 March 2010

Spain

N 140/2009 – Temporary scheme (aid for green cars)	Decision not to raise objections IP/09/499	29 March 2009
N 307/2009 – Temporary scheme (aid up to € 500 000)	Decision not to raise objections IP/09/889	8 June 2009
N 68/2010 – Temporary scheme (guarantees) N 157/2010 - Amendment	Decision not to raise objections	30 March 2010 8 June 2010

Sweden

N 80/2009 - State guarantees in favour of Volvo cars	Decision not to raise objections IP/09/879	5 June 2009
N 605/2009 – Temporary scheme (export-credit insurance)	Decision not to raise objections IP/09/1819	25 November 2009
N 541/2009 – State guarantee in favour of Saab	Decision not to raise objections IP/10/139	8 February 2010

United Kingdom

N 43/2009 – Temporary scheme (aid up to € 500 000)	Decision not to raise objections IP/09/215	4 February 2009
N 71/2009 – Temporary scheme (guarantees)	Decision not to raise objections IP/09/333	27 February 2009
N 72/2009 – Temporary scheme (to businesses producing green products)	Decision not to raise objections IP/09/333	27 February 2009
N 257/2009 – Temporary scheme (subsidised interest rates)	Decision not to raise objections IP/09/793	15 May 2009
N 71/2010 – Temporary scheme (aid up to € 15 000 for the agricultural sector)	Decision not to raise objections IP/10/390	30 March 2010

Případy formálně vyšetřované podle dočasného rámce pro státní pomoc podle pravidel státní pomoci ES

Country	Type of measure / Beneficiary	Date of decision regarding the opening of formal investigation
Romania	C 36/2009 – State guarantee in favour of Oltchim	19 November 2009 IP/09/1748	Case under assessment

[1] Všeobecné pravidlo jsou systémy pomoci přehodnocevány každých 6 měsíců a případně restrukturalizuje plán.

Cílem sdělení[1], které dnes Evropská komise předkládá, je zachovat Evropě prvenství jakožto turistické destinaci. Se 370 miliony zahraničních turistů v roce 2008 se Evropa těší více než 40% podílu na celosvětovém cestovním ruchu a tuto pozici si musí udržet. Rychle se měnící světová ekonomika má však značný dopad na odvětví cestovního ruchu a přináší velké změny, pokud jde o chování turistů i trhy původu. Dokument Komise se zabývá takovými problémy odvětví cestovního ruchu, jako je jeho sezónní charakter a stárnutí populace, a současně nastiňuje politiku, jejímž cílem je podpořit tento zásadní sektor evropského hospodářství, a navrhuje iniciativy na podporu jeho konkurenceschopnosti, udržitelného rozvoje založeného na kvalitě a viditelnosti Evropy jakožto výjimečné turistické destinace.

Místopředseda Komise Antonio Tajani odpovědný za resort podnikání, průmyslu a vnitřního trhu zboží, uvedl : „Lisabonská smlouva poprvé v historii zavedla společný rámec pro evropský cestovní ruch.Tento rámec nám umožňuje připravit politiku využívající celé různorodé škály, již naše odvětví cestovního ruchu nabízí evropským i zahraničním turistům.Potřebujeme proto, aby evropský průmysl cestovního ruchu zůstal na špici inovativních řešení.Vytvoří se tak více pracovních míst a udržitelnější a různorodější nabídka služeb v oblasti cestovního ruchu. Nebude to lehké, ale naším cílem je, aby Evropa zůstala i nadále nejnavštěvovanější světovou destinací. Dnešní sdělení stanoví 21 kroků, které evropský průmysl cestovního ruchu posunou do 21. století.“

Cestovní ruch hraje v našem hospodářství významnou úlohu. Je do něj zapojeno 1,8 milionu podniků, přičemž v mnoha případech se jedná o malé a střední podniky (MSP). Zaměstnává 5,2 % pracovní síly a k evropskému HDP přispívá více než 5 %.

V příštích letech se setkáme s mnoha úkoly i příležitostmi, k nimž budeme muset zaujmout společný přístup na evropské úrovni, a současně bude nutné respektovat rozdíly mezi členskými státy na všech úrovních. Evropské turistické destinace čelí čím dál silnější konkurenci jiných světových rekreačních center. Na druhou stranu může Evropa přilákat rovněž cestující z rozvíjejících se zemí, kteří by zde chtěli strávit dovolenou. Stávající demografický trend ukazuje, že za pár let budeme mít více starších turistů, na což je třeba lépe připravit naše produkty i infrastrukturu cestovního ruchu. Naše produkty cestovního ruchu musí také být udržitelnější, aby odrážely například závazky v oblasti klimatické změny a závislosti na vodě a energiích. Rovněž je třeba plně využít nových možností, jež nám nabízejí neustále se vyvíjející informační a komunikační technologie.

Cílem sdělení Evropské komise je udržet Evropu na prvním místě světového žebříčku turistických destinací, a za tímto účelem navrhuje 21 kroků (úplný seznam viz MEMO/10/289), mimo jiné:

1. Zlepšit konkurenceschopnost odvětví cestovního ruchu v Evropě.

- Je třeba podněcovat inovace, aby se toto odvětví a jeho podniky mohly přizpůsobit novým trendům spotřebitelského chování a překonat zažité zvyklosti panující v tomto odvětví. V této souvislosti Evropská komise podporuje myšlenku společné „turistické platformy IKT“ pro hlavní zúčastněné strany v oblasti cestovního ruchu (cestovní kanceláře, hotely atd.).

- Prodloužení turistické sezóny. Podpořit výměnné programy pro mládež, starší osoby, ekonomicky slabé rodiny a osoby s postižením, aby tito lidé mohli cestovat během nízké sezóny. Díky výměně informací na evropské úrovni by bylo možné lépe koordinovat školní prázdniny v jednotlivých členských státech.

- Je třeba zlepšit socioekonomické znalosti v oblasti cestovního ruchu v zájmu lepší koordinace stávajících výzkumných aktivit v oblasti cestovního ruchu. Ve střednědobém výhledu by virtuální Evropská observatoř cestovního ruchu mohla vytvořit síť pro koordinaci a analýzu výzkumu v oblasti cestovního ruchu a mohla by sloužit rovněž jako zdroj informací o vývoji průmyslu cestovního ruchu z celé Evropy.

2. Podporovat rozvoj udržitelného a odpovědného cestovního ruchu zaměřeného na kvalitu

- Usnadnit výměnu osvědčených postupů mezi sítěmi regionálních a udržitelných destinací za účelem rozvoje ukazatelů udržitelného řízení.

- Vytvořit značku „Kvalitní turistika“, která ocení evropské podniky a destinace zvyšující kvalitu svých služeb.

- Vytvořit na základě ukazatelů udržitelného řízení značku, která podpoří turistické destinace šetrné k životnímu prostředí a respektující sociální a ekonomická kritéria.

- Navrhnout listinu kritérií udržitelného a odpovědného cestovního ruchu, na jejichž základě budou udíleny evropské ceny společnostem činným v odvětví cestovního ruchu a turistickým destinacím.

3. Posílit dobrou pověst a viditelnost Evropy jakožto místa mnoha udržitelných a vysoce kvalitních destinací

- Vytvoření a podpora „Evropské značky“ v úzké spolupráci s členskými státy pomůže evropským destinacím vyniknout oproti světovým rekreačním centrům.

- Lepší spolupráce s národními organizacemi a evropským průmyslem cestovního ruchu na podporu evropských produktů cestovního ruchu prostřednictvím portálu visiteurope.com.

4. Lépe začlenit cestovní ruch do politik EU a finančních nástrojů

Cestovní ruch nutně souvisí s jinými oblastmi politik. Z toho důvodu Komise zlepší začlenění a koordinaci politik, jež mají vliv na cestovní ruch, jako jsou práva cestujících, ochrana spotřebitele a vnitřní trh.

Další informace

http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/tourism/index_cs.htm

[1] KOM(2010) 352.

Evropská komise dnes zahájila konzultaci o klíčových otázkách souvisejících s neutralitou internetu.Zabývá se například těmito tématy: Mělo by být poskytovatelům internetu dovoleno, aby uplatňovali postupy pro řízení internetového provozu, které dávají jednomu datovému toku přednost před druhým? Mohou tyto postupy vytvářet problémy a znevýhodňovat některé uživatele? Stačí míra konkurence mezi různými poskytovateli internetových služeb a požadavky na transparentnost podle nového telekomunikačního rámce k tomu, aby tím, že dávají spotřebitelům možnost volby, zabránily možným problémům? A má se o zajištění rovných podmínek na vnitřním trhu dále starat EU, nebo by se tohoto úkolu měly zhostit soukromé společnosti, které v oboru působí? O svém záměru zahájit tuto konzultaci, a rozvinout tak diskusi o neutralitě internetu v Evropě informovala v dubnu 2010 místopředsedkyně Evropské komise pro digitální agendu Neelie Kroesová (viz SPEECH/10/153). Poznatky z konzultace budou promítnuty do zprávy o neutralitě internetu, kterou Komise předloží do konce roku. Do konzultace se mohou do 30. září 2010 zapojit všechny zainteresované strany: poskytovatelé služeb a obsahu, spotřebitelé, podniky i vědečtí pracovníci. Otevřený a neutrální internet je základem mnoha cílů stanovených v digitální agendě pro Evropu (IP/10/581).

Místopředsedkyně Neelie Kroesová uvedla: „Jsem odhodlána zachovat internet otevřený a neutrální. Spotřebitelé by měli mít přístup k obsahu, který požadují. Poskytovatelé obsahu a provozovatelé by zase měli být správně motivováni, aby pokračovali v inovacích. Řízení internetového provozu a neutralita internetu jsou však velmi složité otázky. Nepředpokládám, že by se měl prosadit jeden jediný přístup. Potřebujeme zjistit názory všech stran, abychom mohli všechny otázky pečlivě a objektivně posoudit, abychom nalezli správnou rovnováhu mezi všemi zájmy a zjistili, zda jsou zapotřebí nová opatření, případně jaká.“

Řízení provozu v moderním internetu

V posledních letech prošel internet dramatickými změnami. Stále více uživatelů využívá vysokorychlostní širokopásmové připojení. Zároveň jsou na vzestupu služby, které vyžadují přenos velkého objemu dat, jako je internetová televize (IPTV) a sdílení videa. Světlo světa také spatřily nové technologie, například internetové hlasové služby (VoIP), které umožňují telefonování přes internet.

V této souvislosti vyvinuli poskytovatelé internetových služeb nástroje, které rozlišují mezi různými internetovými stránkami a aplikacemi, k nimž se uživatelé připojují prostřednictvím jejich sítě. Tomuto postupu, který má bránit přetížení sítě a podporovat její efektivní využívaní, se říká „řízení internetového provozu“. Uvedené nástroje mohou být používány k zajišťování efektivního fungování sítí a k poskytování špičkových služeb (jako je IPTV), ovšem pouze pokud splňují předpisy EU a pokud jsou spotřebitelé informováni o očekávané kvalitě služeb. Tytéž postupy však také mohou zpomalit přístup k neprioritním službám nebo aplikacím, ať již u pevného či mobilního připojení, nebo zhoršit kvalitu jiných služeb. Někteří odborníci tvrdí, že je-li s jedním datovým tokem zacházeno jinak než s druhým, může to poškodit uživatele a podkopat otevřenost internetu.

Zaměření konzultace

Cílem dnes zahájené veřejné konzultace je získat názory na otázky řízení internetového provozu, které souvisejí s neutralitou internetu. Komise se chce dozvědět více o možných problémech spojených s určitými formami řízení internetového provozu a o tom, zda k jejich řešení postačí nová telekomunikační pravidla. Dále ji zajímají technické a ekonomické aspekty, otázka kvality služeb a zda mohou být narušeny tzv. internetové svobody.

Další kroky

Komise provede analýzu odpovědí, které v rámci konzultace obdrží, i názorů vyjádřených na dalších fórech. Do konce roku 2010 pak předloží sdělení o neutralitě internetu. V tomto dokumentu Komise nastíní svůj názor na to, zda jsou potřebné další iniciativy nebo pokyny.

Souvislosti

Ačkoliv „neutralita internetu“ (nebo také „neutralita sítě“) nemá žádnou zavedenou definici, obecně se tak označuje myšlenka, že se všemi daty na internetu by mělo být zacházeno stejně, bez ohledu na jejich zdroj či určení. To znamená, že uživatelům internetu by obecně měl být umožněn přístup k požadovanému obsahu nebo aplikaci.

Komise se zavázala, že bude otevřenost a neutralitu internetu pečlivě sledovat a že bude o situaci informovat Evropský parlament a Radu ministrů. K naplnění tohoto závazku, který byl jedním z předpokladů pro úspěšné vyjednání reformního balíčku EU v oblasti telekomunikací z roku 2009 (viz MEMO/09/568), přispívá i tato konzultace.

Na základě přepracovaného telekomunikačního rámce EU mají orgány členských států pravomoc stanovovat minimální úrovně kvality služeb síťového přenosu. Podle nových pravidel pro transparentnost navíc musejí být spotřebitelé před podepsáním smlouvy informováni o povaze služby, kterou si objednávají, a to včetně postupů pro řízení internetového provozu a jejich vlivu na kvalitu služeb a také o případných dalších omezeních (například o omezení šířky pásma nebo o dostupné rychlosti připojení).

Další informace

Příslušný dokument k veřejné konzultaci je k dispozici na adrese:

http://ec.europa.eu/information_society/policy/ecomm/library/public_consult/index_en.htm

K 1. červenci 2010 vstupují v platnost nová pravidla EU pro označování biopotravin, která zahrnují i požadavek zobrazovat nové logo EU pro ekologickou produkci. Tento „eurolist“ bude muset být nyní povinně znázorňován na balených bioproduktech, které byly vyrobeny v členských státech EU a splňují stanovené standardy. Vedle označení EU bude nadále možné používat další soukromá, regionální či národní loga. Uvádění loga na nebalených a dovážených bioproduktech bude dobrovolné. Kromě loga stanoví nová pravidla pro označování také povinnost uvádět místo, kde byly složky produktu vyprodukovány, a číselný kód subjektu, který měl na starosti kontroly. Hospodářské subjekty mají na splnění těchto nových pravidel dvouleté přechodné období. Kromě toho jsou vůbec poprvé zavedena pravidla EU pro ekologickou akvakulturu.

„Doufáme, že se nové logo stane v celé EU široce uznávaným symbolem produkce biopotravin. Spotřebitelé si díky němu mohou být jisti, že zboží s logem bylo vyprodukováno plně v souladu s přísnými předpisy EU pro ekologické zemědělství,“ uvedl komisař EU pro zemědělství a rozvoj venkova Dacian Cioloş a dodal: „Věřím, že tyto změny podpoří odvětví ekologického zemědělství a zároveň zlepší ochranu spotřebitelů.“

Logo s motivem „eurolistu“ znázorňuje hvězdy EU seskupené ve tvaru listu na zeleném pozadí. Spotřebitelům vysílá dva jasné signály: příroda a Evropa.Komise vzor zaregistrovala jako kolektivní ochrannou známku. Toto logo, které navrhl německý student Dušan Milenković, bylo jasným vítězem internetové ankety, která navazovala na soutěž pro studenty umění z EU. Vítěz a autoři, kteří postoupili do nejužšího výběru, budou oceněni na slavnostním udílení cen, které se uskuteční v Bruselu dne 19. července 2010 při příležitosti konference o budoucnosti společné zemědělské politiky konané ve dnech 19. a 20. července.

Nové podmínky pro ekologickou akvakulturu

Nová pravidla se vztahují také na ekologickou produkci ryb, měkkýšů a mořských řas v akvakultuře. Pravidla stanoví podmínky, které platí v celé EU pro vodní produkční prostředí, oddělení ekologických a konvenčních jednotek a pro dobré životní podmínky živočichů včetně maximální hustoty chovu, která je měřitelným ukazatelem dobrých podmínek. Pravidla rovněž stanoví, že musí být zachována biologická rozmanitost, a nepovolují vyvolávání reprodukce pomocí umělých hormonů. Měla by se používat ekologická krmiva doplněná krmivy z udržitelného rybolovu. Pro produkci mlžů a mořských řas platí zvláštní ustanovení.

Komisařka pro rybolov a námořní záležitosti Maria Damanaki k novým pravidlům uvedla: „Celoevropská pravidla pro ekologickou akvakulturu se stala skutečností. Spotřebitelům poskytnou lepší výběr a podpoří vhodnou produkci přijatelnou z hlediska životního prostředí, která je životaschopnou alternativou k tradičnějšímu intenzivnímu přístupu. EU je největším světovým trhem s mořskými plody a je příhodné, že právě Evropa hraje vedoucí úlohu při určování podrobných pravidel v této oblasti. Jednou z priorit mého funkčního období jsou udržitelnost a sociální soudržnost v odvětví rybolovu a akvakultury. Nová pravidla, která tyto priority promítají do akvakultury, jsou významným milníkem.“

V roce 2008 působilo v Evropě podle odhadů 123 certifikovaných podniků provozujících ekologickou akvakulturu z celkového počtu 225 takových podniků na světě. Tyto evropské podniky se na světové produkci, která v roce 2008 činila 50 000 tun, podílely téměř z poloviny. Z hlediska produkce zaujímají mezi členskými státy prvenství Spojené království, Irsko, Maďarsko, Řecko a Francie. Nejčastěji chovaným druhem je losos.

Další informace o nových pravidlech naleznete na internetových stránkách EU věnovaných ekologickému zemědělství, z nichž si také můžete stáhnout logo EU pro ekologickou produkci:

www.organic-farming.europa.eu

Informace ke konferenci o budoucnosti společné zemědělské politiky naleznete na této internetové stránce:

http://ec.europa.eu/agriculture/cap-post-2013/conference/index_en.htm

Směrnici o službách měly členské státy do svých právních řádů zapracovat do konce prosince 2009. Od ledna tohoto roku všechny členské státy EU společně s Komisí přezkoumávají a vzájemně hodnotí některé aspekty svých vnitrostátních právních rámců týkajících se poskytovatelů služeb. Tuto inovativní pracovní metodu, známou rovněž jako „postup vzájemného hodnocení“, stanovila směrnice. V rámci tohoto postupu, kdy členské státy společně hodnotí aspekty vnitrostátních právních předpisů, Evropská komise vyzývá zainteresované strany, aby k projednávaným aspektům vyjádřily svůj názor. Konzultace potrvá do 13. září 2010.

Odvětví služeb je hlavní hnací silou ekonomiky EU, neboť tvoří zhruba 75 % HDP EU a 70 % všech pracovních míst. Pro EU však také představuje jeden z hlavních nevyužitých zdrojů v oblasti dalšího růstu a vytváření nových pracovních míst. Na jednotném trhu je totiž obchod se službami stále omezen řadou překážek. Cílem směrnice o službách je zlepšit fungování jednotného trhu služeb pomocí ambiciózního programu reformy správních a právních předpisů, která má rozvinout potenciál tohoto odvětví. Směrnice zavazuje země EU, aby odstranily neoprávněné či nepřiměřené právní a správní překážky existující v případě zakládání podniků nebo poskytování přeshraničních služeb v rámci EU. Týká se to velké řady činností a požadavků, včetně služeb v oblasti maloobchodu, stavebnictví, cestovního ruchu a většiny regulovaných povolání (např. architekti, inženýři, právníci, účetní nebo zeměměřiči).

V průběhu tříleté lhůty pro zapracování směrnice všechny členské státy důkladně analyzovaly své právní a správní předpisy, aby zajistily jejich soulad s ustanoveními směrnice o službách. Tento přezkum znamenal posouzení podstaty a přiměřenosti stávajících předpisů a v případě nutnosti jejich změnu nebo zrušení. Zapracování směrnice o službách se pro členské státy ukázalo být obzvláště těžkým úkolem, jelikož se směrnice týká velkého množství právních a správních předpisů na všech úrovních státní správy.

Od počátku roku 2010 členské státy spolu s Evropskou komisí hodnotí v rámci společného postupu řadu přezkoumaných vnitrostátních opatření. Tato inovativní pracovní metoda je známa jako „postup vzájemného hodnocení“.

V rámci tohoto postupu Komise nyní vyzývá zainteresované strany, aby se formou analýz či připomínek vyjádřily k vnitrostátním opatřením, která nadále ukládají některé typy požadavků jak v případě zahájení činnosti poskytovatele služeb, tak v případě přeshraničního poskytování služeb. Komise podá o výsledcích postupu vzájemného hodnocení a o konzultaci zainteresovaných stran do konce tohoto roku zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

Konzultační dokument a dotazník jsou k dispozici na http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/2010/services_directive_en.htm

Chci v úvodním vystoupení objasnit 2 klíčové body:

- význam dovedností pro současnou a budoucí Evropu a

- klíčové akce potřebné k podpoře zvyšování kvalifikace a lepší vazbu mezi dovednostmi a pracovními místy. Ve vchodu do budovy Berlaymont je výstava k lidské tváři ESF. 54 lidí - po 2 z každého členského státu - nám řekne, jak projekty změnily jejich život. Jak slepé ženy získaly práci, jak dělník mohl zaměnit svou noční práci za denní, jak kvalifikovaný nezaměstnaný získal dobře placenou práci pokladače koberců.

Jaké školení je nutné pro přípravu budoucnosti?

Poslední předovědi ukazují, že čelíme budoucnosti s většími potřebami znalostí pro práci a kvalifikačně náročnější zaměstnání. Mezi dneškem a rokem 2020 poptávka po vysoce kvalifikovaných zaměstnancích vzroste o 16 milionů, po nízko kvalifikovaných naopak poklesne o cca 12 milionů.

Čistá změna zaměstnanosti v letech 2010-2020 by se měla zvýšit o více než 7 milionů, zejména ve znalostně a kvalifikačně intenzivních zaměstnáních.

Ti s vyšší kvalifikací s využitím výhod z vývoje budou jasně v lepším postavení. Ale evropská ekonomika potřebuje široký základ kvalifikace na střední úrovni s profesním vzděláváním a školením.

Víme, že většina současných pracovníků bude plnit pracovní místa v nejbližším desetiletí. Vyžaduje to cílené zvyšování kvalifikace. Musíme proto začít s kvalifikační přípravou na budoucí požadavky.

Na summitu rovněž zaznělo, že nezaměstnanost se blíží v EU 10%, ale nové závody nebo jiné podniky nemohou nalézt pracovníky s ohledem na nedostatek vhodného vzdělání a školení.

Proto zaměstnavatelé musejí sehrát ve školení zaměstnanců zásadní roli.

Víme, že orientace školená na trh zvyšuje růst mezd a zaměstnanosti, je to přínosem pro mzdy a zaměstnanost. Před několika dny irský expert na konferenci Evropského sociálního fora řekl, že jen cca 60% evropských podniků nabízí zaměstnancům školení. A jsou velké rozdíly – v roce 2005 šlo o 20 % u Řeků a 90% ve Spojeném království. Školení je omezeno jen na 27 hodin.

Lepší školení bude zvlášť důležité v sektoru služeb, který je projektován na lepší vytváření pracovních míst. Zejména v sektoru zdravotních a podnikatelských služeb. Navíc se rychle objevují nová “zelená” pracovní místa na poli obnovitelné energie a eko-stavebnictví.

Miliony zelených pracovních míst, nebo jak říkal president Obama v Torontu, pracovní místa čisté energie lze vytvořit ozeleněním naší ekonomiky. Nová pracovní místa vyžadují nové druhy dovedností pracovníků na všech kvalifikačních úrovních. Proto vzdělání a školení by mělo obsahovat zelené znalosti na všech úrovních.

Potřebujeme také nalézt správnou vyváženost mezi generickými dovednostmi a podnikatelstvím.

To mne vede k druhému bodu: co nejlepšího možno udělat k z výšení dovedností pracovníků?

Především lépe anticipovat dovednosti, které budou zapotřebí k uspokojení na budoucím trhu práce. K tomu provádíme předpovědi potřeby kvalifikace na trhu k predikci nabídky a poptávky. K plné aktualizaci se provádějí 2x ročně.

Zpracováváme také sektorové studie budoucí kvalifikace v EU. Zaměstnavatelé tu musejí sehrát ve vlastním zájmu velkou roli.

Za druhé prognóza kvalifikace musí vést do školících a vzdělávacích systémů, aby mladí lidé měli dovednsti a kompetence, které aktuálně potčebují pro trh práce. Zde opět hrají klíčovou roli zaměstnavatelé.

Na úrovni EU vytvořila Komise European University Business Forum, spojující akademický a podnikatelský svět na podporu užší spolupráce mezi univerzitami a podnikáním.

Komise dále rozvíjí vůbec první mnohajazyšný slovník spolující dovednosti a kompetence pro zaměstnání. European Skills, Competencies and Occupations taxonomy – ESCO – pomůže lépe sladit pracovní místa s dovednostním profilem jednotlivců.

Za třetí musíme podnítit všechny zaměstnavatele ať soukromého nebo veřejného sektoru lépe využívat dovedností více heterogenní pracovní síly.

Vyžaduje to změnu myšlení. V příštím desetiletí bude větší podíl starších pracovníků. Bude potřeba adaptace na měnící se trh práce. Potřebujeme strukturu na pracovišti s plynulou modernizací kvalifikace. Navíc bude větší podíl žen, které mohou mít vyšší kvalifikaci, než muži. Strategie vyčerpávajícího celoživotního vzdělávání a přístup spočívající na kompetenci při řízení lidských zdrojů bude zapotřebí, aby se výzvy přeměnily v příležitosti.

Komise přijala sdělení k turistice zaměřené na udržení Evropy světově špičkovou turistickou destinací. Sdělení zejména doporučuje nový konsolidovaný politický rámec pro budoucnost evropské turistiky a řadu iniciativ na evropské úrovni v úzké spolupráci s představiteli veřejného a soukromého sektoru turistiky. Uvádí se krátký přehled některých iniciativ.

Nový rámec politiky turistiky EU se hlavně soustředí kolem 4 pilířů: zlepšení konkurenceschopnosti sektoru turistiky v Evropě, podpora plynulého udržitelného rozvoje turistiky v EU, zvýšení image Evropy jako domova pro trvale udržitelné a vysoce kvalitní destinace a maximalizace potenciálu politik a finančních nástrojů EU pro rozvoj evropské turistiky.

1. Zlepšení konkurenceschopnosti turistického sektoru v Evropě

Je zapotřebí podpořit inovace.

K přijetí nových trendů v chování spotřebitele, sektoru a jeho podnicích a překonání zafixovaných vzorů v sektoru navrhuje Komise společnou ICT platformu turistiky ("ICT tourism platform") mezi velkými hráči turistického sektoru (cestovní kanceláře, hotely atd…).

Při přípravě na budoucí sdělení k e-commerce na vnitřním trhu, které hodnotí realizaci směrnice k eletronickému obchodování, Komise prozkoumá možnosti lepší integrace sektoru turistiky EU do následujících souvislostí:

- Zlepšit profesionální dovednosti

Zlepšování profesionálních dovedností a větší mobilita v sektoru turistiky se podněcuje a bude se mu věnovat pozornost v souladu s vlajkovou iniciativou 2020 "An agenda for new skills and jobs", zejména prostřednictvím různých programů EU jako Leonardo nebo “Konkurenceschopnost a inovace” (Competitiveness and Innovation Framework Programme) s opatřeními jako “Erasmus for Young Entrepreneurs” nebo “E-skills Innovation”.

- Řešení k rozšíření turistické sezóny

Mechanizmus dobrovolné výměny informací na evropské úrovni by mohl lépe pomoci koordinaci školních prázdnin mezi členskými státy.

Vyvíjí se Dobrovolný evropský program výměny, který usnadňí cestování mladým, starším, rodinám, osobám s ekonomickými potížemi a tělesně postiženým. Iniciativa CALYPSO, která byla prvním krokem v tomto směru, umožňuje dále rozvíjet hlavně pobřežní turistiku, která je zejména v regionech dobře rozinuta, je ale jen sezónní.

- Diversifikace nabídky turistiky

S ohledem na zvýšení turistiky uvnitř EU by se měla dále zvyšovat diversifikace turistiky, zejména lepší a cílenější podporou a zviditelněním na evropské úrovni pro tématické produkty turistiky: kulturní itineráře nebo turistické cyklotrasy, termální, enogastronomické, historické, sportovní nebo náboženské turistiky, agroturistiky nebo podpora turistiky pomáhající průmyslovému nebo ekonomickému dědictví regionu (návštěvy podniků) – to jsou jen některé příklady.

Bude podporována lepší integrace “přírodního” dědictví ve strategiích turistiky na evropské úrovni.

Zlepšení turistických sociálně ekonomických znalostí k rozvoji lepší koordinace evropského výzkumu.

Komise krátkodobě vyvine pilotní projekt zaměřený na vytvoření sítě zahrnující všechy národní a regionální výzkumné instituce, jakož i turistické kanceláře.

Virtuální evropská turistická observatoř by mohla poskytnout středně době síť pro koordinaci turistického výzkumu na evropslé úrovni i pro prohloubenou další analýzu turistických realit a trendů a jednat jako depositář celounijních informací o novém vývoji v odvětví turistiky.

V kontextu letošního sdělení “Consumer markets scoreboard” bude Komise pokračovat v hodnocení výstupů pro spotřebitele na společném trhu a zajištění vhodného měření uspokojení evropských spotřebitelů vztahujících se k různým turistickým službám (např. doprava, nájmy, ubytování, cesty, dovolené a trasy za pevnou cenu).

2. Podpora trvale udržitelné odpovědné turistiky

Usnadnit výměnu nejlepších praktických postupů mezi sítěmi konkurenčních a trvale udržitelných regionů a destinací (jako EDEN a NECSTouR) s ohledem na podněcování ukazatelů trvale udržitelného managementu na základě systému ukazatelů. Vypracovat nálepku na základě ukazatelů trvale udržitelného managementu na podporu turistických destinací respektujících environmentální, sociální a ekonomická kritéria.

- Organizace kampaně na zvýšení povědomí na podporu odpovědných přístupů k evropským turistům.

Na základě současných zkušeností členských států by se měla zavést značka “Quality Tourism" k zvýšení bezpečnosti a důvěry spotřebitelů v produkty turistiky a dosažená ocenění za zvyšování kvality služeb poskytovaných evropskými podniky a destinacemi.

- Navhnout Chartu s kritérii trvale udržitelné a odpovědné turistiky, na jejímž základě by se udělovala evropská cena turistickým podnikům a destinacím.

- Usnadnit lepší stanovení rizik spojených s podnební změnou evropským odvětvím turistiky k vyhnutí se neúspěšným investicím a posouzení příležitostí k rozvoji alternativní turistické nabídky.

- Navrhnout strategii trvale udržitelné pobřežní a námořní turistiky.

- Vytvoři nebo posílit spolupráci mezi EU, rychle se rozvíjejícími zeměmi (Čina, Rusko, Indie, Brazilie) středomořskými zeměmi na podporu trvale udržitelného a odpovědného rozvoje turistiky a výměna nejlepších praktických zkušeností.

3. Zlepšení image Evropy jako domova pro trvale udržitelné a vysoce kvalitní destinace.

- Vytvoření a podpora “evropské ochranné známky” ("European brand"), v úzké spolupráci s členskými státy pomůže lepšímu usilování u jiných mezinárodních destinací.

- Zlepšená spolupráce s národními organizacemi a evropským turistickým odvětvím na podporu produktů evropské turistiky prostřednictvím portálu visiteurope.com.

- Lepší podpora evropské turistiky na velkých např. kulturních nebo sportovních akcích.

- Posílení participace EU v rámci mezinárodních organizací, jako World Tourism Organisation (WTO), OECD, T20 a Euro-Med.

4. Maximalizace potenciálu politik a finančních nástrojů pro rozvoj evropské turistiky.Turistika je propojena s ostatními politikami a rozvojem. Proto Komise bude pracovat na integraci a koordinaci politik s vlivem na turistiku, jako práva cestujících, ochrana spotřebitele a vnitřní trh - to je jen několik příkladů, kde lze maximalizovat jejich potenciál pro rozvoj evropské turistiky.

Sdělení schválené Komisí staví na zásadách předložených 12.5. k posílení ekonomické vlády (správy) EU. Stanoví soubor nástrojů k efektivnímu posílení preventivních a opravných opatření Paktu stability a růstu, rozšiřuje dohled na makroekonomické nevyváženosti a prosazuje efektivní ekonomický dohled vhodnými sankcemi a podněty. Vytvoření evropského semestru od ledna 2011 by se stalo základním kamenem koordinace hospodářské politiky. Propojením z časového hlediska a posouzením národních rozpočtů a reformích programů se zajistí lepší koordinace ex ante. Návrh tohoto sdělení může být dohodnut podle podmínek Lisabonské smlouvy a platil by pro 27 členských států, i když budou uplatněna náročnější pravidla pro členské státy oblasti euro.

1. Vydání: přiměřená pravidla, ale nedostatek souladu.

Současná krize a riziko stability oblasti € podtrhly vzájemnou propojenost ekonomik EU a vystavily zranitelnost členských států, zejména v oblasti euro. Nicméně fiskální disciplina, mezery v konkurenceschopnosti a nevyváženosti soukromého sektoru jsou problémy pro EU jako celek, takže je zřejmá potřeba užší koordinace hospodářské politiky napříč EU a oblasti euro.

Pravidla a postupy koordinace hospodářské politiky, které jsou zdravé, nebyly dostatečně respektovány. Navíc se na vytvoření hospodářské nevyváženosti přiměřeně nereagovalo, i když před tím Komise varovala. V řadě členských států se to převedlo do vysokých schodků běžných účtů, velké vnější zadluženosti a vysoké úrovně veřejných dluhů. Finanční stabilita oblasti euro jako celek byla vystavena riziku.

Sdělení Komise z 12.5.vyzývalo k silnější ekonomické vládě, aby se posílil soulad mezi pravidly a zásadami ve smlouvě a Paktu stability a růstu zejména v oblasti euro a vytoření formálních postupů k makroekonomickou nevyvážeností. Komise použila za základ 3 pilíře:

- posílení Paktu stability a růstu,

- soustředění se na makroekonomické nevyváženosti a odchylky v konkurenceschopnosti,

- práce na stálém a robustním rámci krizového řízení.

Sdělení dale rozvíjí politické ideje stanovené ve sdělení Komise z 12.5.2010 a staví na orientacích dohodnutých 17.6.2010 Evropskou radou s ohledem na dosažený pokrok Task Force k ekonomické vládě. Odpovídá na výzvu Evropské rady k Task Force a Komise k vývoji její orientace a jejich fungování. Představuje první soubor nástrojů k dosažení těchto cílů. Následovat budou formalní návrhy v září a říjnu. Nicméně Komise očekává, že Rada ecofin 13.7.může již potvrdit zahájení Evropského semestru 2011.

2. Evropský semestr

S ohledem na dosažení více integrovaného dohledu na hospodářské politiky se podle iniciativy Europe 2020 předpokládala synchronizace hodnocení fiskálních a strukturálních politik členských států EU v tzv. Evropském semestru. Mělo by to umožnit členským státům záskat přínos z ex ante koordinace na evropské úrovni při přípravě jejich národních rozpočtů a národních reformních programů. Sdělení upřesňuje, jak bude nový dohledový cyklus v praxi fungovat.

Cyklus začíná v lednu s přehledem ročního růstu (Annual Growth Survey -AGS) Evropskou komisí, zhodnocením ekonomických výzev pro EU a oblast euro. AGS se představí EP. Členské státy předloží své Programy stability a konvergence a jejich národní reformní programy v dubnu, takže je Komise může zhodnotit souběžně. Počátkem července by Rada na základě hodnocení Komise mohla vydat pro zemi specifický politický návod. Pak v druhé polovině roku dokončí své rozpočty.

Nečeká se, že by členské státy předložily programy v plné šíři EU před předložením národním parlamentům. Předložené informace by měly jen umožnit smysluplnou diskusi k fiskální politice. Mělo by se vyžadovat: (i) aktualizaci fiskálních plánů pro současný rok; (ii) makroekonomický scénář, podepřený projekcemi rozpočtu; (iii) konkrétní indikace plánů na budoucí rozpočet; (iv) popis předvídaných politik a střednědobé rozpočtové projekce hlavních vládních proměnných.

3. Makro-ekonomický dohled

Na základě zásad sdělení z 12.5. navrhuje Komise vyvinout nový strukturovaný mechanismus pro detekci a korekci náhle vznikajících makroekonomických nevyvážeností, včetně odchylek konkurenceschopnosti. K lepší detekci nevyváženosti vytvoří Komise výsledkovou tabulku z ekonomických a fiskálních ukazatelů. Komise provede hloubkovou analýzu podle zemí a vydá pro zemi specifická doporučení k řešení nevyvážností, kde to bude zapotřebí. Pokud se bude pociťovat závažnost podstaty nevyvážeností, měla by se uplatnit nápravná opatření a členský stát by se mohl dostat do “postavení s nadměrným schodkem” a k vydání podrobných doporučení a pravidelnému podávání zpráv členským státem pro Radu Ecofin a Eurogroup.

4. Dohled na strukturální reformu

K efektivnímu ohledu na strukturální reformu je důležité stanovit úzká hrdla pro dosažení cílů Europe 2020 a pěti cílů v záhlaví (zaměstnanost, sociální začleňování, výzkum a inovace, vzdělání, energie a podnební změna).

Na základě národních programů členských států zhodnotí Komise způsob, jakým se každá země dostane ke svým národním cílům podle Europe 2020. V případě neuspokojujícího procesu by mohla být vydána pro zemi specifická opatření. Komise by mohla také přímo určit varování příspušnému členskému státu.

5. Rozpočtový dohled, anticipace, odhalení, náprava

Země s velkým dluhem jsou těžce postiženy dopadem hospodářské a finanční krize. Fiskální dohled by měl lépe sledovat vývoj dluhu a uplatnit dluhová kriteria v uplatňování Paktu stability a růstu v jeho preventivní a nápravné dimenzi. Jinak řečeno nástroje vynucování by měly být uplatněny v případě chyby z nesouladu s doporučeními k veřejnému dluhu.

V dobrých časech hospodářství by se měly členské státy s vysokým veřejným dluhem zaměřit na náročnější cíle ve formě střednědobých rozpočtových cílů. Jako část nápravních opatření Paktu stability a růstu by členské státy měly být podřízeny ustanovením postupu při nadměrném schodku, jestliže kroky k snížení dluhu jsou nedostatečné. To lze rozhodnout na základě souladu s numerickými kótami doplněnými o zdravé ekonomické posudky.

Fiskální dohled by se mohl zlepšit, kdyby byla fiskální pravidla a důvěryhodné vynucovací mechanismy již dobře zapuštěny do národních pravidel a institucí. Národní fiskální rámec je soubor prvků představujících základ národní fiskální správy (vlády) tj. stanovení pro zemi specifické institucionální politiky, utvářející fiskální politiku na národní úrovni. Tato národní fiskální pravidla by měla zajistit respektování referenčních hodnot ve Smlouvě k schodku a dluhu a být v souladu se střednědobými rozpočtovými cíli. Národní fiskální rámce by měly předvídat zapojení všech úrovní správy k zajistění jasného a efektivního sdílení břemen zejména v členských státech se silnými místními vládami. Komise navrhne minimální požadavky k zajištění národních fiskálních rámců v souladu se závazky ze Smlouvy.

6. Sankce a podněty

Komise navrhuje širší škálu sankcí a podnětů k posílení důvěryhodnosti fiskálního rámce EU. Měly by se také použít preventivně a měly by se uplatnit v dřívější etapě.

Pro oblast euro by členské státy mohly dočasně uložit zúročený vklad na země s nedostatečným pokrokem v rozpočtové konsolidaci.

Pokud jde o nápravná opatření, měl by se rozpočet EU použít jako dodatečná páka k zajištění respektu pro Pakt stability a růstu. Zahrnuje to politiku soudržnosti, výdaje z fondu soudržnosti na zemědělství, (EAGF) nebo Rybářský fond (EFF).

V případě nesouladu s pravidly se předpokládají dva kroky podle ustanovení článku 126(11). Za prvé stanovení nadměrného schodku by mělo vyústit v přerušení nebo možnému přesměrování závazků vztahujících se k mnoharočním programům. To by se přímo neprojevilo bezprostředně na platbách a měla by se umožnit doba pro nápravu. Za druhé v případě nesouladu s doporučením nápravy nadměrného schodku by se uplatnilo zrušení rozpočtových závazků a definitivní ztráta plateb pro příslušnou zemí. Koneční beneficianti fondů (např. farmáři) by zůstali nedotčeni. Členské státy by musely dále platit farmám dotace bez úhrady z rozpočtu EU.

Roční míra inflace se očekává v červnu podle bleskového odhadu Eurostat 1.4%, v květnu byla 1,6%.

Popisuje se výpočet odhadu.

Vydala Eurostat Press Office

Johan WULLT

Tel: +352-4301-33 444

eurostat-pressoffice@ec.europa.eu

Další informace k datům:

Colin STEWART

Tel: +352-4301-32 004

estat-hicp-methods@ec.europa.eu

Eurostat News Releases on the internet: http://ec.europa.eu/eurostat

Selected Principal European Economic Indicators: http://ec.europa.eu/eurostat/euroindicators

Evropská komise dnes předložila návrh na ujednání o překladu týkající se budoucího patentu EU. Jedná se o poslední krok k tomu, aby se jednotný patent EU stal realitou. Získání patentu v Evropě je v současnosti desetkrát dražší než v USA. Tato situace je na překážku výzkumu, vývoji i inovacím a rovněž snižuje konkurenceschopnost Evropy. Z toho důvodu potřebuje Evropa přijmout takové řešení, aby zlepšovatelé mohli chránit své vynálezy za přijatelných nákladů jediným patentem vztahujícím se na celé území EU a s minimálními náklady na překlad, a nemuseli si platnost patentu nechat potvrzovat na národní úrovni, jak je tomu dosud. Nový návrh vychází z úspěšného systému používání tří jazyků, který funguje v Evropském patentovém úřadě (EPO), a jeho přijetí by velmi výrazně snížilo stávající náklady na překlad.

Komisař pro vnitřní trh a služby Michel Barnier uvedl: „Aby byla Evropa konkurenceschopná v celosvětovém měřítku, potřebujeme podpořit inovace. Zatím tomu tak není, protože získání patentu je příliš drahé a komplikované. Patent EU platný stejně ve všech zemích EU je pro podporu výzkumu a vývoje rozhodující a bude motorem budoucího růstu. Dnešní návrh – poslední prvek souboru patentových reforem – je dobrou zprávou pro zlepšovatele v celé Evropě, a zejména pro malé podniky. Věřím, že členské státy urychleně zajistí, aby se patent EU stal realitou. A jsem připraven na dosažení konečné dohody se všemi stranami úzce spolupracovat.“

Současná situace v oblasti patentů v Evropě

Současný evropský patentový systém je velmi drahý a složitý, zejména pokud jde o požadavky na překlad. Žádost o patent posuzuje úřad EPO, což je mezivládní orgán, jehož členy je 37 zemí, z toho 27 členských států EU a 10 dalších evropských zemí. Tento úřad odpovídá za udělení evropského patentu, jestliže jsou splněny příslušné podmínky. Aby však patent platil v určitém členském státě, musí poté vynálezce požádat o potvrzení platnosti na národní úrovni. S tím jsou spojeny náklady na překlad a administrativní výdaje.

Vzhledem k vysokým nákladům patentuje většina vynálezců své vynálezy jen v několika málo členských státech. Potvrzení platnosti patentu ve 13 zemích např. stojí až 20 000 EUR, z čehož připadá téměř 14 000 EUR na překlady. To způsobuje, že je evropský patent více než desetkrát dražší než americký, který stojí přibližně 1 850 EUR.

Jednání o patentu EU

V srpnu 2000 navrhla Komise nařízení o patentu Společenství (podle Lisabonské smlouvy se na něj nyní odkazuje jako na patent EU). V prosinci 2009 členské státy jednomyslně schválily závěry o zlepšení patentového systému v Evropě (viz IP/09/1880). Schválený soubor opatření zahrnoval klíčové prvky nutné pro zavedení jednotného patentu EU a zřízení nového patentového soudu v EU, ale neobsahoval ujednání ohledně překladů. Pokud jde o nový patentový soud, stanovisko Soudního dvora Evropské unie týkající se slučitelnosti návrhu dohody se Smlouvami EU se očekává v letošním roce. Dnešní návrh uzavírá potřebný soubor opatření k patentům EU o ujednání ohledně překladů.

Ujednání o překladu u patentů EU

Podle dnešního návrhu nařízení Rady by činily poplatky za zpracování patentu EU platného ve 27 členských státech méně než 6 200 EUR a pouze 10 % této částky by připadlo na překlady.

Návrh Komise vychází se stávajícího jazykového systému úřadu EPO. Komise navrhuje, aby byly patenty EU posuzovány a udělovány v jednom z úředních jazyků úřadu EPO, tedy v angličtině, francouzštině nebo němčině. Udělený patent bude zveřejněn v daném jazyce a jeho znění bude právně závazné. Zveřejněny budou i překlady žádostí do ostatních dvou úředních jazyků EPO. Žádosti představují tu část patentu, kde je definován předmět ochrany vynálezu.

Žádné další překlady do jiných jazyků nebudou od majitele patentu vyžadovány, s výjimkou právního sporu týkajícího se patentu EU. V takovém případě může být od majitele patentu vyžádáno, aby na své vlastní náklady pořídil další překlady. Majitel patentu tak bude třeba muset dodat kopii patentu v jazyce osoby, která údajně patent porušila, nebo v jazyce, v němž probíhá soudní řízení, pokud je tento jazyk odlišný od jazyka patentu.

Návrh Komise rovněž obsahuje doprovodná opatření, která je třeba schválit, aby byl patentový systém vynálezcům přístupnější. Zaprvé by měly být k dispozici vysoce kvalitní strojové překlady patentů EU do všech úředních jazyků EU. Vynálezci v Evropě tak budou mít lepší přístup k technickým údajům o patentech ve svém rodném jazyce. Kromě toho budou mít vynálezci možnost podávat žádosti ve svém jazyce, aby se usnadnil přístup k patentu EU i pro žadatele ze zemí EU, kde angličtina, francouzština ani němčina nepatří mezi úřední jazyky. Žadatel bude mít nárok na uhrazení nákladů na překlad do jazyka řízení v úřadu EPO, který si vybere při podávání žádosti.

Souvislosti

Členské státy dosáhly v prosinci 2009 politické dohody přijetím závěrů Rady a obecného přístupu k nařízení o patentu EU (viz IP/10/1880). Tato dohoda se vztahuje na hlavní prvky týkající se nového patentového soudu v Evropě a budoucího patentu EU, ale neobsahuje ujednání o překladu. Členské státy se však dohodly, že překlady týkající se patentu EU budou součástí samostatného nařízení. Komise proto předložila tento návrh týkající se ujednání o překladu u patentu EU.

Více informací najdete na následujících stránkách:

http://ec.europa.eu/internal_market/indprop/patent/index_en.htm

MEMO 291

Smlouvy představují základní stavební kameny vztahů mezi podnikateli a spotřebiteli. Na smluvním právu byl vybudován i jednotný trh Evropské unie. Podnikatelé, zejména malé a střední podniky, jsou však omezováni v přeshraničním prodeji, protože se musí orientovat v jednotlivých úpravách smluvních závazků v každém z 27 členských států. Jen 8 % spotřebitelů nakupuje po internetu od prodejců v jiném členském státě (3. vydání přehledu výsledků spotřebitelských trhů). Prodejci navíc odmítli celkem 61 % přeshraničních prodejů, protože nechtějí poskytovat služby v členském státě spotřebitele. Důvodem jsou z velké části překážky související s právní úpravou a právní nejistota ohledně použitelných pravidel. Evropská komise dnes předložila politický dokument se strategií, která obsahuje několik možností soudržnějšího přístupu ke smluvnímu právu, aby reagovala na výše uvedené problémy a posílila potenciál jednotného evropského trhu. Cílem je poskytnout podnikatelům větší právní jistotu a spotřebitelům jednodušší pravidla. Veřejná konzultace tohoto politického dokumentu bude probíhat až do 31. ledna 2011.

„Chci, aby se polský, německý nebo španělský spotřebitel cítil stejně bezpečně, když uzavírá smlovu s italskou, finskou nebo francouzskou společností, jako by byl doma. Rovněž chci, aby evropské malé a střední podniky nabízely své výrobky a služby spotřebitelům v jiných členských zemích, aniž by byly odborníky na vnitrostátní systémy smluvního práva všech 26 ostatních členských států EU,“ řekla místopředsedkyně Komise a komisařka pro spravedlnost Viviane Redingová. „Vyzývám všechny spotřebitele i podnikatele ze všech 27 členských států, aby se aktivně účastnili této veřejné konzultace, kterou organizuje Komise. Evropská ekonomika se v současné době bezpochyby nachází v krizi. Máme však zároveň historickou příležitost posílit hospodářský růst tím, že se zjednoduší přeshraniční transakce. Nyní je proto nejvhodnější doba podniknout velký krok směrem k vytvoření lepšího evropského systému smluvního práva.“

Smlouvy jsou nezbytným prvkem podnikání a realizace prodeje spotřebitelům. Formálně potvrzují dohodu mezi stranami a mohou upravovat širokou škálu záležitostí, včetně prodeje zboží a poskytování služeb, např. zamluvení letenky nebo získání půjčky. Pokud například irský spotřebitel koupí po internetu na základě smlouvy mezi podnikatelem a spotřebitelem přehrávač MP3 od francouzského obchodníka, irské smluvní právo se na tento případ bude vztahovat pouze za předpokladu, že francouzský obchodník svoji internetovou stránku výslovně určil pro irské spotřebitele.

Evropský jednotný trh je založen na široké škále smluv, které se řídí národním smluvním právem jednotlivých členských států. Souběžná existence jednotlivých pravidel může vést ke vzniku dodatečných nákladů transakce, zvyšovat právní nejistotu podnikatelů a nedůvěru spotřebitelů. I když spotřebitelé i podnikatelé chtějí využívat výhody jednotného trhu EU, čelí významným překážkám. Náklady na transakci (např. přizpůsobení smluvních podmínek a obchodní politiky nebo pořízení překladu pravidel) a právní nejistota související s používáním cizího smluvního práva komplikují rozšiřování hlavně malých a středních podniků, které představují celkem 99 % všech obchodních společností v EU, v rámci jednotného trhu.

Komise ve své Zelené knize, kterou dnes schválila, proto navrhuje, jak dosáhnout soudržnějšího smluvního práva. V úvahu přicházejí tyto varianty politiky:

- zveřejnění (nezávazných) vzorových ustanovení smluvního práva na internetu, která by mohla být využívána v rámci evropského jednotného trhu,

- schválení (závazné nebo nezávazné) „sady nástrojů“ pro evropské zákonodárce, aby při přijímání nových právních předpisů zakotvili kvalitnější a soudržnější pravidla,

- doporučení o evropském smluvním právu, které by vyzývalo členské státy EU, aby zahrnuly evropské smluvní právo do svých právních řádů; částečně po vzoru Spojených států, kde všechny státy až na jeden dobrovolně přijaly jednotný obchodní zákoník,

- volitelný systém evropského smluvního práva (neboli „28. systém“), který by si mohli při uzavírání smluv zvolit jak spotřebitelé, tak podnikatelé. Toto volitelné právo by bylo alternativou ke stávajícím vnitrostátním smluvním právům a bylo by k dispozici ve všech jazycích. Mohlo by se vztahovat pouze na přeshraniční smlouvy nebo jak na přeshraniční, tak čistě vnitrostátní smlouvy. Toto právo by muselo poskytnout vysokou ochranu spotřebitelů a právní jistotu po celou dobu existence smlouvy,

- harmonizace vnitrostátních systémů smluvního práva formou směrnice EU,

- úplná harmonizace vnitrostátních systémů smluvního práva formou nařízení EU,

- vytvoření plnohodnotného evropského občanského zákoníku, který by nahrazoval vnitrostátní pravidla pro uzavírání smluv.

Souvislosti

Komise podle strategie Evropa 2020, kterou zahájil předseda José Manuel Barroso dne 3. března 2010 (IP/10/225), v současné době řeší nedokonalosti jednotného trhu, aby podpořila hospodářské oživení.Znamená to vypracovat harmonizovanou úpravu spotřebitelských smluv, vzorová smluvní ustanovení práva EU a pokročit směrem k vytvoření volitelného systému evropského smluvního práva.Vznik tohoto volitelného nástroje je jednou z hlavních akcí vyplývajících z Digitální agendy pro Evropu, která byla zveřejněna dne 19. května 2010.

Evropský parlament podpořil myšlenku volitelného systému evropského smluvního práva ve svém usnesení ze dne 25. listopadu 2009. Bývalý komisař pro vnitřní trh a hospodářskou soutěž Mario Monti ve své Zprávě o jednotném trhu ze dne 9. května rovněž uvedl výhody, které by volitelný „28. systém“ přinesl spotřebitelům a podnikatelům.

Komise dne 12. května svolala novou expertní skupinu, jejímž úkolem je přeměnit tzv. Návrh společného referenčního rámce, první návrh systému evropského smluvního práva, který byl v uplynulých letech vytvořen v rámci výzkumného programu EU, do uživatelsky přístupného a snadno pochopitelného textu, který bude přizpůsoben potřebám spotřebitelů a realitě podnikatelského prostředí (IP/10/595). Skupina tvořená odborníky z oblasti práva i osobami z praxe z celé Evropy se v současné době schází jednou měsíčně v Bruselu. Veřejná konzultace, která byla dnes zahájena, pomůže k tomu, aby se tato skupina zaměřila na nejdůležitější problémy, kterým spotřebitelé a podnikatelé v dnešní době čelí v oblasti smluvního práva.

Konzultace bude probíhat až do 31. ledna 2011. Její výsledky umožní Komisi připravit návrhy do konce roku 2011.

Další informace

Zelená kniha o variantách politiky pro dosažení pokroku, pokud jde o vytvoření evropského systému smluvního práva s ohledem na spotřebitele a podnikatele, kterou Komise dnes schválila a zveřejnila na:

http://ec.europa.eu/justice_home/news/consulting_public/news_consulting_public_en.htm

Rubrika aktualit na stránkách pro spravedlnost a vnitřní věci:

http://ec.europa.eu/justice_home/news/intro/news_intro_en.htm

Internetová stránka Viviane Redingové, místopředsedkyně a členky Komise odpovědné za spravedlnost, základní práva a občanství.

http://ec.europa.eu/commission_2010-2014/reding/index_en.htm

V mezinárodní soutěži v kreslení na téma rovnosti žen a mužů, která byla 8. března 2010 vypsána Evropskou komisí u příležitosti Mezinárodního dne žen, zvítězilo čtrnáct dětí pocházejících ze všech částí světa. Každý obdrží cenu 1 000 EUR, které budou použity na nákup knih, počítačů, úhradu studijních nákladů nebo dalších vzdělávacích pomůcek. Přibližně 50 000 osmi až desetiletých dětí z 61 zemí z Afriky, Asie, karibské a tichomořské oblasti, Latinské Ameriky, Středomoří, Středního východu a východních sousedů Evropské unie vyjádřilo kresbou svou představu o tématu rovnosti žen a mužů – jak dívky a chlapci, ženy a muži mohou společně pozvednout náš svět. Vítězné kresby budou vystaveny od 9. do 26. listopadu 2010 v Bruselu.

„Rád bych poblahopřál vítězům a všem soutěžícím za jejich kreativní kresby a za jejich zápal pro boj za rovnost žen a mužů ve světě.Tato soutěž svou jednoduchostí představuje velmi účinný nástroj, který může změnit postavení žen prostřednictvím mladých generací.Pokud jsou to politici, kteří se dnes zabývají vytvářením účinných rozvojových politik, pak tyto děti budou těmi, kdo jim vnukne život,“ prohlásil patron letošního ročníku soutěže Evropský komisař pro rozvoj Andris Piebalgs.

Celkoví vítězové letošního ročníku podle regionu:

Afrika:

- Khushil Nagda, 9, Kenya

- Ramboasalama Iderana Ny Andrianina, 10, Madagascar

- Mabvuto Zimba, 10, Zambia

- Asna Rashid, 10, Kenya

Asie:

- An Usa, 8, Cambodia

- Abdullah Abid, 10, Pakistan

Karibská a tichomořská oblast:

- Shara Yoselyn Medrano Silva, 10, Dominican Republic

- Ayesha Simran Chand, 9, Fiji

Latinská Amerika:

- Andulce Chacón Camila Micaela, 10, Bolivia

- Enrique Suárez Estrada, 10, Mexico

Středomoří a Střední východ:

- Tajana Dodov, 10, FYROM

- Olga Chemachenko, 9, Ukraine

Další evropské země, včetně zemí Východního partnerství EU:

- la Ghezaili, 10, Algeria

- Mohammad Izzo, 10, Syria

Od zahájení soutěže na Mezinárodní den žen 8. března 2010 obdržela Komise 26 080¨kreseb od 49 709 dětí z 1 641 škol a komunitních center. Do akce se zapojilo 61 delegací EU ze šesti světových regionů. Bylo vybráno více než 600 kreseb, které bylyzaslány do Bruselu pro závěrečnou volbu. Porota složená ze 50 dětí navštěvující Evropskou školu Brusel I vybrala čtrnáct celkových vítězů.

Vítězové byli vybráni podle originality, kreativity a umělecké hodnoty jejich kreseb a pro jejich schopnost předat kresbou jasný signál v kontextu situace v jejich domovině. Shodně jako u předchozích soutěží zachycují kresby naději a současně osvědčují často složitou realitu. Mnoho dětí účastnících se soutěže pochází z extrémních složitých sociálních a životních podmínek, například takových, které panují v Afghánistánu. Tyto děti často velmi otevřeně ve svých kresbách vyjadřují tvrdou realitu jejich každodenního života a popisují válečné scény plné strachu a útrap, jež válka přináší.

Soutěž v kreslení je organizována již čtvrtým rokem v řadě a podařilo se jí mobilizovat i zvýšit povědomí dětí a dospělých o problematice rovnosti žen a mužů. Delegacím EU poskytuje rovněž příležitost zahájit na institucionální úrovni debatu a zapojit příslušné vnitrostátní a místní úřady do plánování a realizace soutěže, a tím posilovat jejich odpovědnost.

Výstava vítězných kreseb proběhne v listopadu v Musée des Enfants v Bruselu Výstavu za přítomnosti některých vítězů otevře dne 9. listopadu komisař pro rozvoj Andris Piebalgs a výstava skončí 26. listopadu, tj. jeden den po Mezinárodním dni proti násilí na ženách.

Evropská komise je plně odhodlána v rozvojové spolupráci zařadit problematiku rovnosti žen a mužů na čelné místo. Rada pro zahraniční věci přijala v pondělí 14. června akční plán EU pro rovnost žen a mužů a pro posílení postavení žen v oblasti rozvoje pro období let 2010–2015. Cílem akčního plánu, který se uplatní jak na rozvojovou spolupráci Evropské komise, tak i členských států, je uspíšit dosažení rozvojových cílů tisíciletí v oblasti rovnosti žen a mužů a zdraví matek, a zároveň přispět k dosažení dalších mezinárodních rozvojových cílů, jež se týkají problematiky rovnosti žen a mužů.

Další informace jsou k dispozici na této adrese:

Mezinárodní soutěž v kreslení na téma rovnosti žen a mužů – vítězné kresby v roce 2010

http://ec.europa.eu/europeaid/what/gender/drawing-competition-2010_en.htm

Akční plán EU pro rovnost žen a mužů a pro posílení postavení žen v oblasti rozvoje:

http://ec.europa.eu/development/policies/crosscutting/genderequ_en.cfm

Evropa pro ženy

http://ec.europa.eu/publications/booklets/others/87/index_cs.htm

An Italian scientist supported by the European Union's Marie Curie research fund is helping to pioneer a new treatment that could lead to a breakthrough in the fight against brain cancer.

Milo Malanga will present details of new research into the development of an anti-cancer drug based on cyclodextrins, a type of sugar found in potatoes, wheat, corn or rice, at the Marie Curie conference in Turin on 2 July.

Malanga is working with a team of scientists and researchers at Budapest-based Cyclolab, the largest research and development laboratory of its type in the world. Results of the research into the anti-cancer treatment, known as Project Cyclon, are expected by 2013.

"State-of-the-art drugs to fight different types of brain cancer are, unfortunately, scarce and not as effective as they should be to ensure an acceptable degree of success," states Malanga, who was selected for support from the EU's 'Marie Curie Actions' scheme in January this year.

"If our work at Cyclolab bears the expected fruit, the new anti-cancer drugs might be developed by 2013," he said.

One of the biggest challenges for the researchers is to develop drugs that fight cancerous cells, without killing off healthy cells at the same time. Another specific problem they face is that the brain is protected by a layer of high-density cells, known as the 'blood-brain barrier', which restrict the effectiveness of most existing anti-cancer treatments .

Milo Malanga is one of the 396 research fellows who will be attending the Marie Curie Conference, in the margins of the 2010 EuroScience Open Forum in Turin. The aim of the Marie Curie conference is for EU-backed researchers to broaden their knowledge and career perspectives.

The EU's Marie Curie Actions provide grants at post-graduate and post-doctoral level to encourage mobility among Europe's best researchers. The EU will allocate more than €4.5 billion through the scheme in 2007-2013.

Since 1996, Marie Curie Actions have played a central role in the 'European Research Area'. They are managed by the Research Executive Agency (REA), a funding body created by the EU to manage parts of the European Seventh Framework Programme for Research, one of the pillars of the Europe 2020 strategy for sustainable and inclusive growth.

Commissioner Androulla Vassiliou, whose responsibility includes the Marie Curie Actions fund, said: "I hope Milo Malanga and his colleagues succeed in developing a drug that could save thousands, if not millions, of lives. I'm proud that the EU is contributing to their work, which is an excellent example of the added value of European funding in support of research.

"The Marie Curie scheme brings together the best talents in higher education and research so that knowledge moves freely across borders and stimulates innovation and new ideas, which are the lifeblood of progress in healthcare and many other areas."

Milo Malanga is 33. He studied pharmaceutical chemistry and technology at the University of Bologna, his home town. He will address the Marie Curie Conference in Lingotto, Turin, on Friday 2 July at 11.15 am.

Research, Innovation and Science Commissioner Máire Geoghegan-Quinn will address the 2010 EuroScience Open Forum in Turin on 3 July on how the Commission's forthcoming Innovation Union strategy will boost scientific progress and sustainable prosperity and how the Joint Research Centre's new strategy will contribute to those goals.

Milo Malanga

Links:

Marie Curie website: http://ec.europa.eu/research/mariecurieactions/

ESOF: http://www.esof2010.org/

EU 2020 Strategy: http://ec.europa.eu/eu2020/index_en.htm

FP7: http://cordis.europa.eu/fp7/home_en.html

REA: http://ec.europa.eu/research/rea/

Při jakýchkoliv cestách do jiného členského státu na obchodní, studijní cestě karta EHIC může uspořit čas, potíže a peníze.

European Health Insurance Card usnadňuje lidem ze všech států EU27 + Islandu Liechtensteinu, Norska a Švýcarska přístup při dočasné cestě do jiného státu k zdravotním službám.

Karta zajišťuje občanům z jiného státu stejný přístup k veřejnímu sektoru zdravotní péče, jako domácím občanům. Pokud budou muset použít zpoplatněné vyšetření, dostanou náhradu co nejdříve po návratu domů. Plánované ošetření se kartou nehradí a vyžaduje předchozí schválení.

Na kartu má nárok každý, kdo má pojištění ve svém státním zabepečovacím systému v EU, Islandu, Liechtensteinsku, Norsku a Švýcarsku. Karta je zdarma.

Více: http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=566&langId=en

http://ehic.europa.eu

Svoji kartu má přes 188 milionů lidé v Evropě- o 3,2% vice, než před rokem a cca 37% celkové populace EU.

země	Prozatímní úhrada certifikátů vydaných do roku 2009	EHIC v oběhu 31/12/09	Obyvatelstvo 1/1/08	% držitelů karet
Belgium	50.374	2.466.449	10.666.866	23%
Bulgaria	26.021	123.282	7.640.238	1.6%
Czech Rep	Nedostupné	9.664.648	10.381.130	93%
Denmark	Nedostupné	1.142.115	5.475.791	20.8%
Germany	Nedostupné	45.000.000*	82.217.837	54.8%
Estonia	11.049	100.005*	1.340.935	7.5%
Greece	17.263	115.796	11.213.785	1%
Spain	182.718	1.779.336	45.283.259	4%
France	1.542.000	4.616.843	63.753.140	7.2%
Ireland	52.441	1.493.333	4.401.335	34%
Italy	176.414	58.196.144	59.619.290	97.6%
Cyprus	37	44.789*	789.258	5.7%
Latvia	372	52.288	2.270.894	2.3%
Lithuania	4.966	191.712	3.366.357	5.7%
Luxembourg	11.508	457.375	483.799	94.5%
Hungary	28.388	572.222	10.045.401	5.7%
Malta	15	138.438	410.290	33.7%
Netherlands	88.367	3.648.290	16.405.399	22.2%
Austria	Nedostupné	8.033.287	8.331.930	96.4%
Poland	17.555	779.176	38.115.641	2%
Portugal	25.133	1.166.540	10.617.575	11%
Romania	50.400	111.008	21.528.627	0.5%
Slovakia	162.961	1.756.361	5.400.998	32.5%
Slovenia	147.526	523.205	2.025.866	25.8%
Finland	10.182	556.489	5.300.484	10.5%
Sweden

28. června	Titulky zpráv			Výtahy a překlady
	Celkem	Přeložené	Jen titulky	Převzaté	Anglické	Výtahy
	7	0	0	3	1	3
IP/10/843	Telekomunikace: od 1. července nová opatření proti „šoku z výše účtu“ za datový roaming, nižší cenové limity pro roamingové hovory (Telekomunikace)
IP/10/844	Evropská komise vítá zprovoznění vícejazyčných internetových stránek o dědických záležitostech, na nichž mohou občané najít informace o zákonech členských států (Informatika, Právo)
IP/10/845	Zpráva o evropské pomoci za rok 2010: jak Evropská unie pomáhá nejchudším zemím v rozvoji (Pomoc)
IP/10/846	Commission proposal on marketing of wild types of grass seeds boosts efforts to protect the EU's biodiversity (Životní prostředí)
MEMO/10/280	Příprava Rady zemědělství a rybářství v červnu 2010. 28.6. (Zemědělství)
STAT/10/95	Trendy podílů zdanění v EU27 poklesly na 39.3% HDP v roce 2008. Strmý pokles ve zdanění příjmů vrcholných korporací od roku 2000. 28.6. (Daně)
STAT/10/94	Porovnání cenových úrovní v EU27 2009: úroveň cen potravin se liší mezi členskými státy od 1 do 2. 28.6. (Potravinářství)
29. června	Titulky zpráv			Výtahy a překlady
	Celkem	Přeložené	Jen titulky	Převzaté	Anglické	Výtahy
	8	1	0	5	2	0
IP/10/851	Telekomunikace: ceny za roaming klesly, avšak konkurence stále není dostatečná, uvádí zpráva Komise (Telekomunikace)
IP/10/852	Doprava: Komise zahajuje informační kampaň o právech cestujících (Doprava)
MEMO/10/281	Práva cestujících v letecké dopravě (Právo)
MEMO/10/282	Práva cestujících v železniční dopravě (Právo)
MEMO/10/283	Práva cestujících ve výjimečných situacích (Právo)
IP/10/856	Kimberley process: The EU urges further efforts to overcome the impasse regarding the implementation of the KP in Zimbabwe's Marange diamond fields (Regulace trhu)
IP/10/853	Commissioner Piebalgs in the UN Development Cooperation Forum: turning the Millennium Development Goals into Millennium Development Achievements." (Rozvojové země)
MEMO/10/284	Státní pomoc: přehled opatření jako reakce na finanční/hospodářskou krizi. (Pomoc)
30. června	Titulky zpráv			Výtahy a překlady
	Celkem	Přeložené	Jen titulky	Převzaté	Anglické	Výtahy
	8	0	0	4	0	4
IP/10/858	Cestovní ruch: Evropa musí zůstat přední světovou destinací (Hospodářství)
IP/10/860	Digitální agenda: Komise zahajuje konzultaci o neutralitě internetu (Informatika)
IP/10/861	Od 1. července platí v EU nová pravidla pro označování biopotravin, jejichž součástí je i nové logo EU pro ekologickou produkci (Potravinářství)
IP/10/862	Směrnice o službách: v rámci uplatňování směrnice konzultuje Komise zainteresované strany (Služby)
SPEECH/10/352	Komisař pro zaměstnanost, sociální věci a začleňování László Andor: dostat Evropu zpět na koleje - sezení k novým dovednostem pro nová pracovní místa. 8. bruselský podnikateský summit, 30.6. (Zaměstnanost)
MEMO/10/289	Turistika: zachování Evropy jako vrcholové světové destinace. 30.6. (Služby)
MEMO/10/288	Soubor nástrojů pro silnější ekonomické vládnutí v Evropě. 30.6. (Regulace trhu)
STAT/10/96	Bleskový odhad červen 2010: Inflace v oblasti euro odhadnuta na 1.4%. 30.6 (Hospodářství)
1. července	Titulky zpráv			Výtahy a překlady
	Celkem	Přeložené	Jen titulky	Převzaté	Anglické	Výtahy
	5	0	0	3	1	1
IP/10/870	Patenty: Komise navrhuje ujednání týkající se překladu pro budoucí patent EU (Právo)
IP/10/872	Evropská komise usiluje o zdokonalení smluvního práva, zlepší tak fungování jednotného trhu pro spotřebitele i podnikatele (Právo)
IP/10/874	Kresbou proti chudobě: seznamte se se 14 vítězi letošní soutěže v kreslení na téma rovnosti žen a mužů (Společnost)
IP/10/867	EU Marie Curie fund backs research into sugar-based anti-cancer drug (Věda a výzkum)
MEMO/10/292	Zdraví: máte při přípravě na dovolenou s sebou svou kartu evropského zdravotního pojištění (European Health Insurance Card -EHIC)? 1.7. (Zdraví a ochrana spotřebitele)
2. července	Titulky zpráv			Výtahy a překlady
	Celkem	Přeložené	Jen titulky	Převzaté	Anglické	Výtahy
	4	0	0	2	0	2
IP/10/878	Komise zveřejňuje podrobnosti o příjemcích finančních prostředků z EU v roce 2009 (Finance)
IP/10/879	Soutěž Hudbou proti chudobě: mladí Evropané se vyjadřují k boji proti celosvětové chudobě! (Společnost)
IP/10/876	Komise posílí místní výzkumnou kapacitu prostřednictvím nové strategie Společného výzkumného centra. Brusel, 2.7. (Věda a výzkum)
MEMO/10/295	Prázdninová sezóna: užitečné tipy pro přepravu zvířat, dovoz potravin a další otázky. Brusel, 2.7. (Právo)

Sestava zpravodajství z EU: Zpravodaj 25/2010

28. června 2010 - 2. července 2010

Telekomunikace: od 1. července nová opatření proti „šoku z výše účtu“ za datový roaming, nižší cenové limity pro roamingové hovory

Evropská komise vítá zprovoznění vícejazyčných internetových stránek o dědických záležitostech, na nichž mohou občané najít informace o zákonech členských států

Zpráva o evropské pomoci za rok 2010: jak Evropská unie pomáhá nejchudším zemím v rozvoji

Commission proposal on marketing of wild types of grass seeds boosts efforts to protect the EU's biodiversity

Příprava Rady zemědělství a rybářství v červnu 2010. 28.6.

Trendy podílů zdanění v EU27 poklesly na 39.3% HDP v roce 2008. Strmý pokles ve zdanění příjmů vrcholných korporací od roku 2000. 28.6.

Porovnání cenových úrovní v EU27 2009: úroveň cen potravin se liší mezi členskými státy od 1 do 2. 28.6.

Telekomunikace: ceny za roaming klesly, avšak konkurence stále není dostatečná, uvádí zpráva Komise

Doprava: Komise zahajuje informační kampaň o právech cestujících

Práva cestujících v letecké dopravě

Práva cestujících v železniční dopravě

Práva cestujících ve výjimečných situacích

Kimberley process: The EU urges further efforts to overcome the impasse regarding the implementation of the KP in Zimbabwe's Marange diamond fields

Commissioner Piebalgs in the UN Development Cooperation Forum: turning the Millennium Development Goals into Millennium Development Achievements."

Státní pomoc: přehled opatření jako reakce na finanční/hospodářskou krizi.

Cestovní ruch: Evropa musí zůstat přední světovou destinací

Digitální agenda: Komise zahajuje konzultaci o neutralitě internetu

Od 1. července platí v EU nová pravidla pro označování biopotravin, jejichž součástí je i nové logo EU pro ekologickou produkci

Směrnice o službách: v rámci uplatňování směrnice konzultuje Komise zainteresované strany

Komisař pro zaměstnanost, sociální věci a začleňování László Andor: dostat Evropu zpět na koleje - sezení k novým dovednostem pro nová pracovní místa. 8. bruselský podnikateský summit, 30.6.

Turistika: zachování Evropy jako vrcholové světové destinace. 30.6.

Soubor nástrojů pro silnější ekonomické vládnutí v Evropě. 30.6.

Bleskový odhad červen 2010: Inflace v oblasti euro odhadnuta na 1.4%. 30.6

Patenty: Komise navrhuje ujednání týkající se překladu pro budoucí patent EU

Evropská komise usiluje o zdokonalení smluvního práva, zlepší tak fungování jednotného trhu pro spotřebitele i podnikatele

Kresbou proti chudobě: seznamte se se 14 vítězi letošní soutěže v kreslení na téma rovnosti žen a mužů

EU Marie Curie fund backs research into sugar-based anti-cancer drug

Zdraví: máte při přípravě na dovolenou s sebou svou kartu evropského zdravotního pojištění (European Health Insurance Card -EHIC)? 1.7.