Nacházíte se v sekci:

Možnosti financování studia na vysoké škole (nejen soukromé)

Datum vydání: V Praze, 16. 3. 2009

BIVŠ (Bankovní institut vysoká škola) provedlo rozbor nákladů na studium na státních i soukromých školách a nabízí studentům několik možností, jak získat finanční prostředky na studium, zvýšit si kvalifikaci a konkurenční výhody na trhu práce.

Na základě diskusí se studenty a podle informací v médiích utratí velmi skromný student prezenčního studia 3 – 5 000 Kč/měsíc, což jsou jen náklady na stravu, ubytování o dopravu včetně uplatnění všech možných slev, levného stravování pouze v menze, ubytování na nejlevnější koleji v pokoji po větším počtu studentů a podobně. Student může požádat o slevu na dopravu a dále o sociální stipendium, které je však poskytnuto jen těm studentů, jejichž rodiny patří do skupiny obyvatel s velmi nízkými sociálními příjmy. Na velkém množství škol lze vlastní pílí získat také prospěchové stipendium, ale ne každý student je tak talentovaný a současně má i štěstí při skládání všech zkoušek v daném semestru nebo studijním roce. Prospěchová stipendia většinou znamenají jen symbolický příspěvek například na studijní materiály, počítačové vybavení a další potřeby nutné pro život studenta.

Rodiče mnohdy mohou svým potomkům přispívat jen základní částkou, což studenti zpravidla řeší různými brigádami, sezónními pracemi u nás i v zahraničí apod. Finanční odměna za brigády pro studenty se dnes pohybuje mezi 60 -100 Kč/hodinu i za velmi náročnou práci, což studentům zhoršuje podmínky ke studiu, protože musí na brigádách trávit poměrně velké množství času, aby měly požadovaný efekt. Další skupina nadaných lidí řeší tuto nepříznivou situaci kombinovaným studiem při zaměstnání, a to je pravděpodobně ještě náročnější, protože věnovat se úspěšně práci a přitom ještě studovat, tj. nejen jezdit na přednášky a praktická cvičení ve volném čase, ale také se po práci a po víkendech učit není vůbec jednoduché.

V dnešní době existuje také alternativa k veřejným vysokým školám, a to jsou školy soukromé, které podobně jako Bankovní institut vysoká škola nabízejí kvalitní vzdělávání, individuální přístup ke studentovi a obory, které chybějí na veřejných školách, ale bohužel, zde se musí platit školné, protože v případě soukromých vysokých škol stát neplatí žádné dotace na studenta. Studium musí být tak kvalitní a ještě se dostat do širšího povědomí, což souvisí s prostředím školy, jejím vybavením a úrovní pedagogů, aby přitahovalo kvalitní studenty, kteří by jinak mohli navštěvovat státní školy zdarma. Školné musí být tak přijatelné, aby si ho mohla dovolit poměrně velká skupina studentů, takže soukromé vysoké školy to dnes vůbec nemají jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát nebo, jak si mnozí myslí. Bankovní institut vysoká škola má zahraničního partnera, který škole různými cestami pomáhá, ale její manažer (generální ředitel Dr. Miroslav Doležal a jeho tým) musí aktivně hledat sponzory, aby dokázal zajistit zdárný provoz školy, případně granty z Evropské unie. Tak, aby soukromá vysoká škola poskytla studentům skutečně nadstandardní vzdělání, které jim případně zajistí budoucí velmi dobře ohodnocenou pracovní pozici a rychlejší start pracovní kariéry, musí mít kromě kvalitního vybavení a akademického sboru také vynikající externisty ze zahraničních universit, z praxe ve firmách u nás i v zahraničí. Takže nejen studenti si musí zajistit potřebné školné, ale i soukromá vysoká škola je dnes nucena shánět další zdroje financování, aby studentům dokázala splnit jejich očekávání a nabídnout vždy něco navíc oproti státním školám.

Školné na BIVŠ se například téměř shoduje se školným na veřejných školách, pokud student přesáhne povolenou dobu studia, což se může velmi lehce stát například přechodem ze školy, která mu nevyhovovala na školu pro něj atraktivnější. Jak řešit situaci školného, kromě samozřejmých životních nákladů každého studenta? Někdy na to myslí rodiče a sami dětem spoří na budoucí kvalitní studium, protože pochopili, že to je obrovská deviza do budoucnosti jejich potomků. Mnoho studentů, ale takové štěstí nemá.

1) Poštovní spořitelna jako první nabízí Vkladový účet na spoření na vzdělávání, který lze založit zákonným zástupcem již po narození. Zatím není aktivně podporován státem, ale má výhodnou úrokovou sazbu (momentálně vyhlášenou na 3,05%) a má velmi výhodné podmínky vedení tohoto účtu, kde v podstatě zákonný zástupce dítěte kromě pravidelných nebo třeba i mimořádných splátek nic neplatí (založení a vedení účtu, vyhotovení a odeslání papírového výpisu, výběr při splnění podmínek a zrušení účtu – zdarma). Majitel musí splnit některá kritéria při výběru a zrušení účtu. Podstatné je, že doloží dokument o přijetí na střední nebo vysokou školu. Další informace o podmínkách účtu se dočtete na

www.postovnisporitelna.cz.

2) Existuje např. i možnost získání stipendia z Fondu vzdělání, společného projektu

ČSOB a Výboru dobré vůle Olgy Havlové, určeného pro podporu zdravotně či sociálně hendikepovaných nadaných mladých lidí. Student si však musí udržet studijní průměr do 2,0 po celou dobu studia.

3) Krátkodobé potřeby studentů, např. nutné počítačové vybavení, řeší výhodné studentské účty s kreditními kartami na nižší úrok při splácení dlužné částky, než je obvyklé.

4) Za nevelké mediální podpory nabízejí některé banky hotovostní úvěry pro studenty, např. Česká spořitelně a Komerční Banka, s výhodnou úrokovou sazbou. Výše úvěru ne vždy řeší situaci studenta. Česká spořitelna poskytuje pouze částku 80 000 Kč, dále úvěr české spořitelny získá student až od třetího ročníku studia. Po dobu studia se splácí pouze úroky úvěru a až po jeho ukončení se začne úvěr splácet řádnými splátkami. Komerční banka sice zapůjčí až 500 000 Kč, ale pouze 150 000 Kč s odloženými splátkami po ukončení studia. Poštovní spořitelna poskytuje úvěr až do 200 000 Kč, avšak jen na některé typy studia a druhu studia odpovídá i výše úvěru. U většiny bank se RPSN aktuálně pohybuje mezi 8 – 9%. Raiffeisenbank zase neumožňuje odložení splátek, ale má výrazně nižší úrokovou sazbu a delší období splácení a lze si půjčit až 1 000 000 Kč.

5) Přidělení sociálního stipendia má tak přísná kritéria, že v loňském roce nebyla zdaleka vyčerpána částka z rozpočtu, věnovaná na tuto oblast. Tj. Soukromé i veřejné vysoké školy dnes již bojují o zmírnění těchto kritérií, aby na ně dosáhly větší počty zájemců o studium.

Studium zaměřených na ekonomiku, bankovnictví a finančnictví se školné pohybuje od cca 17 000 Kč za semestr až po 49 000 Kč za semestr (Brno International Business School), pokud student nechce získat některý z mezinárodních titulů nebo se nejedná o studium MBA. Např. Universita New York in Prague v průměru 69 000 Kč. Bankovní institut vysoká škola má velmi přijatelné školné mezi 24 000 až 26 000 Kč za semestr po dobu tří let bakalářského studia a diplom z této školy je uznáván ve všech evropských zemích a i některých další ve světě.

Více informací:

Ing. Jiří Rotschedl, Marketing & PR Manager
tel.: +420 251 114 560